PŘÍRUČKY
SKAUTSKÉ
RADY
FEDERACE DĚLNICKÝCH TĚLOCVIČNÝCH JEDNOT ČSL.
— MANUALI DAL SKAUTA KONSI LANTARO — DIL FE D E R U R O D l CH EKO SLO VA K A LA B O R IST UNIONI GIMNASTIKALA
SPARTAKOVI
SKAUTI
PRÁCE
organisaéni rád Spartakových Skautů P rá ce slib a zákon heslo zkoušky odznak a označeni kroj
Vydala F e d e race D ělnických T ělo cvičných Jednot Československých sídlemvv P raze. Tiskl Ad. Novotný, Zižkov, Břetislavova 31.
Edito dal Federuro di Chekoslovaka Laborist Unioni Gim nastikal en P ra ha. Imprimerio Ad. Novotný, Zižkov, Břetislavova 31.
i
't
a
n
t
* 0*
{ I rtt a r n a u o 11 A la )
PART AKOVI
SKAUTI
PRAČE
ÚVODEM. Od počátku nespravedlivého rozvrstvení lidské sti rostly i rozdíly osobních vlastností jejich jednotlivých .pří slušníků. Společnost byla rozdělena na utiskované a utiskova tele, člověku byla oddělena ,,duše“ od těla. Co vládnoucím, bylo zakázáno ovládaným, co směly duševní vlast nosti, nesmělo tělo. Odedávna snaží se lidstvo, aby odstranilo škodlivé vlivy, jež přivodily nesoulad společnosti i a rozumových, citovvch i mravních schopností člověka. Renesance, bojujíc proti scholastice, mrtvému slovíčkaření z knih a proti křesťanskému asketismu, který vedl téměř k úplnému popření těla, obnovila staré ideály' antické s heslem V zdravém těle, zdravý duch“ v čele. Rabelais, Komenský Rousseau, Pestalozzi, Ruskin, Tolstoj a jiní, v kritice výchovy své doby, dali plně vyzníti dvěma základním motivům které měly podle jejich názorů obrodit! lidstvo: m du v ý c h o návratu k přírodě a m m o v é s t ě l e s n o u . Na ně navazovala všechna vá výchovná hnutí. V poslední době i zálesáctví Se to no v o a. skauting Baden-Powellův. Ale všechna hnutí, všichni ti my slitelé, ne rozřešili hlavní otázku: jak obroditi společenské zřízení, aby obrozený jednotlivec nebyl znovu ztracen v začaro vaném kruhu nesouladu celku. Socialism je nej výraznějším projevem nejpočetnější třídy dychtící po spravedlivém uspořádání řádů lidí i věcí. Socialism, který v 19. století nabyl jasného vědeckého výrazu marxismem, prohlásil: sb e z o s v o b o z e n í c e l k u —nebud e s v ob ody jednotlivce! „Proletariat,- donucen sjednotit i se v boji proti buržoasii v třídu, revolucí dobude si práv vládnoucí třídy a jako takový násilně odstraní staré výrobní řády, a s nimi zároveň existenč ní podmínky třídního nepřátelství, odstraňuje tím třídy vůbec, i svoje vlastní panování jako třída. Na místo staré měšťácké společnosti s jejími třídami i třídním nepřátelstvím nastupuje sdružení, v němž svobodný vývoj každého člena je podmínkou obodného vývoje všech.“ — (Komunistický manifest pochod k beztřídní lidské společnosti vyžad u je přede vším tvrdých, vycvičených, zdatných vojáků revoluce. Proto, vidíme-li bledé, chorobné tváře většiny mladých proletářů a uvědomujeme-li si, že z nich mají vyrůstati piroletářští bo jovníci, chápeme, že je nutno učiniti vše, 00 by jim zachovalo nebo vrátilo zdraví, utužilo svaly i nervy, zbystřilo oko i sluch a tím rozvíjelo i jejich rozumové schopnosti. «
#
vy 1
^
1
•
•
•
<
«
*
^
T
m
-f
•
•
•
-1
V/
1
I buržoasie chápe, že je třeba připravovat! se k bioji, používá všech cest, všech prostředků. Proletariát musí ji p ř e d s t i h n o u t i! Jedním z nejpůsobivějších prostředků poslední doby, který epidemicky uchvátil miliony mladých hlav,, je s k a u t i n g , jenž chce vychovávati duševně i tělesně vyspělé jedince, pře devším stykem s přírodou. V hlavních myšlenkách a ve strhující formě skautingu vidíme hejlepší způsob, jak zříditi drobnější i větší školy píro nej mladší příslušníky velké armády dělnické. Ze skaut ských oddílů může vyrůsti předvoj této armády, zdatní prů kopníci a ,,zvědové“ v nejlepším slova smyslu. Toť hlavní úkol proletářského skautingu, který navazuje, jako všechna nová hnutí, na materiál, který již zde jest a kritikou tohoto materi álu a plným vědomím svého místa v řadách proletariátu, stává se důležitou složkou proletář ské kultury. jeho ráz bude komunistický, výchova bude vedena přísně marxisticky. Z toho vyplývá, že předem navrhuje všechna viastenecká, klerikální a falešně ,,všebratrská“ hesla skautingu Baden- Powellova, i přehnaný romantism a mysticism Setonův. Proti