v f M AR Sx f c H
CA S O PI S I ( L U B U c ttov AT Eto OEAEO V CSSR
1978- i.1
at cESKi
MYSLTVECXi
ohal
sVAZ
P R A H A 1 , H U S O V A7
ADRESAN FUNKCIONANO KLUBU CHOVATEI'O \T'MARSKiCH OHANO Piedseda: Mistopiedseda: Jednatel: Ekonom: Poradce chovu:
Matrikti: Vtcvikiai:
Tiskovf referent: eleflov6 viboru:
Ndhradnlci:
Robert Jakoubek, 625 00 Brno-Bohunice, eef,ka Rtzidkv 26 Otto Mausch, Dipl. techn. 940 01 Nov6 Zdmky, Slaviaia ul. 23 VSclav Kloub, Ing. 270 53 Kru;ovice-pivovar, okres Rakovnik Vladimir HanuS, 141 00 Praha 4-Spoiilov, Boitrl | - 722/33 HiIka, I ng. Miroslav 342 01 Susice, Na Burince 275llll., tel. 83 67 Karel PauI, 430 01 Chomutov, Jara Svermy 4 Josef Josef , 508 01 Hoiice v Podkrkoflosi, Jeronimova 977, okres jiain Eva Strradova, 391 55 Chinov, Mlinskd 235, okres Tebor Vojt€ch Krupa, Broumov I - Fudikova 232, okres Nachod Masaryk, Ferdinancl 798 06 Otaslavice 204, okres Prostdjov H6jek, Iiii 387 72 LibEjo!re 3", okr.s Slrakonre Prof. M. Ali SilhavY, 674 01 Tiebid, Nikodemova 6 Josef Kralovia, 832 00 DEvinskd Nova Ves 848, okres Bratislava-viedeL X'IVDr. Karel PeSi6l, 690 00 Bleclav, Kupkova 2599 ChrudoS Tvrdi, Mor. Brinice, tp. 223, 664 64 Dol. Kounice okres Brno-venkov Ludevit MikuS, 800 00 Bratislava-Poieii, Exnarova 13
BRNO
1978
Mezinaroalni vistava pst vsech plemen z povdieni FVN{S v CSSR,pod zestitou FTI se konA ve dn€ch 1. a 2. i€Ivence 1978 Pavilon Z ie vvhrazenpouze k posuzo!dnr- pa\'ilon R k usl;r."r. rli"i" 6ra6 pavrton x, ve kterenr budou z propaSa'niLh Itr"in f,.r"" pro'deska n:jrodni plcmcna s ev odbornvm vi kladem o ntch, kvnologicke vfstavka a veikert prodej' ProSram:
9.00 hodin-14.30 15.00hodin-15.30 15.30hoalin-16.00 16.00hodin-16.30 16.30hoitin-17.30
hodin hotlin hodin hodin hodin
-
posuzovdni a zad6viani titult soutdz ,,Neikr6sndjsi p6r pst' soutdz chovatelskich skupin a pes" sout€Z ',Ditd piehlidka vitdzri a 5ampiont
Novlnkou buale zadaviiri titulu ,,Nejkrasndisi pes vistaty z kategorie plemen: al tovecktch, bl pastevnich, sluzebnich a uzitkovicn' cl spoletensktch, dl chrtii Uz6vErkaDi'ihldsekie 1. kvltna 1s78' propozice s prrhliii' ksmi budou vytistbny koncem unora 1978 vfbor klubu choc. vimaraDi pii t6to MvP uspoiSdii "Specielni Wslagu qimaranii", na klerd bude zad5B titul "Ktur'ovy t/,lEz isTa- a t; ncilepsfmupsu a lenb \'F variantAsrsti kriitko a dlouhosrste. VSem maiitelim p6knich vimarant doporudujeme riiast na t6to vrcholn6 akci. Rozhodiim na t€to vistav6 byl navrzen s Ferd Masaryk a jako n6hradnik s. ing. Mir. Htlka Plihli4Sky obdrzite na sekretariatC Mezinirodni vtstavE Pst Husova 18/1. Brno - 656 12, teleion 265 81, nebo u Piedsedy klubu s. Jakoubka.
Vibor klulru
VYROENi CLIiNSKE A SPADOVESCHOZE1378 Virodni dlensk6 schize se v tomto roce konaly dv€. Pro oblast eech 21. l. v Praze v restauraci u Medvidkt a o ttden pozddji v Brnd v hotelu Metropol pro oblast Moravy a Slovenska. iiast na tdchto schizich byla tradiini. Na prazsk6 schfizi zhruba polovina brnbnsk6 ndvstEvy. Je to jistc dano rozsiienim Vo, ale tak6 pohodlnosti alent KCHVO. Davro jiz neplati, Ze vimar&n je v eechdch rozslien sporadickv, a prdvE ve Stledo(:esk6m kraji jsme v posledni dob6 zaznamenali pot€Sitelni ndr0st. O to m6nd potdiitelni je malt zrajem elenri prazsk6 oblasti o klubovi Zivot. Nyni k vlastDirru pribEhu schtzi. V Praze se za vibor KCHVO zridastnili soudruzi Jakoubek, ing. Htlka, ing. Kloub, Josef, Strnadova, Hanus a PauI. Schfrzi zahdjil piedseda klubu s. Jakoubek, ktert piivital vsechny piitomne. Za omluveneho mistopiedsedu piednesl politicki referdt a zprdvu mistopiedsedy. Pot6 nAsledovaly zprevy piitomnfch f unkcioniiifr. Ze zpravy jed[atele vyjimam: V toce 1977 se v rdmci KCHVO konalo 5 viborovich schtzi, 2 schirze piedsednictva a jedra alenskS schize. Odast CleDft vtboru na schtzich se oproti loisk6mu roku podstatnE zhorSila. N6co maji na svddomi objektivni piiiiny, ale svoji roli zde hraje jistd i okolnost,Ze n6kteii dtenov6viboru s koncenr !oleoniho obdobi Docitovaliiislou lunkLion6iskoutnavu. Uaa\l Da viborovich sahtzich byla 51,250/0, omluvilo se 26,25o/o dlent viboru, neomluveno z] sllva 22,5 0/o dlent. Zajimav€ je srovani s ridasti na schtzich piedsednictva, Zde se schizi zti dastnilo 81,25 %, omluvilo se 12,5 0/0 a neomluveno ztstdv.e 6,25 0/0ilent piedsednictva. I kdyz vzhledem k mal6mu podtu schtzi nelze ddlat ZAdn6 statisticke zdv€ry, urditi ukazatel zSjmu o ainnost v klubu to je. Po zpri4vb jednatele piednesli svoje zpr.lvy, kter6 jsou v pln6 Siii uvedeny na jinem mist6, hlavni porad:e chovu a vfcvikai. Ndsledovala struind zprava matrikdie klubu s. Paula, z ktere vyplynulo, Ze 'KCHVO v lonsk6m roce dosahl rekordu v poatu organizovanich dlert a to k 25.12.1977 - 446 iadntch dleni. Ekonom klubu s. Hanus seznfmil schizi s hospodalenlm KCHVO. leho zpr6va byla sestavena z oficidlnich ddajn k 30. listopadu 1977 a vlastnich zdznamir za prosinec, protoze bilaD_ G za tok 1977 neni jeit€ k dispozici.
S. StrnadovA seznierrrilapiitomne s probl6my pii sestavoviSni zpravodaje. Zekladnlm a stAle se opakujicim redostatkem je mal€ mnoZstvi piispEvki od ileni klubu. Piednesen6 zprevy shrnul piedseda klubu a sezndmil schizi s hodnocenim tokn 1977 z pohledu piedsedy klubu. Z jeho zpravy vyjimdm: Za uplynuli rok 1977 mohu iici, Ze pr6ce vtboru byla uspokujici, i kdyz ne vzdy byla takovd, jakou bych si jako pied seda piel- NaSe celkova dinnost po zruseni klubovich zkousek byla Cdstetn6 omezena a spoaivala ve schrizovE ainnosti. Zde se prol'edn6valy vEci r6zu chovatelsk6ho, ndplnE zpravodaje, zpr6vy z oKK, zpr6vy poradcce hovu, vicvikaie a ostatnich iunkciondlt, Zpriiva pokradovala zhodnocenim viborovtch schtzi a schtzl pfedsednictva. Zminil se o probl6mech se zpra vodajem. KlubovA korespondence piedsedy byla velmi obsdh16, jen odeslanich dopist bylo vice nez 1500. Snahu o st6l6 zvysoviAni poitu Clent mu velice ztdzuji chovatele, kteii nenahlfsi adresy novich majiteht VO. Pro budoucnost necht tito chovatelE nepoditaji s pomoci pli zaddveni Stdiat. Po piedneseni vsech zprdv sezndmil jednatel piitomn6 s hodnocenim Elent vtboru provedenim pfedsednictvem KCHVO a schvdlenim viborovou schizi 22. 70. 1977. Piedseda pote sezni4mil se stavem pllprav na klubovou konlerenci a nechal zvolit delegdty a kandiddty na tuto konferenci. V diskusi, ktera niisledovala, zvliistd vynikly piispCvky IvlUDr. Partla, tikajici se umdl€ho vyvolenl iije u fen a otrav pst Kumarinem. Dalsi dotazy i diskusni plispEvky byly zodpo vEzeny piitomntmi tleny viboru. ViroCni dlensk6 sch0ze v Brnd se za vtbor klllbu zfdastnili soudruzi Jakoubek, ing. Htlka, Josef, Kralovid, Strnadovd, Masaryk, Tvrdi a dipl. tech. Mausch. Program t6to schtze byl obdobn9 s prazskou schizi co se tiie rozsahu zprev jednotlivtch funkciondit. Stejnd jako prazskd schize i tato zvolila sve delegtty a kandidiity na klubovoll konferenci. Rozdil byl ve vcGi riCasti a tak€ diskuse, jako vzdy v Brnd, byla v porov nidni s prazskou podstatnE ,ivEjil a tak6 podn6tndj5i. Zvlditd vynikly piispEvky soudruha ing. Fendrycha ohledn6 posuzovdni na MVB, potizi s prtkazy ptvodu a tetovdni. Zdjem o diskusi byl velkt a i po oficielnim ukondeni schtze probihala naddle piatehka beseda piiznivci vimarant. ins. Kloub V.
Piehled o ddasti VO ta lZ, PZ, LZ a VZ v toce 1577 a rozbor vloh u VO pledvedenich na PZ v letech 1968-1377
:^:6i
g i ;?
