PŘEDKLADATEL SPL ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ZPRACOVÁNÍ SPL MAS ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ SPL MAS

1

1. 2. 3.

ŽADATEL/PŘEDKLADATEL SPL..................................................................................................................................3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ......................................................................................................................................3 ZPRACOVÁNÍ SPL MAS.............................................................................................................................................3 3.1. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ SPL MAS .................................................................................................................................... 3 3.2. ZPŮSOB ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH AKTÉRŮ DO ZPRACOVÁNÍ SPL ..................................................................................................... 4 3.3. ZAPOJENÍ EXPERTNÍCH ODBORNÍKŮ ................................................................................................................................ 4 3.4. AKTUALIZACE SPL ...................................................................................................................................................... 5 4. ANALÝZA ÚZEMÍ MAS..............................................................................................................................................5 4.1. HODNOCENÍ ÚZEMÍ ..................................................................................................................................................... 5 4.2. ZDROJE ÚZEMÍ PRO REALIZACI SPL ............................................................................................................................... 13 5. SWOT ANALÝZA ..................................................................................................................................................... 17 5.1 VYMEZENÍ SWOT ANALÝZY ........................................................................................................................................ 17 5.2 METODIKA SWOT ANALÝZY ....................................................................................................................................... 21 6. STRATEGIE ............................................................................................................................................................. 21 6.1. PRIORITY A CÍLE ........................................................................................................................................................ 21 6.2. ZPŮSOB DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ A PRIORIT ........................................................................................................................... 25 6.3. ZAPOJENÍ INOVAČNÍCH PRVKŮ ..................................................................................................................................... 26 6.4. FINANČNÍ PLÁN ........................................................................................................................................................ 29 6.5. INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ ................................................................................................................................. 31 6.6. MONITORING NAPLŇOVÁNÍ CÍLŮ ................................................................................................................................. 33 7. PARTNERSTVÍ MAS ................................................................................................................................................ 35 7.1. HISTORIE MAS ........................................................................................................................................................ 35 7.2. ZAPOJENÍ PARTNERŮ DO PŘÍPRAVY SPL ......................................................................................................................... 37 7.3. VZTAH K OBYVATELSTVU ............................................................................................................................................ 39 7.4. OTEVŘENOST MAS................................................................................................................................................... 40 8. ZKUŠENOSTI A SPOLUPRÁCE ................................................................................................................................. 41 8.1 ZKUŠENOSTI – LEADER PŘÍJEMCE.................................................................................................................................. 41 8.2 SPOLUPRÁCE ........................................................................................................................................................... 42 9. ORGANIZACE A ZDROJE MAS ................................................................................................................................. 44 9.1 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A ROZDĚLENÍ ODPOVĚDNOSTI .................................................................................................. 44 9.2 ZDROJE MAS PRO ČINNOSTI SPOJENÉ S REALIZACÍ SPL .................................................................................................... 50 10. ADMINISTRATIVNÍ POSTUPY ............................................................................................................................. 53 10.1 REGISTRACE PROJEKTU............................................................................................................................................... 53 10.2 ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ ......................................................................................................................................... 55 10.3 10.4

REALIZAČNÍ ČÁST ...................................................................................................................................................... 56 KONTROLA ČINNOSTI MAS......................................................................................................................................... 58

10.5

ARCHIVACE ............................................................................................................................................................. 58 MONITORING .......................................................................................................................................................... 59

10.6 10.7

VYHODNOCENÍ SPL .................................................................................................................................................. 59 PROPAGACE MAS .................................................................................................................................................... 60

10.8 11. ZAPOJENÍ ŽEN, MLADÝCH LIDÍ A ZEMĚDĚLCŮ .................................................................................................... 60 11.1 ZAPOJENÍ VYMEZENÝCH SKUPIN MEZI ČLENY MAS........................................................................................................... 60 11.2 11.3

ÚČAST VYMEZENÝCH CÍLOVÝCH SKUPIN V ORGÁNECH MAS .............................................................................................. 61 EXISTENCE PRACOVNÍCH SKUPIN ZAMĚŘENÝCH NA VYMEZENOU PROBLEMATIKU .................................................................... 61

2

1. Žadatel/předkladatel SPL MAS Horní Pomoraví o.p.s. Obecně prospěšná společnost IČ: 277 77 146 Sídlo společnosti: Hanušovice, Hlavní č.p.137, PSČ 788 33 Kancelář Zábřeh: Zábřeh, Farní 14, PSČ 789 01 Telefon: + 420 583 285 615 web: www.hornipomoravi.eu, Email: [email protected]

Bankovní spojení žadatele: Číslo účtu: 193758861/0600

2. Základní údaje o území Počet obcí: Počet obyvatel k 1.1.2011: 2 Rozloha v km : 2 Hustota obyvatel na km :

3.

46 50 470 672,12 75,0

Zpracování SPL MAS

3.1. Způsob zpracování SPL MAS Strategický plán LEADER pro MAS Horní Pomoraví o.p.s. byl postupně sestavován od února roku 2008 v souvislosti se změnami, kterými MAS Horní Pomoraví o.p.s. prošla, ovšem podklady pro SPL byly připravovány již v roce 2007 v souvislostí s tvorbou Integrované strategie území (ISÚ) a úspěšnou realizací programu LEADER ČR 2007 na území MAS. Od počátku roku 2008 dochází v MAS Horní Pomoraví o.p.s. k „námluvám“ s MAS Zábřežsko o.p.s., které vrcholí 1.července 2008 faktickým spojením obou místních akčních skupin, které již dlouhodobě spolupracovaly (podrobněji v kap. 4.2, 7.1.). Paralelně probíhá v této době školení členů MAS a pracovní skupiny k tvorbě SPL, slaďování původních záměrů obou částí území a hledání nosných pilířů rozvoje sjednoceného území, které se staly základem pro nasměrování jednotlivých Fichí SPL. Tvorba SPL následně probíhá pod vedením Programového výboru za spolupráce sekretariátu MAS a zapracováním doporučení Výběrové komise. Strategický plán LEADER byl sestaven za účasti členů a partnerů MAS Horní Pomoraví o.p.s. a také za účasti široké veřejnosti, vzhledem ke skutečnosti, že vychází z Integrovaných strategií území Horního Pomoraví a mikroregionu Zábřežsko. Zatímco obě Integrované strategie území (ISÚ) byly zpracovány externími firmami, přičemž se dbalo na zapojení veřejnosti a účast významných aktérů v pracovních skupinách při jejich tvorbě (využití metod: dotazníkových šetření, veřejných projednávání, práce pracovních skupin a prezentace výstupů veřejnosti s možností připomínkování), Strategický plán LEADER byl sestaven členy a zaměstnanci MAS jako strategický dokument, který je nedílnou součástí ISÚ a promítá v sobě možnosti financování priorit ISÚ z Programu rozvoje venkova. Obrázek č.1: Znázornění vazby na strategické dokumenty v území:

3

Na tvorbě Strategického plánu LEADER se tak podílel především Programový výbor MAS Horní Pomoraví o.p.s., který je složen poměrně ze zástupců všech tří sektorů – neziskové organizace, podnikatelé a zástupci obcí a zároveň také poměrně zastupuje celé území sjednocené MAS. Nad dodržováním formální struktury dokumentu a harmonogramem prací pak bděli zaměstnanci MAS a expertní spolupracovníci – projektový tým. Zodpovědným orgánem za sestavení Strategického plánu LEADER je Programový výbor MAS (předseda Ing. Luděk Hatoň) a Ing. Anna Bartošová – ředitelka MAS Horní Pomoraví o.p.s. Strategický plán LEADER byl vytvářen dle osnovy Pravidel PRV pro opatření IV.I.I. Místní akční skupina a dle principů projektového řízení – programování, partnerství, koncentrace, doplňkovosti, monitorování a vyhodnocování. Strategický plán byl předán k projednání na setkáních všech členů - Pléna MAS v úterý 7.10.2008 Strategický plán byl schválen na veřejném jednání členů MAS dne 16.10.2008 Aktualizace Strategického plánu byla schválena na jednání Správní rady dne 21.4.2011 a jednání Pléna dne 21.4.2011.

3.2. Způsob zapojení místních aktérů do zpracování SPL Obsahové zaměření SPL bylo postupně vytvářeno na jednáních široké členské základny MAS, přičemž náměty byly čerpány z Integrovaných strategií území MAS za využití metod: jednání pracovních týmů / vč. Programového výboru využití metod komunitního plánování: veřejná projednávání, práce v pracovních skupinách dotazníková šetření elektronické hlasování expertní práce manažerů: statistická šetření, studium dokumentů a využití Zásobníku projektových námětů interní hodnocení SPL x externí expertní hodnocení SPL Pracovní setkání k tvorbě SPL byla otevřená - mohl se jich účastnit jakýkoliv člen MAS, také nečlenové – subjekty z regionu, které významně ovlivňují jeho rozvoj, či subjekty, které jednání zajímala. Informace o tvorbě SPL byly také zveřejňovány na webových stránkách MAS Horní Pomoraví o.p.s., kde se objevily informace o jednáních, výstupech z jednáních, ale probíhalo také hlasování o tématech fichí SPL. Jednání k SPL proběhla v termínech: 1) 12.02. 2008 jednání starostů MAS Horní Pomoraví 2) 02.06. 2008 jednání členů MAS Horní Pomoraví o.p.s. (Zábřeh) 3) 04.06. 2008 jednání členů MAS Horní Pomoraví o.p.s. (Hanušovice) 4) 05.08. 2008 jednání Programového výboru (Hanušovice) 5) 13.08. 2008 jednání Programového výboru (Zábřeh) 6) 02.09. 2008 jednání Programového výboru (Hanušovice) 7) 16.09. 2008 jednání Programového výboru (Zábřeh) 8) 30.09.2008 společné jednání Programového výboru a Výběrové komise (Hanušovice) 9) 07.10.2008 jednání pléna MAS – předání SPL k projednání všem členům MAS (Hanušovice) 10) 08.10.2008 jednání Výběrové komise (Zábřeh) 11) 16.10.2008 jednání pléna MAS – schválení SPL na veřejném jednání členů MAS

3.3. Zapojení expertních odborníků V rámci tvorby SPL nebylo využito externích zpracovatelských firem, SPL bylo zpracováváno členy MAS a bylo využito expertních interních zdrojů MAS, vedle členů Programového výboru mají na tvorbě SPL podíl: Projektový tým: Bc. František Winter, projektový manažer - absolvent kurzu ÚZPI - vzdělávání manažerů MAS

Ing. Anna Bartošová, projektový manažer Ing. Renata Baslerová, projektový manažer Ing. Miroslav Buchta, ekonomický poradce Ing. Petra Vojtková

- akreditovaný poradce Ministerstvem zemědělství (pro ekologické zemědělství) - předseda Národní sítě MAS ČR - člen správní rady Národní observatoře venkova o.p.s. - člen Předsednictva Spolku pro obnovu venkova Olomouckého kraje - místopředseda Svazu PRO-BIO ČR a správce regionálního centra Jeseníky - absolvent kurzu ÚZPI - vzdělávání manažerů MAS - absolvent mezinárodního kurzu: Training of European Partnership Animators - poradce v ekologickém zemědělství - ekonom, účetní - manažer pro SPL

Externí poradenství pro tvorbu SPL MAS Horní Pomoraví o.p.s. poskytli: - lektor a poradce v oblasti rozvoje venkova - zkušenosti s prací v organizacích: SPOV, NOV, Národní síť rozvoje venkova - člen správní rady NOV o.p.s.

4

3.4. Aktualizace SPL Aktualizace dokumentu vychází z potřeby střednědobého hodnocení Strategického plánu Leader“V harmonii s přírodou“. Aktualizace má za cíl posoudit: Efektivitu – do jaké míry bylo dosaženo cílů Účinnost – nejlepší vztah mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky Vhodnost intervence – míru, do jaké se cíle intervence vztahují k potřebám regionu Aktualizace SPL reaguje také na postupné změny v pravidlech Programu rozvoje venkova 2007 – 2013 a zahrnuje nová pravidla pro tvorbu Fichí a specifické podmínky opatření IV.1.2. platná od 13.kola výzev. Smyslem aktualizace je zefektivnit směřování podpory ve 2.polovině plánovacího období 2007-2013, tedy podpora v letech 2011-2013. Aktualizovaný dokument byl schválen na jednání Správní rady Pléna MAS dne 21.4.2011.

4. Analýza území MAS 4.1.

Hodnocení území

Hodnocení území vychází ze stávajících strategických dokumentů: název dokumentu

zpracovatel, rok zpracování

Marketingová studie regionální značky "JESENÍKY originální produkt ©" K.R.A.P. Klub pro rozvoj Horního Pomoraví, prosinec 2010 Aktualizace Situační analýzy území Integrované strategie rozvoje Julie Zendulková, prosinec 2009 regionu MAS Horní Pomoraví Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 CpKP Střední Morava;2007 Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013

CpKP Střední Morava;2007

Marketingová studie cestovního ruchu

m-ARK,2006

Strategie rozvoje cestovního ruchu

Enterprice, plc.; 2005

Územní energetická koncepce Mikroregionu Zábřežsko

ENERGOS, Ing. Baručák; 2004-2006

Obrázek č. 2: Mapa území MAS Horní Pomoraví

4.1.1. Geografické vymezení a charakter krajiny Území MAS Horní Pomoraví o.p.s. je situováno v severovýchodní části České republiky a tvoří západní část okresu Šumperk. Západní hranice MAS sousedí s okresem Ústí nad Orlicí (kraj Pardubický) a částečně Svitavy. MAS Horní Pomoraví je na severu vymezena hranicí s Polskem. Místní partnerství se rozkládá na území celkem 46 obcí: Bohdíkov, Bohuslavice, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Malá Morava, Nemile, Olšany, Písařov, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Staré Město, Sudkov, Svébohov, Šlégrov, Štíty, Vikantice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole. Území MAS zahrnuje 2 mikroregiony – Svazek obcí Regionu Ruda a Svazek obcí mikroregionu Zábřežsko + samostatné obce v severní části území MAS.

5

Klimaticky je převážná část území řazena do chladné oblasti, hřebeny hor pak patří k nejchladnějším oblastem v republice (Praděd má roční úhrn srážek 1440 mm a průměrnou roční teplotou 0,9°C). Významným jevem jsou anemoorografické systémy, které se výrazně uplatnily při vzniku ledovcových karů a jejich floristické bohatosti.

4.1.2. Životní prostředí Relativně vysoká kvalita životního prostředí vyplývá z nadprůměrného zastoupení zeleně a lesních porostů. V regionu se nachází Evropsky významné lokality a také chráněné ptačí oblasti. Region MAS tvoří převážně podhorská krajina s průměrnou nadmořskou výškou 347 m.n.m.. Jedná se o mírně zvlněnou a bohatě zalesněnou krajinu ve střední části regionu a postupně na sever pak přechází v táhlé zaoblené hřbety vrchovin a jesenického podhůří. Charakter oblasti dotváří hluboce zaříznutá údolí řek Morava a jejích přítoků Krupé, Branné, Březné a Moravské Sázavy. Kvalita vod v regionu patří k nejlepším v České republice. Severní část území se nachází převážnou částí v oblasti CHKO Jeseníky. Nachází se zde oblasti NATURA 2000. Cenou oblastí je také přírodní park Březná. Obrázek č.3: Zvláště chráněná území Tabulka č.1: Lokality NATURA 2000

název lokality Chrastický hadec Králický Sněžník Pod Rudým vrchem Poláchovy stráně Výří skály Žďár Branná - hrad Hanušovice - kostel Ruda nad Moravou štola Mařka

Obrázek č.4: Přírodní park Březná

kód CZ 0712187 CZ 0530146 CZ 0712189 CZ 0712190 CZ 0712196 CZ 0712196 CZ 0713722 CZ 0713726 CZ 0713739 CZ 0713743

rozloha 2,96 ha 1 726,29 ha 16,85 ha 10,02 ha 3,31 ha 16,03 ha 0,68 ha 0,03 ha 0,24 ha 0,32 ha

Přírodní park Březná patří mezi významné přírodní lokality Zábřežska, nachází se v povodí říčky Březná a je charakteristický výskytem chráněných rostlinných a živočišných druhů. Tato lokalita je významná geologicky, geomorfologicky i paleontologicky. Téměř na celém území Horního Pomoraví platí speciální režim hospodaření blízký přírodě. Region je charakteristický velkým počtem ekologicky hospodařících zemědělců. V regionu působí celkem 105 zemědělských subjektů (číslo zahrnuje velká družstva i drobné samostatně hospodařící rolníky), z toho je 34 vedeno v režimu ekologických zemědělců, což tvoří 32% z celkového počtu hospodařících subjektů. Charakter krajiny a stav životního prostředí patří k největším hodnotám regionu. Na tyto oblasti jsou také zaměřeny priority MAS, která se v rámci Fichí: č.1 Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu č.2 Zakládání podniků a jejich rozvoj č.3 Atraktivní venkov č.7 Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu č.8 Venkovská turistika zaměřila také na: - modernizaci regionální zemědělské a potravinářské produkce ve prospěch kvalitních regionálních produktů a služeb s využitím technologií šetrných k životnímu prostředí (zavedení systému znační místních produktů, údržba venkovské krajiny, ekologizace zemědělství) - diverzifikace ekonomických aktivit na venkově (zatraktivnění venkovské krajiny – agroturistika) - šetrná venkovská turistika, budování tematických stezek

6

4.1.3.

Socioekonomická charakteristika území

Tabulka č.2: Počet obyvatel obcí k 1.1.2011, rozloha a hustota obyvatel v obcích MAS Horní Pomoraví o.p.s. Obec

Počet obyvatel

Rozloha 2 km

Hustota obyvatel

1 389 510 293 624 631 419 340 1 080 3 380 358 432 569 201 593 199 50 690 602 1 338 536 771 276 316

26,22 3,97 14,56 11,54 8,48 8,59 13,7 7,84 36,81 7,24 1,82 8,12 25,45 5,49 7,92 3,06 9,93 8,69 51,71 5,12 3,71 11,86 5,47

53,0 128,5 20,1 54,1 74,4 48,8 24,8 137,8 91,8 49,4 237,4 70,1 7,9 108,0 25,1 16,3 69,5 69,3 25,9 104,7 207,8 23,3 57,8

Bohdíkov Bohuslavice Branná Bratrušov Brníčko Bušín Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Kolšov Kopřivná Kosov zdroj: http://www.mvcr.cz

Obec Lesnice Leština Lukavice Malá Morava Nemile Olšany Písařov Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rohle Rovensko Ruda nad Moravou Staré Město Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Vikantice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole CELKEM

Počet obyvatel

Rozloha 2 km

Hustota obyvatel

641 1 285 900 561 648 1 122 702 3 229 321 480 669 790 2 632 1 920 1 141 426 36 2 048 80 223 13 970 228 821 50 470

7,34 5,24 11,21 68,27 5,52 6,48 18,85 9,6 4,02 4,91 18,56 7,42 25,02 86,3 4,94 6,15 7,18 29,93 10,04 3,47 34,58 3,16 6,63 672,12

87,3 245,2 80,3 8,2 117,4 173,1 37,2 336,4 79,9 97,8 36,0 106,5 105,2 22,2 231,0 69,3 5,0 68,4 8,0 64,3 404,0 72,2 123,8 75

Region je charakteristický existencí obcí s vysokou hustotou obyvatel v jižní části regionu, zpravidla u páteřních 2 komunikací, ale také velkým zastoupením sídel, jejichž hustota obyvatel klesla pod 50 obyvatel na km , či dokonce pod 10 2 obyvatel na km . 4.1.3.1.

Skupiny obcí dle počtu obyvatel

Region je tvořen celkem 46 obcemi, přičemž 37% z nich jsou obce pod 500 obyvatel a až 74% jsou obce ve velikostní kategorii pod 1 000 obyvatel, pouze jedno město (Zábřeh) se přibližuje k hranici 14 tis. obyvatel. Tabulka č.3: Velikostní skupiny obcí

Graf č.1: Obce MAS Horní Pomoraví dle počtu obyvatel (není zobrazeno město Zábřeh)

Velikostní kategorie obcí MAS Horní Pomoraví o.p.s. obce do 500 – 1 1 000 – 3 3 000 -5 nad 5 500 000 000 000 000 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 17

17

9

2

1

V malých podhorských obcích jsou vážné infrastrukturální nedostatky, a to jak v oblasti technické infrastruktury, tak v oblasti občanské vybavenosti (viz. SWOT analýza). V obcích dochází k úbytku mladých lidí, kteří odchází do měst nejen za prací, ale také za „vyšší“ kvalitou bydlení a vážně se tu projevuje problém stárnutí obyvatelstva a nedostatečného sociálního zázemí venkova. Nedostatečná dopravní dostupnost také ovlivňuje výši nezaměstnanosti v obcích. V rámci SPL se na řešení této problematiky soustředí Fiche č.4 Moderní venkov – kvalitní občanské vybavení a služby a Fiche č.9 Venkov – místo pro život.

7

4.1.3.2.

Ekonomický potenciál

Celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel v MAS Horní Pomoraví byl 25 280, tedy téměř 50% z celkového počtu obyvatel regionu. Tabulka č..4: Ekonomická aktivita obyvatel a míra nezaměstnanosti Obec

EAO

Bohdíkov Bohuslavice Branná Bratrušov Brníčko Bušín Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Kolšov Kopřivná Kosov

684 227 194 273 282 207 174 542 1 831 185 206 263 84 291 74 23 349 255 654 292 385 145 132

Počet uchazečů o práci k 31.12.2010 95 37 37 39 47 14 26 75 357 18 44 41 23 29 23 4 37 60 245 59 47 42 31

Míra nezaměstnanosti k 31.12.2010 (v %) 13,9 16,3 19,1 14,3 16,7 6,8 14,9 13,8 19,5 9,7 21,4 15,6 27,4 10 31,1 17,4 10,6 23,5 37,5 20,2 12,2 29 23,5

zdroj: http://portal.mpsv.cz

Lesnice Leština Lukavice Malá Morava Nemile Olšany Písařov Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rohle Rovensko Ruda n.Mor. Staré Město Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Vikantice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole

300 605 485 295 272 507 327 1 315 164 206 291 353 1 178 1 052 603 213 15 1 000 42 98 7 422 113 372

Počet uchazečů o práci k 31.12.2010 45 88 76 82 39 51 31 231 27 31 87 58 148 238 97 23 2 114 21 14 1 011 15 56

CELKEM

25 280

4 015

Obec

EAO

Míra nezaměstnanosti k 31.12.2010

15,9

(v %) 15 14,5 15,7 27,8 14,3 10,1 9,5 14,3 16,5 15 29,9 16,4 12,6 22,6 16,1 10,8 13,3 11,4 50 14,3 13,6 13,3 15,1

Míra nezaměstnanosti v regionu oproti původnímu dokumentu SPL s daty k 31.12.2007 stoupla o 6%! Navzdory cílené podpoře v rámci rozvoje venkova způsobila celková ekonomická situace v oblasti výrazný nárůst nezaměstnanosti ve všech obcích regionu. Téměř ve všech obcích regionu překračuje nezaměstnanost 10% a v regionu je i obec s 50% nezaměstnaností. Význam vzniku pracovních míst v aktualizovaných Fichích bude tedy zachován a posílen. 4.1.3.3.

Ekonomická aktivita - podíl zastoupení hospodářských odvětví v regionu

Historicky má území velmi silnou vazbu na zemědělské a lesnické činnosti a průmyslovou činnost se zemědělstvím související. Tato tradiční odvětví již nehrají v současné době kvantitativně významnou roli, přežívají však ve formě malých zemědělských farem a zpracovatelských podniků, soustředících se především na kvalitu produkce. Tabulka č .5: Zastoupení hospodářských odvětví v regionu

Odvětví

Graf č. 2: Procentuální zastoupení odvětví

Zastoupení v %

Zemědělství, lesnictví, rybolov

12

Průmysl

28

Služby

60

Zdroj: www.czso.cz

8

4.1.3.4.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost v území je z velké části spojena s dopravní dostupností lokality, a tak lze pozorovat, že obce při páteřních komunikacích mají srovnatelnou míru nezaměstnanosti s celorepublikovým průměrem, ale obce v podhorských oblastech řeší problém s několikanásobně vyšší mírou nezaměstnanosti, přesahující dokonce hranici 20%, v obci Vikantice dosahuje dokonce 50%. Podmínky pro rozvoj ekonomických činností na území MAS Horní Pomoraví jsou ztížené, oblast je kritickou z hlediska dopravní dostupnosti, informačních a telekomunikačních technologií, přísunu informací obecně, možnosti dalšího vzdělání. V rámci rozvoje ekonomických činností v regionu klademe důraz na kvalitu, specifickou produkci, tradiční činnosti, šetrný přístup k životnímu prostředí a snahu o zvýšení úrovně technologické vyspělosti. Z celkového počtu nezaměstnaných tvoří 8,2% absolventi škol, tedy věkové skupiny do 30 ti let, kteří pokud nezískají práci v regionu odchází z venkova do velkých měst. Z tohoto počtu je pak až 60% dívek. Graf č. 3: Míra nezaměstnanosti v regionu (počet obcí)

4.1.3.5.

