vySoČINY SBoRNÍx VLAsTIVĚDNÝ oddíI věd Dřírodních
VLADIMiR
Náměšťské rybníky 1959 _
].987
FIALA
1985 a ieiich ptactvo
rybníkyna jaře 1951uplynulo 35 let. Běhemté od mé první exkurze na Náměštské doby se změnily k nepoznánía změnilo se i je].ichptactvo. V roce 1960 jsem uveřejnil poznatcích. V dal. v tomto sborníkuprvní nedokonalouinformaci o svých dosavadnÍch šíchletech jsem publikoval dílčívýsledky o hnízděnípotápek (1961'1974a'1976)'ka. chen (]-966a, 1966b'1972J'lysky černé(1978)a takéo průtahubahňáků[1973)a racpohled na dosa. kovitých (1974b).V tomto příspěvkubych se pokusil o komplexnější údajipro rok 1986). vadnívývoj,zahrnujícíi dalšílétaaŽ do roku 1985Ís dílčími Vodní ptáci Žijí u nás v prostředí, jehož podmínky úzce souvÍsíse způso. bem obhospodařování rybníků. Po Staletí se tento způsob, odkázaný především na ručnípráci, neměnil. Teprve v 2. polovině tohoto stoletÍv něm nastala prud. ká změna, způsobená vylučováním ruční práce, její náhradou těžkými mechanismy, ztrátou zájmu o vyuŽití okrajové ve8etace okolními zemědělcÍ a snahou dospět co nejefektivněji k rychlým hospodářským výsledkům.Tím utrpěla i es. tetika krajiny. Chov ryb se začal itrtenzifikovat dříve nepředstavitelnou měrou a začal se kombinovat se stejně intenzívním chovem domácích kachen, coŽ si vyŽádalo výstavbu rozsáhlých objektů na březích rybníků, jejich oplocení i s částÍvodnÍ plochy a zÍizení příjezdových cest. Současně se začalo omezovat přÍrozenézázemí rybníků, rozsáhlé louky. Po zotáni byly měněny bud v pole nebo po melÍoraci znovu v louky, avšak s monokulturními travinami. Na rybnÍky méně dotčené hospodářskou činnostÍ začal rekreační nápor. Ze zástavby ojedinělýmÍchatami vyrostla chatová městečkas nároky na příjezdovékomunikace, dodávku elektřiny, přístaviště se čluny atd. V rekreačnÍsezóně k tomu přibylo mnoŽství parkujícÍch aut, přÍVěsy' stany a o prázdnÍnách'pionýrskétá. bory. Intenzifikovalo se i myslivecké vyuŽitÍrybníků. Během svého působenÍna Náměštských rybnících jsem všechny tyto změny pečlivě zaznamenával a sledoval jejich důslerlky na stavy vodního ptactva a Je. ho sloŽení.Náměštské rybníky se na takový výzkum velmi hodí. |de o nepříIiš rozsáhlou rybniční soustavu (celkem 191 ha, po přestavbě Dubovce v r. 1984 téměř 200 ha, vÍz mapka na obr. 1. a 2.) s 24 rybníky, poměrně přehlednými. Vodní ptáky tze zd'e dosti dobře spočítat.Soustava je natolÍk izolovaná, že ne. dochází k přeletům na jiné vodní plochy. Rozmanitost biotopů umoŽňuje poznat ekologické nároky jednotlivých druhů a jejich ekologickou pruŽnost. Důsledky každéhozásahu do přírodních podmínek je moŽno sledovat názorně podle změn hnízdnÍchstavů. V této práci jsem vynechal vývoj stavů z let 1952_58' nebot výsledky z té doby od roku 1959 nebyly na takovéúrovni,aby byly s pozdějšímivýsledky srovnatelné. 203
jsem používalke zjištěnístavu ptákůzhruba ste]németodiky,i když postupnězpřes. ňované'Výsledkyz druhépolovinymých výZkumů[asi od roku 1973)jsou ovšemznačně přesnějšínež ty z první poIoviny.]e to logický clůsledekpostupného prohlubování z k u š e n o s at íS t á l ed o k o n a 1 e Í šD í hr o z k o u m á n1ío k a l i t v ' NlETODIKA a) Změny přírodních podrnínek o p ř í r o d n í c hp o d m í n k á c h N á r n ě š ť s k ý c h r y b n í k ůa j e j i c h z m ě n á c h m á m n e přetrŽité záznamy od roku 1952.Zaznamenával jsem si výši hladiny na jednotli. vých rybnících, dobu jejich napouštění,vypouštění či letnění, stav Vegetace i všechny techlnické zásahy: přestavby Tybníků,vyhrnování břehů, Výstavbu kachních farem, ambulantní chov dornácích kachen, zÍizování oplocenÍ,rušení pastvin a luk' jejich melioracÍ,Zatrubněnípřítokůa odtoků,výstavbu chat a dal. š í c hz a ř í z e n ík n i m , r o z s a h t á b o ř e n í a t d . V m a p c e I o b r . 1 a 2 ) 1 e u v e d e n o , k d y ilyly takové.hlavní zásahy provedeny. Klimatické podmínky jsem sledoval na základě dennÍch záznami o počasÍ.Jejich měsíčníprůměry [u teplot) či úhrny Iu sráŽekJ jsem si ověřovaI u Hydrometeorologickéhoústavu. Charakter rybníků v 50. letech jsem zachytil na velkém mnoŽstvífotografií' se kterými je moŽno srovnat Současnýstav, dokumentovaný u hlavnÍch rybníků Zaměřením jejich tvaru a jejich Vegetace převáŽně v době zámtzu v zimě 1983/ 84. Na obr. 3 je takto porovnán stav největšíhoa nejdůleŽitějšíhorybníka Du. b o v c e v r o c e 1 9 8 3s e S t a v e mv r o c e 1 9 5 7 .N a o b r . 1 j e t a k t o , i k d y Ž m é n ěp o d r o b ně, Srovnána situace na druhém největšímrybníku, Novém Studeneckém.Z to. hoto srovnání je patrné, jaklze v krátké době změnit tvar a charakter rybníká za použitídnešnítechniky. Vypuštěníkapitoly o historii Náměšťských rybníkůjsem se snažilnahradit alespo:'} zakreslenÍm zrušenýchrybnÍků[v mapce čárkovaněJs uvedenímdata jejich posledního napuštění. Tato práce byla původnězamýšlenave většímrozsahu v němčině,aby byla dostupnái zahranÍčníÍn čtenářům. Proto jsou některétexty v mapkách německé,což snad neovlivňujei srozumitelnostpro našečtenáře.V tétoúpravěs]oužíi jako příloha k německému shrnutí. b) Ziišťováníhnízdníchstavů Má metoda zjištování hnízdnÍchstavů vodnÍch ptáků spočíváv souběŽnérn sledování jejich početnÍhostavu opakovaným sčítáním{od jejÍch příletu do do. by odletu, případně i při zimováníJ a sledování postupu jejich hnízdění.SčítánÍ jsem prováděl převáŽně v týdenních intervalech pomocí ,,úplnýchkontrol.., tj. takových kontrol, při nichž jsem zkontroloval během jednoho dne, v pozdějšÍch Ietech, kdy jsem rybníky obcházel pěšky, i během dvou dnů, celou rybniční soustavu. Zárukou spoIehlivosti výsledků byla předevšímkontinuita pravÍdelně opakovaných pozorování. Takových kontrol jsem provedl do roku 1986 B75. Ke zjištěnÍcelétr,orozsahu hnízděníjsem přidával ještě dalšíkontroly, při nÍchŽ jsem kontroloval hnÍzda především na velkých a méně přehledných rybnících, která jsem nestačil zachytit při úplných kontrolách. Tím vzrostl celkový počet kontrol na 1140. Na základě sčítánÍptáků isem určoval velÍkost populace Ipře. d e v š í mu k a c h e n J , p o d l e n á l e z u h n í z d a j e j i c h o p a k o v a n ý c h k o n t r o l r o z s a h
204
skutečnéhohnízdění a podle počtu a velÍkosti rodinek rozsah úspěšnélro ltníz. dění. Zjištěníhnízdníchstavůpomocí nálezů všech hnÍzd jsem prováděI jen u drtrlrů,vázaných umístěnímhnízd na určitéomezené vodní prostředÍ a přÍtom má. )o citlivýclr na opakované rušenÍ[Podiceps cristatus, P. nigricollis, P. ruficolis, Eulica atra, Gallinula chloropus), nebo u druhů vyskytujícíchse v rnalémpočtu párů. K zjištěnípřesného stavu u potápky černokrké(Podiceps nigricollis) jsem si od roku 1976 označoval všechna hnÍzda ziračkami s čísly,u ostatních druhů j s e n s i z a k r e s l o v a l d o m a p e k r y b n í k ůJ e n j e j i c h p o l o h u , c o Ž s t a č i l ok r o z l i š e n í . U kachen, s širokou moŽnostíumÍstěníhnízd, by bylo nereáInézjistit počet hnÍzdícíchpárů pomocí nálezů r;šechhnízd. Nebylo by to také rozumné,protože by se neúměrně zvýšily Ztráty při hnízdění.Ke zjištěnÍvelikostÍ hnízdní popu. 1ace jsem proto pouŽil grafického znázornění tvorby a vývoje populace od přÍ]etu aŽ po dokončení hnízdění na podkladě týdenních sčítání.Rozsah úspěšného hnÍzdění jsem určoval registrací pokud možno všech kachních rodÍnek' Rozsah neúspěšnéhohnízdění nebo nehnÍzděnívyplynul srovnáním úbytku sa. miček na hladině s přírůstkem sedÍcíchsamiček, stanoveným zpětným výpočtem ze stáří rodinek. Podrobnosti této metody jsou obsaŽeny v mých zatím neu v e ř e j n ě n ý c h p ř í s p ě v c í c h ( ' ' S k l a d b a p o p u l a c e k a c h n y d i v o k é a z j i š t ě n íh n í z d . ního stavu.., ,,Velikost populace a rozsah úspěšnéhohnízdění u poláka velkého a choclrolačky'.].Tuto metodu jsem propracoval do definitvní podoby aŽ v poz. dějších letech a některé výsledky z dřívějšíchlet jsem pak poopravil, nebot všechnypotřebné podklady jsem měl i z dřívějšídoby k dispozicÍ. U čejky chocholaté (Vanellus vanellus) jsen sledoval obsazování revírů a počítalobletující ptáky v době vodění mláďat nebo s]edoval rodinky dalekohledem v době jejich staŽení k rybníkům.U racka chechtavého {Larus ridibun. dus) jsem sledoval celý průběh hnízděnÍna menšíchkoloniích. Na velkých koloniích jsem provedl hrubé sčítáníhnízd v době vrcholu hnízdění,které jsem doplnil o odhad počtu později hnízdícíchpárů, kdyŽ jsem procházel koloniemi při sledování hnízdění jiných druhů ptáků. U tak masově hnÍzdícíhodruhu by většípřesnost neměla smysl. Změny početnÍhostavu hlavnÍch druhů vodnÍch ptáků v Z7letém obdobÍ j s o u v y j á d ř e n y p ř e d e v š Í mg r a f i c k y ( o b r . 4 - 6 ) . U k a Ž d é h od r u h u j e v y z n a č e n i průměrný stav a zprůměrovaný průběh změn regresnÍ přímkou, přičemŽ re 8resní součinÍteludává průměrnou ročnízměnu v procentech průměrnéhosta. vu. Součinitel lineární korelace r slouŽí k posouzení stupně linearity těchto změn (při r:1jde o p ř í m k o v o u z á v i s l o s t ] . Z m ě n y u v ě t š i n yd r u h ů [ v d l o u h o . dobém pohledu) probíhajÍnelineárně, nejčastěji ve vInách, coŽ vyjadřuje sou. činÍtelr nízkou hodnotou. Pokles, který zasáhl v posledních letech i nejběŽněj. šÍdruhy' výrazně změnil dosavadnÍvysokou pozitÍvnítendenci změn jejich stavů, což sníŽilo koeficient lineární korelace {srovnej FIALA 19B2J. Vysoký pozitivní koeficient zůstal jen u dvou druhů (Charadrius dubius, Podiceps cristatus, *r ) 0,5]. Jasný negativní vývoj (-r ) 0,5] je charakteristický pro mÍzející druhy (Anas crecca' A. clypeata, A. querquedula, Tringa totanus' ale také Vanellus vanellus).
205
P Ř Í R o D N ÍP o D M Í N K Y N Á M Ě Š Ť S K Ý C HR Y B N I K Ú A J E ] I C H Z M Ě N Y J á d r o N á m ě š t s k ý c l i r y b n í k ůl e Ž Í v n a d m o ř s k é v ý š c e 4 1 0 m ( D u b o v e c ,N e t u š Í IN , . Č a s t o t i c k ý ] .V ý š k o v ý r o z d í l l n e z i h o r n í m i r y b n í k y { D o n á t a Č e p i č k a 4 6 0 r n , P ř i b y l 4 5 0 m J a n e j d o l n ě j š í mR a t h a n e r r r[ 3 9 0 m ] č i n í5 0 - 6 0 m n a v z d á . Ienost 8 km. Jediným zdrojem vody jsou atmosférickésráŽky s ročním průmě. rem 590 mm. DůleŽitéjsou zejména zimní sráŽky, nebot jen po zimách. bohatých Ila sníh se doplní v předjaří rybníky po podzimních výlovech. Kdysi' v době rozkvětu rybníkářství, kdy měIa tato rybniční soustava rozlolru 357 ha {stav z r o k u 1 7 9 0 J ,s e v y r o v n á v a l a v o d n Íb Í l a n c eS p o j o v a c í mk a n á I e m P o u l í k - D u b o . rlec. V době rušení četných rybníků v 1. třetině 19. stoletÍ tento kanál zanikl. od té doby trpí některé rybníky v suchých letech nedostatkem vody. Stav lrla. c1inyneodvisí jen od úrovně a rozdělení sráŽek, ale i od časovéhosledu výIovu rybníků a od zkušenostírybničníchhospodářů. Ve sledovanémobdobí byl nízký stav vody v letech 1964, 1968, 1'970-77, 7978-79, 1981' 1983 a katastrofálně ltízký v abnormáIně suchýclr letech 1973 a 1974. Stav hladiny na jednotlivých r y b n í c í c hj s e m p o c e i o u d o b u p o d r o b n ě s l e d o v a l , p r o t o Ž e m á n e o b y č e j n ěv ý r a z . rrý vliv na stavy vodních ptáků a rozsah jejich hnÍzdění. Nejdůležitějšíilčinitelem ve skladbě a bohatství avifauny je stav vegetace rra rybnících. Když jsem zahájÍl průzkum Náměšiských rybníků' byl jsem pře. kvapen, jak nalé změny nastaly Ve stavu vegetace ve srovnání se staršímizprá\ , a m i [ Č A P E K 1 8 8 5 - 1 9 2 4 , N o V Á Č E K 1 9 3 7 ] .J d e p ř i t o m o r y b n i č n ís o u s t a v u z a I o Ž e n o up o s t u p n ě v p o l o v Í n ě1 4 . s t o l e t Í[ p á n i z L o m n i c e ] , v 1 . p o l o v i n ě 1 5 . s t o . Jetí [zemané zPozďatína a z okarce] a na přelomu 15. a 16' století [páni z Pernštejna) s převáŽně mělkýnrÍ rybníkil. Rybníky nezarůstaly, i kdyŽ se na nich Žádné velké zásahy neprováděly. Tyto se omezovaly na kaŽdoročníkosení porostů, občasnéletnění nebo vymrzání dna v zimě, nebo na regulaci porostů výškou hladiny. |en zřídka se prováděIy výraznějšízásahy jako omezování orobince hlubokým řezem pod hlaclinou, vykopávání ostřicových stoliček či kořenů rákosu. Podle NoVÁČKA (1937] zárostné pochody neprobíhaly z toho důvodu, Že do rybníků obklopených lukanri byl jen v maié míře splachován materiál z polí a sedimentačníúčinekvody byl malý, protoŽe šIo o vodu chudou na váp. no. Materiál' který produkuje detritus, byl kaŽdoročnímkosením odstraňován. Pokud se během roku vytvořil' byl při výIovu odplaven. Podstatnou část pobřeŽnÍ vegetace Náměštských rybníků tvořil zblochan vodní (Glyceria aquatica), zejména na horních koncÍch rybnÍků.Porosty zblochanu se udrŽovaly v mezích kaŽdoročnímkosením. Usušený zblochan se po. uŽíval jako stelivo' k přikrývánÍ brambor, při nedostatku píce Í jako krmivo. Nové výhonky spásal dobytek. Na vnějším okraji zblochanu byly rozsálrlé porosty ostřic Ihlavně Carex vesicaria, místy C. hudsonii, vtroušeně C. gracilis|. ostřice přecházely v rozsáhlé louky, které obklopovaly většinu rybníků.Kosily se dvakrát do roka i s ostřicemi hluboko do vody, jejíŽ hladina se za tím účelem i sniŽovala. U rybníků s pastvinami šly louky aŽ k okrajÍ vody vlÍvem spáSání porostu dobytkem. Tvrdé porosty byly poměrně tnáIo rozsáhlé. Jejich hlav. ní složkou byl orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), který vytvářel buď pobřeŽní porosty nebo menšíostrůvky, nejčastěji však prstence odděIenéod trře. h u v o l n o u h l a d i n o u [ d ř í v e n a K a c í ř i a N . S t u d e n e c k é mz, a Č a p k a t a k é n a V r . b i n c i , M a r š o v c i a H r a n e č n í k u ,d o r o k u 1 9 8 3 j e š t ě n a D u b o v c Í ] .o r o b i n e c š i r o .
