No title

������������������������ ���������������������� ���������������������������������������������������� ���������������������������������������������������� �������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������� ���������������������������

��������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������ ��������������������������������������������������������������������������� �����������������������������������������������������������������������

����������������������������������

Vìnováno manželkám – Janì a Jitce

Edice Management v informaèní spoleènosti Edièní rada:

prof. Ing. Josef Basl, CSc. – Vysoká škola ekonomická v Praze – pøedseda Ing. Kateøina Drongová – Grada Publishing, a.s. – místopøedseda prof. Ing. Jan Ehleman, CSc. – Technická univerzita Liberec doc. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D. – Univerzita Hradec Králové doc. Ing. Karol Matiaško, CSc. – Žilinská univerzita v Žilinì prof. RNDr. Jaroslav Pokorný, CSc. – MFF UK v Praze doc. Ing. Jan Pour, CSc. – VŠE v Praze doc. Ing. Karel Richta, CSc. – FEL ÈVUT v Praze doc. Ing. Petr Sodomka, Ph.D. – UTB ve Zlínì doc. Ing. Milena Tvrdíková, CSc. – VŠB-TU Ostrava prof. Ing. Ivan Vrana, Dr.Sc. – Èeská zemìdìlská univerzita v Praze

Nakladatelství a autoøi dìkují za podporu pøi vydání této knihy spoleènostem: Zentiva, a.s., SAP ÈR, spol. s r.o., LogicaCMG, s.r.o., Sun Microsystems Czech, s.r.o., LCS International, a.s., CORTIS Consulting s.r.o. prof. Ing. Josef Basl, CSc. Ing. Roman Blažíèek

Podnikové informaèní systémy

Podnik v informaèní spoleènosti 2., výraznì pøepracované a rozšíøené vydání © Grada Publishing, a.s., 2008 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2008 Vydala Grada Publishing, a.s., U Prùhonu 22, Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400, jako svou 3143. publikaci Recenzenti 2. vydání: em. prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc. doc. Ing. Jan Pour, CSc. Odpovìdný redaktor Mgr. Petr Mušálek Sazba Milan Vokál Poèet stran 288 Druhé vydání, Praha 2008 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod ISBN 978-80-247-2279-5 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6727-7 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

Obsah O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Pøedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

ÈÁST I. PODNIK V INFORMAÈNÍ SPOLEÈNOSTI 1.

Globalizaèní trendy ve spoleènosti . . . . . . . . . 1.1 Budoucnost se stává obtížnìji predikovatelnou 1.2 Projevy globalizace . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Globalizaèní trendy a role ICT . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

18 18 20 22

2.

Vliv rozvoje informaèní spoleènosti na podnikovou sféru . 2.1 Informaèní spoleènost jako další vývojová etapa . . . . . 2.2 Informaèní spoleènost pøináší podnikùm nové pøíležitosti 2.3 Zmìny forem podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Promìny role ICT v podnicích . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

28 28 30 32 34

3.

Hodnocení podnikù v informaèní spoleènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.1 Informaèní spoleènost z pohledu evropských iniciativ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.2 Statistické ukazatele pro hodnocení podnikù v informaèní spoleènosti . . . . . . . . . . . . . 41

ÈÁST II. INFORMAÈNÍ SYSTÉM V PODNIKU 4.

Vývoj podnikových informaèních systémù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Vymezení pøístupu k podnikovým IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Od vlastních programù k prosazení nákupu parametrizovatelného aplikaèního softwaru 4.3 Vývoj obsahového zamìøení celopodnikových øešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Vývoj k integrovaným øešením se spoleènou datovou základnou . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

5.

Funkcionalita podnikových informaèních systémù – ERP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 5.1 Definice ERP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 5.2 Funkèní moduly ERP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

6.

Funkcionalita podnikových informaèních systémù – øízení dodavatelského øetìzce – SCM 6.1 Øízení dodavatelských øetìzcù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Funkènost souèasných aplikací pro SCM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 IS – podpora výrobních systémù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Podpora materiálového toku prostøednictvím e-businessu . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

52 52 54 56 60

77 77 79 80 84

5

verze osvit 2;Tuesday, 20th November, 2007

7.

Funkcionalita podnikových informaèních systémù – další moduly rozšíøeného ERP (ERP II) – CRM a BI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Charakteristika ERP II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Øízení vztahu se zákazníkem – CRM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Aplikace kategorie BI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8.

Datový pohled na podnikové informaèní systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 8.1 Postavení databází v podnikových IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 8.2 Základní vrstvy podnikového IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 8.3 Hlavní data používaná v podnikových IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 8.4 Data pro podnikové analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 8.5 Datový pohled za hranice ERP II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

9.

Procesní pohled na podnikové informaèní systémy . . . . . . . . . . . . . 9.1 Dùvody procesní orientace podnikù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Základní principy podnikových procesù . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Podnikové procesy a jejich podpora informaèními systémy . . . . . . . . 9.4 Podnikové procesy v životním cyklu podnikových IS . . . . . . . . . . . 9.5 IS jako základ pro mìøení a zvyšování výkonnosti podnikových procesù .

10. Podnikové informaèní systémy z pohledu organizace podniku . . 10.1 Dùležité atributy podniku zohledòující IS . . . . . . . . . . . . 10.2 Zohlednìní uživatelù v podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 IS zohledòují velikosti podnikù . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.4 IS pro rùzná odvìtví podnikù . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.5 IS pro rùzné typy výrob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.6 Uplatnìní IS z hlediska formy struktury výrobku – VAT analýza

. . . . . . .

. . . .