Vzdělanostní struktura

Vzdělanostní struktura v regionu Horního Pomoraví je ovlivněna skutečností, že po druhé světové válce přicházeli do obcí pracovat především dělnické profese do zemědělského, lesnického a průmyslového odvětví. Nejvyšším procentem jsou tak zastoupeni lidé bez maturity a následně také lidé pouze se vzděláním základním. Poměrně snadno dostupné je v regionu úplné střední vzdělání (21,7% obyvatel s maturitou) a lidé s vysokoškolským vzděláním zde tvoří pouze 5% obyvatelstva, což je také způsobeno nedostatečnými možnostmi jejich pracovního uplatnění. Vysoké procento nezaměstnanosti v některých obcích je způsobeno nedostatečnou flexibilitou pracovních sil, neschopností přizpůsobit se novým profesním trendům a nedostupností možnosti průběžného vzdělávání a získávání nových znalostí a zkušeností. Graf č. 4: Vzdělanostní struktura v regionu

Fiche SPL jsou z velké části zaměřeny na podporu podnikatelů z těchto tradičních oborů, s cílem modernizace jejich činnosti a zvýšení hodnoty jejich produkce – např. zavedením regionálního značení produkce, zaručující vysokou kvalitu výrobku a šetrnost produktu či služby k životnímu prostředí, dále podporují diverzifikaci ekonomických činností na venkově, podporují zaměstnanost a zvyšování vzdělanosti. Fiche č.1 Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu; č.2 Zakládání podniků a jejich rozvoj; č.3 Atraktivní venkov; č.6 Vzdělávání a informace; č.7 Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu a. č.8 Venkovská turistika 4.1.3.6.

Kvalita života - občanská vybavenost regionu

Ve většině obcí regionu je mateřská škola. Chybí pouze v osmi převážně nejmenších obcích – Hynčině, Vyšehoří, Zborově a Jakubovicích, Branné, Kopřivné, Šléglově, Vikanticích. Ve městě Zábřeh je mateřských škol pět. Úplnou devítiletou základní školu mají kromě třech škol v Zábřehu také Štíty, Sudkov, Rohle, Postřelmov, Dubicko, Hanušovice, Ruda nad Moravou a Staré Město. Základní školu s prvním stupněm (pět ročníků) mají ve šestadvaceti obcích. Bez základní školy je 11 obcí - Drozdov, Hynčina, Kosov, Vyšehoří, Zborov, Jakubovice, Branná, Kopřivná, Malá Morava, Šléglov, Vikantice.

9

Každá obec s výjimkou Hynčiny, Kamenné, Šléglova a Vikantic má na svém území knihovnu, některé obce také ve svých místních částech. Ve většině obcí se nachází sakrální stavba – kostel, kaplička apod. a drtivá většina z nich disponuje kulturním zařízením. V Hanušovicích, Starém Městě, Leštině, Zábřehu a Postřelmově jsou stálá kina, Bohdíkově, Rudě nad Moravou, Zborově a Drozdově přírodní amfiteátry. V regionu jsou pouze 2 muzea a to ve Starém Městě a Městské Muzeum v Zábřehu. V Zábřehu se také nachází galerie, druhou bychom nalezli v Rovensku. Koupališť a bazénů je v regionu pět, tři v Zábřehu, jedno ve Zborově a jedno v Rudě nad Moravou. Děti mají prostor pro volnočasové aktivity ve institucích pro volný čas dětí a mládeže v Postřelmově a v Zábřehu. Sportovní vyžití je možné na 77 hřištích, 39 tělocvičnách (i školních) a v 30 dalších sportovních zařízení určených pro sport. Sociální péče je v regionu zastoupena desíti subjekty, z toho pět je ve městě Zábřeh. Jedná se o čtyři domy s pečovatelskou službou a tři domovy pro důchodce. Domov důchodců je ještě v Postřelmově, Štítech a v Hanušovicích. Dům s pečovatelskou službou je také v Postřelmově, Starém Městě a v Jindřichově. Dům sociální péče, kde je poskytována péče o klienty s Alzheimerovou chorobou se nachází v Jedlí. V naprosté většině obcí působí neziskové organizace – zaměření: - sport: fotbal, florbal, volejbal, TJ Sokol, Automotoklub, Červený kříž, lyžování, cykloturistika, turistika, tenis, jezdectví - sociální organizace: Charita, Fond ohrožených dětí, Dětský svět, Na paloučku, K2 – senioři, děti - kulturní spolky: gymnastky, taneční soubory, herecké soubory, recesistické soubory 4.1.3.7.

Kvalita života - kulturní dění, tradice, atraktivity území

Společenský život ve venkovských obcích regionu je navzdory nedostatečné vybavenosti velmi pestrý, především v letních měsících, kdy mohou akce probíhat ve venkovních areálech. Organizátoři těchto aktivit jsou v naprosté většině neziskové organizace působící v obcích, případně obce samotné. Mezi pravidelně se opakující akce v obcích patří: Sport: Kultura: - Minimaraton Sněžník - Tažní koně - soutěž - přechod suchou nohou přes koupaliště - sjezd ze sněžné stráně (Vyšehoří) - sjezd z Vyšehorských „Drah“ - lyžování na trávě Branná (306 obyvatel) - splavování řeky Moravy na netradičních plavidlech

Ostatní:

- Obroviny – odkaz „Obra Drásala“ - Pivní slavnosti (Chromeč, Zábřeh) - festival Best pohoda fest Leština - Anenská pouť Staré Město - Vánoční rozjímání na návsi - vernisáže v galerii Kafé v Rovensko (731 obyv.) - Branná fest – rockový festival - Bioslavnosti

- pochovávání basy - slet/pálení čarodějnic - stavění / kácení máje - plesy, poutě, hody, jarmarky

Také samotná Místní akční skupina pořádá Den Horního Pomoraví, a 2 mikroregiony působící na území své Dny mikroregionů. Obrázky č. 5-10: Fotodokumentace z akcí MAS

Den Miroregionu Zábřežsko 2005

Den Horního Pomoraví 2008

Pekařovská pouť 2007

Kolštejnský okruh, Branná 2008

Prezentace MAS na Bioslavnostech 2008

Den Horního Pomoraví 2008

Více na http://hornipomoravi.eu/index.php?id=fotogalerie.php

10

Významné akce nadregionálního významu  tradiční sudový volejbalový turnaj se zahraniční účastí (Horní Studénky; 351 obyvatel)  Svatoanenská pouť v Hoštejně (450 obyvatel)  Pivní slavnosti Pivovaru HOLBA a.s. Hanušovice (3 377 obyvatel) – účast až 10 000 návštěvníků  Tradiční harmonikářská přehlídka ve Svébohově (441 obyv.; rok 2008 20.ročník)  Rampušák – cyklomaraton Štíty  Závody v Acrobatparku olympijského vítěze Aleše Valenty  Festival Welzlování, Klikův festival, Sraz a výstava historických vozidel, jarmarky – Zábřeh  Kolštejnský okruh – závod historických motorek (Branná; 306 obyvatel) Tradice, zvyky, folklor Území Horního Pomoraví je z velké části územím bývalých Sudet, tzn. historické vazby byly na většině území z velké části zpřetrhány a historický odkaz se zde oživuje velmi obtížně, přesto na území působí několik spolků, které se o tuto činnost zajímají a pořádají akce, které připomínají dějiny území široké veřejnosti:  dětský folklorní soubor Markovička  Folklor Severní Hané a folklorní soubor Markovice  Divadelní spolek Václavov z Václavova  Tradiční Pekařovská pouť Atraktivity v území Historické atraktivity  Zřícenina hradu Brníčko-postaveno 1356, opuštěno 1513 (hrad byl založen v 1. ½ 14. století pány z Otaslavic).  Zřícenina Nového hradu u Hanušovic z počátku 14.století  Zřícenina hradu Hoštejn z ½ 13 století  Ambity kostela v Horních Studénkách  Renesanční hrobka Bukůvků z Bukůvky s mumiemi (1592) – památka I. Kategorie  kaple, kostely, boží muka v jednotlivých obcích  pozůstatky lidové architektury – některé domy v obcích  Kovárna z ½ 19. století (stále v provozu) ve Svébohově  Městská památková zóna Štíty  Historická budova věznice z r. 1867 Štíty  Budova cihelny – technická památka Štíty  Dům Pod podloubím je zřejmě nejstarší zachovaný měšťanský dům v Zábřehu. Pochází z 2. poloviny 16. století  Bývalá Rychta v Hanušovicích  Hrad a zámek Kolštejn Obrázky č..11 – 13: Fotodokumentace atraktivit regionu

Nový Hrad u Hanušovic

Staroměstsko – Kralický Sněžník

Lidová architektura - Svébohov

Přírodní atraktivity  Chráněná plocha s názvem „Leštinské tůně“. Přírodní rezervace „Pod Trlinou“ se rozkládá na západním a jihozápadním úbočí vrchu Trlina nedaleko Leštiny  Přehrada „Nemilka“  Sudkovský rybník  Vodní nádrž/ přehrada Dolní Bušínov  Přírodní park Březná – v povodí říčky Březné, ochrana významných lokalit a biotopů s výskyty zvláště chráněných rostlinných a živočišných druhů, dále i lokalit významných geologicky, geomorfologicky, paleontologicky apod.  Naučná stezka Pasák v Branné

11

Ovšem obce v podhůří Jeseníků žijí z turismu především v zimě, díky lyžařům – v těchto měsících je ale akcí méně, vzhledem k stavu občanské vybavenosti – zastaralým tělocvičnám, kulturním domům a další. Část SPL je věnována také oblasti tradic, spolkové činnosti a cestovnímu ruchu. Podpora cestovního ruchu není sama o sobě nosnou strategií rozvoje území, ale má podnítit především diverzifikaci zemědělských činností a propojení zážitků z regionu s možností konzumace místních produktů, je doplňkovou činností, která přirozeně vyplývá ze stávajících možností a umožňuje toto odvětví služeb v budoucnu v regionu stabilizovat. Rozvoj spolkové činnosti je však pro život tohoto venkovského regionu nezbytný, pro jeho obyvatele je kompenzací za možnosti městského životního stylu, podporuje aktivní trávení volného času a sociální vazby na venkově. Tradiční venkovský obraz dotváří památky místního významu, které mohou být mnohdy také cílem návštěvníků obcí. Památky spoluvytváří ráz obce, návsi případně nejbližšího okolí obcí. Oblast je podporována v rámci Fichí č.3 Atraktivní venkov, č.5 Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví venkova, č.8 Venkovská turistika a z hlediska občanské vybavenosti také Fiche č. 4 Moderní venkov – kvalitní občanské vybavení a služby.

4.1.4. Důvod výběru daného území Území MAS Horní Pomoraví o.p.s. v dnešní podobě vzniklo spojení dvou Místních Partnerství: MAS Zábřežsko o.p.s. a MAS Horní Pomoraví o.p.s., zánikem MAS Zábřežsko k 30.6. 2008 MAS Zábřežsko o.p.s. vznikla 26.4.2006 na území Svazku obcí Mikroregionu Zábřežsko (30 obcí) a přidaly se k ní následně obce Písařov a Jakubovice – jedná se o území, které je také kromě 4 obcí vymezeno obcí s rozšířenou působností Zábřeh a dlouhodobě tu probíhala z hlediska správy území spolupráce, která přerostla v partnerství i v oblasti realizace konkrétních projektů (Cyklotrasy mikroregionu Zábřežska, Územní energetická koncepce mikroregionu Zábřežska,…). MAS Horní Pomoraví o.p.s. vznikla 4.9.2006 na území 10 obcí v okolí města Hanušovice a postupně se přidaly další 4 obce s regionem sousedící. Jedná se o obce, které dlouhodobě řeší podobné problémy (od r.1997 po povodních se potřeba spolupráce v údolí řeky Moravy zvýraznila). V současné době jsou to obce, které nemají příliš zkušeností s realizací projektů financovaných z evropských fondů a přivítaly možnost zajištění společného projektového řízení na úrovni regionu. Obě území následně začala spolupracovat prostřednictvím zástupců obcí a také manažerů obou místních akčních skupin. MAS se staly partnery a rozvoj území v další práci koordinovaly. Obě MAS získaly v roce 2007 prostředky na realizaci svých Záměrů z programu LEADER ČR – postup administrace již pak probíhal v rámci „společného sekretariátu“ spolupráce manažerů, docházelo k přenosu informací a tvorbě společných projektů. Při tvorbě Integrovaných strategií obou území (Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013; Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013, zpracovatel CpKP Střední Morava) v roce 2007 vznikla situace, kdy výstupy – priority strategií byly natolik podobné, že zástupci obou MAS začali uvažovat o možnosti sloučení, což zefektivní využití především lidských zdrojů, ale také technického zázemí a vědomostního kapitálu. Sloučením obou území bylo vytvořeno efektivně fungující místní partnerství, jedná se o poměrně rozsáhlé území, a tak zůstaly zachovány 2 kanceláře (Zábřeh, Hanušovice), aby měli členové MAS blízko ke „svým“ manažerům. Obě kanceláře jsou v pravidelném kontaktu a postupy společně koordinují.

4.1.5. Shodné či styčné charakteristiky území ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

kvalitní životní prostředí, nádherná krajina, kvalitní zemědělská půda, velké zastoupení lesů v regionu velký počet zemědělských subjektů hospodařících v režimu ekologického zemědělství zaměření producentů na kvalitní produkci, šetrnou k životnímu prostředí aktivní spolkový život v obcích, aktivní spolupráce starostů existence velkého počtu památek místního významu celé území spadá do Euroregionu Glacensis – možnost příhraniční spolupráce Česko – Polsko

↘ oblast podhůří Jeseníků - ne příliš atraktivní z hlediska cestovního ruchu (ve srovnání s centry Jeseníků) ↘ neexistence místní atraktivity nadregionálního významu, speciálního místního produktu či služby ↘ slabá vazba na tradice a historii území, zpřetrhané vazby v období II.světové války (Sudety)

12

↘ ↘ ↘ ↘

velký počet malých venkovských obcí nedostatečná občanská vybavenost – v případě její existence, morálně i funkčně zastaralá (stavby 70.let) nízký stupeň vzdělanosti obyvatel, nedostatečné využívání informačních a komunikačních technologií nesoulad kvalifikačních schopností obyvatel regionu a požadavků pracovního trhu (zánik tradičních průmyslových odvětví v regionu)

4.1.6. Zvláštnosti území   

kvalitní životní prostředí, nádherná krajina, kvalitní zemědělská půda, velké zastoupení lesů v regionu příhraniční poloha regionu (hranice s Polskem) velký počet zemědělských subjektů hospodařících v režimu ekologického zemědělství – existence Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO  zaměření producentů na kvalitní produkci, šetrnou k životnímu prostředí – sídlo společnosti PRO-BIO s.r.o. ve Starém Městě, která je také zpracovatelem místních produktů v kvalitě BIO Rozvoj regionu tak na základě výstupů z ISÚ, SWOT analýzy a zaměření Fichí směřujeme do kvalitní produkce (výrobky i služby), která je doprovázena také kvalitním životním prostorem obyvatel v obcích (infrastruktura i kultura), doprovázena zvyšováním vzdělanosti a rozšiřováním ekonomických činností na venkově, tak aby byly podnikatelské subjekty stále méně závislé na sezónních výkyvech (prodeje, návštěvnost) a dotační politice zemědělským subjektům.

4.2.

Zdroje území pro realizaci SPL

4.2.1. Lidské zdroje Pro realizaci SPL existuje v území dostatečná kapacita lidských zdrojů, a to jak z hlediska řízení realizace SPL, tak z hlediska absorbční kapacity – dostatečného počtu žadatelů, kteří jsou schopni připravit a realizovat vlastní rozvojové projekty. V území realizují své projekty vedle MAS také obce, podnikatelé (zemědělští i nezemědělští), neziskové organizace a také školská a sociální zařízení – kteří v rámci MAS spolupracují Program LEADER ČR 2007 realizovaný na území MAS Horní Pomoraví o.p.s. prokázal, že existuje dostatečná kapacita možných předkladatelů projektů, což MAS eviduje také prostřednictví Databáze projektových záměrů. Tabulka č..6: Databáze projektových záměrů dle žadatelů žadatel obce neziskové organizace podnikatelé z toho zemědělci projekty celkem

celkové náklady v Kč

počet projektů

1 088 123 800,00 159 391 000,00 142 690 000,00

193 37 25

116 890 000,00

16

1 390 204 800,00

255

Lidské zdroje MAS V rámci MAS Horní Pomoraví působí management MAS složený z: Zaměstnanci MAS: Externí spolupracovníci: - Ing. Anna Bartošová - projektový manažer SPL, školený Ing. Barbora Balcárková poradce ÚZPI, ředitelka organizace Ing. Renata Baslerová - Mgr. Olga Špiková - projektový manažer SPL - Ing. Lenka Krobotová - projektový manažer SPL PaedDr. Božena Sojáková - Lenka Raušová - účetní SPL - Andrea Merčáková - admin. pracovník SPL

- projektový manažer projektový manažer, poradce v ekol. zemědělství projektový manažer, školený poradce ÚZPI

Expertní členové MAS: - Bc. František Winter: projektový manažer, školený poradce ÚZPI,poradce v ekolog.zemědělství, předseda NS MAS ČR - Ing. Přemysl Čech: poradce v ekolog.zemědělství, člen prezidia Společnosti mladých agrárníků ČR - Ing. Miroslav Buchta: ekonomický poradce, ekonom, účetní - Václav Jokl: správce počítačové sítě, webmaster a grafik

13

Lidské zdroje Obcí Obce Horního Pomoraví v letech 2004 – 2006 neprokázaly dostatečnou připravenost na využívání strukturálních fondů a čerpání dotací bylo omezené spíše na národní zdroje: Státní fond životního prostřední Finance čerpané prostřednictvím Programu obnovy venkova Finance Ministerstva pro místní rozvoj Finance z Ministerstva Financí Finance z Krajského rozpočtu Postupně však získaly „své“ projektové manažery v rámci Svazku obcí mikroregionu Zábřežsko a Euromanažery financované Olomouckým krajem a v programovém období 2007 – 2013 již mají zkušenosti z realizací projektů z Evropských fondů: Společný regionální operační program Operační program Životní prostředí Regionální operační program Střední Morava Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Program rozvoje venkova Výrazným přínosem pak byla profesionalizace MAS a spolupráce na přípravě projektů prostřednictvím zázemí MAS. Tabulka č.7: Čerpání zdrojů v letech 2004-2007 Monitoring realizovaných projektů 2004-2007 obce počet projektů výše dotace

zdroj SROP LEADER ČR ROP Střední Morava PRV POV SFŽP/ OP ŽP MMR MZe Ministerstvo financí Ministerstvo obrany Ministerstvo kultury jiné rozpočet KUOK ostatní Celkem zdroj EAGGF SROP LEADER ČR ROP Střední Morava Celkem zdroj

5 8 762 540,40 4 1 654 000 5 33 224 955 2 1 602 000 50 10 031 646 9 14 672 382 11 16 158 000 2 8 126 186 8 93 050 000 1 90 000 4 257 000 46 35 408 162 3 6 480 000 150 229 516 871,40 Monitoring realizovaných projektů 2004-2007 podnikatelské subjekty počet projektů výše dotace 11 12 464 616 6 12 518 061 14 1 528 000 1 4 825 000 17 31 335 677 Monitoring realizovaných projektů 2004-2007 neziskové organizace počet projektů výše dotace

SROP LEADER ČR Celkem CELKEM v regionu zjištěno

1 14 15

celkové náklady realizace 10 218 758 2 127 975 36 117 199 1 780 000 21 670 660 40 648 715 26 447 768 8 126 186 97 552 946 90 000 328 640 279 457 471 12 071 376 536 637 694 celkové náklady realizace neuváděno 27 186 014 3 428 990 4 825 000 35 440 004 celkové náklady realizace

1 638 186 961 000 2 599 186 263 451 734,40

1 638 186 1 213 507 2 851 693 574 929 391

Monitoring realizovaných projektů 2008-2010 obce počet projektů výše dotace 2 17 989 776 1 1 602 000 4 1 554 000 1 1 411 877 3 585 000

celkové náklady realizace 20 827 914 1 960 104 3 624 000 2 007 872 840 000

Tabulka č.8: Čerpání zdrojů v letech 2008 – 2010 zdroj ROP Střední Morava PRV POV-KUOK SFŽP/ OPŽP POV -MMR Fond mikroprojektů Euroregionu Glacensis KUOK ostatní Celkem

3 7 1

1 610 626 353 000 290 000

1 912 280 900 700 599 418

22

25 396 279

32 672 288

14

zdroj PRV MMR KUOK OP Rybářství ROP Střední Morava Celkem zdroj KUOK ČSOB Celkem CELKEM v regionu zjištěno

Monitoring realizovaných projektů 2008-2010 podnikatelské subjekty počet projektů výše dotace 8 1 067 680 1 1 252 000 1 20 000 1 588 600 1 674 675 12 3 602 955 Monitoring realizovaných projektů 2008-2010 neziskové organizace počet projektů výše dotace 18 465 000 1 58 940 19 523 940 29 523 174

celkové náklady realizace 2 302 926 2 859 000 378 000 1 181 000 6 033 086 12 754 012 celkové náklady realizace 5 011 500 78 600 5 090 100 50 516 400

Graf č. 5:Struktura zdrojů dotací dle sektoru žadatelů

4.2.2. Finanční zdroje Z hlediska čerpání dotací v předchozích letech byla situace popsána v kapitole 4.2.1. Na základě zkušenosti z programu LEADER ČR můžeme konstatovat, že se nevyskytl problém z hlediska financování (předfinancování, dofinancování) projektů ani u jednoho typu žadatele (vč.samotné MAS), pro realizaci SPL však předpokládáme, že výše zdrojů pro financování projektů několikanásobně vzroste – a je nutné mít připraven scénář pro tyto situace. Pro realizaci SPL budou využívány zdroje: - z rozpočtu žadatelů (dosud bezproblémové u podnikatelských subjektů a obcí) - půjčky od místních partnerů (půjčky od obcí či podnikatelských subjektů neziskovým organizacím) - půjčky/úvěry od peněžních ústavů, které již na tuto situaci zareagovaly a nabízí vhodné služby pro všechny typy žadatelů Zkušenost s využíváním dotací u neziskových organizací ukazuje, že tyto jsou schopné čerpat spíše menší finanční objemy na drobnější projekty – vyskytují se problémy se zabezpečením přípravy projektu, projektovým řízením a schopností financování větších akcí. Místní akční skupina bude prostřednictvím svých projektových manažerů pomáhat neziskovým organizacím v regionu s projektovým řízením a do budoucna se také připravuje zřízení fondu (zdrojem budou finance z plateb za projektové řízení), ze kterého budou především neziskovým organizacím, malým obcím a začínajícím drobným podnikatelům poskytovány výhodné půjčky.

15

4.2.3.

Hospodářské zdroje

4.2.3.1.

Hospodářská odvětví v regionu

Region se potýká se ztrátou tradičních hospodářských odvětví a celkovou restrukturalizací hospodářství. Jedná se o území tradičně spjaté se zemědělskou a lesnickou výrobou a průmyslovými odvětvími na tyto činnosti navazujícími. Změna tradičního zaměření probíhá ve prospěch zvyšování kvality produkce původních odvětví a zvyšování důrazu na ochranu životního prostředí a přesunu pracovních sil do oblasti služeb a obchodu. Až 60% obyvatel regionu je zaměstnáno ve službách, 28% obyvatel v oblasti průmyslu a poměrně vysoké číslo 12% obyvatelstva regionu se stále věnuje zemědělství a lesnictví (viz. Graf č.2 – procentuální zastoupení odvětví).

4.2.3.2.

Ekonomická aktivita

Celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel v MAS Horní Pomoraví je 25 280, tedy téměř 50% z celkového počtu obyvatel regionu. Značný podíl ekonomicky neaktivních připadá na seniory, tento trend se v posledních letech mírně pozitivně mění. 4.2.3.3.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost v území je z velké části spojena s dopravní dostupností lokality, a tak lze pozorovat, že obce při páteřních komunikacích mají srovnatelnou míru nezaměstnanosti s celorepublikovým průměrem, ale obce v podhorských oblastech řeší problém s několikanásobně vyšší mírou nezaměstnanosti, přesahující dokonce hranici 20%. Viz graf č. 3 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích regionu Podmínky pro rozvoj ekonomických činností na území MAS Horní Pomoraví jsou ztížené, oblast je kritickou z hlediska dopravní dostupnosti, informačních a telekomunikačních technologií, přísunu informací obecně, možnosti dalšího vzdělání. V rámci rozvoje ekonomických činností v regionu klademe důraz na kvalitu, specifickou produkci, tradiční činnosti, šetrný přístup k životnímu prostředí a snahu o zvýšení úrovně technologické vyspělosti. Z celkového počtu nezaměstnaných tvoří 8,2% absolventi škol, tedy věkové skupiny do 30 ti let, kteří pokud nezískají práci v regionu odchází z venkova do velkých měst. Z tohoto počtu je pak až 60% dívek. Fiche SPL jsou nastaveny k posílení růstových hospodářských zdrojů regionu a zvýšení kvality života na jeho území. Z hlediska priorit území a absorpční kapacity jsou zaměřeny na oblasti: podnikání na venkově (diverzifikace, konkurenceschopnost, zavedení regionální značky) rozvoje infrastruktury pro zkvalitnění dostupnosti služeb a zvýšení kvality života na venkově rozvoje lidských zdrojů

4.2.4.