Rozbor vloh u VO provadime od roku 1968 podle PZ a to proto, ,e VO je pledvdder na JZ velmi mAlo z dtvodt, Zc pozdeji vyspivA nez ostatni ohaii a pohled na vrozen6 vlohy by byl zkreslent. V rozboru po tyto l6ta sledujeme - hled6ni-. vystavovdni postupoviini - nos - poslusnost.
aL:e=2
. 9?64*85 loka; =t ni
3,75 24 6
Na PZ pledvedeno: V roce:
68
69
66
68
69
55
7,5
13
10
20
74
72
82
75
aO
75
76
tO2
35
+ ssR
7A 64
33.3 45.- 42,- 25,4 42,A 33,3 40,- 4S,5 4A,24 50,v llc . %
43,6 18,3 27,7 15,- 12,- 1494 10,94 11,- 23,1 20,
IlledAnl O
76
23,7 20,5 24,24 23,44
?6
3,30 3,30 3,20 3,55 3,20 3,15 3,20 3,15 3,14 3,18 3,20 3,30 3,05 3,52 3,2i
2,54 3,33 3,15 3,29 3,25
3,06 3,60 3,16 3,35 2,93 3,03 3,24 3,08 74 3,O2 2,90 3,17 3,13 3,42 3,12 3,09 3,18 3,16 3,14 3,43 3,30 3,50 3,48 3,73
Za. rck 1977 bylo v eSR piedvedeno 64 VO a to v I c. 32, v II c. 7, v III c. 15, reobstelo 10. V 7 pilpadech byl sice podet bodt do I c. avsak ve 4 piipadech to byla 0 z vody, v 5 piipadech 0 z vody i kdyz bodt bylo [a II c. a ve vsech piipadech u III c. byl podet bodt splndn do I a nebo II c. avsak z nEkte16 discipliny nebyl splnEn limit. PrimErni podet bodt u 54 VO, kteii obst6li je 197 bodt tj. pomErn6 velmi vysokt. Zajimavi je rozbor vioh podlc chovnich psi i kdyz tu nelze 100 0/0 vrozer6 vlohy posuzovat jen podle otce, podili se na nich i matka a i jin6 okolnosti, jakc viziva matky v dob€ bie. zivosti, vtziva gtEnete od ntldho mlddi, prostiedi apod.
4,-
3.142 3,245 2,851 3,285 3,761 3,33 3,75 2,67 2,A7 2,43 3,2,43
3,20 3.17
3,40 2,57
2
3,75
3,00
3,424 3,2aA 3,857 3,00 3,75 3,50
I
10 13
76 77
15,8 13,6 21,2 18,- 10,58 15,62
3
3,50
3,20 2,90
3,70 3,81
t1 10
1
2,949 3,272 3,0s 3 00 3,44 3, 00
3,00 3, 11
3,00 3, 22
10 5
I 1
3,40 3,00
3,30 3,75
3,00 3,75
3,20 3,50
4.00 3.75
5 10
1
3,40 3,20
3,00 3,30
3,00 3,30
3,20 3,30
3,60 3,50
DAle byli piedvedeni 3 jedinci, kazdi po jinem chovnom ps.t kter6 nelze hodnotit.
Pofet piedyedenich na lZ v lelech 1s75^1977 a rozbor vloh
1975
10
5
1976
22
6
4
9
1977
17
10
5
2
3
3,20 2,80 3,04 3,00 3,04
3
2,30 2,30 2,63 3,31 2,68 3,18 2,65 2,65 3,00 3,53
Porovneme-li prtmdrn6 zndmky s PZ vidime, Ze je podstatni lep31 vystavovdnl, postupovdni a PZ kdy je VO jiz vyspdlejsi. Oiast na lZ je tieba v6rit podle vyspElosti vo.
zndmka z nosu 0 a tu si mYslim, Ze tozhodli tohoto VO Spatnd_ ohodnotil, nebot pokus by ohai vystavil i tieba na 1 m, je to sice velmi nizk6 znAmka, ale nikoliv 0. Pokud ohai nevystavil ie to 0 z vystavovAnl nikoliv z nosu a pokud by zvdi vytfZel a nevystavoval, je to 0 z klidu pied zv6li.
Pledyedeno VO ta LZ a VZ v letech 1975-1377 Voila olizla
Na VZ: 9 o--.':9
1975
85
1976
2496
7977
933
.Y *
3 2
4
2
1l
3
3
UDistdni na LZ i vZ v jednotlivtch cendch je op€t ovlivn6no nespln6nim nekter6ho Iimitu i kdyz body by opraviovaly umistdni do vy55i ceny. Rok 1977 zaznamenal pokles piedvedenych VO na jednotlivtch zkouskiich a ]ze odekiivat, ze tomu tak bude jeSt6 v roce 1978, nebot podty ponechantch stEiat, vdetnE podtu krytich fen v roce 1976 i v roce 1977 je nizsi nez tomu bylo v dfivdi Sich letech. V 6em se neuspilo na PZ: Vledky 3x0, vystavov6ni 1x0, nos 1)<0, hledel)i 2X0, dohle_ d'vka tj. obou ks zv6le 3x0. v Cem se neuspElo na LZ: Odloteni 1X0, vleaka s liskou 2x0, Na VZ: vleika per. 1x0, vleika zajic 1x0, poslusrost 1x0, ochota na hlubok6 vod6 1x0. Z tohoto rozboru je jas[6 vidEt, Ze to isou aZ na vystavovidni a nos vicvikov6 discipliny. Zar{Zejlci je v iednom piipadd 6
vicYiku.
ZarAlelici ie, Ze pomdrnE vysokC 0/0 ohalt neuspivd na zkouskiach {PZ} na vodd a to s az 2\t/n a nakdy i ojedindle eice. Z6dn9 ohai nemA vrozent odpor k vodE a je to jen ot6zka vtcviku, kdy a jak piijde poprve do vody. Hodnd ohalll je nevhodnim zprisobem vtcviku na vod€ zrazeno a dia n6kdy hodnd pr6ce. Moje vlastni zkuSenost z vycviku na vodd, kterf se mi 100 % osvEddila. Pokud jiz ohai neprokazal ochotu jit do hlubok€ vody sam, ziisadna zaiindm s vtcvikem na vodd v dob6, kdy je jiz tepl6 poaasi a to tim zpisobem, Ze vezmu ohale do na_ rudi a jdu s nim do vody, kde neni hluboka - asi naat pas, aby ohai musel plavat. KdyZ jsem jej takto odnesl do uraite vzd6lenosti od biehu, vezmu jej jednou rukou pod hrudnikem a druhou za prut a pozvolna ddm ruku, kterou drzim pod hrudnikem pryd a druhou drZim neustele za prut, plipadnE tei za nEj pozdvihuji, kdyz ma ohai snahu tzv. hrabat a dostat se hlavou a piedkem co nejvice nad vodu. Postupnd zardsiur ohaie diAle do vody a nechem jej plavat samotneho a nechAnr jei doplavat ke biehu a sam jdu ve vodd od blehu a piivovAvdm jej, aby plaval za mnou. XdyZ ohqi jiz dobie plave a nema jestE snahu jit sam do vody, nechiam jej na biehu a jdu do vody s6m a piivolevdm jej a dlm jdu d6le do vody, ohai md obavy, aby se mu p6n neztratil a vdtsinou pote ide do vocly a plave k vidci. Vicvik s aportem zatiIrem aZ kdyz jsem nauiil ohaie jlt do voaly a dobie plave v hluboke vodE. Stalo se mi t6Z, Ze jsem se star5im ohaiem, kteri byl velmi dobrt vodai, Ze jsem sel s nim a s r, rodnlm ohaiem a aniz isem se neddl, starsi ohai sdm sel do vody. a mladt za nilD a to n€kolikrdte a takto bez jak6hokoliv vicviku se nauiil na vodu siAm. Ze mladi ohai se udi od stariiho, bych mohl dokumentovat oa ndkolika piipadech z vlastni zkuienosti napi.: cvidil jsem s dvou rodni fenkou VO vleiky s koikou a bral jsem sebou jedno rodni fenku t6Z VO. StarSI jsem odloril do krytu, aby
1116nevidEia zakladat vledku a mladolr isem uv6zal u stromu abych na ni viddl a zalozil jsem vleiku, kterou mlada fenka viddla. KdyZ jsem Sel pro starai fenu, abych ji vypustil rra vledku, tu mladd se mi vyvlekla z obojku a nesadila se sama na vleaku a dobie ji vypracovala a koaku mi z vleCky piiieslaPot6 jsem ji vledku uddlal n6kolikrdte a takto dElala vletky frez jak6hokoliv udeni. Dalsi piipad op6t s tEmito fenami s lisko1l. Na dvorku jsem chtdl zkusit piineseni star6 lisky asi 7-8 kg se starii fenkou- Pohodil jsem lisku, ale byl jsem zvddavi, zda mi ji mlad6 fenka vezme a kdyz ji oiichala a nevzala, tak jsem ji Sel dAt do cvingru a chtEl vzit tu starsi. Mladd fenka kdyz jsem bral starii, vybdhla z cvingru a vzala lisku a odnesla si ji do boudy, aby ji ji nevzala ta starsi. Pohodil isem mlad6 fenE lisku jestE nEkolikrdte a vzdy ji piinesla. Mohl bych dokumentovat, Ze se snaze cvidi mladt pes kdyz mAme doma starsiho, kteri ndm doble pracuje i na dalsicb discipllndch nejen na vod€, piindseni ale i v hledani, odlozeni, nahdilce apod. Pokud nerDiime sami starsiho ohaie dobfe se takto cvi6l v kolektivu na spolednich niacvicich.
2PRAVA HLAVNiHO PORADCEZA ROK 1977 v prtb6hu roku 1977 lze sledovat v chovu VO dva rozdilnd jevy. V prv6m pololeti jeit6 pokraaovani iak6hosi ritlumu z mi_ Dul6ho roku, ve druh6m pololeti pak urtite oziveni, kter6 se projevuje napi. v Zedostech o doporudeni ke kryti, i v podtu kryti len ke konci obdobi. v iisetn6m piehledu pak vypadal rok 1977 takto: A. Chovatelskd ainnost: vydano doporudeni z toho ndhr. kryto fen
48 5 34
vrzeno atdiat ponechi4noStiriat
150
poiet vrhi o nar. na 1 vrh
18
170psi + 80 fenl {43 ps0 + 38 fenl
81 4,4
o ponech.na 1 vrh
vz v RocE 1978ZA SPOIUPRaCE KI;UBUA OV eUSreiN Ve dnech 2.-3. zdii se uskutetni VZ v okrese liCin v Hoilcich v Podkrkonoil za spolupriice naseho klubu s OV eN{S Jiiln. PledpoklSdame fdast 8 VO, ptipadn6 i v6t5i s touto organizaci VZ. VO by byli, pokud jich bude 8 v jedn6 skupin6 a ostatff ohail v druh6 a pokud by bylo vice VO, tak ostatni by byli s ostatnimi ohaii. Tyto skupiny by losovaly, nejdiive kterA ptjde prvi den do pole a lesa a pot6 mezi sebou vidci ve skupindch. Jelikoz klub nemize poiadat samostatnEVZ vollme tuto iormu, nebot ani v minulosti jsme cele VZ sami nenaplniliPii tdchto VZ bude konand schize viboru klubu za r[Casti I ostatnich dleni klubu, kteii se jako diviici tEchto VZ zrldastni. Jistd kazdt pokud mu to das dovoli se rdd t6chto VZ 6dastnl, nebot je to i spoletenskd zelezitost kde si mrlzeme navzSjem vymdnit zkusenosti. Na tEchto VZ bude uddlen titul vit6z 1978-. "Klubovi PledbCttrE plihltiky zasilejte na adresu: Josef Josef, 508 01 Hoilce v Pokrkonosi, Jeronimova 977, okres Jidin.
losef losef, vicvikdi KCHVO
Pon6kud se zlepsila disciplinovanost dlent, protoze proti loiiskim nehlSSentm visledkim u 10 kryti jich bylo v roce 1977 pon6kud m6n6, tuto povinnost zapomnEli 3 chovatele. L. Cbovn6 fenv k 1. 1, 1978: rok nat.
kratkosrstd
dlouhosrstd
1976
2-
1975 7974
9g2
\973
81
ts72
732
l97r
28
1
1970
22
-
celkem
83
6
Vylazuje se rok narozeni 1969, to je I fen.
