No title

ZPRAVODAJ Svazu českých a moravských bytových družstev

Ročník 45

Číslo 6

Praha, 6.12. 2013

ISSN 1213-2756

OBSAH  Některé zajímavé grafy a srovnání ze statistiky členských organizací SČMBD

str.

3

 Daňový režim příjmů ze společných částí domů

11

 Doporučení ke stanovám bytového družstva se shromážděním delegátů (nájem

12

družstevního bytu)

 Vzory pro odměňování členů orgánů

20

- Smlouva o výkonu funkce - Směrnice pro odměňování členů orgánů družstva a poskytování jiných plnění ve prospěch těchto osob (verze I – „opatrnější“) - Směrnice pro odměňování členů orgánů družstva a poskytování jiných plnění ve prospěch těchto osob (verze II – „benevolentnější“)

 Přehled výkladových stanovisek KANCL týkající se problematiky bytových družstev a

33

bytového vlastnictví po rekodifikaci

 Zákon č. 311/2013 Sb. o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým

39

rodinným domům některých družstev

 TPG 704 01 Domovní plynovody: Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná

48

paliva – změna platná k 1.8.2013

 Dodatek k pojistné smlouvě č. 7720636923 – aktualizace k datu 1.1.2013

51

- Úvod - Pojistná smlouva č. 7720636923 - Přihláška k PS č. 7720636923

 Informace k otázkám pojistného plnění v případě poškození nebo zničení bytového

63

domu explozí („případ Frenštát pod Radhoštěm“ a „případ Havířov“)

 Informace o nových právních předpisech

Adresa vydavatele: Svaz českých a moravských bytových družstev, Podolská 50, 147 00 Praha 4

65

2 Zpravodaj 6/ 2013

Některé zajímavé grafy a srovnání ze statistiky členských organizací SČMBD ke dni 31.12.2012 Referent: Ing. Alena Vyštejnová telefon: 241 087 236

e-mail: [email protected]

Počet družstev, která se zúčastnila statistického šetření

Celkový počet členských družstev Počet družstev zúčastněných ve statistickém šetření Počet bytů ve vlastnictví zúčastněných družstev Celkový počet bytů ve vlastnictví členských bytových družstev SČMBD

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem 2012

Celkem 2011

Index 2012/2011

305

61

14

27

26

41

56

46

576

596

0,97

71

59

13

25

26

41

48

45

328

331

0,99

12217

43021

18509

11699

39821

26641

43432

79801

275141

280658

0,98

25288

43082

24008

11980

39821

26641

44036

79867

294723

312796

0,94

Údaje vykázané úřadem rady pražských družstev nejsou plně srovnatelné s údaji z předcházejících období vzhledem ke změnám ve složení zúčastněných družstev z tohoto regionu. Statistické šetření zahrnuje jen bytová družstva nikoliv SVJ. Zastoupení jednotlivých oblastí se posuzuje podle -

počtu členů družstev počtu bytů ve vlastnictví družstev počtu bytů spravovaných družstvy.

Ve všech případech dosahuje nejvyššího podílu stejně jako v předcházejícím roce severomoravský region s 24 % členů z celkového počtu 470248 členů, s 30 % bytů z celkového počtu 266 654 bytů ve vlastnictví družstev a s 24 % bytů z celkového počtu 595 335 bytů ve správě družstev. Naopak nejmenší zastoupení ve vzorku podle uvedených ukazatelů vykazují pražská družstva 2 - 3 %. Z českých oblastí je v členské základně nejsilněji zastoupena severočeská oblast 15 %, ve vlastnictví bytů a počtu bytů ve správě středočeská oblast 13 - 16 % z celkového počtu. Členská základna družstev zúčastněných ve statistickém šetření Pha Počet členů družstev celkem z toho nájemci bytů a NP a členové s přiděleným bytem nebo NP vlastníci bytů převedených družstvem ostatní členové (např. nebydlící)

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

12679

55888

32688

40248

68754

45066

101225

113700

470248

3865

39152

20190

12345

41808

27610

45591

83170

273731

6874

14369

11158

23671

25262

15308

46939

26691

170272

1940

2367

1340

4232

1684

2148

8695

3839

26245

Poznámka: NP – nebytový prostor

Zpravodaj 6/2013

3

Struktura členů

Počet členů celkem Pha Svm Stč 3% 24% 12% Jhč 7%

Jhm 21%

6% ostatní 36% vlastníci

Zpč Svč 8%

Vchč 10%

58% nájemc i

15%

Počet bytů ve vlastnictví družstev v členění na spravované a svěřené do správy jiným osobám a podíl bytů v panelových domech na celkovém počtu bytů ve vlastnictví družstev

Počet bytů ve vlastnictví družstev celkem v tom byty v panelových domech z celkového počtu bytů ve vlastnictví ve správě družstev ve správě jiné právnické nebo fyzické osoby

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

3729

43022

18509

11699

39821

26641

43432

79801

266654

2777

36905

13262

9872

36700

19423

33880

74061

226880

3538

42689

18376

11672

39725

25885

43209

79363

264457

191

333

133

27

96

756

223

438

2197

Byty převedené družstvy od roku 1992 podle zákona o vlastnictví bytů (317 309 družstevních bytů) rok 2010 rok 2011 rok 2012

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

celkem

13063 10816 8817

34100 35254 38043

28104 31280 24878

26465 29402 30085

21407 22898 23523

34705 36253 43481

77203 78379 82631

66480 63000 65851

301527 307282 317309

Struktura bytů spravovaných družstvy Počet bytů ve správě družstev celkem z toho ve vlastnictví družstev převedené družstvy podle zák. o vlastnictví bytů ve vlastnictví ostatních práv. nebo fyz. osob Podíl vlastních bytů na celkovém počtu bytů ve správě družstev v %

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

12217

80326

40357

48095

77580

63284

129791

143685

595335

3538

42689

18376

11672

39725

25885

43209

79363

264457

6943

28481

17517

28759

34316

29924

68657

53788

268385

1736

9156

4464

7664

3539

7475

17925

10534

62643

28,9

53,1

45,5

24,3

51,2

40,9

33,3

55,2

44,4

4 Zpravodaj 6/ 2013

Struktura spravovaných bytů 11% ostatní byty 44% vlastní byty 45% převedené byty

S rostoucí úlohou bytových družstev jako správců bytového fondu ve vlastnictví jiných osob nadále klesá podíl vlastních bytů na celkovém počtu družstvy spravovaných bytů. Vývoj za poslední tři roky dokumentuje následující tabulka:

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

rok 2010

34,8

57,4

49,7

28,8

58,5

45,9

35,8

59,0

48,9

rok 2011

27,9

55,4

42,5

25,9

52,4

42,7

35,5

57,4

45,9

rok 2012

28,9

53,1

45,5

24,3

51,2

40,9

33,3

55,2

44,4

Podíl vlastních bytů na celkovém počtu bytů ve správě družstev v %

Celkem

Počet družstevních garáží, garážových stání a rodinných domků a počet bytových domů ve vlastnictví a spoluvlastnictví družstev (z nich panelových) Počet garáží a garážových stání ve vlastnictví družstev Počet bytových domů ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví družstev celkem v tom panelových Počet rodinných domů ve vlastnictví družstev

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

1741

7790

3222

4770

3643

4142

7853

10901

44062

275

2435

1330

1826

2009

2085

4240

4037

18237

143

1269

602

1213

1474

660

2361

3288

11010

0

23

13

14

2

21

2

12

87

Průměrná velikost družstva podle počtu členů a počtu bytů ve vlastnictví družstva Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

Průměrný počet členů v 1 družstvu

179

947

2514

1610

2644

1099

2109

2527

1434

Průměrný počet bytů ve vlastnictví 1 družstva

53

729

1424

468

1532

650

905

1773

813

Zpravodaj 6/2013

5

Průměrná velikost družstva podle počtu zaměstnanců rok

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

Evidenční počet zaměst. družstev ve fyz. osobách

2011

115

378

179

191

375

392

640

747

3017

Evidenční počet zaměst. družstev ve fyz. osobách

2012

124

472

150

182

350

389

640

725

3032

Evidenční počet zaměst. družstev přepočtený

2011

84

360

177

187

366

366

622

726

2888

Evidenční počet zaměst. družstev přepočtený

2012

82

355

148

178

342

349

614

697

2765

Počet zaměstnanců správy družstva přepočtený

2012

78

313

134

153

290

293

544

580

2385

2012

95,0

88,0

90,0

86,0

85,0

84,0

89,0

83,0

86,0

2012

157

257

301

314

268

216

239

248

249

fyzický stav

2012

1,7

8,0

11,5

7,3

13,5

9,5

13,3

16,1

9,2

přepočtený stav

2012

1,1

6,0

11,3

7,1

13,1

8,5

12,8

15,5

8,4

Podíl počtu zaměstnanců správy družstva na celkovém počtu zaměstnanců družstva v přepočteném stavu v % Počet spravovaných bytů na 1 zaměstnance správy družstva v přepočteném stavu Průměrný počet zaměstnanců 1 družstva

Celková hodnota aktiv ke 31.12.2012 a vývoj za poslední tři roky a průměrná velikost družstva podle hodnoty aktiv v roce 2012 rok Hodnota

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

2010

2 062 589 14 480 052

7 480 019

4 618 439 12 618 823

9 473 194

17 297 439

33 025 749

101 064 304

aktiv v tis. Kč 2011

1 904 611 14 535 822

7 630 330

3 804 751 12 443 119

9 161 442

17 594 022

34 435 162

101 509 259

1 773 266 14 386 004

7 372 733

3 815 227 11 696 438

8 812 776

17 310 483

34 011 520

99 178 447

2012

6 Zpravodaj 6/ 2013

Průměrnou hodnotu aktiv na 1 družstvo v tis. Kč představuje následující graf:

Hodnota čistého obratu za poslední tři roky a průměrná velikost družstva podle obratu dosaženého v r. 2012 v tis. Kč rok

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

Hodnota čistého obratu

2010

254 672 2 128 185 314 173

2011

189 551 2 201 863 355 210 1 060 191 1 694 880 1 036 006 1 434 242 2 003 750 9 975 693

v tis. Kč

2012

111 420 993 476

308 015

477 990 1 550 672 1 130 642 1 421 593 2 249 241 9 527 168

325 096 1 272 689 823 540 1 465 230 1 921 296 7 220 762

Roční čistý obrat

Svm 20%

Jhm 14%

Zpravodaj 6/2013

Pha 2%

Vchč 10%

Stč 22%

Jhč 4%

Zpč 11% Svč 17%

7

Průměrné měsíční nájemné z bytu a za 1 m2 plochy bytu, průměrná měsíční úhrada za služby a její podíl na celkové měsíční platbě za byt a vývoj těchto ukazatelů v posledních letech

Průměrný měsíční předpis nájemného z bytu včetně tvorby dlouhodobých zdrojů na opravy a tech. zhodnocení v Kč Průměrný měsíční předpis 2 nájemného z bytu na 1 m plochy bytu v Kč Průměrná měsíční úhrada za služby poskytované s užíváním bytů v Kč Průměrný podíl úhrad za služby na celkové měsíční platbě (nájemné + služby) za byt v Kč

rok

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

2010

2078

2787

2875

1998

2154

2502

2685

2651

2544,0

2011

2420

2635

2680

1858

2111

1925

2244

2765

2411,0

2012

2937

2656

2888

2648

2030

1827

2500

2886

2537,0

2011

36

35

41

30

29

30

29

43

35,0

2012

42

36

44

40

29

29

32

44

37,0

2010

2247

2212

2197

2408

2517

2515

2569

2132

2353,0

2011 2012

2356 2495

2126 2078

1885 1970

2561 2523

2489 2571

2591 2186

2324 2380

2304 2439

2329,0 2344,0

2010

51,9

44,2

43,3

54,6

53,9

50,1

48,9

44,6

48,1

2011

49,3

44,6

41,3

57,9

54,1

57,4

50,8

45,8

45,7

2012

49,3

43,9

40,6

50,4

55,9

53,1

48,8

45,6

48,2

Pohledávky družstev z titulu nájemného z bytů a úhrad za služby poskytované s jejich užíváním Celkovou hodnotu pohledávek z nájemného z bytů a z úhrad za služby v % a průměrnou hodnotu pohledávek na 1 byt v Kč představují následující grafy:

Celková hodnota pohledávek Svm 22%

Jhm 13%

Vchč 8%

Pha 3%

Stč 12% Jhč 4% Zpč 11% Svč 27%

Následující údaje o zahájené výstavbě dokumentují minimální výstavbu nových družstevních bytů. Tabulka uvádí celkovou výstavbu bytů v bytových družstvech za předcházející tři roky. Výstavba se prováděla formou nástaveb a vestaveb na domech ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví družstev (investorem výstavby nebylo družstvo).

8 Zpravodaj 6/ 2013

Rok

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

2010

0

12

0

0

0

0

1

1

14

2011

22

0

0

0

0

0

0

0

22

2012

0

0

0

0

0

0

1

0

1

Hodnota prostředků vynaložených družstvy na údržbu, opravy, rekonstrukce a modernizace bytových domů celkem a v průměru na 1 družstevní byt a její vývoj v posledních letech rok

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

Objem prostředků vynaložených na údržbu, opravy, rekonstrukce a modernizace bytových domů ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví družstev v tis. Kč

2009 101890 1 120305 368143 206194 739200 612770 1226246 2607332 6982080

Objem prostředků vynaložených na údržbu, opravy, rekonstrukce a modernizace bytových domů ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví družstev připadající na 1 byt v Kč

Zpravodaj 6/2013

2010 137561 902 433 331999 412292 796899 602459 919116 1755437 5858196 2011

89993

976 747 396 452 396718 1058831 603512 1218092 1543215 6183560

2012

60785

678 467 282896 225196 881710 839909 832549 1130804 4932316

2009

17601

23093

16476

12614

15506

16650

23280

26581

19177

2010

22440

19579

16272

29489

17467

18842

20144

19821

20885

2011

19688

19579

20186

22350

25615

21274

26620

18051

23008

2012

16170

15068

15284

19250

22142

31526

19169

14015

22816

9

Počet společenství vlastníků jednotek s právní subjektivitou, v nichž je družstvo členem nebo členem není a dům SVJ spravuje Počet společenství vlastníků s právní subjektivitou, v nichž je družstvo členem nebo není a dům spravuje rok 2010 rok 2011 rok 2012

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

Celkem

236

927

1110

1227

560

1379

2408

1595

9442

250

1015

1212

1424

677

1503

2474

1645

10199

228

1162

920

1476

718

1561

2887

1716

10668

V Praze snížení počtu SVJ v porovnání s předcházejícím rokem ovlivnila struktura vzorku družstev zúčastněných ve statistickém šetření. Počet družstev – plátců daně z přidané hodnoty

Počet Družstev plátců DPH

rok

Pha

Stč

Jhč

Zpč

Svč

Vchč

Jhm

Svm

celkem

2010 2011 2012

7 6 5

27 26 26

10 11 11

10 10 10

16 16 15

18 21 22

25 25 27

16 16 14

129 131 130

Kompletní údaje ze statistického šetření jsou k dispozici na příslušných úřadech rad.

10 Zpravodaj 6/ 2013

Daňový režim příjmů ze společných částí domu Referent: Ing. Lenka Haráková telefon: 241 087 227


Z odpovědi odboru 15 – Daně z příjmů a veřejná pojistná Ministerstva financí ČR ze den 27.8 2013 č.j. MF81475/2013/15 vyplývá, že i po zrušení Sdělení MF k účtování a daňové povinnosti společenství vlastníků jednotek – právnické osoby podle zákona č. 72/1994 Sb. (o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo i nadále trvá na způsobu zdaňování příjmů dosahovaných ze společných částí domu, který byl ve sdělení uveden: Pro účely zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále je „ZDP“) se vždy jedná o příjmy vlastníků bytových nebo nebytových jednotek, kteří jsou současně spoluvlastníky společných částí domu. V případě, kdy byt nebo nebytový prostor vlastní fyzická osoba, je příjem z pronájmu společných částí domu příjmem podle § 9 ZDP. Příjem z prodeje nepotřebných společných věcí je příjmem podle § 10 ZDP, popř. podle § 7 ZDP, pokud se nejedná o příjem od daně osvobozený v souladu s § 4 ZDP. Pokud jednotku a podíl na společných částech domu vlastní právnická osoba, příjem plynoucí ze společných částí domu je zdaňován v obecném základu daně, a to na základě účtování o pohledávce a souvisejícím výnosu na základě oznámení SVJ. V souladu s ustanovením § 38m odst. 7 písm. a) ZDP povinnost podat daňové přiznání nemá mj. SVJ, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má příjmy pouze od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou. V případě, kdy SVJ provádí podle stanoveného kritéria (výše spoluvlastnických podílů) rozúčtování příjmů dosažených ze společných částí domu na jednotlivé vlastníky jednotek a podílu na společných částech domu, nezakládají související účetní operace bez dalšího povinnost pro SVJ podávat daňové přiznání. Pokud se vlastníci jednotek a podílu na společných částech domu rozhodnou ponechat prostředky z příjmů ze společných částí domu v SVJ, nejsou zbaveni povinnosti tyto příjmy zdanit, ale současně jim ani nevzniká nepeněžní příjem v případě použití zmíněných prostředků např. na opravu společných částí domu apod.

Zpravodaj 6/2013

11

DOPORUČENÍ ke stanovám bytového družstva se shromážděním delegátů (nájem družstevního bytu) Referent: Mgr. Kateřina Horáková telefon: 241 087 305


Z jednání Ekonomické komise a Legislativně-právní komise SČMBD, z připomínek našich členů a z vývoje výkladu nových právních předpisů vyplynuly některé požadavky na úpravu stanov bytových družstev. Úpravy se týkají: 1) nájmu družstevních bytů – do stanov se doplňuje úrok z prodlení ve výši 1 promile z dlužné částky denně, upravují se některá práva a povinnosti související s užíváním družstevního bytu a doplňuje se komentář k této části stanov; 2) odměňování členů orgánů družstva; 3) upřesnění k zápisům o jednání orgánů družstva – ve stanovách se upřesňuje, že se informace o nesouhlasících členech uvádí pouze u představenstva a kontrolní komise; 4) určení rozhodovací většiny pro změny stanov v části týkající se práv a povinností souvisejících s nájmem družstevního bytu; 5) zkrácení lhůty pro svolání shromáždění delegátů; 6) převodu zisku do dlouhodobé zálohy; a 7) přechodného ustanovení pro funkční období členů orgánů družstva. Změny stanov jsou označeny podbarvením textu. I.

Doplnění stanov:

ad 1) Nájem družstevního bytu – úrok z prodlení: Změnou, která iniciovala přípravu nové verze stanov, je zapracování úroku z prodlení ve výši 1 promile z dlužné částky denně (nejméně 10 Kč měsíčně), které bude družstvo oprávněno inkasovat při prodlení členů (nájemců i vlastníků) s placením peněžitých plnění souvisejících s užíváním bytu (viz doplněný odstavec d) v čl. 13 a upravený čl. 40 odst. 8) stanov). Toto doplnění souvisí s připravovanou změnou zákona č. 67/2013 Sb. (zákon o službách). Prozatím se při prodlení s placením nájemného a služeb uplatní sankce 2,5 promile z dlužné částky denně. Nařízení vlády, které tuto sankci upravuje, však bude v souvislosti s rekodifikací soukromého práva k 1.1.2014 zrušeno. Poté bude družstvo oprávněno účtovat dlužníkům při prodlení s hrazením nájemného úrok z prodlení podle zákona, resp. podle vládního nařízení (v současné době je tento úrok ve výši repo sazby + 8 procentních bodů a do budoucna nelze zřejmě očekávat zásadní zvýšení). Za prodlení s hrazením služeb bude podle stávajícího znění § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., o službách, družstvo oprávněno účtovat poplatek z prodlení 1 promile za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení s hrazením služeb. Tato sankce (poplatek z prodlení podle zákona o službách) se má však podle informací z Ministerstva pro místní rozvoj bez náhrady rušit ještě předtím, než zákon nabude účinnosti, takže i prodlení s hrazením služeb by následně spadalo pod „zákonný“ úrok z prodlení. Po 1.1.2014 tak dojde k podstatnému snížení sankcí. Z důvodu ochrany družstev před neplatiči proto doporučujeme zapracovat do stanov úroky z prodlení ve výši, která odpovídá aktuálnímu znění zákona o službách. Při použití této sazby lze předpokládat, že by neměla být jeho výše napadnutelná z hlediska dobrých mravů. Úprava ve stanovách má mít přednost před úpravou v zákoně.


