ZŠ Milín JARO 2012
Lyžařský výcvik 2012 28. ledna 2012 ráno jsme jeli na lyžařský výcvik na Zadov. Před odjezdem jsme se sešli před školou. Potom jsme naložili své věci do autobusu, rozloučili se s rodiči a mohli jsme jet. Na výcvik letos jeli žáci z dváté, osmé a sedmé třídy. Všichni měli dobrou náladu a těšili se. Když jsme přijeli k chatě Cihelny, ve které jsme byli ubytováni, vynosili jsme své věci do chaty, dostali klíč od svého pokoje a ubytovali se. Potom jsme se naobědvali, převlékli do teplého oblečení, vzali si lyže a šli na rozdělení do lyžařských družstev, která byla tři. V prvním družstvu byli nejlepší lyžaři, v druhém pokročilí a ve třetím ne příliš zdatní lyžaři. Po rozřazení jsme šli vybalit své věci a poté prozkoumat okolí, ve kterém se budeme týden pohybovat. Na procházce nám vyhládlo a když jsme se vrátili do chaty, už na nás čekala večeře. Po večeři nám byl každý den oznámen denní rozkaz. V 22:00 hod. jsme měli večerku, noční ticho občas narušily výbuchy smíchu. Dopoledne i odpoledne jsme měli obvykle lyžařský výcvik po družstvech na sjezdovce. Večerní program měly na starost jednotlivé třídy. Třetí, kritický den, jsme měli program rozdělený po třídách, sedmá třída byla dopoledne na běžkách a odpoledne měli volný program, osmá a devátá třída dopoledne na snowtubingu a odpoledne na běžkách. Večer nás bavili chlapci ze sedmé třídy. Celý čtvrtý den jsme jezdili na sjezdovce jménem Kobyla a večer jsme šli na bowling. Pátý den večer měli sedmáci karneval a žáci osmých a devátých tříd dělali porotu. Šestý den dopoledne se konaly závody na běžkách a odpoledne závody ve sjezdu a slalomu na lyžích na sjezdovce u Horejšů. Večer bylo vyhlášení vítězů soutěží a závodů. Sjezd na lyžích vyhráli Vojtěch Levíček a Šárka Holánková, slalom vyhráli Martin Sedláček a Šárka Holánková. Závody na běžkách vyhráli Vojtěch Levíček a Šárka Holánková. Nejrychleší štafetu měli Martin Sedláček, Jan Trgo, Šárka Holánková a Terezie Mrázová. Poslední den probíhal v klidu, protože si všichni balili své věci a připravovali se na odjezd domů. Lyžařský výcvik se nám všem velmi líbil a byli bychom rádi, kdyby byl delší. Ivana Borzyková
Ples v ZŠ Milín Konečně nám začal školní ples. Konal se v pátek 24. února. Ve škole jsme vybrali krále a královnu plesu za naši třídu. Pak jsme šli do sokolovny, kde se ples konal. Výzdoba byla moc hezká a žáci tancovali nádherně. To dokazovalo, že tvrdě trénovali. Všichni měli také moc krásné oblečení. Králem a královnou plesu se stali žáci z 9. třídy. Byl to Jiří Vršecký a Nikola Likavcová. Myslím, že si to zasloužili, protože měli krásné předtančení. Snad bude školní ples příští rok také tak krásný jako tenhle. Budeme se na něj těšit. Lukáš Ptáček, 4. třída
Solasido V naší škole se rozkřiklo, že se u nás budou konat pěvecké konkurzy do soutěže Solasido. Hodně dětí se bálo přihlásit, protože něvěřily, že umí zpívat. Nakonec se našlo dost odvážlivců, kteří zkusili zazpívat vybranou písničku s doprovodem. Ti, kteří byli vybraní, druhý den natočili CD se svou písničkou a připravovali se na vystoupení. Na obal CD byla umístěna fotografie všech soutěžících. Ve středu 28.března se konalo velké finále našich školních zpěváků a zpěvaček. Dopoledne v 10 hodin začalo vystoupení pro spolužáky ZŠ Milín. Účinkující byli nervózní, ale zároveň byli natěšení, jaké to bude zpívat před tolika lidmi. Pódium bylo krásně