Fg= #F g=E _se
F;
3: ?: €fiE : F :
op
€E: e FHEHE: az -'B i9 F e- 1i
E; 3 , i ; ;F gA
5
.
' jr
FN
!c
EO 6Z
S: EE
rl
lx
ig FHiE
;
6
E:r F C 5 ; F ; H E E E
f€ iE e l i Ei ;3 gi 8E;E:E sg 3
E .sE
-g-=
g "F -r- .s-,q
3 3 .a
f r €; '; rs =s -3
r3l5iS ieS i $ E"E; E ss; ,8
9i - _ N :3
6;
' !"f
BA J;
,33 3
r a 5 9 5 >z ; - iF lr
20
5-
3 P_ i
:AI
* a:
<
3-H
ii: *
3?&
.t FE Ee fl;
a
3
x
g
;
s* g R S ;S f S - - =
'-
a
FSSSS u E
:.i
.;Pp
>o
>E
:?;E
S ils
iss i n :_ >16
>E
t
O
nr >
t 4E
EC
Ed
n99t
>o
3 F Si;9 gE TF E:EF ts:
g'Fs;r;riE-€EHiiEiil €E;g g o€
;
10
59:5
P=
;" ot N
66
E-
N ' -N :N
N
6P N -. Hi;
g-rFgB:g E==E=z f ; F : F J Efi€ E € P;;F
3F
E
'
e E. E q Bg
E.* E
1t
D. Vyuziti chovnich psi ke kryti:
l'. Visledky vistav v rcce 1977:
doporuderr AJax Nestor
6
Dar Lumek
kryl 2I
6
l
Argo z Medn€
8
3
Bfit z Hornic
13
4
Amor z Unidovska
12
ti1
Eord Nestor
10
Cedro z Budiny Chop Nestor Argo z Bezddzskich lest Kadet Nestor
5 3
10
0
6
0
4
I
11
5
Dag z Vldav. biehi
0
ESon z Vldav. bieht
3
{) -4,/ 34
6
Vyuziti jednotlivich chovntch psi je stele zfvisl6 na nerovnomdrn6m rozmistEni chovnich ten, piedevsim tEch, kter6 jsou k chovu pouzivany, coz ie asi 'A celkoveho poitu, jako tomu bylo koneand i v minulem roce. E. Jarni svody lovecktch pst. Tento bod byl podrobnE pops6n jiz v mnrul€m dvojdisle naseho iasopisu VO. Pro porovndni s rokem 1976,kdy bylo Da jarnich svodech piedvedeno 96 jedinct, bylo jich v roce 1977 pouze 65. Piedpokledal jsem, te ndkter6 hrub6 vady, kter6 se objevily v jeden6cti piipadech, budou v dtsledku dispozice nbkterich svich piedkt. Po proveden€m rozboru vsak tato pilpadnd dddidnd vtastnost nebyla zjist€na, nebct zavady se projevuji naprosto nahodile po rtznich rodiaich. I'2
Budejovice Kum6 Hora
Nitra B rn o
vib. 3 3 1
4 2
0
41
celkem 5 3 5 2
Praha
8
Cit z Vliav. bieh&
celkem
Plzei Opava Havl. Brod IUost KromEliZ
2
Cit z Roji
Fes Nestor
uerispdch
3
v. d. 1
dob. 1
3 2 2
1
2 3
1 I 4 11
frhrnem
10 47
22
4 21
Pro porovnarf fok 1976
ti4
21
30
Na visledku vistav vidime znadne snizeni poatu VO, na_ proti tomu vsak znadne zlepseni visledn6ho hodnoceni proti piedchdzejicimu roku. Za zamysleni zde stoji fakt, Ze nejvice VO bylo na vistava v Nitie, pii iemz na Slovensku nem6me dosud ani jednoho chovneho psa. Tato skutednost pak ptsobi jistE potize majiteltm chovnich fen. kteii musi za krytim vidzit stakilometrov€ vzddlenosti. Bylo by proto velEi vitan6, kdyby se ndkteri ze pst, kteii se v Nitie umistili ve vtbornfch, objevil na vsestranich zkolr SkAch a pak tak6 v chovntch jedincich. Tradice Vo na Slo vensku by si to jistd vyzadovala! ing. Miroslav Hilka, hlavni poradce chovu ZPRAVA O HOSPODARENiKCHVO V ROCE 1377 Zpr:iva je seslavcna na ziikladb oriciiiLnichddaj0 UV eMS {SPS UV eMS Brnol k 30. 11. 1977 a vlastnich zAznamrl za pro sinec 1977, protoze biiance za tok 1977 neni zatim jestd k dis pozici a obdrzime ji pravdapodolrnd zaddtkem mdslce tnora. Hospodaieni klubu vykazuje v porovnani s rozpodtem znadD6 fspory v ndkladech a vidajich a mirnd piekrodeli vinosi
t3
a piijmrl. Ospory v ndkladech a vidajich vznikly piedevsiin nekondnim lozpodtovan6 klubov6 soutEze a tim i navazujici risporou v ndkladech pii aerpdni cestovneho, vikont spojri, ostatnich osobnich nekladn, spotieb€ materialu atd. Do iistd nliry ovliviruje nederpdni rozpodtu i to, Ze n6kteii elenov6 vtboru klubu pti plnoni svich funkanich povinnosti pouzivaii vlast dopravni prostiedky a nevy[Ctovavaji naklady spojen6 napi. s kontrolami vrht, zajistoviinim klubovich akci apod. Tyto nAklady je ovsem tieba rozpoatovat. S ohledem na tyto skutednosti byla planovand dotace OV eMS 39 000 Kas Cerpi4na pouze ve viii 20 000 Kas, coz pii t6m6i stejnich stavech pohotovtch obeznich prostledkri na poddtku a na kolci sledovan6ho obdobi zhruba odpovidd rispoie v ierpdni nrakladi a vidaja. Klub disponoval tdmito obdznimi prostiedky: k l. 1. ts77 faet u Stetni spoiitelny hotovost v pokladnd celkem
k 31.12_IS77
16 066,24
L4 902,34
191,20
18,80
14927,14
16 257,44
Visledky podle vikonu jsou v roce 1977 tyto:
prijmy
vidaje rozpoa, provoz klubu klubova soutdz klubovi zpravodal'
skut.
10,4
5 114,70 6,7
9,3
0,8
4,0
2 160,60
schfize viboru a a]ensk6
7,8
5 911,10
clovatelske zi4lezitosti a kontroly vrht
1,9
14
873,-
celkem
1788,,-
Visledky podle riaetniho alenEni k 31. 12.19771 rozpoeet ndklady a vidaje spotfeba materidlu vikony spojri ostatni os. ndklady
rozdil 642,20 1603,10
najemnC ost- sluzby nemater. povahy pohoStdni, dary
5,3 16,2 0,3 13,5 2,O 1,6
8 004,80 88,20 13 246,50 415,50 640,-
ceny
47,4
26 160,30 - 21239,70
vinosy a piijmy trZby z vir. a ievi.. iinnosti cena poi. prod. zbozi alensk6 piispevky mimoiiidnd piispEvky ziepisn6
rozpoeet SKUI. 5,0 5105,4,6 -3 785,6182,0,8 105,1,0 840,7,5
4447,-
rozdil
+947,-
K 31. 12. 1977 mEl KCHVO tylo zAvazkyt KCs
164,80 -
47,4 26160,30 7,5
tiskoviny {zkui. i6dy, Standart, Myslivost Podblanicka klubov6 odznaky
8 447
14,0 12 809,10
schiize piedsednictva
c elk ellr
rozpoa.skul.
Zasoby zboZi k 31. 12. 1977 jsou v hodnotdch Kas:
a 44/
omylem zaslani aleDski piispEvek pro Klub chovatelt anglickfch ohaifr pieplatek ilenskcho piisp6vku lalen Gracl]
10,-
celkeItr
78,Vladimir Hanus, ekonom KCHVO
EESTNE ELENSTVi V CMS Ijstiedni vtbor eMS se zabival na sv6m pleniarnim zasedeni mimo jin6 navrhem statutu Cestneho ilenstvi v Cesk6m mysli_ veck6m svazu a n6vrh schv6lil. Timto aktem byla realizoviana moznost ud6lovat ve vtjimednich pilpadech viznamnim myslivecktm pracovniktm a dtivdjiin Clenfim naseho svazu desi_ ne dlenstvi eMS jako projev uznAni jejich zesluh o myslivost. Na zakladd tohoto statutu tedy mize fstiedni vtbor eMS udElit testne ilenstvi tEm deskoslovenskim obdaflfim, kteii se zaslouzili o rozvoj na6l myslivosti velejnou praci, viznaanimi vtsledky v mysliveck6m vizkumu, literdrnlm nebo umCleckim clllem s myslivekou t6matikou a dlenim eMS, popi. btvalim dlentm, kteii se zaslouzili o myslivost a kteii se nemohou vzhledent k v6ku nebo zdravotlimus tavu dAI zriaasa iovat vikonu prava myslivosti nebo chovu lovecktch psrl ai loveckfch dravcri. Ndvrh na udEleni destn6ho ilenstvi piedkliidd 'isriednimu okresni viboru eMS jednak piedsednictvo Ov eMS, jednak vibory eMS, chovatelskE kluby a sokolnicki klub. Ndwh vzei_ It z iniciativy OV eMS a iniciativy chovatelskich klubfi a,so kolnick6ho klubu projedne nejdiive piedsednictvo UV CMS a pak jej piedlozi plendrnimu zaseddni. Cestni dlenov6 maji t6Z pr6va jako lddni dlerlov6, aZ na to, ze nemohou volit a bit voleni do svazovich orgSnt, Naproti tomu jsou osvobozeni d placeni tlenskich piispdvkt. Cestn6 alenstvi neopraviiuje viak k ziskdni loveckeho listku a tim ani k vikonu prdva myslivosti. Kazdi destni dlen dostane dekret a prtkaz o destnem dlen stvl. ostiedni vibor mize podle statutu tento destni titul tak6 odejmout. A to toEu, u koho zanikly dfivody, na jeilchZ 26klad6 mu bylo destn6 ilenstvi udEleno, a tomu, kdo se dopustil jedndni, pro kter6 musi btt dten CMS doiasnE nebo trvale vy. loudenz ilenstvi v mysliverk€ organiza.j. Dr. V. B.
