Poznámkyk situaci českéexilovékultury 1968- 1989 A L E X E Jr u s Á x
Určitáčástspisovatel se záhy po srpnu l968 ocitla ve Vídni, kdg 59 o ně postaralaorganizacerakousk ch spisovatelri.Postupněse tu vytvoŤilaskupina autorrj,mezi kterépatŤilimimo jiné Jan Werich, Milan Kundera, Pavel Kohout, Ludvík Aškenazy,Josef Jedlička,Gabriel Laub, ota Filip, Josef Hirša|a několik dalších.Mezi Prahou a Vídnípend|ovalautomobil,ktery patŤil11661dinačnímu v boru uměleck;Íchsvaz . Ten udržovalpravideln;Ípňísuninformaoío situaci v Praze. Rakouská organizacespisovatelťr se velkoryse postara|ao.,abezpečeníčeskychautor a poskytlajim fittanční v1ipomoci dočasné ubytování.Jakdo Mnimile to situaceumožnila,pÍemístila se tatoskupinačeskychspisovatelrl chova, kde se na krátkou dobu moh|i ubytovatv arcibiskupsk6m5grnixári.Zde doš|ok dojemnésch zce s redaktorypolskéhoexilovéhočasopisuKultura,kteňíza česk;/mi autory pŤijelizPaÍíŽe,aby se symbolicky omluvili za častpolskéarmády pĚi srpnovéokupaci Československa. V Mnichově se skupinačesk ch autorridom|uvila,žese sejde začátkemŤíjnaznovu na knižnímyg|etrhuve Frankfurtu.Tam došlo takéke sch zce, na kterése kromě jinéhojednrrloo daru, kter věnovaly redakce dvou prestižníchněmeck;ichčasopistipď Spiegel a Die Zeit. Dva mi|iony DM měly b;it pouŽityjako finančnív pomoc pro čes. kéa slovenskéautory a umělce, kteŤíSe v Německu teprverozhodgya1i,zda zi]stanouv exilu. By|o rozhodnuto,žev Mnichově vzniknekance|áň' kteráby rozdě|ovalatyto peníZejednotlivym autorŮm.Garantem z německéStranyse stali Franz-Peter Ktinzel, piekladatel českéa slovenské|iteratury,Carl Anréry,německ spisovatel a Ťedite|mnichovskéměstskéknihovny, a baronka Johanna von Herzogenberg.historičkaumčnía pŤedsedkyně Spolku Ada|bertaStiliera. Ta ve svéautobiograf,ri , zekterév roce 200| v Praze četla,vzpomín{nx ty rl-rladéčeskéintelektuály,kteŤíSe sv m nadšením pro socialismuss lidskou tváií a pro Západníku|turu narazili na nepochopeníněmeck1ichstudent , tehdy orientovan)ichradikálně maoisticky a horujícíchpro Ho Či Mina.' J. von Herzogenberg:Biklerbogcn: Attsneinent Lcbcn.R. o|denbourg Verlag' MÚnchen l999. s. |9.5
-) -i
l
Po Íiankfurtskéschrjzce,,která byla částídomácíhotisku označenajakoset. kání ,,hlásn1/ch trub imperialismu.., sc spisovatelé a umě|ci,kteŤíse jí z častni. li, rozjeli do nlístsvéhobudoucíhop sobení'něktciíse všakrozhodli vrátitdomŮ. Ze známych autor to byli Pavel Kohout a ota Filip' S novou vlnou exi|u souvisírozsáhláedičníaktivita'aťužjde o periodi. ka, knihy nebo rozhlasovéprodukce.V raznou roli tu sehráli zejménapublicisté(S|ávaVolny, Karel Jezdinsk;i,JiŤíLcderer a další)a hned za nimi násle(Karel Kryl, Jaros|avHutka, Jan Schneider,Yvonne PŤenosidova|ipísničkáŤi lová). Vznika|y _ a někdy takézanikaly - novÓ českéčasopisy(Texta ollr\.'s v Mnichově, Listy v Římě' ofulo dokoŤáttv Amsterodamu,Zpravodaj v Cury_ chu, Hlas novych v Torontu nebo FrankJurtskykuryr ve Frankíurtu)'ktcrépii220 čcskym do podzimu l968 napočítanym daly rrovounotu k dosavarlním, je dnes už zpracováa slovcnskymexilov m periodik m.r Exilovépísemnictví no v několika znám,lch bibliografiích'i kdyŽ ani v tétooblasti ncnívšehotovo. českého exilu Žijícív Holandsku'mi napsalav jedLibušeŠeflová, bibliograÍka nom dopise:,,Co zahrnoutpod pojenrexilová literaturaa kdo z našichautor Žijícíchrnimovlchodníblok je emigrantem'byly samozŤejmě s ni. dva problémy, je činnostautor ' historiJeštěméněpŤehledná miŽ jsem se stálc pot kala.....4 Jednímz vyz'natnkŮ' sociologria polito|ogriv nově vznikl1ich společcnstvích. Ta pro podporubádánío Československu. nych činribylo za|oŽeníSpolečnosti vznikla z iniciativy Miku|ášeLobkowiczc' kter1/byl v sedmdesát oh letech rektorem Mnichovské univer,zity.Ieji kongresy, na nichž se podílela posrpnovir emigrace,se staly v1ichodiskempro zpracovánínovéhistorie Čeoha Slovenska. Sixty-EightPubaktivitousc sta.lanová exilová nakladatelství, Jinou dťrleŽitou Škvoreck ch v Torontu, Index za|oŽen!a vedeny Adoll,em MÍ.illishers rnanŽe|ťr lerem a BedŤichemUtitzem v Kolíně nad Rlnem a Konfrontclcev Curychu. Krcl' mě nich vznika|ovícemenšíchnakladatelskch podnikŮ,znichŽ svou drjs|edností Poezie mimo dottttlvDanie|aStro' a specializacína poezii vyniklo nakladatelství Že v Mniohově. Takéjejich produkceje dnes zmapovánaněkolika bibliografickya ekonomickém distribučním mi pracemi,co schází,je práce o jejich redakčním, zázemi,jakoŽi o recepcijejich publikacív exilu a na domácíptidě. Lrccos z počátkŮspisovatelskéhoexiIu zaznamenává ve svém vzpomínkovémpásmu Jros|av Dres|er.Viz J. D': .'S|ovoa svět.''Akord l996, s' 282 290, 338_346.39|399,450-458, 506-5l6. Jebo pohlcd dokumentujc dosti pŤesněnedŮvčrupo norovych exulant vl]čiposrpnovéenrigraci,která se někdy proměĎovalav ne-
Jeden ohlas z Československazaznamenal Pave| Tigrid ve svémčasoptse. ,,Českáernigracei tzv' disidenti v Československuse vydávajíza zastánccsvo. bodyjcdince,ale nejsouvíccjak Íigurkyrrašachovnicisoučasného antisocialismu. Pohled ze záku|isínakladatelstvíIndex (...) to dosvětlčujc.Jeho Ílnanční z kapsy sionistickychorganizací' zdroje(pocházejí) s kter mi.je v dobrychvztazích BedÍich Utitz...sMajitel exilovéhonakladatelstvíKonftontace Petr Pašek z Curychu ukázal na pŤíkladuvydání knihy Pav|a Eisnera Chrcimi /yri ekonomicképroblémyexilovéhovydávání.,,Nažádnouknihu se nánl nesešlotolik objednávck (.'') Zaz,namenalijsmc 2'367 pcvn,jlchob.jednávek, a ty clalšíclenněpŤicházejí,Aby byla zaplacenatiskárna a poštovnÓ'rněli bychorn prodat a h|avně dostat zap|aceno (zvyraznil P. P.) celkern 2.561 krÍž'ck..... Pašckdále srovnává' kolik musel zaplatitčeskyčtcn፠za Eisnerovuknihu v roce l946 v Čcehách a kolik procentto dč|aloz jeho měsíčního p|a1u. ZaLímc<:l tehclyrnuselčtenáipodle Paška,zap|atittakŤka|0 o/tl,zaplati švlcarsk čtcn፠pouze cca l'5 %lsvélro měsíčního v]/dě|ku' Jak sloŽitébylo vydáváníčesk]lch knížekv zahraničí, to ukazuje curyšsk vydavatel na laktu, že nakladatelstvímá odběrate|eve 27 stírtech apracujes 51 zástupci,znichž'jen 11 zap|atíkažd]/četokamŽitě,zatírlcodalších40 zástupctip|atíjen ze |6 7o.,,Prosíme.|i je, aby knihy vrátili' nenajíje, prosíme-lije,aby zaplatili,bud'se odm|čí nebonám něco slíbía nesplníto'..o Takés autory byly obtíže.V roce |9J3 rozeslalo nakladatelstvíSixty.Eight PubLishersdopis JiŤíhoVoskovcc' v nčmŽodrivodiiujcsvézpožděnípŤidoclíiní rukopisusv ch pamětí.,,DrazípŤátelÓ,žasnunadVašírnzájmcm.Jsem ohromcnVašívírouv mrij um...\čĚte,žeVárn tu potrlrlouknihu dopisujudcnně - ale nc tak rychle'jak jsem doufal.Rozunrějte:užtÍetídeseti|etí se pot kírmo Živobytíco potuln arncrick korncdiant...Nemám ani st.,rlou gáŽi, ani penzi,natoŽpak st
vraŽivost'
,
tles StttltZ- S]ádeček:',Strukturund Progrirtnmdes tschechischcnund slowakischenEx||s,,'VariiÍJentlichung
.