206
lÍstý (Typha latifolia) tvořil jen rnÍsty menší ostrůvky IHIad, Kacíř, Stejskal' Štěpánet1.Jako druh máIo expanzívnínemusel být omezován. Rákos N1aršovec, obecný (Phragmites communis) neměl nikdy na Náměštských,rybnícíclrvedoucí postavenív pobřeŽní Vegetaci. Vytvářel menšíplochy na DubovcÍ,N. StudenecVrbinci a Čepičce.Dost řídké porosty byly prorostlé ostřicí (západ. kém,Štičím, S t r a n a D u b o v c e ] . . I r á k o s b ý v a l k o s e n a p o u Ž í v a ls e n a r á k o s o v éo m í t k y ' P r a k . ticky veškeréporosty Se pro nějaký účelvyrrŽívaly.Na jaře bývaly okraje rybrríkůténrěř holé a dřívějšíornitologové si právě na to stěŽovali. Čapek Si pak kaŽdoročnězapisoval v deníku posiup růstu nové vegetace. V 2. poiovině 50. Iet nastal v metodách, kterými se otnezoval rťlst rozsahu \'egetace,zlom. liž nebylo moŽno ZajÍstit v dostatečnémrozsahu ruční práce a zájem zemědělců na plném vylŽívání porostů zmize!. Nastala éra vyhrnování břehů,v níŽ hlavním prostředkem protÍ zarůstánírybníkťrse stal buldozer. Při méně vhodném, avšak častějšímpostupu se vytvářely z Vyhrnutého materiáIu okrajovénáspy, při vhodnějšímpostupu ostrůvky se Strmými břehy. Tyto úpraby se clělaly jen nahrubo bez zatovnání povrchu. Na vyhrnutých rybnících se sloŽení pobřeŽní Vegetace zcela zménllo. Vylrrnutá zemina zarostla převáŽně kopřivami (Urtica sp.), dříve zde téměř neznámými, bodláčím (Carduus sp.J' maiiníkem {Rubus idaeus), či jinými většinou plevelnýmÍ rostlinami. Tím ryb' n:ky nesmÍrně utrpěly Í po Stránce estetické.obvodové valy byly jen z menší části po několika letech odváŽeny a tepr"ýeod roku 1978 se začaly urovnávat. OkrajovénáSpy Zabraňovaly odtoku vody z okoiních luk IpozdějÍse dělaly již přerušovanéJ,takŽe zde vznikla baŽinatá místa, která zarostia zb].ochanenrvod. ním, chrasticí rákosovitou (Baldingera arundinacea), Sítinou [|uncus sp.) a různými travinami. Tírp se Zvětšil rozsah neobhospodařovaných ploch. Vyhrnování se prováděIo buď v zimě po předclrozím výIovu rybníka' kdy se bahnité dno rybníka Zpevnilo promrznutím, nebo v 1étěběhem letnění rybníka. PobřeŽní vegetace se změnila i v místech, kde nebyla vyhrnuta, tím, Že se jiŽ nekosila. Porosty zblochanu vodního zhoustly a polehly, čímŽse zarůstací proces urychlil. NevyŽínánímluk kolem břehů se zkazlly travní porosty, v nichŽ se míSty rozmohla sítina, např. na západni straně Dubovce. Tvrdé porosty zhoustly a výtazné zvětšÍlySvou plochu. Nejvýrazněji se to projevilo na Dubov. ci (obr. 3], kde se šířka prstence orobince úzkolÍstéhozvětšila z 10-15 m na 30-50 m a šířka porostu rákosu.obecného místy aŽ na 50 m. K zvětšenírozsahu těchto porostů napomáhalo Í střídání nízkéa vysoké úrovně vodnÍ hladiny v 70. letech, které podporovalo střídavě šířeníobou druhů tvrdých porostů,aŽ místy mezi nimi volná hladina zce|a zmizela. Při tomto vývoji úplně zmizel biotop, který má pro některé druhy ptáků rozhodujícívýznam. Je to biotop reprezentovaný lučnÍmirybnÍky Ikdysi N. Čas. totický, Myšník, Čepičkaa další), nízkými travnatými ostrůVky a poloostrůvky IN. Studenecký, Stejskal] a travnatými přechody z luk do rybníků [dříve na Netušilu, ostrovci a Donátu]. objevil se zde zato nový biotop, který zde dříve nebyl, reprezentovaný ostrůvky se strmýmÍ břehy, hustě zarostlými kopřivami I N . S t u d e n e c k ý 'M y š n i k ' p o z d ě j i i D u b o v e c ] . Postup přeměny jednotlivých rybníků a jeho důsledky nemohu pro nedo. statek místa podrobněji popisovat. Éra vyhrnování břehů byla zahájena na Mar. šovci'a Hranečníku v zimě 7956157.Postupně byla vyhrnuta většina rybníků. Data těchto zásahů jsou uvedena v mapkách na obr. 7 a 2. Některé rybníky
207
ír y R},Bru ĚšŤsrÉ tvÁtvt o
)so . ''0o
7€o
t I
Kacíř rlE
'|
niali*-,
Hlad
+ N
tfizshl ' oplocan "a,áua/)
\ . Č s n v'
- Entenzucht kochni formo
Noyý sruoervrcxÝ
t982
znázorněn obr.1. Náměštskérybníky, západní část. Stav rybnÍka Nového studeneckého ve třech stadiích:ísss:-zo [nahoře S ostatnímirybníky], 1957,Í982 (dole v dvoj. násobném zvětšení).Původnírozloha rybníka 26'9 ha.
Zahródko
1,ň%%anský Nový
ostot ice ?.
Ocmonice
%
Dubovec
Stelsto/ Plocký dvůr
Konól
Poulík_Duboveq
Bahno
Rozběhlo /ó;s ltail úo
oÍ
2ž
...... Rothon
Yytopil (qs u+o) fr Chmelínek ób |e,4
r y b n í k y , v ý c h o d n í č á s t .L e t o p o č t yu s o u č a s n ý c hr y b n í k ůu d á v aj Í r o k 0 b r . 2 'N á m ě š ť s k é ( v ě t š i n oz i m u ) s t e c h n Í c k ý mz á s a h e m . Z r u š e n érybníky značenyčárkovaně ( v z á v o r c e p o s l e d n ír o k n a p u š t ě n í J .
209
byly přitonr zcela přestavěny. Na obr. 1 je to znáz.orněnclu Nového Studenec' kého .Stav z roku 1957 znázotňuje původnívzhled rybnÍka s ploclrými travna. tými ostrůvky a strojatínskou baŽinou u severozápadního přítoku. Na západní straně bylo velÍképastvisko, na severnÍ straně úhor s mokřinamÍ a skupinani b a l v a r r ů ( p r á v ě j e h o e x o t i c k ý r á z a b o h a t s t v í p t a č í I l ož i v o t a m ě z Í s k a l p r o N á m ě š ť s k ér y b n í k y ) ' n a j i Ž n í s t r a n ě n l o k r á l o u k a . V e v l a s t n í m a p c e j e v y z n a Čen stav po první přestavbě v roce 1958. Strojatínská baŽina byla změněna v samostatný rybník. Podél celé jiŽni, západní a severozápadní Strany vznikly náspy, většÍnousouvislé, z vyhrnutélro materiálu. Z vytrrnutéhtomateriálu by. ly také navršeny 2 ostrůvky: na severozápadní straně ',Husí.. {hnízdištěhusy v e l k é ) ,u j i Ž n í h ob ř e h u , , J Í Ž n í .1. m í s t ok o n c e n t r a c ík a c h n y d i v o k é J .D a l š ío s t r ů vek na sverní straně . ,,Borovicový..- byl pozůstatkem původníhoúhoru. Na třetÍ mapce je vyznačen stav z roku 1982 po poslední úpravě a jiŽ s třemi kach. ními farmami. strojatín byl změněn v zátoku. Vysoké holé ostrůvky v oplocené části na severovýchodní straně vznikly navršenÍmmateriáIu z rozsáhlé mělči. ny porostlé řídkým orobincem, která byla bohatým hnízdištěm všech druhů potápek v 2. polovině 70. Iet a místem velké kolonÍe racka chechtavého,Hnizdění ptactva zůstalo omezeno jen na severozápadnÍStranu rybníka. Na obr. 3 je vyznačen původnístav Dubovce v roce 1957 s ízkým přerušovaným prstencem orobince úzkolistéhoa s porosty ostřic kolem severní zátoky a západního břehu. Na druhé mapce je nakreslen stav z roku 1983 těsně před přestavbou rybníka, kdy z bohatě čIeněnéhorybníka vznikla nádtŽ bez porostů se zvětšenou vodní plochou. Na mapce jsou vyznačeny ostrůvky a poloostrůvky navršenévyhrnutím břehů s ostřicemi a zblochanem. Při srovnání se stavem v roce 1957 je patrno zvětšenÍrozsahu tvrdých porostů, do nichŽ byly zřízeny Iávky končÍcístřeleckými plošinami, určenépředevším pro zahraniční střelce. V roce 1983 byly jiŽ zčásli rozpadlé. Na příkladu N. Studeneckého a Dubovce je ukázáno, jak rychle se měnil charakter rybníků pomocí moderní techniky. Vytvoření vodních nádrži bez po. rostů je další kvalitativně novou etapou změn. Jako prvnÍ byl takto přestavěn Netušil v zimě 79B7lB2a jako druhý, jak uvedeno, Dubovec v roce 1984.Takové zákroky jiŽ neměnÍ jen druhové sloŽení ptactva' ale ornezují hnízdění na ne. patrnou míru. Zmény se netýkaly jen rybnÍků' avšak postihly i jejich okolí. |ako první byla rozorána louka východně od Stejskala na podzim 1959 (zbytek na podzim 1'972).v roce 1973 byla zorána louka v místě bývalého rybníka Rozběhla, čímŽ se přerušÍl souvislý pás luk, táhnoucí se od Rathanu přes zrušenérybníky Rozběhlo, Malý Dubovec, Vytopil' Starý Studeflecký aŽ k Novému Studeneckému a od něho dále na západ' V letech 1965_75 byla tato tendence na Pozďatínsku přerušena opačnou tendencí. Nastal zde rozmach pastvÍnářstvís chovem volně se pasoucího dobytka. Řada polí zde byla změněna v pastvÍny.NakÓnec se pás. ]o v souvislém pruhu od Donátu přes ostrovec, Kacíř, Vrbinec a Štěpánek po Nový Studenecký. U N. Studeneckého (1961] a Štěpánku (1965) byly postaveny stáje pro dobytek. Po skončeníéry pastvinářství v roce 1975 byly změněny ne. dávno vznÍklépastvÍny zase V pole a začaly se rozorávat i staré původnípastviny: jiŽně od N. Studeneckého 7974, západně od něho 1981 a rozsáIllé pastvis. a Hra. ko u ostrovce 1982. JÍŽdříve byl změněn v pole pás luk mezi ČepÍčkou
+
c' DUBOVEC
N
feld poie
l9s7
10
{pa@caa
/,/
Feld Pole
//
Phrogmttes communts
CY
iiiz Íypho
ongusti|olio
Gtycerio oqvatico
&
!řm
Reste des Kono/s zbytky konóIÚ
!:iÍc
LL
Corex sp. Wie5e
louko
\Nold
les
Bólme
sLromf
Lt.Lttt
ost rov
e
lnsei
-
jd8cí5teg |ov' lovko
:
Entenruclt koch nl formo
-
Zaun plot
:
Weg
-ě
cesto
z u fI u B p . ' t o k
13csÉs ]9šs/o
rr"T"'T"T"tTtT
O
lOO
200
L L L '-TT;
LLVLL SEJbkeI
300m
o technických zásazích). obr.3. Stav rybníka Dubovce v r. 1957 a 1983 (s časovýmiúdaji rýbníka Česko.. .'.jnonu-tsino tohoto vzhled dokrrmentuje Stav 1983 "á-ptuáiuo porostů zbaven úptně při byl níž přestavboú, před ťcsně moravské vrcnoůny a zvětšen [z 31,8ha na téměř 40 ha).