Zároveň však musíme na tomto místě upozornit na riziko případné neplatnosti doplněných ustanovení o vyšších úrocích z prodlení, a to z následujících důvodů: a) podle § 1970 NOZ vychází výše úroku z prodlení z nařízení vlády nebo může být mezi stranami sjednána; stanovami však nedochází ke sjednání, ale k určení vnitřním předpisem družstva; b) podle § 2235 odst. 1 NOZ se nepřihlíží k ujednáním, která zkracují nájemcova práva (a vyšší úrok znamená zhoršení právního postavení nájemce); a c) podle § 2239 NOZ jsou zakázána ujednání ukládající nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu nebo povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená (vyšší úrok z prodlení by mohl být soudem posouzen jako smluvní pokuta). Ačkoli tedy zcela najisto nemůžeme vyloučit, že soud v případném sporu rozhodne o tom, že je zařazení vyšších úroků z prodlení do stanov družstva neplatné, máme za to, že oprávnění k této úpravě dává družstvům: a) ustanovení § 2240 NOZ, podle kterého se práva a povinnosti při nájmu družstevního bytu řídí jiným zákonem, případně stanovami družstva; a b) ustanovení § 731 ZOK, podle kterého stanovy obsahují podrobnější úpravu práv a povinností člena družstva spojených s užíváním družstevního bytu. Stanovy družstev by tedy měly mít před úpravou ZOK i NOZ přednost. V části IV a V stanov (Nájem družstevního bytu) byly provedeny i další méně významné úpravy – k tomu viz oddíl II. tohoto doporučení (komentář k této části stanov). Čl. 52 ve věci úpravy nájmu družstevního nebytového prostoru výslovně odkazuje na úpravu vztahující se k nájmu družstevního bytu. Pojem družstevní nebytový prostor proto není třeba jinde v textu tohoto článku opakovat a byl odstraněn. ad 2) Doplnění ustanovení o odměně členů orgánů: Do čl. 58 odst. 2 bylo doplněno ustanovení, které se pokouší zajistit členům orgánů družstva nárok na odměnu pro případ, že by vznikly pochybnosti o stanovení odměny (zejména v souvislosti s požadavky § 61 ZOK). ad 3) Upřesnění k zápisům o jednání orgánů družstva V čl. 65 odst. 3 stanov se upřesňuje, že se informace o nesouhlasících členech uvádí pouze v zápisech z jednání představenstva a kontrolní komise. Pokud by tato úprava ve stanovách nebyla provedena, vztahovala by se povinnost evidovat nesouhlasící členy také při hlasování delegátů a členů samospráv. ad 4) Doplnění rozhodovací většiny ke změnám práv a povinností souvisejících s nájmem: Doplnění čl. 67 odst. 6 stanov souvisí s ustanovením § 731 ZOK, podle něhož jakékoli pozdější úpravy práv a povinností spojených s nájmem družstevního bytu nebude možné provádět, pokud s tím nevysloví souhlas všichni členové - nájemci družstevních bytů. Byl vysloven právní názor, že by toto ustanovení mohlo být jako dispozitivní ve stanovách upraveno i jinak. Z toho důvodu SČMBD oslovilo JUDr. Dědiče, který však tento názor nepotvrdil a spíše se přiklonil k tomu, že zmírnění rozhodovací většiny nebude možné, protože taková změna práv a povinností znamená zásah do již nabytých práv nájemců. Uvedená změna stanov (kdy je rozhodování o této otázce svěřeno shromáždění delegátů s rozhodující nadpoloviční většinou přítomných) je proto družstvům předkládána s touto výhradou – nelze zaručit, že bude možné podle ní v praxi postupovat!!! Lze teoreticky uvažovat o tom, že by byla tato úprava účinná pouze ve vztahu k budoucím členům družstva (což však může narážet na princip rovnosti členů).

Zpravodaj 6/2013

13

ad 5) Zkrácení lhůty pro svolání shromáždění delegátů Čl. 66 odst. 10: Na žádost části družstev a dále za účelem odstranění kolize lhůt pro svolávání shromáždění delegátů dochází ve stanovách ke zkrácení lhůty pro svolání shromáždění delegátů ze 30 na 15 dnů. Při zachování 30ti denní lhůty nastává rozpor s povinností představenstva podle čl. 66 odst. 6 stanov (a § 686 odst. 1 ZOK) svolat shromáždění delegátů na žádost stanoveného okruhu osob tak, aby se konalo do 30-ti dnů po doručení žádosti (do této lhůty není možné shromáždění svolat, pokud se má shromáždění delegátů připravit a svolat pozvánkou 30 dnů předem). Tato změna stanov nebrání družstvům, aby si lhůtu pro svolání shromáždění zvolili i jinak, 15 dnů je však minimum. ad 6) Úprava možnosti nakládání se ziskem Čl. 91, 92 a 102 – Vzhledem k zamítnutí původního návrhu osvobodit podíly na zisku od daně z příjmů nedoporučujeme upravit ve stanovách možnost převodu zisku do dlouhodobé zálohy (takový postup by vyžadoval uplatnění srážkové daně z příjmů). ad 7) Doplnění přechodného ustanovení ohledně funkčního období: Byl doplněn čl. 112 odst. 2 stanov tak, aby nevznikaly pochybnosti o funkčním období členů orgánů družstva, jimž funkce vznikla ještě podle dosavadních předpisů.

II)

Doplnění komentáře ke stanovám (nájem družstevního bytu)

V tomto článku uvádíme část komentáře ke vzoru stanov (týká se čl. V stanov - nájmu družstevního bytu). Podbarveně jsou označeny nové informace v komentáři. Část V – Nájem družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru): Úprava nájmu družstevního bytu v nových předpisech není zcela přehledná. Zákon (§ 741 odst. 1 ZOK) odkazuje ve věcech nájmu družstevního bytu na ustanovení nového občanského zákoníku upravující nájem bytu (§ 2235 - § 2296 NOZ), nestanoví-li ZOK sám jinak. Nový občanský zákoník (§ 2240 NOZ) naopak uvádí, že podmínky pro uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu a práva a povinnosti nájemce a pronajímatele jsou obsaženy v ZOK a ve stanovách bytového družstva. Podle neoficiálního stanoviska expertní komise KANCL má nájem družstevního bytu vyplývat primárně ze ZOK a stanov a až poté (subsidiárně) z NOZ. Vzhledem k tomu, že se ustanovení NOZ použijí pouze podmíněně (nebude ve stanovách upraveno jinak), budou ve věcech nájmů družstevních bytů ustanovení NOZ aplikována jako dispozitivní normy. Nájem družstevního nebytového prostoru se řídí ustanoveními NOZ upravujícími nájem prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 a násl. NOZ), je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru. Obecná ustanovení o nájmu (§ 2201 NOZ), se použijí, jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti. Podmínky pro vznik nájmu družstevního bytu a podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření nájemní smlouvy a s užíváním družstevního bytu musí upravit stanovy. Tyto informace jsou dokonce povinnou náležitostí stanov (§ 731 ZOK). Stanovy mohou samozřejmě obsahovat také obdobná pravidla pro nájem družstevního nebytového prostoru. Pravidla pro vznik nájmu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) si družstva mohou upravit podle svých potřeb.


Ohledně úpravy práv a povinností družstva jakožto pronajímatele a člena jakožto nájemce doporučujeme přijmout úpravu, která bude vycházet z úpravy obsažené v NOZ, případně mohou stanovy na obecnou úpravu nájmu bytu, resp. nájmu prostoru sloužícího k podnikání, podle NOZ odkázat. Části stanov, které se týkají podmínek vzniku nájmu a práv a povinností členů družstva souvisejících s užíváním družstevních bytů (družstevních nebytových prostorů), je nutné připravit s nejvyšší možnou pečlivostí. Postavení družstva poté, co bude úprava stanov v tomto směru přijata, totiž značně komplikuje zákon (§ 731 odst. 2 ZOK), podle něhož jakákoli pozdější změna stanov v tomto směru vyžaduje souhlas všech členů družstva – nájemců družstevních bytů a členů, kteří mají právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu!!! Z tohoto pravidla nejsou vyňata ani velká družstva, u nichž rozhoduje shromáždění delegátů. Prostřednictvím Družstevní asociace ČR již SČMBD navrhla do budoucna tuto přísnou rozhodovací většinu zmírnit. Existují však i právní názory, že je ustanovení § 731 odst. 2 ZOK dispozitivní a že si mohou družstva upravit rozhodování o těchto otázkách i jinak. Z toho důvodu nabízí SČMBD zapracovat tuto možnost do stanov (viz čl. 67 odst. 6) stanov). Na druhou stranu je třeba uvést, že oslovení právní experti jsou přesvědčeni spíše o tom, že rozhodování o těchto otázkách zmírnit nelze, protože by došlo k zásahu do již nabytých práv nájemců. Ohledně následujících ustanovení platí, že pokud stanovy neobsahují žádnou úpravu, použijí se subsidiárně ustanovení NOZ. V případě, že družstva nechtějí, aby se úprava NOZ v konkrétním případě použila, musela by ji ve stanovách výslovně vyloučit. Čl. 33: V tomto článku je upraven vznik nájmu a náležitosti nájemní smlouvy. Podle nové právní úpravy družstvo jakožto pronajímatel nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy (§ 2237 NOZ). I když nájemní smlouva nebude uzavřena písemně, bude platná, ledaže by se této neplatnosti dovolal nájemce. Při převodu družstevního podílu přechází na nabyvatele družstevního podílu nájem (příp. právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu), včetně všech práv a povinností s tím spojených. Totéž platí při přechodu družstevního podílu na dědice (§ 736 odst. 2 ZOK). (Uzavřením nájemní smlouvy nájem družstevního bytu vzniká pouze u prvního člena – nájemce. U jeho právních nástupců dochází k přechodu nájemního práva automaticky, aniž by musela být uzavřena nová nájemní smlouva). Čl. 34 – Práva a povinnosti z nájmu družstevního bytu: Do tohoto článku byla převzata úprava podle dosavadního vzoru stanov a byly doplněny prvky nové právní úpravy. k odst. 1): Tento odstavec lze upravit i tak, že si družstvo vyhradí souhlas s přijetím nového člena nájemcovy domácnosti, tj. že by nájemce musel družstvo předem požádat o vydání souhlasu, zda s ním smí v bytě bydlet další osoba (tuto možnost zavádí také ustanovení § 2272 odst. 2 NOZ, přičemž souhlas není nutný v případě osoby blízké a v jiných případech „zvláštního zřetele hodných“). Změnu počtu osob musí člen – nájemce podle § 2272 NOZ oznamovat do 2 měsíců poté, co změna nastala. Stanovy uvádí, že musí člen – nájemce informovat družstvo „včas“ – do stanov lze doplnit konkrétní lhůtu. k odst. 4): Do tohoto odstavce je převzato ustanovení § 2269 NOZ. Podle NOZ je porušení zde uvedené povinnosti závažným porušením nájemcových povinností pouze v případě, že nastala z tohoto důvodu závažné újma. k odst. 5): Převzata nová úprava NOZ (§ 2272 odst. 3 NOZ), která by mohla družstvům umožnit regulaci počtu osob v bytě. Podle důvodové zprávy k NOZ nemůže pronajímatel bránit přijetí nového člena domácnosti, ledaže tím dochází k přeplnění bytu. Podle našeho názoru se tato regulace opět nebude vztahovat na osoby blízké. Někteří pronajímatelé chtějí počet osob v bytě regulovat počtem osob nebo jinak - např. minimální plochou na jednu osobu. Nemůžeme však potvrdit, že by taková úprava ve stanovách byla platná – stanovisko právníků zabývajících se bytovou problematikou (např. z Ministerstva pro místní rozvoj) je v tomto směru zamítavé. Zpravodaj 6/2013

15

Čl. 35: Družstva v tomto článku stanov zejména vymezí, jaké opravy bude hradit družstvo a jaké opravy budou hradit členové – nájemci družstevních bytů. NOZ je v tomto směru velmi stručný – uvádí, že má nájemce provádět a hradit pouze běžnou údržbu a drobné opravy bez bližšího vymezení (§ 2257 odst. 2 NOZ). Nepředpokládá se ani vydání prováděcího předpisu, který by tyto pojmy upřesnil. Čl. 36: odst. 1) až 3): je převzat z dosavadního vzoru stanov a obsahuje pravidla pro odstraňování vad a provádění oprav a běžné údržby. Stanovy oproti NOZ umožňují členovi – nájemci, aby sám odstranil závady v bytě teprve po předchozím upozornění družstva (NOZ umožňuje nájemci, aby vady odstranil sám už bez dalšího upozorňování, pokud je včas neodstraní pronajímatel - § 2265 NOZ). Stanovy rovněž obsahují ustanovení o zániku práva člena – nájemce na náhradu účelně vynaložených nákladů, pokud nejsou uplatněny do 6 měsíců (toto ustanovení vycházelo z dosavadní právní úpravy). Podle NOZ soud nepřizná nájemci náhradu, pokud nájemce toto právo neuplatní do 6ti měsíců a pronajímatel opožděné uplatnění namítne (viz § 2208 odst. 3). Nájemce podle NOZ nemá právo na náhradu nákladů, jestliže neoznámil poškození nebo vadu v bytě bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit. Podle NOZ tak nájemci nemusí být právo na náhradu přiznáno i v kratší než 6ti měsíční lhůtě. k odst. 4): Byly doplněny zásady pro chování zvířat v bytě včetně stanovení nároku družstva na úhradu případných zvýšených nákladů za úklid (§ 2258 NOZ). k odst. 5): Bylo doplněno ustanovení o odevzdání bytu při skončení nájmu. NOZ obsahuje také vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu, která nastává v okamžiku, kdy nájemce „opustí byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený“ (§ 2292 NOZ). Čl. 37 až 39: Nemění se oproti dosavadnímu vzoru stanov. Úprava oprav, závad a poškození v bytě je podle NOZ taková, že podle § 2264 NOZ má nájemce oznamovat pronajímateli ihned ta poškození nebo vady, které je třeba bez prodlení odstranit (tato délka lhůty pro splnění oznamovací povinnosti je tedy přísnější než ve stanovách). Všechna ostatní poškození a vady má nájemce oznamovat bez zbytečného odkladu. Změny v bytě provedené bez souhlasu pronajímatele je nájemce podle § 2293 NOZ povinen odstranit při skončení nájmu. Pouze v případě, že pronajímatel sdělí nájemci, že odstranění změn nežádá, může je nájemce v bytě ponechat (viz také § 2263 NOZ). Ani v takovém případě však nemůže po pronajímateli žádat vyrovnání. Ustanovení čl. 39 stanov na rozdíl od NOZ výslovně zakotvuje právo družstva, aby žádalo odstranění změn v bytě ještě v průběhu nájemního vztahu. Čl. 40 – Nájemné: Zákon prakticky znovu zavádí regulaci nájemného za družstevní byt a nově i družstevní nebytový prostor (§ 744 ZOK), a to na úrovni „nákladové ceny“, kdy nájemné může zahrnovat pouze účelně vynaložené náklady (dříve ekonomicky oprávněné náklady) bytového družstva vzniklé při správě bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domu a příspěvku na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že, ačkoliv zákon nerozlišuje náklady a výdaje (když z účetního pohledu ne každý výdaj je nákladem a naopak), lze do nájemného zahrnout i výdaje, které nákladem družstva nejsou (úmor ze splátky úvěru, modernizace a rekonstrukce domu aj.). Z termínu „náklady vzniklé při správě družstevních bytů“ lze dovodit, že do nájemného nelze započítat náklady spojené se správou nedružstevních bytů a nedružstevních nebytových prostor (byty a nebytové prostory v nájmu jiných osob než členů) v témže domě. Diskutabilní se také může jevit otázka,


zda součástí nájemného může být i splátka úvěru na pořízení příslušného domu (bytu) – nemusí být považována za náklad, resp. výdaj související se správou. Svaz je toho názoru, že splátku (úmor i úrok) lze do nájemného zahrnout. Dlouhodobý finanční zdroj na opravy a investice není zákonem specifikován, ani není jeho tvorba povinná, svaz nadále doporučuje tvorbu dlouhodobé zálohy v rámci účtové skupiny 47 – Dlouhodobé závazky. Doporučená struktura nájemného tedy nadále zahrnuje 3 složky: příspěvek na správu stanovený pevnou částkou (nezálohová část nájemného), krátkodobá (roční) záloha určená na běžné provozní náklady a výdaje a dlouhodobá záloha na opravy, modernizace a rekonstrukce (zálohové části nájemného). Krátkodobá záloha na nájemné se po skončení kalendářního roku s nájemcem vyúčtuje a příp. i vypořádá (není-li rozdíl zúčtován s dlouhodobou zálohou), dlouhodobá záloha se s nájemci nevyúčtovává a její zůstatek se převádí do příštího roku. Některá družstva tvoří namísto zálohy rezervu (tu však lze použít pouze na úhradu nákladů na opravy) nebo fond ze zisku (nelze jej přímo použít na úhradu oprav, uhradí se z něho ztráta vzniklá v důsledku nákladů na opravy). k odst. 4): ve stanovách je navržen termín splatnosti 20. den příslušného měsíce. Pokud by stanovy ani případná smlouva se členem – nájemcem neobsahovaly údaj o splatnosti, použila by se úprava § 2251 NOZ, podle které je nájemné splatné měsíčně předem nejpozději do 5. dne příslušného platebního období. do odst. 8) byl doplněn úrok z prodlení tak, aby byla družstva oprávněna inkasovat úrok z prodlení ve výši 1 promile denně z částky dlužného nájemného nebo plateb za služby. Pokud by toto doplnění ve stanovách chybělo, mohla by družstva požadovat zaplacení úroku z prodlení ohledně dlužného nájemného ve výši podle NOZ, resp. nařízení vlády. Ohledně dlužných plateb za služby se má uplatňovat poplatek z prodlení ve výši 1 promile z dlužné částky denně (viz § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., tzv. zákon o službách), uvažuje se však o zrušení poplatku z prodlení bez náhrady ještě před účinností zákona o službách, takže by bylo neplacení služeb sankcionováno také pouze zákonným úrokem z prodlení. odst. 9) byl do stanov doplněn za účelem vyloučení postupu podle § 2253, kdy za určitých okolností nelze ukončit nájemní vztah. Čl. 41 a 42: Nemění se oproti dosavadnímu vzoru stanov. NOZ obsahuje ustanovení o nároku na slevu z nájemného v § 2208 a v § 2219 odst. 2. Podle NOZ vzniká nárok na slevu, jestliže pronajímatel neodstraní včas oznámené vady, takže může nájemce užívat byt jen s obtížemi, nebo pokud vzniknou nájemci činností pronajímatele „obtíže, které nejsou jen nepodstatné“. Bude-li se jednat o takové vady, které ztěžují užívání „zcela zásadním způsobem“, bude mít nájemce právo na prominutí nájemného. V návrhu stanov je upraven způsob, jakým bude sleva poskytována. V případě úplné nemožnosti užívat byt by sleva činila 100% (Možnost úplného prominutí nájemného je stanovena i v NOZ). Družstva si však mohou poskytování slev upravit i jiným způsobem, zejména s ohledem na to, že je nájemné založeno na bezziskovém principu v nákladové výši. Podle dřívější úpravy platila pro uplatnění práva na slevu prekluzivní lhůta, ta je uvedena i v čl. 42 odst. 1 vzoru stanov. Podle NOZ toto právo nezaniká automaticky, ale nebude přiznáno soudem v případě, že pronajímatel namítne opožděné uplatnění (NOZ tak vyžaduje od pronajímatele aktivní obranu). Čl. 43 – Společný nájem bytu manžely: V následujících článcích týkajících se společného nájmu bytu manžely je zapracována nová právní úprava, podle níž může mít společné jmění manželů více režimů.

Zpravodaj 6/2013

17

k odst. 1): Stanovy omezují vznik společného nájmu družstevního bytu jen na manžele. NOZ umožňuje, aby společný nájem vznikl i jiným osobám (§ 2270 NOZ). Úprava stanov použití NOZ v tomto směru vylučuje. V případě, že by bylo v družstvu připuštěno spoluvlastnictví družstevního podílu, musel by být připuštěn i jejich společný nájem. k odst. 2): Oproti dosavadní úpravě vzniká manželům společný nájem družstevního bytu tehdy, pokud je družstevní podíl součástí společného jmění manželů (podle dřívější úpravy nebylo možné, aby si manželé družstevní podíl ze společného jmění manželů vyňali). k odst. 3): Tento odstavec odráží možnost, že společné členství manželů může být přeměněno na výlučné členství a naopak. Společné nájemní právo zůstává manželům zachováno, i když zůstane členem družstva jen jeden z nich (§ 746 ZOK). k odst. 4): Obsahuje novou právní úpravu. Společný nájem manželů je vázán na členství alespoň jednoho z nich (§ 747 ZOK). Čl. 44: Nemění se oproti dosavadnímu vzoru stanov. Čl. 45: Oproti dosavadní úpravě může právo společného nájmu družstevního bytu zaniknout i v případě, že se na tom dohodnou manželé, kteří nejsou rozvedeni. Čl. 46: Upravuje otázky související s rozvodem nebo smrtí jednoho z manželů – beze změn. Čl. 47 – Podnájem bytu (části bytu): k odst. 1): Podle nové úpravy (§ 2274 NOZ) může nájemce přenechat byt do podnájmu i bez souhlasu pronajímatele v případě, že v bytě zároveň sám bydlí. NOZ nadále vyžaduje souhlas pronajímatele pouze v případech, že s ním zároveň v bytě nebude bydlet i nájemce. Svaz upravil povinnost člena – nájemce ve stanovách přísněji tak, aby byl nájemce povinen obstarat si souhlas družstva s podnájmem ve všech případech. Čl. 48 a 49 – Výměna bytu: V omezené podobě byla ve stanovách zachována pravidla pro výměnu bytů. NOZ už výměnu bytů neupravuje vůbec, zákonem již tedy ani není upraveno právo domáhat se vydání souhlasu s výměnou bytu u soudu. Čl. 50 – Zánik nájmu družstevního bytu: Ustanovení tohoto článku odpovídá dosavadní koncepci. Družstva se často dotazují na možnost vypovědět nájem družstevního bytu. Vzhledem k tomu, že po 1.1.2014 bude nájem bytu spojen s družstevním podílem a povinnosti nájemce družstevního bytu jsou svázány s povinnostmi člena družstva, nebude podle zatím převažujících právních názorů možné, aby družstva řešila problémy s členem – nájemcem výpovědí. Důsledkem závadného jednání člena – nájemce má být vyloučení z družstva. Pokud družstva chtějí stanovami upravit možnost výpovědi nájmu družstevního bytu, bylo by vhodné, aby byl s výpovědí zahájen také proces vyloučení člena z družstva.


Čl. 51 – Bytové náhradyVyklizení bytu: Vzor stanov již v souladu s novou úpravou v NOZ neobsahuje ustanovení o bytových náhradách. Při skončení nájmu vzniká povinnost vyklidit byt bez náhrady. v odst. 2) a 3) byla doplněna ustanovení vylučující použití § 2238 NOZ, podle kterého se považuje nájemní smlouva za řádně uzavřenou, pokud nájemce byt užívá po dobu 3 let v dobré víře, že je nájem po právu. (Platí pouze pro členy družstva. Pro třetí osoby toto ustanovení NOZ stanovami vyloučit nelze). do odst. 4) bylo doplněno zadržovací právo upravené v § 2234 NOZ.

Zpravodaj 6/2013

19

VZORY pro odměňování členů orgánů družstev Referent: Mgr. Kateřina Horáková telefon: 241 087 305


Přinášíme vzory dokumentů pro odměňování členů orgánů družstva v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Těmito vzory jsou: I.

