hr
čapkovy povídky z kapes, zeJuréna z té druhé
Zdeněk Pešat
N elze Jedno zna čně řícÍ,
ž e by beletr 1e
Kar 1a čapka byla
n e p r ůhledná , příl1 š k o n pllkovaná a pr oto obtížně př íst,:pná. Á p ř ec e 6 e u značné částl dobové knlt1ky kávala
s obtížen1 erovnate1nýnl
až příliš
často se t-
Jen o rrálokterýrat dí1y J1rrych
v ý z n a rrrry ? c h nez1 v á 1 ečných pr ozaíků. Nej de ani tak o to, n e z ř ídk a o c ] nít ala , a le hlavně,
že Jt
Že př 1ton docház elo k nedor o-
z u mě ním ' k 1 na pOeho pení smyslu textů. Á tak také čapek se ví ce než Jtní ar:tořl
chápa1 perar sby obJasňoval
svůJ zámér a vy-
e v ě t1 o v a l. po s 1 á ní ev ý . ch dě1. Svéráznou kapitolu tvoří
ve vztahu kr1tlký
k čapkovýn pracím
oh1as dvou kn1h drobných nov1nových žánrů, Povídek
z Jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy, vydanJícřr krátce b o r : v Jedt né n ro c e L9 2 9. odmít].a Je kultur ní v Q k / 1 . prav 1 ee /M . R r: t ta,/, a1e 1v rel
čapek prac o v a l
Jejich
za 8e.
levtce,/B.
Vác l a-
L1dových novínách, kde K a-
a s vé povíd\y př eváž ně t1skl'
nev.yvolelo
knlžní vydání m1rnořádnénadšení. Nad první kníhou
k p o z ná m c e v ěhla s né ho psychologa,
že čapkovy pr ó z y Jsor .r "nár o d n í m um ěnÍ m '',nebo t v yr ůotaJí z dr r ďr a ''spec1f1ckJr českéh o,' , tJ . z ''přízem ního rea 1 ísmu.. pod'otkl R. tr 'Veiner ,ž e ''takovor : d of1 n 1 c í . . . , k t erá
z um ělcova přlz působenÍ dě.l.á ctnost,
poklá-
d á n z a c o g 1 b r ů z n é h o .J a k t e p r v e , J d e - l i o p ř l z p ů s o b e n í č e m u s 1 d u c h ov ně t ak c hudo bné muta usor :d1l: ''Kdyby naše vysoké pece v . y h a s ly l c r:k errrý o bs ah řepy 8e smr skl na desetinu vzrostl.a š tě stí '
nad normá1 pařížské peťtferie, než k d. y by s e pragnat1smus ďal
a z ločinnost
b.ylo by to rnerší nefi1oz oflckým
ovč1ncem,
4st p o d J eho ž s t řec ho u by s e sběh]' celý nár od.,,1
V těchže novl-
nách pak nao druhgu knlhou povídek A. Novák g1ce nedospívá k tak vyhraněnýn souoům, zato ná výhrady k její P í š e o o po lo um ění rea1 1 stlckého ř ánr u'',
umělecké stránce.
vidí v tonr dědlctví
ě e g k é t rei<] 1 c eherrnanno veké a táže S€ r z da se tak dě je '' j enom z n e d ů v ěry k m 1 s t ro v s t v í příl1š d,okonalému,č1 také z touhy z í sk a t1 1 o riy čt er:á ře' k n1ur } nejpříměj ší cesta vedo pr ávě l1terárním1 poloforuram1,,.2
Korunu všem odnítavýn kr1tlkám
první
kníž\y nasac]1ll F'. Kovárna v Hostu lap1dárním výrokem na okraJ p o v í d \y 2 1 o čln na po š t ě: ',lic]stvo po věky hledalo
spr avedlnos t
b o ž í a zc ie čnpek v y s t a čÍ B četníkem"3 a ve svém Z áplsníku F. X. š a l d a , js a v y pro v o k o v á n F. P er outkor :l Jenž P ovídk.y z ahr nr r l p e n e g y r 1 k o u a přt t o m s e o t r \el 1o rnohutně návají Oprotl
ša1dv /,,Yar ,čur a nebo šalČ.a
\yJen ové l1teratury,
Peroutkovi,
čapek má v ruce rapír'/.
vycáva jícínr: Povídrs.yr* za ''vítězství
nad vel-
k o u r o m ant lk o u'', š alda považ uje čapka %a t,pozdního r onant1ka t' , J e n ž , , z e s a m é h og t l " a c h u o g v o ' J b e z p e č n o s t a o s v é p o h o d l í ' o d o b r é by dlo a m e$ et eček', 8e stévá ''veleb1telem detektivů, po l tc a J tů a fízlů ''.
