ZPRAVODAJ 2005 > DUBEN > 02
Kancelář Zlínského kraje v Bruselu a další partneři schválili ústřední témata pro OPENDAYS 2005 22. dubna se Kancelář Zlínského kraje v Bruselu zúčastnila jednání, které se konalo v sídle zastoupení Unioncamere Piemonte, partnera Zlínského kraje při organizaci OPENDAYS 2005. Paní Sandrina Basques, ředitelka kanceláře zastoupení regionu Provence – Alpes – Cote d’Azur, stručně rekapitulovala závěry dosavadních schůzek, které se konaly ve Výboru regionů mezi koordinátory projektu a institucemi EU. Poté účastníci schůzky definovali a schválili program akcí, které se uskuteční v Bruselu během týdne Open Days (11.- 13. říjen 2005).
Konsorcium “ Regionů pro změnu/Regions for Change” zorganizuje dva semináře:
Seminář 1 – Čelení změně/Facing the change Otázky, jimiž se bude seminář zabývat, zahrnují reflexe týkající se regionálního rozvoje, zejména vztahů mezi rozvojem hospodářským, technologickým a společenským na straně jedné a očekáváními občanů na straně druhé. Účastníci budou také analyzovat model “evropské kultury”, v níž ve skutečnosti žijeme, abychom porozuměli a řídili množství způsobů, v níž se společnost nyní proměňuje.
Seminář 2 – Pravidla pro pomoc státu a budoucí reformy Seminář se bude zabývat vývojem pravidel EU, které se týkají regionální pomoci, s cílem pochopit, zda reformy navrhované Evropskou komisí budou skutečně výhodné pro příjemce pomoci. Mezinárodní expert a úředníci EU představí pravidla pro regionální pomoc a budou o nich diskutovat.
Na závěr partneři zorganizují výstavu s názvem: “Regionální identita, změna a pokrok/Regional identity, Change & Progress” v kanceláři regionálního zastoupení oblasti CasaLiguria.
Každý z partnerů uvede vynikající příklady ze svého regionu: nástroje dobrých praxí, fotografie, knihy, turistické informace, dokumenty, umělecká díla nebo typické gastronomické speciality.
Kancelář Zlínského kraje přispěje vystavením dvou či tří uměleckých děl a během OPENDAYS (11. – 13. října 2005) uspořádá v Rose House výstavu komunikačního projektu Baťa.
V tomto čísle:
Co je nového v bruselu a v Evropě
strana
2
Kancelář Zlínského kraje na semináři ERRIN “Rámcový program konkurenceschopnosti a inovací”
2
Kancelář Zlínského kraje v Bruselu zastupovala kraj na semináři evropského parlamentu ECTA
2
Kancelář Zlínského kraje v Bruselu je pozvána na prezentaci regionu NUTS II North-East Zaostřeno na nové evropské programy Nový program hospodářské soutěže a inovací 2007-2013
strana
4 4
Stručně o politikách a programech EU
strana
5
Přehled akcí
strana
6
Výzvy k předkládání projektů
strana
6
1
Seminář ERRIN o “Rámcovém programu konkurenceschopnosti a inovací (CIP)”
27. dubna 2005 se Kancelář Zlínského kraje v Bruselu účastnila informačního dne organizovaného ERRIN, jež byl zaměřen na “Rámcový program konkurenceschopnosti a inovací (CIP)”. Jde o nový finanční nástroj zavedený Evropskou komisí na podporu malého a středního podnikání v Evropě. Tím, že se tato mnoholetá strategická iniciativa dostala na pořad jednání, dala Evropská komise koherentní a jasnou odpověď , že reaguje na cíle obnovené Lisabonské strategie a soustředí se na inovační a konkurenceschopnou Unii. Návrh byl přijat 6. dubna 2005. Bude dále předán Radě Evropy, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Mezi léty 2007 až 2013 bude program financován podle celkového rozpočtu přesahujícího 4.2 miliardy € po období celých sedmi let.