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE

II.

SMĚRNICE PRO ODMĚŇOVÁNÍ – verze I. (opatrnější)

III.

SMĚRNICE PRO ODMĚŇOVÁNÍ – verze II. (benevolentnější – viz uvedená rizika)

Pro členy orgánů družstva zvolené do jejich funkcí do 31.12.2013 a pro jejich odměny určené před tímto datem platí přechodné ustanovení § 777 odst. 3 ZOK, podle něhož ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně je nutno uzpůsobit ustanovením zákona o obchodních korporacích do 30.6.2014. V opačném případě by byl výkon funkce těchto osob považován za bezplatný. Pro členy orgánů družstva, jimž funkce vznikne až po 1.1.2014, platí ustanovení § 61 odst. 1 ZOK, podle něhož lze veškerá plnění členům orgánů družstva poskytovat pouze podle pravidel stanovených tímto ustanovením. Z toho vyplývá, že členům orgánů lze poskytovat odměnu, jiné plnění související s výkonem funkce, mzdu (!) (je-li člen orgánu zároveň zaměstnancem družstva), nebo jiné plnění související s výkonem práce pro družstvo vše také společně (dále jen „plnění“) pouze na základě některého z následujících právních důvodů:

a)

Pokud je to sjednáno ve SMLOUVĚ O VÝKONU FUNKCE. V případě družstva není uzavření smlouvy o výkonu funkce povinné tak, jako je tomu u kapitálových společností. Povinná není ani písemná forma smlouvy, ani dodržení náležitostí uvedených v § 60 ZOK (opět se vztahuje pouze na kapitálové společnosti). Pro případ, že se družstvo rozhodne upravit plnění pro člena orgánu smlouvou o výkonu funkce, lze písemnou formu doporučit. Smlouva o výkonu funkce musí být schválena nejvyšším orgánem družstva (§ 61 odst. 1 ve spojení s § 59 odst. 2 a § 656 e) ZOK), tj. členskou schůzí nebo shromážděním delegátů. Ve smlouvě o výkonu funkce lze dohodnout všechny složky plnění, které bude družstvo členovi orgánu poskytovat (odměna za výkon funkce, mzda za výkon práce a plnění související s výkonem funkce a s výkonem práce). Výše odměny bude uvedena ve smlouvě o výkonu funkce buď výslovně nebo odkazem na jiný dokument, z něhož lze výši odměny určit. Náš vzor odkazuje na úpravu výše odměny směrnicí družstva. Tento vzor naleznete mezi připojenými dokumenty. Práva a povinnosti člena orgánu vůči družstvu a družstva vůči členu orgánu, která nebudou upravena ve smlouvě o výkonu funkce, se budou řídit kogentními ustanoveními ZOK a dále se budou přiměřeně řídit ustanoveními NOZ o příkazu (§ 2430 NOZ a násl.). Smlouva o výkonu funkce může být uzavřena jako smlouva příkazní, ale i jako jiný smluvní typ. Mezi právníky prozatím nepanuje shoda o tom, zda může být smlouva o výkonu funkce uzavřena i jako smlouva pracovní. Možnost uzavřít smlouvu o výkonu funkce jako smlouvu pracovní připouští


např.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář autorů:, Ivana Štenglová, Bohumil Havel, Filip Cileček, Petr Kuhn, Petr Šuk, Praha, C.H.Beck, 2013, str. 151. Proti tomuto postupu argumentují např. Ondřej Kramoliš, „Jak na smlouvu o výkonu funkce podle ZOK“, Právní rádce č. 9-2013 nebo Milan Prieložný, „Konec souběhů po rekodifikaci“, e.pravo.cz. Lze přitom shrnout, že pochybnosti se týkají zejména pracovního vztahu členů představenstva. Nic však nebrání tomu, aby byla smlouvou o výkonu funkce členu orgánu zajištěna některá práva, která jinak náleží pouze zaměstnanci (např. nárok na placenou dovolenou).

b)

Pokud to vyplývá z vnitřního předpisu družstva (SMĚRNICE): Směrnici musí schválit nejvyšší orgán družstva (členská schůze/shromáždění delegátů) a musí se k němu vyjádřit kontrolní komise, byla-li v družstvu zřízena. Připravili jsme 2 verze směrnice, obě naleznete v příloze. První varianta je verzí tzv. „opatrnější“, tj. sleduje úzkostlivěji dodržení pravidel nastavených v § 61 ZOK. Pokud jde o výši odměny, uvádí se buď částkou pro konkrétního člena, pravidlem pro výpočet nebo může odkázat na jinou hodnotu (zjistitelnou ze strany osob, které budou o plnění pro členy orgánu rozhodovat), např. na položku rozpočtu družstva. Podklady, z nichž lze výši odměny zjistit, by měly být připojeny k pozvánce na shromáždění delegátů (členskou schůzi) nebo by mělo být v pozvánce uvedeno místo, kde se lze s podklady seznámit (viz § 636 odst. 2 písm. e) ZOK). V případě, že družstva budou při schválení plnění pro členy orgánů postupovat tímto způsobem, bude plnění členům orgánů schváleno řádně. V příloze naleznete i druhou směrnici – verzi tzv. „benevolentnější“. Ta vychází z dosavadní praxe družstev při schvalování odměn. Ve směrnici je uvedeno více variant, jakým může dojít ke stanovení plnění pro členy orgánů. Tyto varianty však s sebou nesou určitá rizika (jsou popsána v komentáři uvnitř směrnice). Zejména v případě, že nebudou členům na členské schůzi nebo delegátům na shromáždění delegátů poskytnuty informace nebo podklady, z nichž lze výši odměny pro konkrétní členy orgánů určit, hrozí, že bude rozhodnutí nejvyššího orgánu o odměně neplatné a plnění ve prospěch členů orgánů bude plněním bez právního důvodu. Použití postupu podle této směrnice tedy záleží na zvážení rizik ze strany družstev.

c)

Pokud to vyplývá z ROZHODNUTÍ nejvyššího orgánu družstva (členské schůze/ shromáždění delegátů): Plnění členům orgánů družstva lze poskytnout také tehdy, když toto plnění schválí nejvyšší orgán družstva (členská schůze/shromáždění delegátů) a vyjádří se k němu kontrolní komise, byla-li v družstvu zřízena (viz § 656 písm. c) a § 61 odst. 1 ZOK).

Zpravodaj 6/2013

21

d)

Na základě zákona: Nebude-li uzavřena smlouva o výkonu funkce (schvaluje nejvyšší orgán družstva), nebo nebude výše plnění pro členy orgánů vyplývat z vnitřního předpisu družstva (schváleného nejvyšším orgánem s vyjádřením kontrolní komise) ani z jiného rozhodnutí nejvyššího orgánu družstva (s

vyjádřením kontrolní komise), budou mít členové orgánů podle § 2438 NOZ (příkazní smlouva) nárok na odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k podnikání družstva. Člen orgánu bude mít s ohledem na § 2436 NOZ také nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Vzhledem k neurčitosti výše uvedených ustanovení doporučujeme, aby bylo plnění pro členy orgánů stanoveno některým ze způsobů popsaných pod bodem a) až c).

Stejná pravidla jako pro plnění členům orgánů družstva platí i pro zaměstnance družstva - osoby blízké členům představenstva, pokud jde o jejich mzdy nebo jiná plnění v jejich prospěch! Jiná plnění než na která plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce, ze směrnice nebo schválené nejvyšším orgánem po vyjádření kontrolní komise, nelze členům orgánů ani zaměstnancům - osobám blízkým členům představenstva – poskytovat (§ 61 odst. 1 ZOK)! Plnění ve prospěch členů orgánů schvaluje nejvyšší orgán družstva nadpoloviční většinou přítomných členů (delegátů).


SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE

Bytové družstvo:

………………………………………

se sídlem:

………………………………………

IČ:

………………………………………

zapsáno ve veřejném rejstříku vedeném ……………………………., v oddíle Dr …………….. (dále jen „družstvo“) na straně jedné a Pan/í (jméno a příjmení):

………………………………………

datum narození/r.č.:

………………………………………

bytem:

………………………………………

(dále jen „člen orgánu“) na straně druhé uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto smlouvu o výkonu funkce podle zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích, následovně: I. Úvodní ustanovení

1.

Pan/í ………………………. byl/a v souladu se stanovami družstva zvolen/a dne ………….. [členskou schůzí / shromážděním delegátů / členskou schůzí samosprávy] do funkce ……………………………....

2.

Člen orgánu vyslovil s přijetím funkce uvedené v odst. 1 svůj souhlas a prohlašuje, že se seznámil s náplní této funkce, jak vyplývá ze stanov družstva a z právních předpisů.

3.

Účelem této smlouvy je upravit vzájemná práva a povinnosti mezi družstvem a členem orgánu družstva.

KOMENTÁŘ: Z variant uvedených v odst. 1. je nutno vybrat, který orgán člena do funkce zvolil.

II. Povinnosti člena orgánu

1.

Člen orgánu je povinen vykonávat svou funkci poctivě a pečlivě podle svých schopností, v zájmu družstva a v souladu s právními předpisy, stanovami družstva a ostatními vnitrodružstevními předpisy.

Zpravodaj 6/2013

23

2.

Člen představenstva je povinen plnit usnesení [shromáždění delegátů / členské schůze], jestliže není v rozporu s právními předpisy. Člen kontrolní komise je povinen plnit své povinnosti nezávisle na ostatních orgánech družstva.

3.

Člen orgánu se účastní zasedání příslušných orgánů družstva, je povinen připravovat se na tato jednání a opatřovat si potřebné podklady a informace.

4.

Člen orgánu vykonává svou funkci osobně.

5.

Činnost vyplývající z jeho funkce bude člen orgánu vykonávat zejména v sídle družstva, ale v případě potřeby i na jiných místech ČR.

6.

Člen orgánu je povinen vykonávat svoji funkci s cílem maximalizovat efektivitu činnosti družstva a je povinen zajistit plnění veškerých povinností a ochranu práv družstva vyplývajících z právních předpisů, stanov družstva, jiných vnitrodružstevních předpisů či uzavřených smluv.

7.

S případně svěřeným majetkem družstva je člen orgánu povinen počínat si tak, aby družstvu jeho činností nevznikla žádná škoda.

8.

V případě ukončení funkce je člen orgánu povinen předat družstvu svěřené věci a veškeré podklady, které při výkonu funkce shromáždil a je povinen zařídit ve prospěch družstva vše, co nesnese odkladu, pokud družstvo neprojeví jinou vůli.

9.

Člen orgánu je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, zejména obchodních, ekonomických, organizačních, o kterých se v souvislosti s výkonem funkce dozví a jejichž vyzrazení třetí osobě by mohlo přivodit družstvu, případně osobám jednajícím s družstvem ve shodě, újmu, vyjma případů, kdy třetí osobě právo na informace poskytuje zákon. Povinnost mlčenlivosti platí pro člena orgánu i po skončení jeho funkce a této smlouvy, a to po celou dobu, kdy je takové porušení povinnosti mlčenlivosti způsobilé přivodit družstvu újmu.

10. Člen orgánu nesmí zneužít ve svůj prospěch nebo ve prospěch třetí osoby informace získané při výkonu funkce, a to ani po skončení výkonu funkce. III. Odměňování

Člen orgánu má nárok na odměnu za výkon své funkce a činnosti podle této smlouvy ve výši, která vyplývá z vnitřního předpisu ………….. schváleného [shromážděním delegátů / členskou schůzí] po vyjádření kontrolní komise družstva.

KOMENTÁŘ: Výši odměny člena orgánu lze určit konkrétně nebo odkazem na jiný dokument, který bude součástí podkladů pro rozhodování nejvyššího orgánu družstva.


IV. Volno na zotavenou 1.

[Předsedovi představenstva] přísluší nárok na volno na zotavenou ve výměře …. týdnů za každý ucelený kalendářní rok výkonu funkce. V případě výkonu funkce pouze po určitou část kalendářního roku má člen orgánu nárok na poměrnou část volna.

2.

Za dobu čerpání volna náleží členu orgánu měsíční odměna ve výši uvedené v čl. III. této smlouvy resp. její poměrná část v závislosti na délce trvání volna.

3.

Nevyčerpá-li člen orgánu volno v příslušném kalendářním roce, lze je čerpat nejdéle do konce kalendářního roku následujícího.

KOMENTÁŘ: Volno na zotavenou se týká členů orgánu, které vytěžuje jejich funkce v průběhu celého kalendářního roku (nutno doplnit označení funkce osoby, které se tento článek bude týkat). U družstev, kde vykonávají členové funkci v družstvu vedle svého zaměstnání nebo podnikání, se tento článek IV. nepoužije a může být odstraněn.

V. Překážky výkonu funkce Nebude-li [předseda představenstva] účasten na nemocenském pojištění, zavazuje se družstvo po přechodnou dobu, kdy nebude schopen ze zdravotních důvodů vykonávat svou funkci, vyplácet mu měsíční odměnu ve výši uvedené v čl. III. této smlouvy ještě po dobu …………. ode dne vzniku takové skutečnosti.

KOMENTÁŘ: Mělo by se týkat členů orgánu, které vytěžuje jejich funkce v průběhu celého kalendářního roku (nutno doplnit označení funkce konkrétní osoby). Je možné případně krácení nároku na odměnu po tuto dobu, nebo kombinace plné výše po určitou dobu a následně krácení po další stanovenou dobu. Viz také komentář k čl. IV.

VI. Ukončení funkce 1.

Funkce člena orgánu končí: a) uplynutím funkčního období; b) odvoláním; c) odstoupením; d) v případě člena představenstva volbou nového člena představenstva namísto dosavadního člena, ledaže z rozhodnutí členské schůze vyplývá něco jiného; e) v případě člena představenstva v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu o vyloučení člena představenstva z výkonu funkce; f) v případě delegáta zánikem jeho volebního obvodu, nebo g) okamžikem zániku členství člena orgánu v družstvu.

Zpravodaj 6/2013

25

2.

Odstoupení z funkce nesmí člen orgánu učinit v době, která je pro družstvo nevhodná.

3.

Funkce člena statutárního orgánu končí také právní mocí rozhodnutí insolvenčního nebo jiného soudu o vyloučení z výkonu funkce, ledaže se důvody vyloučení týkají výkonu funkce v jiné obchodní korporaci a soud rozhodne, že vyloučená osoba může být i nadále členem statutárního orgánu družstva.

KOMENTÁŘ: Skončení funkce způsobem uvedeným v odst. 1. písm. d) vyplývá z § 712 odst. 1 ZOK – tj. podle ZOK se nemusí členové představenstva nejprve odvolávat, ale volbou nových členů skončí funkce členů předchozích (jestliže se nejedná o doplňovací volbu za chybějícího člena představenstva). Pro případ, že by došlo k volbě nového člena představenstva a stávající počet členů představenstva by byl naplněn, lze jedině doporučit, aby byl původní člen představenstva nejprve odvolán. V opačném případě by mohly vzniknout pochybnosti o tom, koho má nově zvolený člen nahradit. Skončení funkce způsobem uvedeným v odst. 1 písm. e) vyplývá z § 63 odst. 1 ZOK. Skončení funkce způsobem uvedeným v odst. 1 písm. f) vyplývá z § 673 odst. 1 ZOK.

VII. Zákaz konkurence 1.

Členové představenstva, předseda družstva a členové kontrolní komise družstva nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob se shodným předmětem činnosti nebo osoby v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva. Pro případ, že dojde k porušení zákazu konkurence u člena orgánu družstva podle tohoto ustanovení, je povinen člen orgánu předem informovat družstvo o těchto okolnostech. Pokud byla/o [členská schůze / shromáždění delegátů] v okamžiku zvolení výše uvedeného člena orgánu na některou z těchto okolností výslovně upozorněno/a, nebo vznikla-li později a člen orgánu na ni písemně upozornil, má se zato, že tento člen orgánu činnost, které se zákaz týká, nemá zakázánu. To však neplatí, pokud [členská schůze / shromáždění delegátů] vysloví nesouhlas s takovou činností do jednoho měsíce, kdy došlo k upozornění podle výše uvedeného ustanovení.

KOMENTÁŘ: Zákaz konkurence vyplývá ze zákonných ustanovení, ale pro členy kontrolní komise je lze vymezit i jinak nebo určit, že zákaz konkurence pro členy kontrolní komise neplatí (§ 722 ZOK)

VIII. Závěrečná ustanovení 1.

Tato smlouva byla schválena [členskou schůzí / shromážděním delegátů] dne …………..

2.

Ustanovení této smlouvy, která se týkají jiných orgánů, než kterých je účastník této smlouvy členem, se nepoužijí.

3.

Práva a povinnosti mezi družstvem a členem orgánu neupravená touto smlouvou nebo zákonem o obchodních korporacích se řídí ustanoveními § 2430 a násl. občanského zákoníku o příkazu.


4.

Tato smlouva se vyhotovuje ve 2 stejnopisech, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom.

5.

Veškeré změny nebo doplňky k této smlouvě mohou být prováděny jen písemnou formou a podléhají schválení nejvyšším orgánem družstva.

6.

Smluvní strany si smlouvu přečetly a s jejím obsahem souhlasí. Na důkaz toho připojují ke smlouvě své podpisy.

V ........................... dne …………

družstvo

Zpravodaj 6/2013

V …………………….. dne ……………

člen orgánu

27

SMĚRNICE PRO ODMĚŇOVÁNÍ ČLENŮ ORGÁNŮ DRUŽSTVA A POSKYTOVÁNÍ JINÝCH PLNĚNÍ VE PROSPĚCH TĚCHTO OSOB (verze I – „opatrnější“)

Čl. 1 Předmět úpravy 1.

Tato směrnice upravuje odměňování členů volených orgánů družstva za výkon jejich funkce. Čl. 2 Odměna za výkon funkce

1.

Členové orgánů družstva mají nárok na odměnu ve výši, která vychází z rozpočtu družstva schváleného pro příslušný rok (položka …………………..). Výše odměny za výkon funkce se pro příslušný kalendářní rok vypočte následovně:

a) Členové představenstva mají nárok na odměnu [ve výši …………Kč / která se vypočítává následujícím způsobem: ……………]. KOMENTÁŘ: (doplnit pravidlo pro výpočet nebo přesnou částku pro každého člena).

b) Členové kontrolní komise mají nárok na odměnu [ve výši …………Kč / která se vypočítává následujícím způsobem: ……………]. KOMENTÁŘ: (doplnit pravidlo pro výpočet nebo přesnou částku pro každého člena).

2.

Členové výboru samosprávy mají nárok na odměnu ve výši ……………….Kč [za rok / za měsíc].

3.

Odměna je splatná vždy do …… dne následujícího kalendářního měsíce.

4.

Pokud funkce člena orgánu družstva nebude trvat celý kalendářní měsíc, má člen orgánu nárok na odměnu za tento měsíc v poměrné výši.

KOMENTÁŘ.: Odměnu lze stanovit pevnou částkou, nebo určit způsob výpočtu tak, aby byla výše odměny zjistitelná. Výplata odměny může být vázána na splnění určitých podmínek (účast na schůzích, plnění úkolů). K odměně je možné sjednat tzv. inflační doložku. Lze stanovit pravidla, za kterých se bude výše odměny krátit.


Čl. 3 Jiná plnění ve prospěch členů orgánu 1.

Vedle odměny uvedené v čl. 2 má člen orgánu nárok na tato další plnění: a) zvláštní odměnu v závislosti na ………., zjištěné z ……………. ve výši ………….. b) nárok na mzdu jakožto zaměstnanec družstva [ve výši ………… / vyplývající z vnitřního předpisu …….. schváleného nejvyšším orgánem družstva a odsouhlaseného kontrolní komisí]; c) příspěvek na stravování do výše …………………. d) příspěvek na penzijní připojištění ve výši ………………………. e) příspěvek na dovolenou ve výši ………………….. f) pojistné z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu funkce hrazené za člena orgánu ze strany družstva v případech, kdy se taková úhrada pojistného považuje za nepeněžní plnění ve prospěch člena orgánu (jedná se o případy, kdy je člen orgánu subjektem z pojistné smlouvy zavázaným k úhradě pojistného).

2.

Předsedovi představenstva se poskytují následující prostředky pro výkon funkce: a) služební osobní motorové vozidlo; člen orgánu je oprávněn užívat vozidlo v přiměřeném rozsahu i pro soukromé účely; b)služební mobilní telefon a úhradu za jeho používání v souvislosti výkonem jeho funkce; c) služební notebook; d)……………………………. KOMENTÁŘ: možno stanovit poskytnutí určitých plnění jen pro určité funkce, limitaci úhrady používání svěřených prostředků, např. úhradu za užívání telefonu jen do určité výše, atp. Pokud jde o určení mzdy za výkon práce zaměstnance, který je zároveň členem představenstva družstva, nebude zřejmě postačovat odkaz na pracovní smlouvu nebo na vnitřní směrnici družstva, pokud tyto dokumenty nebudou součástí dokumentů tvořících podklady pro rozhodování členské schůze/shromáždění delegátů. Pokud jde o „jiná plnění“, mělo by postačovat schválení konkrétního plnění alespoň druhově.

Čl. 4 Náhrada nákladů 1.

Člen orgánu má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů (poštovné, kancelářské potřeby) vzniklých při výkonu jeho funkce do výše ………….Kč oproti předložení příslušného účetního dokladu.

2.

Členu orgánu přísluší náhrada cestovních výdajů v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ve stejné výši jakou stanoví právní předpisy pro zaměstnance v pracovním poměru.

Zpravodaj 6/2013

29

SMĚRNICE PRO ODMĚŇOVÁNÍ ČLENŮ ORGÁNŮ DRUŽSTVA A POSKYTOVÁNÍ JINÝCH PLNĚNÍ VE PROSPĚCH TĚCHTO OSOB (verze II – „benevolentnější“ s riziky) Čl. 1 Předmět úpravy

1.

Tato směrnice upravuje odměňování členů volených orgánů družstva za výkon jejich funkce. Čl. 2 Odměna za výkon funkce

1.

Členové orgánů družstva mají nárok na následující odměnu:

a) Členové představenstva mají nárok na odměnu …………………

b) Členové kontrolní komise mají nárok na odměnu …………………

2.

