„Jak na evropské dotace“ Příklady úspěšných českých projektů
Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
„Jak na evropské dotace“ Příklady úspěšných českých projektů
Obsah Obsah
3
Úvodní slovo Richarda Falbra
4
Úvodní slovo Libora Roučka
5
Projekt „Penzion v bývalé vodárenské věži“
6-7
Projekt „Přeshraniční Impuls-centrum“
8-9
Projekty „Rekvalifikační a poradenské centrum“ a „Šance pro maminky“
10 - 11
Projekt podpory cestovního ruchu „Sušicko v létě“ a „Sušicko v zimě“
12 - 13
Projekt „Lanová dráha na Tři kříže”
14 - 15
Projekt „Pořízení internetových kiosků“
16 - 17
Projekt „Sjezdový areál Peklák”
18 - 19
Projekt „Propagace města Podbořany pro zvýšení turistického ruchu v regionu“
20 - 21
Projekt „Přestavba Fürstenberských zahrad“
22 - 23
Projekt „Mladoboleslavsko - čištění a odkanalizování odpadních vod“
24 - 25
Strukturální fondy v České republice Přehled operačních programů Odkazy na informační zdroje
26 27 - 30 31
Úvodní slovo Richarda Falbra Jako člen Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu se podílím na tvorbě evropské legislativy, která upravuje regionální politiku Evropské unie. V uplynulých letech a měsících jsem se tak mohl vyjádřit například ke zprávám, které se zabývaly pravidly poskytování státní pomoci, zadávání veřejných zakázek, návrhu směrnice o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních nebo zřízení Fondu solidarity Evropské unie. Bezesporu k nejdůležitějším bodům v agendě výboru v uplynulých dvou letech ale patřilo projednávání nařízení, podle kterých se bude řídit čerpání prostředků ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v letech 2007 - 2013. Abychom měli představu o jejich důležitosti, musíme si uvědomit, že na regionální politiku Unie půjde v daném období astronomická částka 308 miliard Eur, což představuje více než 44% evropského rozpočtu. Pro Českou republiku je pak vyčleněno 23,6 miliard Eur, což je zhruba 100 miliard korun ročně. Česká republika si musí vzít poučení ze současného období, kdy se v některých programech pravděpodobně nepodaří vyčerpat přislíbené prostředky v plné výši. Pro nové programovací období proto bude potřeba zjednodušit a zrychlit procesy spojené s administrováním projektových žádostí a plateb konečným příjemcům a uvažovat o systému zavedení zálohových plateb, dále pak zpřehlednit a zjednodušit implementační struktury, aby se žadatelé mohli snáze orientovat.
Evropskému parlamentu se podařilo prosadit například to, že bylo vyčleněno dalších 300 miliónů Eur pro účely meziregionální spolupráce, protože ta je důležitým nástrojem výměny zkušeností a nápadů, jak řešit mnohé konkrétní problémy obcí a regionů. Parlament prosadil zdůraznění principu partnerství tak, aby i zástupci neziskových organizací a občanské společnosti byli plně zapojeni jak do procesu plánování Strukturálních fondů a jednotlivých programů, tak i participovali na přípravě projektů. Pro nové členské země je dobré, že Evropský parlament nakonec převzal jejich všechny hlavní požadavky, které byly schváleny na zasedání Evropské rady v prosinci 2005. Jde především o to, že nevratná daň z přidané hodnoty bude uznatelným nákladem. Unie také přislíbila zvýšení podílu financování jednotlivých programů a projektů až do 85% celkových nákladů, v neposlední řadě se povedlo i rozvolnit původně velmi přísné podmínky pro čerpání finančních prostředků. Jsem potěšen, že mohu při svých cestách po České republice vidět celou řadu již hotových projektů spolufinancovaných z evropských peněz i mnoho zajímavých nápadů. S mým kolegou Liborem Roučkem bychom touto cestou chtěli některé z nich prezentovat a napomoci tak přípravě kvalitních projektů do budoucích let. Zároveň přinášíme i základní nástin, jaké programy pro Strukturální fondy se v současné době v naší zemi připravují. Přeji čtenářům této publikace mnoho dobrých nápadů i hodně štěstí a úspěchů při přípravě a realizaci jejich projektů.
JUDr. Richard Falbr poslanec Evropského parlamentu
Úvodní slovo Libora Roučka Dostává se Vám do rukou informační brožura o projektech, jejichž realizaci v České republice podpořila Evropská unie. Cílem brožury je poskytnout Vám užitečné informace a na konkrétních příkladech demonstrovat, že myšlenka evropské integrace může být efektivně realizována pouze při zachování principu solidarity. Právě solidarita větších členských států s menšími a bohatších s chudšími je základním pilířem evropské politiky soudržnosti, která umožňuje postupné vyrovnávání rozdílů a nerovností mezi jednotlivými členskými státy a jejich regiony. Od 1. ledna 2007 vstupují členské státy Evropské unie do nového rozpočtového období, které nazýváme „Finanční perspektivou 2007 - 2013“. V těchto sedmi nadcházejících letech může Česká republika získat z Evropské unie na podporu regionálních projektů ročně až 100 miliard korun! Jako člen europarlamentního Výboru pro rozpočet jsem měl v rámci frakce Evropských sociálních demokratů příležitost spoluutvářet pravidla a podmínky, podle kterých se bude čerpání těchto značných finančních prostředků řídit. V Bruselu je tedy dávno rozhodnuto a nyní záleží již pouze na nás, zda budeme schopni tuto podporu vstřebat a účelně využít.
V prvních dvou letech od našeho vstupu do Evropské unie jsem věnoval svůj čas nejen práci přímo v Evropském parlamentu, nýbrž také ve svém volebním obvodu, kterým je celá Česká republika. Měl jsem možnost navštívit všech čtrnáct krajů a v nich desítky měst a stovky menších obcí. Na vlastní oči jsem se mohl přesvědčit, že díky úsilí a kreativitě mnoha konkrétních lidí přispívají evropské peníze k realizaci projektů, které přinesou zkvalitnění života. Ať už se jedná o výstavbu čistíren odpadních vod nebo o podporu spolupráce s našimi sousedy, to všechno náš život zlepšuje a činí ho hodnotnějším a smysluplnějším. Vážení čtenáři, pevně věřím, že se Vám tato brožura stane užitečným průvodcem a návodem k tomu, kam a na koho se obrátit v rámci přípravy a realizace projektů s podporou Evropské unie. V neposlední řadě pak budiž brožura povzbuzením a inspirací. Jestliže se u nás již podařilo uskutečnit řadu kvalitních projektů v minulosti, není důvod, aby tomu tak nebylo i v přítomnosti a budoucnosti.
Dr. Libor Rouček poslanec Evropského parlamentu
Projekt „Penzion v bývalé vodárenské věži“ Vodárenská věž vysoká 33 metrů, z níž vznikl Penzion ve věži, byla postavena v roce 1935, ale už od roku 1990 nesloužila svému účelu a chátrala. Město Bohumín ji proto v roce 2002 odkoupilo od společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace za 160 tisíc korun s tím, že ji zrekonstruuje. „Když jsme zvažovali, jak vodárenskou věž využít, z návrhů vybudovat v objektu byty, výstavní galerii či penzion s vyhlídkou zvítězila poslední varianta“, říká o projektu starosta města Petr Vícha. „Projekt navíc dokonale zapadl do koncepce Strategického plánu města Bohumína“, pokračuje starosta. „Netradiční přestavba začala v únoru v roce 2005 a o rok později byl projekt dokončen. Penzion celou lokalitu zatraktivnil, nabídl ubytovací zařízení, kterých je ve městě nedostatek, a přispěl k rozvoji cestovního ruchu. Barevně ladí stavba s krytým bazénem a se svou modro-žlutou barvou se věž stala jednou z dominant města. O pojmenování penzionu rozhodli bohumínští občané v anketě, do které přišlo neuvěřitelných 649 různých názvů“, dodává starosta. Nový penzion s bezbariérovým přístupem má 8 podlaží, 12 dvoulůžkových pokojů a ubytování v něm najde až 36 osob. V jeho sedmém patře se nachází kruhová vyhlídka s výhledem na tři světové strany, který nabízí pohled na Bohumín a okolní města z ptačí perspektivy. Za hezkého počasí jsou vidět i Beskydy či Polsko. V posledním osmém patře se nachází vyhlídková restaurace s kapacitou 20 míst. Penzion zůstává po rekonstrukci v majetku města. Provozuje ho městská společnost Bospor (www.bospor.bohumin.info), která se stará také o kryté aquacentrum, zimní stadion, letní kino i zábavný Hobbypark pro děti. Realizací projektu vzniklo 6 nových pracovních míst.
