PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období
808/0 Návrh poslanců Martina Lanka, Marka Černocha, Davida Kádnera, Jany Hnykové, Olgy Havlové, Jiřího Štětiny, Augustina Karla Andrleho Sylora a Karla Fiedlera na vydání zákona o ochraně před ilegální migrací
Zástupce předkladatele: Lank M. a další Doručeno poslancům: 10. května 2016 v 13:22
ZÁKON ze dne ………………………………… 2016, o ochraně před ilegální migrací Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o ochraně státních hranic V § 17 odst. 3 zákona č. …/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic), se slova „Fyzická osoba“ nahrazují slovy „Občan země Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace“. Čl. II Změna krizového zákona V § 3 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 320/2015 Sb., se slovo „vyhlásit,“ nahrazuje slovy „vyhlásit v případě masové imigrace nebo“.“ Čl. III Změna trestního zákoníku Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 339 se slovo „Násilné“ nahrazuje slovem „Nedovolené“. 2. V § 339 odst. 1 se za slova „bezprostředního násilí“ vkládají slova „nebo občan třetího státu mimo Evropský hospodářský prostor a Švýcarskou konfederaci, který protiprávně překročí státní hranici během dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic“. 3. V § 339 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Trest vyhoštění se cizinci uloží vždy, i když nejsou splněny podmínky § 80 odst. 3 písm. a).“
-2Čl. IV Změna trestního řádu V § 28 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb. a zákona č. 86/2015 Sb., se na konci věty první doplňují slova „nebo v řízení o nedovoleném překročení státní hranice bez násilí podle § 339 trestního zákoníku, je-li obviněným občan třetího státu mimo Evropský hospodářský prostor a Švýcarskou konfederaci“. Čl. V Změna zákona o azylu Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 318/2015 Sb. se mění takto:
-31. V § 15 odst. 1 písm. b) se slova „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) se dopustil nedovoleného překročení státní hranice podle § 339 trestního zákoníku.“. 2. V § 15a odst. 1 písm. c) se slova „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) se dopustil nedovoleného překročení státní hranice podle § 339 trestního zákoníku.“. Čl. VI Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
-4-
Důvodová zpráva Obecná část Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Tato předloha vychází z toho, že bude schválen vládní návrh zákona o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic) – sněmovní tisk č. 627. Je však nutné jej vylepšit po maďarském vzoru. Změny maďarského právního řádu přehledně shrnuje studie Bezpečnostní situace z důvodu přílivu imigrantů – opatření přijatá v Německu a Maďarsku, PI 2777. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty bude neutrální, neboť všechna opatření budou zajištěna v rámci stávajících rozpočtových prostředků. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami Stejně jako vládní návrh zákona o ochraně státních hranic je i předloha v souladu se schengenským acquis, které doplňuje toliko v rozsahu, který schengenské acquis připouští. Jiných mezinárodních úmluv se předloha nedotýká. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem Právo každého, kdo se oprávněně zdržuje na území České republiky, svobodně ji opustit (čl. 14 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) není návrhem zákona dotčeno. Podobně není dotčeno ani právo každého občana na svobodný vstup na území České republiky (čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a svobod).
Zvláštní část K článku I Změna zákona o ochraně státních hranic: Jedná se o zpřísnění sankce za nelegální překročení státní hranice. Zatímco vládní návrh zákona o ochraně státních hranic je navrhuje stíhat jako přestupek, tato předloha je ponechávají jako přestupek pouze pro občany EU (a ostatních států EHP a CH), zatímco pro ostatní cizince je zpřísňuje na trestný čin. K článku II Změna krizového zákona: Je ujištěním, že kraj smí vyhlásit stav nebezpečí i v případě masové imigrace, kdyby o tom byly pochybnosti. K článku III Změna trestního zákoníku: Stávající trestný čin násilného překročení státní hranice rozšiřuje na nedovolené překročení státní hranice se stejnými trestními sazbami, protože nedovolené překročení státní hranice bude trestně stíháno jen v případě, že vláda nebo ministerstvo vnitra vyhlásí dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Dále se navrhuje obligatorní trest vyhoštění cizince v případě spáchání násilného překročení státní hranice i nedovoleného překročení státní hranice během dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, a to i v případě, že se identitu pachatele nepodařilo zjistit.