Členové výboru samosprávy mají nárok na odměnu …………………

VARIANTY PRO ZPŮSOB URČENÍ ODMĚNY:

Varianta 1:

„ve výši shodné jako v minulém účetním období. Odměna se zvyšuje vždy k …… následujícího kalendářního roku o inflaci vyhlášenou Českým statistickým úřadem pro předchozí kalendářní rok“.

KOMENTÁŘ: Aby byla určena odměna podle Varianty 1 platně, musela by být předmětem zkoumání nejvyššího orgánu právě výše odměny v minulém účetním období, ta by musela být doložena jako příloha v rámci pozvánky nebo zpřístupněna mezi doklady pro jednání nejvyššího orgánu.

Varianta 2:

„ve výši …………. Kč pro celé samosprávy za kalendářní rok.“

představenstvo/kontrolní

komisi/členy

KOMENTÁŘ: Z tohoto rozhodnutí nelze zjistit výši odměny konkrétních členů orgánů. Směrnice by proto mohla být považována při použití Varianty 2 za neplatnou pro svoji neurčitost.


Varianta 3:

„ve výši stanovené rozhodnutím představenstva č. ………. ze dne ………...“.

KOMENTÁŘ: Určení odměn způsobem podle Varianty 3 by přicházelo v úvahu, pokud by bylo rozhodnutí představenstva o odměně konkrétní a pokud by bylo součástí dokumentů předložených nejvyššímu orgánu při rozhodování nebo zpřístupněno před tímto rozhodováním.

Varianta 4:

„ve výši, kterou určí představenstvo družstva nejpozději do ……………“.

KOMENTÁŘ: Postup uvedený jako Varianta 4 je problematický – o výši své vlastní odměny by neměly rozhodovat osoby, kterých se odměna týká. Delegace pravomoci rozhodnout o odměně by mohla být vnímána jako obcházení zákona a směrnice by z toho důvodu mohla být považována za neplatnou.

3. Odměna je splatná vždy do …… dne následujícího kalendářního měsíce. 4. Pokud funkce člena orgánu družstva nebude trvat celý kalendářní měsíc, má člen orgánu nárok na odměnu za tento měsíc v poměrné výši.

Čl. 3 Jiná plnění ve prospěch členů orgánu družstva

1. Vedle odměny uvedené v čl. 2 má člen orgánu nárok na tato další plnění: a) zvláštní odměnu v závislosti na ………., zjištěné z ……………. ve výši ………….. b) nárok na mzdu jakožto zaměstnanec družstva na základě pracovní smlouvy ze dne ……….; c) příspěvek na stravování do výše …………………. d) příspěvek na penzijní připojištění ve výši ………………………. e) příspěvek na dovolenou ve výši ………………….. f) pojistné z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu funkce hrazené za člena orgánu ze strany družstva v případech, kdy se taková úhrada pojistného považuje za nepeněžní plnění ve prospěch člena orgánu (jedná se o případy, kdy je člen orgánu subjektem z pojistné smlouvy zavázaným k úhradě pojistného). 2.

Předsedovi představenstva se poskytují následující prostředky pro výkon funkce: a) služební osobní motorové vozidlo; člen orgánu je oprávněn užívat vozidlo v přiměřeném rozsahu i pro soukromé účely; b)služební mobilní telefon a úhradu za jeho používání v souvislosti výkonem jeho funkce; c) služební notebook; d)……………………………. KOMENTÁŘ: Možno stanovit poskytnutí určitých plnění jen pro určité funkce, limitaci úhrady používání svěřených prostředků, např. úhradu za užívání telefonu jen do určité výše, atp.

Zpravodaj 6/2013

31

Pokud jde o určení mzdy za výkon práce zaměstnance, který je zároveň členem představenstva družstva, nebude zřejmě postačovat odkaz na pracovní smlouvu nebo na vnitřní směrnici družstva, pokud tyto dokumenty nebudou součástí dokumentů tvořících podklady pro rozhodování členské schůze/shromáždění delegátů. Pokud jde o „jiná plnění“, mělo by postačovat schválení konkrétního plnění alespoň druhově.

Čl. 4 Náhrada nákladů

1. Člen orgánu má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů (poštovné, kancelářské potřeby) vzniklých při výkonu jeho funkce do výše …………. Kč oproti předložení příslušného účetního dokladu. 2. Členu orgánu přísluší náhrada cestovních výdajů v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ve stejné výši jakou stanoví právní předpisy pro zaměstnance v pracovním poměru.


PŘEHLED VÝKLADOVÝCH STANOVISEK KANCL (Komise pro aplikaci nové legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ČR) týkající se problematiky BYTOVÝCH DRUŽSTEV A BYTOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ PO REKODIFIKACI Referent: M gr. Kateřina Horáková telefon: 241 087 305 „KANCL“ „NOZ“ „ZOK“ „BD“


= Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ČR = Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. = Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. = Bytové družstvo

Stanoviska jsou řazena vzestupně podle čísel paragrafů, kterých se týkají.

Stanoviska k ZOK: ustanovení § 61 odst. 3 ZOK – k souběhu funkcí otázka

ZOK do svého textu nepřevzal (byť vládní verze ZOK jeho obdobu obsahovala) ustanovení § 66d ObchZ týkající se delegace části obchodního vedení náležící statutárnímu orgánu na jinou osobu – např. zaměstnance. Je otázkou, zda má mít vypuštění tohoto ustanovení nějaký praktický dopad – např. v omezení možnosti delegace. Stejně tak není zřejmé, zda je možné, aby byl člen statutárního orgánu zároveň zaměstnancem obchodní korporace, překrývá-li se jeho pracovní náplň (byť jen do určité míry) s výkonem funkce, a to především s ohledem na dosavadní judikaturu. ZOK takovou situaci zmiňuje v § 61 odst. 3.

předložené Dle B. Havla je souběh funkcí ze zásady možný. Zákon nezakazuje, aby titulem pro smlouvu o názory výkonu funkce byl pracovněprávní vztah; nedojde tím ani k vyloučení přednostní aplikace KANCL kogentních ustanovení ZOK a NOZ, dopadajících na výkon funkce. Dle J. Nesrovnala a K. Šimky je z hlediska daňové praxe nutné vědět, zda stále existuje riziko, že by byla pracovní smlouva, jejímž obsahem je převedení obchodního vedení na zaměstnance, považována za neplatnou (příp. za nicotnou). Dle J. Dědiče § 59 ZOK připouští, aby byla funkce člena orgánu vykonávána v pracovněprávním vztahu, nicméně nedomnívá se, že by (za neexistence obdoby § 66d ObchZ) z této funkce bylo možné vyjmout obchodní vedení a převést je do jiného pracovněprávního vztahu takovým způsobem, že by tím došlo k „obejití“ odpovědnosti podle ZOK. B. Havel doplňuje, že právní vztah mezi společností a členem orgánu vzniká již jmenováním v podstatě pak nezáleží, které smlouvě (pracovní, inominátní apod.) je tento vztah podřízen, neboť základní pravidla ZOK, resp. NOZ o výkonu funkce se uplatní přednostně. V případě, že by tato smlouva byla považována za neplatnou, uplatní se v souladu se ZOK podpůrně ustanovení o příkazní smlouvě, čili i z hlediska daňového práva bude stále existovat právní vztah, který je předmětem zdanění. Dále bylo poukázáno na to, že judikatura NSS týkající se této problematiky de facto vychází z historické judikatury NS, a nelze ji tedy beze všeho aplikovat na současný stav. Závěr: Členové se shodli na tom, že by bylo vhodné v této věci přijmout výkladové stanovisko. Toto stanovisko by přitom mělo zdůraznit zejména tu skutečnost, že i v případě, že by se v budoucnu ukázaly „souběžné“ pracovní smlouvy jako neplatné, stále bude mezi společností a členem jejího orgánu existovat právní vztah, který je titulem ke zdanění. (6.9.2013) Zpravodaj 6/2013

33

poznámka SČMBD

Členové KANCL tuto otázku nevyřešili - přiklánějí se spíše k tomu, že tzv. souběh funkcí možný je a že je možné upravit smlouvu mezi členem orgánu a korporací smlouvou pracovní. Nelze ovšem nikdy vyloučit odpovědnost člena orgánu korporace podle ZOK. Můžeme očekávat, že k této otázce vydá KANCL stanovisko oficiální, tj. budou k vyjádření vyzváni i další členové KANCL, kteří nebyli na jednání přítomni.

ustanovení § 577 odst. 2 ZOK – k náležitostem přihlášky do družstva otázka

Jakým způsobem má dojít k „vymezení družstevního podílu“ dle § 577 odst. 2 ZOK?

stanovisko KANCL

Zúčastnění se shodli na tom, že se jedná nejspíše o chybu, neboť obligatorní náležitostí přihlášky by mělo být primárně vymezení „vkladu“, nikoliv „podílu“. Dané ustanovení by tedy mělo být vykládáno tím způsobem, že v přihlášce stačí vymezení vkladové povinnosti, k jejímuž splnění se uchazeč o členství zaváže, a to spolu s odkazem na práva a povinnosti člena podle zákona a stanov družstva. (10.7.2013)

ustanovení § 597 ZOK – k možnosti vyloučení spoluvlastnictví jen pro určité případy otázka Je možné dle § 597 ZOK částečně vyloučit spoluvlastnictví tím, že umožníme spoluvlastnictví jen pro některé případy určené ve stanovách? stanovisko KANCL

V souladu s argumentem ad maiori ad minus lze připustit i jen částečnou výluku vzniku spoluvlastnictví k podílu, nicméně vyloučení nesmí být diskriminační či v rozporu s dobrými mravy. (10.7.2013)

ustanovení § 597 – k možnostem vyloučení spoluvlastnictví manželů k podílu v BD otázka

Lze ve stanovách vyloučit spoluvlastnictví družstevního podílu dle § 597 ZOK i v případě, že jsou spoluvlastníky manželé? Lze takto vyloučit spoluvlastnictví k podílu i u bytového družstva?

stanovisko KANCL

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, neboť souvisí s další interpretační otázkou, a sice zda se při správě podílu v obchodní korporaci, který je součástí společného jmění manželů, uplatní § 32 ZOK nebo § 713 NOZ, tedy zda správu podílu má vykonávat pouze „správce společné věci“ nebo oba manželé (popř. jeden z nich dle dohody). Jak již vyplývá ze závěrů expertní skupiny KANCL, která se tímto tématem zabývala na svém zasedání dne 5. 10. 2012, u odborné veřejnosti v této věci zatím nepanuje shoda. Ve výše předestřené otázce se tak nabízejí dvě varianty řešení. Pokud připustíme, že § 32 odst. 4 ZOK pod pojem spoluvlastnictví zahrnuje i společné jmění manželů, bylo by možné připustit, že na základě § 597 ZOK je možné vyloučit, aby se družstevní podíl stal součástí SJM. Pokud uvedenou možnost nepřipustíme, vyloučení by možné spíše být nemělo. Zúčastnění se však shodli, že bez ohledu na to, jaká z uvedených variant je zvolena, nemělo by být možné vyloučit vznik spoluvlastnictví podílu u bytového družstva. (10.7.2013)

ustanovení § 603 odst. 1 ve spojení s § 610 ZOK – k členství dědice, který nechce být členem družstva otázka

Lze výpověď účasti v družstvu dědicem dle § 603 odst. 1 ZOK řadit mezi způsoby zániku členství v družstvu uvedené v § 610 ZOK?


stanovisko KANCL

Výpověď účasti v družstvu dědicem není mezi způsoby zániku členství uvedena záměrně. Důvodem je § 603 odst. 3 ZOK, který stanoví fikci – pokud dědic svou účast vypoví (nejpozději do jednoho měsíce), platí, že se členem družstva nestal. Je však sporné, zda fikce nastoupí již doručením výpovědi, nebo až uplynutím 3 měsíční výpovědní doby dle § 603 odst. 2 ZOK. V případě první varianty, by výpovědní doba ztrácela smysl. Zároveň není zcela zřejmé, co se stane s povinnostmi, které dědici coby členovi družstva vznikly ještě před tím, než nastoupila daná fikce. (10.7.2013)

ustanovení § 618 a 620 ZOK – k postupu při obraně vylučovaného člena z družstva otázka

Jaký je správný postup při vyloučení člena z družstva?

stanovisko KANCL

Proces vyloučení člena družstva se odvíjí od toho, který orgán o něm rozhoduje jako první. Budeli jím jiný orgán než členská schůze, může člen podat dle § 618 odst. 1 ZOK proti rozhodnutí odůvodněné námitky k členské schůzi. Poté se může obrátit ve lhůtě 3 měsíců na soud. V případě, že o vyloučení bude rozhodovat členská schůze již v první instanci, může se člen rozhodnout, zda podá námitky znovu členské schůzi, nebo se rovnou obrátí na soud. K takovému závěru lze dospět na základě § 620 odst. 1 písm. b) ZOK, který připouští podání návrhu na soud nejen v případě, že členská schůze o vyloučení rozhodovala jen jako odvolací orgán (srov. § 620 odst. 1 písm. a ZOK), ale také coby rozhodující orgán v první instanci. Tato interpretace navíc odpovídá i dosavadní judikatuře Nejvyššího soudu. (10.7.2013)

ustanovení § 635 odst. 2 ZOK – k možnosti stanovit přísnější formu plné moci pro účast na členské schůzi otázka

Je možné, aby stanovy družstva určily požadavek úředního ověření podpisu zmocnitele na plné moci v § 635 odst. 2 ZOK?

stanovisko KANCL

Zúčastnění se shodli na tom, že je tímto způsobem možné zpřísnit podmínky plné moci. Taková interpretace je ostatně i v souladu i s judikaturou Nejvyššího soudu z 90. let. (10.7.2013)

ustanovení § 636 odst. 1 ZOK – k povinnosti svolavatele uveřejňovat pozvánku na členskou schůzi na internetových stránkách družstva otázka

Jaké budou důsledky (ve vztahu k event. neplatnosti), jestliže svolavatel valné hromady nebude mít přístup k internetovým stránkám a nebude tedy moci dodržet požadavek § 636 odst. 1 ZOK?

stanovisko KANCL

V praxi bude mít i „nestandardní svolavatel“ (např. likvidátor, některý člen představenstva apod.) k internetovým stránkám většinou přístup. V případě, že ho nemá, mělo by mu ho družstvo umožnit. Pokud by mu byl však přístup skutečně znemožněn, nelze dovozovat, že by nemohl platně svolat valnou hromadu. V souladu s dosavadní soudní praxí by bylo třeba posoudit, zda absence oznámení na internetových stránkách (a „pouhé“ zaslání pozvánky) může představovat takový zásah do práv členů, že by to mohlo způsobit neplatnost valné hromady. (10.7.2013)

ustanovení § 644 odst. 1 ZOK – k usnášeníschopnosti členské schůze otázka

Jak správně interpretovat § 644 odst. 1 ZOK: „členská schůze je schopna se usnášet, pokud je přítomna většina všech členů majících většinu všech hlasů“?

stanovisko KANCL

Dané ustanovení je možné interpretovat pouze tím způsobem, že je nutné, aby byla přítomna většina všech členů a zároveň, aby tato většina disponovala většinou všech hlasů.

Zpravodaj 6/2013

35

poznámka SČMBD

Na rozdíl od dosavadní úpravy, kdy k usnášeníschopnosti členské schůze postačovala nadpoloviční většina členů, musí nově družstva prověřovat obě kritéria, tj. jak počet přítomných členů, tak počet hlasů, zejména v případech, kdy stanovy určí vyšší počet hlasů bydlících členů oproti nebydlícím. V případech, kdy má každý člen družstva při hlasování na členské schůzi jeden hlas, bude počet přítomných členů i počet hlasů shodný, takže toto pravidlo problémy činit nebude. Toto nové pravidlo se netýká družstev, u nichž působnost členské schůze plní shromáždění delegátů.

ustanovení § 652 ZOK – rozhodování per rollam jen pro určitý okruh rozhodování otázka

Je možné (v souladu s § 652 ZOK) připustit rozhodování per rollam pouze pro určitý okruh rozhodování?

stanovisko KANCL

Stejně jako u otázky 1.3 se zde uplatní argument ad maiori ad minus – pokud je na stanovách, zda bude rozhodování per rollam vůbec připuštěno, mohou ho stanovy připustit i pouze pro určitý okruh rozhodování. (10.7.2013)

ustanovení § 726 odst. 3 ZOK – k povinnosti malého družstva ustanovit představenstvo a kontrolní komisi při zvýšení počtu členů nad 50 otázka

Je v § 726 odst. 3 ZOK uvedení pojmu „jmenovat“ chybné?

stanovisko KANCL

Jedná se o formulační nepřesnost (správně by mělo být uvedeno spíše „zvolit“), nicméně bez normativního dopadu. (10.7.2013)

ustanovení § 734 odst. 1 ve spojení s § 614 ZOK – k možnosti vyloučit člena BD i z jiných důvodů než vyplývajících z nájmu nebo chování v domě otázka

Doplňuje § 734 odst. 1 ZOK důvody vyloučení člena družstva dle § 614 ZOK?

stanovisko KANCL

Čistě gramatickým výkladem by bylo možné dovodit, že se jedná o lex specialis § 614 ZOK, tedy že dané ustanovení § 614 ZOK nedoplňuje, nýbrž nahrazuje. Nicméně taková interpretace by výrazným způsobem omezila okruh důvodů, pro které je možné vyloučit člena bytového družstva, s jehož členstvím je spojen nájem družstevního bytu, což pravděpodobně nebylo záměrem. Danou otázku nelze jednoznačně zodpovědět. (10.7.2013)

poznámka SČMBD

Pokud by byla přijata interpretace, podle níž nelze člena BD vyloučit z jiných důvodů než uvedených v § 734 odst. 1 ZOK, nebylo by možné, aby si BD ve stanovách upravilo důvody pro vyloučení jinak (šířeji), ani aby použilo obecné důvody pro vyloučení uvedené v § 614 ZOK. Bytovým družstvům by bylo prakticky znemožněno vymáhání nepeněžitých povinností členů, ani by nebylo možné člena vyloučit z důvodu, že přestal splňovat podmínky členství. Nezbývá než doufat, že se výkladová praxe přikloní spíše k závěru, že § 734 odst. 1 ZOK představuje rozšíření možnosti vyloučení člena z družstva.

ustanovení § 741 ZOK – k vazbě úpravy nájmu družstevního bytu na nový občanský zákoník otázka

Jaký je vztah právní úpravy nájmu družstevního bytu v NOZ a ZOK?


stanovisko KANCL

Hlavní problém spočívá v tzv. „zpětném odkazu“ – NOZ v § 2240 odkazuje na právní úpravu v ZOK a ZOK v § 741 odkazuje na právní úpravu v NOZ. Dále není zcela zřejmé, jaký má v této souvislosti význam § 731 ZOK, popř. § 2241, které poukazují na úpravu práv a povinností vyplývajících z nájmu ve stanovách. Zúčastnění se přiklonili k názoru, že podmínky nájmu družstevního bytu vyplývají primárně ze ZOK a stanov a až poté (subsidiárně) z NOZ. Vzhledem k tomu, že ustanovení NOZ se použijí pouze podmíněně (tedy pouze v případě, že nebude ve stanovách určeno jinak), je třeba tato ustanovení aplikovat jako dispozitivní normy. (10.7.2013)

poznámka SČMBD

Vzhledem k názoru KANCL, že se mají ustanovení NOZ o nájmu bytu použít subsidiárně k úpravě obsažené ve stanovách, doporučujeme našim členům, aby prověřili, zda jim některé z ustanovení NOZ o nájmu bytu nebude činit v praxi obtíže a pokud ano, aby použití příslušného ustanovení ve stanovách výslovně vyloučili.

ustanovení § 746 ZOK – k trvání společného nájemního práva při přeměně společného členství manželů na výlučné členství jen jednoho z nich otázka

Vztahuje se § 746 ZOK pouze na případy, kdy dojde k přeměně společného členství manželů na výlučné členství, aniž došlo k zániku manželství?

stanovisko KANCL

Zúčastnění se jednoznačně shodli na tom, že dané ustanovení lze aplikovat pouze na případy, kdy manželství nadále trvá. (10.7.2013)

Stanoviska k NOZ: ustanovení § 441 odst. 2 NOZ – k zvláštní formě plné moci otázka

Z textu NOZ není zcela zřejmé, zda by neudělení plné moci ve formě notářského zápisu pro jednání, které bude učiněno formou notářského zápisu, mělo znamenat neplatnost tohoto jednání. Např. pro banky bude typickým případem zmocnění zástavce k uzavření zástavní smlouvy sepisované notářským zápisem. Stejně tak není zřejmé, zda bude formou notářského zápisu třeba udělit i plnou moc pro zastoupení na valné hromadě, má-li mít zápis formu notářského zápisu.

stanovisko KANCL

Členové se shodli, že co se týče plné moci k zastoupení na valné hromadě, není nutné její osvědčení formou notářského zápisu, neboť hlasování samo o sobě tuto formu nevyžaduje. Notář pouze osvědčuje přijetí rozhodnutí. Jiná situace nastává u rozhodnutí jediného společníka, neboť zde se pořizuje notářský zápis o jeho právním jednání, čili i případná plná moc by musela být v souladu s § 441 odst. 2 NOZ v této formě. Dále bylo poznamenáno, že nedostatek plné moci (tedy osvědčení o zastoupení) by sám o sobě neměl způsobit neplatnost daného právního jednání, byť NS v tomto smyslu již několikrát judikoval. Dále se členové shodli, že ve výše uvedeném by mělo být přijato stanovisko. (6.9.2013)

Zpravodaj 6/2013

37

Přehled přítomných účastníků příslušného jednání KANCL: 10.7.2013

6.9.2013

jednání KANCL se zúčastnili: Prof. JUDr. J. Dědič, Mgr. A. Forst, doc. JUDr. I. Štenglová, Mgr. P. Sýkorová