6|7
Bohumín Bohumín
Liberec Ústí n. L. Hradec Králové Karlovy Vary
Praha Pardubice
Plzeň
Ostrava
Olomouc
České Budějovice
Jihlava
Brno
Zlín
Rozpočet projektu Program: Společný regionální operační program Celkové náklady: 22 295 000 Kč Podíl spolufinancování EU: 16 174 265 Kč 75 % z uznatelných nákladů 64 % z celkových nákladů projektu Podíl spolufinancování z české strany: Moravskoslezský kraj 1 559 998 Kč 7 % z uznatelných nákladů projektu 6 % z celkových nákladů projektu Město Bohumín 4 011 423 Kč 18 % z uznatelných nákladů projektu 7 825 737 Kč 30 % z celkových nákladů projektu
Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
Bohumín je město plné kontrastů. Možná to způsobuje množství zeleně a vodních toků, proti kterým zde stojí průmysl a s ním spojená doprava. Třiadvacetitisícový Bohumín sousedí s Polskem a leží v severní části Moravskoslezského kraje. Má výhodnou strategickou polohu. Nachází se na křižovatce železničních tratí a na hranici dvou států. Přirozenou hranici zde vytvářejí s Polskem řeky Odra a Olše, které se v Bohumíně spojují v jednu jedinou. Město leží v ostravské pánvi a od průmyslové Ostravy je vzdáleno necelých pět kilometrů. Rozlohou zabírá Bohumín 3 109 hektarů. První písemná zmínka o vsi Bogun je z roku 1256, v roce 2006 tedy oslavilo město 750 let. Už ve 12. století procházely Bohumínem křižovatky významných obchodních cest. Od poloviny 19. století je doménou města železnice. Bohumín je zároveň také silničním i železničním přechodem do Polska. Bohumín tedy byl, je a jistě bude významným dopravním uzlem. Nedávno byla dokončena rekonstrukce železniční stanice za 2,5 miliardy Kč jako součást železničního koridoru a staví se dálnice D 47. Její součástí je i několik mostů přes řeku Odru a také dálniční přivaděč, který je obchvatem Bohumína. Staví se také rozsáhlé protipovodňové hráze, a to poté, co Bohumín postihla v roce 1997 katastrofální povodeň. V rozmezí několika let tak bude ve městě proinvestováno téměř 14 miliard korun. Bohumín nabízí řadu možností, jak využít volný čas. Ojedinělým sportovně rekreačním areálem v centru města je Park Petra Bezruče, ke kterému přiléhají tenisové kurty, fotbalová hřiště, zábavný areál pro děti Hobbypark, letní kino a amfiteátr, zimní stadion, moderní kryté aquacentrum s 45metrovým tobogánem a Penzionem ve věži s vyhlídkovou kavárnou. V budoucnu by v této lokalitě měla vyrůst také víceúčelová sportovní hala. Dříve jen průmyslové město se tak postupně stává turisticky atraktivním místem.
Ing. Petr Vícha 42 let, absolvent Vysoké školy Báňské, fakulty strojní. Od roku 1988 pracoval v Železárnách a drátovnách Bohumín jako mistr a technolog na montovně kotlů. V roce 1994 byl v komunálních volbách zvolen do zastupitelstva města Bohumín jako nestraník na kandidátce ČSSD, stal se starostou a svůj post obhájil i v komunálních volbách v roce 1998, 2002 a 2006. Od roku 2000 je zastupitelem Moravskoslezského kraje. Členem ČSSD je od roku 1995, od loňského roku je místopředsedou strany pro komunální politiku. V roce 2006 byl zvolen senátorem.
Projekt „Přeshraniční Impuls-centrum“ Působení přeshraničního Impuls centra (IpC) v Nové Bystřici bylo zahájeno 31. 7. 2002 jako vůbec první zařízení tohoto typu na území České republiky. Přímým partnerem IpC na rakouské straně je GIZ NORD v Litschau. Myšlenka zakládání přeshraničních impulsních center vznikla v Rakousku. Cílem bylo vybudovat síť těchto center podél hranice Dolního Rakouska se sousedními zeměmi, tedy v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Jejich činnost má přispět ke sbližování lidí žijících na hranici. IpC podporuje nejrůznější přeshraniční aktivity na Novobystřicku v oblasti hospodářství, životního prostředí, infrastruktury, cestovního ruchu, kultury, sportu, školství apod. Ke konkrétním přínosům a výsledkům činnosti Impuls centra Jiří Zimola, starosta města Nová Bystřice, říká: „V průběhu realizace projektu došlo k podepsání partnerské smlouvy měst Nová Bystřice a Heidenreichstein, proběhla řada přeshraničních kulturních a sportovních akcí na obou stranách hranice, byly uspořádány různé semináře a konference. Mezi nejvýznamnější akce patří především projekty OPENING, Willkommen Nachbar – Vítejte sousedé, vydání série 5 přeshraničních map, Inspiration Bahn – Železnice jako inspirace, společná prezentace v rámci turistických veletrhů v ČR i Rakousku, Themenwege – Naučné stezky, 2 ročníky Letního řezbářského sympozia či rozvoj společného turistického informačního systému. Díky činnosti Impuls centra se koná více kulturních a sportovních akcí, vydávají se zajímavé vícejazyčné propagační materiály, realizují se semináře a konference pro podnikatele, pracovníky neziskových organizací či zájmových spolků, došlo k otevření turistických hraničních přechodů, významně se zlepšuje soužití českých a rakouských občanů v tomto regionu.“
8|9
Nová Bystřice Liberec Ústí n. L. Hradec Králové Karlovy Vary
Praha Pardubice
Plzeň
Ostrava
Olomouc
České Budějovice
Jihlava
Brno
Zlín
Nová Bystřice
Rozpočet projektu Program: GS Phare CBC 2003 - období 02/2005 - 07/2006 Celkové náklady: 1 498 697 Kč Podíl spolufinancování EU: 1 124 023 Kč (75 %)
Jihočeské město Nová Bystřice s 3 333 obyvateli (včetně místních částí) leží v nadmořské výšce 590 metrů na území přírodního parku Česká Kanada na Jindřichohradecku. Již v roce 1175 je zmiňován dvůr ležící na říčce Bystřici, ale nejstarší dochované materiály pocházejí z roku 1341, kdy Bystřice obdržela městská práva. Před rokem 1420 vlastnili Bystřici Páni z Landštejna a posléze Krajířové z Krajku. Největšího rozkvětu zaznamenala Bystřice za vlády Adama Pavla Slavaty (1626 - 1657). Pro celé Novobystřicko je charakteristická nepřítomnost velkých průmyslových středisek. Dřívější typicky textilní region se v současné době transformuje v turisticky vyhledávanou oblast díky husté síti cyklotras, pěších naučných či zimních běžeckých tras, upravované sjezdovce, novému golfovému areálu, množství památek, rybníků a lesů v nádherné, neporušené krajině. Výhodou je i blízkost hranice, která umožňuje spolupráci s rakouskými sousedy a propagaci tohoto přeshraničního regionu jako celku. V Nové Bystřici je jedna základní škola s 350 žáky, jež se díky rozsáhlé rekonstrukci stala dominantou města. V oblasti infrastruktury, dopravy a životního prostředí probíhá řada významných projektů, například rekonstrukce ulic, vodovodů či opravy silnic. Město nabízí svým občanům i návštěvníkům také velké množství sportovních a kulturních akcí, jako jsou Letní řezbářské sympozium, Mezinárodní kulturní slavnosti, fotbalové, nohejbalové, golfové a kuželkářské turnaje nebo cyklistické závody. To všechno přispívá ke zvyšování kvality života zdejších občanů.
Podíl spolufinancování z české strany: Město Nová Bystřice 374 674 Kč (25 %)
Mgr. Jiří Zimola
Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
narozen 28. 3. 1971. Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor čeština - dějepis. Po absolvování základní vojenské služby učil v letech 1995 - 1998 na Základní škole Nová Bystřice. Starostou města je od roku 1998 a v této funkci byl potvrzen i v komunálních volbách v roce 2002 a 2006. Je jedním ze zakládajících členů Euroregionu Silva Nortica, kde je členem předsednictva. Je předsedou Sdružení pohraničních obcí a měst Jindřichohradecka. Členem ČSSD je od roku 2000. Před dvěma lety byl zvolen zastupitelem Jihočeského kraje.