Jiné

Dalšími zdroji pro realizaci SPL jsou:  úzká spolupráce se svazky obcí na území MAS  působení Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO na území MAS  spolupráce se strategickým partnerem Pivovar HOLBA a.s.  příhraniční poloha regionu (Euroregion Glacensis) a partnerská spolupráce mezi obcemi ČR a PL  meziregionální a mezinárodní partnerství MAS (partneři: MAS ŽIAR, MAS Rozvoj Hornej Nitry, MAS Horňácko a Ostrožsko)

16

5. SWOT analýza 5.1 Vymezení SWOT analýzy Písmena SWOT v sobě obsahují anglické výrazy: SWOT analýza je metodou celkového určení pozitivních a negativních stránek území. Cílem SWOT analýzy je identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Zkratka SWOT: Tento typ analýzy je také znám pod pojmem „vnější a vnitřní S STENGHTS Silné stránky analýza“. W

WEAKNESSES

Slabé stránky

O

OPPORTINITIES

Příležitosti

T

THREATS

Ohrožení

Silné stránky, jsou zjednodušeně vše, v čem je území dobré, na čem může stavět. Slabé stránky sestávají analogicky z věcí, které území scházejí, které neprovádí či provádí špatně.

Silné a slabé stránky řadíme do tzv. vnitřní analýzy, která studuje záležitosti ovlivnitelné z pozice subjektu, který území spravuje. Faktory, jež nelze efektivně ovlivnit, ale které je třeba zohlednit při tvorbě rozvojových dokumentů, zkoumá vnější analýza, která se zabývá příležitostmi a hrozbami. SWOT analýza umožňuje formulování strategické vize, usměrnění budoucího vývoje územního celku. Na základě určení silných, slabých stránek, příležitostí a ohrožení lze stanovit směr zaměření strategického plánu. SWOT analýza Oblast Fiche č.1: Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu Kvalitní zemědělská půda Vysoký podíl ekologicky hospodařících zemědělců Oblast Fiche č.2: Zakládání podniku a jejich rozvoj Tradice ve zpracování domácích surovin (len, dřevo, kámen) a v průmyslových odvětvích (dřevařský, strojírenský, potravinářský průmysl) Dostatek volných lokalit k využití pro podnikání s poměrně příznivou cenou pozemků a nemovitostí Nízká cena pracovní síly Existence systému značení místních výrobků „JESENÍKY originální produkt“ S Oblast Fiche č.3: Atraktivní venkov Kvalitní přírodní a životní prostředí v regionu I Tradice ubytovacích a stravovacích kapacit v regionu – hustá síť L Část regionu je součástí turisticky atraktivní destinace (Jeseníky, Orlické Hory – masiv Kralického Sněžníku), N schopná sehrát roli spojovacího článku (průjezd turistů a návštěvníků), ale i roli ubytovacího zázemí É Nabídka vhodných terénů pro cykloturistiku (zejména pro nenáročnou rodinnou cykloturistiku) Oblast Fiche č.4: Moderní venkov – kvalitní občanské vybavení a služby Dostateční síť mateřských škol a základních škol S Dostatečný počet středních škol, resp. absolventů, relativně široká nabídka středoškolských vzdělávacích oborů T Existence nabídky sociálních služeb a sítě jejich poskytovatelů – návaznost na Komunitní plánování sociálních R služeb v regionu Á Oblast Fiche č.5: Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví regionu N Existence chráněných přírodních lokalit a výtvorů K Existence regionálních atraktivit a tradičních každoročně se opakujících atrakcí (Akrobapart ve Štítech, Kolštejnský okruh, Bioslavnosti, naučná stezka Pasák, významné kulturní a historické památky), významné Y osobnosti (Jan Eskymo Welzl – polárník, Obr Drásal, F.Schubert) Tradiční sportovní akce Aktivní spolky v regionu (fotbal, hasiči) Oblast Fiche č.6: Vzdělávání a informace Působení nestátních neziskových organizací – Klub pro rozvoj Horního Pomoraví, Dětský svět Zábřeh, KČT, Sportovní kluby města Zábřeha, PRO-BIO svaz ekologických zemědělců, Sdružení zaměřená na činnost dětí Možnosti jazykového vzdělávání Aktivní působení MŠ, ZŠ i SŠ v regionu

17

S L A B É S T R Á N K Y

Oblast Fiche č.7: Regionální produkce –zdroj rozvoje regionu Existence tradice zpracování kvalitních zemědělských produktů v regionu Existence zpracovatelů bio produkce Existence systému značení místních výrobků „JESENÍKY originální produkt“ Oblast Fiche č.8: Venkovská turistika Kvalitní přírodní a životní prostředí v regionu Významný rozvojový potenciál v oblastech: - Poznávacího CR – přírodní atraktivity, sakrální objekty, objekty venkovského charakteru a podmínky pro venkovský turismus (vč.agro a ekoagro) - Aktivní rekreace (aktivní dovolená) využívající zajímavé nabídky cyklotras, tras pro pěší turistiku, nabídky vodních ploch a toků, hippoturistiky a jezdectví, sběr hub Oblast Fiche č.9: Venkov – místo pro život Dostatečná síť místních komunikací Zájem obyvatel obcí o příjemné životní prostředí v obcích Průřezová oblast všemi Fichemi: Spolupráce Svazku obcí Mikroregionu Zábřežsko a Svazku obcí regionu Ruda s MAS Horní Pomoraví Existence hraničního přechodu Staré Město – Nowa Morava a partnerství mezi některými členskými obcemi s partnery v Polsku Oblast Fiche č.1: Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu Nízký stupeň diverzifikace zemědělské činnosti Omezení spojená se zemědělským podnikáním v chráněných oblastech Omezení zemědělského podnikání vyplývající ze neexistence či zastarání územních plánů obcí Nízký stupeň péče o vzhled obcí a krajiny Oblast Fiche č.2: Zakládání podniku a jejich rozvoj Úpadek tradičních průmyslových odvětví – nezaměstnanost obyvatel se základním a odborným vzděláním Nadprůměrná míra nezaměstnanosti ve srovnání s ČR Nedostatečná připravenost rozvojových ploch Nedostatečná informovanost o možnostech vlastního podnikání Nedostatečný finanční kapitál pro zakládání nových a rozvoj stávajících firem Kvalifikace/kvalita pracovní síly mnohdy neodpovídá potřebám a požadavkům zaměstnavatelů Řada vysokoškoláku má sice trvalý pobyt v regionu, ale pracuje mimo něj Oblast Fiche č.3: Atraktivní venkov Neexistence výrazných z pohledu známosti resp. návštěvnosti významných přírodních atraktivit neregionálního významu Nevyužití místních atraktivit Nedostatek alternativních atrakcí pro návštěvníky a turisty v případě špatného počasí Nedostatečné služby v cestovním ruchu Málo nadstandardních zařízení v pohostinství a ubytování, nízká kvalita služeb Malá spolupráce subjektů podnikajících v cestovním ruchu Nedostatečná nabídka produktů cestovního ruchu a nedostatečná propagace turistických cílů Oblast Fiche č.4: Moderní venkov – kvalitní občanské vybavení a služby Nedostatečná vybavenost sportovních areálů Nedostatečná technická infrastruktura Nedostatečně řešená problematika bydlení seniorů, sociálně slabých a mladých rodin Nedostatek kulturních vyžití Nedostatek aktivit pro trávení volného času Oblast Fiche č.5: Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví regionu Nízký stupeň využití místních atraktivit Zanedbaný stav některých místních památek Oblast Fiche č.6: Vzdělávání a informace Nízká perspektiva budoucího uplatnění pro absolventy Omezené možnosti dalšího vzdělávání Nízké environmentální povědomí obyvatelstva Neexistence centra pro ekologické vzdělávání Oblast Fiche č.7: Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu

18

P Ř Í L E Ž I T O S T I

Absence charakteristických regionálních produktů a tradičních suvenýrů Slabé technologické zázemí místních firem vedoucí ke zlepšení zpracování produkce Nízká míra spolupráce mezi producenty příp. prvovýrobci v území Oblast Fiche č.8: Venkovská turistika Chybějící infrastruktura obcí pro návštěvníky (např. veřejné WC, cykloodpočivky) Nedostatečná síť pěších a tematických stezek Nevyjasněnost vlastnických vztahů pro budování tematických stezek Oblast Fiche č.9: Venkov – místo pro život Velmi špatná kvalita místních komunikací Nahodilé úpravy veřejných prostranství bez konceptů kombinujících zeleň, mobiliář a pevné plochy Budování veřejných prostranství bez spojení s životem v obci Průřezová oblast všemi Fichemi: Nevyhovující dostupnost na síť rychlostních komunikací ,špatný technický stav komunikací, špatné napojení na páteřní silniční tahy, relativně špatná dostupnost (autobusové spojení, napojená na železnici) mezi obcemi regionu. Oblast Fiche č.1: Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu Posilování patriotismu obyvatel ve vztahu k regionu, identifikace obyvatel s problémy regionu Orientace na využívání obnovitelných místních energetických zdrojů Orientace na využívání moderních technologií v zemědělství Rozvoj ekologického zemědělství Oblast Fiche č.2: Zakládání podniku a jejich rozvoj Rozvoj pracovních příležitostí v důsledku nových usídlení nového investora či rozvoje stávajících firem Nalezení vhodných způsobů využití příznivých geografických, přírodních a demografických podmínek, volných podnikatelských ploch, průmyslových areálů a budov v útlumových závodech a podnicích pro rozvoj podnikání Možnost využití podpor pro malé a střední podnikání Oblast Fiche č.3: Atraktivní venkov Koncepční řešení rozvoje cestovního ruchu, zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit a souvisejících služeb kulturního a sportovního využití, rozvoj agroturistiky, cykloturistiky, vodní turistiky, rozšíření celoročního využívání zařízení cestovního ruchu Rostoucí zájem o poznávací turistiku kombinovanou se zábavním programem a rostoucí zájem obyvatel ČR o domácí turistiku Vytvoření motivačních programů pro subjekty v cestovním ruchu (např.nejlepší ubytovatel,…..) Orientace cestovního ruchu na zahraniční trhy (Polsko, Slovensko, Německo) Vytvořit specifické atraktivity regionu pro vybrané cílové skupiny turistů a návštěvníků Oblast Fiche č.4: Moderní venkov – kvalitní občanské vybavení a služby Vytváření nabídky pro trávení volného času obyvatel Rozsáhlejší začlenění škol a neziskových organizací do systému nabídky volnočasových aktivit Poskytování sociálních služeb na principu komunitního plánování v regionu Zvyšování podílu nestátního sektoru na poskytování zdravotnických, kulturních, sociálních a vzdělávacích služeb Oblast Fiche č.5: Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví regionu Využití tradic a zajímavostí regionu Oživení památek místního významu Oblast Fiche č.6: Vzdělávání a informace Zvyšování informovanosti o rozvoji venkova, předávání know-how, seznamování se s příklady dobré praxe Zvyšování zájmu obyvatel o komunitní život Oblast Fiche č.7: Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu Posilování patriotismu obyvatel ve vztahu k regionu, identifikace obyvatel s problémy regionu Zavedení regionální značky pro značení místních produktů Zvyšování konkurenceschopnosti zpracovatelských podniků, které jsou zaměřeny na výrobu potravin a krmiv Rozšíření nabídky pracovních příležitostí Oblast Fiche č.8: Venkovská turistika Koncepční řešení rozvoje cestovního ruchu, zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit a souvisejících služeb kulturního a sportovního využití, rozvoj agroturistiky, cykloturistiky, vodní turistiky, rozšíření celoročního využívání zařízení cestovního ruchu Rozvoj venkovské turistiky zaměřené na aktivní činnosti a poznávání

19

O H R O Ž E N Í

Oblast Fiche č.9: Venkov – místo pro život Zvyšování kvality komunikací v obcích Zlepšování vzhledu obcí Budování zázemí v centrech obcí pro setkávání občanů a komunitní život Rozvoj zelených ploch v obcích Průřezová oblast všemi Fichemi: Zlepšení spolupráce zastupitelů obcí s podnikatelskými subjekty Zlepšit dostupnost regionu vlakem a autobusem Využití podpory rozvoje lidských zdrojů z fondů EU (ESF, ERDF, EAFRD) Oblast Fiche č.1: Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu Chátrající zemědělské stavby v regionu, vznik brownfields Snižování konkurenceschopnosti z důvodu zastarávání technologií Zvyšování nároků na zemědělské prvovýrobce z hlediska legislativy a norem Výrazné změny klimatických podmínek ovlivňující způsob hospodaření v regionu Oblast Fiche č.2: Zakládání podniku a jejich rozvoj Odchod kvalifikovaných zaměstnanců Nezájem podnikatelských subjektů o rozvoj podnikání v důsledku nepřipravenosti území Oblast Fiche č.3: Atraktivní venkov Nedostatečné investice do zvyšování kvality ubytovacích a stravovacích zařízení Další růst cen plynu a elektřiny a s tím související změna vytápění na tuhá paliva – zhoršení kvality ŽP Podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání, lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu Chybějící marketingový a motivační systém pro návštěvníky a turisty (návštěvnické karty, slevové karty, speciální nabídky atd.), využívající již existujících turistických atraktivit Velmi omezená nabídka v oblasti turistických produktů a produktových balíčků Chybějící cizojazyčné mutace u většiny nabídek subjektů podnikajících v oblasti cestovního ruchu, a to jak v oblasti tištěných, tak i elektronických médií, zejména pak nedostatečná nabídka informací v polštině Oblast Fiche č.4: Moderní venkov – kvalitní občanské vybavení a služby Stárnutí populace kladoucí vyšší nároky na sociální služby Snižování počtu obyvatel mladé generace důsledkem nedostatečného infrastrukturálního vybavení obcí Morální a technické zastarávání občanského vybavení v obcích, vedoucí k jeho nevyužívání Oblast Fiche č.5: Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví regionu Chybějící zavedená, na trzích (domácím i zahraničních) cestovního ruchu pozitivně vnímaná významná atraktivita (např. památka UNESCO, národní kulturní památka atd.) Chybějící systematická propagace drobných místních památek a atraktivit Oblast Fiche č.6: Vzdělávání a informace Nízký důraz na informace, jako zdroj rozvoje venkovského života Omezení a restrikce ze strany vlastníků pozemků, na nichž by mohly být stezky budovány Oblast Fiche č.7: Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu Nedostatek finančního kapitálu pro technologické investice do výroby a zařízení Oblast Fiche č.8: Venkovská turistika Nezájem turistů o oblast podhůří Jeseníků Neschopnost subjektů dohodnout se na poskytnutí pozemků pro budování tematických stezek Oblast Fiche č.9: Venkov – místo pro život Nesystematické investice do veřejných prostranství Podcenění vzhledu veřejných prostranství pro atraktivitu obce, jako místa pro bydlení a podnikání Průřezová oblast všemi Fichemi: Zhoršení mezilidských vztahů a možnosti spolupráce Nedostatek financí na infrastrukturální projekty / nedostatečný potenciál pro využití dotačních zdrojů

20

5.2 Metodika SWOT analýzy SWOT analýza je metoda, pomoci které je možno identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení, spojené s určitým projektem, typem podnikání, opatřením, politikou apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik. S její pomocí je možné vyhodnotit stávající silné stránky či rozvojové možnosti území MAS, nalézt problémy nebo ohrožení růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování rozvoje regionu. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. Základem pro uvedenou SWOT analýzu byla pracovní setkávání členů MAS při tvorbě Integrované strategie území Zábřežska a původního Horního Pomoraví, která probíhala v roce 2007. Původní analýza Zábřežska byla rozdělena do několika oblastí, pro které se zpracovávala samostatně:  Lidské zdroje a ekonomické prostředí  Infrastruktura  Cestovní ruch  Životní prostředí V obcích původního Horního Pomoraví vytvářeli souhrnnou SWOT analýzu. V obou případech byly použity metody komunitního plánování (facilitace jednání byla prováděna Centrem pro komunitní práci Střední Morava) – brainstorming, jednání pracovních skupin, zveřejnění a připomínkování návrhů Pro potřeby SPL byla na jednání Programového výboru SWOT analýza zredukována na oblasti, které se týkají Programu obnovy venkova a může tak být smysluplně využita pro nastavení jednotlivých Fichí. Při aktualizaci dokumentu byla SWOT analýza upravena dle výstupů brainstormingu při veřejném projednání a na základě výstupů z jednání Programového výboru.

6. Strategie 6.1.

Priority a cíle

6.1.1. Priority a cíle SPL – jejich specifičnost pro dané území Priority a cíle SPL byly vytvářeny na základě potřeb území, a to využitím analýz z Integrovaných strategií území (Zábřežsko; 2007 a Horní Pomoraví; 2007), využitím výstupů z komunitního plánování a na základě propojení těchto výstupů s možnostmi financování projektů prostřednictvím Programu rozvoje venkova.

Celkový cíl Globálním cílem Strategického plánu LEADER je konkurenceschopnost a vyvážený rozvoj regionu MAS Horní Pomoraví prostřednictvím podpory projektů vedoucích k diverzifikaci podnikatelských činností a zavedení regionálního značení produkce a služeb. Strategické cíle (podle jednotlivých fichí):  restrukturalizace zemědělské a potravinářské výroby ve prospěch kvalitních regionálních produktů a služeb  podpora nových produktů, postupů využívajících moderních technologií šetrných k životnímu prostředí  zhodnocení místní produkce, nalezení nového trhu pro místní produkty, podpora finalizace produktu v regionu  podpora venkovské ekonomiky zakládáním nových a rozvojem existujících podniků nejmenší velikosti – mikropodniků, včetně nových živností v oblasti služeb, výroby a zpracování  vytváření nových pracovních míst a rozvoj hospodářské struktury nezemědělských aktivit

21





 

výrazné posílení ekonomického potenciálu a zajištění podmínek pro kvalitní život místních obyvatel a stabilitu venkovského prostoru při podpoře zaměstnanosti, rozvoj aktivit v rámci venkovské ekonomiky směrem k činnostem v cestovním ruchu (především agroturistika), specifickým cílem je diverzifikace činností zemědělských subjektů směrem k nezemědělským činnostem zvýšení atraktivity venkovských obcí a malých měst zkvalitňováním občanského vybavení a služeb, základní dopravní a technické infrastruktury a tím i zlepšení životních podmínek a zvýšení atraktivity vesnic pro bydlení, podnikání a relaxaci obnova, záchrana a oživení kulturního dědictví a jeho nové využití - zvýšení atraktivity regionu a zachování kulturního dědictví, prostřednictvím kterého dojde k posílení sounáležitosti lidí s regionem zajištění průběžného a dlouhodobého vzdělávání odborných pracovníků i žadatelů o dotace, aby bylo zajištěno vytváření kvalitních projektů s ohledem na trvale udržitelný rozvoj regionu. Vzdělávání v rámci aktivit podporovaných v ose III

Tabulka č..9: Specifičnost priorit a cílů SPL pro dané území

Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu Zakládání podniků a jejich rozvoj

Fiche č. 2

Fiche č. 1

SPL/ Fiche

Průnik PRV

Priority ISŮ Opatření/aktivity ISÚ Z: Prioritní osa č.1 Životní prostředí Opatření 1.4.3. Ekologické formy hospodaření HP: Prioritní osa č.2 Aktivita č.2.1.4 Podpora pěstování plodin vhodných Obnovitelné zdroje energie k alternativnímu vytápění

Opatření I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků

Aktivita 4.1.1 Využití regionálních bio produktů HP: Prioritní osa č.4 Podpora zemědělství a zpracování Aktivita 4.2.1 Investice na zavádění metod a zkvalitnění technologií pro pěstování a chov,výrobu regionálních výrobků a zpracování kvalitních zeměděl.produktů Aktivita 4.2.3 Podpora přímé výroby, zpracování a prodeje zemědělských výrobků

Opatření III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

Z: Prioritní osa č.3 Podnikatelské příležitosti

Opatření 3.1.2. Zakládání a rozvoj drobných řemesel Opatření 3.1.4. Rozvoj ploch a areálů určených pro podnikání (rekonstrukce, opravy, výstavba)

HP Prioritní osa č.8 Podpora projektů spolupráce na území Aktivita 8.2.3 Podpora specializace na specifické MAS Horní Pomoraví místní produkty (bioproduky, místní řemesla) Opatření 3.2.1. Služby cestovního ruchu

Atraktivní venkov

Fiche č. 3

Z: Prioritní osa č.3 Podnikatelské příležitosti

Opatření 3.2.2. Infrastruktura pro rozvoj CR Opatření 3.2.3. Propagace regionu a místních subjektů

Opatření III.1.3. 2. Ubytování a sport

Aktivita 3.4.2 Budování nových cyklostezek a cyklotras Aktivita 3.4.3 Propojení sítě cyklo a běžeckých tras HP: Prioritní osa č.3 Rozvoj mezi obcemi turistiky, sportovních aktivit a dalších doprovodných aktivit Aktivita 3.4.5 Budování doprovodné infrastruktury Aktivita 3.5.3 Výstavba a rekonstrukce areálů pro potřeby agroturistiky a ekoturistiky

22

Moderní venkov – kvalitní občanské

Fiche č. 4

Z: Prioritní osa č.2 Infrastruktura

Z: Prioritní osa č.4 Lidské zdroje

Opatření III.2.1.2. Občanské vybavení a služby

Opatření 2.4.2. Rekonstrukce, výstavba, opravy veřejných objektů v majetku obcí Opatření 4.2.1. Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů pro rozvoj LZ (včetně objektů školských) Opatření 4.4.1. Výstavba,rekonstr. a obnova či doplnění vybavení objektů pro provoz soc.služeb

Z: Prioritní osa č.5 Volnoč.aktivity HP: Prioritní osa č.1 Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury HP: Prioritní osa č.3 Rozvoj turistiky, sport. a dalších doprovodných aktivit

Opatření 5.1.1. Vybavení pro kulturní, sportovní společenské akce Aktivita č.1.2.6 Rekonstrukce a budování pouličních osvětlení Aktivita 3.1.5 Obnova vybavení kin a zkvalitnění jejich využití Aktivita 3.1.8 Podpora zajištění materiálního a technického vybavení pro pořádání kulturních a společenských akcí Aktivita 3.3.2 Vytvoření komplexní studie mapující kulturní památky v regionu

Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví regionu

Fiche č. 5

Aktivita 3.3.4 Projekty obnovy a rekonstrukce drobných kulturních památek HP: Prioritní osa č.3 Rozvoj turistiky, sportovních aktivit a Aktivita 3.3.5 Projekty obnovy a údržby movitých i dalších doprovodných aktivit nemovitých památek (kostely, kapličky) Aktivita 3.7.5 Rekonstrukce a budování víceúčelových hřišť a areálů pro děti, mládež a dospělé Aktivita 3.7.8 Rekonstrukce sokoloven v regionu

Opatření III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova

Aktivita 3.7.10 Budování kluboven a společenských místností pro spolky a zájmová sdružení

HP: Prioritní osa č.5 Udržení obyvatel – zkvalitnění bydlení, rozvoj pracovních příležitostí, kvalitní život a kulturní vyžití

Aktivita 5.4.1 Budování a rozvoj tzv.“Komunitních škol a center“ Aktivita 5.6.3 Obnova a rekonstrukce budov jeslí, mateřských a základních škol v regionu Aktivita 5.6.4 Zajištění a zkvalitnění služeb pro seniory – budování center pro seniory, domů s pečovatelskou službou a doplňkové služby

Vzdělávání a informace

Fiche č. 6

Aktivita 5.6.5 Podpora vzniku rodinného centra

Opatření III.3.1. Vzdělávání a informace

Z: Prioritní osa č.1 Životní prostředí

Opatření 1.1.1. Environmentální vzdělávání, výchova, osvěta

Z: Prioritní osa č.3 Podnikatelské příležitosti

Opatření 3.1.1. Poradenství, výchova a osvěta v oblasti zakládání a rozvoje podnikání

Z: Prioritní osa č.4 Lidské zdroje

Opatření 4.1.1. Vzdělávání, výchova a osvěta zaměřená na zvyšování adaptability pracovních sil

Z: Prioritní osa č.6 Partnerství Opatření 6.1.1. Rozvoj místního partnerství

23

a spolupráce

Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu Venkov - místo pro Venkovská turistika život

Fiche č. 9

Fiche č. 8

Fiche č. 7

HP: Prioritní osa č.7 Vytvoření a udržení efektivního systému partnerství

Opatření I.1.3.1 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům

Opatření III.1.3.1 Rozhledny, pěší trasy, vinařské stezky, hippostezky a další tematické stezky

Opatření III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic

Opatření 6.1.2. Vznik a realizace společných projektů v rámci národního a mezinárodního partnerství Aktivita 7.1.2 Zapojení mládeže žen a jiných minoritních skupin obyvatel do plánování rozvoje a realizace konkrétních aktivit

Z: Prioritní osa č.1 Životní prostředí

Opatření 1.4.2. Zavádění systému hodnocení dopadu regionální produkce na životní prostředí, místní značení produktů

Z: Prioritní osa č.3 Podnikatelské příležitosti

Opatření 3.1.3. Rozvoj a propagace místní produkce

Aktivita 4.1.3 Zavedení regionální značky pro HP: Prioritní osa č.4 Podpora místní produkty zemědělství a zpracování Aktivita 4.2.3 Podpora přímé výroby, zpracování a regionálních výrobků prodeje zemědělských výrobků Z: Prioritní osa č.3 Podnikatelské příležitosti Opatření 3.2.2. Infrastruktura pro rozvoj CR Aktivita 3.4.2 Budování nových stezek a a HP: Prioritní osa č.3 Rozvoj tematických tras turistiky, sportovních aktivit a dalších doprovodných aktivit Aktivita 3.4.5 Budování doprovodné infrastruktury Z: Prioritní osa č.2 Infrastruktura HP: Prioritní osa č.1 Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury

Aktivita č. 1.2.5 Rekonstrukce a budování chodníků a místních komunikací v obcích regionu Aktivita 3.3.1 Revitalizace středů obcí – udržení tradičního charakteru vesnic

Vyznačené priority vyjadřují specifičnost území s nadprůměrným procentem ekologických zemědělců a celkové zaměření SPL na konkurenceschopnost a vyvážený rozvoj regionu MAS Horní Pomoraví prostřednictvím podpory projektů vedoucích k diverzifikaci podnikatelských činností a zavedení regionálního značení produkce a služeb.