JUDr. J. Čáp, Mgr. F. Glotzmann, JUDr. V. Záruba,

JUDr. F. Lébl, JUDr. J. Korbelář, Mgr. L. Stejskalová, JUDr. I. Šimonková, JUDr. P. Schödelbauerová,

jednání KANCL se zúčastnili: JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.; Prof. JUDr. Jan Dědič; Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš; JUDr. Roman Fiala; JUDr. Marek Görges; Doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D.; JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.; JUDr. Petr Lavický, Ph.D.; Mgr. Tomáš Mottl; Ing. Jiří Nesrovnal; JUDr. Hana Nová; JUDr. Tomáš Novosad; Mgr. Mgr. Jan Petrov, LL. M.; doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.; JUDr. Pavla Schödelbauerová; PhDr. Milan Skála; Mgr. Karel Šimek; JUDr. PhDr. Karel Šimka, LL.M., Ph.D.; JUDr. Petr Tégl, Ph.D. ; JUDr. Miloš Tomsa, CSc.; Mgr. Petr Kuhn, MBA; Mgr. František Korbel, Ph.D.; Mgr. Bc. Adam Forst; Mgr. Pavla Sýkorová; Mgr. Jiří Gaňo; Mgr. et Ing. Veronika Ryšávková; Mgr. Eva Hrubá; Mgr. Tomáš Elbert; JUDr. Radka Locher


ZÁKON č. 311/2013 Sb. o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů Referent: Mgr. Kateřina Horáková

telefon: 241 087 305


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Převody vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev HLAVA I Předmět úpravy §1 Tento zákon upravuje některé podmínky a) bezúplatného převodu vlastnického práva k jednotkám nebo skupinovým rodinným domům ve vlastnictví bytových družstev, vzniklých přede dnem 1. ledna 1992 nebo bytových družstev, která jsou jejich právními nástupci (dále jen "převádějící družstvo"), do vlastnictví oprávněných členů podle tohoto zákona, pokud k tomuto převodu dochází na základě rozhodnutí převádějícího družstva učiněného po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a jde o jednotky vzniklé v domech vystavěných s pomocí státu, poskytnutou podle právních předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě vydaných v období od 26. května 1959 do 31. prosince 1992 1) (dále jen "právní předpisy o družstevní bytové výstavbě") nebo jde o skupinové rodinné domy pořízené podle těchto právních předpisů, a b) převodu vlastnického práva k jednotkám ve vlastnictví jiných osob (dále jen "převádějící vlastník"), do vlastnictví oprávněných členů podle tohoto zákona, pokud k tomuto převodu dochází na základě rozhodnutí převádějícího vlastníka učiněného po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o jednotky vzniklé z bytů, nebo zahrnující byty, které byly vystavěny bytovými družstvy uvedenými v písmenu a) s pomocí státu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě jako nástavby nebo vestavby do stávajících budov jiných vlastníků, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví tohoto bytového družstva a původního vlastníka budovy, přičemž ve prospěch tohoto bytového družstva vzniklo věcné břemeno váznoucí na budově ve vztahu k těmto bytům podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. (dále jen "zákon o transformaci družstev"). ----------------------------------------------------------------1) Například vyhláška č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 14/1969 Sb., vyhláška č. 160/1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 172/1980 Sb., vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. §2 Tento zákon dále upravuje a) práva a povinnosti související s úvěry poskytnutými podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě ve vztahu mezi převádějícím družstvem a státem zastoupeným bankou pověřenou k výkonu bankovních činností spojených se správou, vedením a inkasováním pohledávek z těchto úvěrů vyplývajících (dále jen "banka pověřená správou úvěrů"), vznikající při převodu vlastnického práva k jednotkám nebo skupinovým rodinným domům podle § 1 písm. a), b) práva a povinnosti související s úvěry poskytnutými podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě ve vztahu mezi bytovým družstvem a bankou pověřenou správou úvěrů, které vznikají při převodu vlastnického práva k jednotkám podle § 1 písm. b), c) případy, kdy převádějícímu družstvu vznikne povinnost vrátit státní příspěvky poskytnuté podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě, d) služebnost bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou podle § 1 písm. b), jestliže nájemci zanikne členství v bytovém družstvu, e) případy, kdy je převádějící družstvo a družstvo vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právní nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, povinno pozemek, získaný bezúplatně podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 22/2006 Sb. nebo podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění

Zpravodaj 6/2013

39

pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o majetku státu"), převést při převodu vlastnického práva k jednotce, skupinovému rodinnému domu nebo garáži bezúplatně.

HLAVA II Jednotka a skupinový rodinný dům převáděný z vlastnictví převádějícího družstva §3 Bezúplatnost převodu jednotky a skupinového rodinného domu a vypořádání majetkové účasti člena v družstvu (1) Převod vlastnického práva k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu z převádějícího družstva oprávněnému členovi podle tohoto zákona je bezúplatný; tím není dotčena povinnost oprávněného člena uhradit převádějícímu družstvu náklady s převodem spojené. (2) Majetková účast oprávněného člena v převádějícím družstvu, označovaná podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě jako členský podíl, jímž se člen nebo jeho právní předchůdce podílel na financování výstavby domu s převáděnými jednotkami nebo skupinového rodinného domu (dále jen "členský podíl"), je ve vztahu mezi převádějícím družstvem a oprávněným členem vypořádána dnem, kdy tento člen nabyl jednotku nebo skupinový rodinný dům do vlastnictví. To platí i o základním členském vkladu, pokud byl rovněž zdrojem financování výstavby; v takovém případě zanikne členství v převádějícím družstvu, nezaplatí-li člen základní členský vklad ve výši určené stanovami nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí vlastnického práva k převedené jednotce. §4 Jednotka převáděná z vlastnictví převádějícího družstva oprávněnému členovi (1) V domě s byty a nebytovými prostory, ve kterém nabyl vlastnické právo alespoň k jedné jednotce nabyvatel přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, se jednotkou podle § 1 písm. a) rozumí jednotka podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, která je bytem, garáží, ateliérem nebo nebytovým prostorem na základě rozhodnutí o změně užívání stavby z bytu, garáže nebo ateliéru. S převodem vlastnického práva k jednotce přechází spoluvlastnický podíl na společných částech domu a převádějící družstvo je povinno převést i spoluvlastnický podíl na pozemku, je-li jeho vlastníkem. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě. (2) V domě s byty a nebytovými prostory, ve kterém nebylo přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku převedeno vlastnické právo ani k jediné jednotce, se jednotkou převáděnou podle § 1 písm. a) rozumí jednotka jako věc nemovitá podle ustanovení občanského zákoníku o bytovém spoluvlastnictví, která zahrnuje vedle bytu, garáže, ateliéru, nebo nebytového prostoru, uvedenými v odstavci 1, také spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci; společnou částí nemovité věci je také pozemek, je-li převádějící družstvo jeho vlastníkem. (3) Je-li v domě nebytový prostor, který je jednotkou podle zákona o vlastnictví bytů nebo jej zahrnuje jednotka jako nemovitá věc podle občanského zákoníku, který vznikl na základě rozhodnutí o změně užívání stavby ze společných prostor domu, převede tuto jednotku na základě smlouvy převádějící družstvo při převodu jednotek podle odstavce 1 nebo 2 do podílového spoluvlastnictví oprávněných členů. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě, přičemž se nepřihlíží k podlahové ploše převáděného nebytového prostoru. §5 Převádějící družstvo, které jako vlastník bytového domu nebo nepřevedených jednotek v domě nabylo do svého vlastnictví bezúplatně pozemek nebo spoluvlastnický podíl na pozemku podle zákona o majetku státu, převede současně s jednotkou podle § 4 odst. 1 nebo jako součást jednotky podle § 4 odst. 2 oprávněnému členovi bezúplatně spoluvlastnický podíl na tomto pozemku. Velikost převáděného spoluvlastnického podílu odpovídá při převodu jednotky podle § 4 odst. 1 velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu podle zákona o vlastnictví bytů, při převodu jednotky podle § 4 odst. 2 velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci.


§6 Skupinový rodinný dům převáděný z vlastnictví převádějícího družstva oprávněnému členovi (1) Není-li převádějící družstvo vlastníkem pozemku, na němž je skupinový rodinný dům postaven, převádí se vlastnické právo samostatně ke každému skupinovému rodinnému domu spolu s jeho příslušenstvím a základním technickým vybavením, které je ve vlastnictví převádějícího družstva, a také garáží, byla-li pořízena spolu se skupinovým rodinným domem. (2) Je-li převádějící družstvo vlastníkem pozemku, na němž je skupinový rodinný dům postaven, převádí se vlastnické právo k tomuto pozemku včetně stavby, která je součástí tohoto pozemku. (3) Spolu s převodem vlastnického práva k nemovité věci podle odstavce 1 nebo 2 se převádí z vlastnictví převádějícího družstva do přídatného spoluvlastnictví spoluvlastnický podíl na společném příslušenství skupinových rodinných domů a jejich společném základním technickém vybavení. Velikost spoluvlastnického podílu pro jednotlivé skupinové rodinné domy se stanoví podle počtu těchto domů se společným příslušenstvím, popřípadě napojených na společné základní technické vybavení. §7 Nabylo-li převádějící družstvo jako vlastník převáděného skupinového rodinného domu, jeho příslušenství nebo garáže do svého vlastnictví bezúplatně pozemek podle zákona o majetku státu, převede současně se skupinovým rodinným domem, jeho příslušenstvím nebo garáží oprávněnému členovi bezúplatně tento pozemek. To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právního nástupce, pokud je vlastníkem garáže a převádí její vlastnictví fyzické osobě. §8 Oprávněný člen pro převod jednotky nebo skupinového rodinného domu z vlastnictví převádějícího družstva (1) Oprávněným členem se pro účely převodu vlastnického práva k jednotce podle tohoto zákona rozumí fyzická osoba - člen převádějícího družstva, jehož nájemní vztah k bytu, garáži, ateliéru nebo k nebytovému prostoru, které jsou převáděny jako jednotka podle § 4 odst. 1, nebo které zahrnuje převáděná jednotka podle § 4 odst. 2, vznikl po splacení členského podílu družstvu tímto členem nebo jeho právním předchůdcem. (2) Oprávněným členem se pro účely převodu vlastnického práva ke skupinovému rodinnému domu a pozemku podle § 6 a 7 rozumí fyzická osoba - člen převádějícího družstva, jehož nájemní vztah k převáděnému skupinovému rodinnému domu vznikl po splacení členského podílu družstvu tímto členem nebo jeho právním předchůdcem. (3) Oprávněným členem se také rozumí, jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, společně manželé, pokud jsou společnými členy převádějícího družstva. §9 Smlouva o převodu vlastnického práva k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu (1) Součástí smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce nebo skupinovému rodinnému domu podle tohoto zákona je ujednání o závazku oprávněného člena uhradit převádějícímu družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým tomuto družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě, popřípadě jiným nesplaceným úvěrům, a to ve výši připadající na převáděnou jednotku nebo skupinový rodinný dům. Vlastnické právo k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu lze převést až po vypořádání tohoto závazku. (2) Součástí smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce nebo skupinovému rodinnému domu je také ujednání o vzájemném vypořádání prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby budovy, popřípadě domu a jednotky, připadajících na převáděnou jednotku a zůstatků prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství připadajících na převáděnou jednotku. Vzájemným vypořádáním se rozumí vyrovnání jak nevyčerpaných zůstatků, tak vyrovnání nedoplatků ze strany nabyvatele jednotky. Jde-li o převod jednotky, převede převádějící družstvo nevyčerpané prostředky určené k vypořádání osobě odpovědné za správu domu, pro účely příspěvků na správu domu a pozemku. Vlastnické právo k jednotce lze převést až po vypořádání těchto závazků.

Zpravodaj 6/2013

41

Povinnosti převádějícího družstva a banky pověřené správou úvěru § 10 (1) Převádějící družstvo je povinno při převodu vlastnického práva k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu podle tohoto zákona použít prostředků získaných podle § 9 odst. 1 v příslušném pololetí od oprávněných členů na splátku úvěru poskytnutého podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě k mimořádné splátce úvěru s příslušenstvím, a to ve výši připadající na převáděné jednotky nebo skupinové rodinné domy. (2) Mimořádnou splátku podle odstavce 1 uhradí převádějící družstvo bance pověřené správou úvěrů spolu s pravidelnou splátkou úvěru připadající na totéž pololetí s určením, kterých převáděných jednotek se mimořádná splátka týká. (3) Banka pověřená správou úvěrů vydá převádějícímu družstvu potvrzení o splacení odpovídající části úvěru mimořádnou splátkou, spolu s určením, kterých převáděných jednotek se tato splátka úvěru týkala; potvrzení banky je přílohou návrhu na vklad vlastnického práva k jednotce do katastru nemovitostí. (4) Banka pověřená správou úvěrů vydá potvrzení o splacení odpovídající části úvěru rovněž v případě, kdy celá část úvěru připadající na převáděnou jednotku nebo skupinový rodinný dům byla splacena dříve než v souvislosti s převodem do vlastnictví oprávněného člena, anebo v případě, kdy byl již splacen celý úvěr s příslušenstvím týkající se nemovité věci, v níž se nacházejí převáděné jednotky. § 11 (1) Nedojde-li k převodu vlastnického práva ke všem jednotkám v domě, jichž se týká úvěr poskytnutý převádějícímu družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě, a družstvo splatilo část úvěru s příslušenstvím připadající na dosud převedené jednotky, uzavře banka pověřená správou úvěrů s převádějícím družstvem dodatek k úvěrové smlouvě. (2) Předmětem dodatku k úvěrové smlouvě podle odstavce 1 je ponechání nesplacené části úvěru připadající na dosud nepřevedené jednotky v domě převádějícímu družstvu; pro ponechanou část úvěru platí obdobně podmínky, za nichž byla úvěrová pomoc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě. § 12 Převádějící družstvo, jemuž je úvěr podle § 11 ponechán, je povinno pojistit nepřevedené jednotky, jichž se tento úvěr týká tak, aby byl zachován dosavadní rozsah pojištění domu odpovídající nepřevedeným jednotkám. § 13 Zástavní právo (1) Na zajištění úvěrů ponechaných bankou pověřenou správou úvěrů převádějícímu družstvu podle § 11 vázne zástavní právo na nepřevedených jednotkách, kterých se nesplacené úvěry týkají. (2) Zástavní právo podle odstavce 1 svědčí České republice. K výkonu tohoto práva je příslušné Ministerstvo financí. § 14 Ustanovení § 11 až 13 se použijí obdobně, nedojde-li k převodu vlastnického práva ke všem skupinovým rodinným domům, kterých se týká úvěr poskytnutý převádějícímu bytovému družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě.


HLAVA III Převod vlastnického práva k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou § 15 Rozhodnutí o převodu vlastnického práva k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou O převodu vlastnického práva oprávněnému členovi k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný bytovým družstvem nástavbou nebo vestavbou podle § 1 písm. b) rozhoduje převádějící vlastník; při převodu vlastnického práva k této jednotce je převádějící vlastník povinen postupovat podle § 18 odst. 1. § 16 Jednotka vzniklá z bytu nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou (1) V domě s byty a nebytovými prostory, v němž nabyl vlastnické právo alespoň k jedné jednotce nabyvatel přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, se jednotkou převáděnou podle § 1 písm. b) rozumí jednotka podle zákona o vlastnictví bytů, která je bytem. S převodem vlastnického práva k jednotce přechází spoluvlastnický podíl na společných částech domu a převádějící vlastník je povinen převést i spoluvlastnický podíl na pozemku, je-li jeho vlastníkem. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě. (2) V domě s byty a nebytovými prostory, v němž nebylo přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku převedeno vlastnické právo ani k jediné jednotce, se jednotkou převáděnou podle § 1 písm. b) rozumí jednotka jako věc nemovitá podle ustanovení občanského zákoníku o bytovém spoluvlastnictví, která zahrnuje byt. § 17 Oprávněný člen pro nabytí vlastnického práva k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou (1) Oprávněným členem pro nabytí vlastnického práva k jednotce uvedené v § 8 je fyzická osoba, která je členem bytového družstva uvedeného v § 1 písm. a), která je nájemcem bytu, k němuž vázne věcné břemeno ve prospěch tohoto bytového družstva podle § 28d zákona o transformaci družstev, jestliže její nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tomuto bytovému družstvu nebo jeho právnímu předchůdci tímto členem nebo jeho právním předchůdcem. (2) Oprávněným členem jsou také, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, společně manželé, pokud jsou společnými členy bytového družstva uvedeného v odstavci 1. § 18 Převod vlastnického práva k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou oprávněnému členovi a zánik věcného břemene (1) Jde-li o převod vlastnického práva k jednotce uvedené v § 16 na oprávněného člena podle § 17, je převádějící vlastník povinen o převodu uvědomit bytové družstvo oprávněné z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev, jemuž byl poskytnut na tuto výstavbu úvěr podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě. Tomuto družstvu je oprávněný člen povinen uhradit částku odpovídající nesplacenému úvěru s příslušenstvím, ve výši připadající na převáděnou jednotku. (2) Ve věcech týkajících se náležitostí smlouvy, vztahů mezi družstvem oprávněným z věcného břemene a oprávněným členem jako nabyvatelem a současně mezi družstvem oprávněným z věcného břemene a bankou pověřenou správou úvěrů, se použijí ustanovení § 9 až 13 obdobně. (3) Převodem vlastnického práva k jednotce podle odstavců 1 a 2 zaniká věcné břemeno k bytu, vzniklé ve prospěch bytového družstva podle § 28d zákona o transformaci družstev; zůstávají-li některé jednotky uvedené v § 16 v domě nepřevedeny, zaniká věcné břemeno v rozsahu odpovídajícím převedené jednotce. Zpravodaj 6/2013

43

HLAVA IV Vznik a zánik služebnosti bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou § 19 Vznik služebnosti bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou ve prospěch nájemce, jemuž zaniklo členství v bytovém družstvu (1) Zanikne-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona bez právního nástupce bytové družstvo uvedené v § 1 písm. a), v jehož prospěch vzniklo věcné břemeno podle § 28d zákona o transformaci družstev váznoucí na budově ve vztahu k bytu vzniklému nástavbou nebo vestavbou do stávající budovy jiného vlastníka, nebo zanikne-li členství nájemce takového bytu v bytovém družstvu, zanikne tímto dnem věcné břemeno zřízené ve prospěch bytového družstva se současným vznikem služebnosti bytu ve prospěch dosavadního nájemce. Služebnost bytu vzniká dnem zániku bytového družstva nebo dnem zániku členství v družstvu, nejdříve však po splnění podmínek podle odstavce 2. Služebnost bytu přechází ve stejném rozsahu na každého dalšího právního nástupce dosavadního nájemce. (2) Dosavadní nájemce, v jehož prospěch má vzniknout služebnost bytu podle odstavce 1, je povinen bytovému družstvu uhradit částku, která odpovídá nesplacenému úvěru s příslušenstvím. Ustanovení § 9 až 12 se použijí přiměřeně. (3) Vznikem služebnosti bytu ve prospěch dosavadního nájemce bytu podle odstavce 1 zaniká právo na vrácení členského podílu, jímž se nájemce nebo jeho právní předchůdce podílel podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na financování bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou do budovy jiného vlastníka. Vznikem služebnosti bytu ve prospěch dosavadního nájemce bytu podle odstavce 1 zaniká také právo na vrácení základního členského vkladu, jímž se nájemce nebo jeho právní předchůdce podílel podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na financování bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou do budovy jiného vlastníka. § 20 Zánik služebnosti bytu vystavěného formou nástavby a vestavby Služebnost bytu vzniklá ve prospěch nájemce podle § 19 zanikne dnem, kdy nájemce nabude vlastnické právo k jednotce vzniklé z tohoto bytu nebo zahrnující tento byt. HLAVA V Povinnost k vrácení státních příspěvků poskytnutých státem na družstevní bytovou výstavbu § 21 (1) Převede-li převádějící družstvo vlastnické právo k jednotce v domě vystavěném s pomocí státu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na jinou osobu než oprávněného člena, je povinno vrátit státu příspěvky připadající na převedenou jednotku, s výjimkou částek poskytnutých na úhradu zvýšených nákladů ztíženého zakládání stavby, na úhradu nákladů spojených s pořízením základního technického vybavení a jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou a na úhradu vícenákladů nezvyšujících standard bydlení, které nebyly vyvolány požadavky družstva. Částka příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby. (2) Převede-li převádějící družstvo vlastnické právo ke skupinovému rodinnému domu vystavěnému s pomocí státu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na jinou osobu než oprávněného člena, je povinno vrátit státu příspěvky poskytnuté na výstavbu tohoto domu a jeho příslušenství s výjimkou částek poskytnutých na úhradu nákladů vyvolaných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, výstavbou jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou a nákladů základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Částka příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby. (3) Povinnost vrátit státu příspěvky ve výši podle odstavců 1 a 2 vzniká převádějícímu družstvu i tehdy, převede-li jednotku uvedenou v odstavci 1 nebo skupinový rodinný dům uvedený v odstavci 2 nikoli bezúplatně. (4) Povinnost vrátit státu příspěvky ve výši podle odstavců 1 a 2 vznikne převádějícímu družstvu také tehdy, přestaneli být vlastníkem domu pořízeného podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě nebo jednotek v tomto domě


jiným způsobem než převodem jednotek do vlastnictví oprávněných členů nebo zničením domu; to platí i v případě zániku věcného břemene vzniklého podle § 28d zákona o transformaci družstev. § 22 (1) Při převodu vlastnického práva k jednotce uvedené v § 16 do vlastnictví jiné osoby než oprávněnému členovi je převádějící vlastník povinen o převodu uvědomit bytové družstvo oprávněné z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev, jemuž byl poskytnut na tuto výstavbu úvěr podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě. (2) Nabyvatel jednotky je povinen bytovému družstvu oprávněnému z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev uhradit částku odpovídající nesplacenému úvěru s příslušenstvím ve výši připadající na převáděnou jednotku a částku státního příspěvku poskytnutého družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě ve výši připadající na převáděnou jednotku vypočtenou podle § 21 odst. 1. (3) Bytové družstvo oprávněné z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev je povinno uhradit úvěr a vrátit státu částku státního příspěvku ve výši připadající na převáděnou jednotku. (4) Vlastnické právo k jednotce uvedené v § 16 lze převést do vlastnictví jiné osoby než oprávněnému členovi teprve po splnění povinnosti této osoby vůči bytovému družstvu podle odstavce 2 a povinností bytového družstva vůči státu podle odstavce 3. § 23 Organizační složkou státu příslušnou k přijetí příspěvků, které se vracejí podle § 21 a 22, je ministerstvo financí.