2t1
n e č n í k e m( 7 9 7 5 ) a l o u k a j Í I r o v ý c l r o d noěd M y š n í k u [ 1 9 7 6 J .P a s t v i n á ř s i v í z ť r s t a . I o o m e z e n o n a o v c e ' p r o k t e r és e z ř í d i l z á p a d n ě o d o s t r o v c e v e l k ý o v č i n e c . D A L Š ÍZ Á S A H Y D o P Ř Í R o D N Í C HP o D M Í N E K Velkochov domácíchkachen byl prováděn zprvu rl dřcvěnýclr provizoriích: d o r o k u 1 9 5 4 j e n n a S t e j s k a l u , o d r o k u 1 9 5 5 n a N . S t u d e n e c k é mo, d r . 1 9 5 7 n a Myšníku, od r. 1959 na Netušilu. V roce 1958 byla zÍizena první stáIá farma s budovou, zásobníky krmÍv, krmelci a oploceným rlýběhem na jiŽní Straně Du. b o v c e , v r o c e 1 9 6 0 d a I š Ín a j i h o v ý c h o d n ís t r a n ě N . S i u d e n e c k é h oa v r o c e 1 9 7 0 na západní straně Stejskalu. V Ietech 1980 a 1982 byly postaveny další dvě farmy na N. Studeneckétn.Kromě toho bývají v některých letech chována káčata r'e velkém počtu na dalších rybnících (Myšník,N. Častotický,Donát, Štěpánek, ostrovec, Přibyl]. I přechodným pobytem kachen se změní charakter louky, na které se chov prováděl. objeví se zde kopřivy a bodláčí, čímŽutrpÍ také estetika postiŽenéhorybníka. Rybníky nepoStiŽenéhospodářskou činností se Staly cíIern výstavby rek. reačních chat. Zprvu zde byly chaty jen v maiém počtu na Hranečníkua Podhorníku. Pak se objevily na Vrbinci [1955]' Kacíři [1956J a Přibylu [1959). I v době zákazu výstavby dalších chat v letech 7964-73 se obje'lily dalšíchaty. Po zrušenízákazu v roce 1974 nastalo období horečnéhobudování chat, v němŽ jich bylo postaveno vÍce neŽ Sto. Zastavěn byl celý severní břeh Vrbirrce a Ka. cíte až po h'ráz ostrovce, celá severní a západní strana Hranečníku a téměř c e l ý o b v o d P o d h o r n í k u .N a Š t ě p á n k ub y l y p ř e s t a v ě n y o b j e k t y p r o c h o v d o b y t k a r o v n ě Ž v r e k r e a č n íc h a t y . N a P o d h o r n í k u ,P ř i b y l u ( o d r . 1 9 7 0 J a Š t ě p á n k u1 o d r. 1.974)se kaŽdoročně stavÍ o prázdninách pionýrské tábory. Vznikla tradice rozsáhlého táboření po ceié léto na jiŽni a západní straně Kacíře a na severnÍ straně Přibylu. Táboří se i na Rathanu, Stejskaiu, Netušilu, Myšníku, Dubovci a p ř e d c h o v e m d o m á c í c hk a c h e n i n a N . Č a s t o t i c k é m . Na Náměštských rybnících se objevily ještě další zájmy. V zÍmě 7s73l74 byl oplocen HIad s přilehlým lesem pro výzkumnou činnost ČSAV. V ]etech 1984 a 1985 byly oploceny rybníky Maršovec a ČepičkaS okolím pro velkochov polodivokých káchen k mysliveckým účeiům.V této souvislosti byla zíízena rra Maršovci v zimě 1985/86Iávka s krmeIcem, jdoucí středem porostu orobince úzkolistého. V Ý V o ] H N Í Z D N Í C HS T A V Ů ] E D N O T L I V Ý C H D R U H Ů V o D N Í c H P T Á K Ů 1' Potápka roháč (Podiceps cristatusJ . obr. 5 Stavy potápky roháče výrazné rostly aŽ do vyvrcholenÍ v r. 1980 [51 p.). Vzrůst probíhal v několika zřetelných vlnách, z níchŽ každá byla vyššínež p ř e d c h á z e j í c íf v r c h o l y 1 1 , 1 5 , 7 9 , 2 5 a 5 1 p . ] . N a n ě k t e r é m z p ř í h o d n ý c h r y b . níků byl dosahován postupně stav, který se mi zdál předtím na nich nemysli. telný: Dubovec 1962 6 p.' Stejskal 1968 7 p., Kacíř 1973 6 p., N. Studenecký 1976 B p.' Netušil 1980 17 p., Dubovec 1980 26 p. Na postupné ničení nejvý. znamnějšíchhnízdišt (KacÍř - prstenec orobÍnceúzkolistého1971, N. Studenec. ký - porosty orobÍnce úzkolistého u sev. břehu 1978/79,Dubovec . prstenec orobince úzkolistého po celém obvodě 19B4) reagovaI roháč větší hustotou
2L2
r I
c I 1
Í 2
T
s
Í
a
hnízdění na jiných místech, často podle dřívějších měřítek málo vhodných, např. na rekreačnÍmrybníku Vrbinci s mnoŽstvím chat a stálým provozem lod ě k [ 1 9 8 2 2 p . ' 1 9 8 3 3 p . ' 1 9 8 4 4 p . ] . o s a d i l i m a l é r y b n í k y , n a n i c h Ž d ř - í v en e . l i n í z d i l : N . Č a s t o t i c k ý ,D o n á t , P ř i b y l , H r a n e č n Í kb, a i z c e l a m a l ý Š t i č Íi ,r y b n í ky v osadách fPanský v Zahrádce 7978, 1982, Poulík v okarci 1984 . všechna tato hnízdění byla úspěšná]. Zásahy do přírodních podmínek však v úhrnu natolik vzrostly, Že po roce 1980 nastal prudký úbytek aŽ na 11 párů v r. 1985. Zdá se však, Že adaptabilita roháče překoná Í tento pokIes, jak ukazu'ie výraz. né zvýšenístavu v r. 1986 [23 párů' předevšímkoncentracÍ na N. Str.rdeneckém se 17 p. a Stejskalu se 4 p.l. 2. Potápka rudokrká (Podicops griseigena) Pravidelné hnízdění na Náměštských rybnících skončilo 1913. Hnízdění 2 párů na N' Studeneckém 1959 [hnÍzda s násadami) bylo přerušeno posečením porostů a 1 páru na Netušilu 1980 překaŽeno náhlým poklesem vody. 3. Potápka černokrká (Podiceps nigricollis) - obr. 5 P o v y v r c h o l e n Ís t a v u v l e t e c h 1 9 6 1 ( 4 7 0 p . ] a 1 9 6 2 [ 4 6 0 p . ] ' k d y b y l t e n t o tlruh počtem párů na Náměštských rybnÍcích na prvním místě, nastal tak prudký pokles, Že se zdáIo, Že tento druh odsud úplně vymizí. V suchém roce t974 zd'e úspěšněvyhnízdily jiŽ jen 2 páty. Z toho důvodu jsem Se začal po. tápkou černokrkou intenzívně zabývat a sledoval hnÍzdění kaŽdého jednotlir'éhopáru. Pak však nastal nový vzestup s vyvrcholením v letech 1976 [340 p.] a 1980 (272 p.). Hnízdění se však omezilo postupně na několik málo koloniÍ, kdeŽto v 50. letech a na začátku 60. let byly kolonie na většině rybníků. S dnešnÍmi zkušenostmi sÍ myslím, Že jsem tehdy celkový stav podhodnotil a Že byl v době vrcholení většÍneŽ 600 p. Zanikly především kolonÍe na Přibylu IvyhrnutÍm porostů na západní straně 1966, v prstenci orobince úzkolistého na Kacíři t977 a neobyčejně bohaté hnízdÍštěna N. Studeneckém vyhrnutÍm sev. strany 7978/79.Největší ránu hnízdění zasadÍla ovšem přestavba Dubovce 1984, kde byly dosud největšíkolonie (a patrně vůbec ve StřednÍ Ev. ropě]. To se projevilo poklesem celkového stavu v roce 1984 na 43 p. Hnízdění zůstalo omezeno prakticky na 3 rybníky: Maršovec, N. Častotický a Čepičku, ke kterým se přidal od r. 1985 po 6leté přestávce zase N. Studenecký, čímŽ vzrostl stav v r. 1985 na 76 p. a 1986 na 85 párů {hlavně N. Studenecký a Mar. š o v e c] . 4. Potápka malá (Podiceps ruficollis) . obr. 5 Do vysokých stavů v letech 1959-62 (průměrně 73 p.J zasáhla tulrá zima 1s62l63,po níŽ došlo k poklesu na méně neŽ polovinu [1963-1974 průměrně 32 párůJ. Pokles dovršÍla|éta 7973-74 s nízkým Stavem vody. Prudký vzestup po naplnění rybníků v roce 1s75 (7975_1977 průměrně 57 p.), následovaný ještě výjimečně vysokým stavem v roce 1980 [62 p.), však nebyl trvalý. od roku 1981 nastal prudký úbytek aŽ na 77 p. v roce 1985 [19B1-B5 průměrně 24 p.' 1986 vzestup na 26 p.). zatímco dříve hnízdila potápka malá téměř na všech rybnícÍch,v roce 1984 jiŽ jen na g a 1985 na 7 rybnícÍch (1986 na 10 r v b n í c í c )h.
2L3
5. Volavka popelavá (Ardea cinerea) Z dřívější doby bylo známo ojediněIé hnízdění na stráních řek Jihlavy a oslavy [dle Smítala např. u hradu HoloubkuJ. V roce 1963 vyhnízdil 1 pár ve smrkovém lese jiŽně od Maršovce. V roce 1964 hnÍzdily zde již 2 páty, z toho jeden v témžhnízdě jako v roce 1963. V roce 1965 jsem našel obsazenéhnízdo ve smrkovém lese mezÍ Dubovcem a Stejskalem a další pár, jehoŽ hnízdo se mi nepodařilo nalézt, hnízdil rovněŽ poblíŽ Dubovce. od té doby jsem lrnízdění nezjistil, ač nenÍ vzhledem k častémuvýskytu ptáků v hnÍzdnídobě vyloučeno. 6. Bukáček malý (Ixobrychus minutus) . obr. 6 V obdobÍ mezi oběma válkami hnÍzdil na všech rybnících s rákosinamÍ Ikaždoročně4_5 párů]. V době začátku mých výzkumů hnízdil sice ještě pra. r'idelně, ale většinou jen v jednom páru na Vrbinci, Dubovci a N. Studeneckém. Na VrbincÍ jsem zjistil naposledy hnízdění v roce 1955' kdy se začala stavět u rákosiny, v nÍŽ bylo hnízdiště,chata. V letech 1959-69 našel Havlín celkem 9 hnízd, z toho 7 na Dubovci a 2 na N. Studeneckém IHAVLÍN 1967, 1970). V té době hnízdili ojediněle i na jiných rybnícÍch (Kacíř' Maršovec, Myšník, NetušilJ. Na DubovcÍ hnÍzdil sporadicky do roku 1980 (1978 hnízdo s násadou,1980 se mi nepodařilo hnízdo nalézt], na N. Studeneckém do roku 1978. V roce 1983 jsem sledoval zatím poslednÍ hnízdění,a to na N. Častotick é m ( 1 . v e j c e a Ž 2 7 . v I . , 5 v a j e c , v š e c h n am l á d a t a d o s p ě I a ) . l. Čap bílý (Ciconia ciconia) Dříve zalétali k Náměšťskýrnrybníkům ptáci z hnízd ve Vladislavě a na komíně lihovaru v Náramči. Na začátku 60. Iet bylo umístěno na komíně bývalého pivovaru v Náměšti kolo, které přijali ptáci k hnízdění aŽ po několika Ietech. Pravidelně zd'e hnízdi párek od roku 1967 a téměř kaŽdoročně vyvede mládata. V roce 1981 pohnízdil úspěšnějeden pár na komíně hasičskézbroj. Na jaře 1983 se zde nice v okarci. V roce 7982 jiŽ bylo hnízdění neúspěšné. ještě párek objevil, avšak nehnízdil vzhledem k uŽívání komínu. V roce 1981 začal hnízdit další pár v Pozdatíně. občaného přÍměli přesídlit na telegrafní sloup u tratě severně od Donátu, kam upevnili lrnÍzdnípodloŽku. Párek zde úspěšnědokončil hnízdění, ale toto zůstalo omezeno jen na rok 1981. V sou. časnédobě hnízdí čáp bÍlý zase jen v Náměšti. B. Kachna divoká (Anas platyrhynchos) - obr. 4 Rozptýlené hnízdění v širšímokolí rybníků skončilo prakticky na přelo. rtru 50' a 60. let. V současnédobě hnÍzdíjen u rybnÍků,aŽ na několik párů ko. lem okareckého potoka a v okarecké baŽině nad Poulíkem. Do vysokého sta. vu (alespoň podle tehdejšíchměřÍtekJ v letech 1959_62 zasáhla série tuhých zim 7962163-1964/65' která srazila hnÍzdní stav na nejniŽší z celého sledova. ného období (asi 30 párů). Pak se stavy začaly dosti rychle zotavovat, takŽe v období 1973_81 [průměrně 153 p.] byly zřejmě vyšší,neŽ kdykoliv předtím. Vrcholu bylo dosaŽeno v roce 1976 (téměř 200 párů). Pro tak vysoký počet zde nebylo vždy dost hnÍzdních možností,takže v některých letech část párů nehnÍzdila fhlavně L974, 1979 a 1981). Toto se promítlo posléze i do poklesu hnÍzdního stavu. V roce 1983 hnízdily sice zase jiŽ všechny páry, avšak bylo jÍch jen 49. Pak nasta] zase vzestup na prťtměrnýstav 90 párťr v letech
214
Anas platyrhynchos Í. ,í0,P
Aythyo fuligulo
\ r-.rotr.
EEB
Aythyo fe rina ,=342 Ř š _* \
En**c
NL--^-+ Fulica
ot ro i = .t21P
r;;ara
b*hsR
r\ * i--žr
!1/3%
Ť{ffi-ňďll LS
Y o n e l t u sv a n e I l u s = E,5P
-5
!i
R
řisš-
F..0có^ 3-!1& 8_
\
lr.tO.?E/l
-ť,',,z' o s 9
obr.4. Změny hnízdních-stavů.(v'párech) v období 1959_85 u kachny divoké, poláka chocholačky, poláka velkého, lysky černé,čejky chocholaté a racka chechta. vého {u lysky černébez nehnízdícÍchjectinců).'
1984-85. V době vrcholenÍ hnÍzdních stavů neodpovídaly podzimní stavy většímu rozsahu hnízdění a zdaleka nedosahovaly úrovně z let 1959-62. Souviselo to patrně se vznÍkem nových vodních nádtŽi na jiŽní Moravě, snad i s hro. tnadným výskytem botulismu. období vysokých hnízdních stavů spadá součas. ně do doby nebývalého rozsahu zimování (až 2ooo ex.). Kachny se přiŽivovaly tl krmelců domácích kachen a staly se méně závislýrni na teplotách zim. I toto mělo asi vliv na vzrůst hnízdnÍchstavů. V roce 1984 bylo vypuštěno na Če. pičce asi 900 mladých kachen z chovu v pozďatínskémyslivně a v roce 1985 po oplocení Čepičkya Maršovce jiŽ téměř 3000 mladých kachen. Tyto polodivoké kachny začaly ovlivňovat celkový hnÍzdnÍstav a svou sníŽenou snahou po hnízdění i podíl nehnízdícíchptáků. od divokých kachen se liší hlavně svou menší ptachostÍ.V roce 1986 vzrostl hnízdní stav na 123 párů, z nichž asi 30 nehnízdilo (hlavně polodivoké z chovu]. Na míru přitaŽIivosti jednotli. vých rybníků pro kachnu dÍvokou lze usuzovat podle počtu jejích rodinek, které jsem na nich pozoroval. fdo r.1986]: N. Studenecký 199, Dubovec 145, Stejskal 135, Netušil 724, Kaciř 98, ostrovec 94' Myšník 86, Hlad 83, Donát 81, Vrbinec 78, N. Častotický 45, PřÍbyI 39, Poulík 37, ostatní 199 fcelkem 1443 r o d i n e kl . 9. Čírkaobecná (Anas crecca) - obr. 6 od roku 1959 s 15 páry je patrný trvalý úbytek přerušený mírným vzestu. pem v suchých letech 7972-74 s niŽšímstavem vody, coŽ tomuto druhu vyhovuje. od roku 1978 zde byly v hnízdní době max. 3 páry, aniŽ se mi podařilo prokázat hnízdění. od roku 1983 se jíŽ zd,e tento druh v hnízdní době nevy. skytl, aŽ na krátký pobyt nějakého páru či samečka. I v pohnízdních stavech je moŽno pozorovat úbytek' který se však netýká koncentrací v době výlovu rybnÍků (x.-xl.). Doklady o hnízděnÍse rozdělují na jednotlivé rybníky takto: MyšnÍk 10, Dubovec 7, N. Studenecký a Netušil po 6, N. Častotický 5, Čepička 4, Kacíř, ostrovec a Přibyl po 3, ostatnÍ rybníky 11 (celkem 58 dokladůJ. 10. Čírkamodrá (Anas querquedula) . obr. 6 od roku 1959 s 25 páty stav aŽ na dočasný vzestup v roce 1967 [10 párů, 9 dokladů] stále klesá. Z poslední doby rnám jen 3 doklady o hnízdění z roku 1980 a 3 z roku 1985. V obdobÍ mezi těmito roky se zd,e zdržovaly v hnÍzdní d o b ě j e n 1 - 3 p á r y s v ě t š Í mp o č t e mn a d b y t e č n ý c hs a m e č k ůÍ 2 _ 5 ) . M é d o k l a d y o hnízdění se rozdělují na jednotlivé rybníky takto: N. Studenecký 9, Dubovec B, N. Častotický 6, Čepičkaa Bahno po 4, Netušit, Stejskal, Kacíř, ostrovec, Poulík po 3, ostatní rybníky 7 (celkem 53 dokladů]. 11. Kopřivka obecná (Anas strepera) - obr. 5 od roku 1960 [20 párůJ nastal úbytek. Pak se stav aŽ do roku 1972 stabilÍ. zoval na úrovni 6_10 párů. V roce 1973 (16 párů' 10 dokladůJ a 7977 [72 párů,6 dokladů) byl značně vyššío . d roku 1979 začal trvale růst s máximem v roce 1981 (30 párů' 7 dokladů]. Na tomto růstu se asi podÍlely hlavně 2leté páry' které převážně nehnízdí.V nepříznivémroce 1982 se mi nepodařilo přes 21 přÍtomných párů prokázat ani jedno hnízdění,v roce 1983 u 70 párů' z 22, 1984 u B z 25, 1985 u 3 z 20 a v roce 1986 u 2 páttl ze 76. Z let 1959_86
218
inám celkem 93 dokladů o hnízdění:Dubovec 24' Myšník 17, N. Studenecký 14, N. Častotický 72, KacíÍ B, Netušil 6, Stejskal 4, Nohavice 3, ostrovec 2, ostatní 12. ostralka štíhlá (Anas acuta) ojedinělé hnízděnÍostralky štíhléna Nárněštských rybnících jiŽ patří mi. n u l o s t i : 1 9 5 7 N . Č a s t o t i c k ý[ h n Í z d os v e j c i J , 1 9 6 2 N . Č a s t o t i c k ý{ 2 p á i y n e ú s p ě š n ě J1' 9 6 4 - 6 8 N e t u š i l { 1 p á r ' 1 9 6 4 a 1 9 6 5 p o z o r o v á n y r o d i n k y ) , 1 . 9 7 3 - 7 4 l y b n í k n e z j i š t ě n{ r o d i n k y s e š p a t n ěl é t a j í c í mmi l á ď a t y ) . i3. LŽičák pestrý (Anas clypeata) . obr. 5 o d r o k u 1 9 6 1 ( 3 0 p á r ů ) p r u d k ý ú b y t e kn a p r ů m ě r B p á r ů v l e t e c h 1 9 6 5 1981 s kolísánÍmv tozmezi 4-72 pári. od roku 1982 náhlý pokles aŽ do vymizení. PoslednÍ doloŽená hnízdění mám z roku 1982 na Dubovci a 1983 na ostrovci, i kdyŽ se zde i později v hnÍzdní době občas párek či sameček objevil. Doklady z let 1959-83 [celkem 95J: Dubovec 15, Netušil 13, N. ČastotÍcký11, ostrovec 9, N. Studenecký B, Stejskal, Myšník a Donát po 5, Maršovec a Če. pičkapo 4, Kacíř, Nohavice a Štičipo 3, ostatní 7. 14. Polák chocholačka (Aythya fuligula) . obr. 4 Stavy v letech 7959-72 svědčily o určÍtéstabilizaci na průměrné úrovni 90 párů. z této úrovně se vymykaly roky 1962 (9B p.)' 7967 í723 párů, 109 ro. dinek) a 7972 (104 páry, 89 rodinek) a rok 1965 s nízkým stavem [69 p.]. V roce 1973 stoupl stav náhle na dvojnásobek předchozího průměru (1B0 párťr, 112 rodÍnek] a po prudkém poklesu v roce 7974 v důsledku katastrofálně nÍzk é h os t a v u r ' o d y ( B 1 p á r ů , j e n 4 8 r o d i n e k ) n a 1 4 0 p á r ů ( 1 3 2 r o d i n e k J v r o c e 1975 a na rekordních 1B2 párů {105 rodÍnek] v roce 1976. Pak zase nastal po. kles přerušený jen vysokým stavem ve velmi přízrrivémroce 1980 (136 párů, 10B rodÍnek). období poklesu bylo provázeno velkým rozsahern nehnízdění [ 1 9 7 8a 1 9 8 1 a s Í 2 o 0 / o , 7 9 7 9 , 7 9 8 2a 1 9 8 4 a s i 3 0 7 o p o č t u p á r ů J a v e l k ý m r o z sahem neúspěšnéhohnízdění (30-50 0/o] v důsledku nedostatku vlrodných hnízdních moŽností. V roce 1982 jsem zjÍstil jen 28 rodinek při BB párech a v roce 7984 25 rodinek za dosud nejniŽšílrostavu 67 párů. Teprve v letech 1985a 1986 byl výsledek hnízdění příznivější [1985: 75 párů, 53 rodinek, 1986: 8 1 p á r ů , 5 6 r o d i n e k ) . B 0 . I é t a z n a m e n a j íz v r a t v d o s a v a d n Í mp ř í z n i v é i nv ý v o j i u tohoto druhu. V období 1959-86 jsem zaregistroval celkem 1712 rodinek: Dubovec 236, Stejskal 215 (převáŽně z hnízd na DubovciJ, N. Studenecký 2l7, Ostrovec 166, Netušil 143, Hlad 105, MyšnÍk99, Dorrát 75, Vrbinec 71, N. Častotický 68' Kacíř 67, Přibyl 57, ostatní 199. 15.PoIák velký (Aythya ferina| . obr. 4 V letech 1959_74 bylo moŽno pozorovat stabilÍzaci stavu na průměrné úrovni 83 párů' s vybočenímdolů v roce ]-964 t6B p.] a nahoru 1966 [96 párů, 7 9 r o d i n e k ) a 1 9 6 7 ( 1 0 B p á r ů ,a v š a kj e n 5 8 r o d i n e k J . V l e t e c h 1 9 7 5 - 8 1 n a s t a l o obdobÍs výrazně vyššímstavem (průměrně 134 párů) s vyvrcholením v letech ts76 (767 páttl,727 rodinekJ a 1980 (163 párů, 144 rodinek]. I u torroto druhu v některých letech mnoho samiček nehrrÍzdilo [1979, 1981, 1982 asi 30 0/o,kro-
2L7
Podicepsnigricollis 7 =a66P
_=J::::\+__
Y\Řos
:t!62
9Al -
Podiceps ruficollis ý - 40P.