88 88 90 94

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

110 110 111 115 117 119

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

126 126 127 129 130 131 134

11. Podnikové informaèní systémy z pohledu aplikovaných metod øízení 11.1 Metody øízení aplikované v podnikových IS . . . . . . . . . . . . . 11.2 Metoda MRP II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3 TOC – metody OPT a DBR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.4 Podpora podnikových plánù v informaèních systémech . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

138 138 141 149 153

12. Nabídka a trendy podnikových informaèních systémù na èeském trhu . 12.1 Zmìny podnikových informaèních systémù v letech 1996, 2000 a 2004 12.2 Stav nabídky podnikových IS v ÈR v letech 2006/07 . . . . . . . . . . 12.3 Trendy podnikových IS na èeském trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.4 Nové formy podnikových IS – SaaS a open source . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

157 157 161 164 167

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

174 174 176 178

ÈÁST III. EFEKTY A INOVACE INFORMAÈNÍCH SYSTÉMÙ V PODNIKU 13. Efekty informaèních systémù v podnicích . . . 13.1 IS podporují podnikové cíle a metody øízení 13.2 Potenciál informaèních systémù v podnicích 13.3 Kategorizace efektù IS v podnicích . . . . .

6

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

Podnikové informaèní systémy

13.4 Metody a techniky mìøení efektivnosti IS v podnicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 13.5 Pøístup k efektùm IS z pohledu vedení podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 14. Projekty zavádìní informaèních systémù do podnikù . . . . . . . . . 14.1 Charakteristika projektù podnikových IS . . . . . . . . . . . . . . 14.2 Etapa I – Rozhodnutí pro zmìnu podnikového IS a vytvoøení týmu 14.3 Etapa II – Výbìr vhodného øešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.4 Etapa III – Vlastní implementace vybraného ERP . . . . . . . . . 14.5 Hlavní rysy integrace systémù ERP do podniku pøi jeho zavádìní . 14.6 Etapa IV – Provoz a údržba vybraného ERP . . . . . . . . . . . . 14.7 Náklady spojené se zavedením IS . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

191 191 196 198 202 205 208 210

15. Inovace a øízení zmìny informaèních systémù v podnicích . . 15.1 Životní cyklus podnikového informaèního systému . . . . . . 15.2 Inovaèní tendence v podnikových IS . . . . . . . . . . . . . 15.3 Inovaèní øády – stupnì zralosti – podnikových IS . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

215 215 216 221

. . . .

. . . .

. . . .

16. Inovace podnikových informaèních systémù s využitím metody TOC . . . . . . . . . . . 16.1 Rámec pøístupu TOC k inovacím IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16.2 Uplatnìní technik TOC Thinking Process pøi pøípravì zmìny podnikového IS . . . . . . 16.3 Uplatnìní pøístupu Necessary but not sufficient a øízení projektù metodou Critical Chain v inovaci podnikového IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16.4 Uplatnìní prùtokového úèetnictví v inovaci podnikového IS . . . . . . . . . . . . . . . 16.5 Integrace dalších metod s TOC pro efektivní inovaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . 227 . . . 227 . . . 230 . . . 232 . . . 235 . . . 237

Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 Pøílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíloha 1 – Indikátory EUROSTAT pro oblast informaèní spoleènosti . . . . . . . . . . . . Pøíloha 2 – Klíèové indikátory ICT sledované organizací OECD . . . . . . . . . . . . . . . Pøíloha 3 – Program „ICT v podnicích“ vyhlášený v rámci operaèního programu „Podnikání a inovace“ Ministerstvem prùmyslu a obchodu ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíloha 4 – Pøehled produktù podnikových IS na èeském trhu . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíloha 5 – Pøíklad klasické funkcionality podpory logistických procesù v produktech SAP . Pøíloha 6 – Pøíklad obsahu výrobní databáze – základních souborù používaných pro chod MRP II a TOC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíloha 7 – Ukázková struktura poptávkového dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíloha 8 – Vzorová osnova úvodní studie / hrubého konceptu zavedení ERP . . . . . . . . Pøíloha 9 – Øešitelské týmy v prùbìhu vlastní implementace IS . . . . . . . . . . . . . . . Pøíloha 10 – Uzavøení smlouvy o zavedení a provozování podnikového IS . . . . . . . . .

. 247 . 248 . 252 . 254 . 255 . 257 . . . . .

260 264 265 267 269

Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277

7

Podìkování V knize byly využity výstupy a výsledky následujících výzkumných grantù: l l

l

GA ÈR – Modifikace modelu øízení informatiky, GA ÈR 201/06/0175, GA ÈR – Model vztahu mezi výkonností podnikání, úèinností podnikových procesù a efektivností podnikové informatiky, GA ÈR 201/07/0455, Centra výzkumu konkurenèní schopnosti èeské ekonomiky – CVKS (MŠMT 2005–2009, 1M0524).

Díky podpoøe tìchto grantù bylo možné mnohé z uvádìných informací získat, resp. ovìøit, a zároveò i prezentovat odborné komunitì v ÈR a v zahranièí. Podìkování za podporu, korekci názorù a odborná doporuèení pøi zpracování této knihy patøí pracovníkùm z katedry informaèních technologií VŠE v Praze, jmenovitì doc. Ing. Janu Pourovi, CSc., dále kolegùm z katedry prùmyslového inženýrství a managementu ze ZÈU v Plzni KIT a z Ústavu informaèních studií a knihovnictví z UK v Praze. Podìkování touto formou patøí i všem mnohdy v podstatì neznámým pracovníkùm firem dodávajících podnikové informaèní systémy (seznam jejich produktù je uveden v pøíloze 4), kteøí každoroènì vèas, spolehlivì a peèlivì vyplòují dotazníky šetøení nabídky èeského trhu a ve vìtšinì pøípadù tak èiní již po více než 10 let. Speciální podìkování patøí i autorùm pøípadových studií, kteøí pomohli doplnit tuto knihu o aktuální ilustrativní pøíklady, které nebyly pøebrány z veøejných webových stánek. Zvláštì pak panu JUDr. Martinu Maisnerovi z firmy ROWAN LEGAL za zpracování pøílohy s právními aspekty.