HLAVA VI Zvláštní ustanovení o vzniku společenství vlastníků § 24 (1) Pokud bytové družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2 zákona o vlastnictví bytů, které bylo původním vlastníkem budovy, nebo bytové družstvo, které je jeho právním nástupcem, plnilo povinnosti správce podle § 9 zákona o vlastnictví bytů ve znění účinném do 30. června 2000 a jeho spoluvlastnický podíl na společných částech domu se nesnížil ke dni nabytí účinnosti občanského zákoníku na méně než jednu polovinu, je bytové družstvo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správcem domu a pozemku; na správu se přiměřeně použijí ustanovení § 1191 až 1193 občanského zákoníku. Ustanovení § 1198 občanského zákoníku se zde nepoužije. (2) Sníží-li se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spoluvlastnický podíl správce uvedeného v odstavci 1 na společných částech domu na méně než jednu polovinu, svolá správce nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy mu budou doručeny listiny dokládající snížení jeho spoluvlastnického podílu, shromáždění vlastníků jednotek k založení společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství"). Neučiní-li to, může tak učinit kterýkoliv vlastník jednotky. Návrh na zápis do veřejného rejstříku musí statutární orgán společenství podat nejpozději do 30 dnů ode dne založení společenství. (3) Ke schválení stanov společenství se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny hlasů vlastníků jednotek přítomných na shromáždění vlastníků jednotek; ustanovení § 1200 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku se nepoužije. (4) Funkce správce uvedeného v odstavci 1 zaniká dnem vzniku společenství. (5) Do doby vzniku společenství způsobem a ve lhůtách podle odstavce 2 jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni z právních jednání týkajících se společné věci v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Ustanovení § 1127 občanského zákoníku se nepoužije do vzniku společenství, došlo-li k založení společenství a podání návrhu na zápis společenství do veřejného rejstříku nejpozději ve lhůtách stanovených v odstavci 2, jinak pouze do doby uplynutí 90 dnů ode dne, kdy budou správci doručeny listiny, dokládající snížení jeho spoluvlastnického podílu na společných částech domu na méně než jednu čtvrtinu.

Zpravodaj 6/2013

45

HLAVA VII Přechodné ustanovení § 25 Jiné bytové družstvo než převádějící družstvo podle tohoto zákona, které jako vlastník bytového domu nebo nepřevedených jednotek v domě anebo jako vlastník skupinového rodinného domu, jeho příslušenství nebo garáže nabylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo ještě po tomto dni nabude do svého vlastnictví bezúplatně pozemek nebo spoluvlastnický podíl na pozemku podle zákona o majetku státu, převede uvedený pozemek nebo uvedený spoluvlastnický podíl na pozemku bezúplatně fyzické osobě, do jejíhož vlastnictví současně převádí jednotku nebo skupinový rodinný dům, jeho příslušenství nebo garáž. To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, které nevzniklo přede dnem 1. ledna 1992 a není ani právním nástupcem družstva s tímto předmětem činnosti vzniklého před uvedeným dnem, pokud je vlastníkem garáže a převádí její vlastnictví fyzické osobě. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích § 26 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 60a odst. 1 se za slova "ve vlastnictví bytového družstva" vkládají slova "vzniklého přede dnem 1. ledna 1992 nebo bytového družstva, které je jeho právním nástupcem,". 2. V § 60a odst. 2 písm. a) se za slova "bytového družstva" vkládají slova "uvedeného v odstavci 1" a za slovo "vystavěn" se vkládá slovo "tímto". 3. V § 60a odst. 2 písm. b) se za slova "ve vlastnictví bytového družstva" vkládají slova "uvedeného v odstavci 1", za slovo "členové" se vkládá slovo "tohoto" a za slovo "družstev" se vkládají slova "vzniklých přede dnem 1. ledna 1992 nebo jejich právních nástupců". 4. V § 60a odst. 3 se za slova "bytového družstva" vkládají slova "uvedeného v odstavci 1". 5. V § 60a odst. 4 se za slova "bytového družstva" vkládají slova "uvedeného v odstavci 1" a za slova "popřípadě družstva" se vkládají slova "vzniklého přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právního nástupce". 6. V § 60a odst. 5 písm. a) se za slova "z vlastnictví bytového družstva" vkládají slova "uvedeného v odstavci 1". 7. V § 60a odst. 5 písm. b) se za slova "bytové družstvo" vkládají slova "uvedené v odstavci 1", za slova "na budově ve vlastnictví bytového družstva" se vkládají slova "uvedeného v odstavci 1" a za slova "byl ve vlastnictví bytového družstva" se vkládají slova "uvedeného v odstavci 1". 8. V § 60a odst. 5 písm. d) se za slova "bytového družstva" vkládají slova "uvedeného v odstavci 1". 9. V § 60a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: "(6) Příslušná organizační složka převede bezúplatně spoluvlastnický podíl k pozemku v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech stanovenému podle § 1161 občanského zákoníku do vlastnictví a) fyzické osoby, která je vlastníkem jednotky podle § 4 odst. 2 zákona č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů,


b) fyzické osoby, která se vlastníkem jednotky uvedené v písmeni a) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví této jednotky, nebo c) bytového družstva uvedeného v odstavci 1, jestliže toto družstvo zůstalo vlastníkem nepřevedených jednotek uvedených v písmeni a) a na toto družstvo se vztahuje povinnost uvedená v § 5 zákona č. 311/2013 Sb.". Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 10. V § 60a odst. 7 se slova "1 až 5" nahrazují slovy "1 až 6". 11. V § 60a odst. 8 se za slova "v odstavci 5" vkládají slova "nebo 6" a za slova "odstavce 5" se vkládají slova "nebo 6". § 27 Přechodná ustanovení (1) Pokud bytovému družstvu, družstvu, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, nebo fyzické osobě vzniklo právo na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se nadále podle dosavadních právních předpisů a § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije. Podle dosavadních právních předpisů se posuzuje i promlčecí doba pro uplatnění tohoto práva a účinky promlčení nastalé do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají zachovány. (2) Pokud se na bytové družstvo vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo bytové družstvo, které je jeho právním nástupcem, na družstvo vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právního nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, nebo na fyzickou osobu odstavec 1 nevztahuje a toto bytové družstvo, družstvo anebo fyzická osoba splní podmínky pro vznik práva na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ale přitom podmínky pro bezúplatný smluvní převod tohoto pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splňoval již právní předchůdce uvedených osob, postupuje se podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běh promlčecí lhůty a účinky promlčení se však posuzují souvisle ode dne, kdy právo na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku mohlo být vykonáno poprvé.

ČÁST TŘETÍ Změna zákona, kterým se upravují některé užívací vztahy k majetku České republiky § 28 V § 1 odst. 2 zákona č. 1/2007 Sb., kterým se upravují některé užívací vztahy k majetku České republiky, se za slova "a zákona č. 22/2006 Sb.," vkládají slova "nebo ustanovení § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů,". ČÁST ČTVRTÁ Účinnost § 29 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Zeman v. r. Rusnok v. r.

Zpravodaj 6/2013

47

TPG 704 01 Domovní plynovody: Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách: Změna platná od 1.8.2013 Referent: Ing. Andrea Manová

telefon: 241 087 237


Koncem května letošního roku byla schválena rozsáhlá změna technického pravidla TPG 704 01, která je účinná od 1.8.2013. Změna byla vydána jako konsolidované - tedy úplné znění předpisu. Především v kapitole 8 se změna dotýká i vlastníků bytových domů (bytových družstev a společenství vlastníků jednotek). V článku je upozorněno na některé změny související především s provozem plynových zařízení v bytových domech. Nově jsou stanoveny základní technické požadavky pro správnou instalaci a používání odběrných plynových zařízení v návaznosti na často prováděné rekonstrukce a stavební úpravy bytového fondu. Důraz je kladen na bezpečný a spolehlivý provoz odběrného plynového zařízení. V kapitole „Připojování spotřebičů a jejich provoz“ se nově objevil článek 8.1.7, který řeší odpovědnost za užívání plynového spotřebiče. Dále byl pozměněn článek 8.1.6, ve kterém jsou určeny povinnosti, které musí osoba odpovědná za užívání spotřebiče, splnit v případě stavebních úprav budov. 8.1.7 Za užívání plynového spotřebiče odpovídá vlastník spotřebiče, pokud se této odpovědnosti nezprostí jejím prokazatelným přenesením na uživatele např. smlouvou o pronájmu nebo předáním do osobního užívání podle přílohy. 8.1.6 Pokud se provádějí stavební úpravy (např. výměna oken, změna větrání), při kterých se mění přívod spalovacího vzduchu, výměna vzduchu v místnosti nebo objem prostoru pro plynový spotřebič v provedení A nebo B, popř. se instaluje nový spotřebič v provedení A nebo B, musí osoba uvedená v 8.1.7 zajistit provedení: a) přepočtu objemu prostoru, průtoku vzduchu a potřebného množství spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení A, B podle požadavků pro jednotlivá provedení spotřebičů ……………. Pokud se při přepočtu prokáže, že objem prostoru, výměna vzduchu nebo množství spalovacího vzduchu neodpovídá požadavkům těchto pravidel, musí se provést úpravy, kterými se tyto požadavky zajistí. Výměna vzduchu a/nebo potřebné množství spalovacího vzduchu musí vždy odpovídat požadavkům kapitol 9 a 10. Subjekt, který má povinnost zajistit provedení přepočtu objemu prostoru, nebyl v předešlé normě striktně určen, a proto docházelo k častému obcházení požadavku normy. Nově se již nemůže odpovědnost za dostatečný přívod vzduchu pro plynové spotřebiče po nebo před výměnou oken přenášet na dodavatele oken, ale musí být proveden přepočet odbornou osobou (tu provádí např. revizní technik plynových zařízení, revizní technik spalinových cest, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru) a odpovídá za to vlastník plynového spotřebiče. Do předpisu je nově včleněn článek „Provoz spotřebičů“, kde je určeno, že při provozu spotřebičů se musí vlastník, provozovatel nebo uživatel spotřebiče řídit požadavky stanovenými v návodu pro jeho instalaci a užívání. V kapitole 9 „Umísťování spotřebičů v bytových prostorech“ byla rozšířena definice bytových prostor. Dříve bylo definováno, že bytovým prostorem pro účely TPG jsou prostory sloužící k bydlení, tj. byty, pokoje pro ubytování včetně hygienického zařízení, společné prostory. Současná definice zní: „Za bytové prostory jsou pro účely těchto pravidel považovány rodinné domy, prostory sloužící k bydlení nebo individuální rekreaci, tj. byty, pokoje pro ubytování včetně prostor hygienického zařízení.“ Zpravodaj 2/2013

48

Nově je stanoveno, že pro vytápění a přípravu teplé vody se přednostně instalují spotřebiče v provedení C (přisávají si vzduch pro spalování z venkovního prostoru a spaliny jsou odváděny tamtéž). Spotřebiče v provedení A (odebírají vzduch pro spalování z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a spaliny odcházejí do téže místnosti) a B (odebírají vzduch pro spalování z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a spaliny jsou odváděny do vnějšího ovzduší spalinovou cestou) smějí být instalovány pouze při splnění požadavků těchto pravidel na jejich umístění a dostatečný přívod vzduchu. Ke změně došlo u požadavků na vedení plynovodů garážemi, autodílnami, prádelnami a kotelnami. Byl zrušen zákaz vedení plynovodu prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží. Nově smí plynovod procházet garážemi, autodílnami, prádelnami a kotelnami, pokud jsou splněny následující požadavky: 

na plynovodu procházejícím uvedenými místnostmi nesmí být armatury a rozebíratelné spoje; to neplatí pro plynovody přivádějící plyn ke spotřebičům umístěným v uvedených místnostech;



plynovod procházející uvedenými místnostmi do jiných prostor má být veden přednostně pod stropem nebo pod omítkou.

Pro umisťování a provoz plynových spotřebičů v provedení A jsou, s ohledem na zkušenosti z praxe, technické požadavky zjednodušeny. Spotřebiče v provedení A je zakázáno umísťovat v koupelnách a sprchových koutech; ve skladištích potravin a na WC; v místnostech určených ke spaní (kromě bytových jednotek nebo staveb pro individuální rekreaci s jednou obytnou místností). Dle typu spotřebiče v provedení A je v tabulce 5 stanoven nejmenší požadovaný průtok vzduchu z venkovního prostoru a způsob zajištění průtoku vzduchu pro spotřebič v provedení A. U spotřebičů v provedení A došlo k následující změně, kdy přívod vzduchu pro plynové průtokové ohřívače vody do příkonu 10,5 kW a spotřebiče pro přípravu pokrmů je možno zajistit krátkodobým nebo trvalým otevřením (vyklopením) okenního křídla, dveří nebo jiného větracího prvku do venkovního prostoru. Spotřebič v provedení A lze umístit v nebytovém prostoru, který je trvale větraný nebo přímo větratelný a kde na 1kW příkonu spotřebiče připadá nejméně 5 m3 prostoru. Požadovaný prostor může být vytvořen také propojením se sousední přímo větratelnou a trvale větranou místností téhož uživatele trvalým odstraněním dveří nebo neuzavíratelnými větracími otvory u podlahy a ve výšce nejméně 1,8 m nad podlahou o celkové volné průřezové ploše nejméně 0,001 m2 na 1 kW příkonu instalovaných spotřebičů, nejméně však 0,02 m2. U spotřebičů v provedení B jsou stanoveny nové požadavky pro kontrolu provozu, která lépe ověří správnou funkci spotřebiče a správný způsob přívodu spalovacího vzduchu a odvodu spalin. V příloze je navržen graf stanovující lhůtu servisních kontrol plynového spotřebiče v závislosti na naměřené koncentraci CO ve spalinách. Při uvádění plynových spotřebičů do provozu, při jejich seřizování montážní nebo servisní organizací, při provozní revizi se musí u spotřebičů v provedení B (spotřebiče, které odebírají vzduch pro spalování z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a spaliny jsou odváděny do vnějšího ovzduší spalinovou cestou) provést z bezpečnostních důvodů následující měření: a) koncentrace CO ve spalinách, b) koncentrace CO v ovzduší v místě instalace spotřebiče ve výši 1,5 m nad podlahou; c) tahu komína, d) teploty spalin. Naměřené hodnoty koncentrace CO ve spalinách se přepočítávají na tzv. hodnotu CO neředěné s ohledem na součinitel přebytku spalovacího vzduchu. Na základě této hodnoty se stanoví návrh termínu provedení servisu spotřebiče podle diagramu. Zpravodaj 2/ 2013 4/2012

49

V případě koncentrace vyšší než je povolena se stanoví návrh na okamžité odstavení spotřebiče z provozu! Vhodné je připomenout, že měření tahu spalin není pro vlastníky bytových domů úplnou novinkou, neboť tato povinnost je již zakotvena povinně pro kominíky v TPK K 01-01 Kontrola spalinových cest, čl. 6.1.6, který jednoznačně stanoví povinnost měření tahu komína při kontrole spalinové cesty. Povinnost měření koncentrace CO ve spalinách, koncentrace CO v ovzduší, tahu komína a teploty spalin platí pro spotřebiče provedení B, adekvátně je nutné měření provést nejen u kotlů, ale i u ostatních spotřebičů s odvodem spalin (teplovzdušných agregátů, tmavých zářičů, ohříváků vody. V případě, že není zajištěno automatické blokování současného provozu zařízení způsobujících podtlak a spotřebičů v provedení B, nesmí být spotřebiče s atmosférickými hořáky v provedení B s přerušovačem tahu umístěny v prostorech, ve kterých může vznikat podtlak, jehož hodnota je větší než 4 Pa, způsobený: a) ventilátory; b) větracími zařízeními; c) spotřebiči s ventilátorem; d) centrálním vysavačem; e) tahem komína jiných spotřebičů a jinými zařízeními. Ověření provádí kvalifikovaná osoba. Spotřebiče v provedení B nesmí být umístěny v místnostech určených ke spaní. Změna reaguje na stále se zvyšující počet případů otravy oxidem uhelnatým (CO) u spotřebičů v provedení B vzhledem k jejich nevhodnému umístění, kde jejich provoz ohrožuje zdraví a životy osob. Nově je stanoven v tabulce nejmenší požadovaný objem prostoru pro spotřebič v provedení B dle druhu prostoru a způsobu umístění spotřebiče. Byl upraven nejmenší požadovaný objem prostoru pro spotřebiče v provedení B. Do prostoru o objemu 8 m3 bude možno instalovat kotle do příkonu 30 kW. Na každý další 1 kW příkonu spotřebičů se k 8 m3 připočítává dalších 0,8 m3. Pro přívod spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B jsou stanoveny nové zásady – zřízení samostatných větracích otvorů nebo větracího potrubí. Pro správné navržení a kontrolu přívodu spalovacího vzduchu samostatnými větracími otvory či potrubím jsou nově v přílohách těchto pravidel uvedeny grafy závislosti průtoku vzduchu na průřezové ploše otvoru nebo potrubí. Pro spotřebiče v provedení C jsou nově stanoveny požadavky na přívod vzduchu (umístění nasávání vzduchu). Nasávací otvor přívodu vzduchu se nesmí nacházet: a) méně než 5 m ve vodorovném směru od čerpacích stojanů a palivových nádrží; b) méně než 3 m ve všech směrech od vyústění potrubí pro odvzdušnění/odplynění plynovodů a od odfukovacího a odvětrávacího potrubí nebo otvorů regulátoru tlaku plynu; c) méně než 1 m ve všech směrech od regulátorů tlaku plynu a jiných zařízení s odfukovacím nebo odvětrávacím potrubím a plynoměrů; d) v místech s nebezpečím výbuchu; e) v místech, kde se mohou vyskytovat těkavé hořlavé kapaliny, hořlavé plyny a výbušné látky; f) v oboustranně uzavíratelných průchodech a průjezdech (za překážku se nepovažuje mříž) g) v anglickém dvorku nebo větrací šachtě, které nejsou otevřené do venkovního prostoru o půdorysné ploše nejméně 1 m2. Bližší informace naleznete na www.scmbd.cz


DODATEK Č. 1 K POJISTNÉ SMLOUVĚ Č. 7720636923 - AKTUALIZACE K DATU 1. 1. 2013 uzavřený s Kooperativou pojišťovnou, a.s., Vienna Insurance Group Pojištění odpovědnosti za škodu v běžném občanském životě v souvislosti s užíváním bytové jednotky - "pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem domácnosti". Referent: Lubomír Jenč

telefon: 542 214 209


Dnem 1. září 2013 nabyla účinnosti Rámcová pojistná smlouva č. 7720777481 (dále jen „RPS D&O“), umožňující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy orgánů bytových družstev. Předmětná RPS D&O byla uzavřena za účelem ochrany členů orgánů bytových družstev (představenstvo, kontrolní komise) v případě porušení povinnosti a následně vzniklé finanční škody. Toto pojištění lze sjednat, kromě členů představenstva a kontrolní komise, také i pro jinou řídící osobu. Na rozdíl od členů statutárních orgánů bytových družstev, kde je pojištění konstruováno "na funkce", nikoli na jména, je nutné tuto osobu do přihlášky jmenovitě uvést. "Jinou osobou" je myšlen například ředitel družstva či jiný funkcionář, který byl pověřen samostatným rozhodováním ve věcech hospodářského řízení a správy družstva, (pokud není rozhodování vyhrazeno pouze představenstvu), a jehož pravomoc je vymezena stanovami družstva, organizačním řádem či jinými obecně závaznými předpisy. Tato „jiná osoba“ je dle Obchodního zákoníku odpovědná (a tudíž i žalovatelná) v obdobné pozici jako představenstvo, avšak pouze za předpokladu, že má s bytovým družstvem uzavřen smluvní vztah podle Obchodního zákoníku (např. mandátní smlouvu). "Řídící osoba" , která tento smluvní vztah takto uzavřen nemá a vykonává funkci z pozice zaměstnance družstva (na základě pracovní smlouvy), odpovídá za své jednání dle Zákoníku práce, nikoli dle Obchodního zákoníku a nemůže být tedy pojištěnou osobou ve smyslu RPS D&O (pokud není současně členem představenstva či kontrolní komise). V těchto případech může mít svoji odpovědnost za škody způsobenou zaměstnavateli pojištěnu Pojistnou smlouvou č. 7720533396, která je rovněž součástí nabídky pojištění prostřednictvím SČMBD. Proč pojištění D&O uzavřít? Výkon řídicí funkce bytového družstva v pozici statutárního orgánu je odpovědná činnost, která s sebou však nese i určitá rizika. Tak jako členové orgánů obchodních společností (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným atd.) odpovídají i členové orgánů bytových družstev za škodu, kterou způsobí v souvislosti s výkonem své funkce. Tyto škody vznikají nejčastěji porušením povinností – mohou však nastat opomenutím, nedbalostí (situace, kdy orgán jednat mohl a měl) apod. Koho D&O pojištění chrání? Pojištěné osoby – tj. členy představenstva a kontrolní komise jako dozorčího orgánu (příp. jiné „řídící“ osoby, které mají s BD uzavřen smluvní vztah dle Obchodního zákoníku). Poskytuje jim ochranu před riziky a důsledky neomezené osobní odpovědnosti za škody způsobené v souvislosti s výkonem funkce. Pojištění těmto osobám usnadňuje podstupování závažných rozhodnutí za situace, kdy odpovídají za škodu celým svým majetkem a jejich odpovědnost trvá i několik let (i po odstoupení/odvolání z funkce).