6.1.2. Vztah SPL ke struktuře PRV V rámci SPL jsou rozpracovány priority ISÚ, které jsou financovatelné z Programu rozvoje venkova, priority zaměřené na diverzifikaci ekonomických činností na venkově, zvyšování konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a zvýšení kvality života na venkově. Fiche 1: Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu Hlavní opatření: I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků Fiche 2: Zakládání podniků a jejich rozvoj Hlavní opatření: III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Fiche 3: Atraktivní venkov Hlavní opatření: III.1.3.2. Ubytování a sport Fiche 4: Moderní venkov – kvalitní občanské vybavení a služby Hlavní opatření: III.2.1.2 Občanské vybavení a služby Fiche 5: Tradiční venkov – zachování kulturního dědictví regionu Hlavní opatření: III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Fiche 6: Vzdělání a informace Hlavní opatření: III.3.1. Vzdělávání a informace

24

Fiche 7: Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu Hlavní opatření: I.1.3.1. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Fiche 8: Venkovská turistika Hlavní opatření: III.1.3.1 Rozhledny, pěší trasy, vinařské stezky, hippostezky a další tematické stezky Fiche 9: Venkov – místo pro život Hlavní opatření: III.2.1.1: Obnova a rozvoj vesnic

6.2.

Způsob dosahování cílů a priorit

6.2.1. Způsob naplňování cílů a priorit Dosahování cílů a priorit je sledováno prostřednictvím činnosti Monitorovacího výboru MAS, který každoročně vyhodnocuje naplňování všech strategických dokumentů, vytvořených na území MAS, naplňování indikátorů úspěchu realizace integrované strategie a naplňování kritérií pro monitoring a hodnocení, stanovených MAS pro projekty v rámci programu LEADER Stanovené cíle a priority jsou naplňovány realizací konkrétních projektů (opatření / aktivit) obcí, neziskových organizací a podnikatelských subjektů. Výše jmenované subjekty jsou nositelé záměrů, k jejichž rozpracování a případnému zažádání o dotaci na jejich realizaci jim dopomáhá sekretariát MAS – projektoví manažeři. Dále jim MAS poskytuje poradenství v průběhu realizace a vyhodnocování projektů. Důležitým předpokladem pro dosažení stanovených cílů a priorit je vedle reálnosti stanovení cílů (což bylo zajištěno komunitním vytvářením strategií) také absorpční kapacita regionu. MAS se snaží tuto kapacitu „lidských zdrojů“ zvyšovat cíleným vzděláváním žadatelů, příjemců podpory a veřejnosti. Vážným problémem je schopnost měření některých cílů a priorit, které byly v rámci ISÚ stanoveny. Díky přesnému vymezení způsobilých kódů a kritérií pro monitoring a hodnocení v SPL se však při realizaci SPL je tento problém minimalizován.

Dopady SPL a jeho v období 2009 – 2010 Tabulka č. 10: Monitorovací indikátory v rámci Fichí Fiche

Fiche č.1: Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu

Projekty přislíbeno/naplněno 2 zrekonstruované stávající budovy 228 m2 zrekonstruovaných budov 4 nové doprovodné zemědělské stavby

Projekty doposud nenaplněno Počet technologií zefektivňujících, modernizujících výrobu Počet zařízení k využití biomasy Počet technologií vedoucí ke zlepšení zpracování zemědělských a potravinářských výrobků Počet nově nabízených místních produktů Počet nově vytvořených pracovních míst

Počet rekonstruovaných / modernizovaných 1 nově budované/ 2 rekonstr. provozovny objektů na provozovny Plocha upravených ploch pro zřízení či rozvoj Fiche č.2: stávající provozovny 16 nových zařízení (strojů, zařízení, Zakládání podniků technologií) sloužících k založení a rozvoji a jejich rozvoj 1 nově nabízený místní produkt 6 podpořených mikropodniků 4 nově vytvořená pracovní místa

25

27 nově vybudovaných lůžek

Fiche č.3: Atraktivní venkov

3 zrekonstruované stávající budovy 1 nově vytvořené pracovní místo

Počet zařízení nově zřízené infrastruktury pro venkovskou turistiku (pěší, lyžařské trasy), odpočinková místa, směrové tabule Počet obnovených nebo nově nabízených regionálních služeb Počet nových / zrekonstruovaných provozoven určených pro nezemědělskou činnost Počet nového zařízení a technologií sloužících k diverzifikaci nezemědělských činností

10 zrekonstruovaných stávajících budov 3 251 m2 regenerovaných / obnovených prostranství 2 985 m2 nově vybudovaných veřejných prostranství 10 nově vytvořených prostor pro Fiche č.4: Moderní venkov – multifunkční využití kvalitní občanské 21 nových technologií, zařízení, vybavení vybavení a služby pro občanské vybavení a služby 8 ks materiálně-technického zázemí pro komunitní, spolkové, společenské, sportovní, environmentální, kulturní a církevní aktivity 2 nově vytvořená pracovní míst 1 studie / program obnovy, využití a regenerace kulturního dědictví venkova 6 památek místního významu

Fiche č.5: Tradiční venkov – 2 zrekonstruované stávající budovy zachování kulturního 1 vybudovaná výstavní expozice dědictví regionu 2 zařízení a vybavení pro provoz expozic Fiche č.6: Vzdělávání a informace

6.3.

Počet vydaných publikací Počet stavebně-historických průzkumů Počet nově vytvořených pracovních míst

Počet účastníků seminářů (min.40 osob)

Zapojení inovačních prvků

6.3.1. Změny oproti dosavadní praxi řešení místních problémů Program LEADER zásadně měnil dosavadní praxi řešení místních problémů v mnoha oblastech. Inovační přístupy SPL k řešení rozvoje území spočívají zejména v uplatňování nových metod řízení, koordinace rozvojových aktivit, vzájemné komunikace, lepšího využití lidských zdrojů a finančních zdrojů území. MAS Horní Pomoraví nastavila tento efektivní systém při realizaci programu LEADER ČR 2007. Participaci na činnosti Místní akční skupiny Horní Pomoraví dostávají zástupci neziskových organizací, podnikatelů a samosprávy možnost vytvářet vhodná a účinná partnerství, za účelem optimálního nasazení zdrojů a využití příležitostí, které region MAS poskytuje. Uplatněním zásad programu LEADER, a to především přístupu „zdola nahoru“, je zcela novým prvkem rozvojových aktivit, které umožňují vzájemné zapojení občanů a organizací regionu MAS do rozhodovacích procesů a využití jejich potenciálu.

26

Spolupráce obcí Prostřednictvím MAS byl nastaven efektivní systém meziobecní spolupráce na poměrně velkém území 46 obcí. Spolupráce je praktikována nejen díky společným setkáním starostů – tematicky zaměřeným na řešení problémů samospráv, ale také na společné kulturní či sportovní aktivity. Postupně se spolupráce dostala také na úroveň realizace společných projektů (při účasti více obcí např. v tematice cyklodopravy, energetické koncepce, propagace...), ale také dochází k přenosu zkušeností z realizace projektů i běžné činnosti obecních samospráv. Mezisektorová spolupráce Metoda LEADER umožnila rozvoj spolupráce mezi jednotlivými sektory – obce, podnikatelé, neziskové organizace, další partneři. Což nebylo v regionu běžné, subjekty vystupovaly pouze v rámci dodavatelských vztahů – pouze u některých obcí fungovala spolupráce obcí a neziskových organizací. V současné době jsou využívány možnosti všech tří sektorů při realizaci řady projektů. V této oblasti je do budoucna stále co rozvíjet, a to nejen na regionální úrovni, ale je třeba využít synergického efektu, který tahle spolupráce umožňuje a především ji řádně legislativně upravit. Rozvoj občanské společnosti Aktivity MAS rozvíjí občanskou společnost v regionu. Díky účasti na zpracování strategických dokumentů, má široká veřejnost možnost podílet se na rozvoji „svého“ regionu. Výstupy z jednání MAS jsou také přenášeny na obecní úroveň a řada přijatých opatření má původ v zapojení veřejnosti v rámci činnosti MAS. MAS také podporuje činnost dalších neziskových organizací, a to nejen díky pomoci při získávání dotací na realizaci zajímavých projektů, ale také vlastí účastí na realizovaných projektech či akcích. Systém řízení a koordinace Působení MAS v regionu lze hodnotit již jako působení místní rozvojové agentury, která nejen vytváří strategické plány rozvoje území (za účasti veřejnosti), ale také řídí a koordinuje rozvojové aktivity. Manažeři poskytují kompletní servis v rámci projektového řízení – předprojektové poradenství, nasměrování investičních záměrů na možnost získání externích zdrojů, přípravu žádostí o dotace a kompletaci povinných příloh, doplnění podkladů k podpisu Smlouvy, úkony při realizaci projektu – výběrové řízení, hlídání harmonogramu, rozpočtu a monitorovacích ukazatelů projektu, závěrečné vyhodnocení, vč. závěrečných zpráv a monitoring projektu. Navíc dochází k přenosu zkušeností z přípravy a realizace projektů mezi jednotlivými subjekty v regionu. MAS Horní Pomoraví je také často iniciátorem společných projektů. Informovanost Činnost MAS rozvíjí systém informovanosti v regionu prostřednictvím:  přímého rozesílání emailů  webových stránek  informačních schůzek  pořádání kurzů, seminářů, vzdělávacích akcí, exkurzí Regionální produkce Dlouhodobé zaměření MAS směřuje k zavedení značení místních produktů a služeb. Jedná se o systém, který nejen že, zdůrazní jedinečnost regionu, kde produkt vzniká, ale posílí také patriotismus místních obyvatel a klade důraz na ekologickou stopu produkce. Udržitelný rozvoj Spolupráce subjektů MAS na poměrně velkém území umožňuje plánovat rozvoj regionu v rámci jednotlivých vazeb dopadů lidských aktivit a jejich dlouhodobé udržitelnosti. Při plánování rozvoje je také zapojena široká veřejnost.

6.3.2. Výčet inovačních aktivit Vedle inovačních aktivit uvedených v kap. 6.3.1 jsou v rámci SPL akcentovány inovační přístupy u jednotlivých Fichí : Výčet inovačních aktivit využití místních zdrojů Fiche 1 podpora místního ekonomického trhu vznik nových živností, které se v obci nevyskytují; doplnění chybějících služeb pro místní obyvatelstvo Fiche 2 vznik a rozvoj živností s vazbou na místní produkci, místní zdroje rozvoj živností produkujících specifickou místní produkci/služby

27

Fiche 3

Fiche 4

Fiche 5

Fiche 6

Fiche 7 Fiche 8 Fiche 9

vytváření místního trhu spolupráce výrobců s poskytovateli služeb zkracování cesty produktu od výrobce ke spotřebiteli vytváření balíčků služeb podporování nabídky místních produktů a regionálních služeb začlenění marketingu regionálních produktů uplatnění spolupráce mezi výrobci a poskytovateli služeb, podpora komunikace a spolupráce mezi partnery v regionu vazba na místní tradice propagace venkova, ekologického zemědělství, myšlenky udržitelného rozvoje a zodpovědného přístupu k přírodním zdrojům vytváření uceleného systému informování víceúčelové/multifunkční využití rekonstruovaných budov vazba akce na posílení komunitního/společenského života obce upevnění identity místního obyvatelstva s regionem s využitím místního potenciálu a historických vazeb spoluinstalace informačních tabulí k rekonstruovaným/modernizovaným objektům využití moderních technologií a přístupů, důraz na úspory energie, využívání obnovitelných zdrojů a místních surovin upevnění identity místního obyvatelstva s regionem s využitím místního potenciálu a historických vazeb umístění informačních tabulí k opraveným památkám oprava objektů a jejich následné víceúčelové využití služby nabízené spolky pro rozvoj venkova podpora spolkové činnosti na venkově diverzifikace činností využití místních produktů k vytvoření ekonomické sítě spolupráce – vznik nových vazeb v návaznosti na produkty zapojení dětí a mládeže do inovace zapojení rodičů do podpory aktivit dětí a mládeže vzdělávání vedoucích, rodičů, pedagogů ve vzájemné spolupráci využití místních zdrojů vytváření místní/regionální produkce (produkty budou certifikovány jako místní produkt) podpora místního ekonomického trhu propojování stávajících a nových tras, tematických tras navzájem a také spolu s dalšími atraktivitami vytváření uceleného systému informování komplexní vnímání veřejného prostoru jako místa pro komunitní život v obci

6.3.3. Způsob využití místního potenciálu k inovacím V rámci SPL bude k inovacím především využit: - lidský potenciál (schopnost spolupráce, nových přístupů, zvyšování kvalifikace a zkušeností) - hospodářský potenciál (vysoký počet ekologicky hospodařících zemědělských subjektů, vznik nových ekonomických činností v regionu) - technologický potenciál (přidávání hodnoty produktům, zvyšování konkurenceschopnosti) - přírodní potenciál (využití přírodních zdrojů v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje + genus loci)

6.3.4. Přínos, účinnost a udržitelnost inovací na území MAS Vzhledem ke skutečnosti, že většina inovativních přístupů metody LEADER je pouze o zvýšené aktivitě místních obyvatel, je pro udržitelnost nezbytné zachovat v regionu stále „hybatele“, který bude motivovat místní subjekty k aktivitě, tj. administrativní zázemí MAS.

28

Do roku 2013 bude aktivita podněcovaná možností získání dotace na realizaci rozvojových projektů, po roce 2013 bude situace obtížnější, ale snahou MAS, je cílenou podporou právě připravit region na situaci po roce 2013. Nastavit systém, kdy území bude disponovat dalším rozvojovým fondem, který bude poskytovat dotace na zajímavé projekty především z oblasti neziskové a pro začínající podnikatele, či podnikatele zavádějící nové produkty či služby na trh. Přínos a účinnost inovací bude monitorována postupně při realizaci SPL, za tyto činnosti bude zodpovědný Monitorovací výbor.

6.4.

Finanční plán

Zdůvodnění rozvržení finančních prostředků Rozdělení finančních prostředků bylo vyhodnocováno na jednáních Programového výboru, který dospěl k rozhodnutí, že finanční prostředky budou rozdělovány na základě výzev ve vazbě na výsledky monitoringu naplňování kritérií pro monitoring a hodnocení. Byl stanoven předpoklad, že každá Fiche bude vyhlášena min. 1x za 2 roky Tabulka č. 11: předpokládané a skutečné čerpání v letech 2009 - 2010

Fiche Fiche č. 1 Fiche č. 2 Fiche č. 3 Fiche č. 4 Fiche č. 5 Fiche č. 6

Název Fiche Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu Zakládání podniků a jejich rozvoje Atraktivní venkov Moderní venkov Tradiční venkov– zachování kultur.děd. Vzdělávání a informace

předpoklad 30% 2,5% 17,5% 30% 17,5% 2,5%

skutečnost 6,2% 7,5% 9% 53,6% 23,6% 0%

Graf č: 6: předpokládané a skutečné čerpání v letech 2009 - 2010

Členové programového výboru při svém rozhodování posuzovali, na základě zkušeností z prvních tří realizovaných výzev, důležitost a zájem o jednotlivé oblasti investic pro naplnění SPL a absorpční kapacitu regionu a stanovili rozložení financí. Na základě zjištěných hodnot čerpání a naplňování monitorovacích indikátorů rozhodl programový výbor o úpravě alokace pro jednotlivé oblasti čerpání.

29

Tabulka č. 12: alokace pro rok 2011 – 2013 Fiche č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název Fiche Moderní zázemí pro zemědělskou prvovýrobu Zakládání podniků a jejich rozvoj Atraktivní venkov Moderní venkov - kvalitní občanské vybavení a služby Tradiční venkov - zachování kulturního dědictví regionu Vzdělání a informace Regionální produkce - zdroj rozvoje regionu Venkovská turistika Venkov - místo pro život

plánovaná alokace 12,0% 8,0% 7,0% 22,0% 17,5% 1,5% 12,0% 8,0% 12,0%

Fiche č. 1 a 7 vycházejí z původní fiche Regionální produkce – zdroj rozvoje regionu. Tato byla jedním z nosných témat celé rozvojové strategie regionu. Zrušením podopatření a stanovením tohoto jako samostatné fiche, doufáme ve zvýšený zájem zemědělských a zpracovatelských subjektů o tuto oblast podpory a tím také ke zvýšení čerpání v rámci této fiche. Celková alokace proto byla, s ohledem na realizované výzvy a budoucí očekávání, ponížena jen nepatrně. Naopak Fiche č. 2 – Zakládání podniků a jejich rozvoj předčila očekávání, v rámci realizace podpory v této fichi MAS očekává největší počet nově zřizovaných pracovních míst ze všech realizovaných podpor. Programový výbor proto navrhl povýšit původně navrhované prostředky pro tuto oblast podpory. Čerpání v rámci Fiche č. 3 a 8 zatím nenaplnilo stanovená očekávání. Jedním z důvodů mohlo být také omezení týkající se způsobilosti žadatelů (podmínka historie podnikání v cestovním ruchu kratší než 2 roky). Změkčením podmínek pro příjemce dotace, kdy byla tato podmínka zrušena, očekáváme ze strany podnikatelů v cestovním ruchu zvýšený zájem o čerpání v rámci této oblasti podpory. Zájem o tuto fichi by mělo nově posílit také vytvoření nové fiche z původního podpopatření. Proto byla celková alokace snížena oproti původnímu plánu jen nepatrně. Největší zájem ze strany žadatelů byl o Fichi č. 4. Tato byla také jedním ze stanovených nosných prvků celé strategie. V rámci této Fiche byl čerpán nejvyšší podíl finančních prostředků a podán největší počet žádostí o podporu. Programový výbor přistoupil, po konzultacích se žadateli, k rozdělení této fiche na dvě - nově tak z podopatření vzniká samostatná Fiche č. 9 Venkov – místo pro život, která je určená zejména pro realizaci úprav veřejných prostranství. Vzhledem ke zkušenostem z uplynulých let byla celková alokace pro tuto oblast podpory navýšena. Nejlépe stanovena byla alokace pro Fichi č. 5 Tradiční venkov - zachování kulturního dědictví regionu, kde se skutečné čerpání nejvíce přiblížilo čerpání plánovanému. Proto v rámci této fiche byla alokace ponechána, jako v jediné, beze změny. V rámci Fiche č.6 Vzdělávání a informace budou rozdělovány nižší objemy financí vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o „měkké“ vzdělávací projekty a také hranice maximálních způsobilých výdajů v této Fichi byla podstatně snížena (na max.200 000,- Kč). Graf. č.7: Plánovaná alokace pro období 2011 – 2013

30

6.5.

Integrovaná strategie území

6.5.1. SPL součástí ISÚ SPL Horní Pomoraví tvoří průnik ISÚ území MAS a Programu rozvoje venkova. Strategický plán LEADER vychází z ISÚ, které vznikaly v roce 2007 na území ještě rozdělených MAS, v současné době však již spojené MAS Horní Pomoraví o.p.s.  Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013  Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013

Soulad a souvislosti SPL a ISÚ SPL tvoří průnik mezi Integrovanými strategiemi území a Programem rozvoje venkova. Soulad a souvislosti SPL a ISÚ viz. kap. 6.1.1. Priority a cíle SPL, tab. č.8 Specifičnost priorit a cílů SPL pro dané území

6.5.2. Stručný popis strategie, její cíle a záměry Cíle ISÚ Zábřežsko Globálním cílem regionu Zábřežsko je nízká míra nezaměstnanosti, způsobená dostatkem pracovních míst, rozvinutým podnikatelským potenciálem, flexibilním a vzdělaným obyvatelstvem, což povede k celkovému ekonomickému růstu regionu a stabilizaci obyvatelstva v něm. Strategie rozvoje Zábřežska naplněním svých cílů přispěje k tomu, že v roce 2015, při využití široké škály operačních programů a přirozeného sociální a ekonomického rozvoje, bude Zábřežsko regionem vyznačujícím se: - kvalitním životním prostředím regionu, v němž jsou upřednostňovány ekologické formy produkce, je také preferováno využívání obnovitelných zdrojů energie a je zde udržována krajina s důrazem na ochranu územních systémů ekologické stability - rozvinutější dopravní infrastrukturou a infrastrukturálním vybavením obcí, spočívající v udržovanější síti komunikací, napojením nově vniklých obytných částí obcí a měst, dobudováním obchvatů obcí a rychlostní komunikace I/44. Dále také rozvinutým systémem dopravní obslužnosti, kdy bude vyřešena dostupnost všech obcí regionu do centra a jednotlivé spoje na sebe budou navazovat. Dopravní infrastruktura bude doplněna systémem cyklotras a nově vybudovaných cyklostezek. Obce budou vybaveny kanalizacemi s napojením na čistírny odpadních vod, dále vodovody a budou schopny průběžně zasíťovat stavební pozemky - nízkou mírou nezaměstnanosti pohybující se celoročně mezi 5-8%, způsobenou dostatkem pracovních příležitostí, připravenými prostory pro vznik nových a rozvoj stávajících firem, pružnou pracovní silou. Tvorba nových pracovních míst bude spojena s odvětvím cestovního ruchu, které bude dostatečně rozvinuté, aby konkurovalo atraktivnějším destinacím svou nabídkou moderních a komplexních služeb. Důraz bude také kladen na místní produkci a ekologické formy hospodaření v regionu - kvalitní a moderní soustavou vzdělávacích institucí a sociální péče založenou nejen na tradičních poskytovatelích, ale také na činnosti neziskových organizací v obcích. Lidské zdroje budou všeobecně chápány jako zásadní potenciál rozvoje regionu a bude jim věnována náležitá pozornost v oblasti vzdělávání s dostatkem možností pro celoživotní vzdělávání a rekvalifikace. Podporovány budou vzdělávací instituce rozšiřující specifické schopnosti obyvatel regionu – umělecké školy, apod.. Sociální služby budou poskytovány s ohledem na potřeby jejich klientů s důrazem na potřeby stárnoucích občanů a sociálně znevýhodněných obyvatel regionu. Nedílnou součást služeb budou tvořit poradenské a informační služby - širokou nabídkou volnočasových aktivit poskytovaných v moderních sportovních, kulturních, společenských zařízeních a areálech s důrazem na nabídku aktivit pro děti a mládež. Specifický cíl Trvale udržitelný rozvoj regionu respektující ochranu životního prostředí, zachovávající ráz krajiny s důrazem na ekologické formy hospodaření a využití obnovitelných zdrojů energie. Zlepšení dostupnosti a infrastrukturální vybavenosti regionu zkvalitněním komunikací a dopravní obslužnosti a vybaveností obcí základní infrastrukturou a rozvojem bezmotorové dopravy. Rozvoj podnikatelských příležitostí s důrazem na rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu, rozvoj tradičních řemesel a výrobu specifických místních produktů. Zlepšení atraktivnosti regionu zlepšením jeho infrastruktury, služeb a propagace. Rozvoj lidských zdrojů zahrnující zajištění kvalitní a dostupné sociální služby, dále vzdělávání

Prioritní osa Prioritní osa 1 Životní prostředí Prioritní osa 2 Infrastruktura Prioritní osa 3 Podnikatelské příležitosti Prioritní osa 4

31

obyvatel a podporu ohrožených skupin obyvatelstva.

Lidské zdroje

Zlepšení kvality života v regionu podporou aktivního spolkového života, činnosti neziskového sektoru, podporou organizace volnočasových aktivit pro děti, mládež, seniory a širokou veřejnost s cílem stabilizace obyvatelstva v regionu. Partnerství a spolupráce subjektů ziskového a neziskového sektoru v regionu. Tato priorita může být zahrnuta ve všech aktivitách prioritních os předcházejících. Jedná se o partnerství nejen na regionální úrovni, ale také na úrovni národní a mezinárodní.

Prioritní osa 5 Volnočasové aktivity Prioritní osa 6 Partnerství a spolupráce

Cíle ISÚ Horní Pomoraví Vize regionu v roce 2013: Horní Pomoraví je region, ve kterém je podporován zdravý životní styl jeho obyvatel.