vyzdobené jako na koncertech skutečných hvězd. Všechny třídy vyrobily transparenty, kterými své favority povzbuzovali. Někdy jsme přes všechny ty fanoušky ani neviděli na pódium. Atamosféra byla úžasná. Večer bylo představení pro veřejnost. Přišli rodinní příslušníci, spolužáci i úplně cizí lidé. Mrzí nás, že nebyla obsazena všechna sedadla. Myslím si, že tato soutěž zasluhuje větší pozornost veřejnosti už proto, že část výtěžku jde do nadačního fondu Rozum a cit, který pomáhá pěstounským rodinám. Porota rozhodovala o tom, kdo ve třech kategoriích zpěváků vyhraje. Diváci byli nadšení, tleskali do rytmu písniček a usmívali se. I pan starosta, který byl jedním z členů poroty, si každou chvíli prozpěvoval. Celý večer natáčeli kameramani z televizního studia Filmpro. Z dvouhodinového vystoupení vzniknou tři televizní pořady Solasido, které budou vysílány v klatovské kabelové televizi. Myslím, že to byl pro všechny velký zážitek. Těším se, že se s pěveckou soutěží Solasido v milínské škole ještě setkám.
Vítězové v jednotlivých kategoriích: 1.kategorie (1. - 3. třída)
2.kategorie ( 4. - 6. třída)
3.kategorie (7. - 9. třída)
1.místo - Marie Vacková 2.místo - Anna Farářová , Adéla Pehová 3.místo - Martin Kotyza , Karolína Křivánková 1.místo - Adéla Pacovská 2.místo - Jana Dandová 3.místo - Štěpánka Růžičková 1.místo - Anna Sekaninová 2.místo - Lucie Machová 3.místo - Daniela Voráčková
Pavla Dandová
Tradiční sběrová akce se uskuteční v týdnu od 23. do 27. dubna 2012. Sbíráme: •papír - svázaný (prosíme ne velké a těžké balíky) a pokud možno zvážený, denně od 7 do 7.35 hodin a kromě pátku také odpoledne od 13 do 15 hodin v garáži školy •hliník - čistý a vytříděný (zvlášť tenko a tlustostěnný) nosit do tříd •víčka od PET lahví - spočítaná do garáže školy ve stejné době jako papír •elektrospotřebiče - malé dávat do kontejneru před místností zástupce ředitele, velké hlásit ve vrátnici •baterie - spočítané, do krabice před místností zástupce ředitele •vysloužilé mobilní telefony - do označené nádoby před místností zástupce ředitele Předem děkujeme všem sběračům, kteří se naší sběrové akce zúčastní. Finance získané sběry poputují jako vždy zpět pro naše žáky - odměny, akce, pomůcky.
COCA - COLA CUP 29. 3. 2012 se konalo na milínském fotbalovém hřišti první kolo turnaje škol ve fotbale. Naši fotbalisté ze 7. - 9. třídy si vedli velmi dobře. Překvapili vítězstvím nad silným soupeřem ZŠ Jiráskovy sady Příbram 3:1. Góly vstřelili Jirka Vršecký a Mirek Obdržal, který zabodoval také střelbou z penalty. Milínské čekal ještě zápas se ZŠ Obecnice. K postupu nám stačila remíza. Problém byl v tom, že naši hráči právě dohráli. Po krátkém odpočinku nastoupili k utkání. Únava byla na nich vidět, a tak soupeř vstřelil první bránu. Nutno pochválit brankáře Vojtu Levíčka, který hodně míčů zachytil. Diváci vytvořili krásnou atmosféru, povzbuzovali, co jim hlasivky stačily. V druhém poločase, jako by někdo mávl kouzelnou hůlkou, se Milínští vzchopili a Mirek Obdržal vstřelil soupeři svůj další gól. Závěr utkání byl hodně dramatický. Nakonec jsme remízu uhájili a postupujeme do dalšího kola. Soupeře budeme znát, až budou známí vítězové v ostatních skupinách. Naše poděkování si zaslouží: Honza Trgo, Slávek Karas, Vojta Levíček, Mirek Obdržal, David Mládek, Míša Petrus, Rosťa Švehla, Filip Natana, David Sojak, Kuba Pospíšil, Honza Levíček a Jirka Vršecký.