8

Podnikové informaèní systémy

O autorech Prof. Ing. Josef Basl, CSc. (* 1961) Vystudoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni, obor Automatizované systémy øízení výrobních procesù. Absolvoval stáže v USA, Velké Británii a Nìmecku. V souèasné dobì pracuje na katedøe informaèních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze. Specializuje se na oblast celopodnikových informaèních systémù (ERP), systémù pokroèilého plánování a informaèní podporu dodavatelských øetìzcù, dále pak na optimalizaci podnikových procesù a aplikaci principù teorie omezení (TOC) v podnikové praxi, zejména informatice. Vystupoval rovnìž na univerzitì v Iowì, Manchesteru, Saarbruckenu, Zielone Gore, Szczecine a Žilinì. Je autorem èi spoluautorem knih a skript, èlánkù a pøíspìvkù na domácích i zahranièních konferencích. Je viceprezidentem Èeské spoleènosti pro systémovou integraci.

Ing. Roman Blažíèek (* 1963) Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Automatizované systémy øízení. Po vysoké škole pracoval v oboru ICT nejprve jako systémový programátor, pozdìji v oblasti poradenství pøi zavádìní ERP systémù do podnikové sféry. Aktivnì øídil nìkolik desítek projektù systémové integrace dodávek ICT. Od roku 2000 pracuje ve spoleènosti Lasselsberger, která je výrobcem keramických obkladových materiálù, stavebních hmot a surovin. Ve spoleènosti LASSELSBERGER nejprve pracoval ve funkci hlavního controllera, pozdìji jako finanèní øeditel. Od roku 2004 je pøedsedou pøedstavenstva a generálním øeditelem. Pøíležitostnì pøednáší na Západoèeské univerzitì v Plzni, Vysoké škole ekonomické v Praze a na rùzných odborných semináøích a konferencích.

O autorech

9

Pøedmluva Je zajímavé, jak si odborná komunita informatikù libuje v nespoèetných zkratkách. Snad, aby již tak rozsáhlá problematika byla laikùm ještì ménì pochopitelná. Existují však výjimky a napøíklad pojem ERP se stal již zcela bìžným, a dokonce i širší veøejnost si dnes pod tímto pojmem pøedstaví složitý podnikový informaèní systém. Podnikové informaèní systémy kategorie ERP se zaèaly implementovat poèátkem devadesátých let a od té doby prošly výrazným vývojem. Z technologie mainframe (sálových poèítaèù) pøešly pøes platformu client–server až k dnešnímu modulárnímu síovému pojetí, které pomalu akceptuje SOA (servisnì orientovanou architekturu). Navíc dodavatelé tìchto systémù zaèínají respektovat celosvìtové standardy. Z pohledu funkènosti se výraznì zjednodušila schopnost integrace a customizace (pøizpùsobení uživateli). Na druhé stranì se ukazuje, že koncepce ERP z devadesátých let se již stává spíše obtíží než progresivním nástrojem. Podniky potøebují informaèní systémy, které budou rychle reflektovat nové jevy a požadavky trhu, ekonomiky a globalizace. Navíc k tìmto požadavkùm pøistupuje rozhodování o outsourcingu a uplatnìní takových forem, jako je napøíklad SaaS (software jako služba). Proto mnoho øeditelù podnikové informatiky v souèasnosti uvádí problematiku ERP jako nejvyšší prioritu. Z tohoto pohledu kniha s tématikou podnikových informaèních systémù pøichází ve správný èas. Jasnì popisuje z rùzných pohledù postupný vývoj ERP systémù až po souèasný stav. Každý podnikový informaèní systém totiž zasahuje do celého podnikatelského subjektu a pro jeho pochopení je tøeba ho takto vidìt a posuzovat. Pøínosné je rovnìž to, že publikace jde i nad rámec vlastního ERP a snaží se informaèní systém obecnì zasadit do širších ekonomických souvislostí a kontextu informaèní spoleènosti. Kladnì lze ocenit i zdùrazòování spojitosti ICT v podnicích s procesním øízením, protože to se ukazuje pøi každé implementaci jako klíèové. V mnohých podnicích se stále ještì traduje, že pochopení ICT (informaèních a komunikaèních technologií) je starostí IT útvaru a ne starostí top managementu. Jako kdyby IT útvary budovaly nákladné technologie pouze pro sebe. ICT technologie jsou však urèeny pøedevším pro byznys, a lidé, kteøí tento byznys øídí, by mìli mít pøehled o ICT právì na úrovni této publikace. ICT technologie samy nepøedstavují kompetitivní výhodu, ale ve spojení s inovaèními podnikatelskými vizemi se kompetitivními výhodami mohou stát. Dle slov autorù je kniha urèena zejména studentùm technických a ekonomických škol, kteøí se seznamují s aplikaèní úrovní informaèních systému v podnicích, s jejich funkèností, zásadami nasazení a užití. Domnívám se ale, že kniha mùže být urèena daleko obecnìjšímu okruhu ètenáøù. Je sympatické, že text je psán mnohdy výkladovým zpùsobem, a proto knihu lze s klidným svìdomím doporuèit i tìm, kteøí chtìjí získat o ICT pøehled, ale nejsou odborníci v informatice. K dokreslení problematiky slouží i øada vhodných pøíkladù. Dokonce podobnì jako uèebnice, obsahuje i tato kniha kontrolní otázky. V závìru knihy se doèteme, že jejím cílem je seznámit ètenáøe se souèasným postavením a významem IS v podnicích. Domnívám se, že svého pøedsevzetí autoøi dosáhli. Ale o koneèném verdiktu a rozhodnou sami její ètenáøi. Tìm pøeji, aby jim kniha pøinesla užiteèné a v praxi cenìné informace. Ing. František Klíma, CSc. Consulting Director Gartner-KPC