Kvalitní životní podmínky jsou zajištěny kvalitní dopravní obslužností do všech jeho částí a dobrou technickou vybaveností jednotlivých obcí. V regionu jsou využívány obnovitelné zdroje energie, především biomasa a bioplynové stanice na recyklaci bioodpadů. Území je atraktivní i pro návštěvníky a je založeno na kvalitním cestovním ruchu. Volnočasové aktivity je zde možné využít nejen v zimě, ale i v létě na farmách či v obcích. Turisté se mohou opřít o standardizovaný systém služeb a o dostatek informací. Zdraví životní styl obyvatel je také podporován provozovanými volnočasovými aktivitami především dětí a mládeže na moderních hřištích a sportovištích. Obyvatelé jsou si vědomi své vlastní identity a uchovávají a rozvíjejí svoje tradice a památky. Ekologicky šetrné zemědělství je zaměřené na bio produkci. Horní Pomoraví je „bioregion“ s produkcí kvalitních zemědělských produktů, které mají zajištěný odbyt nejen v regionu, ale i v rámci ČR. Region eliminoval negativní demografické jevy, především stárnutí populace. Toho bylo dosaženo získáním možnosti dostupného a kvalitního bydlení pro mladé, rozvojem pracovních příležitostí a umožněním kvalitního a zdravého životního vyžití. Zdravé podmínky v regionu jsou také odrazem péče o svou krajinu. Partnerství, spolupráce a realizace konkrétních projektů v regionu vychází ze systému spolupráce soukromého, neziskového a veřejného sektoru, který se opírá o vzdělané a profesionální pracovníky MAS. Priority ISÚ Horní Pomoraví - Zkvalitnění dopravní obslužnosti Zkvalitnění dopravní a technické - Budování a rekonstrukce technické infrastruktury obcí infrastruktury Obnovitelné zdroje energie

Rozvoj turistiky, sportovních aktivit a dalších doprovodných aktivit

Podpora zemědělství a zpracování regionálních výrobků Udržení obyvatel – zkvalitnění bydlení, rozvoj pracovních příležitostí, kvalitní život a kulturní vyžití Péče o krajinu a kvalitní životní prostředí Vytvoření a udržení efektivního systému partnerství Podpora projektů spolupráce na území MAS Horní Pomoraví

-

Pěstování a zpracování biomasy Rozvoj a využití bioplynových stanic Rozvoj kulturních a společenských akcí v regionu Rozvoj regionálního cestovního ruchu Obnova kulturního dědictví Podpora rozvoje hipoturistiky cykloturistiky a zimních sportů v regionu Standardizace služeb turistům Rozvoj a podpora agroturistiky Zavádění a podpora rozvoje regionálních informačních center Rekonstrukce a budování volnočasových areálů Podpora výroby a odbytu biopotravin – distribuce a odbyt do služeb Podpora produkce kvalitních zemědělských výrobků

-

Zvyšování kvalifikace a pracovního uplatnění obyvatel v regionu Příliv nového obyvatelstva – udržení a příchod mladých Podpora a zkvalitňování integrovaného záchranného systému Podpora činností dětí a mládeže Zlepšení komunikace s úřady Zkvalitnění života v regionu Péče o krajinu Zkvalitnění systému třídění odpadů Snižování energetické náročnosti budov Široká, srozumitelná a trvalá propagace principu partnerství Stabilizace partnerské sítě v rámci MAS a uplatnění programů LEADER Zajištění stabilního managementu MAS Realizace projektů spolupráce na mezinárodní či národní úrovni Podpora projektů přinášející „přidanou hodnotu“ území MAS a import inovací v rámci projektů spolupráce

32

Soulad a souvislost SPL a ISÚ Schematické znázornění souladu a souvislostí SPL a ISÚ

6.5.3. Další rozvojové dokumenty vedle SPL Vedle SPL jsou v regionu zpracovány následující dokumenty:  Marketingová studie regionální značky „JESENÍKY originální produkt ©" (2010)  Aktualizovaná Situační analýza území Integrované strategie rozvoje regionu MAS Horní Pomoraví (2009)  Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013  Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013  Územní energetická koncepce mikroregionu Zábřežsko (rok 2006)  Marketingová studie cestovního ruchu (rok 2006)  Strategie rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Zábřežsko (rok 2005)  Rozvojové dokumenty jednotlivých členských obcí

6.6.

Monitoring naplňování cílů

6.6.1. Návrh monitorovacích indikátorů Monitorovací indikátory + výstupní hodnoty pro konec roku 2010 Tabulka č.. 13: Monitorovací indikátory Míra naplnění indikátoru Monitorovací indikátor Počet podaných žádostí Počet úspěšných žádostí Počet partnerů MAS - pro projekty spolupráce

Oblast sledování realizace SPL

Počet členů MAS Počet zrekonstruovaných zemědělských staveb Počet nových zemědělských staveb, vč.doprovodných

Fiche č.1

Počáteční hodnota 2011

Dosažená hodnota na konci roku 2013

71

156

38

85

2 103

4 120

2 4

5 8

33

Počet technologií vedoucích k finalizaci a prodeji zemědělské produkce Počet zařízení k využití biomasy Počet rekonstruovaných, modernizovaných objektů na provozovny Počet nových zařízení (strojů, výrobních zařízení, technologií) sloužících k založení a rozvoji mikropodniků Počet nově nabízených místních produktů a služeb Počet nově vybudovaných provozoven

Fiche č.2

0 0

2 1

1

5

4 2

10 5

1

2

Počet podpořených mikropodniků

3

8

Počet nově vytvořených pracovních míst

2

5

Počet nově vybudovaných lůžek

16

25

3

7

2 1 10

4 3 15

12

20

4

6

Počet zrekonstruovaných/modernizovaných budov Počet obnovených nebo nově nabízených reg.služeb Počet nově vytvořených pracovních míst Počet nových/zrekonstruovaných budov a ploch Počet nových technologií, zařízení, vybavení pro občanské vybavení a služby Počet kusů materiálně - technického zázemí pro komunitní, spolkové, společenské, sportovní...aktivity Počet mikrobusů/minibusů

Fiche č.3

Fiche č.4

0

1

Počet obnovených památek místního významu

6

10

Počet vydaných publikací

0

1

2

6

1

2

Počet zrekonstruovaných stávajících budov Počet vybudovaných výstavních expozic

Fiche č.5

Počet zařízení a vybavení pro provoz expozic

2

4

Počet obnovených/zrekonstruovaných movitých předmětů kulturního dědictví

0

1

Počet seminářů

0

2

0

40

0 0

1 2

0

3

0

4

0

2

0m

5 000 m

Počet účastníků seminářů Počet exkurzí

Fiche č.6

Počet propagačních a informačních materiálů Počet zrekonstruovaných/nových staveb Počet technologií zefektivňujících, modernizujících výrobu či přispívajících k ekologicky šetrnějším výrobním postupům

Fiche č.7

Počet nově nabízených místních produktů Délka obnovených/nových pěších a lyžařských stezek, hippostezek a dalších tematických stezek Počet nových nebo zrekonstruovaných rozhleden

Fiche č.8

0

1

Počet nástrojů propagace a marketingu

0

4

Plocha nových/obnovených komunikací a veřejných prostranství

0

3 000 m2

0

2

0 0

2 000 m2 3

Počet nových autobusových zastávek Plocha provedených parkových úprav Počet techniky pro údržbu veřejných prostranství

Fiche č.9

34

7. Partnerství MAS 7.1.

Historie MAS

MAS Horní Pomoraví o.p.s. ve své současné podobě vystupuje od 1.7. 2008 jako nezisková organizace sdružující podnikatelské subjekty, neziskové organizace a místní samosprávy na území 46 obcí. Ovšem historie existence místního partnerství na tomto území sahá do roku 2005, kdy se postupně začala utvářet MAS Zábřežsko o.p.s., která oficiálně vznikla 26.4.2006 na území Svazku obcí Mikroregionu Zábřežsko. Krátce poté také vznikla MAS Horní Pomoraví o.p.s., k datu 4.9.2006

7.1.1. Vznik partnerství, způsob oslovování 2005 – 2006 Ustanovení místního partnerství – osvěta, propagace; hledání priorit území Místní partnerství se utvářelo v roce 2005 – 2006 díky „osvícenému“ subjektu – na Zábřežsku to byli představitelé Svazku obcí mikroregionu Zábřežsko (manažerka Ing. Anna Bartošová absolvovala v roce 2005 kurz venkovských manažerů, pořádaný ÚZPI, ke starostům začaly pronikat informace o nové metodě spolupráce). V roce 2005 bylo Zábřežsko velmi dobře fungujícím regionem, kde se dalo hovořit o efektivním partnerství mezi obcemi, navíc v praxi již byly tvořeny projekty za účasti veřejnosti – např. Strategie rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Zábřežsko, na níž se podíleli také podnikatelé a NNO. K jednáním byli většinou přizváni na základě zaměření vlastní činnosti a řešené problematiky – tvořili pracovní skupiny. Na Hanušovicku byl zakladatel zemědělský subjekt (jelikož zde mikroregion nefungoval) – jehož představitel pan František Winter se zúčastnil společně se zástupci Olomouckého kraje a také s manažerkou MAS Zábřežsko na přelomu 3-4/2006 poznávací cesty do Irského regionu Duhallow. Irský příklad byl natolik přesvědčivý, že pan Winter začal osobně přesvědčovat další zemědělské podnikatele, postupně obce v regionu a zástupce neziskových organizací. Po poznávací cestě v Irsku začala spolupráce obou regionů, kdy se spojily dlouho získávané zkušenosti ze spolupráce, vědomosti z absolvovaných kurzů manažerky Zábřežska s nadšením a přesvědčovacími schopnostmi tahouna regionu Hanušovicka. Tvorba místního partnerství byla založena na informování široké veřejnosti, prostřednictvím veřejných jednání, webové prezentace, prezentace na zemědělských akcích, prezentace na setkání starostů, kteří byli motivováni, aby na jednání pozvali zástupce svých místně příslušných neziskových organizací. Tato informační kampaň trvala téměř rok, ale byla zároveň na obou území spjata ustanovením organizační struktury a s tvorbou Strategie rozvoje území. Pro tuto aktivitu byla ke spolupráci přizvána organizace, která má v regionu největší zkušenosti se zapojováním veřejnosti, a to Centrum pro komunitní práci Střední Morava, která nezávisle spolupracovala s oběma územími na vytvoření Integrovaných strategií rozvoje. V průběhu tvorby strategie byl kladen důraz na zapojení veřejnosti a obě MAS se těmito setkáními také prezentovaly a získávaly stále větší počet členů. 2007 - tvorba Integrovaných strategií území, realizace projektů Programu LEADER ČR, profesionalizace proj. týmu V roce 2007 zaznamenaly obě MAS úspěch v rámci Programu LEADER ČR, kdy spolupráce mezi oběmi územími již byla natolik silná, že vznikal společný projektový tým a příprava, realizace a vyhodnocení programu probíhalo společně. MAS pořádá vzdělávací a informační semináře a připravuje tak subjekty v regionu na tvorbu strategie a učí je projektovému řízení. Vytváří se pracovní skupiny, které řeší jednotlivé oblasti rozvoje. V tomto roce dochází také k další profesionalizaci projektového týmu, kdy jsou proškoleni další 2 členové MAS jako venkovští projektoví manažeři – František Winter a PaedDr. Božena Sojáková. Vzhledem k nedostatečným finančním zdrojům, pracují manažeři převážně jako externisté, ale je zahájena diskuse o nutnosti stálých úvazků a zavedení vlastního poradenského servisu v území, přičemž se stále zdůrazňuje větší efektivita společného postupu.

35

MAS také společně prezentují nejen vlastní činnost (účast ne veletrhu Země Živitelka 2007), ale prezentují také schopnost neziskových organizací a škol v regionu (Den mikroregionu Zábřežsko 2007, Den Horního Pomoraví 2007, kde se prezentují zájmové kroužky a školy prostřednictvím kulturních vystoupení a prezentačních stánků). Díky úspěšné realizaci prvních projektů (a patřičné prezentaci úspěchů) dochází k šíření tzv. „pozitivní závisti“ – což venkov umí a do činnosti MAS se zapojují další subjekty. Prostřednictvím Programu LEADER ČR jsou vybaveny 2 kanceláře (Zábřeh, Hanušovice) tak, aby měli žadatelé blízko ke svým poradcům. MAS Horní Pomoraví o.p.s. se stává členem Národní sítě MAS ČR.

2008 - sjednocení MAS, tvorba Strategického plánu LEADER, profesionalizace proj.týmu Na činnost projektového týmu přispěly obce a díky tomu MAS provádí projektové řízení za velmi výhodných podmínek, tzn. o dotace mohou žádat všechny subjekty i neziskové organizace. MAS se připravuje na podzimní výzvu PRV a tvoří Strategický plán LEADER, další kola jednání. MAS je úspěšná v žádosti o podporu vzdělávacího projektu v rámci PRV – zahajuje celoroční školení zaměřené na zhodnocení místní produkce (pro zemědělce a zpracovatele produkce). MAS se zaměřila na zavedení značení místní produkce. Pan František Winter, který je předsedou Správní rady MAS Horní Pomoraví o.p.s. se stal předsedou Výboru NS MAS ČR ; členem předsednictva SPOV Olomouckého kraje a členem správní rady Národní observatoře venkova. V roce 2008 již projektový tým MAS poskytuje poradenské služby v rámci různých dotačních zdrojů – obcím, neziskovým organizacím a podnikatelům. Pravidelně měsíčně rozesílá – „Monitoring dotačních zdrojů“ a v případě zájmu místních subjektů nejen pomáhá sestavovat žádosti o dotace, ale také pomáhá s realizací a vyhodnocením. Probíhá monitoring dopadu Programu LEADER ČR 2007 a hodnocení realizace Integrované strategie území. K 1.7.2008 také dochází k faktickému spojení obou MAS (Zábřežsko a Horní Pomoraví), vzniká tak MAS Horní Pomoraví o.p.s., která pokrývá území 46 obcí. Projektový tým již nepracuje pouze externě a jsou přijati další zaměstnanci. MAS rozšiřuje své činnosti v oblasti cestovního ruchu a stává se provozovatelem Informačního centra v Hanušovicích, opět se účastní veletrhu Země Živitelka 2008, pořádá Den Horního Pomoraví a podílí se na pořádání dalších kulturních akcí v regionu. 2009 - první Výzva a prezentace MAS Dne 27.3.2009 byla obdržena informace o finanční podpoře Strategického plánu LEADER (SPL) a následně na tuto skutečnost byla vyhlášena 1. Výzva SPL „V harmonii s přírodou“. V této výzvě bylo předloženo 25 projektů v rámci čtyř Fichí, z čehož bylo vybráno 17 projektů k podpoře + 2 náhradníci. Celkem bylo rozděleno 13 000 000,- Kč. Při poradenské činnosti bylo vytvořeno a podáno 54 projektů. Mezi nejvíce využívané programy byly granty Olomouckého kraje, Program obnovy venkova Olomouckého kraje, Program rozvoje venkova a další. V roce 2009 bylo prostřednictvím činnosti MAS alokováno v území přes 5 300 000,- Kč na úspěšné projekty mimo program LEADER. MAS se prezentovala účastí na veletrzích - Regiontour v Brně, ITF Slovakiatour v Bratislavě, Holiday World Praha, Utazás v Budapešti, Veletrh Země Živitelka v Českých Budějovicích a dalších regionálních i celostátních akcí. 2010 - rozvíjení dobré zkušenosti, podpora regionu V tomto roce byly vyhlášeny již dvě výzvy v rámci SPL „ V harmonii s přírodou“ při nichž bylo rozděleno téměř 13 000 000,- Kč. Bylo podáno již 45 projektů, z nichž bylo 21 vybráno k podpoře realizace. V poradenské činnosti bylo vypracováno 33 projektů, kde bylo nejvíce využíváno podpory z příspěvků Olomouckého kraje a Program rozvoje venkova, OPŽP a dalších. Rok 2010 se stal průlomovým v rámci podpory místní produkce. Za podpory Olomouckého kraje a MZe byla zavedena regionální značka „JESENÍKY - originální produkt ©“, která umožňuje značení místních výrobků. V prvním roce působení bylo certifikováno v rámci dvou certifikačních komisí celkem 18 výrobků, např. Loučenské pivo Václav, Ruční výroba a zpracování skla - Petr Slavkovský, Janovy roubenky – hrubá stavba, a další.

36

7.1.2. Propojení veřejného a soukromého sektoru V jižní části regionu byl základem vzniku místního partnerství veřejný sektor, který přirozenou cestou pro realizaci rozvojových projektů spolupracoval se soukromým sektorem – př. Strategie cestovního ruchu mikroregionu Zábřežsko (pracovní skupiny byly složeny i ze zástupců podnikatelů v cestovním ruchu i ze zástupců neziskových organizací v oblasti cestovního ruchu a rekreace), Značení cyklotras, Územní energetická koncepce. Při vzniku MAS byla ale velká část aktivních subjektů z veřejného sektoru. Graf č.. 8: Sektorové rozlišení spolupracujících subjektů v MAS

V severní části území sjednoceného MAS Horní Pomoraví o.p.s. zakládal místní partnerství soukromý subjekt a již při vzniku bylo zakladateli 19 podnikatelských subjektů + 10 neziskových subjektů (= soukromý sektor) a pouze 8 obcí. V rámci místní akční skupiny pak v současné době vzájemně spolupracuje celkem 103 subjektů Tabulka č.14: Spolupracující subjekty v MAS Horní Pomoraví o.p.s. k 31.12.2010 Spolupracující subjekty v MAS Horní Pomoraví obce, svazky obcí

školská, sociální zařízení

podnikatelé

NNO

Celkem

25

6

49

23

103

27 zemědělští podnikatelé

22 ostatní podnikatelé

7.1.3. Datum vzniku MAS Horní Pomoraví o.p.s. MAS Zábřežsko o.p.s. jednání zakladatelů: 14.3.2006 * vznik (zápis do Rejstříku): 26.4.2006

MAS Horní Pomoraví o.p.s. jednání zakladatelů: 18.4.2006 * vznik (zápis do Rejstříku): 4.9.2006

Sjednocení v MAS Horní Pomoraví o.p.s. 1.7. 2008 7.2.

Zapojení partnerů do přípravy SPL

Strategický plán LEADER byl tvořen v návaznosti na Integrované strategie území (Zábřežsko, Horní Pomoraví) a dle Pravidel Programu rozvoje venkova v souladu s praktickým využíváním metody LEADER v území.

7.2.1. Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při realizaci SPL Odpovědným orgánem za zpracování, realizaci a naplňování SPL je Programový výbor (dle Statutu MAS), výběrová komise a monitorovací výbor a také kancelář MAS Horní Pomoraví o.p.s., řízená ředitelkou a složená z projektových manažerů a administrativních pracovníků. Do procesu tvorby a aktualizace SPL však byly zapojeny svým dílem všechny subjekty spolupracující v rámci místní akční skupiny a interní i externí zaměstnanci MAS – projektový tým. Programový výbor Orgán odpovědný za přípravu a realizaci Strategického plánu LEADER – tvorba Fichí, tvorba dokumentu Předseda: Ing. Luděk Hatoň, starosta obce Bohdíkov, dříve vedoucí finančního odboru Okr. úřadu Šumperk Místopředseda: Ing. Přemysl Čech, poradce v ekolog.zemědělství, člen prezidia Společnosti mladých agrárníků ČR Členové: Martina Šťastná, starostka obce Svébohov Ing. Miroslav Buchta, podnikatel, ekonom, účetní PaedDr. Božena Sojáková, zástupce za NNO, absolventka kurzu poradců venkova ÚZPI Jana Lysáková, zástupce za podnikatele Vlasta Jandrtová, zástupce za podnikatele, zkušenosti s projektovým řízením PRV Pavel Mrázek, zástupce za NNO Bc. Eva Halenková, zástupce za NNO

37

Výběrová komise Orgán podílející se na přípravě Strategického plánu LEADER, připomínkování fichí a dokumentu – tvorba monitorovacích a hodnotících kritérií, systému hodnocení projektů Předseda: Mgr. Alena Vokurková, ředitelka ZŠ a MŠ Bohdíkov, zkušenosti s projektovým řízením Místopředseda: Miloš Spurný, podnikatel, zkušenosti s projektovým řízením Členové Ivar Směšný, zástupce za NNO, zkušenosti s projektovým řízením Ing. Zdeněk Axmann, starosta obce Jedlí, zkušenosti s projektovým řízením Petr Janků, zástupce za NNO Oldřich Tanert, starosta obce Ruda nad Moravou, zkušenosti s projektovým řízením Antonín Marinov , starosta obce Malá Morava Walter Kőhler, podnikatel, zkušenosti s projektovým řízením Jan Kunčar, starosta obce Hoštejn Libor Diviš, podnikatel Dále v projektovém týmu spolupracuje: Administrativní zázemí pro zapojení veřejnosti – tvorba pozvánek na jednání, zápisů, organizace a vedení diskuse, sběr dotazníků, zpracování statistických dat, zpracování strategických dokumentů a jejich výstupů do podoby pro SPL, tvorba jednotlivých částí SPL dle návrhů Programového výboru, zapracování fotodokumentace, zprostředkování komunikace mezi subjekty podílejícími se na tvorbě SPL Ředitelka MAS: Ing. Anna Bartošová - projektový manažer, školený poradce ÚZPI Předseda správní rady MAS: František Winter: projektový manažer, školený poradce ÚZPI, poradce v ekolog.zemědělství, předseda Národní sítě MAS ČR Interní projektoví manažeři: Mgr. Olga Špiková, manažerka SPL Ing. Lenka Krobotová, manažerka SPL Ing. Petra Vojtková, manažerka SPL Administrativní pracovníci: Lenka Raušová – účetní SPL Andrea Merčáková – administrativní pracovník SPL, manažerka cest. ruchu Externí projektová manažerka: Ing. Renata Baslerová – projektový manažer, poradce v ekol. Zemědělství Externí pracovníci: Simona Pichová – organizační manažer Kateřina Pospíšilová – organizační manažer Ing. Hana Olejníková – projektový a organizační manažer Bc. Barbora Haušková – PR manažer

7.2.2. Účast jednotlivých partnerů na projednávání SPL Tvorba strategického plánu kontinuálně navázala na tvorbu Integrované strategie území (ISÚ), která definovala priority území, SPL je pak vyjádřením těchto priorit, které je možné realizovat prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Příprava SPL započala setkáváním k ISÚ (bez ní by nešlo komunitě stanovit jednotlivé Fiche SPL). K přípravě SPL se uskutečnilo celkem 16 jednání v průběhu let 2006 -2007. Zábřežsko počet přítomných Hanušovicko počet přítomných 11/2006 I.jednání – správní a dozorčí rada 10 03/2006 I. jednání – veřejné 9 01/2007 II.jednání – veřejné, pracovní skupiny 21 11/2006 II. jednání – správní a dozorčí rada 10 02/2007 III.jednání – veřejné, pracovní skupiny 7 12/2006 III. jednání – veřejné 10 05/2007 IV.jednání – veřejné, pracovní skupiny 14 12/2006 IV. jednání – veřejné, pracovní skupiny 20 06/2007 V.jednání – veřejné, pracovní skupiny 8 02/2007 V. jednání - veřejné, pracovní skupiny 23 06/2007 VI.jednání – veřejné 16 04/2007 VI. jednání - veřejné, pracovní skupiny 17 08/2007 VII.jednání – veřejné 16 05/2007 VII. jednání – veřejné 21 07/2007 VIII. jednání - veřejné, pracovní skupiny 18 09/2007 IX. jednání – veřejné 16 Jednání k SPL již probíhala dohromady, střídavě však v Zábřehu a v Hanušovicích počet přítomných 02/2008 I. jednání k SPL – setkání starostů 12 06/2008 II. jednání k SPL – veřejné v plénu 24 06/2008 III. jednání k SPL – veřejné v plénu 17 08/2008 IV. jednání k SPL – Programový výbor 8 08/2008 V. jednání k SPL – Programový výbor 6

38

9/2008 VI. jednání k SPL – Programový výbor 9/2008 VII. jednání k SPL – Programový výbor 9/2008 VIII. jednání k SPL – Programový výbor, Výběrová komise 10/2008 IX. jednání k SPL – veřejné v plénu 10/2008 X. jednání k SPL - Výběrová komise 10/2008 XI. jednání k SPL – veřejné v plénu

8 6 10 65 8 62

Byla kombinována veřejná setkání, kde byly představovány jednotlivé části dokumentů s otevřenými setkáními pracovních skupin, široká veřejnost měla možnost připomínkovat dokumenty prostřednictvím internetu, na setkáních i osobně v kancelářích MAS. Pro nasměrování Fichí byla využita databáze projektových námětů.