výchově samotářů zdůrazňuje výchovu kolektivní, proti obřadnosti a titěrnostem staví výchovu k společné práci pro dobro obecné. Do přírody neutíká se jako do ,,nadpřirozenéhjO chrámu“ , nýbrž jako k nejkrásnější příležitosti osvěžiti a získati mnoho podstatných vědomostí. Příroda není nám jen hygienickým útočištěm před nehygienickými dnešními velko městy, není nám jen názornou školou, pouhým souhrnem lesů, řek a slunce, přírodou je pro nás celý svěc a vesmír, stro my, voda i světlo, ale i domy, stroje, továrny. Města jsou stejně dítětem přírody jako bobří hráz či mraveniště. Lidská nost je její ¡součástí! Proletářským skautingem budeme čelit i všem škodlivým vlivům dnešních škol měšťáckých. Sami se budeme ze všech sil snažit i teoreticky i prakticky — a zvláště prakticky! — dátj mládeži co nejvíce vědomostí ze všech oborů lidského vě, seznamiti ji s nej důležitejsimi vymoženostmi ved, ci vilisa ce, kultury. Dělíce se o práci s Federací dělnických tělocvičných jed not jako její složka a opírajíce se o komunistickou stranu věříme, že za podpory všech kulturních pracovníků hnutí, piroletářský skauting své úkoly splní. Mladí soudruzi a soudružky! Do našich družin, do na šich oddílů! Skautováním se vám otevře cesta nejen do lesů, do přírody, ale i veliká socialistická cesta, na jejímž obzoru se rýsuje I
H 2
%
Všeobecná i. 0 čelem S S P . je výchova proletářské mládeže metodami skautskými, směřujícími k harmonickému rozvoji tělesných a duševních schopností v ucelený komunistický charakter. 2. Skautskou činnost řídí skautské rady. V jednotě oddirada, v obvodu sborová, v okrese kmenová, ve Federaci D T JC . skautská rada Federace. Rady ty podléhají, jako náčelní a výchovné rady, starostenským radám, v okrese okrese m radám atd. V činnosti skautské jsou podřízeny vyšším skautským složkám, ke kterým mohou se též odvolati a jimž předkládají se i stížnosti na skautskou činnost nižších složek. 3. Činnost všech tří technických rad jednoty, okresu atd., t. j. rady náčelní, výchovné a skautské, nesmí se křížiti ani vzájemně, ani s podniky celku (jednoty, okresu atd.), rázu finančního a manifestačního, ani s přípravami k nim. Presne řečeno: usnesla-li se starostenská (okresní) rada na určitém podniku finančním (slavnost, akademie výchovného rázu a pod.) nebo manifestačním (veřejné vystoupení, oslavy 1. května a pod.), nesmí technické rady křížiti tento podnik svými pod niky, leda 3 výslovným svolením. Toto ustanovení netýká se podniků rázu podřadného, jako výletů, zábav a pod., budiž však zásadou, veškeru činnost prováděti po vzájemné dohodě. To uskuteční se nejlépe tehdy, vypracuje-li starostenská (okresní) rada na každé období pracovní plán. 4. Náčelní, výchovné a skautské rady budtež vzájemně zastoupeny. 5. Rádnou (pravidelnou) činností skautského odboru je: táboření, skautské hry, vycházky denní i noční a pod.; zdravotní služba (znalost první pomoci); výcvik ve stopování, orientaci, signalisování a pod.; výcvik v práci dílenské, hospodářské a lesní; služba pořadatelská. K této činnosti může skautská rada svolávati oddíl kdy koliv, nikoliv však na úkor pravidelného cvičení jednoty. Skautské oddíly kromě toho pěstují ve svých podnicích po stránce tělovýchovné všechny druhy prostého tělocviku, tělocvičné hry, všechny druhy sportů, lehkou atletiku, turi stiku, cyklistiku, plování, vodní, sluneční a vzduchové a pod. Po stránce rozumové seznamují mládež se světovým názorem komunistickým, kulturou, přírodními vědami a pod., po stránce mravní a citové pěstují v mládeži energii vůle i činu, cit pro právo a spravedlnost, lásku k přírodě, absti nenci, ušlechtilou zábavu, hudbu, zpěv atd. 6. Není námitek proti utvoření oddílu z družin soused ních jednot, uzná-li se toho potřeba a souhlasí-li starostienské rady súčastněných jednot. ^
*
v
^
«
v
-m
/
3
•
«
•
W