Pero ut k ovr r kr lt1}:r r pak char akter izuje
''d ůk l adně za po c ené elo žeo.4
V po ětř í
tehdy po1etova1a slova
j a k o pra gm at t s m ug, fl1 o zoť1cký r eallsmus tvornoet,
a z clruhé str.ar1y třeba
j ako
a r elat1v1smuo, stát oA jen ná].o
kondelíkovství.
k r 1 ti k ů s 1 na š 1 o c es t u k oběma povíclkovýmso.r bor ům, an1ž by h r o r n a di1 i v ý hra dy : F. o ó tz v liár odním osvoboz enín J. l'}lka5ov ský v Nových čechách, M. lvlajerovlá k d.rrrhékn1ze v č1nu a pak už z n í n ě n ý F . Pero ut k a v Pří tomností, l d e a l 1 st u,
'. k t erý v ec t e boj pr oti
A tak K. čapek byl
pokládaJíeí
ovšem čapka z a
básnivénr l mater ial1snu..5
znovu don':cen se ozvat. Kr:podivu nepo1eml-
z u J e a t deo v ý . n1 v ý t k anl'
Jen str .:&lě kongtatuJe:
''Nebyly to
0 LV L,
ž á d n éo d š t ě p k y ' p o v a ž u J u J e z a s t e j n ě d ů l e ž t t é Jako své oetatn Í k n1 t ly . 'Pak už Jen v.ysvětl';je pr oblémy, před n1nj.ž při p san í p ov ídek s t á 1 ,
c hera kter &z uje
svůJ z ár něr a pr oz r az r :je z d'r oJ e ,
z n1ehž čerpal'.6 0d těch česů ovšen obě lrnížky zaznamenaly řad,: nových vydán í , p ro š ly 1 zm ěno '. : s polečensr q}*'ch řádů a 1 poté po kr atšínr ú d o b í ro zpak ů o pět v y c h áz elyl j ednot1"1vě b.yly ť11nr ováqyi z p r ac o v á v á qy pro t e1 ev lz1 a qyní už potřetÍ v poválečném období tv o ř í eo ': čá s t S pis ů , v n 1ehž věr u nef1"gur r :Jí jen jako daň sp 1 áe e n á úplno s t l s o r:bo rr: , bez nar lěJe na novtr ' čtenářs}gÍ úspěeh. N e n í o v š e n po ehy p, že c ] neš n íětenář čte tyto knížky jir r ak než val n á čá e t k r1 t 1 lc y v do bě, k d.y popr vé vycházely.
A čte je j1nak proto,
ž e u ž na něho nepů s o bí stopy pÍ.vor epubl1kánského zpol1t1 z ován í v e ř e j n é ho žív o t a, ro zpadlého c1o mnoha pol1t1ckých gtlan a v.yvo1 á v a j íeího čet né přl. ro zené t unělé aver ze, jež někdy přesahoval y i do ho dno c ení lít eratuIy
a vnášel.y v ně neadekvétnÍ měří tka,
J e ž mo hla nezřídk a po zastř Ít
r eá1né hodnoty posuz ovan;ch pr a cí .
P r o tak o v o u k r1 t lk u
by 1 dosavadní čapek stojící
blíž e levici
n e ž p rav 1 c i , / n1 c rné něs v ou ne11or ační konstr r 'lktivností spíše o lidské e t n e přijat elný /, to p r o jev llo
a záJn e r n
1.nd1v1dur.množ o hromadná hnr:tí i pro t,rto levtJednír n z neJvhodnějších obj ektů. Z ř etelně
na d prv ní k n1hor Jl kdy čapek své r epli(y
ku M. }lutteho7 a po ní níis1ec1,rjÍcípřestřelkr:
se
na kr ttl-
s tímto nároc1ním
d e r n o k : : at emv žc y pro v o k a t 1vně r ;z avír á žádostí',pozdr avr :jte p a r t a J t '. 8
svou
D neš ní čt ená ř v š a k čte čapkovy povídky také a př edevšín Jinak p.oto,
ž e o d ě a s ů j e j 1 c h p r v n í h o z v e ř e J n ě n í m o ž n éi s k u te č n é pů s o bení a ut o ro v ý eh fíloz- of1ekých a pr akt1ckých stanoví sek na Jeho tvorbu, b ž rnohla ovlivrr1t tehdeJší krit1ku, neboř
le't by.|-a zJevněJšÍ než ilnes, r.r[ dávno překrylo děl.
těchto
umělecká potence
Nón1tky urrěleckého rázu pak převážně vyplynuly
to | r o n že ča pek s e v Po v íc]kách ubír a1 Jtr r lmÍ cestaml,
?'
než po
J n k ý c h by ho rá d1 v íděl"l kr ó čet obd1vovate1é obdobně laděaých Božích n'.:k a Trapných povÍdek. Přesně
to za ně za všechny v.y-
A . }io v á k , k dy ž napsal , že čapek ''b€ r e
Jádř1l
úqys1ně zavděk
výpravqými poloformami t'srr, kde by autor Ťrapnýeh povídek neb 3 o ž í c h ro r:kjis t ě
um ě1 zvládnor :tt nejvyšěí ťor my nove11stlgké
a románové.,,9 xxx \
0bě knj-hy vyšly ve chvíl1,
kdy Kgre1 čnpek připravoval
pro
t1 sk s o 'lbo r s v }c lr s t r:dlí a causer 1í líar syas, v němž z koumal p e lit erfuní út v ary a pr on4lš1e1.,co z ních můž evstř ebat r : mě l e c k á 'lit era t r. lral aby oiiiv11a a ';nr ocní1asvůJ vztah ke č te r i fe r n í
náři.