Zpravodaj 2/ 2013 4/2012

51

Samotné bytové družstvo – před negativními důsledky jednání členů orgánů družstva. Pro družstvo je tak reálnější dosáhnout odškodnění svých nároků na náhradu způsobené škody, a to především v situacích, kdy nárok několikanásobně převyšuje hodnotu osobního majetku členů orgánů družstva. Pojištěním tohoto rizika si tak družstvo zajišťuje stabilitu a minimalizuje riziko případného zhoršení ekonomické situace. Odpovědnost členů orgánů družstev má velmi důležitou charakteristiku. Je:  Objektivní – členové orgánů odpovídají bez ohledu na zavinění.  Osobní a neomezená – člen orgánu společnosti odpovídá neomezeně celým svým majetkem za škody způsobené porušením svých povinností.  Solidární – členové orgánů odpovídají za škodu společně a nerozdílně.  Omezení odpovědnosti je vyloučeno – jakákoli smlouva omezující odpovědnost těchto členů orgánů je neplatná. Principiálně se pojistná ochrana vztahuje na situace, kdy orgán bytového družstva poruší při výkonu funkce povinnosti, které mu zákon ukládá nebo které jsou mu svěřeny. Pokud tímto porušením vznikne někomu škoda, může se poškozený domáhat náhrady této škody. O míře zavinění, oprávněnosti a výši nároků velmi často rozhoduje pravomocný orgán (soud). Pokud je odpovědnost za škodu na straně orgánu bytového družstva prokázána, hradí pojistitel za pojištěného takto vzniklou újmu, resp. odškodňuje v následujících případech:  Pokud jsou členové orgánu neoprávněně nařčeni ze způsobení škody – pojišťovna pomůže s výběrem vhodného právního zastoupení, v případě soudního sporu se může tohoto sporu sama zúčastnit jako vedlejší účastník. Pojišťovna uhradí náklady řízení před soudem (např. znalecké posudky) i náklady právního zastoupení advokátem. Výsledkem je rozhodnutí soudu, že pojištěný člen orgánu nemusí uhradit žádnou škodu.  Pokud jsou členové orgánu skutečně odpovědni za způsobení škody – pojišťovna rovněž pomůže s výběrem vhodného právního zastoupení, případně se soudního sporu sama zúčastní jako vedlejší účastník. I v tomto případě pojišťovna uhradí náklady řízení před soudem i náklady právního zastoupení advokátem. V neposlední řadě pojišťovna uhradí za pojištěného člena orgánu finanční škodu, kterou je tento pojištěný na základě soudního rozhodnutí povinen zaplatit (celkově do výše limitu pojistného plnění). V této souvislosti je však nutné připomenout, že pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu vyplývající z pracovněprávních vztahů, ani na občanskoprávní odpovědnost, vyplývající z běžného občanského života. Možnost využití předložené nabídky se i nadále vztahuje pouze na ta bytová družstva, která mají majetek pojištěn prostřednictvím RPS, uzavřené mezi SČMBD a pojišťovnou Kooperativa. Součástí předložené nové Rámcové pojistné smlouvy č. 7720777481 jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti VPP P – 100/09 (byly uveřejněny ve Zpravodaji SČMBD č. 2/2012) a Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy orgánů společnosti ZPP P – 650/05 (byly uveřejněny ve Zpravodaji SČMBD č. 4/2012). Veškeré další doplňující a vysvětlující informace k této rámcové smlouvě lze získat u pracovníků oddělení pojištění SČMBD, nebo u zástupce společnosti RENOMIA.


Rámcová pojistná smlouva č. 7720777481 Úsek pojištění hospodářských rizik

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, PSČ: 186 00, Česká republika (dříve Praha 1, Templová 747, PSČ 110 01, Česká republika)

IČ: 47116617

zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1897 (dále jen „pojistitel") zastoupený na základě zmocnění níže podepsanými osobami:

Pracoviště: Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Pobřežní 665/21, Praha 8, PSČ 186 00 tel. 956420111, fax 956 449 000 a

Svaz českých a moravských bytových družstev

se sídlem: Praha 4, Podolská 401/50, PSČ 147 01, Česká republika IČ: 00056553 (dále jen „pojistník") Korespondenční adresa pojistníka je totožná s adresou sídla pojistníka. jednající: Ing. Vít Vaníček, předseda SČMBD a RNDr. Jiří Bárta, místopředseda SČMBD uzavírají ve smyslu zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v platném znění, tuto pojistnou smlouvu, která spolu s pojistnými podmínkami pojistitele a přílohami, na které se tato smlouva odvolává, tvoří nedílný celek.

Zpravodaj 2/ 2013 4/2012

53

Článek I. Úvodní ustanovení 1.

Pojistník sjednává tuto rámcovou pojistnou smlouvu ve prospěch družstev: a. která jsou členy vazu českých a moravských bytových družstev (dále jen „SČMBD“) nebo b. která jsou členy sdružení, která jsou členy SČMBD a současně, která mají pojištěn majetek prostřednictvím rámcové pojistné smlouvy mezi SČMBD a Kooperativou pojišťovnou, a.s., Vienna Insurance Group. Předmětem podnikání těchto družstev je zejména zajišťování správy, provozu a údržby bytového fondu. Pojištění se vztahuje na každé družstvo splňující podmínky uvedené v předchozí větě, které řádně vyplnilo a podepsalo Přihlášku k rámcové pojistné smlouvě, kterou následně SČMBD a pojistitel potvrdili podpisem svých zástupců, a to za podmínek této přihlášky, této rámcové pojistné smlouvy a pojistných podmínek pojistitele uvedených v následujícím odstavci tohoto článku.

2.

K tomuto pojištění se vztahují: Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti (dále jen „VPP P100/09“) a Zvláštní pojistné podmínky pro pojištěn odpovědnosti za škodu způsobenou členy orgánů společnosti (dále jen „ZPP P – 650/05“). Článek II. Rozsah pojištění

1.

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy orgánů společnosti je upraveno VPP P 100/09, ZPP P -650/05 a následujícími smluvními ujednáními.

2.

Odchylně od čl. I odst. (1) ZPP P – 50/05 se pojištění sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti za škodu, kterou způsobila fyzická osoba v souvislosti s výkonem funkce: a) člena statutárního orgánu, b) člena kontrolního orgánu, není-li v Přihlášce k této rámcové pojistné smlouvě ujednáno jinak (dále jen „člen orgánu“) společnosti ve smyslu čl. III odst. 2 této rámcové pojistné smlouvy.

3.

Toto pojištění se ve smyslu čl.II odst. (2) ZPP P - 650/05 sjednává s retroaktivním datem, kterým je den počátku prvního roku pojištění jednotlivého družstva, nejdříve však 1.9.2001.

4.

Limit pojistného plnění může činit: 1 000 000 Kč nebo 5 000 000 Kč nebo 10 000 000 Kč nebo 15 000 000 Kč nebo 20 000 000 Kč nebo 30 000 000 Kč. Pro družstva mladší než 3 roky může limit pojistného plnění činit: 1 000 000 Kč nebo


5 000 000 Kč nebo 10 000 000 Kč. Pokud družstvo v Přihlášce k této rámcové pojistné smlouvě ujedná, že se pojištění nevztahuje na členy kontrolní komise, může linit pojistného plnění činit: 1 000 000 Kč nebo 5 000 000 Kč nebo 10 000 000 Kč. Spoluúčast pojištěného na plnění z každé pojistné události může činit: 0 Kč nebo 5 000 Kč nebo 10 000 Kč nebo 20 000 Kč nebo 30 000 Kč nebo 50 000 Kč. Konkrétní výše limitu pojistného plnění a spoluúčasti pro jednotlivá družstva je uvedena v Přihlášce k této rámcové pojistné smlouvě. 5. Je-li tak ujednáno v Přihlášce k této rámcové pojistné smlouvě, má pojištěný nad rámec čl. I odst. (4) ZPP P – 650/05 právo, aby mu pojistitel uhradil náklady na očištění dobrého jména dle čl. III odst. 4 této smlouvy. Výše úhrady je omezena sublimitem (horní hranice úhrady z jedné pojistné události a ze všech pojistných událostí vzniklých během doby trvání pojištění), který se sjednává v rámci limitu pojistného plnění uvedeného v článku II. odst. 4 této smlouvy, a který činí 400 000 Kč. 6. Pojištěný má nad rámec čl. I. odst. (4) ZPP P – 650/05 právo, aby mu pojistitel uhradil náklady na šetření dle čl. III. odst. 5 této smlouvy. Výše úhrady je omezena sublimitem (horní hranice úhrady z jedné pojistné události a ze všech pojistných událostí vzniklých během doby trvání pojištění), který se sjednává v rámci limitu pojistného plnění uvedeného v článku II. odst. 4 této smlouvy, a který činí 1 000 000 Kč (pokud sjednaný limit pojistného plnění činí maximálně 5 000 000 Kč), případně 5 000 000 Kč (pokud sjednaný limit pojistného plnění činí více než 5 000 000 Kč). 7. Pojištěný má nad rámec čl. I. odst. (4) ZPP P – 650/05 právo, aby mu pojistitel uhradil pokuty a penále dle čl. III. odst. 6 této smlouvy. Výše úhrady je omezena sublimitem (horní hranice úhrady z jedné pojistné události a ze všech pojistných událostí vzniklých během doby trvání pojištění), který se sjednává v rámci limitu pojistného plnění uvedeného v článku II. odst. 4 této smlouvy, a který činí 1 000 000 Kč (pokud sjednaný limit pojistného plnění činí maximálně 5 000 000 Kč), případně 5 000 000 Kč (pokud sjednaný limit pojistného plnění činí více než 5 000 000 Kč), případně 10 000 000 Kč (pokud sjednaný limit pojistného plnění činí více než 10 000 000 Kč). 8. Nad rámec čl. I. odst. (1) ZPP P – 650/05 se pojištění vztahuje i na oprávněný nárok na náhradu škody uplatněný proti manželovi, dědici, zákonnému zástupci nebo právnímu nástupci pojištěného, ovšem pouze v případě, že se jedná o nárok: a) související s výkonem funkce pojištěného uvedeného v čl. II. odst. 2 této smlouvy, který byl proti

manželovi, dědici, zákonnému zástupci nebo právnímu nástupci pojištěného uplatněn z titulu

Zpravodaj 2/ 2013 4/2012

55

společného jmění manželů, nabytí dědictví, zákonného zastoupení nebo právního nástupnictví po pojištěném a současně b) krytý pojištěním, kdyby byl vznesen proti pojištěnému uvedenému v čl. II. odst. 2 této smlouvy. 9. Dle čl. I. odst. (3) ZPP P – 650/05 se pojištění vztahuje také na jinou osobu, jejíž jméno je přiloženo k přihlášce této rámcové pojistné smlouvy, která byla pověřena obchodním vedením družstva na základě smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku (dále jen „jiná osoba“). 10. Pojistitel se zavazuje, že pokud nenabídne družstvu pojištění pro další pojistný rok nebo pojištění zanikne z jiného důvodu než je uveden v § 20, § 23 odst. 1 nebo § 24 zákona o pojistné smlouvě, a družstvo o to před zánikem této pojistné smlouvy písemně požádá, uzavře s družstvem pojistnou smlouvu, která bude v rozsahu Přihlášky k této rámcové pojistné smlouvě krýt odpovědnost pojištěných osob za škodu vzniklou v souvislosti s výkonem jejich funkcí uvedených v čl. II. odst. 2 této smlouvy, kdy: a) k porušení právní povinnosti, v jehož důsledku škoda vznikla, došlo v době od retroaktivního

data do zániku pojištění podle Přihlášky k této rámcové pojistné smlouvě a současně b) poškozený poprvé písemně uplatnil nárok na náhradu škody proti pojištěnému v době do 4 let po zániku pojištění podle Přihlášky k této rámcové pojistné smlouvě a současně c) pojištěný uplatnil nárok na pojistné plnění proti pojistiteli do 4 let po zániku pojištění podle Přihlášky k této rámcové pojistné smlouvě (dále jen „udržovací pojištění“).

Udržovací pojištění bude sjednáno ve stejném rozsahu a za stejných podmínek (práva a povinnosti stran), v jakém bylo sjednáno pojištění podle Přihlášky k této rámcové pojistné smlouvě. Udržovací pojištění bude sjednáno na dobu 4 let, a to od doby zániku pojištění podle Přihlášky k této rámcové pojistné smlouvě, na které bude udržovací pojištění bezprostředně navazovat. Pojistné za udržovací pojištění bude činit 150 % ročního pojistného předepsaného podle Přihlášky k této rámcové pojistné smlouvě. Článek III. Výklad pojmů 1. Odchylně od čl. VIII. odst. (4) ZPP P - 650/05 se pro účely pojištění podle této rámcové pojistné smlouvy pojištěným rozumí každá fyzická osoba, která v době trvání pojištění byla, je nebo bude členem orgánů společnosti. Pojistné krytí se automaticky vztahuje na všechny nové členy orgánů společnosti, jejichž funkce vznikla v době trvání pojištění. 2. Odchylně od čl. VIII. odst. (6) ZPP P - 650/05 se pro účely pojištění podle této rámcové pojistné smlouvy společností rozumí družstvo splňující podmínky uvedené v čl. I. odst. 1 této rámcové pojistné smlouvy. 3. Odchylně od čl. VIII. odst. (7) ZPP P - 650/05 se pro účely pojištění podle této rámcové pojistné smlouvy statutárním orgánem rozumí představenstvo (nebo předseda, popřípadě další člen pověřený členskou schůzí) družstva splňujícího podmínky uvedené v čl. I. odst. 1 této rámcové pojistné smlouvy a kontrolním orgánem se rozumí kontrolní komise družstva splňujícího podmínky uvedené v čl. I. odst. 1 této rámcové pojistné smlouvy. 4. Náklady na očištění dobrého jména jsou přiměřené a nezbytné výdaje na poradce v oblasti public relations, které pojištěný s předchozím písemným souhlasem pojistitele vynaloží k tomu, aby zmírnil škodu na své pověsti, která vznikla v důsledku nároku, na který se vztahuje toto pojištění a která byla objektivně zjištěna prostřednictvím mediálních zpráv nebo jiných veřejně dostupných údajů třetích osob; náklady na očištění dobrého jména však nezahrnují mzdové náklady, náklady na odměny nebo jiné osobní náklady pojištěného nebo družstva. 5. Náklady na šetření jsou přiměřené a nezbytné výdaje, které pojištěný vynaloží s předchozím písemným souhlasem pojistitele k tomu, aby mohl splnit svou zákonnou povinnost účastnit se šetření; náklady na šetření však nezahrnují mzdové náklady, náklady na odměny nebo jiné osobní


náklady pojištěného nebo družstva. Šetření znamená řádně zahájené správní nebo regulatorní šetření ohledně záležitostí družstva, které se týká jednání pojištěného, jehož cílem však není stanovení odpovědnosti pojištěného. 6. Pokuty a penále jsou pokuty a penále, které je družstvo nebo pojištěný povinen zaplatit správnímu, regulatornímu nebo jinému orgánu v důsledku porušení povinnosti, včetně uložených peněžitých sankcí či navýšení úroků z úvěrů v důsledku chybného postupu v dotačním řízení; kromě pokut, peněžitých trestů a jiných peněžitých sankcí uložených v rámci trestního řízení nebo řízení o přestupcích. Článek IV. Výše a způsob placení pojistného 1. Základní roční pojistné za jednoho pojištěného činí při spoluúčasti 0 Kč: Limit pojistného plnění (Kč) 1 000 000 5 000 000 10 000 000 15 000 000 20 000 000 30 000 000

Pojistné (Kč) 1 494 3 138 3 893 4 531 4 814 5 612

Minimální celkové pojistné (Kč) 12 227 25 736 31 914 37 098 39 398 45 977

Základní roční pojistné za jednoho pojištěného činí při spoluúčasti 5 000 Kč: Limit pojistného plnění (Kč) 1 000 000 5 000 000 10 000 000 15 000 000 20 000 000 30 000 000

Pojistné (Kč) 1 358 2 852 3 539 4 118 4 376 5 101



Pojistné (Kč) 1 254 2 633 3 267 3 801 4 039 4 708


Základní roční pojistné za jednoho pojištěného činí při spoluúčasti 20 000 Kč:

Zpravodaj 2/ 2013 4/2012

57

Limit pojistného plnění (Kč) 1 000 000 5 000 000 10 000 000 15 000 000 20 000 000 30 000 000

Pojistné (Kč) 1 045 2 193 2 721 3 167 3 365 3 923



Pojistné (Kč) 940 1 974 2 449 2 850 3 028 3 530



Pojistné (Kč) 680 1 428 1 771 2 061 2 190 2 553


Výše uvedené základní pojistné je dále nutno navýšit s ohledem na hospodářský výsledek družstva za poslední 3 roky (dle výkazu zisků a ztrát) takto: Hospodářský výsledek za poslední 3 roky

Navýšení základního pojistného

Zisk (3 roky) Ztráta (1 rok)

Bez navýšení pojistného Navýšení pojistného o 25 % *) Není možno pojistit touto rámcovou pojistnou smlouvou; obraťte se prosím na pojistitele prostřednictvím pojistníka individuálně

Ztráta (2 roky a více)

*) To neplatí, pokud družstvo vykazovalo v minulých účetních obdobích takové kladné výsledky hospodaření, že záporný hospodářský výsledek za posuzované účetní období nepřevýší nerozdělený zisk minulých let uvedený v rozvaze. Tuto skutečnost družstvo doloží účetní závěrkou (tj. rozvahou a výkazem zisků a ztrát), kterou přiloží k Přihlášce k této rámcové pojistné smlouvě.


Pokud družstvo z důvodu krátkosti existence nedisponuje účetními závěrkami za poslední 3 roky, ale pouze za poslední 1 nebo 2 roky, a v těchto letech vykázalo zisk (dle výkazu zisků a ztrát), pohlíží se na něj jako by vykázalo zisk za celé poslední 3 roky (bez navýšení pojistného). Pokud družstvo z důvodu krátkosti existence nedisponuje účetní závěrkou ani za jeden (minulý) rok, pohlíží se na něj jako by v minulém roce vykázalo ztrátu (navýšení pojistného o 25 %). Celkové pojistné představuje základní pojistné vynásobené počtem členů představenstva, kontrolní komise a počtem jiných osob (nepřesáhne-li výsledek minimální pojistné, potom minimální pojistné) následně upravené podle hospodářského výsledku družstva za poslední 3 roky. Pokud družstvo v Přihlášce k této rámcové pojistné ujedná, že se pojištění nevztahuje na členy kontrolní komise, celkové pojistné představuje základní pojistné vynásobené počtem členů představenstva (nepřesáhne-li výsledek minimální pojistné, potom minimální pojistné) následně upravené podle hospodářského výsledku družstva za poslední 3 roky. 2. Pokud družstvo v Přihlášce k této rámcové pojistné ujedná, že se pojištění nevztahuje na členy kontrolní komise, snižuje se minimální celkové pojistné za jednotlivé družstvo uvedené v odst. 1 tohoto článku o 15 %. 3. Pokud družstvo uvede v Přihlášce k této rámcové pojistné smlouvě, že má některý z členů orgánů družstva informace o události, ze které by mohly vyplývat nároky proti některému z členů orgánů družstva, pokud by bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy orgánů družstva, nebo že byl v minulosti proti členu orgánu družstva uplatněn nárok na náhradu škody, která souvisí s jeho funkcí člena orgánu, není možno toto družstvo pojistit touto rámcovou pojistnou smlouvou. Toto družstvo se může obrátit na pojistitele prostřednictvím pojistníka individuálně. Orgánem družstva se pro tyto účely nerozumí členská schůze. 4. Pokud si družstvo v Přihlášce k této rámcové pojistné ujedná rozšíření dle čl. II. odst. 5 této smlouvy (náklady na očištění dobrého jména), navyšuje se roční pojistné za jednotlivé družstvo uvedené v odst. 1 tohoto článku o 1 040 Kč. 5. Pojistník uhradí jednorázové roční pojistné za družstva přihlášená v daném kalendářním čtvrtletí nejpozději do patnácti dnů od ukončení tohoto kalendářního čtvrtletí, tj.: za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2013 nejpozději do 15.10.2013 za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2013 nejpozději do 15.1.2014 za první kalendářní čtvrtletí roku 2014 nejpozději do 15.4.2014 za druhé kalendářní čtvrtletí roku 2014 nejpozději do 15.7.2014 V těchto termínech předá pojistník pojistiteli rovněž vyúčtování (rozpis) plateb pojistného za jednotlivá družstva. Pojistník kontroluje úplnost vyplněných Přihlášek k rámcové pojistné smlouvě, a předává je pojistiteli ve třech vyhotoveních průběžně, bez zbytečného odkladu. Pojistitel provádí kontrolu předaných přihlášek a potvrdí přihlášku razítkem a podpisem. Dvě vyhotovení potvrzené přihlášky vrátí pojistitel zpět pojistníkovi do 10 dnů od jejich převzetí; aby jedno pojistník neprodleně předal konkrétnímu družstvu. Družstva platí jednorázové roční pojistné na účet pojistníka v termínech stanovených samostatnou dohodou, uzavřenou mezi pojistníkem a konkrétním družstvem. Pojistník takto vybrané pojistné uhradí pojistiteli ve stanovených termínech.