7- Nutno dbáti toho, aby členové do 17 let súčastňovali se pravidelných cvičení jednoty. Cvičení pořadových a prostných povinni jsou súčastniti se všichni členové oddílu jednou za 14 dní 8. Konají-li oddíly své povinnosti, hradí jejich potřeby jednota, poměrným penízem jako potřeby ostatních technirad. Výtěžky skautských podniků (besídek, slavností) plynou do pokladen celku (jednoty, okresu a pod.), budiž jich však v prvé řadě použito na zakoupení nutných skaut ských potřeb. Výtěžky vlastní skautské práce (z prodeje ruko dělných výrobků, lesních, léčivých bylin, plodin a pod.) ply nou do zvláštních fondů, spravovaných skautskými radami. Rovněž tohoto fondu může býti použito jen pro mimořádná vydání nebo potřeby, společné celému oddílu, jeho rozhod nutím, po oznámení starostenské radě. 9. Kázeň SS P . jest dobrovolná, podrobuji se jí však všichni členové bezpodmínečně. Při skautských podnicích a při všech společných akcích jest členstvo zavázáno uposlechnouti vůdců oddílu i vůdců kmene atd., s právem dodatečné 10. Tresty a odvolání. Porušení kázně nebo organisačního řádu trestá se: a) osobní domluvou vůdce před družinou; b) vytknutím provinění v oddílové radě; vytknutím provinění v oddílové schůzce; dočasným vyloučením z oddílu; e) trvalým vyloučením z oddílu. První tři tresty uděluje vůdce, na vyloučení usnáší se oddílová rada. Vyloučení trvalé i důvody nutno oznámiti sta rostenské radě. Družina může býti rozpuštěna oddílovou ra dou, oddíl kmenovou radou atd. Tímto postupem děje se i odvolání postižených. oddílu. 11. Skautský oddíl v jednotě lze zříditi, přihlásí-li se 6 členů nebo členek, starších 7 let. Od 7 do 14 let jsou za řazeni bez rozdílu pohlaví v dětské družiny, od 14 let v od dělené družiny skautů a skautek. Rodinné kroužky dělnické organisují se v družiny táborníků. Všichni příslušníci tvoří základní organisační jednotku, která slově oddíl. 12. Oddíl řídí oddílová rada o šesti členech, z nichž čtyři musí býti starší 17 let. V čele rady je vůdce, jenž musí býti starší 18 let. Dalšími právoplatnými členy oddílové rady jsou. rádcové družin, starší 17 let. Mladší jen s hlasem poradním. Jsou-li v oddíle dvě dívčí družiny, volí si vůdkyni, rovněž starší 18 let. 13. Vůdce je volen celým oddílem a navržen valnému shromáždění jednoty pro volbu do starostenské rady. 4
%
14. Kromě vůdce, vůdkyně a rádců družin jsou dalšími členy oddílové rady tito činovníci: místo vůdce, zpravodaj, pokladník, hospodář a správce, které volí oddílová schůze na vůdcův návrh. Budiž pamatováno i na soudružky. Funkce mohou býti i jinak rozděleny nebo shrnuty. 15. Vůdce musí míti schopnosti vésti oddíl ke skautské činnosti, čehož výrazem budiž provedená vůdcovská zkouška. Jeho povinnosti jsou: vésti oddíl v duchu programu S S P .; svolávati a říditi schůze oddílu i oddílové rady; dohlížeti na práci činovníků oddílu; do osmého dne každého měsíce zaslati okresnímu vůd ci vyplněný statistický dotazník o činnosti oddílu; e) zasílati redakci skautského listu příspěvky literární, popisy význačných podniků skautských, fotografie, obrázky a pod.; míti v zásobě a vydávati sníženky na dráhu; g rozhodovati svým hlasem při rovnosti hlasů; h) podpisovati skautské písemnosti; ch) hlá šiti nové členy oddílu staro sten ské radě. 16. Místo vůdce pomáhá vůdci vykonávati jeho povinnosti a v jeho nepřítomnosti ho zastupuje. 17. Zpravodaj zapisuje jednání schůzí oddílových i oddí lové rady. Vede archiv a stálý výkaz členstva. Vyřizuje skautskou korespondenci, o které vede záznam. Dopisy, jež odesílá, dává podepsati vůdci. 18. Pokladník opatruje oddílový fond. Přijímá vklady od členu oddílu do úsporné pokladničky na cestovní vydání jed notlivců. Každému členu vyhotoví list neb knížku, do které inkoustem zapisuje přijmuté peníze. Rovnez prijima získané prodejem výsledků vlastní skautské práce. O obojím příjmu a vydání vede oddělenou knihu. Podléhá revisi vůdce a kontrolní komise jednoty. U sebe smí si ponechati nejvýše K č 100.— ; při dovršení této částky ukládá ji bud u poklad níka iednotv na stvrzenku, kterou pečlivě uschová, nebo do záložny na vinkulační lístek, který má u sebe, kdežto vkladní knížku předá vůdci oddílu. Peníze lze vyzvednouti jen po usnesení oddílové schůze. Kolportuje skautsky časopis, cini záznam o vybraných penězích a odevzdává je pokladníku jed noty opět na stvrzenku. 19. Hospodář vede záznam všech skautských potřeb, které opatruje a udržuje ve vzorném pořádku. Obstarává nákup těchto potřeb. 20. Správce dohlíží na pořádek v místnosti klubovní a všude tam, kde oddíl koná své schůze, cvičení, kde táboří a pod. 5