STRESA PST Pii rrizntch zm6n6ch prostiedi a vzniku novich podminek Zivote ptsobi tyto na organismus jako stres. f6
Stres je tedy nespecifickd, slozit6 ochrand stimulace orga_ nismu, kter6 vznikd v dtsledku pisobeni vlivt vn6jsiho a vnitiniho prostiedi (faktory stresogennil. Orgeny a tkan6 zasazene stresem vyvoldvaji nejdiive popla_ chovou rcakci, coz je vlastnE zaktivizovdni obrannich reakci ofganismu, aby se mohli brdnit nasledkim stresu. za uraito[ dobu se org3nismus piizptsobuje. Tento stav, kdyz stres pnsobi d6le mrize pielit v [pln6 vyierpAni, vedouci k poruchAnr zdravi, plipadnd i k smrti. Stres ie iizen velmi slozitimi biochemickimi d6ji v mozku, v podvesku mozkovdm a v Ddkterich Zlazdch s vnitini sekreci Inadledvinky]. Dlouhotrvajici stres zpisobuje snizeni odolnosti proti infek ci, zdndttm, vede ke vzniku viedovitosti, z6ndttm zazlvacich orgeni, ke snizeni reprodukinich dili rozmnozovacich funkci, i<e sniZeni ml6dnosti apod. Vsechna zvliata a zvldstE ta, kteri disponuji vyssi drovni ner\,ovesoustavy a isou sniizeji cvidi telna Ipsi] ,sou v prtbEhu Zivota vystaveni ptsobeni r0zntch stresovtch vlivi Ipsychickich, f yzikdlnich, biologickich]. ZvldStEpak zajeti volne Zijicich tlort, strach pled dlovEkem, cizim zviietem, isolaci od smetky Ci stdda ptsobi vellce depresivna. eim;sou rasy vyslecht6n6jSi,selektovandjsi,tim jsou psychicky labilndjsi a podlehaji stresim daleko intensivndji. Druhy
stresu:
Tran$porlni 5tr€3: Bivia nazvivan jako transportni choroba, vznikl6 b6herD a v disledku piepravy. Jeho ptsobenim se zrychluje srdeani dinnost, dochazi k rozsiieni c6v, dochdzi k poruchiim dicha cich orgian0, tdvicich [prtjmy nebo z6cpy]. Silna je naruseno vyuzivdni uhtohydr6td v organismu. Alimedemi strcs: Vznikd v zazivadlech v dtsledku nevhodnich podminek krmeni, piiznakem jsou prtjmy, katary stiev, ilbytek vAhy. Matripulaini strcs: Vznikii pii zmbnach majitelt psa. Pro stejnt cvik le pouZi vAn jint povel. Vyzadovdni provedeni kvality cviku je jin€ u novEho majitele.
I
I I
Adaplaani stres: Je zAvisli na zmEn6 prostiedi, na vytvoleni si novdho sou kromi, nov6ho domova a trva pomCrnE dlouho [7 10 dni]. Ddlka dozriviili slresu z5\isi na sti:ii psa. Dflsledkem adaptadniho stresu je snaha psa po rfniku sni Zeni chuti k piijmu potravy poruchy tr5veni a vymdiovdni. IJ silnich jedinci se zvysuje agresivita, u nervovE slabich zbabElost, somnolence, otupelost, Ve smeice to znamenii snahu po ziskani mista k lezeni, piistup ke krmivu a urdeni nadiazenosti {domirantni jedinec - vtdce smedkyl. Tepelni slfes: Uplatnuje se u pst pii mimoladn6m podchlazeni nebo na opak pii piehieti. Podchlazeri vede ke snizeni odolnosti orgaDismu, zmensuji se tkaiove bariery a vznik6 vnimavost k infekcim. Piehiiati vede ke snizeni piiimu potravy. limocionAhi stres:
sTRnoNiPARASTTE u PsOa IEIICHtECf,Ni
I
I
Vznikia v disledku strachu napi. po chyceni voln6 Zijicich zviiat, po pronAsledovdnl, zajeti ii isolaci. Po t6chto vlivecll iasto dochezi k neiekantm lhyntm v dtsledku srdeiniho bloku. I'olyetiologicky stres: Pledstavuje hromadici se jednotlive stresove stdvy, kter6 kdyz ptsobi d6le vedou iasto ke smrtelniE stavrim. Ptsobi li vsak kriitce nebo slabE uvoljiuji flaopak adaptadn{ reakce a vyvolavaji vzrtst obrannich sil organismu. fsystematickF otuiovdni lo\pckich psi vcde kp zviseni odolnostii. lak piedeiit stresu? Podstatnd omezit ptsobeni stresu lze vib6rem plemen, rodiiovsktch linii s vrozenou odolnosti vtdi pflsobeni stresogennich faktor{, vibdrem nervovE pevnich jedinci. V neposlednj iadd mirnosti e zachAzeni, vyloudenim ndsili iebo jeho podstalnim omezenim se dd snizrl negativni vliv stresu. Zabezpeaenim dist6ho ustdjeni psa v odpovidajicim psinci, s iiadnd vedenou hySienou, spravnoll vizivou, sprAvnim zpri sobe4 otuzoviani je mozn6 se vypoi6dat se stresem. MOD[. Karel Peitiil
18
I
Se stievnimi parasity se setkAviime aasto a lze iici, Ze je asi viddl kazdi chovatel. N6kdy je jich tolik, ze tvoii chuchvai' ce a pak ptsobi psovi skuteanA muka. Pes aasto hubne, je najezeni, prostd neptsobi dojmem zdraveho zvilete. Pokud se vyskytnou u St6nat, pak se jedinec Spatnd spravuje, nEkdy dokonce zaostava ve vYvoji. Nemohu podrobn€ rczebirat r6zvy, vzhled, ai Zivotni cyklus t6chto parasito. Nemdm k tomu potiebn6 vddomosti, ii literaturu, ale vdiim, Ze tento nedostatek mrfze lehce napravit kterikoliv veterin6i. Rozhodujici vsak z'lstava, zda jde o cizopasriky typu Skrkavka, ai o tasemnici. Skrkavky poznaEe podle toho, Ze maji oba konce zalpidat6l6, d6lka m[Ze bit velni rtuna, bivaji obl6, pohybuji se a maji bilou barvu. Zivonti cyklus nerf znem pri tak dokonale, jako tieba u cizopasniki dlovdka, ale liii se tim, Ze pes olizuje krajinu iitni, aichid k ni jinim pstm a vajfdka, kterich je nepfebernC, tak pronikaji do zazivaciho traktu. Neni po ps6no, Ze by se mohly pienest na alovEka. Podle mnozstvi se pak objevuje poiet cizopasnlkt. Dmhou skupinou jsou tasemnice. Pozndme je podle toho, Ze se stolici vyluduji rovn6z ,,tkaniaky , rdkdy se jich nEkoliLr spoji za sebou. Konce nejsou zaspiaatdl6, pohybuji se a jsou rovn€Z bil6- LiSi se podstatnd svim Zivotnim cyklem. Zerodeir vytvoii v mase di tkAnich nositele tak zvane bolrbele. To jsou tuhe opouzdien6 ritvary, kter6 jsou v klidu. Teprve kdyz jsou pozity s potravou, vytvoii se v dch dospele tasemnice ve stiev6, kde Ziil delsi dobu a z nich odchiazeji jen ilAnky, kter6 postupnE nartstaji. Jak jsem vidEl, mohou bit oba druhy spoledn6 pro jednoho hostitele. Nds viak bude hlavnE zajimat, jak se t6chto cizopasniki trvale zbavit. U niis se vyrdbi preparAt Helmirazin, kter.i je fdinni pouze na Skrkavky. V humanni medicinE se vyrAbi ve lorm6 tablet, kde jedna obsahuje 0,250 fdinne l6tky. Dale se vyrdbi ve formd roztoku, kde je v 200 centimetrech kubickich 15 gramt iist6ho l6ku. Jestlize chceme uskutednit idinnou l6ibu, mame t6k podiavat po 7 dnt v d6vce asi 5 kapek na kilogram zviiete 2-3 krat denn6. Za dva tidny musime kiru opakovat a za dalsi dva tidny znovu. Pak m6me jistotu, Ze jsme se zbavili vsech Skrkevkovitich cizopasnikri a pokud nedojde k datsi infekci, neobjevi se ani po piipuiteni, Stedatech di kdvkoliv jindy.
l9
Rozhodnb povazuji za vibodnEjsi pouzit roztok, protoze se l6pe davkuje. NeDi niiak viznadnd jedovati, otravy nejsou vlastnb popisoviiny. Jeden kubicki centimetr obsahuje 0,075 aramu 16ku a mfiZeme ho odm6iit jako 20 kapek kapatkeD Fro kilova st6iata by se tedy podalo 3x5 kapek. Pro dospJ_ l6ho psa asi 2-3 lziaky denn6 {kdvov€]. Neni nezbytne poddvat souaasnE projimadlo, pokud ma pes dennE stolici. Mnohem dokonalejii visledky jsem vidEl u preparetu Cestodin. Je to prachovi cin spolu s chloridem a kyslidnikem cinatim. eervy vseho druhu, tedy i tasemnice piimo usmrcuje PodevS se pro stdrc 2 az 3 krdt dennE % tablety a pro dosp€ l6ho psa 2-3 x denn6 % tablety po 5 dni. Je zcela reskodni. U vsech t6chto preparatt plati zasada, Ze tnusi bit l6deni vzdy vSichni psi, kteii spolu piichezeji do styku. V lCkdrnech byt k dost6ni i preparet Acranyl, diive i Atebrin a v posledni dobE Yomesan. zvldst posledni usmrcuje vsechny iervy jiz po podAni iedin6 davky. VZdy se vsak musi IIle iidit nAvodem a dbdt na ddvkov{ni podle vdhy zviiete. Diive se u n6s pouzivaly preparaty jako Filmaron a mnoh6 daldi. Jejich fainnost je dasto jen pii dodrzeni dost drastic_ kich opatieni a dasto btvaly jedovat6, zvl66tE pro jietra. Mohou proto zpisobit pozdejsi uhynuti a doporuduji proto znaano opaunost. MUDI. Eduard Partl
RANY A HNISAVE ONEMOCNENi PSD Rdna sama, pokud nepostihuje dllezit6 orgdny, neni piiai_ nou vdtsiho krv6ceni, rebo se neinfikuje, neni vlastnd nebezl)ednd. ZvtSena tdlesnd teplota psa le pro mnoh6 chorobo_ plodn6 zdrodky nevyhodnou, protoze ien mdlokter6 snasi dobie vysii teplotu. Vidime to na piiklad u drfrbeze, kde neni vlastnLi hnisani a komplikace ran zndmo, Proto si probereme poran6ni tek, jak mohou psa ohrozovat. nohy Krvaceni: nejdastCji doch6zi k poranEni polstfikt cr sklo a podobn6 piedmEty. Krvaceni se obievuje, je ltzn(i siln6. Takov6, kter6 by ohrozilo by muselo bit temn6, pravddpodobn6 z ndkter6 tepny viSe na b6hu. Poznali bychom je podle toho, Ze by krev pulsovala v ren6, nebo by bylo krviaceni prostd velmi si1n6. Prvni pomoc ie zde zdkladem fsp6chu.