čapek se poměrem ll.teratrrr"y a čtenáře 1ntenzívně zabýval
& J e d n a za s t a t í
př í mo
s o r:bo ru, H olmes1nna čtl1 0 detektlvkáchn
podnÍt.tl.a aotora k pok'.rsu vyr:!{t rámec detektj.vního příběhr: k vytv o ř e n í
dÍ . la, k t eré by svo'J z dbavností poČstetně r oz šíř 11o b ě žn ý
o k r r r h ět ená řů urrrělec k éliter atr Jr y. o c l t1 y
Avšak obč kníž ky se takó
na š v u, jenř, s po jr 3j6 čapkor r yfantasticko- utopické
i l v a c á tý c h 1 et s no et ic k or ": tr 1logtí
let
r on án y
třicát;,1eh. r lest11ž e Ho1 -
m e s1 e na na po no h1 a čepk oví naJít předevšín příhodný ž ánr l P ak zkušenosti
z nov1nového typ': románu dvacátých 1et '/Továrna na
Abso1utno/ ho v;rprovokovaly ke snaze vytvoř1t
obdobně zábavný
n o v 1 n ov ý út v ar po v íč'k y , útvar mnohemnár očnčj řín nebot vyž ad o. va1 zvládnr.rtí nepatrné roz.l.ohy uzavřené fcrmy krátké prózy. Ale an1 tínto
zábavným sevřenýrn cetekttvním
rámcan. sQ čapek
n e d a . l "o Č v é s t o d s v é ho t r valého zájnu o otáz }gy gnoseoloi{lcké. P á tr á n í
po fo rm á eh lt dEkó ho poznání' o povaz e pr avdy,
iež a' .l tor
/)
vk1áiá
do s v ý c h dro bný eh př íběhů a j ehož náznaky se obJevují
v podobě skept1ckého vztahu k racional1smr:, ale 1 v podobě humánního zá;nrr: o úděl člověka už v raqíeh povíd'kových cyklech knth Boží m':ka a Trapné povídt
1et, nejřetel.něj1 1 po ťor.
n á 1 n í s t ri. nc e v po v ídc e Ušní z pověč, v níž úcčl"z1oč1nce pr on á s] . e dc v a né ho s v ědo m ímje por :t'.r pr iěnaz ír ún tř.enr 1 osobanal a j e j 1 c h v yprá v ční s k 1 á dá pak dohr or oac.yjeho př .íbčh, v povídee B ásnÍk, jehož s':rrealist1cká
báseň teprve ze tří
svěcrectví pornůže
odha1it strůjce netrocy a v povídce Sbírka znánek nyšlenkor:, že č1 o v ě k n€ 6 e v s o bě rea lizaci
1 j1ných r nožnýehž1vott":,.
\
T ím s e t ak é us m ěrň uje a pr oměň'lJe povaha sanotného ždnr,: . l ůe b o ř Jec 1 nímz o s no v ný c h osobítých r ysů povíČek nsní spnotné r o z 1 r . l š t ění zá hady pro s t řt ilnictvínr
Er adace děj e až k fínálnínr r
o d h p l e ní. !o dějo v é o s . novy detekt1vnítr o příběhr ; vr táší a':tor n ě co žánrově zeela neorganického' zdánlivě
i zce1a veileJšíhor
Co
s e n a k o nee '. : k á že;. ak o hlavní, pr otože způ.oobuj e, že r ánec detektlvky
dostává
filozoftcké.
novou noettcko'r náp1ň a nabjvá r},.sůpovídky
Nic na tom neměnÍ, že tato fílozofičnost
ná nezřídka
z á b a v qÍ, ba 1 gnek do t lc k ý r áz . Tak jako čr r pek r oz r uř;'.:je osno vu cletektivního žánn:, tnk také bořÍ představr"i, Že f11ozofj.ckých o tá z e k Je no žné s e c 1 o t ý kat j en ve vářné poloz e.
lJa for má.l.r ií
d ůs 1 e d k y t c ho t o po s unt J 'Jpozor ni1 už J. IJ!r :ker ř ovský nac p.vní k n í í k or: po v íť iek ' k c . y ž k or r statoval,
že v ní exist''lje j ir r é f.:n kč n í
z a t í ž e n í d ě j e , n e ž s j : . : k ý ns e m ů ž e m e setkat u klaslckých tekt1vek:
de-
,'Středem není sang ':c]í1ost, e1e způsob ;ejího vidění'
z p ů s o b , j a k ý r r s e v p o v č d o n íl i d í
obráží, zreadlí.