s-
P o d i c e p sc r i s t o t u s i = |.íP
-|.Ý; Gallinulo chloropus
Anas clypeota i -t0P.
)--.\
L' .-*-X
1to
\4rr.aa
obr.5. změny hnízdních stavů (v párech] v období 1959-85 u potápky černokrké'po. tápky malé, potápky roháčó, slípky zelenonohé,kopřivy obecné a lžičáka pest. rého.
218
;;-,:,$
mě toho asi 45 0/ohnízdilo neúspěšněJ.Poslední pětileté obdobÍ (1982-86J vy. kazuje zatím nejniŽší stav [67-77, v průměru 71 párů). V roce 1982 jsem zjÍstil při 69 párech pouze 23 rodinek, v roce 1986 při 77 pátech {34 nehnízdi cích] 33 rodinek. V období 1959-86 jsem zaregistroval celkem 1503rodinek: Dubovec 252' Stejskal 190, ostrovec 170, N. StudeneckÝ 732, Netušil 118, Myšník 93, Donát 79, N. ČastotÍcký69, Kacíř 66, Hlacl 64, Vrbinec 49, ČepÍčka45, Přibyl 37' ostatní 139. ro. poiat matý (Aythya nyroca) V období 1913-38 zde hnÍzdil polák malý pravidelně (FIALA 1966]' dle Mrázka IZDOBNITZKY 1943) v letech 1923-31. na Dubovci obvykle 3 páry. Na počátku mých výzkumů zde hnízdil jiŽ jen ojediněle: 1957 Nohavice, 1959 N. Studenecký. K poslednímu hnízdění došIo na Hladě v roce 7974 [10 mláďat, s a m i č k ad i v o k á , s a m e č e kp o l o d i v o k ý J . 17. Husa velká [Anser anser) - obr. 6 Husa velká začala hnízdit na Náměštských rybnících v jednom páru v ro. oe 1959 po zřízeni nových ostrůvkůna N. Studeneckém.HnÍzděnítohoto páru bylo úspěšnéaŽ v roce 1960. V roce 1961 se Zde tento párek ještě zdtžova7, avšak hnÍzdění se mÍ nepodařilo prokázat. V letech 7972_76 byly chovány u stanice ČSAV na Hladě polokrotké husy vylíhlé v líhnÍ z opuštěných vajec na jiŽní Moravě. V roce 7977 se vyvedly 2 rodiny, z nichŽ jedna polodivoká žila na HIadě a druhá divoká na N. Studeneckém. obě polodivoké husy měly Společnéhro housera [divokého]. od roku 1978 měIa jiŽ ceIá malá populace divoký charakter. V letech 1979 a 1980 hnízdÍl vŽdy jeden pár na Hladě a je. den na N. Studeneckém.V roce 1981 vyhnízdil úspěšnějen 1 pár, v roce 1982 již 3 páry, v letech 19B3_B5 4 páry, z nichž 3 hnízdily na N. Studeneckém a 1 na novém hnÍzdišti Maršovci. V roce 1986 hnízdil jen 1 pár úspěšněa 2 neúspěšně(hnízdÍštěna Maršovci opuštěno . oplocení, lávka napříč porostem). Součástípopulace byly i nehnízdici ptáct: 7982 6, 1983 9, 19B4-B5 73, 7986 72. V letech 1959-86 dospěIo z náměštské populace celkem 86 mláďat. Centrem hnÍzdění,pobytu rodin Í nehnízdícíchptáků je N. Studenecký, po zvětšenÍplo. chy Dubovce se nehnízdícíptáci drŽí i na tomto rybníku. 1 8 .L a b u ťv e l k á { C y g n u so l o r ) První hnízdění labutě velké na Náměštských rybnících dalo na sebe čekat aŽ do roku 1986' kdy vyhnízdil jeden pár na Hranečníku [5 vajec, 5 mláďatJ' JiŽ o rok dříve vyvedl jeden pár 5 mladýclr na rybníku Pyšelskémv bezpro. střednÍ blízkosti Náměšťských rybníků a pak se rodina zd,tžova|ana Přibylu. PrvnÍ hnízdění jsem čekal spíšena N. Častotickém,kde se drŽel 1 pár v r. 1984 a 1985 a postavil si hnízdo k odpočinku. V r. 1986 jeden pták z tohoto páru zde uhynul spolu s několika lyskamÍ a chocholačkami. První labutě velké jsem pozoroval na Náměštských rybnícÍch 16. x. 7977 [7 ex.). od roku 1973 se zde drŽely v zimní části roku pravidelně. Z roku 1975 se datuje prvnÍ jarní výskyt [2 p.j a od roku 1983 nepřetrŽitý výskyt od jara do podzimu v hejncích i párech [v květnu a červnrr7984 15-20 ex.). To byla předehra k 1' hnízděnÍ.
219
19. Moták pochop {Circus aeruginosus) - obr. 6 Na Náměštských rybnících nikdy pravidelně nehnízdil, i když zde oba mí předchťrdci IMRÁZEK, ZDoBNITZKY 1943, SMITAL 1937) moŽnost hnízdění nevylučovali. HnízděnÍna přelomu 70. a B0. let umoŽnil jednak větší rozsah tvr. dých porostů,jednak celková tendencek růstustavu ve Střední Evropě. První hnízdění probíhalo v roce 1976 zřejmě na Dubovci, avšak hnÍzdo jsem pro ne. zkušenost s tímto druhem nehledal. Párek se Zde vyskytoval od března do července. První doklad o hnízdění mám aŽ z tok,|]1980, kdy jsem našel v rákosi. nách Dubovce 2 hnízda a sledoval hnízdění aŽ do vylétnutí mladých ptákťl. Třetí pár hnízdil v orobinci na Maršovci. Podrobně jsem sledoval hnízděnívšech párů Í v dalšícn.letech. V roce 1983 zde hnÍzdilo jiŽ 5 párů. V období 1980-86 hnÍzdilo v souhrnu 17 párů, z toho B na Dubovci, 6 na Maršovci, po 1 na N. Studeneckém, v okarecké baŽině a v baŽině nad Bahnem {oba poslední v porostu zblochanu vodního). HnízděnÍna Dubovci skončilo odstraněním porostů v roce 1984' hnízdění na Maršovci oplocením rybníka a zÍízenim lávky přes rybník v roce 1985. Dva páty z Dubovce se pokoušely hnízdit na N. Častotickémv nedostatečněvelkých prostorách Ibez úspěchuJ a párek z Maršovce v roce 1986 nejprve v rákosině malého rybníka Štičitroa po ztrátě vajec v baŽině nad rybn í č k e mB a h n o I v y v e d e n oj e n j e d n o m l á d ě ' k t e r és e v y l Í h l oa ž 1 . V I I . J . 20. Chřástal vodní (Rallus aquaticus) - obr. 6 U chřástala vodního nelze mluvit na Náměštských rybnících o stálé popu. Iaci. Jeho staV vŽdy odvisel od každoročnísituace Icharakter porostů na jeho oblíbených rybnících a výše vodní hladinyJ. Počet párů vŽdy kolÍsa] bez z'Íetelné tendence. V některých letech nehnízdil vůbec. Hlavním hnízdištěmbýval rybník Dubovec, kde hnÍzdil na několika málo místech' buď v řidších rákosi. rtách prorostlých ostřicí nebo v porostu zblochanu vodního. Ze 79 pÍípadůhníz. dění v letech 1959-86 (39 doloŽených náIezem hnízda nebo zjÍštěnímmláďat) připadalo na Dubovec 46, N. Častotický 9, N. Studenecký včetně Strojatína B, Maršovec B, HranečnÍk4, ostatní 4. Y začáÍcíchmi asi některé přÍpady hnízděnÍ unikly. 21. Slípka zelenonohá {Gallinula chloropus| - obr. 5 Na grafu změn stavu je moŽno pozorovat 4 vlny s maximy 31 párů V roce 1962,37 p. v r. 1968' 43 p. v r. 1976, ale jen 31 p. v r. 1981.Pak nastal úbytkem hnízdÍšť i úbytek stavu až na 11 p. V roce 1985.V roce 1986 se stav zase trochu zotavil [18 p.). Hlavním hnízdištěmbyl aŽ do roku 1983 Dubovec, kde hnízdilo 10 párů z celkového průměrnéhostavu do té doby 27 páttt, pak následovaly s odstupem rybníky N. Studenecký, Maršovec, N. Častotický a dalšÍ.Po pře. stavbě N. Studeneckéhoa Dubovce je jím Maršovec IaŽ 5 párů]. 22. Lyska černá [Fulica atra) - obr. 4 od roku 1960 {180 p.) nastal zprvu rnÍrný,po tulré zimě 1962163prudký pokles. Ve 12 letech 1963_74 zde hnÍzdilo průměrně jen 82 párů s minimem 66_68 párů (1970_71 J. Počínajerokem 1975 nastal prudký růst s vyvrcholením v letech L97B-77 (277 aŽ 22o pártt). Pak sice stavy zase klesly, avšak je. jich průměrná úroveňbyla stále vysoká [197B_B3 151 p.]. V letech 1973_75'
229
I97B a 1984 hnízdní moŽnosti pro všeclrny páry nestačÍlya na potravně boha. tých rybnÍcíchse zdrŽovalÍv hejncích ještě další ptáci' kteří nehnízdili Iv přep o č t un a p á t y 2 2 - 5 2 p . ] . V r o c e 1 9 8 4 c e l k o v ý s t a v v y ř a z e n í m D u b o v c e p r u d c e poklesl na 71'2párů a v roce 1985 na 109 párů. V roce 1986 nastal Zas mírný vzestup na 120 párů zno'''uobsazenÍmStejskalu Iviz dáIe). Expanze byla počínaje rokem 1.975provázena lrustým obSazeními rybníkťr,podIe dřívějšíchzku. šenostÍmálo vhodných, kde hnÍzděníprobílralo Zprvu s velkými ztrátami: ost. r o v e c 7 9 7 7 1 6 p . ' 1 9 8 5 1 9 p ' , D o l t á t 7 9 7 7 7 6 p ' ' 1 9 8 6 2 0 p . ' R a t h a n 9 p . { 7 9 7 4 '7 9 7 5 , 1S81,19861. 23. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) - obr. 4 AŽ do tuhé zimy 7962163lrnízdila čejka choclrolatá na Náměštských rybrrí. cích a v jejich okolí velmi hojně. Hnízděníbylo soustředěno převáŽně na louky a pastvÍny, které obklopovaly téměř všechny rybníky. Daleko nejhustěji obsa. zeným hnízdištěm bylo rozsáhlé pastvisko v prostoru ostrovce, kde hnízdilo na počátku mýclr výzkumů kolem 30 párů. V I. 1959-61 jsem odhadoval celko. \/ý stav na 150 párů. Po tuhé zimě 1962163klesl na poiovÍnu a v přízrrivých letech 1967-68 zase o něco stoupl. Nový rozmach hnízdění nastal až na začátktl 70. let, kdy čejka začala hnÍzdit převáŽně v polích. Stav vrcholiI v sucttých le. tech 1973 a 1974 {max. 120 p.J s bohatou potravní nabídkou kolem břehů ryb. nÍkůna nízké vodě. od roku 1975, kdy byly rybrríky zase plné, nastal výrazný pokles. V roce 1980 zde bylo již jen 41 párů, tedy třetina stavu z roku 1974. Je zajimavé,Že mírný vzestup v letech 1981-1982 byl příznÍvěovlÍvněn rozoráním některých pastvin a luk, např. u rybníků N. Studeneckého a ostrovce, kdysi jejích hlavních hnízdišt a nyní jiŽ téměř opuštěných. PastvÍska a louky byly přeměněny v pole zčásti zbahnéná, coŽ čejce v současnédobě nejvíce vyhovuje. V polích se nejraději zdrŽrje právě na mokrých míStech, která zůstanou při jarní orbě neobdělaná. Kolem takových míst vŽdy jeden nebo více párů pohnÍZ. d í . V l e t e c h 1 9 8 3 - 8 5 p o k r a č o v a lp o k l e s p ř e r u š e n ý v p ř e d c h o z í c hd v o u l e t e c h . V roce 1985 zde hnízdilo jiŽ jen 31 párů' tedy pětina stavu Z rozhraní 50. a 60. let. Přesídlení čejky z luk a pastvin do polí mělo za následek veliké ztráty při hnízdění vlivem jarních polnÍch pracÍ. MIádata se většinou vyvedou aŽ z ná. hradního hnízdění,které probíhá často jinde, takŽe 'd,ocházi k přesunům hníz. dícÍch párů. To komplikuje evidenci htrÍzděnína jednotlivých Iokalitách. Pokles hnízdních stavů se projevuje především poklesem počtu lokalit, na kte. rých čejka hnÍzdí.V roce 1986 jsem zaznamenal zase po předchozím poklesu v z r ů s t( 4 8 p . ] . 24. Kulík říční(Charadrius dubius| - obr' 6 Stav kulÍka říčního býval odvislý od počtu vhodných letněných rybníků trebo rybníků na nízké vodě. Později však začal hnízdit i na hlinito-písčitých p o l í c h s n í z k o u v e g e t a c í 'p ř e d e v š í ms k r m n o u k u k u ř i c í ( n a p ř . v t . 7 9 7 7 2 p . u Š t Í č í hao 1 p . u M y š n í k u ,v r . 1 9 8 4 1 p . u B a h n a , 1 9 8 6 1 p . u Š t i č í h a o 1p. u NetušiluJ, a na písčitémposypu navezeném do oplocených výběhů u kach. n Í c h f a r e m [ n a p ř . 1 p . v r . 1 9 8 6 n a N . S t u d e n e c k é m ) .S t a v s i l n ě v z r o s t l v s u chém obdobÍ, které začalo v r. 1971 (max. 11 p. v r. 1'973),a udrŽel se dosti vysoký i po něm vlivem sucha v některých letech i rostoucí tendence držet t r ě k t e r ér y b n í k y n a n i Ž š ív o d ě { m a x . 7 2 p . v r . 1 9 8 1 ) . Z e s o u h r n n é h os t a v u 1 1 3
22L