2j. Družiny. Čítá-li oddíl 13 příslušníků, rozdělí se na 2 družiny. Do 50 příslušníků mohou býti družiny nejméně o 6, do stoupí-li oddíl 50, utvoří se družiny nejméně o 10 příslušnících, kteří nechť jsou věkem sobě blízcí. 22. Vůdce oddílu navrhne každé družině rádce. Družina pak provede volbu, kterou schvaluje oddílová rada. Týmž způsobem se volí i rádcův zástupce. 23. Přijímání členů oddílu. Členové oddílu přijímají se v oddílové schůzi. Přihlášený, byl-li oddílem přijat, musí prodělati měsíční skautskou čekací lhůtu, po měsíci, složil-li sánou zkoušku, stane se nováčkem. Řádným kem S S P . stane se; neporušikli hrubě zásad SS P . a obdržel místní jednoty, kterou zapraví při přijetí oddílem. 24. Legitimace. Členové, přijatí oddílovou schůzí, obdrží po stanovené měsíční lhůtě skautskou průkazku, kterou jest každý povinen vrátiti, byl-li vyloučen nebo vystoupil. Vydává je skautská rada Federace. 25. Záležitosti oddílu řídí: oddílový rok, oddílové schůzky, oddílová rada a vůdce. 26. Oddílový rok svolává oddílová rada jednou za rok v měsíci lednu, před valným shromážděním jednoty. Jeho pro gram j e : a) čtení a rozbor zápisu posledního oddílového příp. oddílové schůzky; výroční zprávy činovníků: vůdce (vůdkyně), zpravo daje, pokladníka, hospodáře, správce; c) volba oddílové rady; o daisi činnosti; e) různé. 27. Oddílové schůzky určí oddílová rada pravidelně jed nou týdně, nejméně však jednou měsíčně. Program jest dvojí, schůzovní nebo cvičební a lze ho střídati. Program schůzovní: a) čtení zápisu poslední oddílové schůzky; zprávy činovníků; c) přijímání (příp. vylučování) členů oddílu; d) přednáška a e) rozvrh příští činnosti; práce a zábava (práce v dílně, v zahradě, na poli, zpěv, hudba, hry, skautský výcvik a pod.). Program cvičební: a) vycházka, výlet, táboření; b) společné cvičení pochodové, prostná; c) hry? skautský výcvik, zábava. Program může býti ovšem pro míšen.
6
28. Oddílová rada koná schůze nejlépe vždy před schůzkou oddílovou. Program jest: a) čtení a rozbor zápisu poslední schůzky; zprávy činovníků a rádců; o) rozvrh příští činnosti; příprava programu oddílových schůzek; e) návrhy starostenské radě na opatření skautských po třeb a pod. 29. Nepřihlásí-li se do oddílu alespoň 4 soudruzi neb sou družky starší 17 let, aby mohli býti zvoleni do oddílové rady, oddíl bezprostřednímu dozoru starostenské rady. o. Snahou oddílové rady budiž vychovati z členů oddílu lidi charakterů pevných. Při všech příležitostech nechť jsou všichni stejně zapracováváni podle svých schopností. I funkcí budiž střídán. Jednání schůzí nechť zapisuje pokaždé někdo jiný, společně se zpravodajem, který zápis doplňuje, byl-li nedostačujícím. I zacházení penězi a majetkem nutno všechny učiti. Nechť jsou střídavě určováni pomahači poklad níka, hospodáře i správce za stálého dohledu odpovědných činovníků. Rovněž schůze může řídit za spoluúčasti vůdce, určený skaut nebo skautka. Vychováme tak schopné činov níky pro J hnutí. sboru. 31. Skautské oddíly jednot, sdružených v obvodu F D T J. tvoří sbor. 32. Sbor řídí sborová rada, kterou lze ustaviti, ukáže-li se potřeba a jsou-li v obvodu založeny aspoň dva oddíly. Sborová rada sestává z vůdců (vůdkyň) a zpravodajů všech oddílů. Usnese-li se na společném podniku, jenž vyžaduje finančního nákladu, musí jej předložití obvodní radě, která podle Konstitutu čl. 49, musí žádati o schválení okresní radu. Jedná-li se o společný výlet, táboření a pod., stačí pouhé oznámení obvodní radě. 33. Sborová rada zvolí ze svého středu sborového vůdce, jehož jméno oznámí kmenové radě. Má právo docházeti do schůzí kmenové rady, kde má poradní hlas. Jest plnoprávným členem obvodní rady. 34. Sborová rada zvolí zástupce sborového vůdce, zpra vodaje sboru a je-li potřeba i jiné činovníky. 35. Schůze sborové rady svolává vůdce sboru způsobem, který určí sborová rada nebo se určí podle potřeby. o
Řád kmene. 36. Skautské oddíly jednot, sdružených v okrese F D T JČ ., tvoří kmen, který lze ustaviti, jsou-li v okrese založeny ale spoň tři oddíly. 37. Záležitosti kmene řídí: kmenový sjezd, kmenový rok, kmenová rada, kmenový vůdce.
