Gymnázium, Brno, Elgartova 3
GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Téma: EURASIE
Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Název: Železniční síť na politické mapě střední Evropy Datum: 13.2.2014 Cílová skupina: student gymnázia Vzdělávací obor: geografie Anotace: Prezentace poukazuje na změny ve vývoji železnice s ohledem ke změnám politické situace v Evropě
ŽELEZNIČNÍ SÍŤ STŘ. EVROPY NA POLIT. MAPĚ ● železniční síť stř. Evropy vzniká v pol. 19. st. ● železniční síť stř. Evropy takřka dokončena koncem 19. st. ● v pol.19. st. ve stř. Evropě nejvýznam.: Prusko a Rakousko ● na konci 19.st. nejvýznam.: ▪
sjednocené Německo (1871)
▪
Rakousko – Uhersko (název od 1867)
● snaha Německa a R – U po vzájemném želez. spojení
● žel. propojení obou velmocí přes české země a dnešní Polsko ● konečná žel. síť umožňuje spojení Baltu s Jadranem ● pro hospodářský rozvoj důležitá přeprava surovin ● pro německé hospodářství důležité železniční napojení oblastí: ▪
Poruří
▪
Porýní
▪
Sársko
▪
Bavorsko
▪
oblast V. Pruska
▪
Dolního i Horního Slezska
▪
přístavů (Stettin, Danzig, Hamburg, Königsberg atd)
● pro rakouské hospodářství důležité železniční propojení: ▪
vlastních rakouských zemí
▪
na pruské železnice v oblasti Slezska
▪
na bavorské železnice
▪
na české země
▪
na Uhry
▪
na Terst u Jaderského moře
▪
na Malopolsko
▪
na Halič
▪
na Kraňsko (dnes Slovinsko)
● Důležité pro české země : ▪ snaha propojit řeky Dunaj a Vltava (přes pohoří Šumava) • záměrem dovoz soli ze Solnohradu do českých zemí • řešeno koněspřežkou Č. Budějovice – Linz (1828) (původně zamýšleno budovat vodní kanál) ▪ snaha zajistit dovoz soli z oblasti Haliče (od r. 1772 rakouské) • cílem solné doly Wieliczka a Bochnia (dnes Polsko) • řešeno tzv. „Severní dráhou císaře Ferdinanda“ • vedena také přes území Moravy a dnešního Polska
● SEVERNÍ DRÁHA CÍSAŘE FERDINANDA: ▪
stavba zahájena r. 1837 z Vídně (severním směrem)
▪
provoz zahájen r. 1856 (v úseku Vídeň - Krakov)
▪
hlavní osa směrována přes Krakov do Haliče
▪
na českém území tři odbočky z hlavní trasy:
▪
•
do Brna (1839 první parostrojní železnice na území ČR)
•
do Olomouce (1841)
•
do Opavy (1855)
spojovací trať Bohumín – Annaberg (Chalupki) umožnila propojení pruských a rakouských železnic, čímž vzniká přímé spojení Vídeň – Berlin (1848)
▪
původním účelem dovoz soli z Haliče
▪
následně využíváno i k přepravě uhlí z Ostravska
▪
původně pojížděno po pravé koleji
▪
1872 zaveden levostranný provoz •
na čes. území poslední levostranná železnice (od 9.12.2012 opět pravostranný provoz)
▪
propojovala dnešní státy: -
Rakousko
-
Česko
-
Polsko
● VÝVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČESKÝCH ZEMÍCH: ▪
první parostrojní spojení Rajhrad – Brno (11.11.1838) • zkušební provoz (lokomotiva „Moravia“) • snaha Brna „přivítat“ lokomotivu dříve než Břeclav
▪
spojení Vídeň – Břeclav otevřeno 6.6.1839
▪
spojení Vídeň – Brno otevřeno 7.7. 1839 (první oficiální trať) (při zpáteční cestě první železniční nehoda na území ČR)
▪
na železniční síť byly postupně napojovány další úseky: •
Břeclav – Přerov
1841 (na hlavní trati do Haliče)
•
Přerov – Olomouc
1841 (odbočka ve směru Praha)
•
Přerov – Lipník n/B 1842 (na hlavní trati do Haliče)
• Lipník n/B – Bohumín
1847 (na hlavní trati do Haliče)
• Olomouc – Praha
1845 (prodloužení odbočky z Přerova)
• Brno – Česká Třebová
1849 (prodloužení odbočky z Břeclavi)
• Praha – Ústí n/L – Děčín 1851 (následuje napojení na Sasko)
HOSPODÁŘSKÝ VZESTUP MĚST : ● města na železnici nabyla významu – např. Pardubice ● města odmítající železnici do pozadí – např. Židlochovice