10

Podnikové informaèní systémy

Úvod Zmìny provázející informaèní systémy podnikù Nasazování podnikových informaèních systémù ve stávající podobì, kterou nejèastìji symbolizují aplikace oznaèované jako ERP (Enterprises Resource Planning), kterým je vìnována podstatná èást této publikace, zaèalo nejen u nás, ale i ve svìtì na poèátku devadesátých let, tj. pøed zhruba patnácti lety. Není náhodnou, že i další dva dùležité fenomény, které výraznì pøispìly k rozvoji stávajících podnikových informaèních systémù, shodou okolností „oslavily“ v roce 2006 èasovì velmi blízká kulatá výroèí. Jednak tomu bylo patnáct let, kdy byl u nás poprvé zpøístupnìn internet, a dále od celosvìtového uvedení na trh dalšího dùležitého milníku podnikové informatiky – osobního poèítaèe – uplynulo dokonce již pìtadvacet let. Z pohledu historie spoleènosti, ale i života jednotlivce, není ètvrtstoletí ani patnáctiletí dlouhá doba. Pro informaèní a komunikaèní technologie (ICT – Information and Communication Technology), jako základu souèasných podnikových informaèních systémù, však tento èasový úsek staèil na to: l l l l

aby se informaèní systémy významnì projevily v každodenním životì nejen podnikù ale i jednotlivcù, aby informaèní systémy ovlivnily mnohé jevy v domácnostech i v celé spoleènosti, aby si informaèní systémy vytvoøily svùj vnitøní „øád“ a potøebnou terminologii a aby si oblast informaèních systémù zaèala uvìdomovat své meze a možná rizika.

Dùsledky rozvoje informaèních systémù (IS) a jejich rostoucího uplatòování se za zmiòovanou dobu v podnicích projevily v rámci zmìn výrobních i nevýrobních technologií a zaèaly být nabízeny inovované i nové výrobky a služby. Zmìnily se postupy a pøístupy lidí a podstatné je, že zmìnami byly ovlivnìny všechny dùležité podnikové procesy i celé podnikové (business) modely. Tìmito zmìnami a jejich øízením se zabývá podniková informatika, která se tak zaøadila vedle marketingu, úèetnictví, personalistiky nebo logistiky k nejmladším podnikovým disciplinám. Vývoj podnikových IS lze sledovat z rùzných aspektù, jako je jejich mìnící se funkcionalita, trendy v implementaci, provozování i zmìny v oèekávaných pøínosech. V porovnání se situací na poèátku devadesátých let dnes uživatelé v podnicích více vìdí, co mohou od aplikací IS i jejich dodavatelù oèekávat. To ale v žádné pøípadì neznamená, že by zde nastupovala urèitá stagnace, protože podnikové IS jejich vnitøní dynamika dosud neopouští. K popisu hlavních zmìn lze symbolicky použít písmena zkratky ERP, užívaná pro oznaèení klíèové aplikace podnikových IS. Na poèátku byla dùležitá zejména podpora plánování (P – planning), která byla následnì vystøídána dùrazem na všechny podnikové zdroje (R – resources), tj. hlavnì materiálu, kapacit a financí. Souèasnost do centra pozornosti pøesouvá podnik (E – enterprise, a to v širším slova smyslu) a podnikání (v knize v této souvislosti je nìkdy použito anglické slovo business, protože nejlépe vystihuje podnikatelský atribut souèasných podnikových èinností), zejména pak efektivitu, udržení a rozvoj konkurenceschopnosti podniku. Nejde již jen o jeden podnik v podstatì ohranièený pomyslnou „podnikovou zdí“, ale o podnik kooperující a zøetìzený v rámci sítí, o podnik otevøený vùèi partnerùm a díky informaèním systémùm dislokovatelný v libovolné èásti globalizovaného svìta.