20
lleni vihodne pouTit Skrtidla _ tedy na piiklad iemene od pusky, p6sku apod. Museli bychom ho co chvilku povolovar. Proto byclrom ho pouzili jen tehdy, kdyby krvaceni bylo velni siln€ a jen na dobu, dokual nepiilozime tlakovi obvaz. Jak se d€la? Oficiehd tak, Ze ranu piekryjeme co nejdistiim obva zem, na ni di4me pruznou ldtku ivatu, ale tieba i lrlechj a potom pevnd plevazeme. Nebylo by vibec na Skodu, kdyby chom si zvykli chodit na vychAzky se psem, at uZ jdeme se zbrani, ii bez. s obvazem. V iSelitov6m saaku nezabere misto a klidn6 ho mizeme zapomenout v kapse obleku, ktert obyaei DE nosime. Po dase mrize pomoci a remusi to bit len pii frazu KdyZ potom dojaleme dom&, provedeme definitivni osetieDi rany: Zasadou je nepouzivat k vymivdni reny nic. Jen tam, kde by byla zneiistdnia hlinou, prachem, ikvarou apod. Steind rrepouzijeme jodov6 tinktury nebo Septonexu, ai aehokolirr podobn€ho. Kyslidnik vodititi raddji je5t6 zieddni na poio vinu, vyplavi neeistoty spolehlivE a nepoikodi moznost dalSiho hojeni. Ranu zasypAme, pokud pledkleddme dobr6 hojeni ne_ kterim antibakterielnim prostiedkem. Dnes se rl n6s vyrabi na piiklad Sullathiasot zesyp, Framykoin z6syp, ale radin ne_ zapominat na start osvEdieni Jodoform. Sice nevoni, ale v zivote jsem Deviddl infekci, kterA by mu odolala. Vyleail dokon ce i SkrAbnuti infikovan6 tuberkulosnimi bacily. Zasypanou rdnu kryjeme obvazem co nejdistdim. Sprdvn6 by to mdl bit sterilni gAz, ale pokud to bude aisty obvaz, kteri alepoii paezehlime horkou Zehlickou,bude I to dobre. Slo li o ranu zllr iistEnou. kterd mie neostr6 okraje, rad6ji dAme na Sdzu n6co masti. Do vibEru je mozno pouzit Sulfatiiasol, Framykoin, nebo mast tohoto slozeni: Solutio Chlum zase z td star6 "kuchynd" apod. Podud VAm to nEkde v lekdrnE ski, Vaselini, Lanolini udElaji, ziskdte op6t nevonici iidkou mastidku, pod kterou se zaholi kdejak6 i inlikovan{ riAna. A neien psovi. Pokud je pes klidnf, vidime, Ze kondetina neot6k6, neni ptilis citlivd, neteae hnis, pak nepievazujeme, necheme vse !'klidu. Az se zadne hojit, pes si obvaz sundii sAm. Bude ho svedit a to je vzdy piiznakem hojeni. Slepeni rdny prob6hne u psa v ndkolika dnech, rozhodn6 diive, nez u dlovEka a do tidne je vse v poiedku. O infekci jsem uZ trochu mluvil. Nevyskytuje se dasto, ale mrize i ohrozit. Nejnebezpedn6jsi je takova, kterd vznikla po bodnuti. RiAnaje male, zavie se, to co hiebikj ai jini podobny piedm6t vnesl, ztstane uvniti a my zjistime, Ze pes najednou
21
kulh'. K inlekci mrlze ale doiit i u iinich ran, zvl6itC pokud jsou rozdrceny, ii zn()iistEny- Infekce je zptsobov5na chotoboplodnimi zdrodky. VEtsinou to isou streptokoky ii stafylo koky, ale mohou se vyskyhrout i lin6. Ty se v rdn6 lzmnozi, proniknou do okolnich tkdni. TElo se brdni, vytvaii ochranne valy z biltch krvinek a podle toho, zda pievlednou ochranne sily organismu, ii ritok bakterii, vyjde i vit€z. Z tozpadl'ch bilich kNinek se tvoli hnis. isou v n6m vdtsinou i Ziv6 baktelie, pokud nedochdzi k mdstnani hnisu, ter volflc odt6ka, ne_ jsou vdtsinou poskozoveny ochranne valy, rdna se rychle disti a v kr6tk6 dobb se hoji. KdyZ ale zandt postupuje, dostavi se ctok, lrolest a hrozi rozsiieni. O jednom z prostiedkri jsem jiz psal. Je to mast a celkem je melo rozhodujici jaka, jen kdyz udrzuje renu neslepenou. Sdm pouziv6m tu, kterou jsem popsal viSe a skuleCnese osvadailau ,,podPbranvch"kopyl koni, hnisavich tlapek pst, ale i vselikych ran lidskich. Je samozlejm6, Ze do masti nesahieme rukou, odebereme potiebni kousek tieba lzidkou a teprve potom pouzijeme na rdnu. Jde-li o rdnu hlubokou, namodime do masti tenki prouzek Sdzy a ten pak zastraime do rany. Musime ho denn6 mdnit. Zaane Ii pievezovat pronikdni bakterii, projevi se to na celkov6m stavu zviiete. Zvisend teplota, sucht, teply nos, nezdjem, nezrdni, pak m6me nejvyssi bas pouzit modernich l6tek infekci potlaiujicich - antibiotik. Jejich skdla je pestr6. Pokud je ale poclavame, musime si uvddomit, Ze jsou ridinnd ien tehdy, dodAme-ii jich dostatek a v celkenr piesnich inteNalech. Uvedu zde diivkovani tEch bdzntch: Penicilin - Procain - injekdni. Stadi injekce lx denn€, v bEZ n6 lahvidce je 600 000 jednotek, v lehdich plipadech staii jen ptl lahvidky na den, v tdzsich cel6. Musi se podavat neim€nd 5 dni, spise 3 -4 po odezn6ni oncmocndni. V Penicilin tablety. Obsahuji 400 000 jednotek v 1 tabletd a 200 000 jednotek v talrletd pro ddti lpro lnfantibus]. Pod6v6me kazdou 4. hodinu pil tablety pro dospEl6, ai t tabletu d6tskou. Musime podAvat i v nocl, opdt nejm6nd 5 dnn. Chloramphenicolobsahujp v tabletE pro dospild 250 mili gramri a 50 pro d6ti. Prtmdrria d6vka je 30-50 miligramt ra den, rozdblend pro 4 devky. Prakticky to znamen6, Ze u psa, kr.€rj veZi 25 kg d5v6me za den celkem 750 a 1250 miligrani. Pro jednu divku tedy asi 250 miligramfi, coz ie jedna tableta pro dosp616.Pod6v6 se 4x denn6 v pravidelnich intervalech 6tihodin-tedyivnoci.
22
Prakticky stejnE alavkovdni md Tetracyklin a Oxymykoin' Je samozieimd, ze artibiotika pledepisuje veterindi Musime si bit veilomi, ze l6k tdto iady, pokud neprokaze fdinek ilo 36 hoilin, je neridinnt a jeho dalsi podaveni je bez' piedmEtn6. TEZko mtzeme proviid6t bEzne kontrolu bakteri;losickou Died poddvdnlm,ale musime trvaL n€ tom abv byl l6k"podiiviin v iravidelni.h inler\,ale.h a ctoslateinedlouhn fen tak bude t,kovA t€aba fdelne a zamezi zbyteantm ztr6t5m naslch milich Sedich PiAtel MUDi. Eduard Pa$l VYBf,ANO
PRO VAS
CHOBOBY PSO Z NACHLAZANI Nepiizniv6 podasi neni jen nepiijemn6, ale i nebezpedno Nejiast6ii doch6zi v dobd promEnliv6ho podasi k nachlaze[i s pozd6j5imi komplikacemi. Neiaastdii btvaii postizenv ledvirv' voz"o iici, ze kizdi pes prodelal bEhem sveho Zivota chro nicki 26n6t lealvin. Laboratornimi a klinicktmi rozbory bEhem Ddkolika let jsme doili k zdvdru, Ze hlavni piiaina onemocn6ni ledvinov6ho aparetu neni v dietetickich zdvad6ch [nevhoilnE zastoupeni jednotlivich slozek potravy, zvliAstd solij Laboratorni zkousky uk6zaty, Ze poruchy nastevaji pledevsiln v dobd, kdy je promeqliv6, studend a vlhk6 podasi, nejiastEii na podzim a v zim6. V pomdru k l6tu je moznost nachlazeni na jaie dvojnasobna, v zimE osmlnSsobnd a na podzim i-' moznost onemocnini iedenactkr6t vEtsil Jak se pes mflZe nachladit? Vsimndme si choviini psa, kdy: promokne a nebo se vykoupe. SetliisA vodu nejdiive z hlavy a krku. Dak z hrudniku a nakonec z ocasu, Minlmdlni mnozstvi setiese z beder, kter6 isou pr6vd neichoulostivdjsi Pii piichodu do kotce se zadne voda ze srsti odpaiovat a silni podchlazuje nejen kraiinu ledvin, ale oeli organismus psa. Bihem ndkolika dnt se potom projevi choroba z nachlazeni Vcelku si mtzeme nachlazeni rozddlit do tii klinickich forem: 1. onemocndni moiov6ho apardtu, 2, onemocn€ni zazivaciho traktu, 3- onemocn6ni dtchadel. Jednotlive formy mohou vzAjemnE piechazet a nebo bit kombinoviiny. Ve vetiinE piipadt je pdbEh choroby lehki
a snaalno uDikre pozornosti majitele. Tak tonru biv,a bud pii prvnim nachlazeni, nebo u mladich pst. Teprve pii opakova_ n6m onemocDEni se stav psa zhorsuje. Pii onemocnEDi nlodoveho apardtu je pes mahtni, jakoby ospatt, nemd chut k jidiu. Typickim piiznakem je nadmErnd Zizei a zvtaceni. Pes dasto moai a mod mtz€ bit dervend zbarvena. Bdhem nEkolika dnt se Zizei i moieni upravuje na minimum. Teplota je zvisena jen v prvnich dnech onemocndniAkutni zdndt l€dvin dasto doprov{zi bolest ve slabinach. Mirie btt tak velk6, Ze se pes hrbi. Stalo se nAm v jednom piipad€' Ze vyklenutl beder, ptipominajici zborceni bedernich obratki, ztstalo tvrd6. Po opakovanEm nachlazeni se maiitel tohoto krdtkosrst6ho ohaie rozhodl pro nepuzitelnost v poli psa utra tit. Pii pitvd byl zjiitdn pod pouzdrem ledviny vied velikosti fazole. Jakmile iednou doalo k onemocrdni ledvin, musime vzdy po6itat s tim, Ze se piidruzi uriit6 komplikace- Nejdastdji jsou tc otoky, zpisobene Spatnou dinnosti srdce, ktere je namAbeno ztizenou prichodnosti krve ledvinami. Jinou komplikaci ie tvoieni modovich kam6nki, ktere se nejiast€li tvoli v piin vidce ledvinn6 nebo u samci mezi rameny kosti v pyii. Po Dachlazeni dochdzi ke zm6ndm neien v ledvinach,3le i v modovich cestfch. V chronickich ipipadech se ztluituje sliznice vivodovich cest. Jestlize se to stane v okoli sv6rade modov6ho mdchiie. mtze se vivod tlcpat natolik, Ze pes ne' modi normalnE, mdchii je stele naplnCn a mod neustiile odkap6vd. Stav mrlze trvat ndkolik let. IJednou z nevzAcnich oremoc]rdri l'e rakovina ledviny. Tento piipad vsak neuvddime v souvislosti s nachlazerfim. Tak6 pii ni se objevuje v modi krev.l Piesnou diagn6zu onemocndni modov6ho apariAtu miize stanovit ien v€tedndmi l6kai za pomoci laboratornlho vysetieni. Nachlazenim mohou bit zasazeny i orgdny zazivaci. Pes trpi po nEkolik dni fipornimi pltjmy a nechutenstvim- Z duiiny 6stnl je citit odpornt pach. Zaludek i stleva jsou na pohmat bolestiv6. KoneCnE tietim v6znim stavem je oDenocndni dichadel. PIi t6to chorob6 btve vLdy zvi4er trias [teplota, dech, tep]zde se mtzeme setkat jak s lehkim katarem pddusek, tak i s tdzk'im z6palem plic. Ndkdy pomtze jen klid v teple, jindy vsak musi btt pes pod odbornou p6di vet. 16kaie. L6deni chorob z nachlazeni neri iednoduch6 a dasto rekdy zanechavii tNal6 zmEDy na organisnu. Nejlepsi l6debni6 me'