párů v období 1959-86 hnízdilo 34p. na Netušilu,14p. na N. Studeneckém, 14 p. tla Myšníku' 9 p. rra Dubovci, 9 p. tla Rathanu, 7 p. na Donátě, 6 p. na ost. r o v c i a 2 0 p . j i n d e . Z e s o u p i s u j e v i d ě t ' Ž e p r e f e r u j e r y b n í k y s p Í s č i t ý md n e m { N e t u š i l a d a l š í ] .H n í z d a b ý v a j í č a s t o s t o u p n u t í n v o d y v y p l a v e n a [ n a p ř . v r . 1 9 7 2v š e c h n a ,1 9 7 5t é n r ě řv š e c l r n a JS. t a v v r . 1 9 8 6 : 6 p á r ů . 25. BekasÍnaotavní (Capella gallinago) - obr. 6 P r a v i d e l n é h n í z d ě n Í ' b e k a s i n yv m o k ř Í n á c h k o l e m r y b n í k ů [ D u b o v e c ' N . Studenecký, N. ČastotÍcký,Myšník, Nohavice, Netušil, Bahno, Poulík] trvalo d o r o k u 1 9 6 0 s k l e s a j í c ít e n d e t r c í( 1 9 5 8 - 6 0 c e l k e m 6 - 8 p á r ů J . V o b d o b Í1 9 6 1 _ 6 8 z ů s t a l oo m e z e n o j e n n a b a ž i n y k o l e m o b o u p ř í t o k ůd o P o u l í k a I a Ž n a 1 p . v r. 1961 u MyšnÍkua 1967 u Netušilu]. V letech 1969-79 nastalo určitéoŽivení hnízdění na původnÍclrhnízdištích,avšak jen nepravidelně. HlavnÍm hníz. dÍštěmzůstaty i nynÍ baŽiny u Poulíka' z níctlŽ baŽina u severozápadního pří. toku byla z většíčásti zničena při prodlouŽenÍrybníka v zimě 797717BIodStra. něnÍ druhé se připravujeJ. Tím se zmenšil počet hnízdícíchpárů ze 3_4 na 1-2. Větší z obou baŽin Iokareckou bažinu u západního přítoku] jsem však zahrnul do pravÍdelných a podrobných kontrol aŽ od roku 7982, a to právě s ohledem na poslední biotop bekasiny na Náměštských rybnících. 26. Vodouš rudonohý (Tringa totanus) . obr. 6 Podle SMITALA [1937J hnÍzdÍlvodouš rudonohý na Náměšťskýchrybnících velmi hojně (snad 35-40 párů' z toho 20-25 párů ve východnÍ skupině rybr.íkůJ aŽ dó tuhé zimy 792Bl29.Tehdy hnízdil nejen na loukách a pastvinách kolem rybnÍků' ale i v okolních polích. V době počátků mých průzkumů zde byl ještě dosti hojný. Sám jsem ho Pova7q'.' vedle chocholačky a potápky černokrké za charakteristického ptáka Náměštských rybnÍků a jeho hnÍzdění jsem věnoval proto velkou pozornost. TěŽištěm hnízdění byly oblasti: N. Studenecký - ostrovec' Stejskal - Bahno a N. Častotický - Myšník. od roku 1958 se 7 páry bylo moŽno pozorovat jiŽ úbytek' V prostoru N. Častotický. MyšnÍk spadá konec hnízděnÍdo doby vzniku první kachní farmy na Myšníku [1958]. V prostoru Stejskal - Bahno skončilo hnízdění, kdyŽ dříve travnatý ostrůvek Zarostl Istromy, keře, kopřivy) a mokrá louka nad Bahnem se přestala kosit a zarostla zblochanem. HnÍzdištěna N. Studeneckém (jiŽní travnatý ostrůvek, úhory s tůněmi na severní straně, pastvisko na západě a u strojatÍnaJ, kde hnízdilo v r. 1916 podle Čapka nejméně 7 párů, utrpělo nesmÍrně stavebními úpravami v r. 1958' kdy byl jÍŽnítravnatý ostrůvek vyhrnut, úhor na severní straně osázén olšemi a na západní a jižli straně byly vyhrnuty břehy, čÍmŽse přerušÍl přechod louky nebo pastviska v rybník. V letech 1960-61 zde vodouš rudonohý nelrnízdil vůbec. Pak byla část náspů na západní Straně odvezena a vodouš lokalitu v letech 7962-64 znovu osadil. Konečnou ránu hnízděnívšak zasadila výstavba chat pod hrází ostrovce V roce 1976. od tohoto roku přestal hnÍzdit i na tomto posledním útočišti.Párek se odtud v tomto roce přestěhoval na N. ČastotÍcký.Všechna mláďata však během dospívánízahynula. od tohoto roku se zde vodouš rudonohý zastavuje jen na tahu, a to ještě dosti zřídka Í7977-B5 celkem 27 pozorovánÍ 1-3 ex.). Z celkem 46 případů hnízdění v ob. dobí 1959-76 připadalo 32 na ostrovec, 7 na N. Studenecký, 4 na Stejskal a po jednom na N. Častotický, Myšník a Bahno. Při podrobnějším vylíčeníkonce
222
$.*
Ános querguedulo
W:o,T+71
."j_9.zfe; g \ Ános crecca
(\q,i
21q
't-
s
I€-i
F::Arsa
i-zrz
F=r@
Chorodius dubius
-=l'!&
x9-):
F:AA7A
Rollus oquaticus V=3P. u
*l:\l\sz-rt-]i
Copella gollinogo
Tringo totonus 99
.;*-i
*-l)-I
lxobrychus minutus -*_o*\*)lssq
tt'1,'/2%
\
F=-oV7A
* F:3p. \
il*--t-"zu F;aaa
i=/.7P. !--s-
?:/P.
s
s
s
+4!/z
F::NEA }-*:.{{aŽ
Circus oeruginosus
Obr.6. Změny hnízdních stavů (v párech) v období 1959_85 u čírky modré, čírky obecné, kulíka říčního,chřásťala vodního, bekasiny otavní, vodouše rudonohého,bu" káčka malého,husy velké a motáka pochopa.
223
hnízdění na Náměštských rybnících jsein sledorlal jen místní vlivy. Stejná tendence byla i jinde' a většinou dříve. Telrdy to bylo jiŽ poslední mně známé vrchovině. hnízdištěna Českomorariské 27. Racek chechtavý {Larus ridibundus) . obr. 4 Z p o č á t k u e x i s t o v a i a j e d i n á k o l o n i e r a c k a c b e c h t a v é h on a p i o c h é m r á k o sovém ostrůvku se skupinami balvanů na severozápadní straně N. Studeneckého, který zanikl při přesta'lbě rybrríka v r. 1958. Hnízděníbylo tehdy omezov á n o v y b í r á n í mv a j e c . S t a V j s e m t e h d y o d h a d o v a l ( z ř e j m ě n í z k o ] n a 1 0 0 [ 1 9 5 3 ] a ž 7 2 o ( 1 9 5 5 ]p á r ů . V r o c e 1 9 5 7 r l z n i k l a d r u h á k o l o n i e n a N . Č a s t o t i c k é m a v ro. ce 1960 třetí na Dubovci. V roce 1968 k tomu přistoupily ještě další dvě kolonie n a M a r š o v c i a Č e p i č c ec. e n t r e m h n Í z d ě n ís e v š a k S t a i a s t á I e r o S t o u c ík o l o n i e n a D u b o v c i [ m a x . 2 5 0 0 p . v r . 1 9 7 3 , 2 7 0 0p . v r . 1 9 8 3 ] .T a t o z a n i k l a v r . 1 9 8 4 ' o l o t r i e n a N . S t u d e n e c k é mI m a x . 1 0 0 0 p . v ť . 1 9 7 5 ] p ř e . o d s t r a n ě n í mp o r o s t ť l K stala existova't v r. 1979 po přestavbě rybníka a racci zde začali znovu lrnízdit a Ž v t . 1 9 8 5 .H n í z d ě t r ín a N . Č a s t o t i c k é m[ m a x . 3 5 0 p ' v r . 1 9 8 0 ) s k o n č i l oz á t o veň s hnízděním na Dubovci, nebot šio o jakousi jeho subkolonii. Zánikem těchto velkých kolonií rostl výZnam Maršovce, kde stav vrcholÍI poprvé v r. 1 9 7 6 { 5 0 0p . ] a p a k p o p ř e c h o d n é mú b y t k u v z r o s t l a Ž n a 1 2 o 0p . V r . 1 9 8 6 .J a . k o u s i s u b k o l o n i í M a r š o v c e j e k o l o n i e n a s o u s e d n íČ e p i č c eI m a x . 1 B 0 p . v r o c e 1 9 7 5 ] . N a d a l š í c l rr y b n í c í c h ( N e t u š i l ,P ř i b y l , Š t i č i ;n n i z 0 i I r a c e k j e n p ř e c h o d . ně. V soulrrnu začaly prudce růSt stavy racka chechtavého na Náměštských r y b n í c í c h o d r o k u 1 9 6 0 .V r o c e 1 9 6 1 b y l p ř e k r o č e n s t a v 5 0 0 p á r ů , v r . 1 9 6 2 1 0 0 0 p . 'v r . 1 9 7 0 2 0 0 0 p .a v r . 1 9 7 3 3 0 0 0 p . H n í z d ě n Ív r c h o l i l o V r o c e 1 9 7 6 [ 3 3 0 0 párů] a pak zase stav klesal přes vysokou úroveň v letech 1980 a 1983. Na úbytek stavu po roce 1976 měl vliv jednak nedostatek vhodných míst pro hnízdění, coŽ nutilo ptáky spokojit se i s místy nevhodnými, kde doclrázelo k vy. sokým zlaátám, jednak vznik epidemii, které se objevovaly téměř kaŽdoročně v p o z d ě j š íť á z i h n í z d ě n í a p o s t i h o v a l y c e l é o k r s k y k o l o n i í i d a l š í p t á k y z d e I l n í z d í c í[ l y s k a č e r n á ] . N e j t v r d ě j i o v š e m z a s á h l o z n i č e n Íp o r o s t ů n a D u b o v c i V roce 1984. V tom roce byl celkový stav jiŽ jen 400 párů. V roce 1985 však za. s e V z r o s t l n a 9 0 0 p á r ů a v r o c e 1 9 8 6 n a 1 5 5 0 p á r ů [ M a r š o v e c1 2 0 0 ,N . S t u d e n e c k ý 2 3 0 a Č e p i č k a1 2 o p . ) . T ě Ž i š t ě mh n í z d ě n ís e s t a l p o D u b o v c i M a r š o v e c s rozsáhlými porosty orobince a ostřic. RákosnÍci (Acroceplralus sp.] Jen pro úplnost se zmínÍmještě o situacÍ Ve stavech některých pěvců vázaných alespoň zčásti na vodní prostředí. HnÍzdily zde a hnízdí 4 druhy rákos. níka' pátý druh, rákosník ostřicový (A. paludicola) Náměštskými rybníky dříve hojně protahoval, dnes však je 1iŽ vzácností.Stavy rákosníka velkého (A. arun. dinaceus) se měnily předevšírnv závislostÍ na rozsahu tvrdých porostů, které b y l y z p r v u n a p o s t u p u .V r c h o l u h n í z d ě n íb y l o d o s a Ž e n oV r . 7 9 7 9 ( 2 5 p . ) . P o zásazích do porostů na N' Studeneckém,Netušilu a Dubovci stav klesl na 6-8 párů. Hlavním hnízdištěm rákosníka obecného [A. scirpaceus) býval Dubovec, kde měl v oblibě především místa v porostech rákosu obecného prorostlá vr. bovýmÍ keři nebo i jinými rostlinami. Hnízdil však i na N' Studeneckém,Vrb i n c i a Š t i č i mV p o r o s t e c h r á k o s u i o r o b i n c e ú z k o l i s t é h oV' r c h o l u h n í z d ě n íb v .
224
l:
z I
Í c (
v c I I I d p
i n
P
r n
h s
l o d o s a Ž e n oV r o c e 1 9 8 J .[ a s i 3 0 p . , z t o h o 2 0 p . n a D u b o v c i ) . P o z á n i k u p o r o s t ť l na Dubovci celkový stav silně poktesl, avšak rákosnÍk obecný osadil i další rybníky (např. Nohavici a HranečnÍkj. Stavy rákosníka prouŽkovaného IA. schenobaenus) vŽdy silně kolísa|y (20-70p.J s celkovou tendencí vzestupnou r'livem rťtstu nekultivovaných ploclr za náspy z vyhrnutélro materÍálu kolerl b ř e h ů . V r c h o l u h n Í z d ě n Íb y l o d o s a Ž e r r op r a v d ě p o d o b n ěv r ' 1 9 7 9 t 7 0 p . ] . N e j významnějšímhnízdštěm je okarecká baŽina. Rákosník zpěvný {A. patustris) hnízdil v ob]asti Náměštských rybníků na počátku rných výzkumů jen ojedině. le fdo 10p.). Stav pak aŽ do r. 1979 prduce rostl (max' 70p.]. V posledních letech zase došlo k silnějšírnuúbytku. C v r č i I k y( L o c u s t c l l a s p . ] Rozšiření cvrčilek do oblasti Náněšťských rybníků patřÍlo k pozoruhod. tlým jevům,neboť dříve se zde, aŽ na zce|a ojediněIépozorování cvrčilky říční, nevyskytly ani na tahu. Jako první se zde objevila cvrčilka slavíková (L. lus. cinioides). lejí napravidetný výskyt na Dubovci se datuje od r. 1965,pravidelný od t. 7977, r'Ždy však jen jednoho páru. V současnédobě se nepravidelný vý. skyt omezu]e jen na okareckou baŽinu' Nepravidelné hnÍzdění cvrčilky říční (L. fluviatilis) se datuje od r. 1969, pravidelné od,t. 1972. V r. 1978 zde hnizd,i|y již 4 páry, od r. 1981 5 párů. Stav jiŽ dále neroste, avšak tato cvrčilka zde jiŽ hnizdí pravÍdelně. První pár cvrčilky zelené (L. naevia) hnízdil v r. 7974 v louce nad PouIíken. I v dalšíclrletech se zde nepravidelně vyskytovala. Pra. videlně zd'e hnízdi ve více párech od r. 1978. V r. 1982 jsem usuzoval jiŽ na h n í z d ě n íB p á r ů . P a k s e z d e s t a l a j i Ž b ě Ž n ý m z j e v e m .V r ' 1 9 8 6j s e m z a z n a m e n a l zase výtazný pokles. Řada obvyklýclr lrrrízdišť zůstala neobsazena. D a l š íp ě v c i Moudivláček luŽní (Remiz pendulinus) zde dříve hnízdil jerr zcela výjimeč. ně [1961 zdařilé hnízděnÍna hrázi Netušilu). od roku j.9B1hnízdí nepřetrŽitě, zprvu jen v 1_3 párech u Dubovce, pak i u dalších rybníků.V roce 1984 jsem jižsledoval hnízděnÍna g lokalitách, podobně i v r. 1985 [Netušil, Čikovec,Bahno, Stejskal, N. Častotický,Maršovec, Čepička,VrbÍnec, N. StudeneckýJ. V roce 1986 jsem zaznamenal zase úbytek [5 míst s hnízděnÍm)' Linduška lučnÍ {Anthus pratensis| hnÍzdila poprvé v baŽinaté louce u přítoku do ostrovce v roce 1984 [s úspěchem). V roce 1985 zde byly jiŽ 3 páry, z nichž nejméně je. den vyvedl mláďata. Hnízdění zde pokračovalo i v r. 1986. Předtím nebylo na NáměšťskýchrybnícÍch ještě zaznamenáno. Strnad rákosnÍ (Emberiza shoeniclus) je oproti dřívějšÍdobě hojnější,nebot přibylo nekultivovaných ploch kolem rybníků.Naproti tomu nepatřÍ jÍŽstrnad iuční {Ernberiza calandra) k hníz. dÍcímdruhům Náměštských rybníků. O poklesu jeho stavu se zmiňuje již Čapek ve svých denících.Do konce 60. let hnízdilo v celé oblasti 4-5 párů. Pak iich dále ubývalo. V roce 1974 zd,e byI již jen 1 pár fMyšnÍk. Nohavice, vždy nejpravidelněji obsazené hnízdiště], v roce 1g75 2 páry IMyšník - Nohavice, PoulÍk]. od té doby jsem se se strnadem lučnÍm na Náměštských rybnících nesetkal. Konipas luční {Motacilla flava) se ztratii jako hnízdní druh z Náměšťskýchrybníků jaksi nepozorovaně, zřejmě Íim, že tudy stále hojně prota. huje.Kdysi zrle hnÍzdil pravidelně, za méhopůsobeníjiŽ jen sporadicky a v po. sledníchletech jsenr jeho hnízděnínezjistil vůbec.
225
c E L K o V Ý V Ý V o ] S T A V Ů v o D N Í c H P T Á K Ů N A N Á M Ě Š Ť S K Ý C HR Y B N i C Í c r I Na obr. 7 je vývoj stavů vodních ptáků na Náměštských rybnících v obtiobí 1959-85 vyjádřen dvojím způsobern,jednak soulrrtrným počtem párťt Ibez rac. k a c h e c h t a v é h o 'j e h o Ž v y s o k é p o č t y b y g r a f z k r e s l i l y ] ' j e d n a k p o m o c í i r r d e x ť t , přičemŽ index 1,00 znamená průměrný stav. Do výpočiu Índexůbylo zahrtrtlto 10 hlavních druhů vodních ptáků [s průměrnýrn stavem 1'yššítn neŽ 15 párů, v č e t n ě r a c k a c h e c h t a v é h o ,k a Ž d ý d r u h s a m o s t a t n ě ] ' d o 1 1 . s k u p i n y b y l y s l r r . n u t y v š e c h n y ř i d č e j Íh n í z d í c ín e p o t á p í v ék a c h n y I p r ů m ě r n ě3 6 p á r ů ) a d o 1 2 . s k u p i n y v š e c h n yn e p r a v Í d e l n ěh n í z d Í cdí r u i r y I p r i i m ě r n ě 1 5 p á r ů J ' Z grafu je patrný vysoký stav ptáků v období195s-62 [datuje se jiŽ orl r o k u 1 9 5 7 b e z č í s e l n é h ov y j á d ř e n í ] s v y v r c l r o l e n í n v e v e 1 m i p ř í z n i v é mr o c e 7967 (7225 párů, index 1,35]. Po mimořádně tuhé zimě 1962163,které předcházely nepříznivé klimatické podmínky v hnízdní době 1962' a rllivem dalších dvou tuhých zim došIo k prudkému poklesu, který vyvrcholil v roce 1965 [533 párů, index 0'75J. obdobinízkých stavů trvalo od roku 1964 do roku 1974 s po. n'ěkud příznivějšímiroky 1966-68 a 7972_73 (teplejšízimy, raný příchod !a. raJ. Náběh ke zlepšení začal jiŽ v roce 1972, avšak byl přerušen mimořádně suchým rokem 7974 s katastrofáIně nízkým stavem vody. Druh.évelmi příznivé období bylo v letech 1975-87 po naplnění rybníků v roce 1975. Tsou v něm patrny drla yy'u'''u vrcholy: 1976 [1380 párů, index 1,5B - vůbec nejpříznivější rok na Náměštských rybnících v celé jejich doloŽenéstoleté historii od roku 1885] a 1980 [1105párů, index 1'46]. od roku 1982 nastal prudký úbytek'do něhoŽ se promítly vedle nÍzkéhostavu vody v roce 1981 a tuŽšízimy 79B7lB2 především výtazné zásahy do přírodních podmínek hlavních rybníků. V letech 1984 a 1985 jsem zaznamena| vůbec nejnižšístavy z celého sledovanéhoobdobí [508-52]. párů, index 0'62-0'66). V roce 1986 zase stavy podle předběžných výsledků o něco stouply (634 párů' index 0,B5). Druhé přÍznivé období 797581 se výrazně liší od prvního přÍznÍvéhoobdobí 7957-62, které bylo charak. teristické vyváŽenou skladbou hnízdícíchdruhů bez výtazné dominance racka chechtavého,hnízděnÍmtéměř všech přítomných párů a vysokými pohnízdními stavy. Druhé období měIo již druhovou skladbu nevyváŽenou s velmi malým podíIem spectalizovaných druhů [Anas crecca, A. querquedula, A. clypeata)' s vymizením vodouše rudonohého,se silným úbytkem čejky chocholaté a počí. najícÍdÍsproporcímezi vysokými stavy a nízkými hnízdnímimoŽnostmÍ.Vlivem prudkého poklesu v posledních několÍka letech má celkový vývoj tendenci ne. gatÍvnís prriměrným poklesem počtu párťr o 7,1-0/oprůměrného stavu ročně. Jde však o vývoj nelÍneární s velmi nizkým součinitelem lineárnÍ kore]ace I r : - 0 ' 2 3 9 J .P ř i r o z d ě l e n ín a h l a v n í s k u p Í n yv o d n í c hp t á k ů b y l v ý v o j u k a c h . novitých a chřástalovitých mÍrně pozitivní [Anatidae o * 0,5 0/o, Rallidae o + 0 , 9 % r o č n ě J ,u p o t á p k o v i t ý c h a b a h ň á k ů s i l n ě n e g a t i v n í [ P o d i c i p e d i d a e o - 3,9 7o, Limicolae o - 3,5 0/oročně]. Porovnáme-Ii stavy vodních ptáků na Náměštských rybnících v období 1959 -B5 se stavy z předchozí doby od roku 1BB5, kdy zde začal působit Čapek, a .pak za jeho nástupců Smítala a Mrázka, zjištujeme,Že osazení rybníků vodním ptactvem bylo tehdy mnohem niŽší.Tehdejšíbohatství vodního ptactva se opíralo o ve]ké mnoŽstvívodních a mokřadních biotopů a ne o velkou hustotu hnÍzděnína iednotlivých lokalitách. Větší lrustotu hnízdění umoŽnila aŽ vzrts.
228
tající eutrofizace rybnlků s vylššínabÍdkou potravy. Tato byla telrdy limitujícím činitelem, dnes jsou to hnÍzdnímoŽnostÍ.VětšídiťerenciacepřírodnÍchpod. mÍnek v přirozeném prostředí umoŽnila rovnoměrnějšÍosazení rybnÍkůptačími drulry a hnízdění řady druhů se specializovanýml nároky (Botarus stellaris, Ixobrychus minutus, Podiceps griseigena, Anas acuta, Aythya nyroca, Porzana porzana' ve větší míře Tringa totanus a Capella gallinago)' Tyto druhy zd'e jiŽ dtres nehnÍzdínebo jejich hnízděnídoznívá. Na začátku tohoto století výrazně dominantní drulry, jako byla potápka černokrká na přelonru 50. a 60. let a racek chechtavý od r. 1961, na Náměšt. ských rybnícich chyběly. Hlavními hnÍzdnímidruhy zde tehdy byly lyska čer. ná, kachna divoká' čejka chochoiatá, potápka malá a racek chechtavý, jejichŽ stavy se pohybovaly mezi 50_100 páry' přičemŽ hnízdění racka chechtavého bylo trvale omezováno, takŽe zde v některých letech nehnízdÍlvůbec. Druhort s k u p i n u v o d n Í c h p t á k ů { 2 0 - 3 0 p á r ů J t v o ř Í l i č Í r k ao b e c n á , p o l á k v e l k ý a s l í p . ka zelenonohá, třetí Íto-zo párů] čÍrka modrá, vodouš rudonohý a nově nastupujícípotápka černokrká. ostatní druhy hnízdily v rozsahu do 10 párů. Jak jsem' se jiŽ zmínil, umoŽnila pozdějšÍvysoké stavy vodnÍch ptáků aŽ vzrůstajícíeutrofizace rybnÍků.Té využila řada druhů s poněkud širšímekologickým spektrem neŽ uvedené mizejÍcídruhy za tehdy ještě málo narušených přÍrodních podmínek. JejÍch stavy vzrostly a dosáhly vrcholu v letech 7957_ 62: Podiceps nigricollis, P. ruficollis, Anas querquedula, A. clypeata). Na roztlíI od čírky rnodré (Anas querquedula), stavy čÍrky obecné (Anas crecca) jÍŽ nevzrostly. Vrcholu jejÍho hnÍzděníbylo dosaŽeno ve 2. desetiletí tohoto století, kdy její nároky splňovala většina rybníků, později jen několik málo nejvhodnějších.Hlavní roli zde však asi hrála celková tendence. od roku 1983 zde jiŽ nehnÍzdí'Druhy s širokým ekologickým spektrem byly plně schopny vyvžít další eutrofizace rybníků s přídavnou nabídkou potravy u velkochovu domácÍch kachen a intenzifikace výkrmu kaprů a dosáhly nejvyššíhostavu v období 1975-80 (Anas platyrhynchos, Aythya fuligula, Aythya ferina, Fulica atra a zčástÍsnad i Podiceps cristatus a Gallinula chloropus). Po výrazných zásazÍch do přírodních podmínek Náměštských rybníků od zimy 1980/81 nastává i u těchto druhů výtazný úbytek, aŽ nastala rovnováha mezÍ potravní nabÍdkou d moŽnostmi hnízdÍt'Na úbytek jejich stavů měl moŽná Í vlÍv nedostatek klidu při hnízděnÍ Í v době předhnízdní a pohnízdnÍs moŽností únÍkovýchpřeletů. Diferenciace přírodních podmínek se narušila především postupným vytnizením lučních rybníků s nÍzkými travnatými ostrůvky a poloostrůvky nebo s přechody luk v porosty ostřic, které vytvářely stoličky obklopené vodou, to. lik vyuŽívanépro stavbu hnízd u nrnoha druhů vodních ptáků. Vymizení luč. ních rybníků mělo za následek vymizení vodouše rudonohého (Tringa totanus), čírkyobecné (Anas crecca)' IŽičákapestrého fAnas clypeata| a výrazný úbytek u čírky modré (Anas querquedula) a bekasiny otavní (Capella gallinago) a zprvu Í,u čejky chocholaté (Vanellus vanellus) do jejÍch přechodu na nové bio. topy (u čejky pole, nejraději zamokřená, u kopřivky ostrůvky zarostlé kopřivamÍ). Kachny našly na zarostlých ostrůvcích'a náspech náhradu za zanik|é ostřÍcovéstoličky. ostrůvků pouŽila k hnízdění také nově přibylá husa velká (Anser anser). Zánik lučních rybníků a rozsáhlých luk kolem nich způsobil také vymizení chřástala polního (Crex crex) a z pěvců konipase lučního (Mota. cilla flava) a strnada lučního(Emberiza calandra).
Stupeň narušenÍpťrvodníchpřírodníclr podmínek nebo ekologická stabilita n ě j a k é h op r o s t ř e d ís e o b v y k l e p o s u z u j ep o d l e t z v . d i v e r z i t y : n
-
n-
n
"2n
. log
počet párů všeclr drultů dolrromady] každého druhu, 'D... [n..'početpárů Vzorec pochází od Shannona a Weavera (vl'z také BEzzEL 7974, 1975' KAÍtsE
1 S 8 1 ) . D i v e r z i t a D se srovnává s max' moŽnou dÍverzitou maxD : - log _| l\
tN...celkový
počet drulrů}. Procento dosaŽené diverzÍty rlzhledem k maxi-
9-, Dmax "uslouŽí k posouzenÍ rovnoměrnosti rozdělení drulrů. Vysoká hodnota diverzity vzhledem k maximáIně moŽné diverzitě je charakteristická pro relativně ne. porušenépřírodní podmÍnky,v nichŽ Žádný druh výrazně nedominuje. Narušení ekologické rovnováhy Se projevuje vysokou dominan'cíjednoho či několika dru. lrů,coŽ sniŽuje diverzitu {druhovou rozmanitost]. Na Náměštských rybnících činÍlado konce 1. světovéváIky diverzita prťtm ě r n ě 7 , o 7 , I j . p ř i 2 8 d r u z í c h a s i 7 5 0 / om a x i m á l n ě m o ž n éd i v e r z i t y [ E : 0 ' 7 5 ] ' V době mezi oběma válkami poklesla asi na 0'9B [E:0'69]. Zh'ruba na této l i r o v n i s e d r Ž e l a j e š t ěv o b d o b Í1 9 5 9 - 6 1 ( D : 0 ' 9 4 ' E : 0 ' 7 3 ) ' k t e r és e j i Ž p r o . jevovalo výraznějšídomÍnancÍpotápky černokrké {Podiceps nigricollis, 195s6 1 a s i 2 5 0 / oc e l k o v é h os t a v u v o d n í c h p t á k ů ] . V y s o k o u d o m i n a n c ír a c k a c h e c h . tavého (Larus ridibundus) spolu se vzrůstajícídominancí dalších čtyř druhťl (Fulica atra, Anas platyrhynchos, Aythya fuligula, Aythya ferina) poklesla v d a l š í c hl e t e c h ( 7 9 6 2 - 8 2 ) n a p r ů m ě r n o uú r o v e ň 0 ' 5 5 [ E : 0 ' 3 B ] . K o l í s á n Íd i . verzity v některých letech bylo silně závislé na poměru početníhostavu racka chechtavého vzhledem k ostatním druhům, coŽ se projevilo výtazně zejména v p o s l e d n í c ht ř e c h l e t e c h ( 1 9 8 3 - 8 5 ] . V l i v t o h o t o p o l n ě r u n a p r ů b ě h d i v e r z Í t y ukazuje křivka D', stanovená s vynecháním racka chechtavého Iobr. 7], v porovnání s křivkou D, která zahrnuje všechny druhy. Průměrná hodnota dÍverzíty D v celém období činÍla0,60 s maximem 0,99 v roce 1959 a minimem 0,35 v roce 1983. Hodnota diverzity klesala průměrně o 1',40/oprůměrné hodnoty ročně. Podle mého názoru je však toto kritérium ekologické stability poněkud nrechanické.Vysoký počet ptáků hnÍzdícíchv koloniích Inapř. u potápky čer. nokrké) patří k přirozeným charakteristikám těchto druhů a nernusí nutně znamenat narušenÍekoIogickérovnováhy. r n á I n ě m o Ž n éd i v e r z i t ě s e o z n a Č u j ej a k o , , s p e c i e se t . / e n n e s . . E : _ -
Za známku narušení rovnováhy povaŽuji mimo jiné Í narůstajícípřevahu samečků,kterou jsem zjistil právě u nejběŽnějšíchdruhů kachen:
1959-1975 1976-1980 1981-1985 1986
Anas platyrhynchos
Aythya fuligula
A. terina
1,22:
1 , 2 6: 1 1 , 4 7: L i,53: L i , 7 9: 7
1 , 1 3: 1 1 , 1 6: l . 1 , 5 9: 1 i , 7 B: 7
1 , 3 1: 1 , 5 0:
228
š ...*o, t počrr pÁnŮ ( Nonlaridae) 7" E07P
F='-q%s1
_ _ sr.lzz šš
Podicipedidoe S \ sx
\x
s\l
xÝ
E-oaal
lfvzta
Rallidoe LimicóIoe Í -83P, ó ---qi,0Ž r =-0.,,2€
, ND'CES - DIVERS'TY
-t00 .
š*š 'N':-!.+..Í* ,Ů
B
8š
* B$ s\ s'
9o'
3
s
+
t
8s řš
š š s\ s\
-_/,gz
š.š.
.l'e.! x. (4.trt- t,)
S ' I
voÓ|
-+qrz
d\
is š.Y
teploty(Xll._ll.) s -s.1,rnní mólo
S
++
\
r\.
řš
++
š.
+'+
Celkové změny ve stavech vodnÍch ptáků na NáměšťskýchrybnÍcích v obdobÍ 1959-85' jednak v celkovém počtu párů (bez racka chechtavého),jednak v in. p r ů m ě r n ýs t a v ,D . . . d Í v e r z i t sar a c k e m c h e c h t a v ý mD, ' . . . d e x e c h( I : 1 . . . diverzita b€ z r. ch.J. odchylky zÍmních teplot od prr1měru 195s-85 podle měřenÍ ve velkém MeziřÍčÍ.