CIP sdružuje tři konkrétní programy: Podnikatelský a inovační program Program podpory politiky ICT Program inteligentní energie Program bude řídit Evropská komise, Hlavní úřad pro podnikání společně s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem. Více informací: viz “Zaostřeno na nové programy EU”
Kancelář Zlínského kraje v Bruselu zastupovala kraj na semináři Evropského parlamentu ECTA: “Lisabon, i-2010 a role hospodářské soutěže” 27. dubna 2005 se Kancelář Zlínského kraje v Bruselu zúčastnila semináře na vysoké úrovni “Lisabon, i-2010 a role hospodářské soutěže“, který organizoval Evropský parlament ve spolupráci s ECTA (Asociace Evropských telekomunikací). Na tomto semináři účastníci diskutovali o potřebě propagovat hospodářskou soutěž a inovace v oblasti telekomunikací, aby se tak sektor ICT plně podílel na konkurenceschopnější a udržitelné Evropě a aby byl naplněn program Evropské komise i-2010, jak je uvedeno v lisabonské agendě. Panelové diskusi předsedala paní Cristiana Spontoni, právní zástupkyně bruselského sídla advokátní kanceláře Squire, Sanders & Dempseyand L.L.P. Hosty panelu byli : - James Allen - Hlavní konzultant; vedoucí skupiny zabývající se analýzami cen, nákladů a pravidel. - Fabio Colasanti - Hlavní komisař Evropské komise, odbor informační společnost a média. - Kip Meek - Hlavní partner; hospodářská soutěž v Ofcomu a budoucí předseda ERG od roku 2006. - Alojz Peterle - Člen parlamentu a bývalý ministerský předseda Slovinska. - Roger Wilson - Výkonný ředitel ECTA. Seminář vzal v úvahu iniciativu komisaře Redinga v sektoru telekomunikací. Účastníci panelové diskuse debatovali o tom, jaké kroky směrem k poskytovatelům elektronických komunikačních služeb povedou k úspěšnému rozvoji konkurenceschopnější a udržitelné Evropy. ECTA věří, že úspěch jakékoli ICT strategie EU závisí z velké části na schopnosti podporovat skutečnou soutěž v rámci sítí elektronické komunikace a trhu služeb.
Více informací na : http://www.ectaportal.com/html/index.php
2
Evropská komise slaví první rok implementace politiky soudržnosti v nových členských státech Od ledna 2004 pracuje Evropská unie na snížení regionálních nerovností v jejích nových členských státech – Kypru, České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Maltě, Polsku, Slovensku a Slovinsku. Všechny tyto země obdrží celkem 24 miliardy € ze Strukturálních fondů a Kohezního fondu mezi léty 2004 2006 a další prostředky od roku 2007. Byly vytvořeny nezbytné administrativní struktury a již probíhá výběr projektů. Nové členské státy dělají velký pokrok v tom, jak efektivně využívají přidělené prostředky EU podporující ekonomické změny a regionální rozvoj. Paní Danuta Hübner, Evropská komisařka pro regionální politiku, při oslavě prvního dvanáctiměsíčního období implementace řekla: “Někteří lidé se obávali, že nové členské země nebudou schopny absorbovat velkou strukturální pomoc nabízenou EU, ale dosud se ukázalo, že jsou tyto obavy neopodstatněné. Fondy EU pomáhají velkému růstu potenciálu, který existuje v těchto ekonomikách, a tyto finanční prostředky přispívají k viditelným zlepšením v řízení a administrativě.” V současné době začíná hodnocení dopadu kohezní politiky v nových členských státech a již nyní lze najít řadu pozitivních výsledků. V roce 2004 bylo poskytnuto 922 milionů € 10 novým členským státům na Strukturální fondy a 438 milionů € na projekty, které byly započaty jako ISPA a staly se projekty Kohezního fondu po přístupu do EU. Tabulka níže ukazuje tuto situaci podle jednotlivých států a položek. Členský stát
Kypr Česká republika
Celkový příděl Kohezního fondu 2004-06 (současné ceny v milionech € )
Kohezní fond - platby EUR r. 2004
53,948655
Strukturální fondy - platby EUR r. 2004
Celkový příděl Strukturálních fondů 2004-6 (současné ceny v milionech €)
2 803 483
59,491451
98,641279
1685,134993
936,053305
67,157086
Estonsko
309,032275
23,871659
22,664417
386,027809
Maďarsko
1112,674652
36,082686
124,548892
2094,688818
Lotyšsko
515,433383
23,335683
36,993171
648,853316
Litva
608,169476
18,063033
58,484447
929,592915
Malta
21,938567
5,632514
66,807973
Polsko
4178,602293
223,151344
497,477780
8631,109283
Slovensko
570,497325
38,971746