Aktualizace SPL Aktualizace SPL proběhla ve dvou fázích: 1) Aktualizace statistických dat dokumentu 12/2009; 12/2010 – 05/2011 2) Aktualizace na základě monitoringu naplňování SPL 12/2010 – 05/2011 10.12.2010 jednání pracovní skupiny Rozvoj obcí 12.04.2011 veřejné projednání aktualizace SPL v Hanušovicích 14.04.2011 společné jednání programového výboru a výběrové komise – aktualizace SPL 21.04.2011 veřejné projednání aktualizace SPL v Hanušovicích Aktualizace vychází z dosavadních výsledků realizace SPL, cílem aktualizace je posoudit: Efektivitu – do jaké míry bylo dosaženo cílů Účinnost – nejlepší vztah mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky Vhodnost intervence – míru, do jaké se cíle intervence vztahují k potřebám regionu

7.2.3. Předpoklad vývoje spolupráce v budoucím období V činnosti místní akční skupiny předpokládáme spíše zvyšování kvality partnerství – realizace společných seminářů, společných projektů, vytvoření fondu pro podporu přípravy projektu a jejich financování. Cílem je posílit partnerství a vytvořit funkční organizaci schopnou využít interních zdrojů k financování rozvoje území (po roce 2013 již nebýt odkázáni na dotace). MAS je otevřenou organizací, ale vzhledem k vysokému počtu současných členů nepředpokládáme další výrazný růst členské základny, i když se tomu nebráníme. Podstatná bude také stabilizace a především profesionalizace projektového týmu, zaměstnaneckého zázemí MAS i externích spolupracovníků. V této oblasti je cílem vytvořit „regionální rozvojovou agenturu“, která nebude pouze připravovat žádosti o dotace, ale bude se aktivně podílet na projektovém řízení také ve fázi realizace, vyhodnocení a monitoringu. Rozšiřování oblastí spolupráce mezi členy MAS – společná prezentace regionu a především zavedení značení místních produktů.

7.3.

Vztah k obyvatelstvu

7.3.1. Zapojení obyvatel do MAS a její činnosti Místní akční skupina za dobu svého působení zaznamenává standardně zvyšující se počet členských subjektů. Většina členů vstupovala do místní akční skupiny spíše proto, že chtěla zvýšit vlastní možnosti získání dotací na své rozvojové projekty a spíše vyčkávala, co jim MAS „nabídne“. Za dobu činnosti MAS se však začalo více subjektů zapojovat do činnosti MAS – spolupracují aktivně při aktualizaci strategie rozvoje celého území, zúčastňují se pravidelně jednání a jsou také aktivní při pořádání dalších akcí v regionu.

39

Významným prvkem v zapojování veřejnosti je také realizace projektu spolupráce na rozšíření systému značení místních produktů JESENÍKY originální produkt©. Realizace tohoto projektu přispívá velkou měrou k zapojování zejména podnikatelských subjektů (převážně drobných řemeslníků a producentů) do činnosti MAS – účast na jarmarcích, regionálních akcích. Graf č.. 9: Počet subjektů MAS v letech 2006- 2010

V rámci organizační struktury MAS existují také pracovní skupiny, prostřednictvím nichž se mohou členské subjekty zapojit do dalších aktivit organizace: pracovní skupina: Rozvoj obcí pracovní skupina: Místní produkce a využití obnovitelných zdrojů pracovní skupina: Lidské zdroje

Zjišťování potřeb místního obyvatelstva Zjišťování potřeb probíhalo v průběhu realizace nepřetržitě:  osobní návštěvy členů či zájemců o členství u projektových manažerů (v naší MAS velmi časté, většinou spojeno s následným přijímáním nových členů)  výstupy z jednání Programového výboru při aktualizaci SPL  výstupy z jednání se starosty členských obcí a ze Setkání se starosty  osobní konzultace, poskytování informací v rámci účasti na propagačních a kulturních akcích zejména v regionu  výstupy v rámci realizace projektu „Vyrobeno na venkově“

7.3.2. Informování obyvatelstva o MAS a SPL Informování obyvatelstva o MAS a SPL probíhá prostřednictvím: 1) internetových stránek MAS Horní Pomoraví o.p.s.: www.hornipomoravi.eu 2) Zpravodaje MAS Horní Pomoraví 3) rozesíláním emailových zpráv členům MAS 4) zastupitelů v obcích 5) tiskových zpráv v místních zpravodajích, které vycházejí v 14ti obcích 6) veřejných setkání k aktualizaci ISÚ a SPL 7) vzdělávacích aktivit: seminářů, kurzů, informačních akcí 8) prezentačních akcí v regionu i mimo region (Den Horního Pomoraví, veletrh Země Živitelka)

7.4.

Otevřenost MAS

Vstup do MAS nebyl nijak omezen, jedná se o otevřené sdružení, do kterého může vstoupit jakýkoliv subjekt, který má sídlo v území MAS, či vyvíjí aktivity v regionu. Vzhledem ke skutečnosti, že MAS Horní Pomoraví je obecně prospěšnou společností – je zde uzavřen počet zakladatelů – a to původních 37 zakladatelů MAS Horní Pomoraví o.p.s., členská základna se pak rozrostla o dalších 6 zakladatelů na celkový počet 43, na základě fúze s MAS Zábřežsko. Další rozšíření členské základy společnosti je možné na základě Partnerských smluv. Jediné omezení, které striktně dodržujeme je poměr veřejného a soukromého sektoru v jednotlivých orgánech společnosti, a min. 50% soukromého sektoru. V praxi dodržujeme rovnoměrné zastoupení 1/3 obce, 1/3 NNO, 1/3 podnikatelé. Proces vstupu: před sloučením vyplnění přihlášky a odeslání/předání manažerovi MAS, v současné době vyplnění Rámcové partnerské smlouvy a předání manažerovi (je možné i elektronicky, ale fakticky to probíhá v rámci „poznávacího“ pohovoru – první návštěvy zájemce o členství u manažera MAS)

40

-

schválení členství na jednání správní rady MAS (zpravidla 1-2x ročně) a dále představení nového člena na Plénu MAS, jedná se spíše o formální krok, vždy od podpisu smlouvy ředitelem organizace jsou poskytovány novému členovi všechny členské služby. Všichni nový členové platí jednorázový vstupní příspěvek 1000,- Kč.

Jaké skupiny členů/ partnerů mohou vstoupit do MAS? MAS Horní Pomoraví o.p.s. je otevřenou organizací, kam mohou vstoupit jakékoliv subjekty – zájemci nejsou řazeny do skupin. Pouze někteří členové nemohou být dle Pravidel PRV oprávněnými příjemci dotace v rámci programu LEADER.

8. Zkušenosti a spolupráce 8.1

Zkušenosti – leader příjemce

Účast MAS v programech založených na principech LEADER, popsání zkušeností a způsobu jejich využití Tabulka č..15: Čerpání programu Program LEADER Leader 2007 nezisková organizace obec podnikatel

projekty 4 4 6

dotace 961 000 1 654 000 1 528 000

Leader 2008-2013 nezisková organizace obec podnikatel

projekty 10 16 12

dotace 8 561 475 11 745 353 3 125 120

celkem

14

4 143 000

celkem

38

23 431 948

Zkušenosti a jejich využití: Management MAS V době realizace programu LEADER ČR byl vytvořen společný „sekretariát“ = společné zázemí projektových manažerů. Následně po realizaci programu došlo ke sloučení a zefektivnění využití lidských zdrojů na území MAS. Realizace programu ukázala nezbytnost zřízení pracovních míst přímo v MAS a potřebu profesionalizace zaměstnanců. Toto se ukázalo úspěšné, protože počet podaných žádostí ukazuje na zkušený tým manažerů. Systém vzdělávání členů MAS Osvědčilo se průběžné vzdělávání členů MAS – žadatelů, příjemců podpory, což následně šetří kapacitu projektových manažerů MAS. Spolupráce žadatele x MAS x SZIF Zkušenosti umožňují MAS zefektivnit spolupráci žadatele, MAS a SZIF. Žadatelé jsou v průběhu realizace a závěrečného vyhodnocení projektů průběžně v kontaktu nejen s MAS, ale i se SZIF a konzultují problémové kroky. Prověření schopností Programového výboru a Výběrové komise Funkčnost obou orgánů MAS byla prověřena při realizaci LEADER ČR. Členové obou orgánů byli na svou funkci připraveni, proškoleni a samotné vyhodnocení projektů probíhalo v profesionální pracovní atmosféře a pomohlo dále upevnit spolupráci a precizovat postupy hodnocení a také přípravy dalšího záměru – SPL. I tady se potvrdila nezbytnost mít vlastní zaměstnance. Administrativní systém MAS V průběhu realizace LEADERu ČR jsme ověřili nastavení systému výběru, hodnocení, administrativní pomoci žadatelům, kontroly a monitoringu projektů – při samotné realizaci se v některých případech ukázalo, že dílčí kroky zcela nefungují, že je nutné dbát na striktní dodržování stanoveného postupu a naplňování monitorovacích kritérií včetně stanovených měrných jednotek. MAS pro administraci projektů využívá systém MISAP, který byl vytvořen pro organizaci projektů realizovaných v rámci programu LEADER (popis projektu, termíny, financování) a celkové administraci MAS (financování, čerpání, FICHE, Výzvy atd.).

41

Realizace ISÚ a monitoring dopadů realizace projektů v území Vzhledem ke skutečnosti, že v posledních letech se v území zvýšil počet realizovaných projektů financovaných z dotačních zdrojů a území se postupně kultivuje a rozvíjí v souladu s ISÚ, vznikl Monitorovací výbor, který monitoruje úspěšnost realizace projektů a postupné naplňování cílů ISÚ, v budoucnu také obdobně Fiche SPL. Tato činnost má také další doprovodný efekt, a to, že je možné vzdělávat další subjekty prostřednictvím příkladů dobré praxe, ale také se poučit z chyb, které při realizaci projektů vznikají. Shrnutí ex-post hodnocení předchozích strategických plánů MAS (pokud již existovaly) MAS Horní Pomoraví o.p.s. má vytvořené 2 Integrované strategie území, které však vznikaly v roce 2007 na území původně rozdělených MAS Horní Pomoraví a MAS Zábřežsko. V současné době dochází k ukončení teprve prvního roku ze dvouletého evaluačního období (v rámci strategií byl stanoven 2letý cyklus vyhodnocování), tzn. nelze doposud objektivně hodnotit dopady strategických plánů. Obě MAS však realizovaly Záměr MAS v rámci programu LEADER ČR, kde byl finanční plán záměru naplněn z 75%, při samotné realizaci byly vybrány projekty, které zcela nepokryly původní plán dle monitorovacích kritériích, při realizaci došlo k přesunům finančních prostředků mezi kapitolami ve prospěch nákupu zemědělské techniky. Tato situace však byla částečně způsobena krátkým časovým prostorem (10-12/2007) pro realizaci některých typů projektů (stavební investice). Předchozí zkušenosti nás tedy opět utvrdily v nutnosti co nejlépe nastavit kritéria pro monitoring a hodnocení projektů.

8.2 Spolupráce Popis národní / mezinárodní spolupráce Rok 2007  společná prezentace MAS Horní Pomoraví a MAS Zábřežsko na veletrhu Země Živitelka 2007  účast Zábřežského dětského zastupitelstva (pracovní skupina MAS - Lidské zdroje) na akci MAS Záhoří – Bečva, zaměřené na podporu rozvoje sociálních schopností – realizováno v rámci projektu financovaného ze SROP  exkurze v MAS Bojkovsko a MAS Hornolidečsko  exkurze zahraničních partnerů v MAS Horní Pomoraví v rámci projektu EQUAL. Ve spolupráci s CpKP Střední Morava navštívili některé naše členy zástupci neziskových organizací ze Španělska a Švédska  členství MAS v Národní síti MAS ČR Rok 2008  vyvrcholení spolupráce MAS Horní Pomoraví a MAS Zábřežsko faktickým sloučením  účast manažerky MAS na mezinárodním kurzu: Training of European Partnership Animators (ČR, PL, SK, HU, Slovinsko)  podpis partnerské smlouvy s MAS ŽIAR (SK)  podpis partnerské smlouvy s MAS Rozvoj Hornej Nitry  podpis partnerské smlouvy s MAS Horňácko a Ostrožsko Rok 2009  MAS Horní Pomoraví se stává členem Sdružení cestovního ruchu Jeseníky  návštěva Slovenska OZ Žiar – Hornonitrianské slavnosti  exkurze Bulharské začínající MAS v regionu Horní Pomoraví  exkurze členů MAS Horní Pomoraví o.p.s. u partnerské MAS Horňácko a Ostrožsko  příprava projektu Spolupráce s MAS Šluknovsko a MAS Frýdlantsko Rok 2010  realizace projektu Spolupráce s MAS Šluknovsko a MAS Frýdlantsko  příprava projektu Spolupráce s MAS Šumperský venkov, MAS Šluknovsko, MAS Rýmařovsko o.p.s., Sdružení pro Jesenicko a MAS Hrubý Jeseník s názvem „Jeseníky – Českosaské Švýcarsko máme se čím pochlubit“ – projekt nebyl podpořen  příprava projektu Spolupráce s MAS Šumperský venkov s názvem „Živý venkov – zázemí pro kulturní aktivity“ – projekt nebyl podpořen  zahájení spolupráce s MAS Šafrán (SK)

42

8.2.1. Soulad SPL a záměrů spolupráce Tabulka č..16: Soulad SPL a záměrů spolupráce Předmět spolupráce

Cíl spolupráce

Fiche SPL

Priorita ISÚ Horní Pomoraví

Priorita ISÚ Zábřežsko

Značení a marketing regionální produkce

- zavedení a rozvoj regionálních potravinových a řemeslných produktů a podpora trhu s těmito produkty - značení služeb cestovního ruchu v rámci systému Jeseníky originální produkt - předávání zkušeností a prohloubení spolupráce s partnery

Fiche č.2: Zakládání podniků a jejich rozvoj Fiche č. 7: Regionální produkce zdroj rozvoje regionu Fiche č.8 Atraktivní venkov

P.osa.č.4: Podpora zemědělství a zpracování regionálních výrobků Opatření 4.1.1 Využití regionálních bio produktů Opatření 4.1.2 Vytvoření systému certifikace místních/regionálních produktů Opatření 4.1.4 Propagace a zajištění odbytu certifikovaných místních / regionálních produktů

P.osa č.1: Životní prostředí Opatření 1.4.2. Zavádění systému hodnocení dopadu regionální produkce na životní prostředí, místní značení produktů

Fiche č. 3: Atraktivní venkov Fiche č. 8: Venkovská turistika

P.osa.č.3: Rozvoj turistiky, sportovních a aktivit a dalších doprovodných aktivit Opatření 3.4.: Podpora rozvoje hipoturistiky, cykloturistiky a zimních sportů v regionu (významné především ve spolupráci s Polskem - propojení tratí + zajištění provozu cyklo a skibusů)

P.osa č.3: Podnikatelské příležitosti Opatření 3.2.1. Služby cestovního ruchu Opatření 3.2.2. Infrastruktura pro rozvoj cestovního ruchu Opatření 3.2.3. Propagace regionu a místních subjektů

Fiche č. 5: Tradiční venkov - zachování kulturního dědictví venkova

P.osa.č.3: Rozvoj turistiky, sportovních a aktivit a dalších doprovodných aktivit Opatření 3.3.: Obnova kulturního dědictví

Cestovní ruch, turistika, sportovní a volnočasové aktivity, propagace regionu

Kulturní dědictví venkova

Rozvoj lidských zdrojů, partnerství a spolupráce

- podpora diverzifikace zemědělských činností na venkově zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu - předávání zkušeností a prohlubování spolupráce s partnery realizace projektů propojujících turistické destinace ČR a PL - obnova a rekonstrukce objektů kulturního dědictví venkovských obcí předávání zkušeností a prohlubování spolupráce s partnery realizace projektů majících nadregionální význam (ČR - PL)

- propojování vzdělávacích akcí v nadregionálním měřítku, Fiche č. 6: přenos zkušeností Vzdělávání a podpora rozvoje spolupráce na informace konkrétních projektech

P.osa č. 5: Udržení obyvatel na venkově Opatření č.5.1: Zvyšování kvalifikace a pracovního uplatnění v regionu Opatření č.5.6: Zkvalitnění života v regionu P.osa č.8 Opatření č.8.1 Realizace projektů spolupráce na mezinárodní či národní úrovni Opatření č.8.2. Podpora projektů přinášejících "přidanou hodnotu" území MAS a import inovací v rámci projektů spolupráce

P.osa č.4: Lidské zdroje Opatření 4.1.1. Vzdělávání, výchova a osvěta zaměřená na zvyšování adaptability pracovních silOpatření 4.2.1. Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů pro rozvoj lidských zdrojů (včetně objektů školských) P.osa č.6: Partnerství a spolupráce Opatření 6.1.1. Rozvoj místního partnerstvíOpatření 6.1.2. Vznik a realizace společných projektů v rámci národního a mezinárodního partnerství

V roce 2010 byl realizován projekt spolupráce: Vyrobeno na venkově s partnery MAS Šluknovsko a MAS Frýdlantsko, zaměřený na zavedení systému regionálního značení.

8.2.2. Současné a plánované aktivity MAS v rámci vytváření sítí místních partnerství Realizované aktivity:  MAS Horní Pomoraví má uzavřené partnerství s MAS Žiar (SK)  MAS Horní Pomoraví má uzavřené partnerství s MAS Rozvoj Hornej Nitry (SK)  MAS Horní Pomoraví má uzavřené partnerství s MAS Horňácko a Ostrožsko (ČR)  MAS Horní Pomoraví realizuje projekty ve spolupráci s městem Stronie Slaskie (PL)  MAS Horní Pomoraví je členem Národní sítě místních akčních skupin ČR  Předseda správní rady MAS Horní Pomoraví je členem správní rady Národní observatoře venkova

43

  

Předseda správní rady MAS Horní Pomoraví je členem předsednictva krajské organizace Spolku pro obnovu venkova Olomouckého kraje MAS Horní Pomoraví realizovala projekt spolupráce „Vyrobeno na venkově“ s MAS Šluknovsko a MAS Frýdlantsko Realizace spolupráce se zeměmi Visegradské čtyřky v podobě dětského folklorního festivalu „Na renko“ v letech 2009 a 2010

Současné aktivity:  MAS Horní Pomoraví uzavírá partnerství s MAS Šafrán (SK) a připravuje projekt spolupráce  MAS Horní Pomoraví aktivně spolupracuje s MAS Šumperský venkov (Farmářské trhy 1.5.2011, společné informační akce Snídaně starostů, příprava projektů na pořízení na vybavení pro pořádání společných kulturních akcí, rozvoj systému značení regionálních produktů, předávání zkušeností apod.)  Příprava projektů v oblasti vzdělávání s MAS Opavsko a MAS Moravský kras Plánované aktivity:  příprava a realizace projektu spolupráce s MAS Šafrán  zapojení se do projektů Visegradské čtyřky  realizace konkrétních projektů se stávajícími partnery  zapojení partnerů do kulturních a sportovních aktivit pořádaných v regionu s cílem prohlubování spolupráce

9.

Organizace a zdroje MAS

9.1 Organizační struktura a rozdělení odpovědnosti 9.1.1

Organizační schéma MAS Horní Pomoraví o.p.s.

ZAKLADATELÉ MAS

Členové na základě přihlášky / rámcové partnerské smlouvy

PLÉNUM MAS Horní Pomoraví o.p.s. = všichni členové MAS Správní rada (SR)

Ředitel Manažer SPL Sekretariát MAS

Pracovní skupina Lidské zdroje Problematika: děti a mládež Problematika: ženy

Dozorčí rada DR

Programový výbor

Strategický plán LEADER

Monitorovací výbor

Pracovní skupina Místní produkce a využití obnovitelných zdrojů Problematika: zemědělci, ekologická produkce, ŽP

Výběrová komise

Pracovní skupina Rozvoj obcí Problematika: kvalita venkovského života

44

9.1.2

Organizační schéma managementu MAS Horní Pomoraví

Správní rada Externisté (dohody o pracovní činnosti, o provedení práce, Smlouvy o dílo)

Zaměstnanci - Sekretariát MAS

Ředitel MAS / Manažer SPL Ing. Anna Bartošová

Projektoví manažeři SPL Ing. Lenka Krobotová Mgr. Olga Špiková Ing. Petra Vojtková

Ekonom, externí poradce účetnictví Ing. Miroslav Buchta, Bc. Andrea Koštejnová Právní služby Mgr. Michal Klusák Správce webových stránek, grafik Václav Jokl

(pracovní smlouvy)

Manažer cestovního ruchu Administrativní pracovník SPL Andrea Merčáková Účetní Lenka Raušová

Správa software, hardware Ing. Roman Winter, Michal Krobot, Přemysl Kryl Externí projektoví manažeři Ing. Renata Baslerová Ing. Barbora Balcárková Mediální manažer Bc. Barbora Haušková Externí spolupracovníci při pořádání akcí MAS Lucie Šťastná Ing. Hana Olejníková Simona Pichová Kateřina Pospíšilová Bc. Miroslav Kučera – Zelená úsporám

9.1.3

Rozdělení odpovědnosti – úroveň rozhodování

Správní rada je vrcholným orgánem Společnosti, která především dbá na zachování účelu, pro nějž byla společnost založena, schvaluje rozpočet Společnosti a jeho změny, schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu.

Správní rada jméno předseda podnikatel Bc.František Winter členové NNO Ing. Josef Jurásek obce Josef Sobotík sektor

organizace MARWIN v.o.s. OAK Šumperk Svazek obcí MIZ

NNO

Bc. Jiří Karger

Charita Zábřeh

obec podnikatel

Jana Gerešová Petr Vokurka

Obec Kopřivná VOBUS v.o.s.

sektor

Dozorčí rada jméno

organizace

předseda

Dozorčí rada je kontrolním orgánem MAS Zábřežsko o.p.s. Dozorčí rada je povinna upozornit správní radu na porušení zákonů, ustanovení Zakládací smlouvy nebo Statutu, na nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v činnosti bez zbytečného prodlení poté, co se o těchto skutečnostech dozví.

podnikatel

Ing. Jiří Mazák

OSVČ

členové obec

Dana Hošková Ing. František Nezbeda

Obec Bratrušov

podnikatel

Zbyněk Soják

OSVČ

obec

Josef Kozák

obec Jindřichov

NNO

František Ambroz

NNO

Sokol Chromeč

SDH Hanušovice 45

sektor obec podnikatel obec podnikatel NNO podnikatel podnikatel NNO podnikatel

Programový výbor jméno organizace předseda Ing. Luděk Hatoň Obec Bohdíkov podnikatel Ing. Přemysl Čech OSVČ Martina Šťastná Obec Svébohov Ing. Miroslav Buchta ZEAS Březná a.s. PaedDr. Božena AREÁL PIVOŇKA o.p.s. Sojáková Jana Lysáková PRO-BIO s.r.o. Vlasta Jandrtová OSVČ Pavel Mrázek Ski Klub Bc. Eva Halenková OSVČ

Výběrová komise jméno organizace předseda ostatní Mgr. Alena Vokurková ZŠ Bohdíkov členové podnikatel Ing. Miloš Spurný Dubická zemědělská NNO Ivar Směšný Sokol Štíty obce Ing. Zdeněk Axmann OÚ Jedlí NNO Petr Janků TJ Bohdíkov obce Oldřich Tanert Obec Ruda nad Moravou obce Antonín Marinov Obec Malá Morava podnikatel Walter Kőhler Farma Morava Jan Kunčar Obec Hoštejn obce Libor Diviš ZEAS Březná a.s. podnikatel

Programový výbor je odborným orgánem místní akční skupiny. Programový výbor připravuje aktualizace strategie rozvoje daného území, navrhuje záměry místní akční skupiny, připravuje strategický plán Leader, schvaluje výsledky výběrů jednotlivých realizačních projektů podle doporučení výběrové komise, projekty určené k realizaci.

sektor

Výběrová komise místní akční skupiny je výkonným orgánem programového výboru. Výběrová komise provádí výběr projektů podle výběrových kritérií, sestavuje seznam projektů v pořadí podle bodové hodnoty, vyznačuje projekty navržené ke schválení v rámci limitu a projekty náhradní.

Monitorovací výbor sektor

jméno

organizace předseda

NNO

Ing. Anna Bartošová

MAS Horní Pomoraví

členové NNO

Mgr. Olga Špiková

MAS Horní Pomoraví

NNO

Ing. Renata Baslerová

K.R.A.P. o.s.

obec

Jiří Bartoš

obec Brníčko

obec

Marcela Kozáková

obec Branná

NNO

Lenka Raušová

K2 o.s.

9.1.4

Monitorovací výbor je výkonným orgánem programového výboru, který monitoruje realizované projekty, kontroluje plnění podmínek prováděných projektů, hodnotí realizaci strategického plánu prostřednictvím plnění stanovených indikátorů.

