FRANTIŠnxucrrÝ
- 7. r0. 1961 24.3.1896
FrantišekTichý nepatřilnikdy k širším hnutíma školám'jejichŽ tvůrčiproblémy byly řešenygeneračními skupinanti.Jeho díloje dílemumělce,kteý šelsám. Je dílem jednéz nemnohaosobnostíčeského malířství,kteréhledaly v PařiŽi na vlastnívrub. na vlastní nebezpečí. na vlastní zodpovědnost.TěŽké a tvrdé okolnosti způsobily, Žejeho etikaje revoltujícíetikou prokletéhobásníka.opravdu byl zjejich rodu.Z rodu Baudelairova,jehoŽ tvář několikrát evokoval, Rimbaudova,k jehoŽ opilému korábu nakreslil tak čistý výtvamý doprovod' Mallarméova.jehoŽ symbol labuti se stal Tichénruprávě ve smyslu autora sonetu Le vierge, le vivace et le bel aujourd'hui synonynremticha. Dal českénru malířství,co nlu dlouho chyběIo;obohatilje o zce|a zvláštní rozměr. Jelro generaci jistým způsobem charakterizujetouha uspořádat současný světjinak a sny,.o svoboděducha'.a o,'svobodnémlidství..měnitv konkrétní skutečnost.Své ntládí, nejvnímavějšia nejcitlivějšíléta,proŽívaliv období války l9l4-l9l8. byli otřesenivšímtím. co přinášíválka. a sbliŽovalaje společnáchut' ke svobodnémuŽivotu, vitalisrnus myšlenky.Domnívali se, Že musí bojovat proti jež zachváti|oEvropu, i proti filozofii a uměleckýmnázorům' strůjcůnr všehoutrperrí, vyvolávajícímjen idylickou náladovost' sentimentalitu,zakývajícímnohdy pouhou myšlenkovoupohodlnost. FrarrtišekTichý se narodil 24. března 189ó v Praze na Smíchově A|Žbětě nehýčkajícím. a Aloisu Tichým. Byl dítětempraŽsképeriférie,obklopenýmprostředínr drsným, deprimujícím,vedle staršíhobratra Václava a sestry Antonie, kterou těŽké onemocnětrív dětstvízbavilo zraku. Miloval ale své rodiče- ještějako dvacetiletý o nich vŽdy hovořil s prostou a uctivou něhou. Tatínekbyl vyučenýbednář' jehoŽ donutilyŽivotníokolnostiněkoIikrátke znlěnězaměstnání. Ve čtmáctiletechse FrantišekTichý šel učitřemeslutiskaře u Koppeho, kteryi pokračovací školesi učitelé byl zároveňjeho prvním učitelemkresby.Ve smíchovské
všinrlijeho nadánía učilijej kreslení.V osmnáctiletechstál FrantišekTichý na prahu alejeho Životaprávě v okamŽiku'kdy začalasvětováválka. ÚČastiv ní byl sice tršetřen. starší bratrVáclav se vrátil z frontypo těŽkýchzraněníchs amputaceminohou, Tehdý FrantišekTichý se octtábez zaměstnání ntezi propuštěnými zanrěstnanci. v jeho Životě nebezpeČnámezihra' ve válečnýchletech jde z ptovtzorta z.ač,íná do provizoria.Mladý adept unlění'kres|íciuž v letech l9l5 a l9lít pod vlivenr Naskovým. se přihlásil na podzinr roku l 9l 7 na Akadentii výtvamých untění'Nikd1. všaknebylvzomýnrposluchačem, akademiemu v ničemnevyhovovala a opustiljiještě před absolutoriem. V těchto |etechpřed odchodenldo PařiŽe v roce 1930 byla šířejeho zájmti. činnosta výtvamá práce značnái úspěšná'Předevšímje to jeho práce v oblasti scénografie.která je povaŽovánaza velmi dťrleŽitouv souvis|osti s |omracíjelro výtvaméhosvěta,v něnrŽvelmi častodonrinujíprávě prvky, z nichŽ se skládá divadlo nebo jsou jeho neodnryslitelnousoučástí.Působil téŽ jako kniŽní grafik' nelze opontiIroutanr kresby pro děti. Ve svémntalířském díle v tédobčse zabývá pol1réty. co kronrě kde významnénlisto zaujírrránámět matky. Vývojově tínl nejzál,aŽnějŠínr' podobizenve dvacátých ]etechvzrriklo.jsou obrazy Z prostředícirkusu. Sr.ět nlanéŽí. klaunů,hrazdařfra krasojezdkyňneobjeviIaŽ v Marseillečiv paříŽském cirku Médrarro, ale nesl jej v sobě uŽ od svéhodětství'Všechnov tédobě všakteprve zrálo. Telidy uprostřed Žir,ota, pIrr vnitřní nespokojenosti'která přesahovaIado nespokojenosti nad prací'jej zača|lákat širokýsvět. od Iistopadu|930 začínávclká paříŽskákapitola jeho Žlr'otaa tvorby' Do Francie odjíŽdidoprovázenMarii Hráskou, svou budoucíŽenou.NeŽ přrjel do PaříŽe,prošeldůleŽitýmintemezzen].třenli měsícipobytu v Marseille' Sem patří taképrostéa radostrré setkáníS českýmicirkusovýmiartistyz cirkusu Plnderova.Zde sn]ěl'tentokrátve ve|kéblízkosti.sledovata poznávatŽivotnirylnlus artislů.nesnadnost a rizika výcr'iku' mnohahodinovoutvrdou práci. V cirkusu r'šak Ticlrý rremalor,a|: to nejdůleŽitější, co v Marseille namaloval'bylo někoIikkrajinářskýchstudií. Y PaÍižlse objevujejiŽ bez prostředkťr, avšakchce znovu ntalovata je rozhodnut svobodu pro svou práci vykupovat i nesnázenričlověka.který si vydělává jenonr příleŽitostnou prací.V Clichy, na okraji PaříŽe'měl blízkok ubohýnrkoloniímbarákťr.