61,187719
1186,883464
Slovinsko
188,710399
7,635801
13,699888
267,604368
CELKEM
8495,060330
438,269039
922,133591
15956,134390
Fondy EU poskytly rámec pro efektivní strategii rozvoje, zejména prostřednictvím: vytvořením stabilní finanční platformy pro sbližování a pomocí vyvažování dalších veřejných a soukromých fondů; umožněním, aby země dosáhly standardů EU, například na poli legislativy v oblasti životního prostředí; zlepšení vedení a kontroly prostřednictvím partnerství mezi různými úrovněmi vlád a dalších účastníků projektu, posílením administrativních kapacit na místní i regionální úrovni a zlepšením transparentnosti a odpovědnosti ve veřejné politice. Výběr projektu pro Strukturální fondy již probíhá. V některých případech množství požadovaných financí v obdržených žádostech již přesahuje zdroje, jež jsou k dispozici (například v Litvě na dopravní infrastrukturu, na Slovensku na soukromý sektor a turistiku, v České republice na infrastrukturu životního prostředí a turistiku). Co se týká Kohezního fondu - existovaly obavy, že některé země se mohou zaměřit především a nepřiměřeně na základní dopravní infrastrukturu. Nicméně řada žádostí o financování projektů v oblasti životního prostředí vzrůstá a většina zemí dosáhne požadované rovnováhy mezi dopravou a životním prostředím do konce 2006. Je samozřejmě předčasné hodnotit hospodářský a sociální dopad kohezní politiky od rozšíření EU. Lze však říci, že nové členské státy měly výborný začátek ve vytvoření administrativní kapacity, vedoucí k zavádění koherentních regionálních rozvojových programů a k výběru financování konkrétních projektů. Hlavní výzvou nyní je to, jak nejlépe využít fondy, jež jsou k dispozici, prostřednictvím výběru velmi kvalitních projektů a dále díky rozvoji, který je následován časově určeným a efektivním zaváděním. Pokračující posílení administrativní kapacity – které také podporují programy financované EU – je v tomto ohledu také důležité. Schopnost smluvních stran zavádět novou národní legislativu převádějící veřejná pravidla a opatření EU budou také velmi důležitá v zajišťování řádného využití fondů.
3
Nový program konkurenceschopnosti a inovací 2007-2013 Lisabonská Rada Evropy v březnu 2000 vytýčila jednoznačný cíl: vytvořit z Evropy nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou ekonomiku založenou na znalostech na světě. Tento cíl naznačuje, jak důležité je vytvoření klimatu, který bude přátelský k malým a středním podnikům, jak důležité je šíření dobrých praxí, nejlepších zkušeností a větší sbližování mezi členskými státy. Rada Evropy v Gotteborgu v červnu 2001 definovala strategii EU pro Udržitelný rozvoj, vedoucí k zajištění hospodářského růstu, k sociálnímu začlenění a ochraně životního prostředí, jež spolu navzájem souvisejí. Podnikatelské modely výroby hrají důležitou roli v udržitelném rozvoji. Ve svém Komuniké týkající se obnovené Lisabonské strategie z února 2005 Komise navrhuje, aby bylo úsilí zaměřeno na “posílení a udržení růstu a vytvoření většího počtu lepších pracovních příležitostí”. Komuniké vyzývá k akcím pomáhajícím ke zvýšení růstu a konkurenceschopnosti a také k tomu, aby se z Evropy stalo atraktivnější místo pro investice i práci. Zdůrazňuje také potřebu podněcovat podnikatelské aktivity, přilákat dostatečný rizikový kapitál k zahájení podnikání, udržet silnou evropskou průmyslovou základnu a zároveň zajistit inovace a zejména ekologické inovace, větší a lepší investice do vzdělání a školení, absorbovat ICT a udržitelné využití zdrojů. Lisabonský proces postavil konkurenceschopnost jasně do centra politické pozornosti. V minulých letech vzrostl zájem dosáhnout větší koherence a synergie v programech Společenství a v nástrojích, která odpovídají potřebám dosažení lisabonských cílů. V roce 2003 jarní výbor žádal “jednotnou strategii pro konkurenceschopnost vyvinutou Komisí, která bude pravidelně sledovaná na základě horizontálních otázek i tematických oblastí”. V reakci na výše zmíněné prezentovala Komise předběžnou analýzu relevantních okruhů aktivit, ale vyjádřila svůj názor, aby byl předložen návrh v rámci přípravných prací na další rozpočtové období, které definují politický projekt pro rozšíření Unie od