toda je prevence. Nedopustit, aby se pes nachladil Nedovolit' aby pes v dob6 deit6 z&stal dlouhou dobu na mokrCm misla, kda se nemflze pohybovat. Mokro ani zima mu nevadi, iestiize se pohybuje. Pieal piichodem do kotce je nutne setiit psu vodu ze srsti a biicha. Dojde-li piece k onemocn6ni, je nutn6 ihned vyhledat veterinarniho l6kaie. Projevy chorob z rachla zeni isou tak slozit6, ze nelze uzivat jednoho receptu. L6dba musi btt vzdy komplexfli i specificka. Velkou roli mf bezmasii dieta, nekoienEna, neslana iidta a podavdni aajt. Pii chorob6ch zazivaciho apar6tu se ndm osvdddila dieta, ve kter€ pia vladaji sladkd odvary rtze, ovesnich vloiek, krupicov6 kase atd- Pii naprostem rechutenstvi dostdvd pes heimdnkovi aai s vhodnimi antibiotiky. Nikdy nepodiivdme sulfonamidy, kter6 zazivadltm pomohou, ale poskozuji ledviny. Do relevu, poda r.an6ho lzici nebo sondou, isou piidavany ldtky, kter6 ochrairuii sliznice a zSrovefi tiSi z6nEty. Pii kiedich se osvEdail contraspan. Pievl6d6-li onemocnEni ledvin nebo moaov6ho apar6tu, po ddv6me misto daje a heimAnku daj ledvinovt s piimiaenini l6kli podie visiedkt laboratorniho vyietieni. V kazd6m piipadE vyhledame veterindrnlho l6kaie. Mtze se stet, ze lehk6 onemocndni samo piejde. Pii dalsim nachla zeni uZ je pnibdh horsi a mtze kondit smrti. PITNA VODA IE NEZBYTNA Pes je schopcn velmi dlouho hladovEt, bez vody vsak ne vydrzi, Organismus psa stejn6 jako orSanismus jinich savcu, je vybaven regulainimi mechanismy, kter6 iidi jeho vodni hospoddistvi. Voda odchazi z t6la psa moai, trusem, potem dechem-Prtm6rn6 spotieba vody u psa je 0.35 1na 10 kg Ziv€ v6hy a den. [U 3-4 k8 vdzici koaky to je asi 0,2 I na deD, v podstati tedy spotiebuje koika asi 2x tolik vodyl. Odbor nici z oboru vizivy soudi, ie maximum vody md pes dostat v potfav6. Spotiebuje-li tedy pes veLici 1O kE dennd asi 60 dkg I.:onzervovan6 potravy, kter6 je, zvlast6 v zahranidi, bdzn6 rozEliena a obsahuje zhruba 70 0/o vody, piijme tak vlastnd teoreticky mrohem vice vody, nez je jeho potieba. Jenze to vSechno je pr6vE jen teorie. Ve skutednosti musi mit pes misku cdmdien6 mnozstvi vody, naopak, vody musi bit stdle nadku s vodou stdle k dispozici. Nestaii podat mu jen nijak6 bytek, aby pes zbytedn6 neziznil. Spotieba vody je veimi promdniliv,e a zvlastE za ndkterich okolnosti prudce stoup6. Z riiznich kynologickych aasopisr"rvybrala Eva Strnadov,i
25
ZKUSENOSTI ROZHODCIHO I DIVAKA V IEDNE OSOBE V minul€m roce jsem posuzoval tako rozhodCi na ndkolika PZ a dnes chci iici ndco, nad dim by se m6li zamyslet plede vsim vedouci psi. MEI jsem moznost vidEt, jak velmi dasto pr6vE oni isou piidinou neisp6chu psa, nebo aspoii jei nespravnim piedvedenim poskozuji. easto se steva, Ze vedouci je repozorni a nesleduje psa pii hted6ni. Pouzivanim zbytednE dastich povelt a chozenim ,,a psem pii hlediini nejen Ze mu nepom6h5, ale v6t5inou vic uskodi. KdyZ pes md kratsi hled6 , le tieba mu pomoci tak, Ze ideme pomalu opadntm smErcm, nez pes hledid.To je nutno ndkolikrdt opakovat, aZ pes sdm zadne hledat ptfinE. Tak to vedouci mdl uddlat uZ pii vicviku, ale mnohdy se to pfece povede zachrdnit. Tak6 East6 pisk6ni, voldni a nespr6vn6 porely ptsobi na psa negativn6 a pak vtsledky pii hodnoceif dasto vedouci nemfiie pochopit. Kazdi vedouci znd sv6bo psa. ale ten vzdy nemusi pracovat tak, jako v domrici honitbe pii vtcviku. Rozhoddi musl posoudit jen to, co sdm vidi. ti. skutednou prdci psa a tak6 posuzovat podle zkusebniho fddu- Stane se. Ze i rozhoddi vsechno neDostfehne a tn z6leZi na vedoucim, aby na kazde zareagovdni psa rozhoddfho upozornil a nedopustil, aby pes byl nepr6vem postizen. Piiklad: Pes pii hleddni zastavl, postuprje, znovu zastavi a deset i vfce krokt postupuje a pak pevnE vystavi asi na DEt aZ deset krokt. Pes tedy ukdzal kvalitu nosu, postupovdnt, ale to. ie vystavll zvEi na pEt aZ 10 krokt. neni je5t6 uk6zkou kriitkeho vystavovdni, jak tvrdi mnozi rozhoddi. le proto nut n6, aby vedoucf stdle sveho psa sledoval a na jeho chovdni reagoval. l\407esF stZt. te pli Spatn6mvFtru neuk6zepes to. co ilndv, ale I v tomto piipadd musi vedouci sv6mu psu pomdhat. Horsi uZ je to, Ze pfi ndktertch hledaEkech ie melo zvdfc a tu i kvalitd pes nemd moznost uk6zat, co umi. Za takovE sltuace by mEl rozhoddi zavolat iin6ho psa, aby mu dal mozr'lost ukezat urdltd discipliny a nenechat hledat Jednoho psa pies hodinu tam. kde zvEi vtbec neni, v tEzkdm tereml i za r:elk6ho vedra- Rozumnt rozhoddi md v takovEm piipad€ pierusit hleddni a tomuto Dsu det Dak dalsi moznost v mfstech. kde ie vice zvdfe. Situace pii hleddni bfv6 nEkdy opravdu svizelnij, atp katdt rnzhoddf si musf um6l vZdy poradlt, ne vsak v neprospEch psa.
26
Sam se vzaly snazim, aby pes ukiizal vse, rio umi a v takovich piipadech, kdy pes neprijde dlotlhou dobu do zvEie, ddtn mu jestE dalSi moznost. Za celou dlouhou dobu co posuzuji se mi nestalo, aby pes nem6l moZnost nal6zt alespoi iealen kus zvdle a tak si ovdiit vSe, co Potiebuli ke spravnemu hod' Kdyz vidim, ze vedouci si nepodinA sprdvn6, upoznorrfm ho na jeho Spatni postup a tim pomohu hlavnd tEm, co vedou PoprveVdtsina rozhoddich vsak tvrdi, Ze vedouct to mA v6dat, coz nepovazuji za spri4vn6. Takovi nezkuSent vedouci bivd roz_ trpbe4 kdyz mu rozhodai ndkdy i velmi tvrdd vytkne jeho neschopnost. To md za nasledek, Ze se pak stydi pledv6st dai_ Siho psa a rad€ji vseho zaneche. Dobr6 slovo neni nikdy na zavadu a kazd6ho vedouciho povzbudi, i toho ostiilen6ho. Neni kazd6mu ddno, aby umdl hned napoprvc piedvest pra ra zkouskAch. To ie tak6 umeni. Uvedu zde piiklad: Na PZ, kde jsem posuzoval, vedl bivalv chowatel VO (dnes mii jin6 plemenol vimarana, Rano pied nestupem Di sdEioval jeden dekatel, Ze pied atrn6cti dny to' hoto psa posuzoval na PZ. Neukazal pri nos a tak6 neusp61. Pii losovani se dostal ndhodou do m6 skupiny a nastupoval pak jako itvrti pii hleddni. Byl jsem zv6dav, zda vystavuje, i na celou jeho praci. Pes to byl velmi pdknt. Pied niistupenr lsem iekl vedoucimu, ie zv'ie je zde dost, aby se tedy snazil v6st psd tak, aby uk6za1 vse, co se na PZ pozaduje. Pes po vypuStdni hledal daleko, piiind, ale piesto vfrdce zbytetnd na n€ho pfskal. Upozornil jsem ho na to, on piestal, ale pes hledal st6le tak pokrli, jak jsem si piedstavovai. Pii rychldm hledaDi n6hle zastavil, pomalu postupoval, znovu zastavil, dele postupoval, aZ pevn6 vystavil. Vedouci se k nEmu piiblizil bazanta . Vedouci bazanta vyilapl a po a iekl: vzldtnuti "Vystavuje ho postielil. Pes po rdnE ztstal klidnt a na povel se rozb€hl za bazantem, kteri zaletl do hust€ho h5jku. Asl po itylech minutach bazanta piiresl. Byla to pr6ce velmi pEknir a co navic, ukazal to hlavni, co od psa pozadujeme - dohledavku postielen6 zvdie. Bylo mi divn6, jak je mozn6, Ze pied 14ti dny nevystavoval a neusp6l a dnes ddlal vse vzorov6. Jak je toto mozn6? TEZko vysvetllt. Pak piisla disciplina - spoleini hon. Tady vedoucl zbyteinE poikodil psa o jeden bod, protoze aasto piskal a volal a plestal zase aZ po E6 piipodnce. A pes zase pracoval tak,
jak se vyzaduje. Na to jsem zase reagoval a vysvdtlil vedou_ eimu, dim zaviril slrizeni zremky. Cekatel, kteri se mnou po_ suzoval, pochvalil prdci tohoto psa a tak6 ho hodnotil pie \idznE samtmi atyikami. Zdnvodnil tak6, prod tyto znamky d6r6. S jpho hodno.enim isem souhl as
v hrstem porostlr, piiresla spoustu zvdie a jesta dobEhla a strhla ooranEnou sr;u. Byla na tomto honu obdivovfna Ostat ni alva VO rovn€Z si poainali velmi dobie. Celkovi dojem z tohoto honu byl velmi piiznivi. Vimarani odvedli doslova n6denickou praci, kteri byla ostatnimi nyslivci nelezitd ocenCna-
Pii konean6m hodnoceri jsem lekl aekateli, ktery posuzoval psa pied 14ti dny, Ze m6l vid6t dnes priici tohoto psa. Byi den. Takovelmi piekvapen a iekl, Ze i pes nem,a vzdy "svrij v6 vtkyvy nejsou vzdcnosti a zriim mnoho plipadt 1u iiniclr plemen, kaly pes propadne a za tiden na jinich zkou5k6ch je vitdzem. Nesmime tedy hDed 15mat htl nad psem, ktert neusp6je. Vime podle sebe, Ze neisme tak6 vzdy v dobr6 kondici a nemusime bit zrovna nemocni. Tak je tomu i u psa.