Miinchen l 97Ó. An.hlv.r9. [.ides-Ver|agsgesellschaÍi' tentleuÍs<Jten
'
Z rlopisu,datovanéhov Groningcn l8' l2. l975'
l.' Řeziič,Čs' rozh|as' z| ' 6' 1978,zde pod|c Syčt|actt,í l4., č' 56, I978' s' 687' Cyk|osly|ovan)idopis nakladate|ství Koníiontationz | 2. prosince | 974Rukou psan;7dopis daltlvany l . prosince l 972' s h]avic:kouVoskovcovy adrcsy (Ó3 wcst 89.' street.Ncw York N. Y t002.+).
55
Po ÍiankÍ'urtské sch zce', která byla částídomácíhotisku označenajako setkání ,,hlásn1/ch trub imperialismu..,se spisovateléa umělci, kteŤíse jí zričastnili, rozjeli do nrístsvéhobudoucíhoprisobení,někteŤí se všakrozhod|i vrátit dom ' Ze známych autor to byli Pavel Kohout a ota Filip' uŽjde o periodiS novou vlnou exilu souvisí rozsáh|áedičníaktivita, ať. produkce. V raznou roli tu sehráli zejménapublika, knihy nebo rozhlasové (Sláva cisté Volny, Kare| Jezdinsk , JiŤíLederer a další)a hned za nimi násle. (Karel Kryl' Jaroslav Hutka, Jan Schneider,Yvonne PŤenosidovali písničkáŤi lová). Vznikaly a někdy takézanikaly - novéčeskéčasopisy(Text a obrys ,Rimě, v Mnichově, Listy v okno dokoŤán v Amsterodamu, Zpravodaj v Curykur.jr ve Frankfurtu), kterépŤichu, Hlas novych v Torontu nebo Franl
. .
lrccos z počátkúspisovatelského exilu zaznamenává ve svém vzpomínkovém pásmu Jaroslav Dresler- Viz J. D': ''S]ovo a svět..,Akord 1996,s.282_290,338_346, 394_399' 450-458, 506_5l6' Jeho pohled dokumen. tuje dosti pŤesněnedúvěru po norov;/ch exulantťrvr]čiposrpnovéemigraci, která se někdy proměřovala v ne-
Jeden ohlas z Československazaznamenal Pavel Tigrid ve svémčasopise. ,,Českáemigrace i tzv. disidenti v Československuse vydávajíza zastáncesvobody jedince, ale nejsou vícejak Íigurkyna šachovnicisoučasného antisocialismu' Pohled ze záku|isínakladatelstvíIndex ('..) to dosvědčuje.Jeho Írnanční zdroje (pocházeji) zkapsy sionistick1ich organizací,s kter]imije v dobr ch vztazích BedÍich UÍitz..,sMajitel exilovéhonakladatelstviKonfrontace Petr Pašek z Curychu ukáza| na pŤíkladuvydání knihy Pavla Eisnera Chrcim i tvrz ekonomicképroblémyexi|ovéhovydávání.,,Na Žádnouknihu se nám nesešlotolik objednávek (...)Zaznamenalijsme2.367 pevn'lchobjednávek,a ty dalšídenněpŤicházejí'Aby byla Zaplacenatiskárna a poštovné, měli bychom prodat a hlavně dostat zaplaceno (zv,lraznil P. P.) ce|kem 2.567 knížek.....Pašek dále srovnává, t e s k ;č Í t e n á zŤa E i s n e r o v uk n i h u v r o c e | 9 4 6 v Č e c h á c h k o l i k m u s e |z a p | a t i č a kolik procentto dělalo z jeho měsíčního platu.Zatim co tehdymusel čten፠podle Paška zap|atit taKka 10 7o, zap|atíšvycarsk;/čtenáŤpouze cca 1,5 vo svého měsíčního v;ídělku.Jak složitébylo vydáváníčeskychknížekv zahraničí, to ukazuje curyšsk vydavatel na faktu, Že nakladatelstvímá odběrate|eve 27 státech a pracujes 5l zástupci, z nichŽ jen 11 zaplaÍikaŽdy ríčet okamžitě'zatírncoda|je, aby knihy vrátili, nemajíje, ších40 zástupctiplatíjen ze 16 o/o.,,Prosíme-li prosíme-lije' aby zaplatili, buď se odmlčínebo nám něco slíbía nesplníto'..6 Také s autory byly obtíže.V roce |9.73 rozeslalo nakladatelstvíSixty-Eight Publishersdopis JiŤíhoVoskovce, v němŽodrivodřujesvézpoŽděnípŤidodánírukopisu sv ch pamětí.,,Draz'ípÍátelá ŽasnunadVašímzájmem.Jsem ohromenVašívírouv mrij um...\ěŤte,Že Várn tu potrhlouknihu dopisujudenně_ ale ne tak rychle'jak jsem douÍál.Rozurnějte:užtŤetí deseti|etí se potykárno živobytíco po. tuln americk! komediant''.Nemám ani stálougáŽt,ani penzi,natožpak stolici na nějakéuniverzitě.Su pouhéšašek'jenŽ nikdy neví,kdy a kam bude musetletětza nadějína angažmáčipiechodn1imelouch.Nastěžujisi. Tak jsem si to vybral.Jsem na to hadráňské Ťemeslohrd. V rámci téabsurdnísvobody pro Vás dopisujusvtij Stínsvobody.Dopíšu,doručím, dodám. Dej Pámbu, aby se mi to povedlo.DrŽte mi palce,já za to slibuju,Že sebouhodím...'Voskovec zemŤelv roce l98l. Jeho paměti,o kterébyl mezi exilov mi čtenáŤi obrovskyzájem, nikdy nevyšly. Speciální ana|,!zyby si zasluhovalarecepce českéexilovéprodukce českou exilovou obcí, sociologicky i politicky bohatě strukturovanoua rozpty|enouna
VraŽivost'
'
des SutltZ. S|ádeček:,,Struktur und Programm des tschechischen und slowakischen Exi|s,,, Veri:i|fentLíchttng tendeuÍschenArchivs 9, Fides.Verlagsgesellschafi,MÚnchen | 976.
u
Z dopisu' datovanéhov Groningen l8. l2. l975.
'
T. ŘcZáč,Čs.rozhlas' 2|.6. |918, zr)epodle Světlectvíl4., č.56, l978, s. 687. Cyk|osty|ovm;7dopis nakladatelstvíKonfÍontationz l2. prosince l974. Rukou psan;/
10024).
