50
Richord Svobodo
Promé|heus po Pouěeníz krizovéhovývoje
poezie Kjednomu toposučeské normalizační establishrnent svými normamivyIoučilz ol.iciálníhooběhu ''papodobně jako normalizační ^ ralelní ku|tury'. a oktrojoval např' i jazyk |iteratury,prudérněz něho vyk,ázav výrazivo argotickéa slangové,vylouči|i ce|étradiční sémiosféry, celéobsírhlé strukturytradice.Uzuálně (rozumějv oficiálnímoběhu)segmenttradicr:byl pak obvykle kterýrnsiz litkoryfejů - ,,povolený.. opatřenobligatorním, častove srovnánís původrrím významcmzkresleným významovýmpolem, a oficiálníliterátipak mnohdy nepůvodnírn omílánímpřispčlik petrifikacioněch oktrojovaných jehoždůsledkem významů.Vznikl takjakýsiprefabrikát, pak byly (čiměly být),,pref.abrikované.. konotace-Jednot|ivópoetiky se tak vyznačovalypodobnoukreirtivitoua variabilitoujako byty v panelovýchsídlištích' Tradičnízřídlapřitom (snadi paradoxně)zůsta,la stejnájakov obdobích jsou všakredukovánana kost' V
pak, zejménav posledr Kafka, Kazantzakis, etc - i populárníFrankenst Ve dvacátémvěku se významu pojmu uveďm ský'' obcují,anižby s I Nikolskij ve studii Pron distických floskulí a d v souladu s dominující literatuře,téma v české epochou socialistickér Josef Peterkave studii l metaÍbrounemínímná tvorby' Na rnysli mám z a vědeckotechnickérer ruhodnékoncentracid. komentářů. Vyjděme z nikterakc díla v zásadě ve dvojí v zásadě koherentnía r mu dostává nových sé sv častoprotiklirdného je pak jeho nová intetp dostávádo zkušenosti, Ponechátn stranoun a omezím se pouze nÍ tvor.běnormalizační: l ' V řadě případůje běŽné,standardnía od anižjsou jakkoli modi
Poněkud komplikor
I 2 j
Nikolskii. S.: Dvě epoc Peterka, J.: Dvolramen
S k á l a . l ' : C o s i b e L un a ,
51 pak. zejrnénav poslednírnstoletí,vytvořili polemickouparalelukupř. Carlus, Gide. Herbert, Kafka, Kazarrtzakis.ctc. Hvězda Prorrrétllcovy popularitypřcdtímStoupírla po cclé l9. století _ ipopulárníF-rattkettsÍe in Mary W. Slrellcyovénesl podtitul,,Mo
<) hltajícíprométheovské sny nebe jako hladový..Mýtus o Prométheovisplývá s archetypálnímohňovým ritem, zde zřejmě s důrazemna purifikační,očistnoufunkci ohně. (odkazuji ke klasickémudílu Frazerovu, kterékromě tétofunkce ohně zdůrazňujenavíc funkci solární,g. substituční a stimulující,a připomínám i psychoanalytickévýklady Jungovy a Bachelardovy,v nichŽ je mj' pozoruhodněvystiženauniverzalita ohně, jeho schopnostpňjímatprotichůdné valorizace dobra i zla a interferovatmezi přirozeným a společenským.) okáza|á vrstveníarchetypálníchvýznamůohně, mýtu o Prométheovi(tentokrátodkazem na klovajícíhoptáka)' ale třeba i barev (bíláve významu smrti) i explikace pudovédeterminacejsou osami následujícíchtextůodehnalových: ',Ale do bí|azabitý nevynesuse z básně do níŽk|ove pták av níŽse |ámečas.. A jinde: ',Teprveuprostředji sker kdyŽ noc se do mne zahryzla jako pila začaljsemtušit ale staletýpud byl rychlejší Ten praskotdřeva dodneškaslyším.. Aještě dál'v téžesbírce:
konotz Do sémantické připomenout, žeHolub. který uvedl prométheo Rozsahově neúnosným kontext, ve kterémmá p borské,ale i ve skvělýc Fascinace ohněmajel prochází napříčgenera tainokřídlých Miroslava
2. Nesporně určenat civilistní ostenzi (relac i schémaPrométheovat
,,Já s ohněm zpečetíms|iby.. a nebo: ,,Hovoříjako oheň který spaluje1eŽ..) Je symptomatické,že v dobovémmravnímmarasmu přerušenékontinuity se autoři, byésnad právě očistnouschopnost podvědomě,navracejík archetypálnímkulturnímkořenůma zdůrazňují plamenů.Snad nikdy nebyla paměéa vědomí kontinuity tak častoa ostentativnětematizována jako za normalizační programovénepaměti'Některébásnějsou přímorituálnímúčtováním a např. u Holuba, který se pohyboval spíšev šedézóně ještěakceptovanýchneŽmezivyvolenými bardy, nabÝvá motiv i vÝznamu obžalobv:
4
Pilař, J.: Pohled do očí'Pr.aha l979, s. l4.