●
do r. 1845 1846 - 55 1856 - 66 ● Ústí nad Labem ● Praha ● Krakow ● Bohumín ● Česká Třebová ● Přerov ● Brno ● Břeclav
Vývoj želez. sítě ve stř. Evropě do r. 1866
významné stanice tzv. Sev. dráhy cís. Ferdinanda další významné stanice v českých zemích
1839 otevření úseku (6) (5)
(1) Praha
(8)
(7)
(15) (3)
(17)
(12)
(1)
(16) (11)
(4)
(10) (2) (13) (9) (14)
(18)
(2) Brno (3) Olomouc (4)
Plzeň
(5)
Ústí nad Labem
(6)
Kolín
(7) (8)
Pardubice
(9)
Břeclav
Česká Třebová
(10) Přerov (11) Ostrava (12) Bohumín (13) České Budějovice (14) Linec – dnes (A) (15) Krakov – dnes (PL) (16) Vělička – dnes (PL) © Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
(17) Bochnia – dnes (PL) (18) Vídeň – dnes (A)
Porovnáním uvedeného schématu se současnou mapou ČR zjisti české názvy stanic ležících na hlavní ose „Severní dráhy císaře Ferdinanda“, které se dnes nacházejí na území ČR + urči dvě nejvýznam. stanice osob. dopravy, které se dnes nacházejí na území Rakouska a Polska:
● Krakov (PL) ● Bohumín
● Ostrava ● Přerov ● Břeclav ● Vídeň (A)
© Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
Úkoly: 1)
Zjistěte, odkud kam vedla v Rakousku koněspřežka spojující řeky Dunaj a Vlatava ? České Budějovice – Linz, stabilní provoz zahájen 1828
2)
Zjistěte, odkud kam vedla tzv. Severní dráha císaře Ferdinanda, přes které dnešní státy a odhadněte její tehdejší hlavní význam Wien – Galizien (Halič), ukončeno v Salzbergu (dnes Bochnia v Polsku) přes dnešní Rakousko, Česko a Polsko hlavní význam doprava soli z Haliče do rakouských zemí
3)
Zjistěte, kdy byly otevřeny jednotlivé traťové úseky mezi městy Wien – Krakow 1839
Wien (Vídeň) – Lundenburg (Břeclav)
1841
Lundenburg – Prerau (Přerov)
1847
Prerau
– Oderberg (Bohumín)
1848
Oderberg
– Krakau (Krakov)
4)
5)
6)
Uveďte nejvýznamnější stanice hlavní osy Severní dráhy císaře Ferdinanda na území českých zemí Lundenburg (Břeclav),
Prerau (Přerov),
Mährisch – Ostrau (Moravská Ostrava),
Oderberg (Bohumín)
Kam vedly v českých zemích 3 nejdůležitější odbočky ze Sev. dráhy cís. Ferdinanda ? do Brna
1839
do Olomouce
1841
do Opavy
1855
Uveďte dvě nejvýznamnější naleziště soli na území dnešního Polska, odkud byla po železnici dopravována do rakouských zemí sůl Groß Salze (Wieliczka) Salzberg (Bochnia)
7)
Zjistěte vybudované traťové úseky na území dnešního Česka v následujících obdobích: a)
do r. 1845: Budweis (Č. Budějovice) – Linz (Linec) Lundenburg (Břeclav) – Brünn (Brno) Lundenburg – Prarau (Přerov) – Olmütz (Olomouc) – Prag (Praha)
b)
v letech 1846 – 1855 Prag – Aussig (Ústí n/L) – Tetschen (Děčín) Leipnik (Lipník n/B) – Oderberg (Bohumín)
c)
v letech 1856 – 1866 Prag – Pilsen (Plzeň)
8)
Odkud vedla odbočka z hlavní tratě Vídeň – Krakov, která napojovala Prahu na žel. síť ? z Přerova (budováno v letech 1841 - 1845)
9)
Se kterými městy měla Praha železniční spojení již v pol. 19. st. (například)? Berlin
Magdeburg
Leipzig
Stettin (Štětín)
Posen (Poznaň)
Wien
Dresden
Breslau (Vratislav)
Krakau (Krakov)
Budapest
Preßburg (Bratislava)
Brünn (Brno)
10) Vypiš významné železniční stanice na území českých zemí v pol. 19. st. Břeclav
Brno
Přerov
Olomouc
Č. Třebová
Plzeň
Ústí n/L
Ostrava
Bohumín
Zdroje: HONS, J. a kol.: Čtení o Severní dráze Ferdinandově. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1990 ŠTĚPÁN, M.: Přehledné dějiny československých železnic 1824 – 1948. Dopravní nakladatelství, Praha 1958 TRÁVNÍČEK, R.:160 let železnice v Brně, In: Biologie – chemie – zeměpis, 8, č. 5. Praha, SPN 1999. Autorem materiálů a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.