55
celémsvětě.Byli tu staroemigranti, kteňíse vystěhovalijiŽpňedII. světovouválkou, k tradičnímuexilu patiili takéemigranti porínorovía uzavÍenouskupinu tvoŤiliti, co emigrclvalipo vpádu ruskyohvojsk.A k nim se pŤiclávalydalšía dal. šíexilovévlny, jak je ze zemévyháněla panujícímoc nebo jak je vyváŽely čedokáŤské zájezdy.A všichnichtěli čístčeskéknihy, vydávanév exilu, jenŽe pro nrnohébyly knihy poválečnychautorrinepŤijate|né, protoženebyly psány v oné jedině rrroŽné pro ně čtenáŤsky vysokéliterárnívrstvějazyka. Nemohu Se touto otázkou pŤíliš zabyvat' i kdyŽ je nesmírnězajímavá.Ukázky z negativníchreakcí čtenái na svrij ronán Tankovyprapor zaznamenalJosef Škvoreokyve svém Stunožerbuchl.'Pozoruhodnébyly takéreakce cxilov oh čten፝r na literární produkci Milana Kundery, ktcrou mnozíodrnítalijako nemorálníz,neužívání národníhoosudu pro psanínemravn ch bestselerťr. Doklady o tom lze najítzejmÓjak jc otiskovaly exilovéčasopisy.S odporem se někdy na v dopisech čten፝r, seikával taképísničk፠JaroslavHutka pňi sv,lch zájezdechmezi emigranty'Stávalo se mu napÍíklad,žeaustralští Sokolové,najejichŽ pozvánípŤryel,jeho vlast. níprodukciodmítliposlouchata chtěli slyšetpouzetradiční lidovépísně. Pokud jde o sociálnípostavení česk1ich pak je nutspisovatelria publicistťr, nÓ pŤedevším zaznamenatzákladní pňekážkujejich integracedo novéhopro. - a tou byl jazyk. Proto se určitáčástnovéexilovévlny zachytilav české stŤcdí redakci rclzhlasovéStaniceSvobodná Evropa, kde tato pŤekážkaodpadla.Sláva Voln , Karel Jezdinsk ' JosefJedličkaa několik dalšíchse stali vynikajícími komentátoryajejich pŤínos k dějinámčeského novináňstvíje nepiehlédnutelny. Jiná částse začlenilado akadernickéhoprovozu západoevropskycha americk ch univerzit' tak napŤíkladMilan Kundera pŤednášel několik let na univerzitě v Rennes,Josef Škvoreckyse stal kanadsk m amerikanistclu na torontské univerzitč,Ivan Sviták zakotvil na kaliÍbrnské univerzitěv Chicu, RadoslavScluck na CarletonUniversityv ot-tawě,Ivan Bystňinana Frcie Univcrsitátv Berlíně. Jen rnálokteŤí zvládli nov jazyk natolik,Že mohli p sobitjako autoŤiv jazyce svéhostitelskézemě. K těnr nemnohympatŤilGabriel Laub, ktery v Hamburgunavázalspojcnís časopisem Die Zeit.Zasvé emigracevydai ňaduafbristick1ch a humoristick;/ch knih, kteréuŽ psal německy.TakéLibušeMoníková používala němčinujako svťrjliterárníinstrument,a to drisledněod saméhopočátku.Později začalpsát ÍiancouzskytakéMilan Kundera. Sociálnírrezakotvenost, pocit vykoŤeněnosti pronáa životnínenaplnčnosti sledovalmnohéčeské umčlcc.kteŤíse rozhodli zťrstat v exilu. Jednornuz nicl-r. .Ioronttl J' Škvoreck1i:Sanožrrbudt'. Autrl|bstšri|i.sixty-Eigbt Pub|ishers, l977 2. vycl. Panorama, Praha 1 9 9 1 ,s . I 6 9 - 1 8 8 .
56
nadanémusatirickémuspisovatcliKarlu Michalovi, kter1ižil se svou ženou, básníňkouViolou Fischerclvou,v Curychu' bylo pÍí|išzatěžkopokračovatv taVrazaložení, kovérnživotě.Takéjinému,kupodivurovnčŽautorovisatirického Ale ani ti, ktcií byli tak či tislavu Blažkovi,zkrátil exil Život na jin1/zpťrsob. onak Sociálně irrtcgrováni'nebyli vždy se sv1im ridělem spokojeni.Někde iirchívuodpočívá dopisIvanaDiviše,v něrnŽbásníkvelv mémneuspoňádaném postavenímuvnitŤrozhlasové mi expresivněhoŤekujenad svyrn poniŽujícím staniceSvobodrráEvropa.Snad pro svou konfliktnost'snadzjin;/chd vodŮ neve vystŤihování z novin pro do redakce.Jeho práce spočívala článkťr byl z,aÍazen archiv. jejich čast Velmi vyznamnousoučástí exilovychaktivitbyla pro spisovatele v exilovémPEN klubu, v jehožvcdeníjako generálnítajemníkprisobilv roce 1968 spisovatel,pub|icista,editor a exilovy bibliograf Antonín Kratochvil. PEN klub umoŽiioval svym člen m komunikaci se členy z' jinych jazykovych polskymi a ruskymi.Smysl jeho exis kolegy mad'arskymi, oblastí,pňedevšírn stencebyl zejménav tom, žeupozoriiovalna nesvoboduautorŮv zemích'z kteautorťr, V jeho Vedeníse uplatniloněkolik česk1ich r ch pocházelijeho členové. pŤedsedou byl Gabriel Laub, po něm aŽ dodnesje a později čestnlmpÍedsedou pŤedsedoutétoPEN klubovéodnožeRudolI Strobinger. Za zmínkustojí i skutečnost,že v Bruselu za|ožt|Jan RubešpŤiKrálovské knihovně Alberta I. archiv exilovéliteralury,karn někteŤíautoŤiuložili svérukopisy. exilovych umělcrjbyla drilcŽitápsychologickásituace,ve Pro Životčesk1/ch kterése ocitli. Myslím tínrnejcn politickou difercnciaciexilu, doprovázenou sovětizaoiČeskovyčitkami,Že ta či ona politická skupinazavinilapoválečnou Všichvtjčinově pčíchozím. slovenska'ZávaŽnébyly nedrivěraa podezíravost za potenciálníagentyStátni, kdo pÍišlipo roce l 968 naZápad,byli považováni níbezpečnosti. Dotklo se to i spisovatcl a umělo . Docházeloke komick1imsi. tuacím.Když Karel Jezdinskyoslavoval7. listopadusvénarozeniny'byl druhy den píeclvolánk americkérnuŤediteliRFE. Češtíkolegové'bydlícíve stejném dorně,ho udali' žeosiavovalŘíjnovourevoluci.Pavel MinaŤík,rozhlasov hla. satel, byl naopak pověŤenalnerickou security' aby zkoumal politickc ledl'í tehdy koleg . Že svá hlášenípsal s kopiípro Státníbezpečnost, sv ch starších nikdo nevěděl.Syn Václava Řezáče,TomášŘezáč,publikovalpod pseudonymem Lidin v exilovém nakladatelstvíšpionážnípÍibéhT,rpaslíkna houpttt,cePcl návratu clo Prahy a pobytu v Moskvě sepsal ponllouvačnyspis o osobnostech českÓhoexilu, kter1ibyl v něnreckéver,zirozeslán poslancťrmněmeck ho KGB k Solexilu se navícvetŤelz pověŤení Bundestagu'Ve svémšv.icarském
51