Rozdělení odpovědnosti – úroveň organizačně administrativní

Ředitel společnosti  koordinuje aktivity směřující k prohloubení spolupráce v regionu  připravuje návrh rozpočtu Společnosti  koordinuje součinnost jednotlivých orgánů Společnosti  koordinuje činnost manažerů Společnosti  zajišťuje vzdělávání pracovníků informačních center zřizovaných Společností nebo jejími členy

46

 zastává funkci tiskového mluvčího Společnosti  zajišťuje spolupráci se státní správou a samosprávou zajišťuje lobby ve prospěch Společnosti a regionu Projektoví manažeři  zajišťují poradenství pro členy Společnosti  provádějí projektové řízení pro Společnost i členy Společnosti  zajišťují vzdělávání pro členy Společnosti  zveřejňují aktuální informace z činnosti Společnosti  manažer SPL: zajišťuje přípravu a realizaci SPL Manažer cestovního ruchu  koordinuje aktivity v oblasti cestovního ruchu v regionu  koordinuje přípravu a vydávání propagačních a prezentačních materiálů regionu  zajišťuje komunikaci mezi informačními centry v regionu Pracovník IC Hanušovice, organizační manažer  zajišťuje provoz informačního centra v Hanušovicích  spolupracuje při přípravě a vydávání propagačních a prezentačních materiálů regionu  organizačně se podílí na přípravě a realizaci vzdělávacích, kulturních a sportovních akcích v regionu Ekonom  vede účetnictví Společnosti  spolupracuje na přípravě rozpočtu Společnosti  přehled o stavu financování, zpracovávání dílčích i závěrečných zpráv Správce webových stránek  zajišťuje provoz webových stránek http://www.hornipomoravi.eu  graficky připravuje propagační a prezentační materiály MAS Horní Pomoraví o.p.s. provozuje od 1.7.2008 Informační centrum v Hanušovicích a v rámci regionu působí 2 kanceláře: jedna v Hanušovicích a druhá v Zábřehu

Orgán pro přípravu SPL a orgán pro dozor nad jeho realizací Dle Pravidel pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, opatření IV.I.I Místní akční skupina je orgánem pro přípravu SPL a zároveň orgánem zodpovědným pro dozor nad jeho realizací Programový výbor (složení viz. kapitola 9.1.1). Programový výbor má 10 členů, přičemž 70% jeho členů zastupuje soukromý sektor (podnikatelé, NNO). Programový výbor zodpovídá za kvalitu přípravy a provádění Strategického plánu LEADER, a to konkrétně za:  vytvoření harmonogramu přípravy SPL  zapracování výstupů z ISÚ a pracovních skupin do Fichí SPL a jednotlivých kapitol SPL  odsouhlasí zacílení Fichí, vymezení příjemců podpory, minimální a maximální způsobilé výdaje na projekt, oblast podpory, způsobilé výdaje, uplatnění inovačních přístupů, oboduje povinná a stanoví nepovinná preferenční kritéria, stanoví kritéria pro hodnocení a monitoring  stanoví plán financování realizace SPL  monitoruje realizaci SPL a dosahování monitorovacích indikátorů  schvaluje závěrečná vyhodnocení implementace SPL Programový výbor spolupracuje při přípravě SPL a dozorem nad jeho realizací s: Výběrovou komisí  spolu připravuje kritéria pro hodnocení a monitoring, připravuje systém hodnocení Sekretariátem MAS  administrativní činnosti spojené s přípravou a realizací SPL  příprava projednávání jednotlivých částí SPL, zápisy z jednání a zapracování výstupů z jednání do dokumentu  školení žadatelů a příjem žádostí  příprava školení pro Výběrovou komisi, příprava podkladů pro hodnocení Výběrovou komisí

47

  

poradenství pro žadatele při realizaci projektů SPL sleduje dosahování monitorovacích indikátorů zpracovává závěrečná vyhodnocení implementace SPL

Manažerem SPL  administrativní činnosti spojené s přípravou a realizací SPL  sleduje dosahování monitorovacích indikátorů  zpracovává závěrečná vyhodnocení implementace SPL Monitorovacím výborem  sleduje realizaci SPL a dosahování monitorovacích indikátorů

9.1.5

Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při realizaci SPL a jednotlivých organizačních složek

Výběrová komise  hodnotí předložené žádosti, boduje projekty, sestavuje seznam schválených a neschválených žádostí Programový výbor  odpovídá za realizaci SPL  vyhlašuje výzvu k podání projektů  schvaluje výsledky administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti  schvaluje doporučené projekty předložené Výběrovou komisí Místní akční skupina = v plénu = všichni členové MAS  schvaluje strategický plán LEADER  je seznámena s výsledky jednotlivých kol výzev Sekretariát MAS  vede veškerou administrativu spojenou s přípravou a realizací SPL  schvaluje výsledky administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti  spolupracuje s žadateli při přípravě, realizaci a hodnocení projektů  sestavuje závěrečnou hodnotící zprávu Manažer SPL  vede veškerou administrativu spojenou s přípravou a realizací SPL  spolupracuje s žadateli při přípravě, realizaci a hodnocení projektů  sestavuje závěrečnou hodnotící zprávu Správní rada  kontrola procesu přípravy a realizace SPL, kontrola plnění harmonogramu přípravy SPL  vyjadřování k zaměření SPL a jednotlivých Fichí Dozorčí rada  kontrola procesu přípravy a realizace SPL  kontrola činnosti MAS a jejich orgánů, pracovišť místní akční skupiny a jejich orgánů  připomínkování návrhu rozpočtu MAS  kontrola účetnictví společnosti

Způsob sestavení výběrové komise a důvody výběru členů Výběr členů výběrové komise byl omezen pouze požadavkem, aby byla tvořena minimálně z 50% zástupci soukromé sféry (podnikatelé, sociální partneři, NNO). Členy výběrové komise navrhovali členové místní akční skupiny a následně se o jednotlivých kandidátech hlasovalo na Plénu MAS. Při navrhování členů se diskutovalo, zda navržení mají zkušenosti s projektovým řízením, případně posuzováním projektů. Při spojení dvou MAS, došlo ke splynutí těchto orgánů z obou MAS a také k rozšíření počtu členů z původních 5 na 10. Na základě zkušeností z programu LEADER ČR byl pak na návrh členů Výběrové komise rozšířen počet preferenčních kritérií v jednotlivých Fichích, aby došlo k bodovému rozvrstvení a bylo tak dosaženo co nejobjektivnějšího systému hodnocení.

48

Existence jiných komisí či pracovních skupin, jejich zaměření a pravomoci V rámci MAS dlouhodobě působí pracovní skupiny: I. Pracovní skupina: Rozvoj obcí – skupina zaměřená na zlepšování kvality života na venkově, projekty v oblasti občanské infrastruktury, zachování kulturního dědictví, rozvoj tradic a volnočasových aktivit Realizované akce: 9-10/2007 vzdělávací kurz: Projektové řízení 10/2007 exkurze v MAS Bojkovsko, MAS Hornolidečsko a MAS Pobeskydí II. Pracovní skupina: Místní produkce a využití obnovitelných zdrojů (ZEMĚDĚLCI)– činnosti zaměřené na zemědělskou produkci a zpracování potravinářských produktů v regionu, zvyšování kvality a přidávání hodnoty místním produktům, značení místní produkce a využívání obnovitelných zdrojů Realizované akce 10/2006 Exkurze pro zemědělce v MAS Pobeskydí, zaměřená na téma využití alternativních zdrojů energie 6-12/2007 Vzdělávací kurz pro zemědělce a zpracovatele zemědělských produktů (PRV: Opatření 1.3.1 Další vzdělávání a informační činnost)- Podpora rozvoje místní produkce prostřednictvím vzdělávání v regionu Horní Pomoraví III. Pracovní skupina: Lidské zdroje (MLADÍ LIDÉ DO 30ti LET) – zaměření na aktivity pro děti a mládež, případně seniory 9/2007 Akce s MAS Záhoří-Bečva zaměřená na rozvoj sociálních schopností. Akce se za MAS Horní Pomoraví zúčastnili zástupci dětského zastupitelstva v Zábřehu, děti ze základní školy na ulici Školské a děti z Domu pro matky s dětmi doprovázení členy pracovní skupiny Lidské zdroje. Pro přípravu ISÚ a SPL byly vytvářeny pracovní skupiny(týmy) pro zefektivnění jednání: Zábřežsko Hanušovicko 01/2007 II.jednání - veřejné, pracovní skupiny 12/2006 IV.jednání - veřejné, pracovní skupiny 02/2007 III.jednání - veřejné, pracovní skupiny 02/2007 V.jednání - veřejné, pracovní skupiny 05/2007 IV.jednání - veřejné, pracovní skupiny 04/2007 VI.jednání - veřejné, pracovní skupiny 06/2007 V.jednání - veřejné, pracovní skupiny 07/2007 VIII.jednání - veřejné, pracovní skupiny 06/2008 jednání - veřejné, pracovní skupiny 06/2008 jednání - veřejné, pracovní skupiny Pracovní tým SPL zástupci programového výboru, výběrové komise, předseda správní rady a sekretariát MAS

9.1.6

Způsob delegování zástupců skupin do orgánů místních akční skupiny (volby, jmenování, zájem)

Zástupci orgánů místní akční skupiny jsou voleni na základě hlasování: Pléna Správní rady Dozorčí rada Správní rady : Programový výbor Výběrová komise Monitorovací výbor Rozhodnutí správní rady bere Plénum na vědomí. V rámci jednotlivých orgánů si následně volí (hlasováním) předsedu a místopředsedu. Kandidáti jsou nejprve osloveni a žádáni o souhlas s výkonem funkce. Členové MAS jsou při navrhování kandidátů poučeni, že v rámci orgánů musí být dodržen stanovený poměr mezi soukromým a veřejným sektorem. Zaměstnanci MAS jsou vybíráni na základě výběrových řízení Výběrovou komisí složenou obvykle z předsedy správní rady, předsedy dozorčí rady, ekonoma Společnosti a ředitelky MAS.

49

Rotace členů orgánů místní akční skupiny Všechny orgány společnosti jsou voleny na období 3 let. Přičemž při první volbě ještě proběhlo losování, kterým se stanovilo 1/3 členů funkční zkrácené období 1 roku a 1/3 členů funkční zkrácené období na 2 roky. V období 2007 - 2010 tedy probíhala každoročně obměna 1/3 členů všech orgánů (mimo monitorovací výbor). Členové orgánů byli opět voleni volbami, přičemž bylo možné opět navrhnout člena, kterému končilo funkční období, ale neměl funkci zastávat déle než dvě po sobě jdoucí funkční období. Vzhledem ke skutečnosti, že od 1.1.2011 platí aktualizovaný zákon o obecně prospěšných společnostech, došlo ke změně statutu a nyní jsou členové orgánů voleni na tři roky, ovšem opakované členství v orgánech je možné a není omezené počty po sobě jdoucích zvolení.

Osoby, které řídí realizaci SPL a popis jejich role a pravomocí v MAS Realizaci SPL řídí: 1) ředitelka Společnosti

Ing. Anna Bartošová

2)

předseda správní rady

Bc. František Winter

3)

předseda progr. výboru

Ing. Luděk Hatoň

- je osobou odpovědnou za činnost MAS a realizaci programu LEADER, zastupuje MAS při jednání, má podpisové právo, řídí sekretariát MAS a kmenové projektové manažery - zastupuje správní radu a dbá na zachování účelu činnosti MAS - odpovídá za realizaci SPL (více kap.9.1.3) v rozsahu působnosti programového výboru

9.2 Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL 9.2.1

Lidské zdroje

9.2.1.1 Zaměstnanci MAS Ředitelka společnosti (projektový manažer SPL) Ing. Anna Bartošová Náplň práce:  řídí Sekretariát MAS  koordinuje činnost projektových manažerů ( interních i externích) a ostatních zaměstnanců Společnosti  příprava a realizace rozvojových projektů na území MAS Horní Pomoraví  konzultační a poradenská činnost v dotační oblasti  zajišťuje úkony spojené s procesem regionálního rozvoje území MAS Horní Pomoraví Vzdělání : MU v Brně, Ekonomicko – správní fakulta, obor regionální rozvoj a správa Praxe: od 06/2008 ředitelka MAS Honí Pomoraví o.p.s. od 01/2008 projektový manažer MAS Horní Pomoraví o.p.s. (0,5 úvazku) od 02/2007 OSVČ – projektový manažer od 02/2007 projektový manažer Centra pro komunitní práci Střední Morava od 04/2006 projektový manažer MAS Zábřežsko o.p.s. současně jako zaměstnanec MěÚ Zábřeh na postu vedoucí oddělení rozvoje a strategického plánování 03/2006 - 01/2007 euromanažer Krajského úřadu Olomouckého kraje pro území Zábřežska 12/2003 - 01/2007 tajemník Svazku obcí Mikroregionu Zábřežsko – koordinační a poradní funkce 12/2003 - 01/2007 vedoucí oddělení rozvoje a strategického plánování 11/2003 - 01/2007 zaměstnanec Městského úřadu Zábřeh: referent odboru rozvoje a vnější komunikace, koordinátor projektů strukturálních fondů EU Projektový manažer = manažer SPL Náplň práce:  příprava a realizace rozvojových projektů na území MAS Horní Pomoraví  konzultační a poradenská činnost v dotační oblasti  informuje členy MAS o vyhlášených dotačních titulech – poskytuje konzultační a metodickou pomoc  zajišťuje úkony spojené s procesem regionálního rozvoje území MAS Horní Pomoraví  provádí sběr informací pro analýzu území MAS Horní Pomoraví  administrativa a účetní úkony spojené s provozem kanceláře  zajišťuje administrativu přípravy a realizace SPL

50

Ing. Petra Vojtková Vzdělání: VŠB-TU Ostrava, pobočka Valašské Meziříčí, fakulta ekonomická, obor Eurospráva – bakalářský titul VŠB-TU Ostrava, ekonomická fakulta, obor Regionální rozvoj – inženýrský titul Praxe: od 2011 mateřská dovolená od 1.7.2008 MAS Horní Pomoraví – manažer SPL Ing. Lenka Krobotová Vzdělání: VŠB-TU Ostrava, ekonomická fakulta, obor Veřejná ekonomika a správa – inženýrský titul Praxe: od 01/2011 projektový manažer MAS Horní Pomoraví pro realizaci SPL od 05/2010 – 12/2010 projektový manažer MAS Horní Pomoraví pro realizaci projektu „Vyrobeno na venkově“ od 01/2009 mateřská a rodičovská dovolená od 03/2008 vedoucí nově vzniklého oddělení strategického rozvoje MěÚ Šumperk od 2007 OSVČ (projektový manažer) od 05/2004 zaměstnanec Městského úřadu Šumperk: referent odboru strategického rozvoje, územního plánování a investic, koordinátor dotací a projektů financovaných z EU, SR, krajských a jiných zdrojů Mgr. Olga Špiková Vzdělání: UP v Olomouci, přírodovědecká fakulta, obor Geografie - aplikovaná geoinformatika – magisterský titul Praxe: od 04/2011 tajemnice NS MAS ČR, o.s. (0,8 úvazku) od 01/2011 projektový manažer MAS Horní Pomoraví pro realizaci SPL (0,2 úvazku) 05/2008 – 01/2011 HF Biz, s.r.o. - projektant geografických informačních systémů 10/2006 – 04/2008 HelpForest, s.r.o. - projektant geografických informačních systémů Manažer cestovního ruchu Andrea Merčáková Náplň práce:  příprava a realizace projektů cestovního ruchu na území MAS Horní Pomoraví  příprava a realizace grafických podkladů do tiskových i netiskových podob  sběr a aktualizace informací pro analýzu potencionálu cestovního ruchu  konzultační a poradenská činnost v dotační oblasti  spoluúčast na provozu IC  administrativa a účetní úkony spojené s provozem IC a kanceláře MAS  vkládání informací na web Vzdělání: Praxe: od 2008 od 2006 od 2005 1996-1997

SOŠ Šumperk – ukončeno maturitou administrativní pracovník pro SPL, manažer cestovního ruchu Slezan Frýdek Místek a.s. - skladník ZM a příze, příprava podkladů pro mzdy, vedení evidence aut skladnice u firmy Krovstav s.r.o. prodavačka

9.2.1.2 Účetní a jeho odbornost Účetní

Lenka Raušová

Náplň práce:  účetnictví v rámci realizace SPL  kompletní zpracování účetnictví a mzdové agendy MAS Horní Pomoraví o.p.s.  ekonomické a organizační poradenství při zpracování a vyhodnocování projektů  tvorba rozpočtů, kalkulace, rozbory apod. Vzdělání: Obchodní akademie v Šumperku – ukončeno maturitou Praxe: od 2009 účetnictví MAS Horní Pomoraví .o.p.s. od 2005 mateřská dovolená

51

od 1997 od 1990

zástupce vedoucího prodejny prodavačka

Pravidelné externí služby pro MAS Ekonom Ing. Miroslav Buchta Náplň práce:  kompletní zpracování účetnictví a mzdové agendy MAS Horní Pomoraví o.p.s.  jednání s úřady (FÚ, OSSZ, zdravotní pojišťovny)  ekonomické a organizační poradenství při zpracování a vyhodnocování projektů  tvorba rozpočtů, kalkulace, rozbory apod. Vzdělání: Vysoká škola zemědělská, fakulta agronomická, obor zootechnik Praxe: 1985 - 1987 zootechnik VÚCHS Rapotín 1987 - 1988 referent technické kontroly jakosti VÚCHS Rapotín 1988 - 1991 hlavní kontrolor, referent BP a PO VÚCHS Rapotín 1991 - 1992 OSVČ (účetnictví, daně, BP a PO) 1992 - 1996 ekonom EVERSTAR s.r.o. Šumperk 1996 - dosud ekonom M A R W I N v.o.s., OSVČ (ekonomické a organizační poradenství) 9.2.1.3 Odbornost členů/partnerů MAS V rámci MAS Horní Pomoraví působí 103 členů, tzn. široká škála odborných pracovníků - mezi nimiž jsou odborníci v různých oblastech: ekonom, právník, učitelé, starostové, zemědělci a poradci v ekologickém zemědělství, podnikatelé, odborníci v oblasti životního prostředí, sociální oblasti, kultury apod.. 9.2.1.4 Systém vzdělávání členů/partnerů MAS Zaměstnanci MAS jsou průběžně školeni v rámci svého zaměření, také v klíčových dovednostech a novinkách v rámci Programu rozvoje venkova a navazujících dovednostech (např. výběrová řízení) Dále dochází k průběžném proškolování potenciálních žadatelů, úspěšných žadatelů i realizátorů projektu v průběhu administrace programu. Aktuálně se účastní manažeři MAS dlouhodobého vzdělávání (cca 9 měsíců) v oblasti rozvoje klíčových kompetencí, projektového řízení a strategického plánování 9.2.1.5 Schopnost komunikace v cizích jazycích Zaměstnanci MAS Horní Pomoraví o.p.s. komunikují anglicky, německy a rusky. Externě je možné domluvit překlad z polštiny

9.2.2

Technické prostředky

9.2.2.1 Provozní podmínky, technické vybavení 2

2

MAS provozuje dvě kanceláře - Hanušovice (75 m ) a Zábřeh na Moravě (20 m ). Obě kanceláře jsou zařízeny standardním způsobem: notebook či PC sestava, skartovací stroj, Laminátor, Flipchart, rychlovazač, digitální fotoaparát, barevná tiskárna či multifunkční zařízení, dataprojektor.

9.2.2.2 Programové vybavení PC v MAS Horní Pomoraví jsou standardně vybaveny Windows XP Professional či Windows 7 , AVG, Microsoft Office 2007 a další programy potřebné pro vykonávání práce. MAS se snaží využívat FREEWARE programy.

9.2.2.3 Způsoby a možnosti informování členů MAS a obyvatelstva Informování obyvatelstva o MAS a SPL probíhá prostřednictvím: 1) internetových stránek MAS Horní Pomoraví o.p.s.: www.hornipomoravi.eu 2) ZPRAVODAJE MAS Horní Pomoraví o.p.s. – distribuce na obce MAS 3) tiskových zpráv v místních zpravodajích, které vycházejí v 14ti obcích, Zábřežské kabelové TV (internet. podoba) 4) veřejných setkání 5) vzdělávacích aktivit: seminářů, kurzů, informačních akcí

52

6) prezentačních akcí v regionu i mimo region (Den Horního Pomoraví, veletrh Země Živitelka apod.)

9.2.3

Finanční prostředky

9.2.3.1 Zajištění předfinancování činnosti MAS při realizaci SPL MAS Horní Pomoraví o.p.s. předfinancován svou činnost prostřednictvím úvěru, kontokorentního účtu a půjček od soukromých subjektů. Mezi příjmy společnosti patří také vstupní příspěvky nových členů, členské příspěvky obcí a dary. 9.2.3.2 Jiné finanční zdroje (kromě osy IV PRV) MAS Horní Pomoraví o.p.s. získává finanční zdroje i z doplňkové činnosti MAS (multizdrojové financování) příprava a pomoc při realizaci projektů mimo program LEADER - ROP, PRV, OP VK vlastní finanční účast v projektech partnerů vlastní projekty dotované např. PRV, POV MMR, OP PS Česko-Polsko provoz informačního centra / prodej regionálních produktů

10. Administrativní postupy Administrativní postupy jsou v MAS Horní Pomoraví definovány na základě požadavků kladených na realizaci SPL jak ze strany Řídících orgánů programu LEADER (MZe, SZIF), tak na základě potřeb plynoucích z organizačního uspořádání MAS a celkového legislativního rámce ČR a EU.

10.1

Registrace projektu

Propagace SPL v území MAS Propagace Strategického plánu LEADER a ostatních činností MAS Horní Pomoraví provádí pracovníci sekretariátu MAS. Propagace se soustřeďuje zejména na:  vlastní činnost a poslání MAS a programu LEADER,  možnosti zapojení nových partnerů a subjektů do činností MAS,  seznámení veřejnosti s cíli a záměrem SPL,  informovanosti potenciálních žadatelů o možnostech čerpání prostředku z jednotlivých výzev při realizaci SPL,  vyhlašování a uzavírání výzev,  poskytování informačních zdrojů potřebných pro úspěšné zpracování žádostí i realizaci projektů,  seznámení s možností poradenství a pomoci při zpracování žádostí v rámci SPL i pro jiné programy,  zveřejnění výsledků a dopadu SPL,  seznámení s partnerskými programy v rámci výměny zkušeností s jinými MAS v ČR i v zahraničí,  publicitou dotačních titulů a rozvojových politik ČR v EU. Při propagaci jsou využívány především následující prostředky:  kompletní internetová prezentace na www.hornipomoravi.eu s cílem zrychlit a zpřehlednit přístup ke všem zveřejňovaným informacím,  regionální a místní tisk,  osobní setkávání a poradenství v rámci provozu kanceláře MAS a při jednání s partnery,  úřední desky a informační kanály obcí v regionu MAS Horní Pomoraví.

Postup a časový plán při vyhlášení příjmu žádostí Činnosti spojené s vyhlášením a realizací výzvy v rámci SPL začínají pracemi na administrativní přípravě výzvy a jednotlivých souvztažných dokumentů. Tyto práce zajišťuje kancelář MAS pod vedením Programového výboru. Jedná se zejména o tyto činnosti: - zapracování případných schválených změn a aktualizací SPL a Fichí, - ověření finančního a časového rámce předkládané výzvy, - příprava textu výzvy a dalších doplňkových dokumentů (formuláře, pokyny pro žadatele, metodické listy apod.), - projednání a schválení návrhu výzvy, s ohledem na plánované využití prostředků a termíny stanovené řídícími orgány, - projednání, úprava a schválení návrhu výzvy s CP SZIF. Poté co je plánovaná výzva schválena oddělením metodiky CP SZIF je zahájeno vlastní vyhlášení výzvy a příjem žádostí.

53

Samotný text výzvy obsahuje: název programu, SPL, fiche a opatření, termín vyhlášení a termín ukončení přijímání žádostí, území a doba trvání podpory, adresa pro podávání žádostí a náležitosti pro podání žádosti, kontaktní informace pro konzultace, popis a cíle opatření, výčet podporovaných aktivit, předpokládaný finanční rámec výzvy a typ poskytované podpory, vymezení žadatelů o podporu (právní forma, velikost apod.),

finanční rámec pro jeden projekt a míra podpory, hodnotící kritéria pro výběr projektů a popis procesu výběru projektů, obsah a povinná struktura žádostí a příloh, odkaz na potřebné formuláře, výčet typů uznatelných nákladů, odkazy na pravidla PRV, kontaktní informace na řídící orgán (RO SZIF), ostatní povinnosti žadatele, jiné vhodné informace dle specifikace konkrétní výzvy.

Termín ukončení příjmu žádostí je stanoven tak, aby umožňoval žadatelům bezproblémovou přípravu žádostí, a to ne na dobu dříve než 42 dní po vyhlášení výzvy.

Informování konečných příjemců o možnosti předkládání projektů v rámci SPL V průběhu vyhlášení výzvy jsou taktéž zahájeny propagační opatření, k seznámení veřejnosti a potenciálních žadatelů s výzvou. Samotná výzva je zveřejňována vždy v den zveřejnění na internetových stránkách MAS (www.hornipomoravi.eu) a na úředních deskách obcí regionu MAS. Rovněž jsou přímým komunikačním kanálem (email) osloveni potenciální žadatelé zaregistrovaní do interní databáze potenciálních projektových záměrů, kterou MAS Horní Pomoraví spravuje.

Školení samotných potenciálních předkladatelů projektů a způsob realizace Pro konečné žadatele bude uspořádán vždy seminář týden po vyhlášení výzvy, na kterém budou seznámeni se základními požadavky a specifickým překládáním projektů. Pro řešení konkrétních dotazů či problémů budou stanoveny konzultační dny, při kterých bude k dispozici jak manažer SPL, tak celý sekretariát MAS.