kde v obydlích.postavenýchdoslovaz trosek.Ži|y trosky |idskýchexistencí.Byl to však prár,ě tento Život na dně, kteým Tichý asi potřebovalprojít,aby se dostal na cestu do h1ubinlidskéexistence'jak ji v různýchsnrěrechhIedalocelémodemíumění'Toto jsou takéorry Tichého,,ponurékrajiny, kouty a periférievelkonrěsta,plné zakletých tajenlstvía tíŽivýchlidských osudů...Druhou skupinu paříŽskýclrobrazůtvoří cyklus r'edut z r'nitiníhol]lěSta'Je to jiná PaříŽ - udrŽovaná.pěstěná a pťtvabnáv rannínr a dopolednínls\'ětle. Běhenr prvníc|rdvou paříŽskýchlet tvorba Tichého rychle dozrávala a přinášelauŽ první mistrovská di|a (ZeIenýclown. Capriccio. Balance\. V tédobě je takéutvářen - jaksi zpětrrě- i donrovem.UdrŽtrjekorespondencis přáteli z rnládi' s ]idnli z oblasti kultury' s umělci svégenerace'Je kritický k Praze zrovna tak jako k PaříŽi'je kritickýpředevšírrr k soběsanlénru' je to Klaurri z paříŽskýcll|et FrantiškaTichéhouŽ nejsoušašcičeskýchcirkusťr, typ docela jiný, klaun rrrelancholický.podobný spíš kultivovanénrupierotovi' nebo Šarlatovou parukou není nikdy úsnrěv, Pod drobnou čepičkou,pod ryšavor"r ale stesk. jistě uŽ stopa, náZl]ak těŽkonryslrrosti.V tvářích klaunťl však nikde nena]ezi,lct-ne autoportrétllí rysy' Klaurri stojí netečněl, nranéŽi.zdraví publikunr. balanctr.1i s talíři' s nlíčemna nose.hrajína nlandolinu,zpívají,v do]ce far nierrteleŽí na divanech.Toto ténrase poslézeStanejednín]z nikdy neukončených a deÍinitivně ner.rzavřerrýclr dě|. V letech l93I-1932 vytvořil FrantišekTichý skupinu kreseba obrazůs náměty toreadorLia býčíchzápasů.kterépatří k jeho nejkrásnějším dílťrm.Tvář zápasníka s býky opět vyjadřujesn]utek.vratkoulásku i rychléopovrŽenídavťt'rub slávy, vloŽený do jedné|yziognonlie(Torero, 1931). V roce l933 vytvoří FrantišekTichý prvníobrazze sériedalšíchna nánrětR. L. Stcr,ensonaLod, nrtvých. Zde se jako dťlleŽitásložkajeho díla zvláště projevila inraginace,jejíŽ cíle se u FrantiškaTichéhodotýkajíproblémuspojováníkonkrétní skutečnostise snol'ými vidinanli' Nyní' kdy úroveňa napětítvorby neustálestoupá a zesiIujese' vzniká dalŠíce]istváskupina obrazťr'z nichŽ alespoňněkteréz nich se posouvají.nejenomexotickýmnámětema obsalrem, a|epředevšim zcela nepochybrrě výtr,amou evokačrríhodnototta zcela minrořádnou kttlturou invenční'konrpozičrrí, barer'nou- do sorrvislostíevlopské nralbv. To isou Bilí černošiz let l931-193ó.
V jejich definitivnípodobě z roku l936 Z ten]néstínohrypočetnýchpostar,vystupují hrozil,émasky;jejich děs na rozdílod tVáříZ Lodi mrtvých,znctvořenýchsnlrtí.k nám řečíneznátrrýclr magickýchrituálů..' nrluvíz hlubin času,dálek a kultr.rr Dénonický svět přecházív tomto obdobítr,orbyi do děl inspirovanýchPařiŽí. půvabůnr tohotoměsta.obraz Terasakavdrny z' roktt dokoncetim. co patřík největším l936 přes patmý posun vnitřní kvality patři právě do těclrtosouvislosti'I kdyŽ PaÍiŽ a Tichý se nenrolr|vyhnouttétoatnrosféře' tehdyŽi|aunrě|eckyve znantenísurrealisnrlt byl jako umě|ec l, podstatěpovahy konzervati\'nía jelro konlpozice nelzc posltzovat měřítkysurrealiSmu. V roce l935 se vracído Prahy,kde znovu nalézásvéstarépřáte|c.Po ce|ýchpět let pobytu v PaříŽi nla|oval FrantišckTichý tváře jen jako typy. tváře masky a tváře syrnboly.nikoli jako analýzr.rindividtrální|yziognonrie- s výjinrkou snad dvou či tří portrétnícIr kreseb.V roce l936 vzniká prr'ni z novéřady portrétír. kterénadá|epujdou dílem téntěřaŽ do konce. Je to podobiznaJosefa Sudka. jedno z nristrovskýchdčl. první z trojice Srrdkovýchpodobizerr.Vztalr rrra|ířea modelu je tak hluboký' osobní . r'četněnaprostótoIeranceportrétor'aného sepětí'porozunrěníúplnéa bezprostředrrí - Žc nad touto r,zájenlnou dťrr,ěrounluŽc i.znikrroutjedna z nejpozoruhodnčj ších portrétnichanalýz čcskéhonralířstr,í' lrrtenzity.je dosahovánostudií velnri rcáIných a nclitostněviděnýchl.yziognonrických rysťr. coŽ připomináToulouse-Laulreca'Portrétťr z let třicátých aŽ do let drulrésvělovér,á|kyje jen někoIik.jcdnou z nejkrásnčjŠich podobizerrz roku |942 je podobiznaAntonínaVenery' V roce 1936 patří FrantišekTichý zcela jednoznačně do okruhu Unrě|ecké výstar'ěv dubtrumu byla jako prvnímuudělenanově usta\'enácena besedy.Na členské Untě|eckébesedy. JeštětélroŽroku však dochází k roz.trŽ,ce a Tichý pak r'ystar.uje na člcnské expozici Spolku výtvamýchr.rnrč|cu Mánes. V roce l938 zahajLrjedrobná kresba Milosrrlný sannritátt dlouhou řadu děl. je.;ichŽnánrčtStaréhoi Nor'éhozákorraurčujetvorbu aŽ do roku l949. Dí]a Františka Tichéhos ten]atikouPisnrajsou synrboly Života doby' Iet druhésvčtor'é r'á|ky. která skýtaladost tragickýchpodnětťl. aby se citlir'ý unělec obrátiIk tétotematicc.kdyŽ t|ak rozpětílet l938 aŽ l949 vznikaly okolnostínru nedovoliIvys|or'itse přínlo'V širokém
r'(lznérea|izacenámětu, námět Zvěstování, celá řada varianÍpašijovýchtémat,několik podobizen tváře Jana Křtitele. V letech |936 aŽ 1949 se FrantišekTichý věnujei dalšímutematickénru okruhu, a to je conrnrediedell'arte, Znovu se objevu.jetémaharlekýna.V roce l944 vzniká SIepý harlekýn, jeden z vrcholůjeho tvorby, obraz,jenŽ překračujehranice českéhoumění. Létal939 aŽ |942 jsou rovněŽobdobímilustračních cyklů' Vznikly tři proslulé iIustračrrí cykly: ke Stevensonor,uPodivnénu případu doktora Jekylla a pana Hyda, k Rontanetůn Jakuba Arbesa a posléze k Příběhůn Dona Quijota. Jeho schopnosti vrrtuózněovládat grafickétechniky přispě|y takék tomu, Že byl po válce v roce l94ó jmenovánprofesoremVysokéškolyuměleckoprůmyslové v Praze.Jeho otevřenýpostoj proti násilnickému komurristickétrru reŽinlu a jeho dogmatickým metodám však zpťtsobi|. Že byl po pěti letechvelice úspěšného působení Z tétofunkceodvolán a nadále ntu byla znenroŽtiována významnější činnost.Výrazem těŽkéVnitřníkrize jsou obrazy oběšenýchharlekýnůz let |948 a l949, tragickéfinále. pos|ednívelkétémaFrantiška Tichého. Po roce 1950 pokračujeještě řada podobizen portrétempťi|eleFra,,tiška Chochol1,,poslednípodobiznyj souj iŽ a|ejen náznaky' Grafikou se začal Tichý soustavněji z'abývataž od počátkučtyřicátýchlet a grafika se stala nakonec jediným zdrojem obŽivy. kdyŽ nru jiné uplatněníbylo znemoŽtrěno. Duševníotřes a zhoubnánemocjej všakod dubnaroku l959 aŽ do smrti úp|ně vyřadily
z
práce, což způsobilo, Že zemřel v
naprosté chudobě.
Zača|y se objevovat těŽké nervové indispozice. vracejí se depresivní stavy. .l ZemÍe]7. října 96l . Z unrělcovytváře' sesutéulrpením'nemohlabýt sňataposnrrtná nraska.