Udá1ost sana
z ů s t r í v áp ř i t o m v p o z a d í . , , 1 0 T írqt o po $ 'Jnen s e pak také r nénívztah ;,ovídek ke sla:teč-
lr) nosti,
poměr jej1ch reálných a f1kttvních složek. čapek v nlch
o p o u š t í realls t t c k o u
zá klednu nez bytnor : pr o věr oJatnost
dete kti v-
n í c h po v ídek , v n{. c hžpr avdčpodobnost r r dálostí hr aJe '.r r čr :Jí e í r o 1 1 pro čt ená řelk é ho d. r r oceníJej1eh lval'lty'
e v1'tvář í fikt1v-
n í , n 1c rné něa h1 ec jt s k a svél..r zoáměr u nodelové s1tuace, kter é příběLry zbav':jí baná1rrí všednoc]errrrost1a zároveň urirožň..rjíť"ešen Í n o et 1 c k ý eh pro blé nů p r ostředn1ctvíno osr ,.ětlování lidského kon . 1 n í : pá c há ní z1 o č1 nůi výkonu spr avedlnost1. Proměň':je se tak 1 pojetí postav. Zrelativňuje p ř í r r á ná v azno s t na s k rrt ečnost, a tak se oslabuj e
se jejich
jej 1ch
soc1 ál -
ní fbnkeei
,stáva3í se takřka bezpříznakov;m.t účastníky nebo s 'r ě d k J dění' Jejt c hž po volání nebo 1 náhoda j tm dovo11la blíže
n a h l édno ut c jo s v ět a z1 o č1nu. P r évě: tato pr oměna t.ypolog1e čap kov ý e h po v ídek , rafino v aně
z astř ená
iluz Í
čtr ébo detekttvr r íbo žán -
flJr ve s]c':tečnostlosel"lr:JícÍ mezt ním a povídkou noet1ckour 8€. s ta 1 a k am enemúrazu pro část kr 1t1ký' p r o J e v1 1 o s e t o nejen o n ím kr ejnín vedlnost
kter é tento pGtJn '"r nl kl i
so'ldem, že autor klade sp r a-
do ruk o u čet níka, ale t'éŽ a mr toher nčastěj1 1 výtkou '
že sptsovate1ovy posl,avy nejsor; patř1čně lnclividual.izc.'.ún3: 'v . ý s t1 žně t o t o t a k řk a o be cné r nínění' chápající povídky Jako b e z p r o s tř ední
rrříběhy ze žloota, vyslovJ.l F. v. Kr ejčí ve své J 1 nek kladné krttlce drrrhé knlhy povídeki ''Jgkor: slovesnor: bra-
v u r o u by pus o bt ly
t eprv e tyto příběř 1y a j akou i1uzí
kdyby kaidý z n1ch byl podán jlnýn
dcr "ltečn ostl .l
tónern a slovníkern pocrle po-
v o 1 á n í v y prnv ěčo v a ' je|ro povahy a stupně vzdě1ání r '11
1}to n á-
m i tk y lze ro zm no žít o rlalší ar gument, pol:kaz om na stá1e steJr l ý z p ůs ob předs t av o v á ní
Jed not11vých vypr avěěů dr uhého eyk1u j e n
jménen a občas 1 povol.ánín a též zce1a stereotypnín
navozováním
''p r av11.', l'dě1", ''řek1|', popř ípadě tak é J e j tc h pro m l'rv y o lo v y . mí n 1 1 '' a t 'o zv a l 8 e''. I to vť;ak gvčcčí o toiit, že čapek věnov al
Lc't s v ů J dů v t 1 p Jt nrm v ěc em , než z podobení r eálných l c ů b e s edy nebo v v m ý š 1 en í pestř ejších
r ysů účastní -
for málních postupů.
Věc m á o v š em Jeden háěek. Ve svých výk.l.adechpovídek Bp l . s o v a te 1 nerro t á le zdů ra zňoval, ž e v obor : kn1hách ''Je daleko ví ce reálního,
co a9 skutečně stalo,
než sl kdo qys1i"12
nebo
J 1 n d e , Ž e "po v ídk y 1 íčí Jen skr :tečnost. Všecbr ny8e staly.,,13 N e n í s po ru o t o m , 7 g | apkovy př íběhy maJí své východ1sko ve oku tečnost1, že více než kteréko11 J1né jeho prózy 8e opíraJí o zk uš eno et novlnář e
d l o u h o let o u
u p l a tň ' . rje jeho t a k řk a
a ž e se v nich například' výr az n ě
profesionální
z nalost
r ůz ných lldskýeh
či n n o st í, Ž e s e t u s pt eo vate1 Jeví l'Jako by byl vyškoleným s p e \
c1a11stor: v kaktrlsářství, v p e k ařs t v í,
fl1ate11i'
orlentálních
v lé čení psychoanalýz ou 1 v nov1nář ském z pr avod aJ -
s tv í go udnlm a že s e t r: příno plýtvá n e l z e zam ěňo v at za v ý s led ek,
emp1r ííT14 Avšak východ l sko
kter ý ae ž1votní r ea11tě př 1bllžu je
děJen a po s t a v am i, ale pr ostředn1ctvín
n tk o l l
kobercích i
pr oblémů a v z ájn u
jeho osvětlení pak dochází k výrazné sty1izacL E U r c o . M . Ma Jero v á s t ruč ně vyst1hla
slovy:
skutečnostl, k te.
',At se mu někdo u n áe
postavÍ v tom, že r:dě1ál co chce a Jak cřrcet"1' N ejlé pe způ s o b přet vář ení
r eallty
v povídkách obJasní č " p -
k o v a s o udnlčk a Zlo č1 n pana D r :ška' ot1štěná v době vz nlkr l a zve řeJnění
povídek v L1c1ových novinách.
šro o Jednodr:chý případ
p r o d n v a če, k t erý s e za m i1ova1, z cLzLl v šéfově obchodě pr o s vou m 1 l o r r s po dní prá d1 o a dostal n e z a J ím á rea t lt a
z a to Jen podníněný tr est.
Autor a
s o ': dníh o pr oceslJ' Jeho podr obnost1, a1e obd ob n ě
j a k o v po v ídk á eh o t á zk a Jak spr avedli.vě tr estat. J e d n a k belet rlzuJe' nlzký výněr trestr:
jedn ak vnáší do ní fiktlvní zdůvodňuJe n1kol1
A tak sor r dn 1 č ku pnr ek1 když
zvažová,lín vztahu nezi
v 1 n o u a t res t em , a 1 e m užsko': solidar ltor J l obsaženou v úvaz e s o u d n ího ra dy pro nes ené k senátu: ''P ánové, to Je tak' Každá
lrrr
nladá
ho1ka má právo na hezké prádlo.
Vzponeňte sl
Zvlášř,
když je heakát
saml, co bysme pro takový konb1né neudělal1,
J sm e b. y l1 t a k o v í zelen áč1. A kdo ví,
když
j aký větší zločtny J sme
saml pro týhle věct už v ž1votě spáchall.