Ze sv6 zkuSenosti vim, Ze vimaran je pes dobrtch kvalit' klerv smele ruize konkuroval ostaln'nl P,cmen[m' a v mnoha disciplinachje i predai. le ale nutno. sDy se kazdli majrtpl psa vbnoval treieir pii vicviku, ale i po ndm, vyzadoval od n6ho naprostou iosluinost a v praxi mu dal moznost ukezat vsechny do;r6 vlastnosti. Dobrii prece vimarana mu pak bude nejvdtsi radosti a odmdnou. Robert Jakoubek
Mfme rozhoddi dobr6, ale i m6nE dobr6, mnozi z nich maji sv6 nazory na vikon psa. Jsou i takovt, kteii neuzndvaji jine plemeno nez to ,,sv6" a ndkdy nes zarazi jejich nevhodn6 po_ znamky, kterimi hodnoti uZ piedem vikon psa, jestE nez zaaal pracovat. Je nutno, aby kazdt vedouci psa byl uktzn6ni, ale tak6 aby si byl v6dom, Ze si nemusi nechat sv6volnE poskodit psa, ma piece pravo protestovat u vrchniho rozhodaiho. ovsem sklr tednE jen tehdy, kdyz stiznost je na mist6. easto slichAv6m od rozhodiich pli ndhodnEm setkdni, Ze mbli moznost na nekterich PZ, VZ i LZ posuzovat vtmarana, kteri pracoval velmi pekn6, ale dasto slysim i to, Ze pes byl vibornich kvalit, ale vedouci Ze nestdl za nic. Je mnoho p6knich vimaranfi, kteli po PZ konai a jsou jen upotiebitelnimi a piesto jejich najitele by s nimi mali pro jejich kvalitu jit na dalsi zkousky, ti. na LZ a VZDE16mekazdi rok vitah znfmek ze vsech zkousek a podle dosazenich visledkrl mtzenle iici, Ze jsou velmi dobr€, i kdyz vim, Ze mohly bit za lepiiho piedvedeni a sprAvn6ho posuzov6ni daleko lepsi. Ndkdy je opravdu radost se podivat a navic jako rozhodai posoudit vzornou prrici ndkterich vimarant i jejich vidcii. Na jednom velk6m honu na bazanty jsem viddl pracovat tai vimarany. lejich pr6ce byla kvalitni a nutno se zmiflit o psu plitele Alta, kteri pracoval nerinavn€. Vibornd dohleddval a leho poslusnost byla vzorove. I starsi fenka slovenskeho hlubosrst€ho stavaae piitele Havliaka ukiizala nerinavnou praci v piindselli a pies oskliv6 poranEni dohledavala ochotnd
28
PETNA PR.ACEViMARANKY Pii prvnim loirsk6m hon6 na llazanty jsme postupovali pai lovu v jedne ledi v porc'stu aekanky Myslivecki hospodai dal piikaz, aby psi nebyli pustbni, Ze je to prvni hon na bazanty a psi by mohli rychim a dalekim hledAnim iuto led zkazit. S timto jsem nesouhlasil a upozornil jsem hospoddie, Ze svoji Ienku m6m naprosto klidnou a Ze se neobdvam, Ze by tuto lei zkazila- citu pak jsem pustil a ta na dostiel hledala a vystavovals.Hospoddi mal tedy moznosl se piesvedbrt o prii|i urd City a iikd ,,miislenu v fukilch' a ne, h li d6l volnou. Kal d6ho [ohouta po stieieni piinesla a odevzdala. Ted se stalo nico, co nikdo;epledvidal. Pii postllpoveni a stiileni kohout{ isem ndhle zahledl n6co rezav6ho. Blesklo mi hlavou, Ze je io liika. Nemohl isem stlilet, nebof by mohla i cita neco ,,chytit". Podkal jsem proto kratidkou chvili a pak isem lisku znovu zahl€dl a ta se trochu otoaila, tak isem vystielil. Liska po ranD sedla na zadek, aie vzchopila se a utikala d6le, ale bylo vidEt, Ze bvla zasazena. Dalsi ridnu stiilel soused a rovndz na zad a liska pies alruhi zesah utikala ddl a zad vlaiela poz emi. Stalo se ale n6co, co jsem neaekal, nebot Cita lisku nikdy nevidEla {u n6s je liaka vzacnostil. Cita se pustila za liskou chytla ji v bEhu za hibet, tak jak bere zaiice. Liska se vgak pii uchopeni stoaila a zakousla se CitC do horniho pysku a ta se ji nemohla zbavit. Zadala naiikat a snazila se lisky zbavitKoneCnE se ji to podaiilo a lisku setesla ze sebe. Liska si sedla na zadek a ien kolem sebe sekala zuby. Mezitim pustili psy i dalsi stielci, ale jak se psi piiblizili k lisce, z6dnt z nich
se neodviizil na lisku zaftoati. Na bojisti ztstala liika a Cita, hterA mdla roztrzeni horni pysk v d6lce asi 3 cm a silnd bar, vila. Od lisky jsem ji ale Demohl odvoiat. Dal jsem ji proto povel ,,aport", Cita okamzit€ lra povel reaSovala a sla po tisce. Podaiilo se ji hned lisku chvtit za hrdlo a tak s ni mavah jako s kodkou, aZ liaku ,,udElala . Bylo doboiovdno_ Obdiv !se( h clen[ lrasehoMS si dovede predstavrl.Doi{onceI zaryti majitele jintch plemen iikali, Ze si vezmou vimarana. VidCli zde preci m6 lenky a zazili zklamdni u svich psi a to ras, kter6 jsou u nds DejpoaetnEjsi.Tito majitete jin€ rasy jen podceiuji. Obdivovali, Ze tak zran€n5 lena se pustila do dalsiho boje a v ndm ztstala vitdzem a nakonec ieii ostrost na ikodiou potvrdila jeji kvalitu a navic jestE to, Ze na tomto hoDd lryla volnC puStdna a byla jedinim psem, kteri byl ,,v rukou" maiitele. Ja sam jako chovatel jsem byl velmi Stastni, Ze jsem na tomto hond mohl ukiizat, co vimaran€ dovedou. Je to piibEh z praxe a jistE takovich piib6hfi u vimarani je mnoho. Nebit lil6 fenky, tak jistE by liska rl6kan1 ,,zatdhla" a byla ztracena. NakoDec mohu iici toto: je nutn6, aby kazcli majitel sv6ho vimarana mdl ,,v rukiicb", tj. mohl se vzaly na ndj apolehnout a tim okoli dokaze jeho kvalitu a tak zvanim "rasisttm'pii, pomene, Ze by jiz jednou ndli zm6nit svfij nazor na jinii plelnena. Jan Soudeknl., Nezamyslice
PNIPOMINKY K CHOVATEL M Klubova inzerce v nabidce zadavani Stdiat v Mvslivosti v ro (e I977 piiiresl€ si.e urcile vysledky,alc rrp zase takovd, iakii byla nabidka od chovatelt. Snazii jsem se rozsi4hlou korespondenci mezi chovateli a z6jemci, aby byta spokoienost na obou stra[6ch, piesto neby]o mozn6 vsem chovateltm pln6 vyhovdt a to hlavn6 v pozddjaich vrzich. Mnozi zajemci sl kladli podminky, tj., aby pes i fena rnEii VZ a dtyiku z nosu a aby to byto v blizkosti jeho okoli atd. V nEkolika plipadech se mi podaiilo tyto jejich pozadavky poopravit a vysvdtlit, coz m6lo kladnt visledek a v nakterycir piipadech na mij dopis jiz neodpovddeli. Vim, Ze u nnohich chovatelt byla situace v zaddni Stdiat velmi nepiiznivii, tj.. Ze nemEli sami zadano ani jedno StEnda dekati, Ze iim zad6m celi vrh. Toto nebylo ani mozn6 a snaiit jsem se vsem chova-
30
telim pomoci alespofi v zadani 1-2 itdnat, coz jsem povazoval za spr6vnd a poclivd. Je nutn6, aby chovatel6 inzerovali v Myslivosti a v Polovnictvu a to vdas, ti- v dobE ke konci biezivosti, nebo hned po vrhu. OtistEni [zveiejndni] inzerietu trvd cca 2 m6sice a s timto nutno poditat. I v roce 1978 klub dal inzerci do Myslivosti a ta bude v [no. ru-bieznu a dubnu. Podle poptdvky se budu snazit pomoci chovatelim, ale vie je zdvisl6 na tom, kolik z6jemcri se u mnE piihl6si. ZiddAmchovatele, aby v piipadE vdtiiho podtu zdjemct, mnE tyto pledali a tinl pomohu v zaddni jintm chovatelim. Chovatel6- dodrzujte,,Chovatelski i6d've v5ech smErech a hned po v.hu nahlaste visledek poradci chovu a majiteli kryciho psat Toto je zdkladni povinnosti chovatele! Po pieddtli St6dat mn6 pak nezapameite nahldsit plesn6 adresy majitehi st€iat! Toto je d ezit6 v zisk6ni novich ileni klubu. V6iim, Ze chovatel6 budou natolik ukaznEni a splni v5e, co zde uvddim. Robert Jakoubek UPOZORNENI PRO CIIOVATEI,E A MAIITELE KRYC1CHPSO V minul6m roce bylo ndkolik piipadii, kde nebyly dodrzeny ,,Smdrnice pro urieni nejvyisi prodejni ceny St6iiat, dosp6 lich psi a fen loveckich plemen a poplatky za kryti chovninl psm . Smdrdce jsme uvedli ve zpravodaji 3-411975, strana 32-33 a Zdd6me vsechny chovatele, tedy i maiitele chovntch pst. aby tyto sm€rnice dodrzovali a v iedndm pfipadE si nesmi maiitel chovneho psa dovolit, aby poiadoval za kryti daleko vic, nez ie stanoveno smdrnicemi, kter6 byly schvAleny PUV CMS dne 18. 6. 1975. Chovatel6 nepodporujte toto ,,chytradeni" a seznamte se s poplatky, kterd mtze majitel chovn6ho psa Z6dat od chovatele pii kryti. Pro osv6zeni pam6ti tyto poplatky uvddime. Velkd plemena: Ohaii: barvSii, sprirgerspaniel, welshspriDserspalriel, r'etr.iever a labrador ZAkladni poplatek 300 Kds