7
38. Kmenový sjezd koná se vždy před sjezdem okresním. Delegáty jsou všichni členové oddílových rad a kmenové rady. Svolává jej kmenová rada, což předem oznámí radě okresu. Kmenový sjezd navrhuje okresnímu sjezdu vůdce kmene a rozhoduje o veškeré skautské činnosti v okrese. Volí kmenovou radu. 39. Kmenový rok sestává ze 4 delegátů všech oddílů — pokud možno vůdců (vůdkyň), místovůdců, zpravodajů a po kladníků — a členů kmenové rady, která jej svolává. Radí se to postupu ve skautské činnosti, rozhoduje o společných skautských akcích, řeší spory mezi oddílovými vůdci i jinými činovníky a provádí doplňovací volby. Schází se nejméně dvakrát ročně. 40. Kmenová rada sestává z kmenového vůdce, jenž zvo lením ina okresním sjezdu stane se členem okresní rady, vůdkyně, jež vykonává funkci vedoucí skautek, mí sto vůdce a sedmi dalších členů. Kmeno\á rada má právo kooptovati v náhradu za odcházející členy rady nové pracovníky. 41. Činovnici kmenové rady: Vůdce řídí a svolává kme novou radu, zasílá měsíční statistické výkazy, podepisuje všechny skautské písemnosti, vydává rozkazy oddílovým (sbo rovým) vůdcům, řídí kmenové akce, podává zprávu o skaut ské činnosti okresní radě a skautské radě Federace. Zpravodaj dopisuje do skautského listu i do krajských časopisů o důle žitých zjevech a podnicích kmene, vede o nich záznam v pa mětní knize, vyřizuje písemnosti, .vede adresář, statistiku, zá pisy schůzí a pod. Pokladník, hospodář a správce revidují činnost. stejnojmenných činovníků v oddílech. Funkce archi váře, propagátora, zapisovatele, vedoucích dětí a pod., určí se podle potřeby. Práce jednotlivých činovníků mohou býti rozděleny. •
•
skautský řád. 42. Župní skautské zřízení lze ustaviti jen tehdy, je-li ustavena župa F D T JC . Skautskou činnost v župě řídí: župní skautský sjezd a župní skautská rada. 43. Župní skautský sjezd rozhoduje o skautské činnosti v župě. Delegáty jsou všichni členové župní skautské rady a po 4 delegátech všech kmenů, pokud možno vůdcové, vůdkyně, místovůdci a zpravodajové. Volí župního vůdce, vůdkyni a 10 dalších členů. 44. Župní skautská rada rozdělí si funkce podle potřeby. Má právo kooptovati v náhradu za odcházející členy rady nové pracovníky. řád. 45. Provinciální skautské zřízení lze ustaviti jen tehdy, je-li ustavena provincie F D T JČ . Skautskou činnost v provincii řídí jen provinciální skautská rada. 8
46. Provinciální skautská rada rozhoduje o veškerých skautských podnicích provincie. Sestává z vůdce, vůdkyně a 10 členů,, určených skautskou radou Federace. Funkce roz dělí si podle potřeby. Mají právo kooptovati nové pracovníky. Skautský řád Federace. 47. Sjezd S S P . koná se jednou ve správním období. Dele gáty jsou všichni členové skautské rady Federace a po jednom zástupci všech oddílů a kmenů. Jest rozhodujícím orgánem ve věcech skautských. Volí federálního vůdce, vůdkyni a red aktora skautského listu, které potvrzuje federální sjezd Fede race D T JČ . a 13 dalších členů. 48. Skautský rok Federace sestává z členů skautské rady Federace a po 4 delegátech kmenů, pokud možno vůdců, vůdkyň, místovůdců a zpravodajů. Sestupuje se nejméně jed nou za rok. 49. Skautská rada Federace sestává z federálního vůdce, vůdkyně, redaktora skautského listu a 13 dalších členů. Má právo kooptovati v případě potřeby nové pracovníky s plnými pravý. Kromě toho může zříditi poradní sbor odborných níků, kteří nemusí být členy SSP ., projevili však zájem o hnutí a chtějí přispěti k jeho prohloubení. Schůzí účastní se hlasem poradním. Skautská rada Federace vydává rozkazy všem složkám skautským, určuje tiskopisy, vysílá delegáty na skautské schů ze, dohlíží na úroveň skautského časopisu a řídí veškeru skautskou činnost. 50. Činovníci skautské rady Federace: Vůdce s vůdkyni střídavě předsedají schůzím rady, roku i sjezdu, vedou spo lečně celkové akce. Funkce ostatních členů rozdělí skautská rada Federace podle potřeby.
SLIB A ZÁKON. 1. Jako Spartakův Skaut Práce jsem příslušníkem proletářské tříd v. 2. Vždy budu státi na straně utiskovaných proti utisko vatelům až do úplného osvobození třídy pracujících. 3. Svůj zájem osobní podřídím vždy zájmům celku, pro který budu obětavě pracovati. 4. Proletářská kázeň je pro mne samozřejmostí. 5. Vystříhám se všech neřestí, podrývajících zdraví a budu své tělo pěstovat i, abych je zachoval zdravé a silné službě v D-roletářské armádě. 6. Své vědomosti budu stále rozšiřovati, abych se dobře v těžkém zápasu proletariátu.
9
Přírodu a všechny prospěšné výtvory lidské práce budu ochrano vat i. . Má slova nebudou jiná než mé myšlenky. Nikdy ne budu myslit, mluvit, a jednat tak, abych.se musel styděti. 9. Se všemi, kdož jsou se mnou stejného smýšlení, spose poutem lásky a soudružství na život a na smrt. Jejich jsou mými nepřáteli, jejich boj je mým bojem. 10. Znám jen jedinou velikou společnou vlast: Matku Zemi! ; ~! j \ T o je m ů j s k a u t s k ý s l i b a z á k o n , k t e r ý m se c h c i p o c e l ý s v ů j ž i v o t ř í d i t i.
