TI-AK VZDUCHU
Tlačívzduch jen shora dolri? Su,NĚ;ŠÍNnŽ voDA ft P
P"lŤgp-yjglr.e_
. ' o
a
sklenici s hladk m okrajem dokonale rovnou pohlednici nebo leskl karton stejnych rozměrri vodu umyvadlo
evrať sklenici,
p idržuj p i tom ruku
na
*J pohlednici.
odtáhni ruku
l'fi *Ť-od
pohlednice.
J-t ng:Ígngy*l 1 Sklenici napln $" vodou.
9g':s
:Í?P'9?_
Pohlednice zristane p ilepená k okraji sklenky a voda se nelylije.
rp Pohlednici nech x*-*dokonale
p ilnout lesklou stranou k okraji sklenice (p ípadně ji mrižeštrochu namočit).
P
.Ltg1g.ž.:.'',
...tlak vzduchu prisobícína pohlednici zdola je silnějšínež hmotnost vody uvnit sklenice. Proto pohlednice nespadne.
ísavná síla
Kdyžp itiskneš p ísavku k povrchu, vzduch se vytlačíven. Vnějšítlak vzduchu zp1isobuje, Že p íspvka pevně p ilne k povrchu . Když zdvihneš
okraj p ísavky, vnikne pod ni vzduch, a p ísavka se uvolní: vnější a vnit ní tlak jsou v rovnovázie. Sám se mrižešp esvědčit, ke kter m povrchrim p ísavka p ilne a ke kterym ne. Zjistíš,že p ísavka p ilne jen k dokonale hladkému povrchu. Na drsné ploše se
i:
kter uniká p i stlačeníp ísavky, ihned vtátí zpět mezírkami mezi povrchem a p ísavkou.
vzduch,
Tlak vzduchu prisobí všemi směry, 1
10
shora dohi.
TI,AK VZDUCHU
Mriže Se Vzduch stlačit? SrueČrxÍvZDuCHU
Síla stlačenéhovzduchu
P.tÍgpyj9ll9 . injekčníst íkačkubez
Vzduch stlačeny v pneumatikách je schopen udržet vátru jízdníhokola, aut i kamionri s p ívěsy a díky své pružnosti tlumí nárazy zptisobené neror.rrostí
jehly
terénu.
}s
J*.l. ng:Í}lPgY*l
'$ Vytáhni píst $-
st íkačky. Ucpi otvor jedním prstem a silou tlač na píst. Potom prst odtáhni. Helikoptéra i padák vy ívajítlak vzduchu. Vrtule helikoptéry tlačívzduch směrem dolri. Reakcí na to je vytlačenívzduchu směrem nahbru,-' což helikopté e umožnívzlétnout. ,,{/ Padák pod sebou nahromadí a stlačívelké množstvívzduchu, ktery Pak apětně tláčísměrem nahoru. To zbrzdí pád a zpomalí
9s :s :!?rs?Navzdory odporu píst sestoupí, ale potom se zastaví a ty pocítíšna prstě tlak. Když prst odtáhneš,vrátí se do privodní pozice.
Protože... ...vzduch je opravdu možnéstlačit: píst p inutí vzduch zabrat menšíprostor. Stlačenímazduchu se zz; lšíjeho tlah, tj. síla, kterou tIačína stěny nádržky a na prst. Píst se poté vrátí do p vodní polohy, protože stlačeny vzduch má tendenci se roztáhnout. Když pokus zopakuješ se st íkačkounaplněnou vodou, zjistíš, že píst nebude klesat. :
n
klesání. Vznášedlo je zvláštní dopravní prost edek, ktery se pohybuje jak po zemi, tak po vodě, zavěšeny na vzduchovérn polštá i. Jednoduchá pomricka jako kapatko či mechanismus jako rwktivní motor fungují díky síle vzduchu, ktery je stlačen v malérn prostoru. I q r,yužíváštlak vzduchu, když pustíšnafouknuťy balonek, kter pak poie'tujé vzduchem.
TI.AI( VZDUCHU
BaloNEK
NA REAIffnntr
PoHoN Povol prsty ťrstíbalonku a uvolni ho.