3t
MoZr.E ptjlezky
za:
al rispE5n6absolvovani VZ, Hb bl nspEsn6absolvovdniMKP-MMS, por. zk. ohait cl za kazdt titul vitdz: MKP, MFH, MFv, MRK, MMS, por. zk. ohait, VZ sout€ze AO, VO, DO, celost. zk. barv. dl titul eampion CSSR,ndrodni vitdz, klubovt vit6z el titul mezindrodni Sampion kr6sy il titul mezindrodrri Sampion pr6oe
50 Kds 50 Kis
50 50 50 100
Kes Kas Kds Kas
Robert lakoubek RADY CHOVATEf,OMA DRZITBf,UM PSO LOVECKfCH PI,EMEN Chovem lovecktch pst piispiv6me ke zviseni kulturniho bohatstvi a hospoddisk6ho uzitku nasi socialistick€ spolednosti. Chovatelskim cilem je vypEstovat lovecky upotiebitelne jedince na zdkladE modernich biologickich, v praxi ovdienich znalosti. K dosaieni tohoto cile a k upevnEni chovatelskd kfz' Dd byl vyddn Chovatelski a zapisni idd, Podminky prc zaiazeni pst a fen lovecktch plemen do chovu, smdrnice pro po vinn6 tetov6ni 5t6fiat loveckich plemen, smdrnlce pro povinn-5 jerni svody mladfch pst a pokyny chovatelskich klubri pro svody jedinci urd€nich pro chov a jejich registraci. NEkteii majitel6 loveckich psi z neznalosti Chovatelsk6ho zdpisniho iddu a vtse uvedenfch smdrnic a pokynt se pil pod6vdni Z6dosti plemenn6 knize kynologick6ho oddEleni Ov eMS dopoustEil dasto chyb. Cimz doch6zi ke zbytedne korespondenci mezi Zadateli a plemennou knihou pii dalsim vyzadovdni dokladt nebo podAvdni informaci- Nebude proto jist6 Skodit, Ivedeme-li ve strudnosti nEkter6 zdsady, kterimi bv se majitelF lovecktch pst pli poddvdni svich Z6dosti m6li iidit. Zfdost o registraDi chovn6 zpisobilosti psa - feny Pro splndni podminek opraviuiicl psa - fenu uriit6ho plemene k zaiazeni do chovu na z{klad€ Podminek pro zaiazeni psfi a fen lovecktch plemen do chovu [k dispozici na OV eMS a kyn- oddEleni OV dMSl piedlozi majitel takov6ho jedince plemenr€ knize UV eMS origindl prtkazu ptvodo a rdstiizek slozeDky o zaplaceni dleDsk6ho plispdvku piislusnenru chova
ielsk6mu klubu- U ptemen loveiti slididi, alialidti ohaii a jaSdterieii je nutn6 piedem piedlorit prrikaz ptvodu plislusnemu poradci chovlr k registraci. Prtkazy ptvodll, jsou pak piimo ioradci chovu zasildny plemenn6 knize Uv eMS. Zidost o chritrdni n{zev chovnE slanice Zddost o chriin6ni ndzev chovn6 stanice je nutn6 piedklii dat na piedepsan6m formulaii potvrzen6m OV CMS. Kazdi Zadatel musi uv6st Sest teskich n6zvt chovnich stanic, aby pii schvalovAni ndzvu v istiednim ndrodnim rejstiiku byla zajistEna Silsi volba. K Zi4dostise piipoii nstiizek o zaplaceni alenskdho piispEvku piistuEn6mu chovatelsk6mu klubu. V pii padE, Ze fena nemd dosud potvrzenorr chovnou zptsobilost plemennou knihou kyn- odd. Ov eMS le nutn6 piipojti l origi n6t prikazu ptvodu. Kazd6mu chovateli se chrdni jen jeden ndzev chovn6 stanice i v pllpad6, Ze chov6 n6kolik pleme . Ziidost o zipis vrhu inat Kazdt chovatel je povinen po narozeni st6dat vyplnit piesnd piihltSku k zdpisu vrhu 5t6iat. lD€na Stdiat z jednoho vrhll musi zaiinat vzdy steioim podatednfm pismenem a nesml sc opakovat u datsich vrhi t6ze chovn6 stanice. Kazdt vrh musi zaifnat jinim poa6tednim pismenem. Je-li plemennd kniha fv eMS z dnvodu opakujiciho se jm6na toto zmEnit vyrozumi (t tom chovatele, kteri ie povinen tuto zmdnu nahldsit piisluanemu OV eMS St€lata na plihl65ce uvdddjte v poiadi psi a leny podle abecedniho poii4dku [Ajax, Alan, Astor, Aida, Atma. Astra). Pozornost se musi t6Z vdnovat vykresleni bar€v a znakrl na zadni strand piihliiskv tak, aby zdkresy souhlasily se im6ny StEiat na plihlegce. Kaidi chovatel je povinen piihlasku vlastnorudnE podepsat. iinak je neplatne. Vypln6nou plihlasku piedlozi chovatel OV eMS, kde mu na piihldsku potvrdi flenstvi v eMS a na zdkladE piedlozenf {stlizku slo zenky o zaDlaceni ilensk6ho piisp6vku i dlenstvi v piislusn6n chovatetsk6rD klubu. Ov eMS Diid6li t6Z St6iatim tetovaci aisla- Tetov6ni provedi Okresni veterindrni zaiizenf ve stdii cca 6-7 tfdnfi. Tetovdni ie nutnd vdnovat pozornost, aby plldElend aisla soublasila s dislv. kter6 isou tetovena a nedochiizelo k ziamEnEdtEiat a tim k chybn6mu otetovdni. Z5dost o zaps6ni importovan6ho iedince Pii poddvdni Zadostio zieDisiedince ziskan6hoze zahranidl ie tieba, aby kazdi Zadatel piedlozil oriBin6l prrlkazu ptvodu vydari pllsl Snim kynologickim svazem zemE pfivodu. Ptat-
33
nost t6cto prfikazt privodu ie ovEiovdna na kynologick6m od dElenf Ov eMS. V piipadE, te se iedfld o dar je tfeba piedloZit darovaci listinu a v dalsich piipadech, kdy se jednd o vimdnu flebo vyrovnani kryciho poplatku i doklad, kdy byl tento zprisob nabyti jedince ze zahranidi povolen kynologickim odddlenim tV eMS. Dilezit6 upozornEni- Pii dovozu psa feny z NSR musi btt k prtkazu pivodu piipojena it zv. "uznAvaci listina" (Ahnentafel-Anerkekkung fiir das Ausslandl, bez kter€ nelze importovanEho jedince ilo plemenne knihv 6V eMS zapsat. Po splndni tdchto podminek stanovenich pro dovoz psa lenv ze zahranidi bude takovf iedinec zaps6n do plemenn6 knihy OV eMS pod piislusn6 elp. Zedost o vydeni duplikdtu pdkazu pivodu Vyddni duplikdtu Drtkazu privodu trv6 po proiiti piislusnich GDatieni cca Ddt mdsict. Duplikdt nesmi bit plemennou knihbu ljv eMS vvden dlive nez po uplvnuti iednoho mEsice po uvefeindni v dasopise Myslivost a Polovnictvo a rybSrstvoZadost o vvddni dllplik6tu prtkazu ptvodu musi bit potvrzera ov eMS. kde musi bit ztreta ohl65enaNa zdvEr nikolik dfrleiiltch upozorndni KaZdi rnsiilel loveck6hoDsabv mal mil Chnvatelski a 76pis ni i6d a Podminkv Dro zaiazeni Dst a fen loveckVch Dlemen alo chovu l kdispozici na ov eMS a kyn. odd. I]v eMSl. Chovatel6 neopomefite pii odesileni Drtkazu Dflvodu novitt) rnajitelirm tyto na piedri zelen6 stranE podepsat. Bez vaseho fodnisu ip prikaz pivodu neplatnf. Iakmile vds Des - fena zisk6 na vistav6 nebo zkouskSch jak6koliv dalsi ocenEni Do rirovcdeni registrace chovnosti za ilete Drikaz rrtvodu plemennAknize OV eMs k doDlnEnlchovn6 kartv. Zabr{nite tim zbyteinfm nSmitkdm z vasi stranv, ie titulv a zkoudky nejsou sprdvnd uvedeny v prtkazech p&vodu Stdiat. Vaiirel6 chovnvch nsfi dod_i"irp Ierminv Tasl6ni oriqindlrr ..Doporuieni ke krvti" na OV eMS. Bez tohoto dokladu nemfrze bit vrh maiiteli feny zasl6n. Kazdd ?mEna vlastnika ' hovndho redince musi bvl hldsena do 10 dnfr hla.nilnu Doradcl chovu Dtislusneho Dlemene a plcmenn6 knize OV aMS. Prikaz Dtvod,l uhvnul6ho Dsa musi bft zaslen k znehodnoceniplemenn6 knize OV eMS prostiednict vim OV aMS. kterf Dsa vvskrtne ze sv6 evidence.
vEstnik eMs 1111977
OBSAH:
shaEa Mezindroalnl vtstava psri _ vtbor klubu Vtrodnl dlensk€ a spddovd schize 1g7a- ing. V. Kloub Plehled o [Casti na zkouskdch v fitr:e 7977 losef losef Zprdva hlawfho poradce chovu - iDA. M. Htlka
4
zpr6va o hospodaienl za rok lg77 - v. Hanus
13
eestn€ clenstul v eMS sPz) - Dr. v. B. Stres a psi - MVDr. K. Peildl
16
Stlevnl paraslt€ u pst a jeiich l6aen( - MUDr. Ed. Partl
1S
R6ny a hnlsav6 oneEocn€nl pst - MUDI. Ed. Partl
20
Vybldno pro Vds - E. Strnadova
23
ZkuEenostl rozboddiho i div{ka v jedD6 osobd R. Jakoubek PEkndprfce vymaranky - J. Soutek
2A
Piipomlnka k chovatelim - R. Jakoubek
30
Upozornonl pro chovatele a majitele krycich pst R. lakoubek Rady chovateldm a dditeltm pst lov. plemen eMs - vcstuik 11/1977
29
31 32