Projekty „Rekvalifikační a poradenské centrum“ a „Šance pro maminky“ Občanské sdružení Centrum Kašpar realizuje dva projekty spolufinancované Evropským sociálním fondem (ESF) a rozpočtem České republiky. Jsou to projekty Rekvalifikační a poradenské centrum Kašpar a Šance nejen pro maminky. Předsedkyně občanského sdružení Lenka Kosková-Třísková říká: „Myšlenka rekvalifikačního a poradenského centra pro ženy rostla s námi tak, jak jsme procházeli různými životními etapami a nabývali zkušeností. Od prosince 2004 do března 2005 jsme zpracovávali žádost o dotaci. Součástí bylo i dotazníkové šetření poptávky mezi cílovou skupinou (maminky na mateřské dovolené a nezaměstnaní občané) či zajištění akreditace kurzů Ministerstvem školství ČR. Projekt jsme zahájili 1. září 2005. Realizace spočívala v sestavení pracovního týmu (6 zaměstnanců), vybavení Rekvalifikačního a poradenského centra počítačovou učebnou, hernou, kanceláří, zajištění lektorů a sepsání kurzů a učebnic na míru naší klientele. Dále bylo třeba zajistit dostatečný počet zájemců o rekvalifikace a služby poradny a s tím související propagaci projektu. Překvapil nás ohromný zájem o nabízené služby. Již po jednom měsíci byly obsazeny všechny rekvalifikační kurzy a registrovali jsme dlouhé seznamy náhradníků. Naše služby totiž výrazně posunují klienty na trhu práce a pomáhají jim získat odpovídající pracovní uplatnění. Mimo jiné i tento fakt nás vedl k myšlence prosadit navazující projekt s názvem Šance nejen pro maminky. V období od 23. 10. 2006 do 30. 6. 2008 proběhne celkem 26 rekvalifikačních kurzů, z toho 20 bude zaměřeno na využití počítačů v běžné kancelářské praxi a 6 kurzů je zaměřeno na účetnictví. Součástí projektu je znovu i poradenské centrum pro všechny, kteří hledají nové zaměstnání. Novinkou bude možnost vypracování testů profesní diagnostiky. Aby kurzy mohly navštěvovat především maminky, které se chystají po mateřské dovolené na návrat do zaměstnání, je během všech kurzů zajištěno hlídání dětí v objektu, ve kterém se kurzy konají. Také tento projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.“
10|11
Liberec
Centrum Kašpar Liberec
Občanské sdružení Kašpar, Kašparova 73, Liberec 25, www.centrum-kaspar.cz
Ústí n. L. Hradec Králové Karlovy Vary
Praha Pardubice
Plzeň
Ostrava
Olomouc
České Budějovice
Jihlava
Brno
Zlín
Rozpočet projektu
Centrum Kašpar je dobrovolné sdružení občanů, kteří chtějí žít ve skutečné občanské společnosti, tedy společnosti lidí, kteří se zajímají o problémy ve svém okolí a snaží se je sami aktivně řešit. V takové společnosti hraje nezastupitelnou roli funkční rodina, neboť rodinné prostředí ovlivňuje názory a postoje člověka po celý jeho život. Sdružení považuje také za důležité, aby děti a mladí lidé měli dostatek příležitostí pro rozvoj svých zájmů a dovedností. Vzhledem k tomu, že ve 21. století je společenské klima výrazně dotvářeno vlivem masových médií, zaměřuje se činnost sdružení také na problematiku vztahu dětí a médií. Centrum Kašpar nabízí svým členům prostor pro naplnění těchto přání a cílem jeho činnosti je proto zejména: posilovat prvořadou a nezastupitelnou roli rodiny; podporovat výchovu, vzdělávání a mimoškolní aktivity dětí a mládeže s ohledem na účelné využití jejich volného času; podporovat další vzdělávání svých členů; dbát na rozvoj vztahu mezi dětmi a médii a podpora mediální výchovy dětí a mládeže.
Program: Evropský sociální fond (ESF), Operační program rozvoje lidských zdrojů Celkové náklady: 2 605 700 Kč Podíl spolufinancování EU: 1 954 275 Kč (75 %) Podíl spolufinancování z české strany: 651 425 Kč (25 %) - ze státního rozpočtu České republiky
Občanské sdružení Kašpar Občanské sdružení Kašpar bylo založeno v lednu roku 2005. Předsedkyní představenstva je paní Lenka Kosková-Třísková, místopředsedkyní představenstva a manažerkou projektu Rekvalifikační poradenské centrum Kašpar je paní Ivana Sulovská. Centrum Kašpar má celkem 6 zaměstnanců (3 přepočtené pracovní úvazky).
Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
Projekt podpory cestovního ruchu „Sušicko v létě“ a „Sušicko v zimě“ „Další rozvoj našeho města se zcela určitě bude dále vyvíjet směrem k oblasti cestovního ruchu“, říká Jiřina Rippelová, „proto jsme začali s přípravou ploch pro malé a střední podnikání v areálu kasáren, které město získalo od státu, a také v průmyslovém areálu bývalého podniku SOLO. Je potřeba zejména zaměstnat mladou vzdělanou generaci, zajistit jí potřebné pracovní uplatnění tak, aby ze Sušice neodcházela a aby zde měli mladí lidé možnost žít a pracovat“, dodává Jiřina Rippelová. „Zaměřili jsme se hlavně na podporu rozvoje cestovního ruchu na Sušicku a na Šumavě. Chceme turistům a návštěvníkům poskytnout komplexní informace a zajistit tak jejich maximální spokojenost. Využili jsme proto možnost předložit náš záměr do grantového schématu „Podpora veřejných subjektů při rozvoji služeb v cestovním ruchu v Plzeňském kraji“. Náš projekt řešil několik problémů – zlepšení orientace v oblasti, propagace atraktivit, organizace atraktivních akcí, zvýšení kvality práce Informačního centra a propagace celé oblasti. V rámci projektu tak byla třeba připravena celá řada propagačních materiálů, například trojjazyčná skládačka „Sušický mechanický betlém“, „Svatobor“ nebo propagační film na CD/DVD. Dále jsme obnovili značení turistických tras, pořídili jsme mapy pro cyklisty a podobně. Pro podporu cestovního ruchu v zimním období jsme pak uspořádali třeba Vánoční koncert se zpíváním vánočních koled nebo Vánoční trhy. Celkově je možné považovat projekt za úspěšný, protože napomohl k lepší propagaci a zvýšení návštěvnosti města a okolí, a tím i k rozvoji sektoru služeb a obchodu“, uzavírá Jiřina Rippelová.
12|13
Sušice Liberec Ústí n. L. Hradec Králové Karlovy Vary
Praha Pardubice
Plzeň
Ostrava
Olomouc
České Budějovice
Jihlava
Brno
Zlín
Sušice
Rozpočet projektu Program: Společný regionální operační program, Priorita 4 – Cestovní ruch Opatření priority 4.1 – Rozvoj služeb pro cestovní ruch, Podopatření 4.1.2 – Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu
Sušice, která je často nazývána „Brána Šumavy“, leží v jihozápadní části Plzeňského kraje, nedaleko hranice se Spolkovou republikou Německo. První písemné zmínky o Sušici spadají do roku 1223, největší rozkvět pak nastal v 19. století v souvislosti se založením místní sirkařské výroby. Firma SOLO Sušice je známa po celém světě. Dnes působí v Sušici řada nových středních firem, zaměřených především na potravinářskou výrobu: rakouská a německá firma SPAK, SPAR, Sušické uzeniny, PAP Sušice vyrábějící obaly na potravinářské výrobky. Známá je výroba dveří v dceřiné společnosti SOLODOOR a strojní výroba v Otavských strojírnách. V uplynulých letech se v Sušici podařilo mimo jiné vybudovat Dům pro seniory, dokončit komplexní rekonstrukci městské nemocnice s více než 160 lůžky, postavit téměř 200 bytů pro mladou generaci nebo novou čističku odpadních vod a úpravnu pitné vody. Město, které má zhruba 11 500 obyvatel, může svým návštěvníkům mnoho nabídnout. Pro sportovně založené je to třeba zimní stadion nebo pobyt v několika nových hotelích vybavených kurty na squash a bowlingem. Dále je k dispozici sportovní areál s tenisovými kurty, novou tartanovou dráhou a dvěma sportovními halami. Pro milovníky kultury a historie město nabízí návštěvu Muzea Šumavy s expozicí výroby zápalek a unikátní sbírkou historického skla nebo Sušický mechanický betlém, který patří k největším pohyblivým betlémům v Čechách.