celémSVětě'Byli tu staroemigranti,kteňíse vystěhovalijiŽ pŤedII. světovouválkou, k tradičnímuexilu patŤilitakéemigranti po noroví a uzavienou skupinu tvoŤiliti, co emigrovali po vpádu ruskych vojsk.A k nim se pŤidávalydalšía dalšíexilovévlny, jak je ze země vyháněla panujícímoc nebo jak je vyváželyčedokáŤské zájezdy.A všichnichtěli číStčeskéknihy, vydávanév exilu, jenŽe pro mnohébyly knihy poválečnychautorťrnepňijatelné, protoŽenebyly psány v oné jedině možnévysokéliterárnívrstvějazyka. Nemohu Se touto pro ně čtenáŤsky otázkou pŤílišzab;/vat'i kdyŽ je nesmírnězajímavá.Ukázky z negativníchreakcí čten፝r na svrlj román Tankovyprapor z,aznamenalJosef Škvoreck ve svém Samožerbucha.'Pozoruhodnébyly takéreakce exilov ch čtenáiŮna literarní produkci Milana Kundery, kterou mnozíodmítalijako nemorálnízneuŽívánínárodníhoosudu pro psanínemravn ch bestseler . Doklady o tom lze najítzejméjak je otiskovaly exilovéčasopisy.S odporem se někdy na v dopisech čtenáŤrj, setkávaltaképísničkáiJaros|avHutka pŤisvych zájezdechmezi emigranty.Stávalo se mu napiíklad,Že australští Sokolové,najejichžpozváni pňrjel,jehovlastní produkci odmítli poslouchata chtěli slyšetpouze tradičnílidovépísně. Pokud jde o sociální postaveníčeskfch spisovatelria publicistri,pak je nutné pŤedevším zaznamenatzákladní pŤekážkujejich integracedo novéhopro. stÍedí- a tou byl jazyk. Proto se určitáčástnovéexilovévlny zachytila v české redakci rozh|asovéstaniceSvobodná Evropa, kde tato piekážkaodpadla.Sláva Voln , Karel Jezdinsky,Josef Jedličkaa několik dalšíchse sta|i vynikajícímikoJik dějinámčeského novináňstvíje nepŤehlédnuteln1/. mentátoryajejich pŤínos ná částse začleniladcl akademickéhoprovozu západoevropskycha americk ch univerzit, tak napňíkladMilan Kundera pŤednášelněkolik let na univerzitě v Rennes, Josef Škvoreck se stal kanadsk1/mamerikanistouna torontskéuniverztté'Ivan Sviták zakotvil na kalifornskéuniverzitěv Chicu, Radoslav Seluck na Carleton University v ottawě, Ivan BystŤinana Freie Universitát v Berlínatolik, Že mohli p sobit jako autoŤiv janě. Jen málokteŤízv|ádli nov;./.|azyk zyce svéhostitelskézemě. K těm nemnoh m patŤilGabriel Laub, kter v Hamburgu navázal spojenís časopisemDie Zeit' Za svéemigrace vydal ŤaduaÍbristick;/cha hurnoristickychknih, kteréuŽ psa| německy' TakéLibuše Moníková pouŽívalaněmčinujako svrij |iterárníinstrument,a to drisledněod saméhopočátku.Později zača|psát ÍiancouzskytakéMilan Kundera. Sociální nezakotvenost,pocit vykoňeněnostia životnínenaplněnostipronáumělce'kteŤíse rozhodli z statv exilu. Jednomuz nich, sledovalmnohéčeské Sixty-Eight Publishers, Toronto l977 2. vyd. Panorama, Praha Sumožerbuch:AutofestšriJ't' J. Škvoreck]Ý: 1 9 9 1 ,s . 1 6 9 - 1 8 8 .
56
nadanémusatirickémuspisovate|iKarlu Michalovi, kter! žil se svou ženou, básníňkouViolou Fischerovou, v Curychu, bylo pŤílišzatéžkopokračovatv takovémživotě.Takéjinému,kupodivu rovněŽautorovisatirickéhoza|oŽeni,Yratislavu Blažkovi, zkráti| exil Život na jin1/ zpťrsob. Ale ani ti, kteŤíbyli tak či onak sociálně integrováni, nebyli vždy se sv1im ridělem spokojeni. Někde archívuodpočívá v mémneuspoŤádaném dopisIvanaDiviše,v něrnŽbásníkvelmi expresivně hoÍekujenad svym poniŽujícímpostavenímuvnitň rozhlasové staniceSvobodná E'vropa.Snad pro svou konfliktnost,snad z jinych drjvod neve vystŤihování by|zaÍazendo redakce.Jeho práce spočívala článkriz novin pro archiv. Velmi v)iznamnousoučástí exilov ch aktivit byla pro spisovatelejejich ričast v exilovémPEN klubu, v jehož vedeníjako generálnítajemníkprisobi|v roce 1968 spisovatel,publicista,editor a exilov bibliograf Antonín Kratochvil. PEN klub umožřoval svym členrimkomunikaci se členyz jinych jazykovych s kolegy mad'arsk mi, polsk mi a rusk1imi.Smysl jeho exioblastí,pŤedevším stencebyl zejménav tom, žeupozorřoval na nesvoboduautor v zemich, zkteV jeho vedeníse uplatnilo několik česk ch autor , rych pocházelijeho členové. piedsedoua později čestnm pŤedsedoubyl Gabriel Laub, po něm aždodnesje pŤedsedoutétoPEN klubovéodnožeRudolf Strobinger. Za zminku stojíi skutečnost,že v Bruselu za|oŽi\Ian RubešpŤiKrálovské knihovně Alberta I. archiv exilovéliteratury,kam někteií autoŤiuložili svéru. kopisy. Pro Život česk1/ch exilovych umělcrj by|a drileŽitápsychologická situace' ve kterése ocit|i. Mys|ím tím nejen politickou diferenciaci exilu, doprovázenou v;ičitkanri, sovětizaciČeskoŽe tačtona politická skupinazavinilapoválečnou Všichslovenska'ZávaŽnébyly ned věra a podezíravostvrjčinově pŤíchozím. ni, kdo pňišlipo roce 1968 naZápad, byli považovániza potenciálníagentyStát. níbezpečnosti.Dotklo se to i spisovatelria umělcti.Docházelo ke komick1im situacím.KdyŽ Karel Jezdinsk! oslavoval 7. listopadu svénarozeniny'byl druh1y den pŤedvolánk americkémuÍediteliRFE. Češtíkolegové,bydlícíve stejném domě' ho udali, žeoslavova|Říjnovou revoluci. Pavel MinaŤík,rozhlasov h|asatel, byl naopak pověien americkou security, aby zkoumal politické ledví tehdy sv1ch starších kolegri.Že svá hlášenípsal s kopiípro Státníbezpečnost, nikdo nevěděl. Syn Václava Řezáče,Tomáš Řezáč, publikoval pod pseudonymem Lidin v exilovém nakladatelstvíšpionážnípÍíběhTrpaslíkna ltoupačce. Po návratu do Prahy a pobytu v Moskvě sepsal pomlouvačnyspis o osobnostech českéhoexilu, kter byl v německéver,zirozeslán poslancrimněmeckého Bundestagu.Ve svémšv carskémexilu se navícvetŤelz pověŤeníKGB k So1-
5i