roku 2007 -2013. Konkurenceschopnost a inovace Komise označila za dva spojené klíče k otevření evropského potenciálu udržitelného růstu a ke zvýšení počtu lepších pracovních příležitostí. Komise proto navrhla Rámcový program konkurenceschopnosti a inovací (CIP) s rozpočtem 4.213 miliardy € na období 2007 – 2013. CIP bude podporovat aktivity, které rozvíjejí inovace v průmyslu a podnikání. Takový postup posílí využití informačních a komunikačních technologií z výkonných a vysoce účinných a obnovitelných energetických zdrojů. CIP znamená schopnost srozumitelně reagovat na lisabonskou výzvu v poločase, a to jasněji, viditelněji a cíleněji v rámci akcí EU. Vedle budování osvědčených a otestovaných programů CIP také zahrnuje mnoho nových prvků, jako jsou například: rizikový kapitálový nástroj pro velký růst a inovační společnosti (GIF2), zajištění bankovních portfolií pro půjčky malým a středním podnikům, výraznější role inovací a sítě podpory podnikání, program partnerských měst pro tvůrce politiky a technologická řešení evropských služeb ICT. Rámcový program konkurenceschopnosti a inovací (CIP) svedou dohromady do společného rámce konkrétní podpůrné programy Společenství a relevantní části dalších programů Společenství v tematických oblastech kritických ke zvýšení evropské produktivity, množství inovací a udržitelného rozvoje, zatímco paralelně se budou zabývat tematickou oblastí týkající se životního prostředí. CIP poskytne významnou a koherentní právní základnu pro akce Společenství, které mají společné cíle - podporování konkurenceschopnosti a inovací. Stejně tak zasáhne doplňující aktivity zaměřené na výzkum propagovaný Rámcovým programem Společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a realizace. Program se tak stane viditelnější a srozumitelnější pro veřejnost. Nicméně cíle a cílové skupiny CIP jsou různorodé, proto i ve struktuře programu je patrná potřeba viditelnějšího individuálního přístupu k jednotlivým složkám. Rámcový program konkurenceschopnosti a inovací bude vytvořen na základě konkrétních podprogramů: Program podnikání a inovací, Podpůrný program politiky ICT, Evropský program inteligentní energie. CIP bude otevřen k účasti všem členům EEA, kandidátským zemím a západobalkánským zemím. Další třetí země, zejména sousední země nebo země, jež mají zájem o spolupráci se Společenstvím ve vztahu k inovačním aktivitám, se mohou účastnit rámcového programu, pokud to umožní bilaterální dohody s nimi.
Další informace naleznete na následující webové adrese: http://www.europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/cip
4
Evropská komise Revidovaný Götteborg Udržitelný rozvoj je základním cílem Evropské unie, ale je také celosvětovou výzvou, jíž čelí partneři Evropy na celém světě. Jeho důležitost se odráží ve Smlouvě o EU, jež je zapracována v Ústavě EU. Ústava EU vybízí Unii k podílení se na udržitelném rozvoji Evropy založeném na vyváženém hospodářském růstu a stabilitě cen, konkurenceschopné společenské tržní ekonomice, společenském pokroku, vysoké úrovni ochrany a zlepšení kvality životního prostředí. Vzhledem k rychlým demografickým změnám v příštích desetiletích bude kladen velký a světové vzrůstající tlak na zásoby. Musíme být aktivní již nyní, abychom pro dny budoucí uchránili křehkou hospodářskou, společenskou i ekologickou rovnováhu na Zemi. Evropská komise publikovala konstruktivního a prvního aktualizovaného průvodce Evropskou strategií pro udržitelný rozvoj tak, jak byl přijat v roce 2001. Stanovení dlouhodobých cílů nemusí znamenat odložení kroků, které musí být učiněny již nyní. Tento zájem lze vysledovat z komuniké Evropské komise prezentované Výboru a Parlamentu v rámci inventury strategie udržitelného rozvoje EU (SDS). Tato strategie, známá jako ‘Götteborská strategie’, byla přijata v červnu 2001 Radou Evropy s cílem naplnit Lisabonskou strategii. Strategie udržitelného rozvoje, jež je založena na třech základních a vzájemně se doplňujících pilířích — hospodářském, společenském a životního prostředí — vede k dosažení pokroku v současných způsobech výroby a spotřeby. Komise zdůrazňuje, že přestože došlo ke zlepšení, cíle, které byly vytýčeny před čtyřmi lety, nebyly dosaženy.