Administrativní postup příjmu a registrace projektů Místní akční skupina v každé výzvě vyhlásí termín pro příjem žádostí a místo sběru těchto žádostí. Žádost bude podávána na standardizovaném formuláři vydaném SZIF. K formuláři žádosti budou přikládány 3 výtisky projektu s očíslovanými stránkami + CD (1x pro SZIF, 2x pro MAS), včetně všech povinných příloh. Povinné přílohy musí být alespoň v jednom paré originálem nebo úředně ověřenou kopií. Bez všech povinných příloh nebude projekt zaevidován. Pokud žadatel donese žádost po datu či hodině, stanovenou pro odevzdání, žádost nebude zaevidována. Předložení musí žadatel učinit osobně nebo prostřednictvím pověřené osoby. Pověření musí mít formu úředně ověřené plné moci s vymezením rozsahu zmocnění či časové platnosti. Kontrola úplnosti žádostí je prováděna ředitelkou společnosti (oblast Hanušovice) a manažerkou SPL (oblast Zábřežsko). Kontroluje se oprávněnost osoby odevzdat projekt k zaevidování. Zjistí-li neúplnosti v žádosti, vyzvou žadatele k doplnění nejpozději však do doby uzávěrky příslušné výzvy. Jsou-li všechny náležitosti v pořádku, vyzvou pracovníci MAS žadatele či jim pověřenou osobu k podpisu žádosti. Toto potvrzení bude také obsahovat přesný čas zaevidování žádosti a bude podepsaný pověřeným pracovníkem MAS. Po přijetí žádosti, založí pracovník složku, do které vloží kompletní žádost s projektem a potvrzení o zaevidování a postupuje kompletní žádost k administrativní kontrole a kontrole přijatelnosti.

Administrativní kontrola projektů První hodnocení žadatele bude provedeno z hlediska administrativní úplnosti žádosti, platnost potvrzení, dat na ověřených kopiích, aby splňovaly stanovené požadavky. V případě neúplnosti vyzve MAS konečného žadatele k doplnění žádosti do 5 pracovních dnů. V případě nedoplnění ve stanoveném termínu ukončí MAS administraci z důvodu nesplnění podmínek administrativní kontroly. Žadatel má možnost podat žádost o přezkoumání činnosti MAS do 7 pracovních dnů ode dne následujícího

54

po doporučeném odeslání výsledků administrativní kontroly MAS. Na základě této žádosti je svoláno jednání, u kterého je přítomen žadatel, který podal žádost, ředitel společnosti a předseda dozorčí rady. V případě neshody, má žadatel právo podat žádost o přezkoumání postupu MAS na RO SZIF. Pokud tak učiní, je povinen o tomto kroku informovat MAS. Po provedení administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti je MAS povinna informovat písemně konečného žadatele o výsledku kontroly do 5 pracovních dní od ukončení kontroly (doklad bude odeslán doporučeně nebo předám proti podpisu). Všechny žádosti splňující kritéria budou předány k ohodnocení výběrovou komisí.

Zajištění osob, které se budou podílet na příjmu, administrativní kontrole a registraci projektů Příjem projektů provádí v oblasti Hanušovic ředitelka společnosti Ing. Anna Bartošová. Pro oblast Zábřežska manažerka SPL Ing. Petra Vojtková. Celý proces kontroluje ředitelka společnosti. Bodování projektů provádí Výběrová komise.

10.2

Způsob výběru projektů

Postupy hodnocení přijatelnosti v návaznosti na kritéria přijatelnosti Maximálně do 5 dní od uskutečnění administrativní kontroly provede příslušná osoba (manažerka SPL) posouzení, zda zaevidované projekty splňují kritéria přijatelnosti. Výsledkem bude ke každému posuzovanému projektu zpracované písemné hodnocení kritérií přijatelnosti se závěrečným zdůvodněním a návrhem přijatelnosti či nepřijatelnosti. Návrh zpracovaný sekretariátem posoudí PV. To vždy na společném zasedání PV a zaměstnanců sekretariátu, kteří se na hodnocení podíleli. Každý projekt zde bude představen a přednesen návrh na přijatelnost či nepřijatelnost. PV rozhodne hlasováním o projektu (min. 3/5 většina při přítomnosti min ½ členů PV), zda splňuje kritéria přijatelnosti. Pokud se návrh PV liší od návrhu sekretariátu, bude předán k přezkoumání komisi MAS, ta do 3 dnů od převzetí projektu vyjádří své stanovisko. Hodnocení kritérií musí být dokončeno max. do 14 pracovních dní od ukončení administrativní kontroly. Výstupem bude „Protokol o přijatelnosti projektu“, příp. zdůvodnění negativního hodnocení. Přijaté projekty jsou předány Programovým výborem k bodovému hodnocení Výběrové komisi MAS (dále jen VK). Žadatelům, kteří byli neúspěšní, zašle sekretariát MAS doporučený dopis s rozhodnutím a odůvodněním vyřazení projektu. Do složky projektu bude uložen: a) Návrh sekretariátu b) Protokol o přijatelnosti projektu c) Kopie dopisu pro neúspěšné žadatele.

Způsob bodování v návaznosti na hodnotící kritéria Bodové hodnocení projektů provádí VK. Předseda VK svolá zasedání VK, kde rozdělí žádosti mezi jednotlivé členy. Vždy tak, aby nedošlo ke střetu zájmů a aby každý projekt hodnotili nejméně 3 členové VK. Hodnotitelé obdrží na sekretariátu kopii projektu a každý člen podepíše čestné prohlášení o nepodjatosti vůči projektu, který bude hodnotit. Každý hodnotitel bude bodovat samostatně, body bude zapisovat do „Protokolu o hodnocení“. Body přiděluje na základě bodovací tabulky platné pro danou fichi. Součástí hodnocení je také veřejná obhajoba projektů, kdy zástupce žadatele (nikoli zpracovatele) přiblíží hodnotitelům v krátké prezentaci přidanou hodnotu projektu, přínos pro cílové skupiny, potřebnost či inovativnost. Tato fáze proběhne do 10 pracovních dnů od předání žádost VK. Originál hodnocení předají sekretariátu MAS, který protokol založí do složky k projektu.

Postupy při výběru projektu Do 7 dnů od ukončení procesu bodového hodnocení projektů se uskuteční zasedání Výběrové komise, která sestaví pořadí obodovaných projektů, které následně předloží Programového výboru (dále jen PV), ten bude rozhodovat o návrhu výběrů projektů pro získání finanční dotace. PV obdrží seznam projektů seřazených dle součtu bodového hodnocení . Musí se respektovat pořadí, v jakém jsou projekty seřazeny dle bodového hodnocení. Ze zasedání PV bude sekretariátem MAS vypracován:  zápis o průběhu PV  seznam projektů schválených  seznam projektů neschválených

55

Zápis, oba tyto seznamy a originály žádostí s projekty a přílohami, které byly úspěšné budou do 5 pracovních dnů od jednání VH předány na RO SZIF. Do složky projektu bude po ukončení této etapy administrace přidán:  zápis ze zasedání PV  kopie dopisu s vyjádřením o podpoře či nepodpoře projektu Schválené projekty budou představeny veřejně na plénu MAS a budou také zveřejněny prostřednictvím informačních kanálů MAS.

Způsob zajištění osob, které se budou podílet na hodnocení a výběru projektů Příjem projektů provádí sekretariát MAS (Hanušovicko – sekretariát). Celkem se jedná o 4 osoby u nichž je zajištěna zastupitelnost. Proces kontroly a výběru projektů bude kontrolován manažery SPL. Kontrolu bude provádět sekretariát MAS spolu s PV, výběr pak VK a následně bude schválen PV. Členové PV i VK se podílejí na tvorbě SPL a Fichí, budou dále proškoleni a byli také zvoleni s ohledem na jejich schopnosti.

Opravné postupy Žadatel může proti závěru administrativní kontroly přijatelnosti podat písemné dovolání. To musí být doručeno do 7 pracovních dnů od data odeslání vyrozumění administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti Dozorčí radě. Výběrová komise prozkoumá oprávnění odvolání a vydá doporučující stanovisko, které následně projedná PV. Ten pak rozhodne o vyřazení či zpětné zařazení projektu do procesu administrace projektů. Pokud mezi PV a žadatelem nedojde ke shodě, má žadatel nárok na přezkoumání postupu PV u RO SZIF. Pokud tak učiní, musí do druhého dne dát tuto skutečnost MAS na vědomí. Rozhodne-li SZIF o neoprávněnosti vyřazení, bude MAS vyzvána k nápravě.

10.3

Realizační část

Administrace v průběhu realizace projektů Administrace v průběhu realizace projektů je dána Pravidly, které určují součinnost MAS a RO SZIF.

Vedení složek projektů Každý projekt zaevidovaný u MAS, bude mít svoji složku (šanon, krabici). Bude v ní evidován veškerý průběh projektu (kompletní žádost, povinné-nepovinné přílohy, veškerá korespondence a dokumenty, které jsou vázány k projektu). Každá složka bude mít svůj evidenční list,kde budou vypsány všechny dokumenty a materiály vložené do složky projektu (kdo, kdy projekt uložil, počet stran, zda se jedná o kopii nebo originál). Součástí složky bude i list pohybu dokumentů – kdo si složku, či dokument vypůjčil, kdy jej vrátil a v jakém stavu. Složky budou uloženy v kancelářích MAS v Hanušovicích, která je současně označena jako spisovna. Správu složek bude vykonávat sekretariát MAS.

56

Hlášení o změnách MAS bude provádět kontroly hlášení o změnách zpracovaných příjemci. Po této kontrole bude potvrzen formulář Hlášení o změnách, který pak příjemce odevzdá na RO SZIF. Kopie potvrzených formulářů o změnách v projektu budou archivovány ve složkách projektů.

Metodika proplácení projektů MAS bude provádět kontroly žádosti o proplacení konečného příjemce dle patřičných kontrolních listů. Po této kontrole bude potvrzen formulář žádosti o proplacení, který pak příjemce odevzdá na RO SZIF. Manažer SPL bude přítomen kontrolám před proplácením, prováděných RO SZIF. O této kontrole musí být MAS předem informována. MAS si povede evidenci proplacených žádostí konečnému příjemci. Po založení kopie žádosti o proplacení, soupisky faktur, protokolu o provedené kontrole na místě před proplacením dotace, zprávy o schválení proplacení dotace, datu proplacení dotace a výši proplacené dotace do složky, je složka archivována.

MISAP – Monitorovací Informační Systém Administrace Projektů Všechny přijaté projekty budou evidovány v systému MISAP. Tento systém slouží k evidenci, monitorování administrace projektu, kontrole termínů a finanční oblasti před zahájením, v průběhu i po ukončení realizace. V systému jsou u jednotlivých projektů elektronicky připojeny také všechny relevantní doklady. Do systému MISAP mají zřízen přístup všichni (externí i interní) projektoví manažeři, ředitelka a účetní. Veškerá pořízení data jsou archivována a zálohována mimo osobní počítače uživatelů. Systém MISAP také umožňuje vygenerování nejrůznějších tiskových výstupů zvolených dat.

Metodika plánování a provádění kontrol projektů Kontroly budou plánované i neplánované, prováděné MAS (monitorovacím výborem) a kontroly plánované a realizované RO SZIF, u kterých bude MAS pouze asistovat. Kontroly RO SZIF budou probíhat podle kontrolních pravidel SZIF. Kontroly prováděné Monitorovacím výborem budou mít za cíl předcházet rizikům při realizační fázi a fázi provozní. Budou prováděny u 100% projektů. Výsledky budou zaznamenány na formuláři, který bude předán v jedné kopii žadateli, jedné kopii do složky projektu a jedné kopii na RO SZIF. O uskutečnění plánované kontroly bude žadatel informován nejméně 7 dní předem.

Způsob zajištění osob, které se budou podílet na administraci a kontrole realizace projektu Administraci a kontrolu realizace projektu budou provádět pracovníci Sekretariátu MAS, především pak manažeři SPL a další členové Monitorovacího výboru.

57

10.4

Kontrola činnosti MAS

Zajištění kontroly činnosti jednotlivých pracovníků MAS Kontrola činnosti je založena na pravidelných poradách – min. 1x za 2 týdny. Stálými členy porady jsou ředitel společnosti, projektoví manažeři (manažer SPL), administrativní pracovník, manažer cestovního ruchu a pracovník informačního centra. Min. 1x měsíčně probíhá „velká“ porada za účasti předsedy správní rady, ekonoma a správce webových stránek. Na základě rozhodnutí ředitele společnosti se mohou jednání porady vedení zúčastňovat i další členové MAS. Porada projednává zejména:  zhodnocení kvality odvedených úkolů,  pracovní plán a úkoly jednotlivých pracovníků,  hodnocení kvality práce a vztahů zaměstnanců,  další relevantní otázky navržené členy porady, Z porady je pořizován písemný zápis. V tomto zápise jsou uvedeny konkrétní úkoly zaměstnanců včetně dat splnění. Na každé poradě jsou tyto úkoly rekapitulovány a hodnoceny. Kontrolu činnosti společnosti provádí Dozorčí rada dle Statutu MAS. Dozorčí rada kontroluje veškerou činnost MAS a jejích orgánů, připomínkuje návrh rozpočtu MAS, kontroluje účetní údaje. Dále upozorňuje ředitele a správní radu na porušení zákona, ustanovení Zakládací smlouvy nebo Statutu, na nehospodárné postupy, případně na další nedostatky v činnosti.

Zajištění kontroly účetnictví MAS Interní účetní kontrolu provádí účetní MAS, paní Lenka Raušová, externí kontrolu pak ekonom Společnosti Ing. Miroslav Buchta a případně činnosti v souvislosti s účetním programem pak Bc. Andrea Koštejnová. Společnost hospodaří podle plánu a rozpočtu sestaveného na kalendářní rok a schváleného správní radou. V souladu se zákonem o obecně prospěšných společnostech vede Společnost podvojné účetnictví. Roční závěrka je ověřována v souladu se zákonem 248/1995 Sb. v pl. znění.

Postup při sebehodnocení MAS Sebehodnocení MAS probíhá souběžně se schvalováním Výročních zpráv členy Společnosti. Sebehodnocení v rámci programu Leader probíhá min. 1x ročně při jednání Monitorovacího výboru, kde se kontroluje průběh výzev a naplňování strategického plánu. Dalším prvkem sebehodnocení je pak vyhodnocení dotazníku k činnosti MAS na pravidelných poradách - hodnocení ze strany Ministerstva Zemědělství.

10.5

Archivace

Plán archivace dokumentace Plán archivace je v souladu se zákonem č.97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů zajistí MAS správu písemností či jiných záznamů (hudebních, obrazových, atd.) vzešlých z činností MAS. Cílem je popsat vznik, přijetí, pohyb, odeslání, uložení dokumentu a to takovým způsobem, aby se kdykoliv dal příslušný dokument dohledat – to vše ve spisové složce. Na každé písemnosti musí být vyznačen skartační znak „A“ (archiv) – písemnosti trvalé dokumentární hodnoty. „S“ (skartace) u písemností dokumentárně bezcenných. „V“ (výběr) v případě, kdy je těžké určit budoucí naložení s dokumentem. Skartační a archivační řád upravuje postup přijímání, třídění, ukládání a vyřazení písemností. Za realizaci a dodržení Spisového řádu je zodpovědný Sekretariát MAS.

Technické zázemí pro archivaci Technické zázemí je zajištěno v rámci prostor kanceláře v Hanušovicích. Archiv je místnost se zákazem manipulace s otevřeným ohněm, zákaz kouření. Místnost je vybavena poličkovým systémem. Pro archivaci se užívají označené šanony, archivační krabice či archivační složka.

58

10.6

Monitoring

Plán monitoringu Odpovědný orgán za monitoring je Monitorovací výbor MAS. Monitoring probíhá v průběhu kontrol (ex-ante; ad-hoc; on-goin; ex-post) sledováním naplňování monitorovacích indikátorů. V průběhu realizace projektů a po jejich ukončení je možné sledovat indikátory pouze výsledků, což je výstup pro závěrečné vyhodnocení. Samotné dopady budeme moci sledovat až s delším časovým odstupem od realizace projektu, ale i toto je úkol Monitorovacího výboru, žadatelé budou tyto dopady sledovat v monitorovacích zprávách. Teprve změřením dopadů budeme moci hodnotit správnost zaměření Fichí. Plán monitoringu v průběhu realizace a po dokončení projektu – indikátory výstupů a výsledů (závěrečná zpráva) s časovým odstupem po realizaci – indikátory dopadu (monitorovací zprávy)

Způsoby ověřování monitorovacích kritérií V průběhu realizace budou monitorovací kritéria ověřována – počtem realizovaných akcí, počtem rekonstruovaných budov a ploch, počtem absolventů seminářů apod. Tyto indikátory jsou změřitelné – kontrolou účetních dokladů, kontrolou evidence a kontrolou na místě realizace projektu. Po realizaci projektů budou monitorovací kritéria ověřována prostřednictvím monitorovacích zpráv a kontrolou ex-post.

10.7

Vyhodnocení SPL

Systém vyhodnocování realizace SPL byl nastaven v průběhu realizace programu LEADER ČR. vyhodnocení SPL nese Monitorovací výbor a sekretariát MAS.

Odpovědnost za

Plán vyhodnocování Vyhodnocování SPL bude probíhat při jednotlivých fázích realizace úspěšných projektů:  před zahájením/ex ante  nahodile/ad-hoc  v průběhu/on-going  po skončení/ex-post

10.7.1

Postupy vyhodnocování

Vyhodnocovat se budou v jednotlivých fázích realizace SPL: naplnění monitorovacích kritérií postup při zadávání veřejných zakázek úplnost a správnost účetních dokladů publicita projektu Kontroly budou probíhat prostřednictvím kontroly dokumentace a kontroly na místě. Žadatel bude upozorněn na termín kontroly a vyzván k přípravě veškeré dokumentace k projektu. V případě nesrovnalostí bude vyzván k doplnění v termínu do 30 dnů, přičemž může využít poradenství/pomoc sekretariátu MAS. Manažer SPL bude sledovat postupné naplňování monitorovacích indikátorů SPL a průběh čerpání finančních prostředků, úplnost a správnost administrativních postupů a dodržování pravidel publicity.

Zajištění evaluace Vyhodnocovat se budou samostatné projekty v jednotlivých fázích realizace SPL a také samotné naplňování SPL. Odpovědnost za evaluaci bude mít Monitorovací výbor a sekretariát MAS (včetně Manažera SPL). Výsledky vyhodnocení budou poskytovány Programovému výboru, budou součástí Výročních zpráv a budou zveřejňovány na webových stránkách a na jednáních pléna MAS.

Návrh způsobu zapracování výsledků vyhodnocování do SPL Zapracování výsledků se bude řídit pravidly SZIF. Dle výsledků bude aktualizováno po dvou letech SPL, a to nejen v rozvržení finančních prostředků na jednotlivé Fiche, ale také v systému hodnocení a výběru projektů.

59

Aktualizaci SPL bude provádět Programový výbor, změna bude oznámena na SZIF prostřednictvím hlášení o změně.

Způsoby zveřejňování výsledků SPL a vyhodnocování Výsledky budou zveřejňovány na internetových stránkách MAS, ve výroční zprávě a případně ve Zpravodaji MAS.

10.7.2

Střednědobé hodnocení Strategického plánu LEADER– nová kapitola

Hodnocení posuzuje efektivitu, účinnost a vhodnost intervence. Toto hodnocení bude pomáhat pro směrování podpory ve 2.polovině období. Použity budou data k 31.6.2011 a termín odevzdání je 31.12.2011. Budu zodpovězeny hodnotící otázky a vytvořeny závěry a doporučení.

10.8

Propagace MAS

Způsob zajištění propagace činnosti MAS a informování obyvatelstva Při propagaci jsou využívány především následující prostředky:  kompletní internetová prezentace na www.hornipomoravi.eu s cílem zrychlit a zpřehlednit přístup ke všem zveřejňovaným informacím,  regionální a místní tisk,  Zpravodaj MAS Horní Pomoraví (s periodicitou vydávání 6x ročně)  osobní setkávání a poradenství v rámci provozu kanceláře MAS a při jednání s partnery,  úřední desky a informační kanály obcí v regionu MAS Horní Pomoraví  prostřednictvím vlastního provozování informačního centra  prezentace na akcích regionálního (zejména jednodenní akce), národního i mezinárodního charakteru (veletrhy a výstavy)  informačních kanály úspěšných žadatelů o dotace v rámci realizovaných výzev  výroční zprávy  prostřednictvím propagace v rámci realizace dalších projektů mino SPL (např. „Vyrobeno na venkově“)

Zhodnocení účinnosti propagace MAS Propagace MAS je poměrně účinná, což dokazuje nárůst počtu nových členů o 21 % (stav ke konci roku 2010 oproti roku 2008). Další zájemci o členství se stále hlásí. Také na národní úrovni je MAS Horní Pomoraví poměrně známá – její manažeři jsou pravidelně zváni na vzdělávací akce nejen jako účastníci, ale také jako školitelé.

10.8.1

Aktualizace webových stránek

Aktualizace webových stránek je průběžná – do některých složek Aktuality, Dokumenty, Kalendář, Fotogalerie mají přístup pracovníci sekretariátu a předseda správní rady, tzn. data jsou zde vkládána aktuálně. Další složky jsou spravovány webmasterem, který změnu zpravidla provede nejpozději druhý den po nahlášení.

10.8.2

Plán informovanosti o své činnosti a výsledcích do budoucna

Kromě výše jmenovaných používaných informačních kanálů, bychom rádi do budoucna: - vydávali tiskové i netiskové propagační materiály - pokračovali v pořádání regionálních kulturních akcích a vzdělávacích seminářích (částečná prezentace)

11. Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců 11.1

Zapojení vymezených skupin mezi členy MAS

Členství v MAS je otevřené, tzn. při vstupu do Společnosti se nijak nehodnotí, zda vstupuje či vstupující objekt zastupuje žena, zemědělec či osoba mladší 30 let.

60

Celkově je problematické získat členy mladší 30ti let, ale na druhou stranu se MAS zabývá aktivitami zaměřenými na tyto cílové skupiny v rámci Pracovní skupiny Lidské zdroje, navíc členy MAS jsou také organizace sdružující osoby mladší 30ti let: Dům pro matky s dětmi v Zábřehu Občanské sdružení Dětský svět Občanské sdružení K2 (zpravidla zajišťuje dětský koutek na našich akcích) Dům dětí a mládeže v Zábřehu, spolupracujeme také s dětským zastupitelstvem v Zábřehu také ale některé Sbory dobrovolných hasičů a fotbalové kluby + SKI klub MAS Horní Pomoraví má ale vysoké procento členů zemědělců – 26% ze členské základny Zaměstnance MAS, kteří jsou interními zaměstnanci tvoří ze 100% ženy a jedna z nich je i žena mladší 30ti let. Mezi externími zaměstnanci je procento mladších 30ti let výrazně vyšší (až 60%), vzhledem ke skutečnosti, že spolupracujeme se studenty vyšších a vysokých škol. Tabulka č..17: Zapojení vymezených skupin mezi členy MAS Členové MAS Celkem Ženy Mladí do 30 let Zemědělci

11.2

počet 108 24 2 27

procent 100 22 2 25

Zapojení do orgánů MAS počet 36 13 2 10

procent 100 36 5,5 27,7

Zaměstnanci počet 5 5 1 -

procent 100 100 20 -

Účast vymezených cílových skupin v orgánech MAS

Nejvíce žen je zastoupeno v Monitorovacím výboru, kde tvoří 84 %, ale jsou poměrně vysokým procentem zastoupeny také v ostatních orgánech, pouze ve správní a dozorčí radě je z celkového počtu 6 osob, v obou případech pouze 1 žena. Problematickou skupinu opět tvoří mladí do 30 let, kteří aktivně pracují pouze v Programovém výboru (1 osoba, která je zároveň zemědělcem) a v Monitorovacím výboru, kde je také 1 žena mladší 30ti let. Zastoupení zemědělců je ve všech orgánech MAS poměrně vyrovnané. Tabulka č..18: Účast vymezených skupin v orgánech MAS Správní rada Dozorčí rada počet procent počet procent Celkem 6 100 6 100 Ženy 1 16,7 1 16,7 Mladí do 30 let 0 0,0 0 0,0 Zemědělci 1 16,7 2 33,3

11.3

Programový výbor počet procent 9 100 5 55,5 1 11,0 4 44,4

Výběrová komise počet procent 9 100 1 11,0 0 0,0 2 22,2

Monitorovací výbor počet procent 6 100 5 83,3 1 16,6 0 0,0

Existence pracovních skupin zaměřených na vymezenou problematiku

V rámci činnosti MAS působí 3 pracovní skupiny: 1) Rozvoj obcí – skupina zaměřená na zlepšování kvality života na venkově, projekty v oblasti občanské infrastruktury, zachování kulturního dědictví, rozvoj tradic a volnočasových aktivit. 2)

Místní produkce a využití obnovitelných zdrojů (ZEMĚDĚLCI) – činnosti zaměřené na zemědělskou produkci a zpracování potravinářských produktů v regionu, zvyšování kvality a přidávání hodnoty místním produktům, značení místní produkce a využívání obnovitelných zdrojů.

3)

Lidské zdroje (MLADÍ LIDÉ DO 30ti LET) – zaměření na aktivity pro děti a mládež, případně seniory

Pracovní skupina zaměřená na problematiku žen, stanovena nebyla, ale ženy zpravidla velmi aktivně působí ve členských neziskových organizacích (i těch nezaměřených na sport)

61

Dokument zpracovaly: Ing. Anna Bartošová, Ing. Lenka Krobotová, Mgr. Olga Špiková Dokument aktualizován: 6/2011 MAS Horní Pomoraví o.p.s. IČ: 277 77 146 Telefon: + 420 583 285 615 email: [email protected] www.hornipomoravi.eu

Sídlo společnosti:

Hanušovice Hlavní č.p.137, PSČ 788 33

Kancelář: Zábřeh Farní 14, PSČ 789 01

62