ženicynovia stal se spolu s FrantiškemHolubem ajeho ženouValentinou,pocházejici z rusképrvorepublikovéemigrace,jeho sekretáŤem.Holub, z doby sv1ichpraŽsk1/chstudiína Masarykově reálnémgymnáziu v K'Ťemencověulici a na Filozofické fakultě Karlovy univerzity známy jako zásadníodprircekomunismu a v Mitrochinově zprávě odhalenyagentKGB, se pokoušelve Šv1icarsku za|ožitčeskénakladatelství.,K podezíravostipÍistupovalai určitánevraŽivost mezi česk mi umělci, piinesená z domova a exilem vystupĚovaná.Svědectví o tom podá trpělivémučtenáÍipolemika mezi skupinkou exilovych literátri,nedávno otištěnávRevolverRevue,Čteníto nenímoc povznášející.'() Jinak než spisovateléreagovali na exilovou situaci malíÍia sochaŤi.Jejich hlavní proud směŤovaldo světovémetropo|eumění,do PaŤíŽe'To byla zcela pÍirozenáreakce a v duchu tradice českéhouměnídevatenáctého a prvnípoloviny dvacátéhostoletí.BohuŽel PaŤíŽroku 1968 a let následujícíchse svou mnohatisícovoukomunitou umělcrj z celéhosvěta nebyla právě nejlaskavějším městempro českéumělce, kteňísem většinoupŤijíŽdě|i poprvéa bez zkušeností s obchodem s uměním.Těch několik desítekčeskychmalíňri,kteŤíse zde v prvníchpookupačních měsících ocitli' nemělovelkou šancise tu uchytit.Dokonce i ti, kterítakovou šancidostali,jako napŤíklad JiŤíNačeradsky,nezvládli život v cizím prostňedía nebyli schopni vyrovnat Se S existenčnímiproblémy novéhoživota. Mnohem lépena tom byli umělci, kteŤízváživšesvou uměleckou sílu a ev. ropskémožnosti,zvolili jako exil země, kde neexistovalataková koncentrace umělcrijako ve Francii. Jako pňíkladbych zejménauvedl dva umělce,Jana Kristoforiho a Zdenku Rusovou, kteŤíemigrovali do Norska, kde se stali uznávanymi umělci. Rusová byla dokonce zvolena rektorkou norskéAkademie umění v oslu. PÍestoi ve Francii zristaloněkolik umě|cri,kterlm se povedlo pŤekonat počáteční obtíŽea zakotvili v PaíiŽi natrvalo.Jeden z tétomalé skupiny, Ivan paŤížské uměleckékoTheimer,se stal užnatolik naturalizovanympŤís|ušníkem munity,Že dostávájako sochaňa malíŤvysoce dotovanéstátnízakázky' Poněkud mladšív tvarnícižijícív Paňíži, Miroslav Moucha a Vladimír Škoda,se rispěšně začlenilido konceptuálníscény'JiŤíKoláŤ,ktery proŽil zejménaosrndesátá radnice,je ovšem a částdevadesát]ichlet v ateliéru'ktery rnu pronajalapaŤíŽská nikoliv zPrahy, ale z Ber piípadjedinečnya zce|azv|áštní. Dostal se do PaŤíže o
Ch. Arrdrew, V Mitrochin: NaznLintéšpiotttížlíoparttt:a KGB: Mitrochin v arcáiu Academia' Praha 2001,
s . 3 2 6 - 3 2 7. r,, Petr ChudožiIov: rozhovor Andreje stankovičes Pet. ,,.''Všechnoostatníie virtuálnírea|ita:Korespondenční rern ChudoŽi|ovenr,',RevoLverRevue č. 40, |999, s.213_231' V Fischerová: ,'omyl Chudožilov..,tamtéž' č . 4 l ' s . l 5 | _ l 5 3 . P F e y Í . a r, ,: C h u d o ž i l o v o vnae p o c h o p e n í t. .a,m t é žs ,' I . 5 3 _ l 5 5 '
58
Ína' kde pob1/valjako stipendiátHumboldtovy nadace.Zde ho zastihla nabídka francouzskéhoministra kultury' aby pŤijalfrancouzsképohostinství'spojené s ročnímužívánímstátníhoateliéru.Teprve kdyŽ mu Praha odmítlaprodlouŽit pobyt,rozhodl se k emigraci, zejménakdyž dostal nabídkugalerie Maeght-Lesvětovych ga|errjníchsítí,aby se stal jejím kmenolong,jednéz nejmocnějších autorem. vfch takédíky V Německu se vytvoŤilačeskáumělecká komunita v DiisseldorÍ-u proletech ch JoseÍ.a Beuyse, ktery se Stal v sedmdesát osobnosti charismatické jeho pocházdi Milan Žácí z Čech. Dva tehdejší na tamní Akademii. fesorem novéhoproudu Kunc a Jan Knap. oba se stali později v znamnlmi ťrčastníky jak a neoexpňedstavovala nová Íigurace ho umění' západoevropského uvnitŤ další českfch v Dijsseldorfu někteií Kromě nich žilo presivní,,divoké..umění. velkotaké díky a několik dalších Adler, Ladislav MinaŤík Jaroslav umělcri ateliéry m k dispozici několika česk m umělc podpore města, které dalo rysé továrně. Takékonkrétistizde měli své zástupce:FrantiškaKyncla ve Zrušené Vedle Dijsseldorfu to byl piedevšímKolín nad R1inem' Zeithammla' a Jindňicha umělcri s uměním,kter]Ípritáhl něko|ik česk1/ch centrum obchodu světové tŤetí škole' umělecké učil na tamní Pravoslav Sovák názoru. uměleckého rozdílného Milan Nápravabstraktních obrazťr, pokračoval v tvorbě sv1ich zde Valenta JiÍí ník zde jako spisovateli jako v tvarníkrozvíjel svésurrealistickéaktivity' An. tonínMálek zde vytvoŤilŤadusv ch expresivníchportrétri,Karel R sel a Adolf Černyzde vytváÍelisvéobjekty,svéateliéryzde měli Eva a ČestmírJanoškovi, později se sem pŤestěhovaltakéMilan Kunc' V Kolíně zača|atakéoslĎující umělecká kariéraJiňíhoGeorga Dokoupila, kter se tu na počátkuosmdesátych let stal členempro Něrnecko vyznamnéskupiny MÚlheimer Freiheit. Bylo by nad moŽnostitohoto referátu,kter1/chtěl jenom upozornit na dosud nezmapovaná rizemí exilu, zachytit v geograÍickémpŤehleduvšechnamísta a města,kde tvorili čeští umělci. Žili nebo Žijív Holandsku (TomášRajlich)' ve Šv carsku (ČeněkPraŽák a Václav Požárek),v Anglii (Jan Mladovsky)' v Rakousku (Zbyněk Sekal a otokar Slavík), na několika místech v Německu (v Mnichově Bohumil Štopana Ivan Steiger, v Berlíně Jan Kotík, v Kielu a Hamburku Jan Koblasa, ve Frankfurtu nad Mohanem Jan Šmejkal),v Itálii (Petr Mandl). (Mikuláš Rachlík, Ladislav Dydek a ŠtěpánZavÍe|),ve Švédsku Něco z tétoexilové scényzachytila francouzská pedagožkaGenevieve Benakniha o exiLovém publikaci,jinou částstručněshrnulaŠedtí mou ve své zás|uŽné vytvclrnictví,vydaná Galerií U bí|éhojednorožcev Klatovech. Češtíumělci v exilu netíhlike spolupráci. Jedinou vlstavu maléskupiny exilov ch umělcrj zorganizovalliterárnívědec Jan Rubešv Bruselu' V kulturnímcentrufrancouz-
59