P.t
. . ' .
sh*igTng provázek lepicí pásku balonek st edních rozměrri brčko
9g :e:!?tsl Balonek vyletí velkou rychlostí podél provázku.
J-t Rg:*tngv*t
J
Provázek provlékni brčkem a dob e napnuty ho vzdá|enym bodrim v pokoji
Ž(
,u' ;X ii--
{ p ivaž ke dvěma
t-
(háčk m či držadl .'').
-- ,
\
l
>-l
F.lg19.ž."-:::
...kdyžje balonek ucpany, vzduch v něm tlačí rovnoměrně proti stěnám: jakmile ho uvolníš,
i.,iafoukni balonek a drž ho ucpany.
vzduch vyjde ven a balonek je tlačen opačnym směrem, tj. vp ed.
QP
J
ipevni ho na brčko lepicí páskou a umísti vodorovně s provázkem.
Síla reakce Ternpa plavce aneb.o záběr vesla tí ukáž| jakkaždé akci odpovídá reakce: tlak ramene anebo vesla na vodě dozaduvwo\ává tlak stejné intenziLy, v opačnémsměru, kter plavce nebo člun posouvá lp ed. Jr{a tomto principu fungují i proudová letadla: j ej ich reaktirrrrí motory vypouštěj í horké stlačenéodpadové pVny, které letadlrlm umož ují dosáhnout značnou rychlost.
,lj"
"'
L,
Vzduch Se dá stlačit: síla stlačenéhovzduchu muŽe tozpohybovat těle sa značnéhmotnosti.
13
,-:t!:ii,i|lť!}
l.il,.r
lil.t .,.!'i:!:t14t , ,!,.:;;, +i..
ť]|],.;::;;.f]ij,;a
i, ]::a]]-:'ijÝi!.
,.,:.
Teply a studeny vzduch \
ratmosfé e je velké množstvístudeného a teplého V vzduchu. Jejich fotografie po ízenésatelity studují meteorologové a p edpovídají z nich deště a uragány. Tyto atmosférické j.'y' stejně jako vítr,, ktery neustále
proudí kolem celé Země,jsou podmíně.y reakcí vzduchu na teplo Slunce.
Co Se stane,když Se vzduch zah ej"? ZenŘÁrÍ a
oc
IaLAZENÍ vZDTJCHU 9q :s :l?rel
.l-tŤ.gbyj..e_119.
' . '
balonek prázdnou lahev velkou nádobu s teplou vodou (Upozornění: s horkou vodou je t eba zacházet opatrněl)
Balonek navlékni .& na hrdlo lahve.
$
Asi minutu drž
Balonek se nafoukne. .P.lg19-Ž:.'',
...vzduch, stejně jako všechny ostatní látky' je složen z menšíchpohybliv ch částeček nazyanych molekuly. Tv Se po zah átí pohybují rychleji, narážejí na stěny nádoby častěji a pr3sobí na ně většísilou. Vzduch obsaženy v láhvi se roztáhne' a pot ebuje většíprostor. Proto vnikne do balonku a nafoukne ho. dej pod tekoucí *f studenou vodu.
ft l,ahev
láhev v teplé vodě.
cg :s
-'J?rg?-
Balonek se r,yfoukne.
l::1:'Ž:::: ...objem vzduchu se vlivem chladu zmenší (tj. molekuly vzduchu se pohybují pomaleji) a vzduch zabere jen prostor v lahvi.
T4
(.
SILAVODY
Jak se pohybuje voda? KrrBr NAvoDĚ
Vooepru SToUpexÍ P.tŤghyj9ll9
. . . .
F.tŤg.F-yj'911.e-
' ' ' .
stonek celeru s listy dlouhymi asi 20 cm
sklenici vodu červeny nebo modry inkoust
list papíru barevné tužk1, nrižky hluboky talí s vodou
Jot "$
p."_:1pp9y3l
Vyrob šablonu, jakou vidíšna obrázku, vybarvi
-$- a
ji
r,yst ihni.