Pozorování hvězd Ve čtvrtek 15. 3. 2012 ve 20 hodin se vypravila Rosnička a další pozorovatelé na "malý noční výlet". Šli jsme pozorovat dvě souhvězdí: Orion a Lva. Ptáte se proč? Z jednoho důvodu. Jak jistě víte, jsme zapojeni do projektu THE GLOBE PROGRAM. A v rámci tohoto projektu existuje podprogram GLOBE at Night a proto jsme šli pozorovat hvězdy. Na obloze jsme sledovali SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ, což je jeden z největších problémů dnešního světa. Světelné znečištění se měří v "magnitudách" v rozsahu 1 - 7 (1 magnituda = největší znečištění, 7 magnitud = žádné znečištění). Zjistili jsme, že u nás v Milíně je u obou sledovaných souhvězdí 5 magnitud, což znamená, že tu moc velké světelné znečištění není. A to je dobrá zpráva. Samozřejmě, že jsme kromě sledovaných souhvězdí Orion a Lev viděli ještě další souhvězdí - Velký a Malý vůz, Labuť, Kasiopea a velké zářivé hvězy - Polárka, Sirius, Betelgeuze, Rigel, Regulus. Myslím si, že nás to všechny moc bavilo. Ve škole jsme pak zjištěné hodnoty zadali do počítače a zaslali do celosvětové databáze. Za Rosničku Adéla Vošahlíková
Ze slohových prací Šumava V polovině výletu na Šumavu nám řekly velké děti, že na pokoji 115 straší. A na tom pokoji jsme bydleli my. Postupně jsem se dozvídal, že ze zrcadla v koupelně vychází strašidlo. Před několika lety tam děti zavřely malou holku a ta se proměnila v krvavou Mery. Poslední noc jsem se bál i vysprchovat a jedny děti si prý zabarikádovaly dveře a spaly s vidličkou v ruce. V den, kdy jsme odjížděli, jsem byl rád, že žijeme. Pak jsme nasedli na autobus a jeli. Jenže v tom autobuse jsem zjistil, že cedulky na dveřích pokojů přendali a že pokoj 115 byl naproti! Tomáš Sýkora, 5. třída
Ze slohových prací žáků 8. třídy Kdyby nebyla elektřina... (Úvaha) Položme si otázku, jak by vypadal náš život bez elektřiny? Vezměme si například, kolik elektřiny použijeme v náš všední den. Ráno nás vzbudí budík, rozsvítíme světlo, ohřejeme vodu na čaj, nebo kávu, z lednice si vyndáme jídlo... Nasedneme do auta a jedeme do školy, popřípadě do práce. V práci i ve škole jsou rozsvícená světla skoro celý den. Vrátíme se domů, zapneme počítač nebo televizi, popřípadě vaříme. Večer znovu rozsvítíme světla a zhasneme je, až když jdeme spát. Ležíme a přemýšlíme o různých věcech – o práci, vztahu, co si vezmeme zítra na sebe, nebo co musíme udělat. Ale vůbec nás nenapadne, kolikrát jsme za den použili elektřinu nebo kolik elektřiny bylo spotřebováno na vše, co jsme použili. Kolik lidí na toto vůbec myslí? A teď se zamysleme nad tím, jak žili lidé v minulosti. Svítili loučemi, žili i bez televizí a počítačů. Zkusme se zeptat, proč bychom se nedokázali vzdát elektřiny? Už malé děti se dívají na televizi a hrají si s hračkami na baterky, s postupem času se přidává počítač, používají běžně elektrické spotřebiče. Z toho nám vyplývá, že si na používání elektřiny zvykáme už od malička, v dospělosti nám ulehčuje práci. A proto bychom se jí nedokázali vzdát. Dalo by se říct, že jsme takoví „vězni“ elektřiny. Anička Sekaninová