Úvod

11

Význam souèasných podnikových informaèních systémù Informaèní systémy dnes podporují nejen všechny dùležité podnikové funkce, jakými jsou napøíklad finance, personalistika, plánování, prodej, nákup, logistika vèetnì e-businessu a m-businessu. IS musí v souèasnosti umìt držet krok s businessem a jeho potøebami – tj. napøíklad s rùznými podnikovými fúzemi a trvalými požadavky na podporu efektivnosti a flexibility dùležitých podnikových procesù. V souèasnosti podnikové informaèní systémy tak již neøeší jen úlohy spojené s automatizací a racionalizací podnikových èinností a procesù. Zásadním zpùsobem se totiž zmìnil názor na výsledek, resp. užitek plynoucí ze zavedení podnikového IS. Jestliže v minulosti dominoval spíše technologický náhled, který se projevoval v dùrazu na uvedení IS do provozu v rámci èasu a rozpoètu stanoveného projektem, situace dnes bývá odlišná. Dominantní se stává „business“ pøínos aplikací IS podniku. Toho je dosahováno jednak snižováním nákladù v rámci integrovaných a optimalizovaných podnikových procesù, ale stále více i podporou a rozšiøováním pøíjmù z prodejù nových, resp. inovovaných výrobkù a služeb. Navíc „životní cyklus“ podnikového IS se striktnì neuzavírá tak jako v minulosti jeho symbolickým uvedením do provozu, ale neménì podstatné jsou i jeho efektivní provozování, údržba a další rozvoj, resp. opìtovná inovace. Nové trendy v podnikových IS tak se stále vìtší intenzitou podmiòují a vyžadují nové modely podnikání. K tomu je podnìcují i nové business modely dodavatelských IT firem, které se rovnìž snaží o využití nových možností ICT pøi dodávce svých produktù. Vhodným pøíkladem mohou být rùzné podoby informatických služeb, provozování aplikací podnikových IS nebo jejich pøímé poskytování formou služeb (napø. SaaS – Software as a Service nebo SOA – Service Oriented Architecture). Další zmìny novì iniciují i fénomény jako je Web 2.0, resp. Enterprises 2.0, wiki a blogy, pøípadnì øešení podnikových IS postavená na open source principech. Tìchto a mnohých dalších aspektù se dotkne text této publikace. Pro její zpracování je èásteènì využito svým zpùsobem klasické rozdìlení aplikací podnikových IS vycházející z kontextu ERP a tzv. ERP II (tj. rozšíøených ERP), které vedle vlastních ERP zahrnují zejména øešení typu CRM (Customer Relationship Management), SCM (Supply Chain Management) a BI (Business Intelligence) a jsou natolik zásadní pro podnikové IS, že pøedstavují základní kategorie používané pro zpracování publikovaných pøehledù nebo pøi èlenìní produktù na významných veletrzích. Text knihy však nezùstává jen v rámci tohoto tradièního chápání podnikových IS, protože neopomíjí ani témata, která na své skuteèné uchopení podnikovou informatikou stále èekají. Pøíkladem mùže být již zmínìné SaaS, Enterprise 2.0, ale i kategorie aplikací oznaèovaná jako CI (Competitive Intelligence). Aktuálnost této publikace podtrhuje skuteènost, že v souèasné dobì nastává v podnicích postupnì èas náhrady první generace ERP øešení uvedených do provozu v polovinì devadesátých let. To mimo jiné potvrzují i studie spoleènosti Gartner, v nichž vedoucí informatiky k analytickým aplikacím typu BI, které tradiènì v posledních letech zaujímají první místo zájmu s ohledem na prioritu investic do ICT, novì pro rok 2007 na druhém místì umístili právì podnikové aplikace kategorie ERP, SCM a CRM. Zmìny a rozvoj informaèních systémù v podnicích (zejména malých a støedních) budou aktuálnì navíc podporovat i finanèní prostøedky rozvojových operaèních programù vyèlenìných pro ÈR z fondù EU pro léta 2007–2013, které spravuje Ministerstvo prùmyslu a obchodu spolu s CzechInvestem.

12

Podnikové informaèní systémy

Dùsledky pro druhé, pøepracované vydání Uvedené skuteènosti jsou hlavním dùvodem, proè nové vydání této knihy vìnované tématice podnikových informaèních systémù, by po pouhých pìti letech od jejího prvního uvedení na trh, doznalo významné zmìny co do obsahu, rozsahu i zpùsobu zpracování. Toto druhé, pøepracované a rozšíøené vydání se již nesoustøeïuje pouze na objasnìní základních principù a funkcionality ERP, krokù potøebných pro jejich výbìr a implementaci, jak tomu bylo v prvním vydání v roce 2002, tedy v dobì i urèitého nedostatku vhodné literatury. Dnes se již dá vycházet z obecnì vyššího základního povìdomí o ERP, a proto se tato kniha koncepènì zamìøuje spíše na horizontální integraci dùležitých pojmù souvisejících s podnikovými IS a na jejich vzájemné vazby, a to jak v èasovém, tak i obsahovém kontextu. Snahou tedy není nabízet ètenáøi detailní popis jednotlivých témat, protože ten poskytuje øada dalších odborných publikací, které existují a jsou dostupné buï jako pùvodní tuzemské práce, pøeklady do èeštiny, nebo jako díla zahranièních autorù. Naopak cílem bylo poskytnout urèitý nadhled. Specifiènost knihy spoèívá také v tom, že nechápe podniky jako homogenní skupinu, ale poukazuje na jejich možné typologie z hlediska možností a potøeb IS. Kromì vícepohledového popisu podnikových informaèních systémù se kniha odlišuje i tím, že dává IS do kontextu celospoleèenských zmìn. Integruje ukazatele informaèní spoleènosti ve statistikách EUROSTAT a OECD, které se v posledních nìkolika letech v jednotlivých zemích zaznamenávají. Pro hodnocení stavu a trendù nabídky podnikových IS na èeském trhu publikace využívá data a zkušenosti získané z vlastního více než 10letého pravidelného mapování èeského trhu. V neposlední øadì je kniha specifická také tím, že netradièním zpùsobem poukazuje v závìreèné kapitole na principy a nástroje TOC (Theory of Constraint) v oblasti podnikových IS s ohledem na podporu efektivnosti inovace IS a dosažení již zmiòovaných business pøínosù IS v podnicích.