229
srevy vooNÍcHprÁxÚ ČwtrnlÉovt,tvŇu]ÍcÍ Na Náměštských rybnÍcích jsem sledoval především vliv místních podmírrek na stavy vodních ptáků. Někdy je obtíŽnérozlišit tento Vliv od nadregionálních tendencÍ.Je to tím, Že obojí můŽe působit souběŽně,protoŽe klimatické podmínky Í způsob hospodaření na rybnícÍch mívají obecný charakter. V souIadu s nadregÍonáInítendencí je zřejmě vymizení čírky obecné (Anas crocca), lžičáka pestrého IAnas clypeata) a vodouše rudonohého (Tringa totanus), úbytek aŽ na hranici vymizenÍ u čírky modré (Anas querquedula) a bekasiny otav. ní (Capella gallinago). Nadregionální charakter má zřejmě i růst stavů (na Náměštských rybnících do roku 1980] u potápky roháče (Podiceps cristatus) a kopřivky obecné (Anas strepera), nebot výtazný růst stavů neodpovídal dostÍ slabým výsledkům hnÍzděnÍna Náměšťských rybnících, coŽ svědčí o doplňo. vání jejich stavu odjinud. Nadregionální charakter má růst stavu u kulíka říčního (Charadrius dubius) i u obou druhů poláka (Aythya fuligula, A. ferina, do roku 1980) a další šířeníhusy velké (Anser anser), labutě velké (Cygnus olor) a motáka pochopa (Circus aeruginosus}. Nesporně nadregionáIní charakter má šířenícvrčilek (tocustella fluviatilis, L. naevia, v menšÍmíře L. luscinioides) a moudivláčka luŽního (Remiz pendulinus), kteréŽto druhy zde dřÍve nehnÍz. dily' ač se podmínky pro jejich hnízděnÍprakticky nezměnily. Zejména mimořádné klimatické podmínky, působÍcív širokých oblastech, způsobujívlnovitý charakter dlouhodobých změn u nejhojněji hnízdícíchdruhů vodnÍch ptáků. Jak jsem jiŽ ukázal' v komentáři k vývoji hnízdních stavů na Náměštských rybnÍcích,to bylo tříIeté období tuhých zim 1962163-1964/65' z nichŽ první byla z nejtuŽšÍchV tomto století, dvouleté období tuŽších zim 1968/69_1969/70provázené i nepříznivým jarním počasím,čtyřletéobdobí mi. mořádně teplých zím 7977172-7974175, z nich poslední byla nejteplejšív tomto století, a několÍkaletéobdobÍ sucha vrcholícÍv roce 1973 a především1974. Po tuhýcrr.zimách bývá na jaře na hnÍzdišti méně ptáků vlivem zimních ztrát. Mírné zimy působípřÍznivě nejen menšímiZtrátami, ale Í vysokým počtem u nás zimujíCích ptáků, což pÍíznivě ovlivňuje i hnízdnÍstavy. Raný příchod jara Inapř. ]959-61, 1966-67J vede k přÍznivějšímvýsledkům hnízděnÍ,které začínádříve při vyššíchsnůškácha s moŽnostínáhradnÍho i druhého hnízdění. Naproti tomu studenéa deštivéjaro sniŽuje většÍmiztrátami výsledky hnízdění. Nízké pohnízdní stavy mají dopad na hnízdní stavy v příštímroce, neboť převáŽná část hnízdícÍchptáků má původ v mÍstnípopulaci. Vyššístav vody na rybnÍcích vlivem vydatných SráŽek, především zimních, ovlivňuje příznivě sta. vy všech druhů aŽ na bahňáky a čírky, a to především dostatkem hnízdních moŽnostÍ.HnÍzděnívšak bývá zpoŽděno vyčkáváním ptáků na vzrůst nové, do. statečněhusté populace. Kolísání hladiny vlivem sráŽek Istále častěji zde hraje roli i lidský faktor] ohroŽuje hnízdění. Zejména potápkovití a chřástalovitÍ hnízda, která se ocÍtnou na suchu, opouštějía násady se stanou kořistí patro. lujících vran. Nízký stav vody působí nepřÍznivě na stavy potápkovitých a chřástalovitých, zvyšuje rozsah hnízděnÍ bahňáků' avšak omezuje hnízdní moŽnostÍkachen při většípotravní nabídce. Je to typická situace pro vyššístavy kachen, z nichž však část nehnízdí.V příštímroce se dále zvýší potravnÍ nabÍdka, pokud jsou měkké porosty na obnaŽených březích zaplaveny vodou.
230
Vznikne tak obdobný efekt jako po letnění rybníků, které vede vŽdy k mimo. řádným stavům ptáků po jejich znovunapuštění. Vliv velkochovu domácích kachen na stavy vodnÍch ptáků se uplatňuje v pozitivním i negativním smyslu. Kachně divoké {Anas platyrhynchos) umoŽ. ňuje hromadné zimování' dřÍve zd'e neznámé.Na krmelcích pro domácÍ kachny Iale i při ÍntenzÍvnímpřikrmování ryb] se přiŽivuje nejen kachna divoká, ale Í oba poláci a lyska černá (Fulica atra) a ve velkém rozsahu i racek chechtavý (Larus ridibundus), coŽ spolupůsobilo při růstu jeho stavů. Tento chov sice významně zvyšuje potravní nabídku Itaké nepřímo hnojením rybníkaJ, avšak omezuje hnízdnÍ moŽnosti zabráním značnéčásti břehů, na N. Studeneckém i několÍka ostrůvků,coŽ se stává' jak ukázal vývoj v poslednÍch letech, rozhodujícím činÍtelem.Zd'á se mi také, Že přÍlÍšvelká a snadno dostupná potravní nabídka sniŽuje chut k hnÍzdění.Právě u kachních farem se zdrŽuje největší část nehnízdících párů. VyloŽeně negativní účinky má ambulantní chov (na masoJ velkého mnoŽství domácích kachen na menších rybnících, pokud tyto mají přístup na celou plochu rybníka. Pro výsledky hnízdění na takovém rybníku to znamená katastrofu, jak se ukázalo na jednom z nejproduktivnějších rybníků,Novém Častotickém,v letech 1981 a 7982 (zejménau všech druhů po. t á p e k] . chatové kolonie působí nepříznivě zeiména zabránÍm značnéčásti břehů, což zmenšuje hnízdní možnosti,a častým neklidem (loďky, koupání). U zarost. lejšíchrybníků (HranečnÍkJje tento vliv menšíneŽ u méně zarostlých IKacíř, VrbinecJ nebo dokonce nezarostlých (PodhorníkJ. V době obsazení chat (vÍkendy, prázdninyJ zde žiji ptáci skrytějšímŽivotem. U lysky černé{Fulica atra) l'ede hnízděnÍ na frekventovaných místech ke zrněně chovánÍ. vytváří se populace, která neopouštíhnízdo ani při přiblíŽení člověka, a někteřÍ jedinci se chovají vyloŽeně agresívně [při kontrole snťtškyčlověka napadají). Druhy citlÍvějšína rušenírekreačnírybníky opustí' Vyřazování stále většíhopočtu rybníků z hnízděnívede k většíkoncentraci linÍzdění na zbývajících rybnících, zejména v jejich nejvhodnějšÍchmÍstech. Výsledky hnízdění jsou zde horší a je zd'e běŽnéi hynutí ptáků vlivem nemocí [častéu lysky, zejména u samiček chocholačky a ovšem v přeplněných koloniích racka chechtavého). omezenÍm podstatné částÍhnízděnÍna menší počet rybníků ztrácí náměštská rybniční soustava schopnost vyrovnat ztrátu někte. rého dalšího rybníka Inapř. letněním) zhuštěnímhnízdění na zbývajÍcíchryb. nících,jak to bylo běŽné v 60. Ietech. Vede to k snÍŽenícelkového stavu. U tří hlavních rybníků Dubovce, N. Studeneckéhoa Netušilu jsem sledoval reakci vodních ptáků na přestavbu, která přesahovala dosavadní měřítka. Přestavba N. Studeneckého provedená v zimě 7s7\l79 ušetřila menšÍčást rybníka na severozápadní straně. Stav vodních ptáků (bez racka chechtavého] zde poklesl ze 190 párů v roce 7978 (za vrcholu hnízdění na tomto rybníku v r. 1976 357 párůJ na 33 párů v roce 1979. Stav vodních ptáků se zd,e výtaznéji zotavÍl ažv roce 1985 [89 párů)' kdy zde začala opět hnízdit potápka černokrká, a ještě výrazněji v roce 1986 [104 p'). U ještě důsledněji provedené přestavby Ne. tušilu v zimě 19B1/B2a Dubovce 1984 byla reakce na obou rybnících stejná. V prvním roce po přestavbě působil ještě příznivě efekt letnění rybníka v předchozím roce, coŽ se projevuje vzrťtstem měkkých porostů, které tvoří mÍsty
23L
celé koberce s vysokou nabídkou potravy i s možnostíumístit hnÍzda. Počet hnízdícíchpárů sice k]esl, ne však podstatně. Znelrodnocení rybníka Ina jak dlouho?J po stránce hnízdění se projevuje teprve v dalších letech. Na Dubovci lrnízdÍlov roce 1985 ještě 46 párů od 6 druhů ptáků oproti průměru 245 páttl . roce 1986je zde již jen zlo. v o b h o b Í1 9 5 9 - 8 3 ( k r o m ě r a c k a c h e c h t a v é h o J V mek tohoto stavu (19 párůJ. Situaci na Netušilu dokumentuje tento přehled o počtu hnízdícíchpárů: 1980 7982 1983 1984 1985 1986 Podiceps cristatus
1n
Podiceps ruficollis
7
Anas platyrhynchos
B
Aythya fuligula
4
z
o
7 2
1,2
6
19
25
Gallinula chloropus
1
z
Vanellus vanellus
4
4
Charadrius dubius
1
1
74
J_t
Aythya ferina
1
1
1
1
Fulica atra
Celkem párů
I
682 1-
2
113 1
1,4
t2
10
RybnÍk lze po stránce ornitologické výrazné ochudit tím, že.je stále na plné vodě, takŽe se sníŽíúŽÍvnostrybníka. Je to případ kdysi neobyčejně bo. hatého rybníka Stejskalu. Stavy se zd,e výrazné zvedly aŽ v roce 1986 po nizkém nadrŽení v předchzím roce. Jednou z přÍčin úpadku rybníka bylo však i zorání louky východně od něho, na níž hnízdilo dříve velké mnoŽství kachen. Po vy. vrcholenÍ hnízdění v roce 7976 zde došlo zejména v období 1983_85 k výraz. nému pokle,su: 1976 1983 1984 1985 1986 Podiceps cřistatus Podiceps ruficollis Anas platyrhynchos Aythya fuligula Aythya ferina Fulica atra Gallinula chloropus Vanellus vanellus Charadrius dubius
A 1
15 28 20 77 c
31 11 1'
4-
-13
1
27
1 1
Celkem párů
232
VÝZNAM JEDNoTLIVÝCH RYBNIKÚ A jEHo ZMĚNY Přestavba největšího rybníka Dubovce v roce 1984 význam jednotlÍvých rybnÍkůradikálně změnila. Proto se soustředím předevšímna období 1959_83. V průměru hnÍzdilo 73o/o párů všech ptačích druhů [nezahrnut racek chechtavý) na 7 nejdůležitějšíchrybnících: Dubovec 31,0 0/o,N. Studenecký 74,30/o, Netušil 7,20/o, Stejskal 5,7 %, N. Častotický 5,6 0/o,ostrovec 4,7 0/oa Myšník 4,4 %. Spolu s dalšími 7 rybníky to dělá jiŽ 91,6 0/o(v pořadí Kacíř, Maršovec, Přibyl, Donát, Hlad, Čepičkaa Vrbinec). Na zbývajícÍch10 rybníků zbývá v prťr. měru B,4 0/o ceIkového stavu. o výraznýclr ztněnách v ekologických podmínkách jednotlivých rybníků svědčímaxÍmáInístavy na těchto rybnÍcích,které čÍnív průměru 2,6násobek průměrného stavu, v celé rybniční soustavě jen i,7násobek. KaŽdý i méně významný rybník měl svůj ,,velký rok.. Inejčastěji po předchozím letnění): Vrbinec 7s77 í95p.)' Donát 1976 (76 p'], HIad 1973 t 5 3 p ) , R a t h a n 1 9 8 0 [ 3 5 p . ; , Č i k o v e c1 9 8 0 [ 3 0 p . J , P o d h o r n i k 7 9 7 4 [ 2 2 p . ) . P r o t o nelze ani méně významné rybníky z kontrol vypouštět. Největší hustota hnízdění-byla na silně eutrofních rybnících s vhodnou s k l a d b o u p o r o s t ů :D u b o v e c p r ů m ě r n ě7 , 7 p . l h a , m a x . 1 7 , B p . V r o c e 1 9 6 1 ,N . Č a s . t o t i c k ý p r ů m ě r n ě 7 , 9 p . l h a , m a x . 1 5 , 6 p . v r o c e 1 9 s 0 , Č e p i č k ap r ů m ě r n ě 7 p . l b a , max. 10,7p. V roce 1980, Štičíprťrměrně6,7 p.llrra,max. 20,Bp. v r' 1978, Bahno 8,6 p./ha, max- 20,0p. v r. 1970. Vysoký počet druhů svědčío silné diferenciaci přírodních podmínek. V období 1959-83 byla největšína N. Studeneckém' kde hnízdilo všech 24 druhů. a MyšnÍku.14-16 18_19 druhů hnÍzdilo na Dubovci' Netušilu, N. ČastotÍckém druhů hnÍzdilo na MaršovcÍ,KacířÍ, stejskalu, ostrovci, Přibylu, Hladu, Štičim a Bahně. Na zbývajÍcíchrybnícÍch hnÍzdilo 9_13 druhů. Ekologické podmínky tra jednotlivých rybnÍcíchcharakterizuje skladba ptačíchdruhů. V období 1959 _B3 připadalo v celé rybniční soustavě zhruba 40 0/opárů na Anatidae,3o.0/o na PodicÍpedidae,20 0/ona Rallidae a 10 0/ona Limicolae. Za převáŽně ,,kachní.. rybníky bylo moŽno považovat Hlad [68 0/ona AnatÍdaeJ, Stejskal [67 0/o),Vrb i n e c ( 6 3 % 1 , o s t r o v e c Í 5 70 / o ) ,D o n á t [ 5 2 0 / o ) ,M y š n í k [ 5 0 0 / o J ,K a c í ř [ 4 8 0 / o ) a Netušil $ao/o). Isou to rybníky s nepříliš rozsáhlými porosty' coŽ omezuje hnízděnípotápkovitých. Převážně ,,potápkovÍté.. byly rybnÍky Dubovec (49 o/oJ, Maršovec Í3B0/0),N. Studenecký [36 0/oJa Iv. Častotický [33 o/o).Největšípodíl chřástalovitých byl na Přibylu (30 0/o),KacÍřÍ (28o/ý a Maršovci [25 o/oJ.BahňácÍ měIi největšÍzastoupení na ,,lučních..rybnících ostrovci (30 %]' Donátu ( 2 4 o / o )N , e t u š i l u [ 2 I o / ý a M y š n Í k u( 2 7 l / o J ' Změny v pořadí rybníků podle počtu hnízdícíchpárů [bez racka chechtavého] jsem sledoval tak, že jsem období 1959-83 rozdělil na 5 Sletých období. Největšírybník Dubovec stál ve všech obdobích na 1. místě s největšímpodí. lem celkového stavu v posledním období před přestavbou rybnÍka (1979_83 37,5o/oJ.I podíl 2. největšíhorybníka N. Studeneckého byl nejvyššív období před přestavbou (1974_78 19,B0/o).Ý období po ní (1979-83J zde hnízdÍlo jen 6,8 0/ocelkového stavu a na druhé místo v počtu hnízdícíchpárů se dostal N. Častotický (7,B % s pětinou jeho rozlohyJ. Sledujeme-li zprůměrovaný vývoj stavů v období 1959-83 na jednotlivých rybnících regresními přímkami, pozorujeme největší pokles u rybníka Stejskalu (o 3,47o průměrného stavu , etušilu (_2,4 %J, Dubovce (_2,2 r o č n ě ] ,p a k u N . S t u d e n e c k é h o[ - 3 , 1 0 / o J N