Kdyby nebyla elektřina, jak bychom se ráno probouzeli včas? Sami od sebe bychom ráno v půl sedmé nevstali. Museli bychom mít doma kohouta, ale kohoutovi nenařídíme, aby kokrhal v daný čas. Svítili bychom si svíčkami jako kdysi naše prababičky. Ale co kdyby svíčka spadla a začalo hořet? Poslední dobou nemůžeme odlepit oči od televize nebo počítače. Méně dětí si chodí hrát ven, raději hrají počítačové hry doma. Když venku začne pršet, díváme se na televizi. Neměli bychom spíše hrát s rodiči nebo sourozenci společenské hry, nebo si číst nějakou zajímavou knížku? Panikaříme, když vypadne elektrický proud. Kdyby nebyla elektřina, žili bychom jiné životy. Ale dokázali bychom to? Pavla Dandová
Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to bylo žít v této době bez elektřiny? Možná vás napadne, že bychom to zvládli, ale vždyť jen když jsou třeba velké bouřky a na den vypadne proud, jsme celkem bezradní. Sedíme doma při svíčkách a jen čekáme, až ho zase nahodí. Měli bychom si uvědomit, že dříve to tak prostě bylo. Lidé místo toho, aby se večer dívali na televizi nebo seděli u počítače, si sedli ke stolu při svíčce a povídali si. Co jim také jiného zbývalo? Elektrické světlo nebylo a televize a počítač už vůbec ne. Ale i když nebyly telefony, rádia, fény, žehličky na elektřinu apod., lidé byli bohatší o čas strávený se svými blízkými. Přiznejme si, že mnozí z nás si v této uspěchané době jen těžko hledají čas na své blízké, raději zasedneme k počítači nebo vezmeme telefon a vyřešíme to takto. Elektřina nám sice život usnadňuje, ale občas by bylo dobré ji vůbec neznat a být tak více s lidmi, kteří jsou pro nás v životě důležitější než všechny ty moderní vymoženosti. Káťa Černá
Velikonoce Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, při kterém se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Zvyky Velikonoce, jako každý jiný svátek, mají nespočetně zvyků,mezi které například patří motání pomlázky, její pletení se můžete naučit v tomto vydání “fčeličky”. Mezi další zvyky patří koledování na velikonoční pondělí, kdy chlapci chodí s pomlázkou po vsi a za říkanku: ,,Hody,hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný" koledují po děvčatech malovaná velikonoční vajíčka. Známý český zvyk je ale také pečení sladkého velikonočního beránka , kterého většinou vídáme s barevnou mašlí kolem krku. Snad každý také zdobí vajíčka pestrými barvami, voskem, nebo slámou. K tradičním zvykům ale také patří pro některé nemilé, ale přesto očekávané vyšlehání tvrdou pomlázkou.
A tady je pár pranostik k tomuto svátku. Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý. Prší-li na Bílou sobotu, bude v létě nouze o vodu. Je-li Zelený čtvrtek bílý, je léto teplé. Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí. Kdo na Veký pátek orá, tomu se chleba nedostává. Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.