Ť Do zabarvené vody
C.apono stonek
a všechno umísti do tepla.
celeru
99.:s .J?rg? Po několika hodinách
stonek a listy získají inkoustovou barvu. ':t.\
"ti.
'T;i
1\
Směrem dovnit poskládej podél čárkovanych linek ,'lístky".
)
lr\
Ť BarevnÝ květ po|ož t.,u uodu. cs :s :!?l9l .Ttgl-"?g':. ...když p e íznešstonek celeru, uvidíš,že je tvo en kapilárami, jimlž stoupala obarvená voda až k listrim. Voda v zkych trubičkách šplhá, jako by
byla p itahována do v šky. Tento j.'- kapilarita _ umoŽriuje rostlinám kromě jiného absorbovat ko enyvodu ze země a p ivádět ji až k listrjm. Takto m žešobarvit bílékvěty rostlin.
Květ se postupně otev
e.
P.lg!.gž.g.'''' .voda vnikne kapiiárami mezívlákna papíru, naplní je, čímžse zvětšíjejich objem, a poskládané ,,lístky" se rozev ou _ květina ..
?---
,,,roz7
Voda se obyčej'ě pohybu'jp,směrem dolri, ale mllže stoup at í nahoru pomocí kapllfu. 37 i;':it.
PLAVE, NEBO NEPI,AVE?
Proč Se tělesa ve vodě zdajíbrt lehčí? illil Ť.'j'
DntBKToRovÁ pnuŽwe
Co se stane?
P-tŤgbyj9ll9
. . . . . .
Kďyžje jablko ve vodě, siloměr ukazuje nížšíváhu.
siloměr (pružinová váha) jablko tenky provázek hluboky lavor vodu papír a pero
P.{9l-q.zg',,
...když pono íme jablko do vody, q'tlačíjisté množství vody; qtlačená voda se snažízískat zpátky své místo a v1'tlačuje jablko směrem nahoru. Toto r,1tlačeníse naz1ruá hydrostatické a odpovídá hmotnosti qtlačenévody. Kdyžje pono en p edmět, ktery váží500 g, v1'tlačíZ00 g vody a je r,ytlačen směrem nahoru , jako by se mu snížila hmotnost o 200 g (siloměr ukáže sílu, která odpovídá hmotnosti 300 g).
Jq\ p::lpPeYtl '$ Jablko p ivaŽ na tenky
k provázek, zavěs ho na siloměr a zapiš si, kolik váží. rp Lavor napl
'
Archimédriy zákon
t.*vodou.
,
\šiml sis, že když se pono íšdo vody
rre
vaně,
hladina stoupne? Zďá se, že'právě pozotováním tohoto jevu gck vědec Archimédes. ktery Ži\ ve 3. stol. p . n. 1. v Syrakusách, objevil zákon o hydrostatickém tlaku. Provedl mnoho pokus nejen s vodou, ale i s jin mi kapalinami, aby to dokázal. Stanovil tak slavn Archiméd v zákan: těleso ponorené '
ff Jablko pono
do vody,
aniž odstraníš siloměr, a zaplš si, koiik váží. '*-$
do kapalinyje
nadlehčováno silou, která odpovídáváze kapaliny, kterou těleso r,1'tlačilo.
Í yÍ
'ť
,Ť-'
I \\ i\
,i t,
'1
ii :t
:i
!i
ěleso pono ené do kapeliny je nadlehčováno silou, kteríse rovná váze kapali'y tělesem r'ytlačené. 49
BARVY
Rozxr,an BAREv
-t"u
Do vaničky nalrj trochu sí*'vody' pono do ní konce pásk fieden po druhém) a počkej, dokud voda ner'ystoupí až ke skvrně. ".}
Potrshvigng
.