Celkové náklady: 739 352,40 Kč celkové uznatelné náklady dle smlouvy 719 500 Kč Podíl spolufinancování EU: fond ERDF: 539 625 Kč Podíl spolufinancování z české strany: Příspěvek z národních veřejných zdrojů: 25 %, tj. 179 875 Kč Příspěvek ze státního rozpočtu: 9 %, tj. 64 755 Kč Příspěvek z rozpočtu obce: 16 %, tj. 115 120 Kč
Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
JUDr. Jiřina Rippelová 47 let, narodila se a žije v Sušici. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Je vdaná a má dva syny. Po ukončení studií pracovala deset let jako podnikový právník, poté se stala vedoucí pobočky Úřadu práce Klatovy v Sušici a posléze nastoupila na pozici právničky Katastrálního úřadu Klatovy. V letech 1998 až 2006 byla starostkou města Sušice. V roce 2006 byla zvolena senátorkou a v Sušici je nadále členkou městského zastupitelstva.
Projekt „Lanová dráha na Tři kříže” Jedním z největších projektů, který Karlovy Vary připravují pro následující programovací období, je projekt výstavby lanové dráhy. Město projekt předloží v rámci Regionálního operačního programu Karlovarského kraje na období 2007 - 2013, pod prioritou 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Náměstek karlovarské primátorky Tomáš Hybner k tomu říká: „Historie projektu lanovky na Tři kříže sahá do roku 1912. Tehdy se podnětem ke stavbě lanovky stal záměr na vybudování Palace hotelu pod Bukovou horou. Stavba byla zahájena v roce 1913, ale brzy ji přerušila světová válka. Po jejím skončení bylo dobudováno drážní těleso v celé délce a stanice Panorama. Stavba lanové dráhy na Tři kříže, jak je městem nyní navrhována, bude situována do stejných míst jako původní lanovka z počátku 20. století. Tvar a směr dráhy bude zachován, pouze bude uzpůsoben současným technickým požadavkům na výstavbu. Lanovka bude vedena z objektu ve Vřídelní ulici přes střední stanici Na Vyhlídce na Tři kříže. Technologie lanové dráhy je uvažována ve dvou variantách: kolejová technologie nebo technologie visuté lanové dráhy. Náklady na stavbu se odhadují na 188 milionů Kč. Realizace projektu by byla pro město přínosem především z hlediska cestovního ruchu. V souvislosti s výstavbou lanové dráhy počítáme se vznikem nových pracovních míst pro obsluhu lanovky.“
14|15
Karlovy Vary
Karlovy Vary Liberec Ústí n. L. Hradec Králové Karlovy Vary
Praha Pardubice
Plzeň
Ostrava
Olomouc
České Budějovice
Jihlava
Brno
Zlín
Rozpočet projektu Program: Regionální operační program na období 2007 - 2013, ROP region soudržnosti NUTS 2 severozápad pro období 2007 - 2013 Celkové náklady: 187 919 500 Kč
Karlovy Vary ležící na soutoku řek Teplá a Ohře jsou světoznámým lázeňským městem, které tvoří jeden z vrcholů tzv. západočeského lázeňského trojúhelníku. Ke vzniku těchto největších západočeských lázní, kde v současné době žije přibližně 55 000 obyvatel, se váže legenda, podle které byly zdejší prameny ve 14. století náhodně objeveny při honu, když jeden ze psů spadl při pronásledování divoké zvěře do tůně s horkou vodou. Ono místo pak navštívil sám císař Karel IV., z jehož rozhodnutí zde později vzniklo osídlení. Karlovy Vary jsou městem s bohatou historií a moderní současností. Mezi lázeňskými hosty najdeme nejvýznamnější osobnosti politického, společenského i kulturního života své doby, například Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena, Marii Terezii, Josefa II., Giacoma Casanovu, Johanna Wolfganga Goetha, Františka Palackého, T. G. Masaryka, Edvarda Beneše či Michaila Gorbačova. O modernizaci karlovarského lázeňství se svým celoživotním působením zasloužil lékař dr. David Becher (1725 - 1792). Jeho jmenovec, zdejší lékárník Josef Becher, dal zase světu jeden z nejlahodnějších likérů vůbec - karlovarskou Becherovku. Dnešní Karlovy Vary se pyšní řadou významných architektonických staveb, mezi kterými najdeme např. rokokové městské divadlo, několik kolonád či ruský pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla. Karlovy Vary jsou známé také ve světě filmu jako město, které každoročně hostí mezinárodní filmový festival kategorie A. S městem si spojujeme také nejrůznější speciality, jako např. karlovarský porcelán, oplatky, již zmíněnou Becherovku, sklo Moser či karlovarskou vřídelní sůl.
Podíl spolufinancování EU: 85 % z uznatelných nákladů stavby Podíl spolufinancování z české strany: 15% a neuznatelné náklady
Bc. Tomáš Hybner 1. náměstek primátorky Karlových Varů za ČSSD. Je mu 34 let. Bakalářský diplom získal v oboru ekonomie. Do ČSSD vstoupil roku 1996. Funkci náměstka vykonává od roku 2003, v komunálních volbách v roce 2006 svůj mandát obhájil. Ve volném čase se věnuje sportu a je známým karlovarským patriotem.
Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
Projekt „Pořízení internetových kiosků“ V roce 2004 Přerov získal první cenu v celostátní soutěži „Zlatý erb“ v kategorii nejlepší elektronická služba s „Elektronickou podporou obsluhy občanů“. Součástí bylo i zprovoznění tří informačních internetových kiosků na nádraží Českých drah, v budově Městského úřadu na Bratrské 34 a na náměstí TGM. Protože byla reakce občanů velmi příznivá, rozhodlo se město požádat formou projektu financovaného z fondů Evropské unie o zřízení dalších míst s bezplatným přístupem k internetu. Projekt internetových kiosků byl spolufinancován Evropskou unií ze Společného regionálního operačního programu (SROP) a jedná se o první projekt města Přerova s touto formou spolufinancování od vstupu České republiky do Evropské unie. Kiosky v modré barvě se znakem Přerova jsou přístupné v prostorách magistrátu po dobu otevíracích hodin, v knihovně ve výpůjční době a na nádraží nepřetržitě. Ovládají se přes dotykovou obrazovku a softwarovou klávesnici, která se na přání zobrazí na spodní části obrazovky. Základní nabídka na obrazovce kiosku byla citlivě navržena tak, aby se občan nebo návštěvník Přerova několika málo dotyky dostal k většině potřebných informací. Protože jsou kiosky veřejně přístupné, je samozřejmé, že jsou nastavena určitá omezení, například jsou blokovány přístupy na určité kategorie stránek.
16|17
Přerov Liberec Ústí n. L. Hradec Králové Karlovy Vary
Praha Pardubice
Plzeň
Ostrava
Olomouc
České Budějovice
Jihlava
Zlín
Brno
Přerov
Rozpočet projektu Program: Společný regionální operační program, Opatření 2.2.
Statutární město Přerov, které je společenským, administrativním a kulturním centrem přerovského okresu, se rozkládá uprostřed Moravy po obou březích řeky Bečvy. Nejstarší písemná zpráva o Přerově pochází z roku 1141, na královské město byl Přerov povýšen Přemyslem Otakarem II. v roce 1256. Novodobý rozvoj města předznamenalo zavedení železnice v roce 1841, a tím i průmyslových odvětví strojírenství, pivovarnictví a cukrovarnictví. Následoval vznik chemického průmyslu, výroba koženého zboží firmy Kazeto a optických přístrojů Meopta. Dnes má město asi 47 tisíc obyvatel. Město je zajímavé především svým historickým jádrem, které tvoří Horní náměstí s domy z 15. století. Za zhlédnutí stojí i Přerovský zámek, který byl vybudován na místě původně dřevěného, později kamenného hradu. Zámecká věž tvoří dominantu zámku i města. V centru města lze vidět Městský dům, architektonicky významnou budovu z roku 1897 v novorenesančním slohu s bohatou štukovou výzdobou a prvky secese. Je to kulturní a společenské centrum s vysokou úrovní restauračních služeb, kde se konají různá divadelní představení, koncerty a společenské akce. Mezi nejvýznamnější hudební akce patří Československý jazzový festival s mezinárodní účastí, který se koná v říjnu a jehož tradice se datuje již od roku 1966.