Lenka Čiháková
JAK UPLÉST POMLÁZKU ? Na pletení pomlázky je nejvhodnější vrba bílá, která roste podél vodních toků, protože má pružné nelámavé proutky.Před pletením si proutky musíme na nějakou dobu namočit do vody. Bude se nám potom lépe plést. 1. krok Připravíme si 8 stejně silných a dlouhých prutů.Neplatí, že čím silnější, tím lepší, spíš naopak. Čím slabší, tím méně nás budou bolet prsty. Proutky si svážeme provázkem. 2. krok Proutky si rozdělíme na polovinu tak, že budeme mít v každé ruce čtyři pruty. 3. krok Horní proutek v pravé ruce provlékneme středem mezi proutky levé ruky a vrátíme do pravé ruky tak, že bude v pravé ruce spodní. 4. krok Totéž děláme i u levé ruky. Tento postup opakujeme až do délky 10 cm konců proutků.Také se snažíme pomlázku dobře a stejnoměrně utahovat, aby se neohýbala.Tento postup opakujeme až do délky 10 cm konců proutků 5. krok Pomlázku ukončíme tak, že špičky proutků svážeme drátkem nebo provázkem. Pomlázku si ozdobíme pentličkami a můžeme jít koledovat! Míša Ptáčková
Zvířátka
VTIPY Jdou blondýnka, brunetka a zrzka na zkoušku myšlení. První na řadě je brunetka. Pán se jí zeptá: „Paní, řekněte mi, kolik písmen T je ve slově růžový panter?” Bruneta odpoví, že jedno. „Správně,” řekne pán. Na řadu jde zrzka. Pán se jí zeptá na stejnou otázku: „Kolik písmen T je ve slově růžový panter?” Zrzka odpoví, že jediné. „Zase správně,” povídá pán. Na řadu jde blondýnka a pán se jí zeptá na tutéž otázku: „Kolik písmen T je ve slově růžový panter?” Blondýna počítá... Deset minut, půlhodina, hodina. Pán už je celý nervózní a netrpělivě se jí ptá: „Tak paní, jaká je vaše odpověď?” Ona vyhrkne: „Třicet šest.” „Jak jste na to přišla?” podiví se ten pán. „No přece takhle,” vysměje se mu blondýna a začne si prozpěvovat: „Td - td - td td td td td - tdd...” Žán, jak daleko je nemocnice?” „Proč se ptáte, pane?” „Zaskočilo mi jablko, tak abych věděl, za jak dlouho se můžu začít dusit.”
Co dělá blondýnka, když jí nejde naladit rádio? Chlubí se, že poslouchá dvě stanice najednou. Co dělají blondýnky, aby nenastydly? Koupou se oblečené. „Karlíku, kým budeš, až vyrosteš?” „Policajtem.” „A ty, Pepíčku?” „Banditou, abychom si zase mohli hrát spolu.” Pod rozkvetlou třešní: „Cítíš to? Vůně jara...” „Cítím... už by sis měl po té dlouhé zimě vyměnit ponožky!” Pan učitel se ptá Honzy: „Dům má pět pater, do každého vede 22 schodů. Kolik schodů musíš vyjít až do pátého patra?” Honzík s úsměvem odpovídá: „Všechny! Proč mají policajti houkačku? Přece, aby včas upozornili zloděje.
Pavla Dandová
CITÁTY A VERŠE Milujeme ty, kteří nás odmítají. Odmítáme ty, kteří nás milují... Já však doufám, že se konečně najdeme, protože tě šíleně miluju. Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní. Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život...ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene. Láska se ptá přátelství: "Proč jsi na světě, když existuji já? Protože ty pácháš bolesti a rány, ale já je hojím." Neopouštěj toho, koho miluješ, pro toho, kdo se ti líbí, neboť ten, kdo se ti líbí, tě opustí pro toho, koho miluje. Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme. (Romain Rolland) " Hledat lásku?.... Nesmysl" - říká rozum. "Směšné" - tvrdí hrdost. "Riskantní" - brání se zkušenost. "Ale samota mě zabíjí ," šeptá srdce. On: Jsou dva časy, kdy chci být s tebou. Ona: Dva??? On: Teď a navždy. ♥ Nevěřím, nevěřím, že láska je jen pouhý klam. Láska je, vím to, vím. Vždyť na ni právě umírám. Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu. Kam zmizelo to napořád?..... Jo aha, k další holce, která je určitě stejně jedinečná a nejlepší jako já.
Anička Sekaninová