Mnoho problémů v životním prostředí se prohlubuje a stále přetrvává sociální nerovnost. Hospodářské trendy EU stagnují, globální úroveň hlavních nových průmyslových zemí a rostoucí nerovnováha při rozdělení severjih znamenají zvýšená rizika pro udržitelný rozvoj. Komuniké čerpá ze základních komponent SDS: • jeho základních principů, které musí být posilovány; • jeho metodiky, založené na zlepšeném vytváření politiky s větší soudržností a koordinací, výměna dobrých praxí, opatření týkající se záměrů a cen, které odrážejí náklady na životní prostředí, investice do vědy a technologií; • jeho priorit, které se soustředí na podnebí a spotřebu energie, management přírodních zdrojů, dopravu a využití půdy, hrozby pro zdraví veřejnosti, chudobu a společenské vyčlenění, a dopady na demografické stárnutí populace a globalizaci. Komise zdůrazňuje roli, kterou hrály Strukturální a Kohezní fondy v oblasti infrastruktur životního prostředí, na omezení dopadu dopravy na životní prostředí, při obnově průmyslových nebo přírodních míst a regeneraci měst. Ve svých návrzích, které berou v potaz názor veřejnosti zjišťovaný v říjnu 2004, klade Komise důraz jak na potřebu poskytovat odpovědi v dlouhodobém horizontu, tak na stanovení jasných průběžných cílů. Komise chce zavést nové termíny pro zlepšení kontrolních mechanismů. Také volá po zvýšení povědomí na straně veřejnosti a těsnější spolupráci mezi veřejností a soukromým sektorem na všech úrovních. Stručně řečeno, je to společnost jako celek, která potřebuje přejmout vlastnictví Strategie udržitelného rozvoje. Na základě dialogu mezi institucemi, a zejména výsledků diskuse v Radě Evropy ve dnech 22. a 23. Března, bude Komise prezentovat koncem roku druhé komuniké, které bere v potaz názory všech aktérů zapojených do hry.
Evropský parlament ECB předvídá pokračující zlepšování hospodářství EU Evropské ekonomiky v roce 2004 a první měsíce roku 2005 signalizují obnovu a růst po období zpomalení ekonomiky, jehož jsme byli svědky v minulých letech. Tyto údaje sdělila Evropská centrální banka (ECB), resp. její viceprezident Lucas Papademos, který v úterý toto tvrzení prezentoval Hospodářskému a měnovému výboru ve výroční zprávě. Skutečný HDP v eurozóně vzrostl o 1.8% v roce 2004, a přestože ECB toto zvýšení považuje pouze za mírný nárůst, částečně kvůli cenám ropy, jednalo se o nárůst (ve srovnání s růstem 0.5% v roce 2003). Hlavními důvody tohoto růstu jsou dle odhadu ECB nízká inflace, nízké úrokové sazby, nízký růst mezd a spotřebitelských cen. Každoroční inflace HICP (Harmonizovaný index spotřebitelských cen / Harmonised Index of Consumer Prices) byla 2.1%, což zůstalo v porovnání s předchozími léty nezměněno díky pokračujícímu umírnění ve vyplácení mezd. Navíc klíčové úrokové sazby ECB zůstaly na historicky nízké úrovni během celého roku 2004, jak vysvětlil pan Papademos. Pokud mohou být tyto záležitosti překonány, věří ECB, že Evropa může očekávat další růst v letech 2005 a 2006; nicméně pokud bude pokračovat růst v úvěrovém a měnovém trhu, pak to případně může vést ke zpomalení ekonomiky. Několik členů parlamentu se dotazovalo na pozici ECB s ohledem na změny ve smlouvě o stabilitě a růstu/Stability and Growth Pact, jež zavádí větší flexibilitu pro Výbor a Komisi. Pan Papademos řekl, že ECB chtěla vidět jasné odhodlání pro zavádění smlouvy. Když byl pan Papademos dotázán na Lisabonskou strategii, odpověděl, že ECB ji bude podporovat tím, že bude udržovat stabilitu cen. Co se týká role členských států, řekl, že "strukturální reformy mají za cíl růst flexibility a
5
konkurenceschopnosti v práci, výrobě a kapitálových trzích a že výrazně zlepší vyhlídky neinflačního hospodářského růstu v eurozóně".
Květen 05
Podrobnosti o akcích
Organizátor
11.-12.května
Budoucnost atomové energie v Evropě
PS
12.května
Workshop „Game Structures & Collaborative Environments”
EK
18.května
Seminář o podnikání & hospodářském růstu
PS
19.-20.května
“Evropský summit měst a regionů” Wroclaw - Polsko
CoR
20.května
“E-democracie, e-účast; jaká je role regionů?”