5
o d e h n a l . l . : K ř í s e r r í . j i s k e rB.r n o l 9 8 3 . s . l 0 , 3 0 , 4 0 . 7 3 .
6 Holub,M.: Interferončilit 7 Huptych,M.: Názornýpř
53 ',oheň se kradl po polenech, šeptajekletby a zak|ínání. Pak se usadilv koutku azača|růsta zpívat. Našelsvou řeč ve starémdopisu od maminky. oheň orestův.oheň Antigonin. Strašnýoheň:je teplo a dým stoupák nebesůrn...o Do sémantické konotační hry zde sice nevstupujepřímoprométheovskátradice,ale je na místě připomenout,Že Holub je, snad spolu s Kainarem a Kolářem, jednímz nejvýrazně1ších básníků, kterýuvedl prométheovské témado všednodenních, civi|istníchre|acív předešlýchdesetiletích. je bohuŽelHolubova(a vůbec,,květňácká..) Rozsahověneúnosným odbočením vazba na polský kontext've kterémmá prométheovské (např.u Herbertaa Szymténravelkou tradici i současnost borské, ale i ve skvě|ýchtematologickýchstudiích). Fascinaceohněmajeho kultemkráčíslovesnýmumčním kontinuálně:i v normaliziičních letech procházínapříčgeneracemi'jak dokládá napříkladnásledujícícitace z Názornéhopřírodopisu tajnokřídlých Miroslava Huptycha: ',budeto noc kdy sestoupína střechu tvéhodomu Tanit fénickábohyněLuny náruŽjváčichačkavůní stoupajír:ír:h se zápalných obětí prvorozenýchdětí.., je trvalá snaha po 2. Nesporněurčenadobovými akcenty sedmdesátýcha osmdesátých-let civilistníostenzi (relace básník = pozemšť.rn), kteréje v následujícíPi|ařově básni podr'ízeno i schéma Promótheovamýtu. skále přikovanýPrométheus ,,Nakar'kazské vydal ston orlovénepřestávaliplnit trest Z vesnickévěŽezvon burcovalsoucithvězd (. .) Ráno sc opět zamo
id St la
)ř. ),
ó
'7
H o l u b . M .I:n t e r f e r očni l io d i v a d l eP. r a h al 9 8 6 .s ' l 5 . H u p t y c hM. ' : N á z o r n ýp ř í r o d o p itsa i n o k ř í d l ý cPhr' a h al 9 8 9 ' s . 1 5 5
54 oheň měl beránčísrst ^ za|év a| červnovýkraj..ó Civilistní aplikaci mýtu obohacujeo sebestřednýomament Miroslav F|orian: ''o dalšídírkujsem si dneska utáhl opasek; stydíse za mne jeho přezka, lesklá a bez vrásek. (...) Ten kousek plechu se zobanem, ne orel z Kavkazu, mě po chodníkupo^sypaném odvádído mrazu...'