Celkové náklady: 849 617 Kč Podíl spolufinancování EU: 637 213 Kč (75 %) Podíl spolufinancování z české strany: 84 962 Kč (10 %) vlastní prostředky: 127 443 Kč (15 %)
Jindřich Valouch se narodil 31. října 1947 v Ústí nad Orlicí. Po absolvování středního odborného učiliště pracoval jako zámečník, vychovatel a mistr odborného výcviku v Přerovských strojírnách. Vysokoškolské vzdělání ukončil v roce 1984. Je členem ČSSD. V letech 1989 - 1998 vykonával funkci místostarosty, v letech 1998 - 2006 byl starostou města Přerova. V parlamentních volbách v roce 2006 byl zvolen poslancem. Ve volném čase se věnuje sportu a zajímá se o vážnou hudbu. Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
Projekt „Sjezdový areál Peklák” Město Česká Třebová úspěšně předložilo projekt s názvem „Rekreační a sportovní středisko Regionu Orlicko-Třebovsko: Sjezdový areál Peklák“, a to v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. O přínosech projektu hovoří místostarostka města Jaromíra Žáčková: „Po dokončení projektu v řádném termínu, tedy v listopadu 2006, vznikl příměstský sjezdový areál se zázemím a sjezdovkou o ploše 50 000 m2 s dvoukotvovým vlekem, umělým osvětlením, zasněžovacím zařízením a sněhovou rolbou pro úpravu sjezdovky, novou přístupovou místní komunikací a odstavnou plochou pro osobní automobily. Projekt má velmi pozitivní dopady pro sportovně rekreační vyžití obyvatel města a vhodně doplňuje jeho infrastrukturu sportovních zařízení. Význam projektu přesahuje hranice města, neboť „akční rádius“ sportovního zařízení dosahuje na téměř 100 000 obyvatel celého regionu. Současně vzniká prostor pro využití školní mládeží a sportovními oddíly.“
18|19
Česká Třebová
Česká Třebová
Liberec Ústí n. L. Hradec Králové Karlovy Vary
Praha Pardubice
Plzeň
Ostrava
Olomouc
České Budějovice
Jihlava
Brno
Zlín
Rozpočet projektu Program: Společný regionální operační program Evropský fond regionálního rozvoje
Česká Třebová je se svými téměř 17 000 obyvateli největším městem bývalého okresu Ústí nad Orlicí a čtvrtým největším městem Pardubického kraje. Město se může pochlubit nejstarší památkou celých východních Čech, kterou je rotunda svaté Kateřiny z poloviny 13. století. I když je Česká Třebová známá především jako významný dopravní železniční uzel, je také městem kultury, vzdělanosti a sportu. Vedle několika základních a středních škol zde působí detašované pracoviště Univerzity Pardubice. V oblasti sportu mohou občané využít širokou nabídku tělocvičen a hřišť, k dispozici je také běžecká pilinová dráha nebo plavecký bazén. V okolí města je pak mnoho značených turistických a cyklistických tras. Pro zimní sporty jsou využívány udržované běžecké tratě, zimní stadion a od roku 2006 také nový SKI areál pro sjezdové lyžování - vybudovaný díky podpoře Evropské unie. Město však neskládá ruce do klína a o podporu Evropské unie bude usilovat i pro další významný projekt. V poslední době se totiž zvýšilo zatížení automobilovou dopravou. Pro zlepšení této situace a zvýšení kultury cestování město zpracovalo projekt multifunkčního dopravního terminálu „Bezručovo náměstí“, kde by mělo vzniknout téměř 260 podzemních parkovacích míst. Součástí projektu má být rovněž vyřešení přednádražního prostoru a vybudování nového autobusového nádraží. V České Třebové občané věří, že budou s projektem stejně úspěšní jako v případě SKI areálu „Peklák“.
Celkové náklady: 41 678 869 Kč Podíl spolufinancování EU: 21 000 000 Kč, tj. 50,39 % Podíl spolufinancování z české strany: Město Česká Třebová: 17 886 385 Kč, tj. 42,92 % Pardubický kraj: 2 792 484 Kč, tj. 6,69%
Ing. Jaromíra Žáčková je jí 51 let, má dvě dospělé děti. Vystudovala Vysokou školu zemědělskou, Agronomickou fakultu v Brně. Nejdříve pracovala v zemědělství, později byla vedoucí odboru výběru pojistného ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR v Ústí nad Orlicí. Členkou ČSSD je od roku 1996. Členkou městského zastupitelstva České Třebové je od roku 1990. Od roku 2002 je místostarostkou, v komunálních volbách v roce 2006 funkci obhájila. Je dlouholetou členkou Sokola. Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
Projekt „Propagace města Podbořany pro zvýšení turistického ruchu v regionu“ Podbořansko a jeho okolí je velmi atraktivní z hlediska cestovního ruchu, nachází se zde mimo jiné hned několik přírodních parků. Na severozápadě historického Podbořanska Doupovská pahorkatina, východně od říčky Blšanky Džbán, na jihozápadě regionu Horní Střela a na jihovýchodě Jesenicko. „Město má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout“, říká starosta Podbořan Josef Čerňanský. „Od roku 1995 se u nás koná velká akce, kdy se do Podbořan sjíždí až 300 členů skupin historického šermu. Město Podbořany pořádá nebo se jinak podílí na kulturních akcích, jako je třeba hudební festival Experiment. Proto soustavně podporujeme rozvoj i propagaci cestovního ruchu. Za tímto účelem jsme také iniciovali spolu s našimi německými partnery z města Ehrenfriedersdorf projekt v rámci programu Interreg III A, jehož cílem bylo právě napomoci zkvalitnit informace pro turisty a návštěvníky města“, uvádí starosta. „Město tak vydalo celou sadu propagačních materiálů, mimo jiné CD-ROM nebo brožuru o mikroregionu Podbořansko. Ta obsahuje údaje o celém regionu spolu s fotografiemi místních zajímavostí a je publikována v českém, německém a anglickém jazyce. Podobnou funkci mají i ostatní materiály, které jsou rovněž v trojjazyčném provedení. Informace turistického rázu, doplněné o místní kontakty, umožní turistům seznámit se blíže s tímto regionem. Ve svém rozsahu tak má projekt hned několik dimenzí: napomáhá rozvoji cestovního ruchu, a tím podporuje podnikání a postupné snižování nezaměstnanosti, v neposlední řadě pak slouží i vzájemnému poznávání a rozvoji partnerských kontaktů s našimi německými sousedy“ uvádí na závěr Josef Čerňanský.
20|21
Podbořany
Podbořany Liberec
Ústí n. L. Hradec Králové Karlovy Vary
Praha Pardubice
Plzeň
Ostrava
Olomouc
České Budějovice
Jihlava
Brno
Zlín
Rozpočet projektu Program: ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje, Interreg III A Česká republika – Svobodný stát Sasko
První zmínka o městě Podbořany pochází z roku 1369. V okolí pevnosti na vrchu Rubín se začaly budovat podhradní domy začalo vznikat sídliště Pod horou, dobře chráněné posádkou pevnosti. Tak tedy podle Václava Hájka z Libočan vznikly Podhořany - dnešní Podbořany. Město je situováno ve východním výběžku Doupovských hor, 80 km severozápadně od Prahy a má zhruba 6 500 obyvatel. Mezi historicky významné budovy patří stará radnice (dnes Muzeum Volyňských Čechů, Městské muzeum Podbořany), kostel sv. Petra a Pavla, kostel Československé církve husitské a objekt gotické tvrze v Hlubanech. V Podbořanech jsou 3 mateřské a 2 základní školy, dále pak základní škola praktická a základní umělecká škola, od roku 1996 je zřízeno Střední odborné učiliště při Výchovném ústavu pro mládež v Buškovicích. V Podbořanech není zapomenuto ani na ty nejmenší, pro které je tu otevřen Dům dětí a mládeže. Ve městě je také nově zrekonstruovaný sportovní areál škol s umělým povrchem, kde se nachází atletická dráha a hřiště na basketbal, minikopanou, florbal a tenis. Ve městě je také městské koupaliště s velkým bazénem, dětským bazénem a občerstvením. Areál koupaliště se nachází v krásném zákoutí na kraji města.