H ESLO Heslo S S P zní: Č I N . Výklad hesla: Čin, je-li výrazem kolektivního úsilí, stává se hybnou silou lidských dějin. Touha římských otroků po svobodě uzrála v č i n S p a r t a k ů v — vzpouru na život a na smrt. Pařížské dělnictvo v pohnuté 'době volalo po spra vedlnosti činem — P a ř í ž s k o u k o m u n o u . Ruský riát ukázal světu největší a nejkrásnější čin — s t á t d ě l n í ů a r o l n í k ů . Světový proletariát musí se vychovávali k témuž činu — v l á d ě r a d v c e l é m s v ě t ě ! — Komuni stický skaut počíná od drobností. Vždy musí býti připraven vykonali skutek lidsky prospěšný. Všechny jeho činy jsou vedeny zájmy proletariátu, řídí se zásadou: v š i c h n i za j e d n o h o a j e d e n za v š e c h n y ! Neplýtvá slovy a co může učiniti zítra, učiní ještě dnes! Je si stále vědom, že poslední čin — o s v o b o z e n í p r a c u j í c í t ř í d y — teprve přijde a celým svým životem se naři připravuje! v
ZKOUŠKY. 9
Zkoušky S S P . jsou trojí: nováčkovská, skautská a vúd covská. Zkouškami povzbuzujeme snahu po vzdělání a napomá háme teoretickému i praktickému prohloubení vědomostí. N e jen skautská myšlenka, ale i celé hnutí dělnické získá tak nové přičinlivé pracovníky. Zkouška nováčkovská (viz org. řád odst. 23.
\
' Zkouška nováčkovská je zásadně povinnou a musí se podrobiti každý oddílem přijatý příslušník S S P . nejméně po měsíční zkušební lhůtě. súčastnil-li se v této době všech podnikli oddílu. Nevykoná-li ji, podrobí se jí znova po dalším měsíci 1
0
Nováček j e povinen znát i : 1. Slib a zákon S S P . 2. Heslo SS P . a jeho 3. Píseň Práce, slovem i nápěvem (první, předposlední a poslední sloku). 4. Upravení ohniště a vázání nejméně 6 druhů uzlů. Zkouška skautská. Zkoušce skautské může se podrobiti pouze ten, kdo má půlletní skautskou praksi a složil zkoušku nováčkovskou. Skautští činovníci a rádci buďtež voleni především z těch, kdož vykonali skautskou zkoušku. Skaut je povinen znáti: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Význam a účel S S P . Internacionálu a Rudý Prapor slovem i nápěvem. Co jsou to společenské třídy a třídní boj. Skautskou praksi: stavění stanů, ohnišť, vaření, po užití skautské hole, lana, kompasu, skautského šátku a t. d. První pomoc při: krvácení, zranění, úžehu, nevolnosti, omdlení, uštknutí, popálení, štípnutí hmyzem, otravě a zlomenině kostí. Základní cvičení pořadová a prostná. Nejméně šest skautských nebo tělocvičných her. Pojmenování a polohu důležitých států, jejich hlavní města, pohoří a řeky. Nejdůležitější ovocné a lesní stromy, houby a rostliny. Tři nej důležitější souhvězdí.
Zkouška vůdcovská. Zkoušce vůdcovské může se podrobiti pouze ten, kdo vykonal zkoušku skautskou. Vůdcovská zkouška nevztahuje se pouze na vůdce, nýbrž může se jí podrobiti kterýkoliv člen oddílu. Zvolení vůdcové, kteří dosud zkoušku nevykonali, jsou povinni ihned se na ni připraví ti a co nejdříve ji vykonati. -''ííwsiei
Vůdce musí znáti: 1. Organisační řád SSP . a jeho výklad. 2. Základní ustanovení Konstitutu F D T JČ .: stanovy jed noty, organisační stavbu Federace D T JČ . 3. Složky komunistické strany a jejich význam. 4. Nejdůležitější politické strany v Československu. 5. Ideovou podstatu komunistického hnutí: a) co je socialism a komunism; přehled dějin socialismu a komunismu;
11
6.
7. 8. 9.
10.
11.