-5K článku IV Změna trestního řádu: Navrhuje se nepřekládat trestní úkony, protože se předpokládá, že nedovolené překročení státní hranice během dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic bude masové a pácháno cizinci. K článku V Změna zákona o azylu: Současně se navrhuje, aby cizinec v působnosti této předlohy nedostal ani azyl, ani doplňkovou ochranu. K článku VI Legisvakační lhůta se stanoví s ohledem na to, aby se všichni adresáti včas připravili.
V Praze dne 9. května 2016 Martin Lank v. r. Marek Černoch v. r. David Kádner v. r. Jana Hnyková v. r. Olga Havlová v. r. Jiří Štětina v. r. Augustin Karel Andrle Sylor v. r. Karel Fiedler v. r.
Úplné znění: zákon o ochraně státních hranic § 17 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 15 odst. 6 úmyslně znemožní nebo ztíží umístění bezpečnostního prostředku nebo úmyslně takový prostředek zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní. (2) Fyzická osoba jako osoba, která vstupuje na území České republiky nebo vycestovává z území České republiky přes vnější hranice, se dopustí přestupku tím, že v rozporu se Schengenským hraničním kodexem a) překročí vnější hranice mimo hraniční přechod, nebo b) se úmyslně vyhne hraniční kontrole na hraničním přechodu. (3) Fyzická osoba Občan země Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace jako osoba, která vstupuje na území České republiky nebo vycestovává z území České republiky přes vnitřní hranice během dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic stanoveného opatřením obecné povahy vlády, se dopustí přestupku tím, že a) překročí vnitřní hranice mimo místo určené k překračování vnitřních hranic, b) překročí vnitřní hranice na místě určeném k překračování vnitřních hranic v jiné než stanovené době, nebo c) se úmyslně vyhne kontrole na místě určeném k překračování vnitřních hranic. (4) Velitel letadla se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 1 nepředá před odletem Ředitelství služby cizinecké policie letový plán nebo údaje o cestujících, b) v rozporu se Schengenským hraničním kodexem pokračuje v letu z území jiného než členského státu odletem z přistávací plochy na území České republiky, která není součástí mezinárodního letiště, na němž je zřízen hraniční přechod, aniž by obdržel souhlas od Ředitelství služby cizinecké policie a od Celní správy České republiky, pokud muselo letadlo z důvodů vyšší moci, bezprostředního nebezpečí nebo na pokyn správního úřadu přistát na takové přistávací ploše, nebo c) v rozporu se Schengenským hraničním kodexem pokračuje v letu z území jiného než členského státu odletem z přistávací plochy na území České republiky, která není součástí mezinárodního letiště, na němž je zřízen hraniční přechod, aniž by obdržel povolení od Ředitelství služby cizinecké policie a od Celní správy České republiky, pokud přistálo letadlo bez povolení.
-2(5) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavců 2 až 4 pokutu do 50 000 Kč. (6) Přestupek podle odstavců 1 až 4 lze projednat v blokovém řízení uložením pokuty do 5 000 Kč. CELEX 32006R0562 krisový zákon §3 Stav nebezpečí (1) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, vyhlásit v případě masové imigrace nebo jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, 4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury. (2) Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena. V části rozhodnutí obsahující důvod vyhlášení stavu nebezpečí se také uvede, zda je stav nebezpečí vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému2). (3) Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední kraje a pokud mohou být krizovou situací dotčeny, též další kraje. (4) Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. (5) Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu 35), pokud vláda nerozhodne jinak. Krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatření nařízená vládou. (6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje. 5) Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. (7) Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.
-3(8) Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení. (9) Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. trestní zákoník § 339 Násilné Nedovolené překročení státní hranice (1) Kdo překročí státní hranici za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo občan třetího státu mimo Evropský hospodářský prostor a Švýcarskou konfederaci, který protiprávně překročí státní hranici během dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, jestliže a) čin uvedený v odstavci 1 zorganizuje, b) spáchá takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami, c) spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin, d) způsobí takovým činem těžkou újmu na zdraví, e) způsobí takovým činem značnou škodu, nebo f) spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (3) Odnětím svobody na osm až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo d) spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (4) Příprava je trestná. (5) Trest vyhoštění se cizinci uloží vždy, i když nejsou splněny podmínky § 80 odst. 3 písm. a).