Zpravodaj 2/ 2013 4/2012

59

6. Pojistník je povinen uhradit pojistné v uvedené výši na účet pojistitele č. ú. 3300340050050022/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol: Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. 7. Pojistné se považuje za zaplacené okamžikem připsání pojistného v plné výši na účet pojistníka. Článek V. Hlášení škodných událostí Vznik škodné události je pojistník, družstvo nebo pojištěný povinen oznámit bez zbytečného odkladu na příslušném tiskopisu, dopisem, telefonem, faxem nebo e-mailem pojistiteli na adresu: Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group CENTRUM ZÁKAZNICKÉ PODPORY Centrální podatelna Brněnská 634, Modřice, PSČ 664 42, Česká republika Tel.: 841 105 105, fax: 547 212 602, 547 212 561 E-mail: [email protected] V případě, že byla škodná událost oznámena telefonem, faxem nebo e-mailem, je pojistník, družstvo nebo pojištěný povinen dodatečně bez zbytečného odkladu oznámit škodnou událost písemně. Hlášení škodné události se považuje za doručené v okamžiku, kdy je doručeno na předepsaném tiskopisu nebo dopisem podepsaným pojistníkem, družstvem nebo pojištěným na adresu uvedenou výše. Článek VI. Závěrečná ustanovení 1. Tato pojistná smlouva se uzavírá na dobu od 1.9.2013 do data uvedeného v čl. VI. odst. 2 této rámcové pojistné smlouvy. Tato doba je zároveň pojistnou dobou. 2. Družstva splňující podmínky uvedené v čl. I. odst. 1 této rámcové pojistné smlouvy mohou přistupovat k této rámcové pojistné smlouvě v období od 1.9.2013 do 31.8.2014. Rámcová pojistná smlouva pak pozbývá účinnosti uplynutím jednoho pojistného roku od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení přihlášky posledního družstva, nejpozději však dne 31.8.2015. 3. Pojistník podpisem této smlouvy prohlašuje, že byl před jejím uzavřením jasně a srozumitelně seznámen s pojistnými podmínkami pojistitele, které se vztahují k pojištění vzniklému na základě této smlouvy a že mu byly oznámeny informace v souladu s ustanovením § 65 a násl. zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. 4. Pojistník podpisem pojistné smlouvy prohlašuje, že byl informován o rozsahu a účelu zpracování jeho osobních údajů a o právu přístupu k nim v souladu s ustanovením § 11, 12, 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. 5. Pojistná smlouva byla sjednána prostřednictvím pojišťovacího makléře RENOMIA, a. s., Brno, Holandská 8, PSČ 639 00, Česká republika, IČ: 48391301 (dále jen „pojišťovací makléř”). 6. Pojistná smlouva byla vypracována v 6 stejnopisech, pojistník obdrží 3 stejnopisy, pojistitel si ponechá 2 stejnopis(y) a pojišťovací makléř obdrží 1 stejnopis. 7. Stejnopis této pojistné smlouvy, který obdrží pojistník, je zároveň potvrzením o uzavření pojistné smlouvy (pojistkou) ve smyslu zákona o pojistné smlouvě.


8. Tato pojistná smlouva obsahuje 7 stran a 1 přílohu. Její součástí jsou pojistné podmínky pojistitele uvedené v článku I. odst. 2 této smlouvy.

Pojistnou smlouvu vypracoval: Ing. Kristýna Jarmarová, tel. 956 420 736

Zpravodaj 2/ 2013 4/2012

61

Přihláška k rámcové pojistné smlouvě č. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.

o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy orgánů družstva uzavřené mezi Kooperativou pojišťovnou, a.s., Vienna Insurance Group a Svazem českých a moravských bytových družstev (SČMBD) K tomuto pojištění se vztahují obecně závazné právní předpisy (zejména zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě), všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti P - 100/09, zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy orgánů společnosti P - 650/05, rámcová pojistná smlouvá č. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a tato přihláška. Zástupce družstva podpisem této přihlášky prohlašuje, že byl před jejím podpisem jasně a srozumitelně seznámen s obsahem rámcové pojistné smlouvy č. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a pojistnými podmínkami pojistitele, a že s ním jasně a srozumitelně seznámil i pojištěné osoby. A.

POJISTITEL:

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Praha 8, Pobřežní 665/21, PSČ 186 00, Česká republika, IČ: 47116617, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1897 B.

DRUŽSTVO:

Název:

Identifikační číslo:

Sídlo:

Číslo přihlášky majetkové RPS:

Nedílnou součástí této přihlášky je aktuální výpis z obchodního rejstříku družstva, jmenný seznam členů kontrolní komise a jmenný seznam jiných osob, které byly pověřeny obchodním vedením družstva na základě smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku (dále jen “jiná osoba“). C.

DOTAZNÍK:

Počet členů představenstva:

Počet členů kontrolní komise:

Počet jiných osob:

Hospodářský výsledek za poslední tři roky:

zisk ztráta (minulý rok) zisk ztráta (předminulý rok) zisk ztráta (před-předminulý rok) Disponuje družstvo účetní závěrkou za minulý rok (vyplňují družstva s existencí kratší než tři roky): ano ne Má některý z členů orgánů družstva informace o události, ze které by mohly vyplývat nároky proti některému z členů orgánů družstva, pokud by bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy orgánů družstva? Pokud ano, specifikujte (možno i v příloze). Byl v minulosti proti členu orgánu družstva uplatněn nárok na náhradu škody, která souvisí s jeho funkcí člena orgánu? Pokud ano, specifikujte (možno i v příloze). D.

POJIŠTĚNÍ:

Limit pojistného plnění: 1 000 000 Kč 5 000 000 Kč 10 000 000 Kč

Doba na kterou je uzavřena pojistná smlouva (pojistná doba): 15 000 000 Kč 20 000 000 Kč 30 000 000 Kč

Spoluúčast: 0 Kč 20 000 Kč 5 000 Kč 30 000 Kč 10 000 Kč 50 000 Kč Pojištění členů kontrolní komise: ano

Pojištění vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení přihlášky SČMBD a sjednává se na dobu jednoho pojistného roku. Náklady na očištění dobrého jména: ano

ne

Jednorázové roční pojistné (Kč):

ne

Křížkem označte platnou variantu

Prohlašuji, že údaje uvedené v této přihlášce jsou pravdivé a úplné, a že veškeré změny týkající se těchto údajů bez zbytečného odkladu ohlásím pojistiteli. Jsem oprávněn podepsat přihlášku jménem družstva. V ………………………………………. dne …………………… Razítko a podpis zástupců družstva: Datum doručení, razítko a podpis zástupce SČMBD:

Razítko a podpis zástupců pojistitele:

Prohlašuji, že údaje uvedené v této přihlášce jsou pravdivé a úplné, a že veškeré změny týkající se těchto údajů bez zbytečného odkladu ohlásím pojistiteli. Jsem oprávněn vyplnit a podepsat přihlášku jménem pojištěného. V ………………………………………. dne ……………………

Informace k otázkám pojistného plnění v případě poškození nebo zničení bytového domu explozí („případ Frenštát pod Radhoštěm“ a „případ Havířov“) Referent: Lubomír Jenč telefon: 542 214 209


V souvislosti s politováníhodnou událostí ze dne 17.2.2013 ve Frenštátu pod Radhoštěm, kde po výbuchu plynu a následném požáru byl zničen třípodlažní panelový dům v ulici 6. května čp. 39. a dále s událostí po explozi domu v Havířově ze dne 15.9.2013, se množí dotazy členů SČMBD na pojištění pro tyto případy. Po konzultaci modelových případů s pojišťovnou Kooperativa a naším partnerem pro oblast pojištění RENOMIA, a. s., bychom Vás rádi ubezpečili, že na podobné případy pojistná ochrana prostřednictvím Rámcové pojistné smlouvy č. 7720613510 v platném znění (dále jen RPS) pochopitelně pamatuje. V součinnosti s makléřem a pojistitelem jsme pro Vás připravili komentář k pravděpodobnému řešení možných obdobných situací v rámci programu pojištění SČMBD. Poškození či zničení bytového domu výbuchem Výbuch je v rámci RPS pojištěným pojistným nebezpečím, přičemž výbuchem se ve smyslu ujednání a definice pojmů RPS rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par. (Výbuchem se dále rozumí prudké vyrovnání tlaku /imploze/. Výbuchem není aerodynamický třesk nebo výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího motoru a jiných zařízení, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá). Pojistnou událostí je pak poškození, zničení nebo odcizení pojištěné věci (bytového domu) zapříčiněné tímto nebezpečím, které působilo na pojištěnou věc v době trvání pojištění a na sjednaném místě pojištění. Výbuch bytového domu např. v důsledku úniku plynu by tak ve smyslu RPS byl vždy pojištěnou událostí. Pojistné plnění Výsledné pojistné plnění, které je pojistitelem jako náhrada utrpěné újmy vyplaceno, je dáno řadou faktorů a je výsledkem šetření pojistitele v rámci standardního procesu likvidace škod. Pro účastníky programu pojištění SČMBD jsou podstatné některé klíčové aspekty pojištění. 1. Stanovení pojistné částky Správné stanovení pojistné částky je nezbytným předpokladem pro adekvátní pojistné plnění ze strany pojistitele. Znění RPS uvádí, že pojištění je vždy sjednáno na novou hodnotu, přičemž pro stanovení této nové hodnoty bytových domů, obsahuje RPS výpočtový vzorec dle velikostní kategorie bytu. Použití tohoto výpočtového vzorce dává bytovým družstvům jistotu, že pojistitel akceptuje tuto sumu jako novou hodnotu a vzdává se námitky podpojištění, které by ve svém důsledku znamenalo krácení pojistného plnění. 2. Náhrada škody Příklad: U BD, které pojišťuje například 5 000 bytových jednotek, což představuje cca 150 bytových domů, je celková pojistná částka stanovená dle výpočtového vzorce v řádu 5 a více miliard Kč a je definována jako Soubor vlastních a cizích obytných budov a staveb včetně stavebních součástí a příslušenství. Pokud by došlo k explozi a zničení celého bytového domu pojištěného v tomto souboru v rámci Přihlášky, vycházel by pojistitel při stanovení pojistného plnění z hodnoty tohoto souboru, nikoli z průměrné hodnoty jednotlivého domu za použití výpočtového vzorce. Vyplacená částka by se pak rovnala hodnotě odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci snížené o cenu využitelných zbytků. V praxi to tedy znamená, že budou plně pokryty náklady až do výše pořízení, resp. výstavby nového domu, který bude mít stejné či srovnatelné parametry, zejména co se týká celkové podlahové

plochy bytů, standardu provedení apod. Aby bylo možné realizovat pojistné plnění v „nových cenách“, je pojištěný povinen pojistiteli prokázat, že do tří let od vzniku pojistné události pořídil, opravil či započal s opravou poškozené či zničené nemovitosti. Pokud toto neprokáže, má pojistitel nárok na plnění v tzv. časové ceně, tj. v nové ceně, avšak s odpočtem opotřebení poškozené či zničené věci (nemovitosti). RPS hradí i náklady na likvidaci a odvoz suti ze zničeného domu až do výše 10 mil. Kč pro jednotlivou přihlášku. 3. Velikost bytového fondu (důležité upozornění) V kontextu výše uvedeného je nutno uvést jednu podstatnou skutečnost. Výpočtový vzorec pro stanovení nové hodnoty nemovitostí je univerzální zprůměrovaná veličina, která však může mít svá úskalí a to zejména v případech malých BD či samostatně pojištěných SVJ. V těchto případech, totiž může existovat zvýšené nebezpečí odchylky od průměru. Pokud se tedy v rámci Přihlášky samostatně pojišťuje pouze jeden či několik málo bytových domů, je nutno brát výpočtový vzorec jako orientační ukazatel a pojistnou částku stanovit jako skutečnou hodnotu znovupořízení. Tam, kde schází výhoda společné, agregované pojistné částky souboru nemovitostí, musí být částka stanovena s vyšší mírou přesnosti a musí zohledňovat i řadu dalších faktorů, tj. např. konstrukční a kvalitativní provedení, míru investic do revitalizace apod. RPS umožňuje navýšit pojistnou částku oproti částce zjištěné výpočtovým vzorcem na jakoukoli hodnotu odpovídající ceně znovupořízení. 4. Nedbalostní či úmyslné jednání V souvislosti s výše uvedenými medializovanými případy vyvstává řada otázek, týkající se vztahu mezi jednáním pojištěného a pojistným plněním. Obecně platí, že pojistné podmínky definují některé skutečnosti, na které je třeba brát zřetel. Nedbalost. Pojem nedbalost pojistné podmínky neznají, avšak v čl. IX, odst. 2, písm. g) a h) VPP P 100/09 se uvádí, že pojistník a pojištěný musí dbát, aby pojistná událost nenastala, a nesmí porušovat povinnosti uložené právními předpisy směřující ke zmenšení či odvrácení nebezpečí (např. revize) a dále je povinen se řádně starat o údržbu pojištěné věci (nemovitosti). V případě porušení takto definovaných povinností může pojistitel snížit pojistné plnění a to až úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na povinnost pojistitele plnit. Lze si tedy představit, že uniká-li plyn a dojde-li pak k výbuchu v důsledku zapomětlivosti uživatele bytu, kterému překypí polévka, má pojistitel prakticky minimální možnost ovlivnit výši oprávněného pojistného plnění. Pokud však v jiném případě nebude např. provedena revize plynového zařízení a po výbuchu nebudou navíc funkční hydranty, protože nebyla provedena revize a nezjistila se tím závada, lze předpokládat, že se pojistitel bude snažit prokázat určitou souvislost mezi výší škody a zanedbáním povinnosti. To pak může vést i ke krácení pojistného plnění. Jednoznačně lze tedy doporučit, postupovat vždy v souladu s právními předpisy a chovat se k pojištěné nemovitosti dle pravidla řádného hospodáře. Úmysl. Dle čl. VII odst. 2, VPP P 100/09 nevniká právo na pojistné plnění, pokud škodu způsobí pojistník, pojištěný nebo jiná osoba na jejich popud. Výkladově by se pak v případech u SVJ, kdy škodu prokazatelně úmyslně způsobí vlastník bytové jednotky, mělo postupovat tak, že pojistitel neposkytne plnění tomuto konkrétnímu vlastníkovi, a to poměrově dle jeho podílu na předmětné nemovitosti. U družstevních nemovitostí by nárok na plnění nevznikl pouze v případech, kdyby škodu úmyslně způsobilo samo družstvo, příp. třetí osoba z jejího popudu. V případě úmyslného jednání třetí osoby, např. žháře, by měl mít pojištěný nárok na pojistné plnění, pokud se neprokáže, že tato osoba jednala na jeho popud. Ve všech výše uvedených případech je pojišťovna oprávněna požadovat náhradu škody po viníkovi.

64

Zpravodaj 6/ 2013

INFORMACE O NOVÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH Referent: Mgr. Kateřina Horáková

telefon: 241 087 305


Upozorňujeme na některé nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů ČR v období od 17. července 2013 do 8. listopadu 2013 od částky 82-2013 do částky 139-2013. Částka - číslo předpisu/ročník 85 - 209/2013 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení: Upravuje nařízení vlády č. 481/2000 Sb., 104/2003 Sb. a 146/2003 Sb. o poskytování dotací ze SFRB obcím. Účinnost: od 1. září 2013 85 - 210/2013 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě: Minimální mzda se zvyšuje z 8.000,- Kč na 8.500,- Kč měsíčně, minimální hodinová mzda se zvyšuje z 48,10 Kč na 50,60 Kč. Účinnost: od 1. srpna 2013 93 - 239/2013 Sb. Zákon kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Účinnost: od 1. ledna 2015 99 - 256/2013 Sb. Zákon o katastru nemovitostí (katastrální zákon): Upravuje obsah katastru nemovitostí a evidenci v tomto veřejném seznamu v souvislosti s rekodifikací soukromého práva.  zavádí 20-ti denní blokační lhůtu pro zápisy do katastru;  zapisují se i práva dosud v katastru neevidovaná (právo stavby, budoucí zástavní právo, budoucí výměnek, přídatné spoluvlastnictví, správa svěřenského fondu, výhrada vlastnického práva, výhrada práva zpětné koupě a zpětného prodeje, zákaz zcizení nebo zatížení, výhrada práva lepšího kupce, ujednání koupi na zkoušku, nájem – nepovinně, pacht – nepovinně, vzdání se práva na náhradu škody na pozemku);  soukromoprávní vztahy se zapisují do katastru již jen vkladem (a jsou tedy zpoplatněny), záznamem se zapisují jen odvozená práva státu, obcí a krajů;  katastrální úřady budou nově poskytovat také informace o cenách;  oprávněné osoby budou katastrálním úřadem informovány o návrzích týkajících se jejich práv;  zavádí dvojí evidenci jednotek (jednotek podle 72/1994 Sb. a jednotek podle 89/2012 Sb.);  Zrušuje mj. zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí. Účinnost: od 1. ledna 2014 104 - 269/2013 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů: Doplňuje se ustanovení o refinancování úvěru. Účinnost: od 2. září 2013

Zpravodaj 6/2013

65

106 – 275/2013 Sb. ZÁKON ze dne 21. srpna 2013, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů: Opravy vodovodních a kanalizačních přípojek pod veřejným prostranstvím bude i nadále hradit provozovatel veřejné sítě. Poslanecká sněmovna vypustila z novely zákona kritizované ustanovení, které povinnost platit opravy přenášelo na vlastníky přípojek. Účinnost: od 1. ledna 2013 112 - 292/2013 Sb. Zákon o zvláštních řízeních soudních Upravuje nesporná a jiná zvláštní soudní řízení, upravená dosud v hlavě páté občanského soudního řádu (např. řízení o svéprávnosti, pozůstalosti, úschovách, umoření listin, věcech kapitálového trhu, věcech manželských a partnerských, ochrany proti domácímu násilí, určení a popření rodičovství, osvojení, péče soudu o nezletilé aj.). Účinnost: od 1. ledna 2014 112 - 293/2013 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a některé další zákony: Mění občanský řád v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, reaguje na nové instituty. Přináší terminologické změny („právní osobnost“ namísto dosavadní „způsobilosti k právům a povinnostem, „svéprávnost“ namísto dosavadní „způsobilosti k právním úkonům“, „právní jednání“ namísto dosavadního „právního úkonu“, aj.). Ruší všechna ustanovení, která bude nově upravovat zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Občanský soudní řád tak bude napříště upravovat pouze řízení sporná. Účinnost: od 1. ledna 2014 112 - 294/2013 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů: Upravuje nový institut společného oddlužení manželů. Nový způsob určování insolvenčních správců, kteří se nově budou vybírat podle předem daného pořadí. Harmonizuje terminologii s novým občanským zákoníkem. Účinnost: od 1. ledna 2014 116 - 303/2013 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva: Doprovodný program k novému občanskému zákoníku novelizuje 74 zákonů. Jedná se o technické úpravy. Účinnost: od 1. ledna 2014 116 - 304/2013 Sb. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: Upravuje zápis do rejstříku právnických osob soukromého práva. Do rejstříků budou zapisovat rejstříkové (krajské) soudy, nově budou moci přímo zapisovat také notáři na základě notářského zápisu. Podle této normy budou zapisovány spolky, obchodní společnosti, družstva, ústavy, nadace, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek. Do rejstříku se budou zapisovat také zástavní práva k podílům, včetně podílu družstevního, pokud stanovy zastavení družstevního podílu nevyloučí nebo nepodmíní. Účinnost: od 1. ledna 2014 117 - 309/2013 Sb. kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů: Upravuje podmínky pro provozování živnosti. Doplňuje další ustanovení pro podnikatele prodávající líh a lihoviny. Účinnost: od 17. října 2013

66

Zpravodaj 6/ 2013

118 - 311/2013 Sb. o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů: Plný text tohoto předpisu naleznete v předchozí části Zpravodaje. Zákon i nadále umožňuje bezplatné převody bytů z vlastnictví družstev do vlastnictví členů, pokud k rozhodnutí o převodu dojde po 1.1.2014. Pro převody, na něž vznikl nárok před tímto datem, budou použita ustanovení dosavadního zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Družstvům uvedeným v § 24 odst. 1 a 2 zákona 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, která byla původními vlastníky budovy, vzniká povinnost svolat shromáždění vlastníků jednotek k založení společenství v případě, že se podíl tohoto družstva na společných částech domu sníží na méně než jednu polovinu. Tato povinnost se vztahuje také na družstva, která budou mít ke dni 1.1.2014 podíl na společných částech domu v rozsahu jedné čtvrtiny až jedné poloviny (a podle dosavadních předpisů společenství vlastníků nevznikala). Lhůta pro svolání shromáždění je 90 dnů ode dne doručení listin dokládajících snížení podílu na domě. U družstev s již sníženým podílem skončí lhůta 31.3.2014. V případě, že společenství vlastníků nebude založeno a zapsáno do veřejného rejstříku ve výše uvedených lhůtách, bude katastrálním úřadem zablokován další převod jednotek (viz § 1198 NOZ – pro tato družstva budou další převody blokovány zřejmě po dosažení ½ podílu na domě na základě výjimky uvedené v § 24 odst. 1 zákona 311/2013; v případě ostatních subjektů jsou převody blokovány již při převodu 4. jednotky). Další nevýhodou vlastníků v domech, kde SVJ nebude v rozporu se zákonem založeno, bude solidární odpovědnost všech vlastníků za veškeré závazky spojené s domem, bez ohledu na výši jejich podílu. Účinnost: od 1. ledna 2014 124 - 323/2013 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek: Vydána na základě § 21 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Účinnost: od 1. ledna 2014 128 – 331/2013 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2014. 132 - 340/2013 Sb. Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí: Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí v případě nabytí kupní nebo směnnou smlouvou je převodce, jako tomu bylo dosud. Strany se však mohou dohodnout, že poplatníkem bude nabyvatel. Nabyvatel je poplatníkem daně i v případech, kdy se vlastnictví nabývá jinak než kupní nebo směnnou smlouvou. Účinnost: od 1. ledna 2014 134 - 344/2013 Sb. Zákonné opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Mění se další daňové předpisy. Účinnost: od 1. ledna 2014 139 - 351/2013 Sb. Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013 (výše úroků zůstává stejná, mění se okamžik, ke kterému se zjišťuje výše repo sazby). Ve vztahu mezi podnikateli činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200,- Kč (nemění se oproti dosavadní úpravě). Účinnost: od 1. ledna 2014

Zpravodaj 6/2013

67

68

Zpravodaj 6/ 2013

Zpravodaj Svazu českých a moravských bytových družstev Vydává: Svaz českých a moravských bytových družstev, Podolská 50, 147 00 Praha 4, tel.: 241 087 237 Redakční rada: Ing. Martin Hanák (předseda), Mgr. Andrea Manová (zástupkyně předsedy), JUDr. Ivana Šimonková, Ing. Petr Janoušek, Ing. Alena Vyštejnová Odpovědný redaktor: Ing. Martin Hanák Vychází dle potřeby ISSN 1213-2756 Zpravodaj je určen výhradně pro vnitřní potřebu organizací SČMBD

No title

Recommend Documents