lína,kde pobyval jako stipendiátHumboldtovy nadace.Zde ho zastihla nabídka francouzskéhoministra kultury, aby pŤijalfrancouzsképohostinství,spojené s ročnímuŽívánímstátníhoateliéru.Teprve když mu Praha odmítlaprodloužit pobyt, rozhodl se k emigraci, zejménakdyž dostal nabídkugalerie Maeght-Le. světov ch galerijníchSítí,aby se staljejím kmenolong,jednéz nejmocnějších vych autorem. V Německu se vytvoŤilačeskáumělecká komunita v Dtisseldorfutakédíky Beuyse, kter Se stal v sedmdesát ch |etechprocharismatickéosobnostiJoseÍ'a fesorem na tamníAkademii. Dva jeho tehdejšížáci pocházeli z Čech,Milan Kunc a Jan Knap. oba se stali později v znamn mi ričastníky novéhoproudu nová Í.iguracea neoexuvnitŤzápadoevropskéhoumění,jak ho pŤedstavovala Kromě nich žilo v DtjsseldorfuněkteÍídalšíčesk ch presivní,,divoké..umění. umělcri- Jaroslav Adler, Ladislav Minaiík a několik dalších- takédíky velkorysépodpoŤeměsta, kterédalo několika česk;/mumělcrjm k dispozici ateliéry ve zrušenétovárně' Takékonkrétistizde měli svézástupce:FrantiškaKyncla a JindíichaZeithammla' Vedle DÚsseldorfu to byl pŤedevším Kolín nad Rfnem, světovécentrum obchodu s uměním'ktery'pŤitáhlněko|ik česk1/ch tŤetí umělcri rozdílnéhouměleckéhonázoru. Pravoslav Sovák učil na tamníuměleckéškole, JiŤíValenta pokračovalzde v tvorbě sv ch abstraktníchobrazri,Milan Náprav. ník zde jako spisovateli jako v tvarníkrozvíje|svésurrealistickéaktivity,AntonínMálek zde vytvoŤilŤadusv ch expresivníchportrétri,Karel Riisel a Adolf Čern zde vytváŤelisvéobjekty,svéateliéryzde měli Eva a ČestmírJanoškovi, později se Sem pĚestěhovaltakéMilan Kunc. V Kolíně zača|atakéoslřující umělecká kariéraJiŤíhoGeorga Dokoupila, kter se tu na počátkuosmdesátych let stal členempro Německo v,lznamnéskupiny Miilheimer Freiheit. Bylo by nad moŽnostitohotoreferátu,ktery chtěl jenom upozornitna dosud nezmapovanárizemí exi|u, zacÍ.rytitv geograÍickémpŤehleduvšechnamísta a města,kde tvoÍili čeští umělci. Ž1lt nebožijív Holandsku (TomášRajlich), ve Švlcarsku(ČeněkPražáka Václav Požárek),v Anglii (Jan Mladovsk1/),v Rakousku (Zbynék Sekal a otokar S|avík), na něko|ika místech v Německu (v Mnichově Bohumil Štěpána Ivan Steiger, v Berlíně Jan Kotík, v Kielu a Hamburku Jan Koblasa, ve Frankfurtu nad Mohanem Jan Šmejkal),v Itálii (Mikuláš Rachlík, Ladislav Dydek a ŠtěpánZavÍe|),ve Švédsku (Petr Mandl). Něco z tétoexilové scényzachyti|a francouzská pedagoŽkaGenevieve Bena. mou ve svézáslužnépublikaci,jinou částstručněshrnu|aŠeddkniha o exiLovém vytvarnictví,vydaná Ga|erií U bíléhojednorožcev Klatovech. Češtíumělci v exilu netíhlike spolupráci. Jedinou vystavu maléskupiny exilov]íchumělcri zorganizovalliterárnívědec Jan Rubešv Bruselu.V kulttirnímcentrufrancouz-
Ženicynovi a stal se spolu s FrantiškemHolubem a jeho ženouValentinou' pocházejícíz ruské prvorepublikovéemigrace,jeho sekretáŤem'Holub, z doby sv ch praŽsk1/chstudiína Masarykově reálnémgymnáziu v KŤemencověulici a na FilozoÍickéfakultě Karlovy univerzity známy jako zásadníodprircekomu. nismu a v Mitrochinovézprávéodhalen1iagentKGB, se pokoušelve Švlcarsku za|ožltčeskénakladatelství.,K podezíravostipŤistupovalai určitánevraživost mezi českymiumělci, pŤinesenáz domova a exilem vystupřovaná. Svědectví polemika mezi skupinkou exilovych literát , neo tom podá trpělivémučtenáŤi dávno otištěnávRevolyerRevue.Čteníto nenímoc povznášející.'0 Jinak než spisovateléreagovali na exilovou situaci malíŤia sochaŤi.Jejich To byla zcela hlavní proud směŤovaldo světovémetropole umění,do PaŤíže. a prvnípolouměnídevatenáctého pÍirozenáreakce a v duchu tradice českého viny dvacátéhostoletí.Bohužel PaŤížroku 1968 a let následujícíchse svou mnohatisícovoukomunitou umělcti z celéhosvěta nebyla právě nejlaskavějším městempro českéumělce, kteŤísem většinoupÍijíŽdělipoprvéa bez zkušenoskteŤíse zde tí s obchodem s uměním.Těch několik desítekčesk]ichmal퍝r, ocit|i,nemělovelkou šancise tu uchytit.Doměsících v prvníchpookupačních konce i ti, kteŤítakovou šancidostali,jako napňíkladJiŤíNačeradsky,nezv|ádli a nebyli schopni Vyrovnat se s existenčnímiproblémy Život v cizím prostŤedí novéhoživota. Mnohem lépena tom byli umělci, kteŤízváživšesvou uměleckou sílu a evropskémožnosti,zvolili jako exil země, kde neexistovalataková koncentrace umělcrijako ve Francii. Jako pÍíkladbych zejménauvedl dva umělce,Jana Kristoforiho a Zdenku Rusovou, kteŤíemigrovali do Norska, kde se stali uznávan!mi umělci. Rusová byla dokonce zvolena rektorkou norskéAkademie umění v oslu' PŤestoi ve Francii zristaloněkolik umělcti, kterym se povedlo pňekonat počáteční obtiŽea zakotvili v PaÍiŽlnatrvalo.Jeden z tétoma|éskupiny, Ivan paŤíŽské uměleckékopŤíslušníkem Theimer,se stal už natolik naturalizovan1/m munity,žedostávájako sochaŤa malíŤvysoce dotovanéstátnízakázky.Poněkud Miroslav Moucha a Vladimír Škoda,se rispěšmladšív tvarníci žijíciv PaŤíži, Jiií KoláŤ,kter]i prožil zejménaosmdesátá scény. konceptuální do začlenili ně mu pronajalapaÍižskáradnice,je ovšem kter v ateliéru, ch let devadesát]i a část nikoliv z Prahy, ale l'Ber' jedinečnyazce|a zvláštní.Dostal se do PaÍíže pŤípad špion Úi Ch. Andrew, V Mítrochin: Nez'ncínté
oparacc KGB: Mítrochín v crciiu
Academia, Praha 200l
s.326-327
rozhovor Andreje Stankovičes PetPetr Chudožilov:,,'..Všechnoostatníje virtuálnírealita:Korespondenční tamtéž. rem Chudožilovem,,, ReyolverRevue č.40, |999, s.213_23|. V Fischerová: ,,omyl Chudožilov.., č . 4 l , s . I 5 l _ l 5 3 . P F e y f a r :, ' C h u d o ž i l o v o vnae p o c h o p e n i .t.a, m t é žs ,' l 5 3 ' l 5 5 .