Celkové náklady: 210 628 Kč Podíl spolufinancování EU: fond ERDF: 157 971 Kč Podíl spolufinancování z české strany: Příspěvek ze státního rozpočtu: 5% - 10 531 Kč Příspěvek z rozpočtu města: 20% - 42 126 Kč
Ing. Josef Čerňanský Starosta města ing. Josef Čerňanský je původním povoláním zemědělec – mechanizátor. Z pozice mechanizátora střediska Státního statku se vypracoval až k funkci technického náměstka podniku Chmelařství Žatec. Do komunální politiky vstoupil v roce 1990, kdy byl zvolen starostou města Podbořany. Tuto funkci vykonává dodnes. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2006 byl zvolen poslancem. Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
Projekt „Přestavba Fürstenberských zahrad“ Praha v současné době realizuje celou řadu projektů financovaných z prostředků Evropské unie, konkrétně pak z programu takzvaného Cíle 2. „Pražský hrad a jeho blízké okolí je jedním z turisticky nejatraktivnějších míst, které přijíždí obdivovat turisté z celého světa“, říká člen Zastupitelstva Hlavního města Prahy Petr Hulínský. „Proto jsem rád, že jedním z projektů, které se v současné době začnou realizovat, bude právě přestavba Fürstenberských zahrad. Rekonstrukce poslední uzavřené části palácových zahrad Pražského hradu bude mít široký pozitivní dopad a zatraktivní celý rozsáhlý komplex zeleně pod Pražským hradem. Budou mimo jiné obnoveny terasové zdi a dvě velké oranžerie, původní zůstane i charakter vegetace. Pro návštěvníky bude jistě zajímavé, že si budou moci prohlédnout zahrady i v zimních měsících. Kromě příjemného odpočinku na jednotlivých terasách s krásným výhledem na celé město se budou moci turisté i návštěvníci osvěžit v kavárně. Otevřením zahrady získá Praha další atraktivní místo pro pořádání koncertů, výstav a společenských akcí“, uzavírá Petr Hulínský.
22|23
Praha Liberec Ústí n. L. Hradec Králové Karlovy Vary
Plzeň
Praha České Budějovice
Pardubice Ostrava
Olomouc
Jihlava
Brno
Zlín
Rozpočet projektu
Hlavní město České republiky Praha má rozlohu 496 km čtverečních a žije zde téměř 1 milion 200 tisíc obyvatel. V 9. století byl založen Pražský hrad a od 10. století byla Praha sídelním městem českých knížat a králů. V polovině 14. stol. se stala centrem svaté říše římské a počtem obyvatel byla třetím největším TO městem Evropy. Praha je sídlem Í FO AČN R T nejvyšších zákonodárných, správních a S ILU politických orgánů státu, nachází se zde i nejvýznamnější společenské, kulturní a vzdělávací instituce, je také vstupní branou do České republiky. Vzhledem k mimořádnému památkovému fondu a vysoké nabídce kulturních a dalších společenských aktivit se na území Prahy realizuje přibližně polovina objemu aktivit cestovního ruchu ČR. Vzhledem ke své geografické poloze v Evropě i České republice je Praha také významným dopravním uzlem. Hlavní město produkuje přibližně 25 % celostátního objemu HDP a jako jediný region z nových zemí EU výrazně přesahuje unijní průměr. Na území Prahy působí kromě českých subjektů také řada zahraničních firem. Příznivé investorské klima potvrzuje i ratingové hodnocení města, které dosahuje stupně A-.
Program: Jednotný programový dokument Cíl 2 Celkové náklady: 178 694 971 Kč Náklady, na které lze žádat dotaci: 150 432 875 Kč Podíl spolufinancování EU: fond ERDF: 75 216 438 Kč Podíl spolufinancování z české strany: Příspěvek ze státního rozpočtu: 34 298 695 Kč Příspěvek z rozpočtu hlavního města Prahy: 40 917 743 Kč
Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
JUDr. Petr Hulinský se narodil v roce 1967 v České Lípě. Je ženatý a má dva syny. V letech 1996 - 1998 byl poslancem Parlamentu České republiky za ČSSD, od roku 1996 do roku 2002 byl členem Zastupitelstva hlavního města Prahy. V letech 2002 až 2006 působil jako náměstek primátora hl. m. Prahy. V této funkci zodpovídal za oblast finanční politiky a sportu. Je nadále členem Zastupitelstva hlavního města Prahy.
Projekt „Mladoboleslavsko - čištění a odkanalizování odpadních vod“ Jedním z největších projektů, na které se Mladé Boleslavi podařilo získat podporu Evropské unie, je projekt s názvem „Mladoboleslavsko - čištění a odkanalizování odpadních vod“. Projekt v sobě zahrnuje dostavbu kanalizace v pěti městech Mladoboleslavska, konkrétně v Kosmonosech, Bakově nad Jizerou, Benátkách nad Jizerou, Bělé pod Bezdězem a Mladé Boleslavi. Zde rovněž dojde k intenzifikaci čistírny odpadních vod, a to tak, aby byla schopna odstraňovat sloučeniny dusíku a fosforu. Čistírna bude rekonstruována na kapacitu 40 tisíc ekvivalentních obyvatel. Bude vybudováno rovněž 22 kilometrů gravitačních a tlakových kanalizací, 12 kusů přečerpávacích stanic a nově bude napojeno na kanalizaci téměř 4 tisíce obyvatel. V současnosti jsou na všechny stavby vydána stavební povolení a s městy, kterých se projekt dotýká, probíhají jednání o spolufinancování. Byly zahájeny přípravy pro zajištění výběrových řízení na zhotovitele staveb. Stavební práce budou dokončeny do roku 2008. Rekonstrukce čistírny odpadních vod a její zkušební provoz se předpokládá o rok později. Člen zastupitelstva města Mladá Boleslav Robin Povšík k projektu dodává: „Celý projekt je výsledkem velmi dobré a úzké spolupráce měst a obcí Mladoboleslavska. Na realizaci projektu byla od prvopočátku shoda mezi všemi dotčenými obcemi a městy, a to bez ohledu na politickou příslušnost jejich představitelů. Je to jedna z mála situací, kdy se lidé různé politické orientace dokázali naprosto shodnout a hledat způsoby, jak pro region Mladoboleslavsko zajistit významnou pomoc z fondů EU. Naši úspěšnost také přičítáme skutečnosti, že se nám v roce 2002 podařilo odvrátit tlak investorů na privatizaci akciové společnosti Vodovody a kanalizace, která je dlouhodobě ziskovou společností investující naprostou většinu volných finančních prostředků zpět do své infrastruktury. A právě akciová společnost Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav byla předkladatelem projektu. Drtivou většinu akcií (nad 90 %) zde drží města a obce Mladoboleslavska, přičemž Mladá Boleslav je majoritním akcionářem vlastnícím téměř 46 % akcií. Práce na přípravě projektu byly započaty v roce 2003 a v prosinci 2005 rozhodla Evropská komise o udělení pomoci z Fondu soudržnosti.“
24|25
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav Liberec Ústí n. L. Hradec Králové Karlovy Vary
Praha Pardubice
Plzeň
Ostrava
Olomouc
České Budějovice
Jihlava
Brno
Zlín
Rozpočet projektu
Statutární město Mladá Boleslav je druhé největší město Středočeského kraje. V současnosti má 42 tisíc obyvatel. Mladá Boleslav je významným průmyslovým městem a sídlem hlavního výrobního závodu automobilky Škoda Auto. Ta zaměstnává 26 tisíc pracovníků, z toho přibližně 20 tisíc právě v Mladé Boleslavi. Velmi silný je zde i dodavatelský sektor, který tvoří zejména zahraniční firmy. Nezaměstnanost se pohybuje mezi třemi a čtyřmi procenty. Mladá Boleslav je i významným městem z hlediska vzdělávání. Je zde několik středních škol: průmyslová se zaměřením na automobilový průmysl, odborná škola Škoda Auto, dvě gymnázia, obchodní akademie a vyšší odborná škola ekonomická, zdravotnická škola apod. Škoda Auto má rovněž soukromou vysokou školu. Město ve spolupráci se Středočeským krajem usiluje také o zřízení veřejné vysoké školy neuniverzitního typu. Mladá Boleslav leží při významné rychlostní silnici R 10 mezi Prahou a Libercem a bývá označována za vstupní bránu do Českého ráje. Ve městě se hraje první fotbalová liga, mužstvo se účastnilo předkol Ligy Mistrů.
Program: Fond soudržnosti (Kohezní fond) Celkové náklady: 23 104 501 EUR z toho celkové uznatelné náklady jsou: 19 225 943 EUR Podíl spolufinancování EU: 12 304 604 EUR (64 %) Podíl spolufinancování z české strany: 36 %
Robin Povšík
Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
narozen 1979, středoškolské vzdělání se zaměřením na veřejnou správu. V minulosti působil jako novinář, poradce v oblasti PR a asistent poslance. Členem ČSSD je od roku 1997. V listopadu 2002 byl zvolen členem Zastupitelstva statutárního města Mladá Boleslav. V letech 2005 a 2006 vykonával funkci náměstka primátora zodpovědného za oblast investic, správy majetku, životního prostředí, služeb města, rozvoj regionu a dopravu. V komunálních volbách v roce 2006 byl opět zvolen členem mladoboleslavského zastupitelstva.