Komu je kniha urèena Kniha je urèena zejména studentùm technických a ekonomických škol, kteøí se seznamují s aplikaèní úrovní informaèních systémù v podnicích, s jejich funkèností, zásadami nasazení a užití. Z tohoto dùvodu poskytuje urèitý historický a celospoleèenský kontext, dále datové, procesní a metodické souvislosti. Kromì souèasného stavu nabídky na trhu a poptávky v podnicích se snaží poukázat na trendy podnikových IS. Podstatnou èást pøedstavuje pøístup k projektu inovace IS s vazbou na management a business v podniku. K lepšímu pochopení tématiky kniha využívá ilustrativních pøíkladù, které jsou v mnoha pøípadech získány z relevantních webových stránek dodavatelských firem a dále i od pracovníkù jednotlivých firem v (èíslování obrázkù bylo v tìchto pøíkladech sjednoceno s èíslováním použitým v celé knize – pozn. red.).Vybrané èásti knihy doplòují i detailnìjší ukázky uvedené v pøílohách na konci knihy. Cílem knihy je podat aktuální pohled na stav a trendy v oblasti podnikových IS v širších souvislostech. Kniha má spíše encyklopedický charakter, proto jsou nìkterá dílèí konstatování zmiòována na více místech. Tato forma urèité redundance byla zvolena zámìrnì, nebo v nìkterý situacích nelze oèekávat, že ètenáø bude procházet knihu sekvenèním zpùsobem, ale pro rychlejší získání urèité informace se pøímo zamìøí na urèitou její èást. S ohledem na uvedení øady velmi aktuálních témat mùže kniha dát pøehled o trendech v podnikových informaèních systémech i podnikovým IT specialistùm a konzultantùm.

Úvod

13

Struktura knihy Kniha je rozdìlena do tøí èástí a celkovì šestnácti kapitol. Každá kapitola obsahuje ve svém úvodu základní cíle, v závìru pak ilustrativní pøíklad, otázky k osvojení tématiky a seznam knih pro doplòkovou èetbu, pøíp. webové adresy, odkud lze èerpat aktuální informace. Èást I. Podnik v informaèní spoleènosti

Èást II. Informaèní systém v podniku

Èást III. Efekty a inovace informaèních systémù v podniku

Obr. Ú.1 Pøehled hlavních èástí knihy

Èást I. Podnik v informaèní spoleènosti Úvodní èást, která má tøi kapitoly, je vìnována významu ICT pro spoleènost a pro podniky, roli informací a informaèních systémù v podnicích, chápání informaèní spoleènosti a statistickým ukazatelùm týkajících se sledování podnikù v informaèní spoleènosti. V této èásti jsou uvedeny dva pøíklady ilustrující roli informaèních systémù pro fungování a rozvoj podnikù v globalizovaném svìtì, a to pøíklady Lasselsberger a Zentiva, a dále je to ukázka ukazatelù EUROSTAT. V pøíloze jsou k této èásti k dispozici: l l l

indikátory EUROSTAT pro oblast informaèních spoleèností, klíèové indikátory ICT sledované organizací OECD, výzva programu „ICT v podnicích“ vyhlášená v rámci operaèního programu „Podnikání a inovace“.

Èást II. Informaèní systém v podniku Pøedstavuje jádro knihy a obsahuje devìt kapitol. Ty popisují podnikové informaèní systémy vèetnì jejich vzniku z pohledu funkèního, procesního, datového, organizaèního a metodického. Závìr èásti je doplnìn o pøehled stavu a trendù trhu podnikových informaèních systémù v ÈR. Ilustrativní pøíklady v této èásti konkretizují popisovanou tématiku v podobì aktuální nabídky funkèních modulù ERP, možnosti nových integraèních platforem, nasazení IS v oblastech výroby, øízení vztahu se zákazníkem i podpory manažerského rozhodování ze strany IS. Trendy ukazují na úlohu mìøení procesní výkonnosti podniku,

14

Podnikové informaèní systémy

na potenciál možnosti zahrnout do podnikových IS i nestrukturovaná data a data z vnìjšího prostøedí podniku, a v neposlední øadì i trendy forem softwaru smìøujících ke službám. V pøíloze jsou k této èásti k dispozici: l l l

pøehled produktù podnikových informaèní systémù na èeském trhu, pøíklad klasické funkcionality podpory logistických procesù v produktech SAP, pøíklad obsahu výrobní databáze – základních souborù používaných pro chod MRP II a TOC.

Èást III. Efekty a inovace informaèních systémù v podniku Tato èást se skládá ze ètyø kapitol. Je vìnována typologii pøínosù a efektù IS v podnicích. Následnì na pøíkladu výbìru a implementace ERP øešení dokumentuje základní projekt zmìny IS, na který navazují principy obecnìjšího chápání inovace IS v podnicích. Závìreèná kapitola této èásti poskytuje ètenáøi ucelený pohled na uplatnìní teorie omezení (TOC) v rámci inovace podnikového IS. Ilustrativní pøíklady ukazují na vnímání pøínosù IS v podnicích a jejich øízení. V pøíloze jsou k této èásti k dispozici: l l l l

ukázková struktura poptávkového dokumentu, vzorová osnova úvodní studie / hrubého konceptu zavedení ERP, složení a uspoøádání øešitelského týmu v prùbìhu vlastní implementace IS, charakteristika smluv uzavíraných v souvislosti se zavedením a provozováním podnikového IS.

Úvod

15

I

Ani budoucnost už není to, co bývala. (J. Jirásek)

ÈÁST I. PODNIK V INFORMAÈNÍ SPOLEÈNOSTI

1. Globalizaèní trendy ve spoleènosti

2. Vliv rozvoje informaèní spoleènosti na podnikovou sféru

3. Hodnocení podnikù v informaèní spoleènosti

17

1

*

1. Globalizaèní trendy ve spoleènosti Cílem kapitoly je seznámit ètenáøe: l l l

s hlavními tendencemi na globálním trhu, s projevy globalizace v ekonomice, s globalizaèními trendy a rolí informaèních a komunikaèních technologií.