co je marxism a dějinný materialism; co je sociální revoluce a diktatura proletariátu; co je III. Internacionála a Rudá Tělocvičná a Spor tovní Internacionála. Stručný přehled dějin tělesné výchovy a skautingu: kdo jsou předchůdci soudobé tělovýchovy; hlavní představitelé proudů moderní tělovýchovy; o) zálesáctví Setonovo; skauting Baden- Powellův. Přehled nejdůležitějších skautských organisací v ČSR. i v cizině. Zásady komunistického skautingu. Základní zásady výchovy proletářské mládeže: účel socialistické výchovy; zásady pracovní školy; o) význam skautingu v rámci proletářské výchovy. Rozdělení základní nauky o tělesné výchově (soma tologii) v nauku o stavu a složení lidského těla (ana tomii), v nauku o výkonu lidského těla (fysiologii), v nauku o rozumné životosprávě (dietetice) a v nauku o cvičení těla (gymnastice): kolik máme hlavních orgánů a které to jsou; které jsou orgány hybné čili motorické a jaké vyfunkce; které jsou orgány sprostředkující výměnu látek a jaké vykonávají funkce; které jsou orgány řídící čili dirigující a jaké vyfunkce; e) jaké jsou všeobecné zásady životosprávy (výživa, oděv, bydlení, práce); jaká jsou hygienická, zdravotní opatření při cesto vání a táboření; g) jaký je smysl a význam tělocviku a sportu. Skautskou a) zabezpečení tábora; orientace ve dne i v noci, signalisování; mapoznalectví (značky, vypočítávání vzdáleností, po ledníky, rovnoběžky atd.); jízdní řád; používání veškeré skautské výzbroje.
12. Vedení oddílu: administrativu oddílu (řízení všech funkcí v oddíle); vedení oddílových schůzek; cvičení pořadová a prostná (nácvik, velení i výkon); nácvik a vedení skautských a tělocvičných her; lehkou atletiku.
12
v
/
-V
ODZNAK, OZNAČENI ZKOUŠEK A FUNKCI. Odznak. Všichni příslušníci oddílu, kteří vykonali nováčkovskou zkoušku, mají právo nositi odznak S S P . Odznakem SSP» je čtverec z černé látky, v rozměru 6 x 6 cm, lemovaný 3 mm širokým okrajem. Odznak je přišit na levém rukávě košile,
poněkud nad prostředkem mezi loktem a ramenem, tak, aby směřoval úhlem dolů. Uprostřed je vyšito slunce, kladivo a srp. Ve třech hořejších úhlech jsou písmena S. S. P., 18 mm vysoká. Pod sluncem ve vzdálenosti 5 milimetrů je číslo oddílu 1 centimetr vysoké. Okraj a vyšívané symboly jsou barvy t ma vě-červené. Označení zkoušek. v
Nováčkovská zkouška je označena tím ze nováček má právo nositi odznak S S P . Kdo vykonal zkoušku skautskou, ma právo nositi z e l e n o u p á s k u , 1 cm širokou a 5 cm dlouhou, která je přišita pod spodní cíp odznaku tak, aby 2 mm přesa hovala. Kdo vykonal zkoušku vůdcovskou a není zvolen vůd cem oddílu, nenosí zvláštního označení, mimo vykonané šky skautské. Byl-li zvolen vůdcem, nosí pásku v barvě označení funkce. Jiných označení zkoušek není. 13
Označeni funkcí. Označení funkcí nosí pouze zvolení vůdcové (vůdkyně), kteří vykonali zkoušku vůdcovskou. Jiné funkce se neoznačují. Nevykonal-li vůdce zkoušku vůdcovskou, nosí jen označení vykonané zkoušky skautské. V ů d c e o d d í l u nosí p á s k u č e r v e n o u , v ů d c e k m e n e m o d r o u , v ů d c e ž u p y n eb o p r o v i n c i e hnědou, f e d e r á l n í vůdce p á s k u o r a n ž o v o u . Páska je stejných rozměrů a stejně umístěna jako označení skautské zkoušky. Označení zkoušky skaut ské s označením funkce vůdce se neužívá. Vždy nosí se jen páska jedna. Nebyl-li vůdce znovu zvolen, vymění vůdcovskou pásku za označení skautské zkoušky.
KROJ. a jednoduchý. Kroj S S P . je pohodlný, praktický,. Měšťáckých cetek komunistický skaut nenosí. v l o b o u k je plstěný, formy všeobecně skauty používané, bar vy hnědé s řemínkem pod bradou. barvy oli Košil vově-šedé, s přehrnutým límcem a náprsními kapsami na knoflí čky. Kolem krku na zelené šňůrce je zavěšena píšťalka, uschovaná v levé náprsní kapse. Na levém ruskautský odznak. kávě Š á t e k na krku je barvy oranžově-červené, provlečený jed noduchou mosaznou sponou. K a l h o t y na léto krátké, poněkud nad kol ena. olivově -š e dé nebo hnědé (kol i ) sou na dvěma nohá), v zimě jezdecké stranními a dvěma zadními kapsa mi a pásky na provlečení pasu. P á s je z hnědé kůže s ko vovou sponou vpředu. Do spony je vytlačena sovětská hvězda s věncem klasů kolem. Po stranách o v visí dvě karabinky na nuz lano mapu a pod H ol vlněné, nazelenalé nebo šedé barvy, případně omo távkv nebo kamaše jezdeckým kalhotám). *
S k a u t k y nosí tmavě modrou skládanou sukni. Ostatní součástky kroje jsou stejné.
14
V ý z b r o j : baťoch, hůl 150 cm dlouhá, opatřená na konci kováním, nůž, píšťalka. P r o t á b o ř e n í : pokrývky, ručník, utěrka, kartáček na zuby, mýdlo, hřeben, kartáč, jehla a nitě, jídelní příbor, láhev atd. K výzbroji družiny patří: sekerka, lopata, stan, svítilna, případně i fotografický aparát, kompas a tak dále.
