Tento dokument vznikl v rámci projektu „Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT“ Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Autor: Ing. Jaroslava Pospíšilová Datum vytvoření: 2. dubna 2013 Ročník: první Předmět a tématická oblast: Věcná práva I. Výstižný (stručný) popis způsobu použití výukového materiálu ve vyučování: – prezentace pomocí IT techniky
2.9. Věcná práva VĚCNÁ PRÁVA – právo vlastnické - dědické - spoluvlastnictví - držba - věcná práva k cizím věcem - věcná břemena - zástavní právo - zadržovací právo
1. Právo vlastnické - nejvýznamnější věcné právo - má vlastník nejvyšší a úplnou moc nad věcí, která je jeho vlastnictvím - vlastník má právo vlastněný předmět držet, užívat, používat jeho plody
a užitky a disponovat s ním, ostatní jsou povinni toto právo respektovat a nezasahovat do jeho výkonu - občanský zákoník zjišťuje všem vlastníkům stejnou právní ochranu - tzv. sousedské právo – jsou normy, které stanovují meze výkonu vlastnického práva - podle nich musí vlastník dbát, aby nad míru přiměřenou neobtěžoval sousedy - nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami svého pozemku - vlastník je povinen umožnit vstup na svůj pozemek, popř. stavbu, vyžaduje-li si to údržba a obhospodařování sousedního pozemku nebo stavby - stát – může vlastníkovu věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit jen na základě zákona ve veřejném zájmu a to za náhradu - ve stavu nouze (nebo v naléhavém veřejném zájmu) je vlastník povinen dovolit (za náhradu) použití jeho věci (např. auto) Vlastnictví se nabývá – smlouvou – např. kupní, směnnou, darovací - rozhodnutím státního orgánu - jinou skutečností (např. držbou, dědictvím)
Smluvní převod (smlouvou) – vlastnického práva k movité věci nemusí mít písemnou podobu (vlastnické právo přechází na nabyvatele převzetím věci, pokud se nedohodnou jinak)
- smlouva o převodu nemovitosti musí být písemná a vlastnictví přechází vkladem do katastru
Nález ztracené věci – nálezce nenabývá vlastnictví - je povinen vydat věc vlastníku, popř. státnímu orgánu - nepřihlásí-li vlastník se do 1 roku od nálezu, věc propadá státu - nálezce má nárok na náhradu nutných výdajů a na nálezné ve výši 10% ceny nalezené věci
2. Dědické právo - je to souhrn právních norem, které upravují přechod majetku zemřelé osoby na dědice - dědit mohou osoby fyzické i právnické - nabytí vlastnictví zděděného majetku potvrzuje soud, ten také provádí vypořádání, pokud se dědicové nedohodnou (dědické řízení) - vlastnické právo přechází na dědice dnem smrti zůstavitele (ne až dnem právní moci soudního rozhodnutí) - nedědí-li žádný dědic, připadá pozůstalost státu - majetek se dědí – ze zákona - ze závěti - nebo z obou těchto důvodů (část majetku ze zákona a část ze závěti)
- závěť (poslední vůle, testament) – se zřizuje formou notářského zápisu - nebo ji zůstavitel pořídit sám, vlastnoručním sepsáním a podepsáním - ze zákona dědí příbuzní a blízké osoby – jestliže není ustaven žádný dědic - v první skupině – dědí stejným dílem děti (manželské i nemanželské) a manžel - nedědí-li některé dítě, připadá jeho podíl jeho dětem - ve druhé skupině – pokud nedědí potomci, dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a osoby, které žily se zůstavitelem nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a to z toho důvodu, že pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zůstavitele odkázány - dědici ve 2. skupině dědí stejným dílem, manžel však nejméně polovinu - ve třetí skupině – nedědí-li manžel ani rodiče, dědí v této skupině zůstavitelovi sourozenci a osoby jako ve druhé skupině - nedědí-li některý ze sourozenců, dědí jeho děti - ve čtvrté skupině – pokud nedědí nikdo ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí prarodiče zůstavitele, pokud ti nedědí, připadne dědictví rovným dílem jejich dětem (tzn. zůstavitelovým tetám a strýcům)
Potomci jsou tzv. neopomenutelní dědicové – dědí-li potomci ze závěti, musí nezletilí dostat alespoň tolik, kolik by dědili ze zákona a zletilí alespoň polovinu dědického podílu ze zákona (jinak je závěť v této části neplatná) - zůstavitel může své potomky vydědit, např. pokud potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli pomoc ve stáří nebo v nemoci, že o něj neprojevuje opravdový zájem nebo trvale vede nezřízený život (dle občanského zákoníku)
Dědici – přejímá jak dědictví tak dluhy po zůstaviteli, ale pouze do výše ceny ¨ zděděného majetku - může dědictví odmítnout, ale ne zčásti nebo s výhradami - z důvodu dědické nezpůsobilosti nedědí, kdo páchl úmyslný trestní čin proti zůstaviteli, pokud mu zůstavitel odpustil, může dědit
Otázky k diskuzi - jaká jsou věcná práva - co je to právo vlastnické - co znamená právo dědické
Doporučená literatura a informační zdroje: a) Radovan Ryska, Právo pro střední školy, nakladatelství Fortuna 2009 b) Radovan Ryska, Monika Puškinová, Právo pro střední školy podle nového občanského zákoníku, EDUKO 2012 c) Alexander Šíma, Milan Suk, Základy práva pro střední a vyšší odborné školy, Nakladatelství C.H. Beck, Praha 2008