To přece nejde,
znl-
č1 t člo v ěk a pro t o ,
že chce nít hezkou ho1ku . ,Já qys1ím, že to te n k 1 uk r:děla ] . v pru dkém pohnr r tí nys11 , Že Jó , pánové? A te á půJdeme.,,16 NenÍ snad třeba
rozvádět
těsný vztah
soudn1ěky k povídkán,
v č et ně ak t é ra s o r:dn1 ěky 1 povídek, dete}ctíva P ištor y,
kter ý
p a e ha t ele dů qy s lně o d he1Í. Samoz řeJmě tu čapek do r ppr avdě p od o b na s t y l1 zuje
po et a vu sor :dce ,/už 1 Jeho ž ov1ální obecno u ě e štl -
\
n o l l/, a le zá ro v eň t o t o př ekr eelení
nlčín nemaskuj e, Je natol 1 k
p a trné ' že n1 k do nenůžeJe chápat Jako r eálný přesto,
že s€
běh věcí,
a to
Jedná o prosté zpravodaJství ze soudní síně, od
něhož se očekávaJí především věrohodné lnformace. z á m ěr o zv t á š t nt t
NeJde také o
t řeba t za cenu 1deal1z ace sor r dců a soud u
v š e d ní přího du. S o r;dnička tot1ž není řr 1stor kou o r esentlme n tu J e d no ho v rc hního rad. y; po81ouž11a autor ov1 k vyj ádř ení n o e t1 s člo v ěk em ' k t er ý se popnr é v žlvotě potkal
útrp -
s láskou a
této v á š n1 zc e1 a pro padln v.ypr áví o tom, Jak sor ;dÍt, aby d r ob r q í prohřešek nepoznamenal člověka na ce.l.ý ž1vot. .Ie př1!o zené, ř,e v beletrlsttckén vystupňovanó,
útvaru Je tato etyl1zace skutečnoet1 Ještě
nebot Je podřízeno neJen skladebnýu nárokům
k r á tké po v ídlc y , a le ze jména též j eJí eentr ál.ní noet1cké prob l e m at t c e . Jest ltže společné znafy obou kn1h tvoŤí žánrová mesalÍance d e tek t 1 v \ y v y p l ý v ajíc í
a fl. l'o zo f1 c ké noet1kYl styl1zace
s]íutečností a z n í
o s la bení índ1v1duální 1 soc1ální r ole postav p řl
h l u b o k é n zak o řenění příběhů v ar :tor ově novlnářské z kušenos t1 ,
k,c p a k mezt prv ní a druho u ř ac]or : povídek exístuJí k te r é zt é ží plně v y s t j. huj e čapkovo vlastní
1patr né
r oz dí l y,
r oz ].1šení na povíd ky
n o e t1 c k é a Jus t j. ční v první kn1z e a na pr r cblémkolokv1ální ře či, na nosnost .'jazyka ml.:venéhol }rberý lry v.yJádřil všechrry ods tí n . , "1 7
v k nize drr: bé. Te{y v pr vní knl.z e j ako klíčoví čln l te -
1 é fa k to ry
a v dn.r héotáz ky z pr acování, tedy for n o-
ft lo zo fíc k é
vé. čapek tu spíše naznačuJe, co je v druhé kn1ze navíc, neboř j1stý
posiUl}k uvolněnějšínu nak1ádání ge zvolenýrn žánren 1 ge
samotqim f1lozof1ck;am prob1émen je v ní patrný. ***
,
I Povíclky z druhé kapsy maJí ráz nov1nové prózy, n i c h s e nejčas t ěj1 uplat ňuJe noet1cký z řetel
také v
v r ámc1 detekt1v -
n í h o žá nn: . Zat ím c o v š gk pr vní řada se sk1ádá ze sanostatných p o v í d ek a její
k o rapo zic e záLež t v pouhén seřazení Jednotlivýc h jIŽ s předem utvořenou před-
příběht3l Pak dnrhý so';bor vzn1kal s ta v o r : eelk u,
da lo b. y s e řící , že už v novínové podobě Je ko m-
p o n o v ářr Jak o c el1 s t v á vaznosti
k n iha. Je tottž vystavěn na cykl1cké n á-
Jedné povídky na druhou a tvoří
řetěz
n ě n ž s 1 jec 1 no t liv í v y pravěči př edávajÍ štafetu. č1ánky řetězu
Jedr r otl1vé
jsou však v giebe zaklesnr.]tv jen volně ,/něk{y je-
den článek obsahuJe dva přÍběhy' k jej tch
v to m Je pa t rný zřet el ra podřídít
'.ryprávění, v
povídkr.r a Jako'rei ra1n1povídku nov1novémuuž 1tí, nutíď
se nezbytnénu rozsahrJ,/. Jej1ch
návaznost
auto -
zpravtdla
z á 1 . e ž { jen na a s o c 1 a t iv ním pr inc1pr r n na evokaci př íhody, kter ou v n á e l e dr. :Jíc írav y prav ěč1 vyvolá př .edeházeJící událost. ta k p ás m o v y prá v ění,
Jež " Je vlastně
ž e J e m o žnéJe k dek o li
Vz nlká
bez začátku a konce, pr oto-
zečít 1 kdekoli
ukonč1t t vzájemně pře -
su1yknout, antž b"y došlo k vážněJšÍ významové proměně celkrl.
toT P a k ta k é v íc e než ná v azn ó pŤíb.:znost děJe tvoř í b ě h ů s á n v . y prá v ěc í a H. va zmíněného výkladu,
spoJntc1 př í-
V tor u také spočívá tr lubší snysl čapk o-
v něnž prot1
noet1ck'.}:mproblénům první
kn1hy zdů.razn11 u dr''rhékolokviá1ní důsledlqy pro celkový charakter
řeč, nebot to má své
druhého sor:boru.