59
58
\-
skékomunity Le Botanique vystavovali pod titulem A l'ouest de Prague mezi l0. norem a 8. bŤezneml987 IrenaDědičová,Franta(v|astním, pro Francouze pohoršlivm jménemMertl), Jan Koblasa,Jiií Koláň a Mikuláš Rach|ík.l' Zv|áštni,zcela svébytnouskupinu českychexilovlch umělc pňedstavují Íbtografové'kterí Se dokáza|i velmi zdaŤilepŤedstavitsvou tvorbou světu' Byl to pŤedevším JoseťKoudelka, kter byl pŤijatdo nejslavnější skupiny světovéÍbtograÍické scény'do paňížského Magna. Jiní se uplatniliv Hamburku,kde jsou redakcenejvětšíchobrázkov1ich časopis (Andrej Reiscr), v Mnichově (Jan Paiík) nebo v Americe (AntonínKratochvíl). Jednou z velkych exilovych kulturníchaktivit,která by si zaslouŽilave|mi d kladny rozbor,byla českáa s|ovenská častna kulturnímfestivaluDtssenso v Benátkách v roce 1977, kter1ipňipraviltehdejšíprezidentBienale Car|o Ripa di Meana. Chystaná v stavačcsk1/ch a s|ovenskch umělcťrse pro odpor československlch riŤedníchmíst nemohla konat a musela b1itnahrazenako|ekcí, sestavenouz exilov1ich uměleck1ichsbírek' Na konÍ.erencích, kterébyly součástíl.estivalu, se podílelimnozíexi|ovípolitičtí i ku|turnípracovníci'mezi nimi se slušíjmenovatJiŤíhoPe|ikánaa A. J. Liehma. je tŤebase zmínit o pravideln ch schrjzkáchpolitickéhcl PŤi tétopŤíleŽitosti a kulturníhoexi|u,kteréobětavěsvolával opatAnastáz opasek s organizacíopus bonum do bavorskéhoFrankenu.Tyto sch zky ve farnímdomku vytváŤelysvou vrjčivšemproudrimexilu tolerantníatmosÍéru oteví.eností paralelník Chartě 77. D'lležitybyl pro cel kulturníexi| styk s domovem,v sedmdesátch letech většinouzriznych obav pÍerušen1i, avšakv osmdesátlch letech opět vzki.íPŤiv]ijezdechdornácíchautor a umělcrjse navazovalona pňátelstvíz pošen]li. válečn1ich, zejménašedesátychlet, a započatákomunikacepokračovalav dopisech.Exil leckdy pomáhalorganizovatpro domácíumělcevystavnípňíležitosti (tak napň.vystavuVladimíra Prec|íkav galerii Hanse Barlacha v Hamburku) již vidětpr Ťezdomácítvorbou a v druhépoloviněosmdesátychlet bylo možné (napŤ. na několikasoubornlch v1istavách v Ess|ingenu1987). S rozpadem v chodoevropského monolitu se v druhépo|ovině osmdesátych let začalaměnit takékulturněpolitickáatmosÍéra. Josef Peterka, tajemník Svazu československych spisovatelri, s ktcrymjsem se náhodousetkalna konlěrenci o pŤekládánívychodoevropsk;/chliteraturv německémBergneustadtu, považovalza nutnéa vhodnémi sdělit,žese chystávydáníautor , kteňíbyli do a jmenova| napňíkladKarla Šiktédoby na seznamu zakázanychspisovatelťr,
6nce. Zárove a|e zdiraznil, žejednoho autora pry nevydajív Praze nikdy _ a jmenova|Václava Hav|a. TakéňeditelNárodní galerie JiÍíKotalík projevi| snahu uspoŤádatve svéinstituci vystavu českychmalíŤ žijícíchv exilu. Setka|jsem se s ním na zahájení Bienale v roce 1986 v Benátkách,později takév Kolíně nad Rlnem a dokonce,kdyŽ jsem ho seznámil S otcem ma|íieDokoupi|a, kter jako bohat;/něumč|ccs vlastnígalerií mecky podnikatelchtěl koupit v Kolíně drim pro české byl ochoten pievzít lunkci pŤedsedypňíští unrěleckérady. I na stia ate|téry, pendiabylo pamatováno.Vše zmaňilyintriky několikadomácíchčeskychkritikteríchtěli mítosud českého uměnísami pod kontrolou. kri a umělcťr, Rych|e Se měnícípoměry v českémuměnípotvrzovalamoje korespondence kritiky, JindÍichcrnChalupeck1im' V jcdnom dopise charakteris doyenernčeské což zoval praŽsképoměry:,,Tadyjako Žábana prameniSedítzv. Svaz vytvarníkťr, neni neŽ srnečkakšeftsmanrj,kteŤíSe vydávajíza konrunisty.Pomalu a|e jistě Národní galerie i emigranvšakztrácejípozice. Kotalík vystavil rnezi pÍírristky ty, KoláŤea Kotíka,a nic se nestalo...V Praze se chystá soubor Balcara, v RoudjimŽ jde Svaz bázlivě Z cesty... nici Medka. A ustavujíse skupinyrnladších, Začátkemroku l989 vyvrcholily snahy o sjednocenídornovaa exilu v návrh uspoŤádat konferenci,na kteréby se sešliautoŤioÍlciální,autcliiexilovía autoŤize samizdatu.Místemsetkáníntě|byt ptivodněMarburg,nrěstos vyznamnou tradicív)ichodoevropskch stykri,později se uvažovaloo Berlínu,takéitalští celÓ pŤíbohenristé Pos|Ózc- po projednání se hlásili jako pŤípadní organizátoíi. pravy s Václavem Havlem _ se začalouvažovato Madhrsku. Havcl se totiŽ obával, žeby nru po v jezdu naZápad režimzabránil vrátit se zpět do Prahy. PŤípravná sc|r zka se konala v drulrépolovinědubna l989 v hoteluChe|sea v Kolíně nad Rlnem. Zričastnilise jí ondŤejNeÍTa Petr Prouza1ako zástupci oficiálníliteratury,Petr Král, JiŤíGruša,AntonínBrousek,JaroslavHutka a .1á jako zástupciexilu.Teleforrickysvrijsouhlass chystanouschťrzkou vyjádÍiliPavel Kohout,Gabriel Laub a Ivan Diviš'V oficiálnídc|cgaciměl pťrvodně byt takéBohumil Hrabal,pro ktcréhoKolín a několik dalšíchměst clrystalopÍivítání a besedyse čtenáŤi, ten se všakv tédobě z'drže|v Anlerice, kde mu ArnoštLustig organizovalnávštěvuněkolika americkych univerz,it.Vyznamnébylo' Žc schŮzkukomentovalkladně nejencxilov1i,ale i domácítisk - pro exulantyvěc do tédoby nepŤedstavitelná.'. Pies létcll989 se všaksituaceuvnitŤvychocloev,.
Texty v kataIogunapsali Jean-PierrcPoupko. Jean-Piene Hubert.Jan Rubeš,Jan KobIasa' GeraId Gassiot-Ta.
s literaturou..,Tvorba č' 20. l7' 5. l 989. s. l3- A. Brousck: P. Prouza: ''NSR v jednom tydnu aneb PuttlvÍutí Most 1989, s. | | 'l20. Yiztakét,!ž' PodŤez . Z magacínuaktualil a Zaiimavostí... snriŤovačky: ,'Česko-české
|abot,FrantišekSmejkal, o|ivier Juritln,RenéMicha a Alberico Salo'
vtínívěNc' Torst' Praba l999' s' .58l_587.
60
6l
skékomunity Le Botanique vystavovali pod titulem A |'ouest de Prague mezt 10. norem a 8. bňezneml987 Irena Dědičová,Franta (vlastním,pro Francouze pohoršliv1imjménemMertl), Jan Koblasa' JiňíKoláÍ a Mikuláš Rachlík''' Zv|áštni,zcela svébytnouskupinu česk]lich exi|ovlch umělcťrpŤedstavují Íbtografové,kteÍíse dokázali velmi zdaŤilepŤedstavitsvou tvorbou světu' Byl to pŤedevším Josef Koudelka, kter1ibyl pŤijatdo nejslavnější skupiny světovéfotogratickéscény'do paňíŽského Magna. Jiní se uplatnili v Hamburku, kde jsou redakcenejvětšíchobrázkovlch časopisťr (Andrej Reiser), v Mnichově (Jan PaĚík)nebo v Americe (AntonínKratochvíl). Jednou z velkych exilovych kulturníchaktivit, která by si zas|ouŽilavelmi d k|adny rozbor, byla českáa slovenská ričastna kulturnímÍ.estivalu Dissenso v Benátkách v roce |9.7], kter1ipňipraviltehdejšíprezidentBienale Carlo Ripa di Meana. Chystaná v stava českycha slovensk ch umělcrj se pro odpor československ ch Ťedníchmíst nemoh|akonat a musela blt nahrazenakolekcí, sestavenouz exilov1ich uměleck ch sbírek.Na kon|erencích'kterébyly sou. částífestivalu,se podílelimnozíexilovípolitičtí i kulturnípracovníci,mezi nimi se slušíjmenovatJiiíhoPelikána a A. J. Liehma. je tňebase zmínit o pravideln;íchsch zkách politického PŤi tétopŤíležitosti a ku|turníhoexilu, kteréobětavěsvolával opatAnastáz opasek s