-4-
trestní řád § 28 (1) Je-li třeba přetlumočit obsah písemnosti, výpovědi nebo jiného procesního úkonu nebo využije-li obviněný právo uvedené v § 2 odst. 14, přibere se tlumočník; totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka osobě, s níž se nelze dorozumět jinak než některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Neuvede-li obviněný jazyk, který ovládá, nebo uvede-li jazyk či dialekt, který není jazykem jeho národnosti nebo úředním jazykem státu, jehož je občanem, a pro takový jazyk nebo dialekt není zapsána žádná osoba v seznamu tlumočníků, ustanoví orgán činný v trestním řízení tlumočníka pro jazyk jeho národnosti nebo úřední jazyk státu, jehož je občanem. Jde-li o osobu bez státního občanství, rozumí se jím stát, kde má trvalý pobyt, nebo stát jeho původu. Využije-li obviněný právo uvedené v § 2 odst. 14, přibraný tlumočník přetlumočí na jeho žádost i jeho poradu s obhájcem v průběhu procesních úkonů. (2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, usnesení o nařízení pozorování obviněného ve zdravotnickém ústavu, obžalobu, dohodu o vině a trestu a návrh na její schválení, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmíněném zastavení trestního stíhání; to neplatí, jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení překladu takového rozhodnutí nepožaduje nebo v řízení o nedovoleném překročení státní hranice bez násilí podle § 339 trestního zákoníku, je-li obviněným občan třetího státu mimo Evropský hospodářský prostor a Švýcarskou konfederaci. Týká-li se takové rozhodnutí více obviněných, přeloží se obviněnému jen ta část rozhodnutí, která se jej týká, pokud ji lze oddělit od ostatních výroků rozhodnutí a jejich odůvodnění. Pořízení překladu rozhodnutí a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, o jehož rozhodnutí se jedná. (3) Jestliže s doručením rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 je spojen počátek běhu lhůty a je třeba pořídit písemný překlad takového rozhodnutí, považuje se rozhodnutí za doručené až doručením písemného překladu. (4) Za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit i písemnost neuvedenou v odstavci 2, je-li to zapotřebí pro zaručení spravedlivého procesu, zejména pro řádné uplatnění práva na obhajobu, a to v rozsahu určeném orgánem činným v trestním řízení, který je zcela nezbytný k seznámení obviněného se skutečnostmi, které jsou mu kladeny za vinu; není-li odůvodněnému návrhu obviněného, který využil právo uvedené v § 2 odst. 14, na pořízení překladu takové písemnosti vyhověno, orgán činný v trestním řízení, který řízení vede, o tom rozhodne usnesením. Namísto písemného překladu podle věty první lze písemnost nebo její podstatný obsah přetlumočit; ustanovení věty první se nepoužije, jestliže již byla tato písemnost nebo její podstatný obsah obviněnému přetlumočena nebo jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení jejího překladu nepožaduje. Proti rozhodnutí podle věty první je přípustná stížnost. Pořízení překladu a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, který řízení vede. (5) Práva uvedená v odstavcích 1 a 4 náleží i podezřelému.
-5(6) Za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba osobě, která je zadržena či zatčena, bez zbytečného odkladu písemně přeložit též poučení o jejích právech (§ 33 odst. 6 a § 76 odst. 5). zákon o azylu Důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany § 15 (1) Azyl nelze udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech, b) se dopustil před vydáním rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vážného nepolitického zločinu nebo zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem mimo území, nebo c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů., d) se dopustil nedovoleného překročení státní hranice podle § 339 trestního zákoníku. (2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně. (3) Azyl dále nelze udělit, pokud a) cizinec požívá ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací Organizace spojených národů než Úřadu Vysokého komisaře; není-li ochrana nebo podpora z jakýchkoliv důvodů dále udělována osobám, o jejichž postavení není ještě konečně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí Valného shromáždění Organizace spojených národů, vztahují se na něho ustanovení tohoto zákona, b) je cizinec uznán příslušnými úřady země, v níž se usadil jako v místě svého trvalého bydliště, za osobu, které byly přiznány práva a povinnosti rovnocenné se státní příslušností k takovému státu; to neplatí, jde-li o stát, ve kterém mu hrozí pronásledování podle § 12. § 15a (1) Doplňkovou ochranu nelze udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech, b) se dopustil vážného zločinu,
-6-
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu., e) se dopustil nedovoleného překročení státní hranice podle § 339 trestního zákoníku. (2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně. (3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, který se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody.