Lesnická fytocenologie a typologie
HS 13 přirozená borová stanoviště
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio – CZ.1.07/2.2.00/28.0018
13a 0N – smrkové bory a borové smrčiny V pískovcových oblastech na písčitých půdách na svazích (smrkové bory), v úžlabinách a roklích (borové smrčiny). 13b
0C – hadcové bory Ostrůvkovitě, na rankrech na hadci, půdy hlinité až jílovitohlinité. 13c 0M – chudé bory 0K – kyselé bory V oblastech písčitých usazenin a písčitě zvětrávajících hornin (pískovců), půda písčitá, podzolovaná.
Lesnická fytocenologie a typologie
13d 0Q – chudé jedlo-dubové bory 0P, 0O – kyselé a svěží jedlo-dubové bory
V oblastech písčitých usazenin, převážně na zvlněných plošinách, půda písčitá, podzolovaná, oglejená. 13e 1M – borové doubravy V teplých oblastech na mírně zvlněných štěrko-pískových terasách, půda písšitá, často podzolovaná.
SUCHÉ BORY (BO) Skladba synuzie dřevin:
Hlavní dominantou je borovice lesní (Pinus sylvestris), ke které se přidružují: v nižších a středních polohách dub zimní (Quercus petraea), ve vyšších polohách smrk ztepilý (Picea abies). Porosty jsou rozvolněné, vzrůst borovic omezený, s výskytem pionýrských druhů – typicky břízy bradavičnaté (Betula pendula), popř. jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Dále se mohou, byť okrajově, přimísit jedle bělokorá (Abies alba) či buk lesní (Fagus sylvatica). Keře se vyskytují zejména v dealpínských či popř. hadcových borech: dřišťál obecný (Berberis vulgaris), jeřáb muk (Sorbus aria), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), i řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), babyka (Acer campestre), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), dřín obecný (Cornus mas), mahalebka (Cerasus mahaleb) a jalovec obecný (Juniperus communis).
SUCHÉ BORY Skladba synuzie podrostu: Ekologicko-cenotická skladba je charakteristická převahou druhů acidofilních a oligotrofních; na vápencích a vápencových horninách se naopak účastní skladby druhy širších amplitud nebo méně či více vyhraněné druhy bazifilní. Dominují druhy snášející vysýchání, i když někdy při zhoršené propustnosti spodních půdních vrstev se objevují i prvky střídavého zamokření. V nižších polohách se přidávají druhy teplomilné. Na vápencových horninách převládají: válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea); dále se uplatňují: ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), smldník jelení (Peucedanum cervaria), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), ostřice nízká (Carex humilis), kručinka chlupatá (Genista pilosa), koniklece (r. Pulsatilla – koniklec otevřený /Pulsatilla patens/, koniklec luční /Pulsatilla pratensis/) a černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora).
SUCHÉ BORY Skladba synuzie podrostu: Na kyselých silikátových horninách převládají: borůvka černá (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), vřes obecný (Calluna vulgaris), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), i brusinka (Vaccinium vitis-idaea) nebo bika hajní (Luzula luzuloides), čilimníkovec černající (Lembotropis nigricans), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), kyselka obecná (Rumex acetosella); na výchozech skal lišejníky a mechorosty /dvojhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), ploník kulkonosný (Polytrichum piliferum), trávník Schreberův (Pleurozium schreberi), bělomech sivý (Leucobryum glaucum), rod dutohlávka (Cladonia), rod pukléřka (Cetraria)/, spolu s kostřavou ovčí (Festuca ovina), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella), smolničkou obecnou (Steris viscaria); na skalách je častý osladič obecný (Polypodium vulgare). Na výchozech hadců a hadcových kamenech se navíc uplatňují sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) i sleziník nepravý (Asplenium adulterinum).
SUCHÉ BORY Vazba na abiotické prostředí: Společenstva suchých borů jsou podmíněna půdně – půda je mělká, nevyvinutá, velkou část povrchu pokrývají balvany a skalní výchozy a stromy často rostou chasmofyticky (ve štěrbinách skal); nebo jsou půdy lehké, písčité bez příměsi živnějšího a vododrženějšího tmelu (na rozpadech pískovcových skalních měst apod.). Lze rozlišit několik různých stanovišť: skály, skalnaté výchozy, skalní hřebeny, srázné skalnaté svahy, nezahliněné kamenné proudy (sutě) hůře zvětrávajících hornin, a to zejména kyselých, ale i bazických – vápencových a hadcových. Dále na půdách pískovců a slepenců, písků a štěrkopísků, pískovcových skalních měst, písčitě zvětrávajících hornin. Suché bory se nachází od nížin po horské polohy; ve středních polohách se často (a charakteristicky) vyskytují v zaříznutých říčních údolích.
SUCHÉ BORY Přehled skupin typů geobiocénů (stg) s geobiocenologickými formulemi:
2 D 1-2 3 D 1-2 4 D 1-2 3 A 1-2 4 A 1-2 5 A 1-2 6 A 1-2 4 A 2-3 4 A (D) 2-3 5(6) A(D) 2-3
Pineta dealpina inferiora Pineta dealpina superiora Pineta dealpina superiora Pineta quercina Pineta lichenosa Pineta piceosa inferiora Pineta piceosa superiora Querci-pineta Pineta serpentini inferiora Pineta serpentini superiora
dealpinské bory nižšího stupně dealpinské bory vyššího stupně dealpinské bory vyššího stupně dubo-bory lišejníkové bory smrko-bory nižšího stupně smrko-bory vyššího stupně dubové bory hadcové bory nižšího stupně hadcové bory vyššího stupně
Pide inf Pide sup Pide sup Piq Pi Pip inf Pip sup QPi Piser inf Piser sup
SUCHÉ BORY
Postavení stg v ekologické mřížce: 5(6). vs
stg stg
4. vs
latinsky
Piser sup │
latinsky
Piser inf
stg latinsky
2. vs
TŘ
omezené
4. vs
stg latinsky
5. vs
stg latinsky
6. vs
stg latinsky
─ ─
─── ───
── ─
─ ─
BD
C
D" - D
BD"
C"
D"
A" - A
AB
B
BC βγ
A"
AB"
B"
BC"
stg latinsky stg latinsky
── ─
─── ───
── ─
QPi
omezené až vůdčí
3. vs
── ─
Piq │ Pi │ Pip inf │ Pip sup
Pide inf │ Pide sup │ Pide sup
SUCHÉ BORY Edafické kategorie v rámcích stg: suché BORY 5(6). vs
stg
česky latinsky
stg
česky latinsky
stg
česky latinsky
4. vs
h_BO v.st. Piser sup │ h_BO n.st. Piser inf ↑
EK TŘ 2. vs
omezené až vůdčí omezené
EK stg
latinsky
dbBO QPi N-C/MK A" - A A" Z N Y (M K)
↓
česky 3. vs
stg
česky latinsky
4. vs
stg
česky latinsky
5. vs
stg
česky latinsky
6. vs
stg
česky latinsky
Piq db-BO │ Pi l-BO │ Pip inf sm-BO n.st. │ Pip sup sm-BO v.st.
INSF FBH DA-V W AB B BC - βγ BD AB" NY
B" CY
BC" A
J C
BD" C" AC J
C D" - D D" X Pide inf d_BO n.st. │ Pide sup d_BO v.st. │ Pide sup d_BO v.st.
SUCHÉ BORY Chorologicko-chronologický původ: Je rozmanitý – borovice lesní je vícepásmová dřevina a společenstva jsou tvořena prvky vegetačních pásů kavylové stepi (Stipa /StSt/), koniklecové lesostepi (Pulsatilla /PWSt/) a také vegetačního pásu mediteránní horské stepi (MSt) anebo bez nich jen s prvky vegetačního pásu smrku (Picea /P/), popř. s prvky vegetačního pásu vlochyně a skalenky (Vaccinium uliginosum-Loiseleuria /VL/).