P ř ed. ev š Íms e t u dá le oslab':Je žánr ová poloha detektivníh o r á u i c e l Pro t o ře
děJ r\ y ní n epr obíhá, neodehr ává so, ale Je pod án
u Ž j a k o ft lt ro v a ná
es ence vypr avěčovy z kušenost1 a for mován
J e h o z á m ěrem n jenž zpra v 1dla nesledr Jje cí1 v.ytvářet napětí, al e p ř e d 1 o ž 1 t lt ds by
za jína v ý osr ;d. Tento zánr ěr j e přítom podobn ě
Jako r.r reneqenční prózy, J e j í o bs a h' v y já dřen
v níž název kapítol.y zaznanenává í
Jak or r si vstupní pr eamb'.l].ínaznač'JJící, o
če n nb u de v 'y prá v ěno a zá roveň tvoř Ící
př echod od Jednoho vypr á-
v ě ě e k dr': Lré nr. :. Drr":hýdůsledek Je Ještě dosažnĚjší. Už v pr vn í knize
a v druhé pak zee1a systemat1e}qy se Čapek přlklon1l
pro Js vul tá n n o st 1 m . |. ': v ené ho
k spon-
D nešní čtenář uptatnění tohoto po-
s tu p u 'rž v nínná na po zadÍ následr :j ícího šedesát1leté|r o vývoJe J a z . y k a ' č e s k ép r ó z y a m ů ž eb o o c e n 1 t J a k o v e l l e e
citllvé,
korek-
tn í sb lížení 8 ho v o ro v o rr češtlnou. V době vznlku povídek to v š a k n eby lo t ak s am o zřejmé, jak o ton svědčí četné výtky dobov é k r 1 t1 k y pro ná š ené na d oběr oa knížkan1 ,/ai už Je posuzují klad ně nebo záporně/ a hovořící o vutgárnost1
čapkovy řečl,
o "Ja-
z y k r r 1 edaby 1 é m n,v elk o m ěstském Jaz ykr : bez vůně a štávy"17 .'eb o o t'so us eds k é rrt ónu bá s níka; lcter ém,rse z líbllo být 11dovýď18 a dokonce o tom, že čapek ',dává 1tterárnín pro jazyk hr,;bý a nedba\Í'.19
nrrzákůmvzor a zám1nkr:
Dosr-r
vy'Jžltírn obecné češtiqy by1 vyhrazen'
hovorový proJev 1 6
jako rrapřík.l.ad.v Haškově
š v e J h " r, jen pro řeč po s t av , zatínco vypr ávěč užíval stále
če š-
t1nr: sptsovno':. čapek pak tÍm, že pracuJe v drr:héčást1 Povídek
,ZÚ,r J e n s v y prá v ěč1 ' v nes l n n1uvnír áz řeč1 do celé knlhy,
a to byl
čtn průkopnlckého c]osahu. I v druhé k n1 ze s €
ve značnévar l'abilitě
vyekytuj í
v hu -
morné 1 vážné poloze kr1n1nal1st1cké mot1vy, důqyel.néodhalov á n í z 1 o č1 nc ů1 zlo činů , a'l.e též pátr ání
po obětí, H yž
zlo-
člnec Je znám /Povídka etarého krtm1nálníka/ , L tu se uplatň'rJ e p e st ro s t nástraha
pro s t řec k ů ,
Jež vedor : k odhalení zločlnu z 'dú&ysl n á
okradených na z1odě je kaktrrsr:l trž'1tí aníllhových
pří výrobě koberců v povídce ZmIzení pana Hlrsche,
jízdní
barev řád
v Příběhu sňatkového porivodníka,/, i tu dochází ke sváru pátrac í c h r n et o dl rjež v edo r. :k cíltr nad fantaz1í a v n í mav ý c t t
a romant1kou ,/Smrt bnrona Gandary/, podruhé íntuice um ělc e' k t er ý vytuší př1pr avovanou vr aždu z 1n to-
n a c e h las ů v Ja zy k u' ván ,/Hlstorie
8 V n1chž Jednor l z vítěz í r ut1na
k t erý neov].ádár á V němž Je zloč1n domlou -
d1r1genta Kal1ny,/, povídka 1nsplrovaná
Janáčkovým
1ntervtewem o jeho pobytu v Angl11 otlštěném v L1terárním světě ,
v n ěnž ao s k lada t el
vyznáván že poznal z tó nového z abar r re n Í
h l a s u d uš ev ní nala dění m"|.uvčího.20 J e š t ě v ý ra zněJ1 než v pr vní kn1ze vystupr :j e v dr uhé do p opředí čapkův obdív k profes1onálním': výkonu. Nejenže ho prokaz u J e s ám pro s t ředn1 c t v ín
svých pypr ávěčů v ř adě l1dských ěln-
n o stÍ , a1 o t a k é s g s y m pat1emí j eJ oceň.lje u dr uhýeh. často j e te n to v ý k o n s po Jen s e s běr atelskor r vášní, lež př1měj e slavnéh o u r o l o g a k po k us u o k rá dež kober cel P ř1 níž však z Jístí,
že krást
J e n n o hem o bt ížněJš ín než oper ovat pr ostat': nebo ledvlau /čtn ta ma n i a pt á e1 , / , J1 nde uč1ní ze z loděJe kaktr :eu nejb.|.1žšího s p o l u p r a c o v ník a po s t 1 žen ého,/Uhr adený kaktue/.
