Historie české správy Správní vývoj v 9. – 12. století /2.část/
Název školy
SOŠ InterDact s.r.o. Most
Autor
Mgr. Daniel Kubát
Název šablony
V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol
Číslo projektu
VY_52_INOVACE_03
Předmět
Historie české správy
Tematický celek
Správní vývoj v 9. – 12. století
Téma
Správní vývoj v 9. – 12. století /část 2/ Hradská soustava, církevní správa
Druh učebního materiálu
Prezentace
Metodický pokyn
Prezentace je určena k výkladu nového tématu
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Hradská soustava ve 12. století
Základem hradské soustavy byla důležitá přemyslovská hradiště se svým okolím. Soudní pravomoc náležela kastelánům (dohlíželi na vraždy, nedodržování párového manželství, cizoložství, prostituci a opilství – na tyto prohřešky upozorňoval kastelána arcikněz). Knížeti pak přenechával kastelán nejtěžší zločiny – bratrovraždu, otcovraždu a vraždu kněze.
Ve 12. století dochází k rozdělení výkonu soudní moci na hradech mezi následující úředníky: a) kastelán – soudil osoby svobodné a spory o větší částky b) vilik – soudil za přítomnosti čeledi osoby nesvobodné a spory o menší částky c) sudí – objevuje se až za Vladislava II. – přebírá kastelánskou soudní funkci
Každá hradská provincie odváděla nejen desátek všech výnosů, který patřil knížeti, nýbrž i další zvláštní dávky a služby vázané k osobě knížete a jeho doprovodu: a) povoz – povinnost doprovázet knížete na cestách a ukazovat mu cestu b) nocleh – povinnost knížete ubytovat a živit c) osep – povinnost dodávat píci pro koně knížecí družiny d) nářez – povinnost dodávat dobytek na porážku pro knížete a jeho družinu e) poklona – čestné dary k uctění knížete – drůbež a vejce
Další povinností byla zemská robota – obyvatelstvo stavělo a udržovalo hrady, cesty, hlídalo na hradech, na pomezí atd. Vilik na všechny tyto činnosti dohlížel, řídil práci nesvobodného obyvatelstva a čeledi.
Dalším zdrojem knížete bylo clo, které vybírali celníci. Kupci pak měla být zajištěna ochrana. Výše se stanovila podle početnosti průvodu, vozů, koní a zboží.
český přemyslovský stát byl od počátku státem křesťanským (od 9. století) vznik církevní správy byl závislý na míře christianizace (pokřesťanštění obyvatelstva) před vznikem přemyslovského státu byly Čechy misijním územím salcburského arcibiskupství (křesťanství šířeno z biskupství v Řezně a Pasově) V 9. – 10. století náleželo území Čech k biskupství v Řezně
U nás díky germánským vlivům vzniká soustava vlastnických kostelů (podle germánské zásady: vše, co se na půdě postaví, patří majiteli půdy). Kostely s kláštery patřily svým zakladatelům a poté jejich dědicům jako majitelům, ti kostely spravovali a volně nakládali se všemi dary kostelu. Zakladatelé zároveň dosazovali a dohlíželi na kněze.
Území pražské diecéze se krylo se státními hranicemi, zahrnovalo zřejmě i Moravu. Zřízeno Boleslavem II. (po cestě jeho sestry Mlady do Říma). Bylo podřízeno arcibiskupství v Mohuči. Vlastníkem biskupského kostela (rotundy sv. Víta) byl český kníže. Biskupa kníže jmenoval, nebo byl volen přijetím shromážděnými velmoži a duchovenstvem. Kandidát pak musel být potvrzen císařem (investitura), symbolicky převzal berlu a prsten a byl svěcen mohučským metropolitou.
založeno při kostele sv. Petra v pozadí politické důvody, snaha oslabit moc biskupa z rodu Přemyslovců Jaromíra kníže Vratislav tak měl přímý vliv na duchovenstvo, šlo o přímé propojení církevní organizace s organizací státu
Během 10. – 11. století byl zakladatelem většiny kostelů kníže, případně údělník. Kostely budovány při důležitých hradištích. Na venkově nevznikaly, venkovan byl podle římského principu pohanem. Hradské kostely zde se seskupoval sbor kleriků představeným byl arcikněz (archipresbyter) – ustanoven knížetem nebo kastelánem arciknězem pražského obvodu byl biskup měly svá práva (zřídit hřbitov, pohřbívat atd.)
Během 11. a 12. století již nejsou vlastnické kostely vázány na hrady, objevují se i ve velké míře na venkově. Nebyly však plnoprávné, konaly se zde jen bohoslužby. Hradským kostelům nadále vyhrazeny křty, pohřby, oslavy velkých svátků a placení desátků. Ve druhé polovině 12. století vzniká skutečná farní organizace. Vzniká síť farností, tedy nepříliš rozsáhlých územních obvodů s jediným farním kostelem a jen ojediněle i s dalším filiálním kostelem. Farnost spravována farářem.
Jindřich Zdík (po pravé straně s listinou) (Dedikační listina z Olomouckého horoligia)
Reformátorem v oblasti církevní správy byl ve 12. století Jindřich Zdík (biskupem v letech 1126 -1150). Zdík byl zakladatelem prvních arcijáhenství (první na světské moci nezávislé složky církevní správy). Zdík získal od Soběslava I. roku 1131 šest hradských kostelů moravských i s jejich majetkem – z nich Zdík zřídil právě arcijáhenství.
Rozdíl mezi arciknězem a arcijáhnem: arcikněz – závislost na knížeti arcijáhen – jmenováni biskupem
významnější kostely, při nichž působil vícečlenný sbor duchovních (kapitula), řídily se kanovnickými pravidly každá kapitula měla svou samosprávu: a) probošt b) děkan Nejstarší kapitula u nás – ve Staré Boleslavi (1045).
Na konci 12. století dochází k závažné změně. Od roku 1197 přechází investitura pražských biskupů z císaře na českého krále (později zaručeno Zlatou bulou sicilskou). Na počátku 13. století však přechází volba biskupa výhradně na biskupskou kapitolu.
Zdroje:
http://vlastenci.cz/obr/znaky/levC1.gif http://archeologie.php5.cz/wordpress/wp-content/uploads/2010/11/vx_1.jpg http://leccos.com/pics/pic/hradska_soustava-_mapa.jpg http://www.risy.cz/Files/Images/beskydy/historie/historie_tesinsko.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Olomouck%C3%A9_horologium.jpg