p r o c . J , K a c í ř e í - 1 , 40 / o ]a M y š r r í k u( - 1 , 1 . 0 / o )P.o č e th n í Z d í c í c hp á r ů r o s t l n a t ě c h t o , v ě t š i n o ud ř Í v e c h u d š í c hr y b n í c í c h :V r b i n e c [ + 4 , 1 0 / o ) ,H I a d [ * 3 , 1 0 / o ] , Nový Častotický t + 2,5 0/oJ, Donát ( + 2,o 0/oJ, Čepička [ * 1,B 0/o ], ostrovec (+ 1,5 0/o].Maršovec zůstal zhruba na stejné průměrnéhodnotě. V letech 1983 -B5 při vysokém nadrŽení jeho význam prudce vzrostl {70,4o/ocelkového sta. v u p t á k ů p ř i p l o š e 3 , 9 h a , t j . 2 0 / o c e I k o v ép l o c h y N á m ě š t s k ý c hr y b n í k ů ) . ZÁVĚR 27|etý vývoj stavů vodních ptáků na Náměštských rybnících ukázal, o jak dynamický proces' zejména v současných podmínkách, jde. KaŽdý sebepečli. t'ěji zjištěný údaj reprezentuje jiŽ jen minulý 5131'.Jednou zjištěné,,dlou}rodobé..tendence se mohou jen v omezenémíře extrapolovat v progtrÓzy do budoucna. Potvrdil to zejména pětiletý vývoj po roce 1980, kdy pokles u většiny druhů výtazné změnil 22leté tendence změn stavu, které jsem vypočett (FIALA 1982) jako první ohlédnutíza dosavadním vývojem. Dlouhodobý průzkum na Náměš{. ských rybnÍcích prokázal rozhodující vliv klimatických podmínek na kolísání stavů vodních ptáků. Místní podmínky ovlivňovaly především skladbu druhťt a její změny. Teprve po překročení určitémíry technických zásahů ovlivnily výrazně ceIkový stav vodních ptáků. Do lokálnÍho vývoje zasahují i nadregionální vlivy, projevujícíse všeobecnýmťlbytkemněkterých druhů a naopak něk. cly i invazním šířenímjÍných drulrů. Místní podmínky určují ovšem i celkor'ou úroveň stavů svou schopností celou populaci uŽivit, dopřát jí potřebného klidu a umoŽnit jeií hnízděnÍ.Lidské zásahy do biocenózy vodních ptáků v současné době zvyšujípotravní nabídku, avšak omezují hnízdní moŽnosti. Tyto se stávají proto ve stáIe většÍmíře limitujícím činÍtelempro stavy vodních ptáků. Na ně se musí zaměřit ochranářské snahy, pokud mají mít naději na úspěch. Je třeba ovšem také zajistit zachování doStatečnědiferencovaných podmínek ve vodním prostředí a jeho okolí. Dosavadní vývoj směřuje k jednostrannosti, coŽ prefc. ruje nejběžnějšívysoce adaptivní druhy vodních ptáků a potlačuje specializované neadaptivní druhy, jejichŽ stavy klesají až do úpInéhovymizení. Teichgebietvon Náměšťn. osl. 1959-1985und seine VógeI ZUSAMMENFASSUNG Die Umwelt der WassevÓgel in der ČSSR hángt mit der Art der Bewirtschaftung der Teiche zusammen. Diese Art hat sich jahrhundertelang nur wenig verándert. In der zweiten Halfte dieses Jahrhunderts íst aber ein plitzlicher Umschwung eingetreten. Die Handarbeit muBte durch die Schwere Mechanisation Ihauptsáchlich durch den Einsatz von Buldozern) ersetzt werden. Zu8leich verloren die Landwirte das Interesse fůr die Ausnutzung der Randvegetation. Die Fischzucht Wurde in der frúher unvorstellba. ren Weise intensifiziert und mit der ebenso intensiven Hausentenzucht kombiniert. Zu8leich ist das natiirliche Hinterland der Teiche, umfangreiche Wiesen, beschránkt Worden. An dÍe von der wirtschaftlichen Tátigkeit Weni8er betroffenen Teiche ist ein hef. tiger Rekreationsdruck eingetreten. Aus der Bebauung durch die einzelnen WeekendHáuser sind ganze Stádtchen entstandeD. ES hat sich eine Tradition sebildet, an e1rrigen Teichen im Sommer maBenhaft zu kampÍeren.Das Alle hat den Charakter der Tei. che und zugleich Íhre Vo8elwe1t total verándert. DaS Teichgebiet von Náměšt n. osl. besteht aus 24 Teichen Í191ha' 390-460 m seehÓhe). DÍe Daten der technischen Eingrifíe in die Naturverhaltnisse der einzelnen Teiche sind im Plan des Teichgebietes [Abb. 1 u. 2) ange8eben. Zuerst wurden die
234
Ufern der Teiche Maršovec und Hranečník ausseschaťrt und vertieft (Winter 1956/57). Total wurde als erster der Teich Nový studenecký umgebaut [1958]. In der Abb. 1 kann man die Situation dieses Teiches Ím Jahre 1959 und 1982 mit dem ursprůnglichen Zu. stand {]'957) vergleichen. In der Abb. 3 ist der zustand des gróBten Teiches Dubovec in 1983 [knapp vor dem totalen Umbau in 1984,bei dem alle Vegetation entfernt wurde) und zugleich der urspriingliche Zustand {1957) dargestellt. Bei der Umgestaltung der TeÍche ist allmáhlich ein bedeutender Biotop verlorengegangen, den ich als Wiesen. teiche bezeichne, d. h. Teiche mit niedrisen Grasufern oder mit Carex-Ve8etatÍonan dem Úbergang zwischen der Wiese und Wasserfláche. Da8e8en sind neue Biotope ent. standen: dicht verv/achsene (hauptsáchlich mit hier Íriiher fast unbekannten Brennesseln) Inselchen mit steilen Ufern und verwachsene Randaufschfittungenmit versumften Fláchen hÍnter ihnen. Die Estetik der Teiche hat natiirlich auch stark gelitten. Alle diesen Eingriffe haben allmáhlich auch Wasservogelbestándeund vor allem dÍe Artzusammensetzuns stark beeinflu8t. Die Bestandsveránderungen bei den einzelnen Arten sÍnd in den Abb. 4-6 graphisch dar8estellt. Bei jeder Art ist auclr der durchschnittliche Bestand und der durchschnittliche Verlauf der Veránderun8en mittels der Re8ressions8erade bezeÍchnet.Der Regressionskoeffizient b gibt die durchschnittliche Jahresveránderuns im Prozentsatz des Durchschnittsbestandes an. Der Koeffizient der linearen Korrelation r dient zur Beurteilung der Linearitát dieser Veránderungen. Bei den meisten Arten ist der Wert dieses Koeffizienten niedri8, weil die Veránderungen unlinear, gewiihnlich in Wellen, verlaufen. Eine stark positive Entwicklung ist nur beí zwei Arten zu sehen, charadrius dubius [ r : * 0 , 5 7 8 , b : + 6 , 0 1 0 / o )u n d P o d i c e p s c r i s t a t u s ( r : * 0 , 5 1 2 , b : + 3 , 8 3 % ] . n i n e markant negative Entwicklung dagegen sieht man bei folgenden schwindenden Arten: T r i n g a t o t a n u s [ r : - 0 , 6 3 1 , b : - 1 1 , 0 1 0 / 0 , d a s l e t z t e B r i i t e n i n 1 9 7 6 ) ,A n a s c l y p e a t a [ r : - 0 , 5 6 6 , b : - 8 , 5 0 0 / 0 , d a s l e t z t e B r i i t e n i n 1 9 8 3 ) ,A n a s c r e c c a { r : - 0 , 6 3 8 , b : -7,450/0, das letzte Brtiten in 1982), Ixobrychus minutus [r : - 0,382, b = -5,50 0/0, das letzte Briiten in 19831,Anas querquedula {r : - 0;541,b : - 7,860/0,an der Grenze des Verschwindens) und auch Vanellus vanellus [r = - 0,551,b = -3,84 0/0,derzelt ein Ftnftel des Bestandes 1959-621. Eine bisjetzt máBig positive Entwicklung Itrotz starkem Rtickgang bei einigen Ar. ten in den letzten Jahren) habe Ích bei fol8enden Arten festgesteilt: Larus ridibundus' Anas strepera, Anas platyrhynchos, Eulica atra, Aythya ferina, Aythya fuligula. Im ne8ativen sinn entwickeln sich die Bestánde bei Podiceps ruficolis, Podiceps nigricollis, Capella gallinago und zuletzt auch bei Gallinula chloropus. Neue Brutarten sind hier Anser anser IStándig seit 1978)' Circus aeruginosus (stándig seit 1980] und Cygnus olor [seit ].986),von den Passeťiformesl.ocustella fluviatilis fstándig seit 1972)' Locustella naevia [stándig seit 1978), Remiz pendulinus [stándig seit 198Ll, Anthus pratensis Iseit 1984) und zeitweilig auch Locustella luscinioides. Es bri.itet hier nicht mehr Emberiza calandra Izuletzt L975] und nur ausnahmsweise Motacilla flava. In der Abb. 7 ist d:e Gesamtentwicklung der Wasservogelbestánde auf zvleierlei Weise dargestellt, einelseits mÍttels der Summe briitender Paare fohne Larus ridlbun. dus), anderseits mittels Indices fmit Larus ridibundus), wobei der Index 1,00 den durchschnitt]ichen Bestand reprásentiert. Aus dieser graphischen Darstellung sind zwei Pe. rioden mit hohen Bestánden ersichtiich: 1959-62 und 1975-81. Der Riick8ang nach der ersten Periode wurde durch den extraordentlich strengen Winter 1962/63eingeleitet, der Růckgang nach der zweiten Periode vor allem durch die Disproportion zwis. chen noch hohen Bestánden und knapp werdenden BrutmÓglichkeiten. Die Bestands. abnahme wurde mit dem hohen UmÍang des erÍoLglosen BrÍjtens und NichbÍtitens veť' bunden. Der Mangel an Brutmóslichkeiten wurde vor allem durch die zweÍte Etappe der Teichumbauten verursacht, die auf totaler Beseitigung der Teichvegetation (Typha, Fragmites, olyceria, Carex) an den Hauptteichen Dubovec, N. Studenecký und Duňóvec beruhte. Es haben sicher auch iiberregionale Einflůsse an dem Gesamtrůckgan8teilge. nommen. Jede von den beiden Perioden mit hohen Vogelbestánden hat einen anderen Cha. rakter. Die erste Periode ist durch die ausgewogene Artzusammensetzung ohne aus8epráste Dominanz von Larus ridibundus (bis 1961: Diversitát D :0,94, d. h. 73 0/oder maximal mó8lichen DÍversitat,E:0'73)' durch das Briiten von fast allen anwesenden Paaren und durch hohe Nachbrutbestánde sekennzeichnet. In der zweiten Periode sieht
235
mit hohen Bernan eine unausgeglichene Artzusammensetzung ID : 0,55, E:0,42) stánden der adaptiven Arten [tarus ridibundus, dann im Abstand Fulica atra, Anas platyrhynchos, Aythya fuligula, Aythya ferina), mit sehr niedriSem Anteil von spezialiSierten Arten Íbei Enten Anas crecca' A' quBrquedula' A. clypeata); mit dem Verschwin. den von Tringa totanus und starken Ruckgang von Vanellus vanellus. Die Nachbrutbestánde waren unproportionell niedrig' MaSSiveS Verenden IBotulismus) trat háufig vor. Bei Enten erhÓhte sich der ErpeliiberschuÍš(noch Stárker nach dieser PerÍode]. Die Brutbestánde im Zeitraum 1959-85 nahmen durchschnittlich um 1,1 % deS durchschnittlichen Bestandes jáhrlich ab' ES handelt sich um eine unlineare Entwicklung {r : nur - 0,239). Bei der Einteilun8 des totalen Bestandes auf dÍe vier Haupt. gruppen der Wasservi8el zeigen Anatidae und Rallidae elne máBig positive EntwickIung IWachstum um 0,5 oder 0,9 % jáhrlich) und Podicípedidae und Limicolae eine stark negative Entwicklung (Rtickgang um 3,9 oder 3,5 % lanrtlcn;. Der mittlere Wert rler Diveisitát betrug D = 0,60 ÍE = 0,47) und er hat Sich jáhrlich ín Mittel um 1,4 %o des Durchschnittswertes vermindert. 'Vergleich Beim der lVasservogelbestánde im Zeitraum 1959-85 mit denen aus den Jahren seit 1885 [Čapek, Mrázek' Smítal) erkennt man klar, daB damali8e Besiedlung der Teiche viel schwácher V/ar. Die Diversitát war aber viel gróBer, bis zunl ersten W e l t k r i e g d u r c h s c h n i t t l i c b D = L , 0 7 , E : 0 , 7 5 [ b e i 2 8 b r t i t e n d e nA r t e n ] . E s f e h l t e n d a ma]s markant dominante Arten. DÍéHauptbťutarten [50-100 Paare) waren Fulica atra, Anas platyrhynchos, Podiceps ruficollis, Vanellus vanellus und Larus ridibundus {die letzte Art wurde Stándig beim Bruten beschránkt). Die zweite Gruppe [20-30 PaareJ bildeten die Arten Anas crecca, Aythya ferina und Gallinula chloropus und die dritte [10-20 Paare] Anas querquedula, Tringa totanus und eÍne neue Art im Vormarsch, Podiceps nigricollis. Die ubri8en Arten briiteten ín der Stárke bis zu 10 Paaren. Das damalige Reichtum an WasservÓgeln stutzte sich an viei grÓí}ere Mense von Wasser. und sumpfbiotopen, nicht an groBe Bfutdichte an den eínzelnen Lokalitáten. Dle hóhe' re Brutdichte hat erst die zunehmende Eutrophisierun8 der Teiche mÍt einem hóheren Nahrungsangebot ermiiglicht. Beschrankender Faktor war einst die Nahrung, derzeit sind es Brutmóglichkeiten. Derzeitige Umweltbedingungen fórdern hoch adaptive Arten, aber beschránken spezialisierte Arten oder schlieBen sie sosar sanz aus. LITERATURA BEZZEL, 8., 1974:.Vogelbestandsaufnahmen in der LandschaftsplanunS. Verh. d. Ges. f. Ekologie, Erlangen: 703-712. BEZZEL, E., 7975: Wasservogelzáhlungen als Migiichkeit zur Ermittluns von Bes.ed. lungstempo, Grenzkapazitát und Belastbarkeit von Binnengewássern. Die Vogelwelt, 9 6 / 3 :8 1 - 1 0 1 . ČAPEK, V., 1885_1924: ornito]ogické deníky. Rukopis uložený v Mor. muzeu v Brně. FIALA, V., 1960: Ptactvo Náměštských rybníků dříve a nyní. Vlastivěd. sb. Vysočiny' přír. 4: 91-103. F I A L A , V . , 1 9 6 1 : Z m ě n y p o č e t n í h os t a v u p o t á p e k I P o d i c i p e d i d a e )n a N á m ě š t s k ý c hr y b nících v období 1885-1960. Zoo1.listy lol24: 1'27*t34. FIALA, V., 1.966a:Změny početníhoStavu kachen na Náměšťskýchrybnících v obdobÍ L 8 8 5 - 1 9 6 5 .Z o o l . I i s t y 1 5 [ 1 ) : 5 - 2 2 . FIALA, V., 1966b: Bebriitun8sbeginn und Famil.engrÓBe der Enten auf den Teichen bei Náměšt n' osl. Zool. listy 15 Í3): 261'-272. FIALA, Y.,7972: Beitrag zui Populationsdynamik der Enten im Teichgebiet von Náměšt n . O s l . Z o o I .l i s t y 2 1 [ 3 ) : 2 6 3 - 2 8 0 . FIALA, V., 1973: Der Durchzus der watvÓgel [LimicolaeJ im Teichsebiet von Náměšt n. osl. Zool. Iísty 22 [3): 235_252. FIALA' V.,7974a: PopulatÍonsdynamikund BrutbiologÍe der Lappentaucher - Podicipedidae - Ím Teichgebiet von Náměšt n. osl. Anz. orn. Ges. Bayern 13: 198-218. FIALA, Y., t974b: Der Durchzu8 der Laridae im Teichgebiet von Náměšt n. osl. Zool. I i s t y2 3 [ 4 ) : 3 5 7 - 3 6 6 .
236
ťIALA, V., 1976: Beitrag zur Brutbiologie des Schwarzhalstauchers IPodiceps nÍsrÍcol. lis). ZooI'Iisty 25 |2): Í57_I73. EIALA' V.' 1978: Beitrag zur Populationsdynamik und Brutbiologie des BláBhuhns (F.rlica atra). Folia zoologica 27 Í4): 349-369. F I A L A , V . , 1 9 8 2 : B e s t á n d e d e r W a s s e r v Ó g e l i n d e r Č S R .A C t a S c . N a t . B r n o , 1 6 [ 7 ] : t 49. ilAVLiN, J., 1967: Birds breedin8 on the Náměštské rybníky ponds ICzechoslovakia). Acta sc' Nat. Brno, 7: 429_47Í. HAVLIN, J., 1970: Natural productivity of lvildfowl on the Náměštské rybníky ponds I C z e c h o s l o v a k i a ) .Z o o l . l i s t y 1 9 [ 4 ) : 3 4 3 - 3 6 4 . KALBE' L., 1981: ÓkologÍe der WasservÓgel. Die Neue Brehm-Bticherei, 518: 1_116. MRÁZEK, J., ZDoBNITZKY, F., 1943: Die Voselwelt der Namiester Teiche und ihrer Um. gebung. Z. Máhr. Landesmus., N.F'3: 179_216. sMiTAL, o., !937: Tah a hnízdění ptactva v okolí Náměště n. osl. v letech 1923-1932. Sb. Kl. přÍrodověd.'TřebÍč'7:73_27. NoVÁČEK' F', 1937: PobřeŽní a vodní ve8etace některých rybníků u Třebíčea studence. Práce Mor. přírodověd. spol. x/9: 1-70.
Došlo:26. 6. 1986 Adresa autora: Ing. VladÍmÍrFiala' Sv. Čecha 4, 612 00 Brno 12
237