. . .
lahvičky s barevnym inkoustem nebo fixky r znych barev (i černou) širokou nízkou vaničku
/tl
fT/' {Y 1/
l,//' 'l l'' , ,í \ rq*/'" í_r ./
vodu pásky bíléhosavého papíru dlouhé Z0 cm a širokéZ_3 cm
-cg :g :l?tgl Voda i,ystoupí ke skvrně. Některé skvrny včetně černése roz\oží
J*h n."-:tyPgYtl $ Těsně p ed konec každéhopásku kápni pár "& kapek inkoustu nebo udělej skvrnu fixkou. ..- ,.::-.
t8s ,{'d
-:--'
*---,-.-:-r "
t
.,
na několik barelr
--1. i
I
t,
a:.4^'
,....r-
P'lgtgŽg',, ...voda se rozpustí, tj. roz\oŽí pigmentv,
které se u jednotlir'ych barev pohybují r "znymi rychlostmi. Tak se rozdělí akaždábarva se začne odrážetjednotlivě. Tento pokus ti umožnírozlišit inkoust a fixky, které jsou složeny z více barev, a ty, které jsou tvo eny pouze jednou.
I
.i
ffi
Barq' v televizí,barvy na papífu obrazy, které vidíšna televizní obrazovce, jsou vytvo eny ze t í primárních barev světla (červené, zel'ené, modré). oko je ,,mích á" a my vnímáme jasné obrazy všech bafev. Na tisk knih a časopisri se kromě černépoužívai primárníbarvy pigmenti (žIutá, purpurově červená a tmavo' modrá) kv li p esností obrazŮ. Proto každy líst pr o chází ti s ka s k m s troj e m čq lkÍát, p í každé barvě jednou.
:l ,,i{'.:,:
''
.,' ,.
-,r-"":
ii:ff
S
míc háním prim
ev Získáme dalš í barr.y, hotné.
árních,,,b'1g,r
tzv.
dr
STHTICKA ELEKTRINA
Proč tělesa elektrizují? Z\rL^srNÍ SCHoPNoSTI
. . .
Znovu tri balonek pribliŽ ho k vodě v"vtékaj ícíz kohoutku. .$
P.tŤ.:tli9.m.e. nafukovací balonek , pá, kouskri jemného papíru
*ff'a
rr{:' '\* \
stěnu
\\
kohoutek
.\\
\
vlněnou látku
cg :g :l?tgl Proud vody se ohne a shoduje se s pohyby balonku.
Jot ng:tlpgytt
$ Balonek nafoukni
-ffi-aenergickl'hot o vlněnou látku.
H/
.?
Luk#\*.=\-
Lí/-
-':
P-TgtgŽg-'',
i
jsi balonek t el o vlněnou látku, ze|ektrtzoval se a získaI schopnost p itahovat tělesa témě stejně jako magnet. Zkus p iblížitbalonek k vlasrim. \'iasy se jakoby zázrakem začnou zdvthat. ...kdyŽ
-"-
'"} Balonek pribliŽ ke
**kousk m papíru. aniž se jich dotkneš.
cg :s :!?tgi Kousky papíru se nadzdvihnou a p ich,r.'tí se na balonek.
Prrinik elektronri Všechny materiály se skládaj í z malych částic, kterym íkáme atomy. Atomy obsahují ještě menší částice, nazyrané protony, neutrony a elektrony'. Proton i eiektron mají elektricky náboj. Náboj protonu je kladny (označuje se *) a náboj elektronu je záporny (označuje Se -). opačnéelektrick é náboje se p itahuj í . ."-a shodné se odpuZují. Atomy se *] skládají ze stejného množství i protonri i elektronri. Proto jsou . kiadné azáporné elektrické náboje i i ,
'Ť Balonek Znovut i o vlněnou látku
*tt"
stěně.
cg :s :r+lg? Balonek se p ichytí ke stěně.
a
p ibliž ho
,,'
v
rovnováze.
'Ť"
',.
''.'. Protony a neutrony (částice bez elektrického náboje) se nacháze1í v jádru atomu. Elektrony jsou v neustálém pohybu kolem 1áďra. Když t eme balonek o vlněnou látkou, některé elektrony z jejích atomri sevzdáIí a p ejdou k atom m balonku. Baionek se zelektrrzuje,jeho atomy mají vyššípočet elektronri.
zeIektrizuje, proto že v j eho atomech S e Zvětší ' .nelbo zmenšípočet elektronri.
.l!,