Prohlášení všem oddílům Skautů Spartakových a Skautů Práce! Předkládajíce vám nově řády skautské, činíme tak s plnou důvěrou, že budou základním kamenem, nad kterým vyroste mohutná a krásná stavba komunistického skautingu. Po šest let kopaly se základy. Od prosince 1921 k existu jící již organisaci Skautů Práce, kteří poctivě a plně pro dělali s levicí soc. dem. přechod ke komunistické straně, při řadili se i Skauti Spartakovi, propagujíce skauting ve F e deraci D T JČ . Přes vzájemná počáteční nedorozumění a zmat ky, jež byly způsobeny jednotlivci, nikoliv však ideovými roz pory, obě organisace, každá svým způsobem, šířily myšlenku komunistického skautingu, jako důležité součásti cké výchovy proletariátu. S rozvojem obou organisaci ukazovalo se, že své základní úkoly splnily. Skauting byl uznán Federací D T JČ . i K SČ . Mládež přes krutou persekuci neustále rozmnožovala oddíly Skautů Práce i Skautů Spartakových, již od r. 1922 tlumo čeny snahy po jednotné organisaci a na jaře r. 1923 poprvé přikročeno k poradám zástupců S. P. a S. Sp. Do podzimu situace uzrála tak, že byla ustavena Slučovací komise S. Spí. a S. P., která vypracovala návrh nového organisačního řádu. Dne 25. prosince 1923 byl řád jednomyslně přijat na roku Skautů Spartakových. 6. ledna 1924 byl přijat dvoutřetino vou většinou i na sjezdu Skautů Práce. Hlavním bodem, o který se obě organisaoe rozcházely, byla otázka cvičební povinosti a setrvání ve Federaci čs. skautů. Obě byly ponechány dohodě ústředí S. Sp. a S. P. a definitivnímu rozhodnutí Vvk. vvboru KSČ. a federální ra dy. Bod o cvičební povinosti (org. ř. 7) byl zařazen v znění rozhodnutí Výk. výboru KSČ., se schválením federální ra dy. V otázce setrvání ve Federaci čs. skautů uznáno, že 15
bude prospěšnějším zaměnění členství ve Federaci čs. skautů nezávaznou spoluprací s ní, dokud bude setrvávati na my šlence socialismu a jednotné fronty prolet ářské mládeže a nebude se báti spolupráce s komunisty. V zařazení skautingu do rámce Federace D T JČ . vidíme vzájemný prospěch. Skauting mění svou organisační stavbu. Byť zdánlivě ztrácel úplnou volnost organisace, zajišťuje si ejdůlež podmínky a ve Federaci D T JČ . na chází nejvydatnější oporu. F o r m d n ý b r ž d u c h , k t e r ý j i n a p l ň u j e ! Toho nechť jsou všichni naši soudruzi pamětlivi! Forma se může měnit, ale duch náš musí zůstati vždy komunistický! Federace D T JČ . nejen že skautingem rozšiřuje svou podstatu o velmi cenné nové prvky výchovné, ale získává i na p r ů b o j n o s t i . A rozkvět komunistického skautingu i Federace D T JČ . je roz květem komunistického hnutí! Všecky soudruhy a soudružky voláme k práci! S letošním jarem oddíly Spartakových Skautů Práce, roz seté od skrytých vesniček podkrkonošských, přes Prahu a Brno k Tatrám a Podkarpatské Rusi a za oceán až do Chicaga, musí vzchopiti se k nové radostné práci! Jsme-.li již nyní jednou z 'nejsilnějších skautských organisací, nic nám nesmí bránit i, abychom nevzrostli dvojnásobně a třeba de sateronásobně v nejbližším období! Proletariát tak získá od hodlané a připravené revoluční přední stráže! To budiž prvním plněním našeho hesla, které voláme do celého světa:
I
V P R A Z E , únor 1924. Slučovací komise Skautů Spartakových a Skautů Práce.
16
#
Organisační schema Spartakových Skautů Práce.
Dělnických Tělocvičných Jednot Československých: Sjezd Spartakových Skautů Práce
delegátu
delegátu všech oddílu všech kmenů.)
(skautská rada Federace,
Skautský rok Federace
delegátech všech kmenu.)
(skautská rada Federace
Skautská rada Federace
členů.)
(vůdce, vůdkyně, redaktor
Východní Provincie FDTJČ.: Provinciální skautská rada členů.)
(vůdce, vůdkyně
Župa FDTIČ.: (župní skautská rada
skautský
delegátech všech kmenu.)
Župní skautská rada
(vůdce, vůdkyně
O K RES FDTJC.
členu.)
KMEN SSF.
Kmenový sjezd SSP.
(kmenová rada a všichni členové všech oddílových rad.)
Kmenový rok (kmenová rada
4 delegátech všech oddílů.)
Kmenová rada (vůdce, vůdkyně V '
Obvod FDTJC.
členů.)
Sbor SSP.:
Sborová rada (vůdce, vůdkyně a zpravodajové všech oddilů.)
Federovaná
nická Tě l o c vi č n ••
Oddílový rok Oddílová schůzka Oddílová rada družina (rádce)
Dětské družiny
%
(vůdce)
družina
Skauti - Skautky
Tábornici
(rádce)