1.1 Budoucnost se stává obtížnìji predikovatelnou V souèasnosti již nelze aplikovat pouhou další extrapolaci na poznatky získané v minulosti. Skonèila již doba, kdy rozhodování výraznì ulehèovaly vysledované trendy a urèité opakující se jevy ve spoleènosti (napøíklad hospodáøské nebo technologické cykly). Mnohé nasvìdèuje tomu, že snad ještì nikdy døíve v historii se svìt nemìnil pøed oèima jedné generace takovým tempem a zpùsobem, jako tomu zaèalo být v závìru 20. století. Zmìny postihly vìtšinu oblastí lidské èinnosti, pokraèují v této dekádì a bývají souhrnnì oznaèovány pojmem globalizace. Globalizace nemá pouze ekonomickou podobu spojitelnou s novými pøíležitostmi a formami podnikání. Její vliv se projevuje i v dimenzích politiky, ekologie, kultury èi sportu a opomenuty nemohou zùstat ani její negativní jevy, jako je napøíklad organizovaný zloèin, šíøení nemocí, hrozba èi vyèerpání pøírodních zdrojù a ohrožení životního prostøedí a celých živoèišných druhù. Aèkoli samotné slovo „global“ je více než 400 let staré, všeobecné používání pojmù, jako je právì globalizace èi globální, se datuje až do poèátku šedesátých let 20. století. Pøesto po relativnì dlouhou dobu v žádném pøípadì nešlo o frekventovaný pojem. Napøíklad ještì v únoru roku 1994 [Waters,1995] obsahovala Library of Congress ve Spojených státech amerických pouze 34 položek, které nìjakým zpùsobem zahrnovaly slovo spojené s termínem globalizace. Navíc žádný z tìchto titulù nebyl napsán pøed rokem 1987. Globalizace je pojem, který v prùbìhu devadesátých let zdomácnìl v našem každodenním užívání. Globalizace má, jako mnoho jevù v našem životì, dvì stránky. Jednak ji lze chápat zpùsobem, který by bylo možné oznaèit jako pohled „zevnitø–ven“. Ten je charakteristický právì pro podnikatelskou sféru, ale èasto i pro uživatelskou komunitu. Z této perspektivy jednotlivce èi firmy vše nasvìdèuje možnostem dalšího rùstu, který obvykle ilustruje øada optimistických grafù s progresivním vývojem sledované velièiny (rùst hodnoty akcií, podílu na trhu, poètu zákazníkù, velikosti prodejù, zisku apod.). Na druhé stranì se lze setkat (zejména mimo podnikatelskou sféru) s druhým pohledem „zvnìjšku–dovnitø“. Toto hledisko se blíží vnímání naší Zemì pøi pohledu z vesmíru, pøi kterém daleko více vynikají rùzná omezení a vzájemné závislosti. Ty spoèívají napøíklad: l

l

18

v limitech zásob nezbytných zdrojù (jako je napø. úrodná pùda, pitná voda, neobnovitelné zdroje energie nebo kyslík), ale i ve vzájemném provázání rùzných jevù (jako je napø. zvìtšování ozonové díry, celkové oteplování klimatu planety zpùsobující napøíklad tání ledovcù a zmìny proudìní moøských proudù) nebo dále

Podnikové informaèní systémy

1 v dùsledcích nìkterých výsledkù lidské èinnosti na této planetì (jako je napø. pokraèující kácení tropických pralesù, úroveò zneèistìní nebo potenciální nebezpeèí plynoucí z pøípadné havárie jaderné elektrárny èi váleèného konfliktu).

l

Tab. I.1-1 Dvì stránky globalizace Globalizace „zevnitø“

Globalizace „zvnìjšku“

n

pøíležitost

n

hrozba

n

neomezený rùst

n

omezení daná planetárním zdroji a možnostmi Zemì

n

rùst pøíjmù

n

rùst nákladù

n

zlepšení podmínek

n

udržení stávajících podmínek

n

homogenizace spoleènosti

n

heterogenizace (regionalizace)

n

lokální optimalizace

n

optimalizace celku

Globalizace tak mùže být na jedné stranì pøíležitostí k dalšímu rùstu, ale zároveò i hrozbou hranièící s udržením vhodných podmínek pro život na Zemi. Pøestože kontury globálních limitù jsou již dnes zøejmé, vžité návyky se mìní velmi pomalu. Rùzné státy tak napøíklad v zájmu rùstu svých ekonomik dále požadují administrativní výjimky z pøidìlených emisních kvót. Dalším pøíkladem mùže být zacházení s pøírodními zdroji. Na neadekvátní zpùsob zhodnocení fosilních paliv, na který mimo jiné poukazoval již pøed více než sto lety Mendìlejev, se totiž snaží upozornit vìdci i dnes: „Zásoby fosilních surovin jsou pøíliš cenné, než aby se s nimi plýtvalo. Je proto škoda, že se spalují, místo aby se využily pro chemický prùmysl, který by je dokázal zhodnotit mnohem lépe,“ øekl Marcinowski pro Aktuálnì.cz bìhem odborné konference v Ludwigshafenu. Jak dále uvedl, svìt spotøebuje roènì asi 10 miliard tun ropy, zemního plynu a uhlí (v pøepoètu na ropný ekvivalent). Avšak jen pouhá tøi procenta tohoto množství se využijí pro chemickou výrobu. Drtivá vìtšina tìchto surovin tedy shoøí v kotlích elektráren, tepláren èi v motorech dopravních prostøedkù. (zdroj: www.aktualne.cz, duben 2007) Nehospodárný pøístup ke zdrojùm a neúmìrná a zvyšující se energetická nároènost a s tím spojená „ekologická stopa“ obyvatel v rozvinutých zemích v kombinaci s nerovnomìrným demografickým vývojem projevujícím se rostoucím podílem starších obyvatel tamtéž, by rovnìž mohly výraznì ovlivnit paradigma svìta, jak je známe dnes. Tato širší tématika je plnì relevantní s podnikovými IS, protože nelze opomenout, že i vlastní oblast informaèních a komunikaèních technologií (ICT) je v souèasnosti závislá na celé øadì klíèových prvkù používaných mimo jiné napøíklad v bateriích pro chod notebookù nebo mobilních telefonù, pøièemž ani zásoby tìchto prvkù nejsou na Zemi bezlimitní. V neposlední øadì jsou všechna ICT zaøízení závislá na elektrické energii, a proto výhled popisovaný napøíklad v knize Hydrogen Economy [Rifkin, 2003], který se týká možného brzkého vyèerpání fosilních paliv a nutnosti hledat alternativní zdroje energie, je vhodnou pøipomínkou. Tato publikace si neklade za cíl dále detailnìji rozebírat naznaèenou škálu otázek a souvislostí fenoménu globalizace. Výše uvedený výèet má pouze ètenáøi pøipomenout, aby se pøi ètení následujícího textu sám zamyslel