P odobné pr ofe-
s 1 o n á l n í zaujet í př1 něje vědce z chem1ckéhoúetavu, aby peklt neJlepší ho':sky v Praze /,Ieh].a/, právě tak Jako vyprovokr;Je nedogtr:dovanébo právníka,
vymýšlejícího novinářům případy pro
Lry JeJ1ch eoud.n1člcy'ke sporům s neJvyššíml sol.:dníml orgáqy /Soud p a n e H av lert y / . S lro n1 í e mož ná t eebe1r onlí,
a1e nedá se ř íc i ,
ž e b e z účas t í, k o m ent uJe ar :tor i povolání novtnář e v postavě, J e ž 6 e v y c ht o r:bá , že v e svých novinách vykor :zl1la na čáslavsk u ''J a k ý s 1 dnrh N o rs k a'' a t ak dokazu.je, 'tj akých vel1k.ých úkolů jsou nov1rry echop4y,, ,,a lyrj-ckém zlodě JL/. zrazuje'
Trr všude čapek pro-
jak profes1onal1ta přerůstá aE v posedlost,
kterou sl-
c e z p r a v 1 d1 a 1 íčí s m írnou 1r on1í, kter á však ve skutečnostl. z n a me ná ero zr:m ění. N aznačuJe, ž e dokonalé z vládnutí n e j e n přiná š í
ř emesla
člo v ěk rr 'Js pokoj ení' ale že na něui také stoJÍ svě t. př1 výrobě koberců vede nakonec až k odha-
A naopak, fqšerství
l e n í v ra ha / nnt zení pa na H 1r sche,/. r l1stou pr ofeslonálnÍ m á o v š e m 1 zl'o děJ, by ř J1 z akládal lo
čest
h1avně na tvoření ver šů
lyrlckéni z1odě j1,/, sňatkový podvodník ,/Příběhy oňatkovéno
p o d v o d ník a/ I k as a ř. k te r ý '
Jgk o novšední talent
8e j eví 1 m1adý žhář'
k dy by by l us m ěrně n na J1né eesty, mohl se stát
cím odborníkem /prtuErr o kasař1
vyn1kaJ í -
a ŽtLáŤI/. Vášeň ná v druhém
s v a z k u . po v ídek Í J1 né po d oby: vyetupuJe tu jako vášeň nateřská l P Ť tp a a s dít ět eď
1 Jak o vášeň n11cstná /Gr ó fLnYa/.
T ř ebaže k o m po z1 c e Povídek z dr uhé kapsy Je vyváženěJší' z v 1 á š tě v s o um ěrněJš ímroz lož ení kon1ckýeh a vář aých př Íběhů ' 1 tu n as t á v á v po 1 o v 1 ně kníž ky z lon,
kdy se náh].e vynoř uje
nové
téma: souhrnně řečeno' 11dekégvědomí. ObJevuJe ee nejen v kr{m tn él n íc h přípo dec h /Zt á vr ar , Ušní z pověá, Balada o Jr .:r aJ1 č,.,p o. v 1 l p ř íběhu, o něm ž F. V. Iffej čí napsal , Ee Je ''obl1tý temno r .t d u e h o v ní k rá s o ': ' Jež přlpomíná neJlepěí díle r 'r ských spisovate1ů"21l, ale také jako nekltd z analog1í ve v1astnírr životě p ř 1 s o ' . : c nímro zp1 t v á v á ní r oz vr áceného manž elství t: por otce, který má go'']cit jasnou a nepochybnou vraždr: ,/Porotce/ 1 u ná-
Lto hodného svědka vyšetřování
best1á.l.ní vraždy v podobě střídavých
pocítů rozhořčení a útrpnost1 /ObyěeJná vražd'a/. Pn nlká
1 do
z p o d o bení v š edního ž1 v ota, kdy z oodvědoní č1nor odéhoě.l.ově ka, který
nemůžev noc1 snát'
8o vynořuJí
různé trapné a pontžuJí-
c í o k o 1 no s t 1 Jeho žlv o t a /xquž, kter ý nemohl spát./, tnr ale u sa z e no 1 v e v ědo m í člo věka' Jenž se v dětství
Je
omylem dopust 1 l
k ř 1 v d y na s v é m nejbl1 žš í m př ítel1 ' což z měn1lo celý jeho další život /Sbírka
znár.ek/. }Ječ1etésvědomí ae stdvá c]okonce příč1-
no'J fyz1ckého ehřadnutí člověka a teprve příznání
nr: zdraví
ze-
se vrací ,/I3alada o ztracené noze/ l Podobně jako vyléčení nuže psych1cky qenocného vyvolá
vědomí vlrty , Jež se nedá unést, a
m á z a ná s ledek s ebev raidu /závr aÍ,/. V těehto př'íběz ích vr cho l í čapkovo umění krátké nov1nové povídky, neboť co ní spo1u s novýn tématem zhuštěněJ1 neŽ dříve pron1ká mno."ství Jenných psycho1 o g 1 c ký c h po s t řehů n o dhalr :j ících ř ac]u ner ;vědomělých skr ytých IYsů lidského vědomí 1 podvědomí. čapek se J1ch dotýká Jen zlehka
a nenápadně ' shrnuje
je třeba
do podoby aforismu /,'Ne-
n ě 1 1 b y c ho m s ílu uné o t ž1vot' kdybychom nepoztr áce1t v ě tš 1 nu žlv o t a. ř
- Muž' kter ý nemohl spát/ ' vž dy však postÍh u je
k u s k aždo denní v š ednÍ , p řesto ta .