CoR
19.-20.května
Směrem k učící se společnosti: eLearning v eEvropě 2005
EK
24.května
Síťování ve výzkumu a inovacích v EU
PS
25.května
Udržitelný rozvoj v evropských regionech
PS
26.-27.května
Evropská konference o inovacích a E-Business
EC
30.května
Inovační modely a metody v rozvojové expertíze
31. května3.června
Konference Zelený týden 2005
PS EK
Legenda: EC – Evropská komise; ECO – Evropská rada; EP – Evropský parlament EIB – Evropská investiční banka; CE – Centrální banka CoR –Výbor regionů; ECSC – Hospodářský a sociální výbor PS – entity soukromého sektoru; ZiB – Kancelář Zlínského kraje v Bruselu ERRIN – Evropský výzkum regionů & síť inovací
Vzdělávání a kultura Akce družebních měst – Výzva k návrhům na podporu aktivního evropského občanství 2005 Socrates – Výzva k předkládání projektů a návrhů vztahujících se k profesnímu a celoživotnímu vzdělávání Erasmus Mundus – Výzva k předkládání projektů na zavádění Akcí 1, 2 a 3 v akademickém roce 2006/2007 a Akce 4 v roce 2005 programu interkulturního porozumění Leonardo da Vinci – Druhá fáze – Výzva
k předkládání projektů na podporu akci valorizace (Konference a výstavy) k propagaci a využití výsledků projektů Leonardo da Vinci MEDIA PLUS – Výzva k předkládání projektů na zavádění programu k podpoře rozvoje, distribuci a propagaci evropských audiovizuálních děl
Uzávěrka
Spojení
Různé
OJ C259
Různé
OJ C257
Různé
3.5.2005
OJ C047 OJ C048
24.6. 2005 OJ C077
6
MEDIA PLUS — Výzva k předkládání projektů na projekty rozvoje a výroby (nový talent media, jednorázové projekty a břidlicové financování) MEDIA Distribuce – Podpora televizního vysílání
31.5.2005
OJ C272
Různé
OJ C322
8.7.2005 1.12.2005
OJ C044
Různé
OJ C319
4.5.2005 9.9.2005
OJ C322
24.05.2005
OJ C034
Zaměstnanost a sociální záležitosti
Uzávěrka
Spojení
Zaměstnanost
Uzávěrka
Spojení
Různé
OJ C252
31.5.2005
OJ C002
Informační společnost
Uzávěrka
Spojení
Program eTEN (2005–2006) – Výběrové řízení na nezávislé odborníky
31.12.2006
OJ C283
Výzkum & vývoj
Uzávěrka
Spojení
13.7.2005
OJ C079
Výzva k předkládání projektů na nepřímé akce výzkumu a vývoje podle konkrétních programů na výzkum, technologický rozvoj a demonstrace: Strukturování ERA
15.6.2005
OJ C063
Výzva k předkládání projektů na nepřímé akce výzkumu a vývoje: Podpora pro souvislý rozvoj politik
19.5.2005
OJ C325
Výzva k předkládání projektů pro nepřímé akce výzkumu a vývoje: Strukturování evropské výzkumné oblasti – Aktivita: Lidské zdroje a aktivity mobility
18.5.2005
OJ C013
Výzva k předkládání projektů na nepřímé akce výzkumu a vývoje podle konkrétního programu pro výzkum, technologický výzkum a demonstrace: strukturování ERA
19.7.2005
OJ C091
evropských audiovizuálních děl MEDIA Distribuce – Podpora mezinárodní distribuce Evropských filmů a síťování distributorů do výběrového schématu Tempus III – Výzva k předkládání projektů a projekty vztahující se k profesnímu vzdělávání ve spolupráci s třetími zeměmi Asie a Středozemí
Podpora televizního vysílání audiovizuálních her EU Události odboru EU Science; Věda a společnost nad rámec FP6
LIFE 2004-05 – Projekty propagující zavádění politiky životního prostředí Společenství Výzva k předkládání projektů na akce v oblasti energie podle inteligentní energie – Evropský program
Zdraví a ochrana spotřebitele
Výzva k předkládání projektů na nepřímé akce výzkumu a vývoje podle konkrétních programů pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace: ‘Integrace a posílení evropské výzkumné oblasti’
Nové výzvy Vydání uzavřeno v Bruselu dne: 30.4.2005
7