Globalizaèní trendy ve spoleènosti

19

1 nad možnými širšími souvislostmi, které se vztahují k podnikovým informaèním systémùm, a nechápal dìní okolo IS i v samotných podnicích izolovanì bez nejrùznìjších vazeb, možných dùsledkù omezení a pøípadných rizik. Zámìrem autorù totiž není vyvolat pøehnaný optimismus ve vztahu k IS, podobný tomu, který provázel v minulém století napøíklad nástup automobilismu nebo který zpùsobil glorifikování možností chemie v podobì lékù, plastù, hnojiv èi umìlých vláken. Spíše se blíží uvìdomìní si paradigmatu stylizovaného do podoby obecné „S“ køivky symbolizující možné nasycení vlastností i pøínosù urèitého jevu, které platí v daných podmínkách, pøièemž ani IS nebudou výjimkou.

1.2 Projevy globalizace Projevy globalizace v ekonomice Zmiòme se však trochu více o projevech globalizace v ekonomice – zpracováno dle [M&A, 2006]. V jejím dùsledku je hledána komparativní výhoda a dodateèná pøidaná hodnota plynoucí z nákupu toho, co podnik potøebuje, a prodeje toho, co podnik umí lépe. V tomto úsilí proti sobì dnes pøitom stojí tøi velké bloky: TRIADE (USA, Kanada, EU, Norsko, Švýcarsko, Japonsko a Jižní Korea), BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Èína) a rozvojové zemì. Obchodováno je pøedevším se tøemi hlavními skupinami zboží: kvalitním prùmyslovým a luxusním zbožím, spotøebním zbožím a surovinami. Rùzné regiony a hlavní globální hráèi jsou dnes vzájemnì ekonomicky silnì provázáni. Spojené státy americké (HDP ve výši cca 13 000 mld. USD) tak financují bezmála plnì prostøednictvím svého vysokého deficitu obchodní bilance ve výši 800 mld. USD Kanadu, státy se surovinami a Asii. Z této situace profituje Èína (HDP pøibližnì 2100 mld. USD) a má tak pøebytek obchodní bilance ve výši 100 mld. USD. Pøebytkové je dále také Japonsko (HDP ve výši 4800 mld. USD), které má rovnìž pøebytek 100 mld. USD a také Nìmecko (HDP 2800 mld. USD) s pøebytkem ve výši 150 mld. USD. Velmi zjednodušenì øeèeno to vypadá tak, že Spojené státy americké konzumují, Èína produkuje spotøební zboží a Japonsko, podobnì jako Nìmecko, vyrábí prùmyslové a spotøební zboží, pøièemž konzumují ménì. Èína a Asie se svoji nízkou spotøebou tak pøedevším investují a rovnováha by mìla vzniknout v dùsledku vzniku nových výrobních podnikù, prostøednictvím „greenfield“ a akvizic a fúzí. Toto platí ve zmenšeném mìøítku také pro státy EU a oblast støední a východní Evropy (CEE). Ukazuje se, že v našem regionu støední Evropy je konjunktura závislá na exportu a pro dosažení úspìchu v exportu v následujících obdobích se musejí zejména støední podniky trvale soustøedit na vybavení vhodnými technologiemi, zvyšující se efektivitu, existenci poboèek v zemi odbytu a v neposlední øadì i na dosažení vhodné velikosti spoleènosti, pøíp. kapitálové síly. Naplnìní tìchto trendù rùstu lze dosáhnout prostøednictvím [M&A, 2006]: l l l

investic, kooperací a nákupu spoleèností (u technologií), organizace, outsourcingu a nákupu spoleèností (u efektivnosti), greenfieldu nebo nákupem spoleèností (u zajištìní velikosti podnikù a jeho kapitálové síly).

Prodej, potažmo nákup spoleèností je tedy aktuální téma. Poèet fúzí a spojení v poslední dobì pøibývá a pøíkladem mùže být rok 2006, kdy byly pro tyto ekonomické transakce vedoucí ke spojování podnikù [M&A, 2006] následující dùvody: 1.

20

Výhodné možnosti financování. V prùbìhu roku 2006 sice stouply diskontní úrokové sazby, ale z historicky nejnižší úrovnì, což podnítilo èetné spoleènosti sjednat si ještì zavèas cizí kapitál.

Podnikové informaèní systémy