Posluhujícínorrnaliz jící'tak doufá získatgle kultury. Mytická kovářt původu:
3' Další samostatnoukapitolou je identifikace lyrického subjektu s mytologickým hrdinou a následnéobdařenímýtu dobovýmideologickýmvýznamem: ''I kdyžumdlévám,ikdyž člověkjsem s|abý' i kdyŽ časnatahujepo mně svá klepeta krabí, (...) přibit k nebesůmlásky, přibit ke kraji propasti hvězdnými hřeby' pňk|ádám stá|eruku, kde zapotřebí' ( . . .) Jednahvězda'.1ednajediná hvězdana obzoru s e c h v ě j e 't o j e n a d ě j et. o j e n a d ě j e . ' . ' U Jinde lyrický subjekt (v dobové interpretacibásník - komunista) splývá s titánem a navíc apeluje(2 os. sg.)na našispoluúčast' ,,Cas neúprosněv tobě pátrá, den za dnem klove tvojejátra zakaždoušpetkuohně, kterou přiblížils1idemdálku šerou, i za popel,jejž místoohně nejednouz výšky snesls pro ně a k t e r ý mc h t ě l s j i mp o s v í t i t .i . p ř i k o v á nk h o r k és k á l eb y t í ' ' . | .
Vrcholu ideologické schody. Prométheuszd plurál navozuje atmos
Plurál' titansképoje důsledkui samu pods začníhoveršování.Ta objektivního procesu nevýznamnouroli' I z pomnožita tak např'v vodě o,,JuliíchFučíc Následujícíobraz d<
Toto romantickétitánskégesto splývánílyrickéhosubjektus myto|ogickým hrdinou se často realizuje i prostřednictvímdalšíchvelmi blízkýchčlánkůtradice,např.motivem kováře Héfaista, od něhožpodle některýchverzímýtu pocházel Prométheemukradenýoheň:
8 9 l0 ll
Pilař. J.: Točitéschody.Praha l983' s. 64. Florian' M': Vidět Neapol.Praha l982. s. 54. S t e t a ,I . :C o s i b e r un a c e s t u P. r a h a1 9 7 5 s. . 8 l Skála, l.: oheň spěchá.Praha l979, s. l7.
l2 l3 l4 l5
T a m t é žs .' l 3 . nyuák. t.' Lótajícítalíř schody Pilař. J.:Točité Taufer.J.: Pokračová
55 '' Takéjá časněvstala ve svékovářskédí.lně zrudlýjak HéÍ.aistos kuji Žhavéželezoslov...l2 Posluhující norlnalizační veršotepectví, popírající tradicia zkušenost předcházebezprostředně jící'tak douÍázískatglejt na nesmrtelnostnapojenímna triidici stojícív samýchzákladech západní kultury.Mytická kovářská ságase druhdystává ijakýmsi průkazemkádrovéčistotya dělrrického původu; ,ýzpornínáms láskou na svéhostrýce jenŽ ve svékovářskédílně pachů uprostředsršících do běla žhiivilŽelezona podkovy Kovářern stal se ijeho syn I s y nj e h o s y n r r Krotili ohcň a krotili kovy rukamakteréneznaliodpočinek dělali věci potřcbnékoními lidem..'.. Vrcholu ideologickó marripulacepronlétlreovským tématemdosahujeJan Pilař ve sbírceTočité schod\,.Prométheuszcle,s trochou intcrprctační nadsázky' vede útokmas na Zirnní palác. Ncjen plurálnavozujeatmosÍěru triviálníchicletl|ogických konstrukcíz prvnípůlepadesátýchlet: si budenlezahřívatprsty ,,Ještč a dobývats Prométheem pevnostivládců a ozáblým chudýmc|arujem oheň..la Plurál, titanskópojetímasy a adorovanáhromadnostpopírající individualitu(a tedy ve svém je podstatu projevu), důsledku i samu básnického rovněŽtématem, kteréspojujejádro normalije zjevně v souladus marxistickýmpojetímhistoriejako začního veršování. Tato skutečnost procesu.v němŽ individuum ve vztahu k ilějinotvornýrnmirsám hraje v zásadě objektivního nevýznamnouroli. I antickýmhrdinůrna velkým kornunistickýnr svatým tak nezbývá.neŽ se pornnoŽit a tak např. ve Skálově Kalendriři čtemeo,,rnladýchlkar.ech..av Pilařově Kruz'íchnct yorlěo'.JuliíchFučících.., etc'' etc' Následující mýtu pro dobovépotřeby: obraz clokonceprkenně explikujcpotřcbutransíbtmace ,, Přepracovatsvým životemrnýtuso Prornétheovi N a p o s p a so r ' l uh u d o u c n o s t i RozdávatŽdibínekpo Ždibínku SvésrdoejeŽ nedorůstá A nejenjírtrad/rtza rozdanýoheň Alc i rnozekočiruce dech A ústa..l5 rt .l
I atntez. s. I -1
l3
nyber.