Strukturální fondy v České republice Česká republika a politika soudržnosti v letech 2007 - 2013 Větší růst a více pracovních míst pro všechny regiony a města Evropské unie, to je ústřední zájem politiky soudržnosti a jejích nástrojů v letech 2007 až 2013. Během tohoto období provede Evropská unie prostřednictvím nástrojů soudržnosti dosud největší investici ve výši 308 miliard EUR na podporu regionálních programů růstu a vzniku pracovních míst. 82 % celkové sumy bude určeno na cíl „Konvergence“, podle něhož jsou způsobilé k financování nejchudší členské státy a regiony. Mezi tyto regiony patří celé území České republiky mimo Prahy. Do zbývajících regionů bude směřovat přibližně 16 % ze strukturálních fondů na podporu inovace, udržitelného rozvoje, lepší dostupnosti a vzdělávacích projektů v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“; do tohoto cíle spadá území hlavního města Prahy. Zbývající 2,5 % jsou určena na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“. Pro Českou republiku je z rozpočtu Evropské unie na Strukturální fondy vyčleněno na období 2007 - 2013 celkem 23,6 miliard Eur, což je zhruba 100 miliard korun ročně. Pokud jde o to, jak bude tato částka rozdělena na jednotlivé programy, v současnosti nejsou rozhovory mezi Českou republikou a Evropskou komisí dokončeny a finální podoba programových dokumentů bude tedy známa zhruba v prvním čtvrtletí 2007. V rámci příprav na čerpání strukturálních fondů schválila česká vláda v únoru 2006 tzv. Národní rozvojový plán, který je základem pro Národní strategický referenční rámec - dokument, který je předkládán Evropské komisi. Ten vzala vláda na vědomí dne 7. června 2006. Národní strategický referenční rámec již obsahuje zatím předběžný návrh rozdělení Strukturálních fondů na jednotlivé operační programy, a to včetně alokace finančních prostředků. V současné době se počítá s těmito operačními programy (stav k 1. 1. 2007):
26|27
Finanční tabulka NSRR
indikativní roční alokace podle fondů a programů
(EUR, běžné ceny) Cíl Konvergence
Příspěvek Společenství
Fond
Celkem
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
ERDF a FS OP Podnikání a inovace
11,75%
ERDF
3 041 312 546
377 345 254
395 906 354
414 548 594
434 062 564
453 585 440
473 037 352
492 826 988
8,00%
ERDF
2 070 680 884
256 915 918
269 553 263
282 245 851
295 531 959
308 824 129
322 067 985
335 541 779
19,00%
ERDF+FS
4 917 867 098
610 175 305
640 188 999
670 333 897
701 888 402
733 457 306
764 911 464
796 911 725
14,28%
ERDF
702 482 212
86 205 245
90 804 359
95 419 735
100 257 642
105 092 757
109 904 133
114 798 341
85,72%
FS
4 215 384 886
523 970 060
549 384 640
574 914 162
601 630 760
628 364 549
655 007 331
682 113 384
OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Životní prostředí
OP Doprava
22,25%
ERDF+FS
5 759 081 203
714 547 396
749 695 011
784 996 274
821 948 260
858 917 108
895 751 582
933 225 572
20,06%
ERDF
1 155 443 650
142 317 739
149 709 997
157 130 374
164 905 063
172 677 842
180 415 634
188 287 001
79,94%
FS
4 603 637 553
572 229 657
599 985 014
627 865 900
657 043 197
686 239 266
715 335 948
744 938 571
Integrovaný operační program
6,00%
ERDF
1 553 010 664
192 686 939
202 164 946
211 684 389
221 648 970
231 618 096
241 550 989
251 656 335 754 969 002
Regionální operační programy
18,00%
ERDF
4 659 031 986
578 060 815
606 494 841
635 053 166
664 946 907
694 854 290
724 652 965
Střední Čechy
12,00%
ERDF
559 083 839
69 367 298
72 779 381
76 206 380
79 793 628
83 382 515
86 958 356
90 596 281
Jihozápad
13,30%
ERDF
619 651 254
76 882 089
80 663 814
84 462 070
88 437 939
92 415 621
96 378 844
100 410 877 120 870 537
Severozápad
16,01%
ERDF
745 911 021
92 547 536
97 099 824
101 672 012
106 458 000
111 246 172
116 016 940
Jihovýchod
15,12%
ERDF
704 445 636
87 402 795
91 702 020
96 020 039
100 539 972
105 061 969
109 567 528
114 151 313
Severovýchod
14,09%
ERDF
656 457 606
81 448 769
85 455 123
89 478 991
93 691 019
97 904 969
102 103 603
106 375 132
Moravskoslezsko
15,37%
ERDF
716 093 217
88 847 947
93 218 257
97 607 672
102 202 340
106 799 104
111 379 161
116 038 736
Střední Morava
14,11%
ERDF
657 389 413
81 564 381
85 576 422
89 606 002
93 824 009
98 043 940
102 248 533
106 526 126
1,00%
ERDF
258 835 110
32 114 490
33 694 158
35 280 731
36 941 495
38 603 016
40 258 498
41 942 722
ESF
1 814 952 706
225 219 348
236 285 383
247 399 924
259 033 964
270 673 483
282 270 903
294 069 701
7,00%
ESF
1 811 845 772
224 801 428
235 859 105
246 965 120
258 590 464
270 221 113
281 809 486
293 599 056
OP Technická pomoc ESF OP Lidské zdroje a zaměstnanost Cíl Konvergence Cíl Konkurencesch.
0,74%
ESF
3 106 934
417 920
426 278
434 804
443 500
452 370
461 417
470 645
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
7,00%
ESF
1 811 845 772
224 801 428
235 859 105
246 965 120
258 590 464
270 221 113
281 809 486
293 599 056
Celkem OP cíle Konvergence *
25 886 617 969
3 211 866 893
3 369 842 060
3 528 507 946
3 694 592 985
3 860 753 981
4 026 311 224
4 194 742 880
Celkem ERDF
13 440 797 052
1 665 646 400
1 748 327 918
1 831 362 840
1 918 294 600
2 005 255 570
2 091 887 556
2 180 022 168
Celkem FS
8 819 022 439
1 096 199 717
1 149 369 654
1 202 780 062
1 258 673 957
1 314 603 815
1 370 343 279
1 427 051 955
Celkem ESF
3 626 798 478
450 020 776
472 144 488
494 365 044
517 624 428
540 894 596
564 080 389
587 668 757
25 883 511 035
3 211 448 973
3 369 415 782
3 528 073 142
3 694 149 485
3 860 301 611
4 025 849 807
4 194 272 235
Fond
Celkem
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
70,90%
ERDF
294 934 439
39 672 208
40 465 652
41 274 965
42 100 465
42 942 474
43 801 324
44 677 351
29,10%
ESF
Celkem cíl Konvergence
Cíl Konkurenceschopnost
Příspěvek Společenství
ERDF OP Praha Konkurenceschopnost ESF 121 052 076
16 282 952
16 608 611
16 940 783
17 279 598
17 625 190
17 977 694
18 337 248
Celkem OP cíle Konkurenceschopnost **
OP Praha Adaptabilita
415 986 515
55 955 160
57 074 263
58 215 748
59 380 063
60 567 664
61 779 018
63 014 599
Celkem ERDF
294 934 439
39 672 208
40 465 652
41 274 965
42 100 465
42 942 474
43 801 324
44 677 351
Celkem ESF
121 052 076
16 282 952
16 608 611
16 940 783
17 279 598
17 625 190
17 977 694
18 337 248
Celkem cíl Konkurenceschopnost ***
419 093 449
56 373 080
57 500 541
58 650 552
59 823 563
61 020 034
62 240 435
63 485 244
Celkem cíle Konvergence a Konkurenceschopnost
26 302 604 484
3 267 822 053
3 426 916 323
3 586 723 694
3 753 973 048
3 921 321 645
4 088 090 242
4 257 757 479
Celkem ERDF
13 735 731 491
1 705 318 608
1 788 793 570
1 872 637 805
1 960 395 065
2 048 198 044
2 135 688 880
2 224 699 519
Celkem FS
8 819 022 439
1 096 199 717
1 149 369 654
1 202 780 062
1 258 673 957
1 314 603 815
1 370 343 279
1 427 051 955
Celkem ESF
3 747 850 554
466 303 728
488 753 099
511 305 827
534 904 026
558 519 786
582 058 083
606 006 005
Alokace na EAFRD a EFF EAFRD EFF
Příspěvek Společenství
Fond
Celkem
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2 815 506 354
396 623 321
392 638 892
388 036 387
400 932 774
406 640 636
412 672 094
417 962 250
25 472 908
3 360 014
3 457 344
3 550 252
3 645 576
3 735 856
3 820 598
3 903 268
* včetně transferu z cíle Konkurenceschopnost | ** bez transferu do cíle Konvergence | *** OP Cíle konkurenceschopnost + transfer do OP LZZ
Přehled operačních programů Operační program Podnikání a inovace Globálním cílem OP podnikání a inovace je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost České republiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. Toho by mělo být v OPPI dosaženo výraznou podporou inovací, úzkým propojením oblastí vývoje a výzkumu s podnikovou sférou. Důraz je kladen na zavádění výsledků z oblasti vědy a výzkumu do praxe. Nedílnou součástí je i podpora vytváření vhodného prostředí pro podnikání a inovace, které bude motivovat jak ke vzniku nových, tak k rozvoji již existujících firem. Řídícím orgánem Operačního programu Podnikání a inovace je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Zprostředkujícími subjekty budou CzechInvest, CzechTrade, Česká energetická agentura a Českomoravská záruční a rozvojová banka.
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Globálním cílem OP Výzkum a vývoj pro inovace je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR zajišťujícího růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst v regionech tak, aby se ČR stala evropsky významným místem koncentrace těchto aktivit prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a dalších relevantních subjektů. Řídícím orgánem OP Výzkum a vývoj pro inovace je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, do implementace tohoto programu bude zapojen Dům zahraničních služeb ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a také CzechInvest.
28|29
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Globálním cílem OP Lidské zdroje a zaměstnanost je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 10 nejlepších zemí EU. Tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti, posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených, posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb a zintenzivnění mezinárodní spolupráce v lidských zdrojích a zaměstnanosti. Řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Globálním cílem OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2007-2013 je rozvoj otevřené, flexibilní a soudržné společnosti a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky ČR prostřednictvím partnerské spolupráce vedoucí ke zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Řídícím orgánem Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Při realizaci programu se počítá se zapojením dalších partnerů.
Přehled operačních programů Operační program Životní prostředí
Regionální operační programy
Globálním cílem Operačního programu Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako jednoho ze základních principů udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví obyvatel státu a zvyšuje atraktivitu území pro život, práci a investice. Důsledkem investiční atraktivity je zvyšování nejen zaměstnanosti, ale zejména konkurenceschopného udržitelného hospodářského růstu v regionech. Řídícím orgánem operačního programu je Ministerstvo životního prostředí České republiky.
Globální cíl regionálních operačních programů se zaměřuje na urychlení rozvoje regionů ČR, na zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a na posílení kvality života obyvatel při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházejícího z využití jejich potenciálu. Řídícími orgány jsou regionální rady jednotlivých regionů soudržnosti. Operační program regionu soudržnosti
Kraj
Operační program Doprava
Střední Čechy
Středočeský
Globální cílem OP Doprava je zlepšení dopravní dostupnosti a bude naplňován v těchto druzích dopravy: železniční, silniční (v majetku státu, tj. dálnice a silnice I. třídy – rychlostní silnice a ostatní silnice I. třídy), vnitrozemské vodní, multimodální a investicemi do ekologické městské dopravy. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR.
Jihozápad
Plzeňský a Jihočeský
Severozápad
Ústecký a Karlovarský
Severovýchod
Liberecký, Královéhradecký a Pardubický
Jihovýchod
Vysočina a Jihomoravský
Střední Morava
Olomoucký a Zlínský
Moravskoslezsko
Moravskoslezský
Integrovaný operační program Globálním cílem Integrovaného operačního programu je zlepšování atraktivity České republiky pro život a práci obyvatel a investice, podpora hospodářského růstu a socio-kulturní soudržnosti obyvatelstva prostřednictvím zvýšení kvality, kapacity a dostupnosti systémů zdravotní péče, správní a informační infrastruktury, posílení sociální soudržnosti, efektivního využívání nadregionálního potenciálu v oblasti kulturního dědictví, cestovního ruchu a řešením specifických plošných problémů (panelová sídliště). Řídícím orgánem IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Na implementaci tohoto programu se budou dále podílet: Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo kultury ČR.
Přehled operačních programů Operační program Technická pomoc Operační program Technická pomoc je určen pro zajištění aktivit podporujících efektivní řízení, kontrolu, sledování a vyhodnocování realizace Národního rámce politiky soudržnosti, který zastřešuje aktivity politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR, a pro aktivity spojené s využíváním prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti vyžadující jednotný přístup na národní úrovni. Řídícím orgánem operačního programu Technická pomoc je Řídící orgán Národního rámce politiky soudržnosti Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Do implementace bude zapojeno také Ministerstvo financí ČR.
Operační programy regionu soudržnosti Praha Operační program Praha – Konkurenceschopnost pro Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost regionu NUTS II, hlavní město Praha (spolufinancováno z ERDF). Globálním cílem OP Praha – Konkurenceschopnost je zvýšení konkurenceschopnosti Prahy jako dynamické metropole členské země EU prostřednictvím odstranění rozvojových bariér a slabin regionu, zkvalitněním městského prostředí, zlepšením dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb a rozvinutím inovačního potenciálu města. Operační program Praha – Adaptabilita pro Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost regionu NUTS II, hlavní město Praha (financováno z ESF). Globálním cílem OP Praha – Adaptabilita je zvýšení konkurenceschopnosti Prahy posílením adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením přístupu k zaměstnání pro všechny. Naplnění cíle přispěje k posílení udržitelného
30|31
socioekonomického rozvoje regionu a zvýšení významu Prahy ve středoevropském prostoru v porovnání s ostatními metropolemi členských států. Řídícím orgánem obou operačních programů je hl. m. Praha.
Operační programy přeshraniční spolupráce pro cíl Evropská územní spolupráce V rámci cíle Evropská územní spolupráce bude v programovém období 2007-2013 realizováno 5 bilaterálních operačních programů „Přeshraniční spolupráce“ a to česko-saský, česko-bavorský, česko-rakouský, česko-slovenský a česko-polský program. Globálním cílem OP Přeshraniční spolupráce je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Řídícím orgánem českopolského operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V ostatních případech bude řídící orgán umístěn mimo území ČR. Národním orgánem pro koordinaci aktivit těchto operačních programů je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Operační program nadnárodní spolupráce pro cíl Evropská územní spolupráce (financováno z ERDF) Česká republika bude participovat na další generaci mezinárodních programů nadnárodní spolupráce. Řídící orgán pro nadnárodní spolupráci bude umístěn mimo území ČR. Národním koordinátorem nadnárodní spolupráce v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Odkazy na informační zdroje Ministerstva Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo kultury Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo životního prostředí
www.mdcr.cz www.mfcr.cz www.mkcr.cz www.mmr.cr.cz www.mpsv.cz www.mpo.cz www.mvcr.cz www.mzcr.cz www.mze.cz www.msmt.cz www.env.cz
Regiony soudržnosti Region soudržnosti Severovýchod Region soudržnosti Severozápad Region soudržnosti Jihovýchod Region soudržnosti Jihozápad Region soudržnosti Střední Čechy Region soudržnosti Střední Morava Region soudržnosti Moravskoslezsko Region soudržnosti Praha
www.NUTS2severovychod.cz www.NUTS2severozapad.cz www.kr-jihomoravsky.cz www.kr-vysocina.cz www.NUTS2jihozapad.cz www.NUTS2strednicechy.cz www.NUTS2strednimorava.cz www.NUTS2moravskoslezsko.cz www.kr-moravskoslezsky.cz/eu.html www.NUTS2praha.cz
Ostatní jmenované instituce hl.m. Praha CzechInvest CzechTrade Česká energetická agentura Českomoravská záruční a rozvojová banka
www.praha-mesto.cz www.czechinvest.org www.trade.cz www.ceacr.cz www.cmzrb.cz
Ostatní Dotace EU – Měšec.cz Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie – průvodce podporami Svaz města a obcí České republiky Centrum pro regionální rozvoj ČR
http://dotace-eu.mesec.cz www.strukturalni-fondy.cz www.dotaceeu.cz www.smocr.cz www.crr.cz
Dr. Libor Rouček
JUDr. Richard Falbr
Kancelář poslance EP Hybernská 7, 110 00 Praha 1 tel.: +420 296 522 225 fax: +420 296 522 222 e.mail:
[email protected] www.liborroucek.cz
Kancelář poslance EP Budovatelů 2830, 434 01 Most tel./fax: +420 476 206 857 e.mail:
[email protected] www.falbr.cz
Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu Česká delegace sociálních demokratů
design © 2007 martindesign.cz
Kde nás můžete kontaktovat?