? Áé s € r
cestou
podstatné str ánky
l1dského ž tvo-
že t ím t o po n or em do záhybů l1dské duše čapek vyk r o-
č11 energičtěJl
ke gvé noet1cké trílog1t
než samr-'tnorlpříb'.rz-
ností tenattckor; 1 techn1ckou, která je s1ce zJevnč:jší' n1cnéně j e n r yze v nějš k o v á . xxx U k a z r ; J e o e , ž e p o d p r ů h 1 e t 1 n o u ,š 1 r o c e p ř í s t ' l p n o u a v y s l o veně zábavno': maskor.]Povídek z jedné 1 z dr.":hékapoy Be skrývá nevšední význanové bohatství ' ve evé mnohovýznernnosti a fcr'náln í r o zrů zněno s t i nak o nec obtížně přístupné. C tom ostotně evě d ě í
,
n e z v y k le pes t ré s pek t r, : m pr otiklllcr 5ich n á š e 1 a s o ':do bá k r1 t 1 k a .
Nutě Jl
L,,
r
názor ů'a sor :dů, jež pro.
r eagovat bezpr oetř edně,
čapek
Jl uvedl clo svízelné s1tuace Jak novostí úkolr:nkterý s1 vytkl, tak jeho zpra cováním. V tvarr; krátké povídky v ránc1 detektivn í h o ř : ánru na š el k líč k růz nor odé čter uářské obe1, uplatnčnír n f1 l o z o f 1c k é ,
zejm é na no etické pr obler nat1ky př 1ton níc nes1ev11
z Q s v éh o t v ů rčího rJs ilo v á n í. t1 k y ,
R1sk':j e pr "otesty va].né část1 kr 1-
nev á ha l v y bo č1 t ze své dosa\'r dní cr áhy,
předr r r čeaé jak
p o v í d k ov ý m 1 s o ': bo ry Bo žíeh m'Jk a Tr apqÍch povídek, tak ťantast1 ck o t: to p ic k ý r:1 ro m á ny , a v y dal se na z cela novou. P ovídky tvoř í m e z n í k , o d niho ž 1 ze už zahléc]nor r tobr n,s br :r lor :cínoetické tr 1logle.
Ll',l-
Poznámky:
L/
K arel čapek , Po v ídk y z j eclné kapsy, L1dové nov1r \y 1B.4.1 9 2 9 .
2/
Á . N . : Dek am ero n k r1ninalist1cké,
3/
Karel čapek, Povídky z jedné kapsy, Host !92BiL9,
4/
n , Í ěš iá c t v ív rno derní l1ter at.Jř e,
,/
Přítornnost 1929, s. 52.
6/
!'. Z,ávada, Hovory s Karlem čapkem, Rozpravy Aventina
I'i- dovénovir 5l 3o. 3. \9 2 9 .
šaldův z ápisník
s. 164.
1'929/30, s.l 0 ].
L93L/3?,
sr 41. 7/
i 1 ( et a f''rz1 k av pa pučí ů, Nár odní 11sty 22.2.Lglg.
8/
M tlý l{iro s la v e
g/
A . N . : i e k a , n e r o n k r 1 m 1 n p l 1 s . t 1 c k é ,L l d o v é n o v 1 n y 3 o . 3 . , L g } g .
R r: t t e l Lidové nov1ny 24. a 27.2.1929.
1 0 / K are1 ča pek , }'o v ídk y z j edné kapsy, Nové čechy 1930, s. L2 6 . LI/ K.: Karel čapek, Povídky z crr:hékapsy, Právo l1du L6.2.193o. L2/ v. s'
Závac]e; Hovory s Karlem čapkem, itozpravy Aventtna
Lg3L/32,
42'
1 3 / B o -ledl
Des et m inut ae sp1.oovatelem K. čapken, Nový večer n í k
'..11.1930, c1továno porjle K. čapek: Poznámky o tvorbě, Praha 1959, s. 96.
r4/
A . N . : D e k a m e r o nk r 1 m 1 n a l l s t 1 c k é , L i d o v é n o v l n y 3 0 . 3 . 1 9 3 0 .
15/ M . }lI. : Ka rel ča pek , P ovíclky z dr r - r lr ékapsy, čin L929/3C, s. 6 9 7 . t6/ Z l o č1 n pana Dr:š k a, Ltdové novlqy ?l..L.ir gz g. 17/ V. Závada: Hovory s Kar]em čai.k.em,Rozprav.y Áventina
Lg3L/32,
8. 4?. v l : / K . S ez1 m al T róza dro bná t větší, Lr :r r ír 1929/3a, s, 463. próza 5, b:nír LEl K. Sez1ma: I\,'Ienší
1928/29 l s.
446.
L 9 / K . / F . V. Krejčí/;, Kar et čapek, P ovídky z dr ,:hé kapsy, Pr ávo 1 1 d r r T C. 2 . 1 9 3 0 .
2a/
1ťIz ,I. B,tlkotal čapek a Janáčkova ''Okénka do duše'., Licová d em o k ra c 1 e 2 5 . 8 . 1 9 6 3, vIz též doslov J. Mukařovského k rr y. c lá ní Po v ídek v N á ro dní kn1tiovně, P r aha 1964.
2L/
K . / T . v . Krejót / l Kar el čanek, P ovídky z dr r :hé kaps.y, Frávo lic]u t6.2.1930.