l4
Pilař. J.: Točité schody. Praha l983. s' l l2'
J-: l-ótající talíř na zittlnín
tlebi' Pr.dla | 9|j0. s. ]6
l 5 T a u f e rJ. . :P o k r a č o v á np íř í š t č l 9. 7 9 .s ' 8 6 '
56 4. Aplikace tohoto článku mytologie se, zdá se, poněkud lišív poh|edu generačním. Např' v ŠimonověVyvoldvačise stává součástíbeatnické,|y,,y, vesmírného milostnéhokvílenílyrickéhosubjektu'odkazujícímotivicky na realitu postindustriálníspolečnosti:
,
''opět mě pňkovou na horu mých představ fotony havranůbudou krvácet v tévýhni reliktnízářeními bude klovat jakási játra v jakésipísni v jakémsičasoprostoru v jakésialegorickébytosti a možnáto bude o mně a možnáto bude o tobě ach káso má ach příte|kyněmá a p r a v d az a s b u d et e b o u| í b e z n á . . . ' . I o
Také u Šimona nalezneme řadu dalšíchpffbuzných motivů, nejen původu antického'ale i z poďIoŽínáboŽenskýcha mytologických archetypů(Herostrates,lití,plameny a suicida upálením atp.). Prométheovskámýtizace milostného aktu je u téhožautora v dřívějšísbírceSnídaně v automatu integrovánas dvěma dobovými emblémy,Gagarinem a Husem. Takto vzniklá binomická vazba mezi nejintimnějšímprožitkema světemkosmickéhoprostorua velkých dějin' ale (aéchceme či nechceme)i světem propagandya účelové manipulace,je pozoruhodnýmsvědectvímtehdejšíduchovníatmosféry:
5. (Envoi) Ve sbírce Vteřinové,
Tento Prométheus] významově zploštělý race' odešel časmytic budoucí tvář. Nikdo u jedno \ze vytušit:asi b' obcoval se svými spol
,,jsi oheň Prométheův siluetaprsůjeŽ střeŽíPompeje ze kteých saje mléčnouvodu nenarozenédítě jsi Gagarinova píseň Mistr Jan tě nikdy neodvolal jsi prvnípolibek prvnía posledníbáseň člověka je do tebezamilována..'' _ Gagarin Šimonuvádítakév posledníbásni téžesbírky paraleluPrométheus Vcelku konvenční pojmenovanéVe znameníohně,uvedenémotem:,,12.dubna 196l / člověkvystoupil do vesmíru..: ,, na vteřinu přesně spustily ohnivévarhany apÍetíŽením srdce se sevřelo v pěst
l6 Šimon,J.: Vyvolávač.Prahal988. s.29. l7 Šimon,J.: Snídaněv automatu.Praha1976,s. 25'
l 8 T a m t é žs ,. 6 3 . l9 Brousek,A.: Vteřinové popř. začátku90.let.
ohnivíorlovézakrouŽili na skále zpívá Prométheus.....l8 5. (Envoi) Ve sbírceVteřinovésrrrli AntonínaBrouska čteme: klovou ,,kdyžzobany šnapsů do jater Prometheů, co pořád hledajísirku, co se furtjen šacují, aby našlyonu dírku 9 do Platónovýchslují,..l Tento Prométheuskonce osmdesátých let jako by byl symbolickou tečkou za titánským, významovězploštělýmprefabrikátem,který na tržištěslov přinesla nejstarší normalizačnígenerace.odešel časmytických vůdcůmas - zůstalajen tvrdá játraa Prométheus,očekávající svou budoucítvář. Nikdo už nespočítá, kolikátá bude a nevímeani, jakou bude mít podobu' Jenom jedno |ze vytušit:asi by si to ohňodonašečství po všemvláčeníoclpustila spokojeněby na olympu obcoval se svými spolutitánya spolutitánkami.
l 8 T a m t é Žs ,. 6 3 . l 9 B r o u s e kA. . : V t e ř i r r o v sém r t Prahal994, s' 93' TeXt nedatován'z okolníchdatacísnadvyplývá příslušnost ke sklonku80.. popř.začátku90.let.