organizacíopus bonum do bavorskéhoFrankenu.Tyto schrizky ve farnímdomku vytváŤelysvou vričivšemproudrimexilu tolerantníatmosÍéru otevŤeností paralelník Chartě 77' Dťl|ežit:i byl pro oel kulturníexil styk s domovem, v sedrndesátychle. tech většinouzr'Ůznych obav pŤerušen1i' avšakv osmdesátychletech opět vzkĚíšeny.PŤiv,ljezdechdomácíchautor a umělcri se navazovalona pŤátelství z poválečnych,zejménašedesátychlet, a započatákomunikacepokračovalav dopisech. Exil leckdy pomáhal organizovatpro domácí umělce v stavnípiíleŽitosti (tak napŤ.vystavu Vladimíra Preclíka v galerii Hanse Barlacha v Hamburku) jiŽ vidět prťrňez a v druhépolovině osmdesátychlet bylo možné domácítvorbou na někcllikasouborn/chv stavách(napŤ. v Esslingenu1987)' S rozpadem v chodoevropského monolitu se v druhépolovině osmdesát]Íchlet začalaměnit takékulturněpo|itickáatmosféra.Josef Peterka,tajemník Svazu československychspisovatelri's kter1imjsem se náhodou setkal na kon. ferenci o pŤekládánív chodoevropskychIiteraturv německémBergneustadtu, považovalza nutnéa vhodnémi sdělit, žese chystá vydáníautorri,kteÍíbyli do tédoby na seznamu zakázanychspisovatelri,a jmenoval napŤíkladKarla Šik]] Texty v kata|ogunapsali Jean-PierrePoupko, Jean-Pien.eHubert,Jan Rubeš,Jan Koblasa, Gerald Gassiot.Ta. labot. FrantišekSrnejkal,olivier Jurion, RenéMicha a Alberico Salo'
60
Zároveii ale zd raznil, Že jednoho autora pr nevydajív Praze nikdy _ 16Lnce. a jmenoval Václava Hav|a. Takéieditel Národní galerie JiŤíKotalík projevil snahu uspoÍádatVe svéinžijícíchv exi|u. Setkal jsem se s ním na zahájestituci v stavu česk1ichma|íŤri ní Bienale v roce 1986 v Benátkách, později takév Kolíně nad R nem a doDokoupila, kter! jako bohaty ně. konce' kdyŽ jsem ho seznámil s otcem ma|íŤe mecky podnikatel chtěl koupit v Kolíně drim pro českéumě|ce s vlastnígalerií byl ochoten pYevzit funkci pŤedsedypŤíští a ate|léry, uměleckérady. I na stípendiabylo pamatováno.Vše zmaŤilyintriky několika domácíchčesk;/chkriti. uměnísami pod kontrolou. kúa umělcrj,kteŤíchtěli mítosud českého Rychle se měnícípoměry v českémuměnípotvrzovalamoje korespondence s doyenemčeskékritiky, JindíichernChalupeck1/m. V jednom dopise charakteripoměry: ,'Tadyjako žábanapramenisedítzv. Svaz vytvarníkťr, zovalpraŽské coŽ neníneŽ smečkakšeftsman, kteňíse vydávajíza komunisty' Pomalu ale jistě všakztrácejípozice. Kotalík vystavil mezi pŤírristky Národní galerie i emigranty, KoláŤea Kotíka,a nic se nestalo...V Praze se chystá souborBalcara, v Roudjimž jde Svaz bázlivě Z oesty'.. nici Medka. A ustavujíse skupiny mladších, Začátkemroku 1989 vyvrcholily snahy o sjednocenídomova a exilu v návrh uspoŤádat konferenci, na kteréby se sešliautoňioficiální,autoŤicxiloví a autoŤize samizdatu.Místem setkánínrěl byt pťrvodně Marburg, nlěsto s vyznamnou tradicív chodoevropskychstykti, později se uvaŽovalo o Berlínu, takéitalští bohemisté se hlásili jako pŤípadní organizátoŤi. Posléze- po projednání celépŤí_ pravy S Václavem Havlem se začalouvažovato Madarsku. Have] se totižobával, Že by mu po v jezdu naZápad reŽim zabránil vrátit se zpět do Prahy. PŤípravná sch zka se konala v druhépo|ovinědubna l989 v hoteluChelsea v Kolíně nad R nem' Zričastnilise jí ondŤej Neff a Petr Prouza jako zástupci oficiálníliteratury,Petr Král, JiŤíGruša,Antonín Brousek, Jaroslav Hutka a já jako zástupci exilu. Telefonicky svrij soulrlasS chystanouschťrzkouvyjádĚiliPavel Kohout, Gabríel Laub a Ivan Diviš. V oficiálnídelegaci měl privodněbyt takéBohumil Hrabal, pro kteréhoKo|ína několik da|ších měst chystalopŤivítání a besedyse čtenáŤi, ten se všakv tédobě zdrŽe|v Americe, kde nru ArnoštLustig organizoval návštěvuněkolika americkych univerzit' Vyznamné bylo, že sch zku komentovalkladně nejenexilov , ale i domácítisk - pro exulantyvčc do tédoby nepŤeclstavitelná.'' Pies |éto1989se všaksituaceuvnitŤvychodoevP Prouza: ,'NSR v jednom t1Ídnu aneb Putovánís |iteraturou..'Tvorhu č. 20, |.l. 5. l 989' s' I 3. A' Brousek ,,Česko.české Most |989, s' I lri_l20' ylztakét.!ž:PldÍ"?!í smiňovačky:Z magacínuaktualit a zajímavosÍí',. y(ínívětva.Torst. Praha l999. s. .58l_587.
61
ropskéhobloku začalavyvíjetvelmi dramaticky'Na setkáníve Frankenu pŤr.1e1o tentokrátnejen několik studentťr z Československa,ale takéRudolf Chme|, v znamn! slovensk1ikritik a publicista.Českykritik Milan Jungmannse omluvil, ale poslal projev, kter tam byl čten.Je komentáŤemk někter1impŤekvapivě liberálním projevrim, otištěn;/mv oficiálních časopisech.Jungmann cituje zejménarozhovor z časopisuKmen s pŤedsedouSvazu československch spisov němžautor vatelťrMiroslavem Válkem, nazvany ',Je pouze jedna 1iteratura.., kokonstatuje,že rozdéleniliteratury na tŤičástije 'jisty deÍ-ektspolečenské munikace, kter1/je tieba odstranit...Jungmann dodává, že ,,musíznovu vzniknoutjednotn kontext národníliteratury'v němŽ bude o hierarchickémpostave. ní díla i autora rozhodovatjedině živ,!názorov ruch, kritická reflexe a společensk1i ohlas...r:. NěkteŤíčeští exi|ovíumělci odjeli na podzim na setkánís polsk;/mipŤáteli do Vratislavi, a pak uŽ pŤišellistopad l989 a většinaspisovatel , publicistťr a umělcrj se z exilu začalayraceÍdo Čech.Skončilahistorie exilu a exil vstoupil do historie. Zatim nezpracované.PovaŽujteproto laskavě tyto poznámky umělecpolze za rivod do skutečného bádánío dějícha souvislostechčeského exilu. kéhoa kulturního
'.
konferenceve Frankenu l989 Cyklostylovan! rukopis rozdávan! Ličastníkrjm
62
Pounorovína počátku posrpnového ex!|u MICHAL pŘtaÁŇ
Shoda historick1ichokolnostípŤehledněrozdělila čtyricet|et komunistickév1ájemuž dy do dvou prakticky stejně dlouh1/chetap.Yítéznyilnor, pŤíjezdtankťr, pŤevratjsou zŤejměvťrbecnejse euf.emistickyÍíkalovsrr'lpvojsk' i listopadov1Í podstatnější mezníky našichpoválečnychdějin. Yitézny nor a vstup vojsk se taképostaraly o dvě nejsilnějšíemigračnívlny, takŽe se z pojmťr,,porinorovy exulant..a ,,posrpnovyexulant..nakonecstalysrozumite|né a běŽněuŽívané termíny.Neil Donby, vypravěčve Škvoreckého detektivceNávrat poručíkaBorťtvky,sije vysvětluje takto: ,,Domnívámse, žeto má něco společného s vystěhovaleckoupolitikou:československá vláda asi povolujevystěhování pouze Ve dvou termínechročně,v noru a v Srpnu.To ovšemneníještěvšechno:posrpnovíse dále dělí na komunistya nekomunisty,kdeŽtoporinorovíjsou všichni antikomunistia panujemezi nimi názor,Že posrpnovínekomunistijsou ve skutečnostikryptokomunisti.Zdá se tedy všenasvědčovat tomu, žerinorovytermín je vyhrazen pro antikomunisty,snad proto, žeje k emigraci do Kanady nejnevhodnější: pŤijedoupňímodo nejkrutšíseverskézimy. Na ne-, krypto- a komunisty čekánaproti tomu koncem srpnapÍíjemné indiánskéléto.Je to ziejrně diskriminace,kanadskávláda s tímvšakstěŽímťrŽe něco dělat...l Jakkoli nám historická zkušenostneumožřujepŤijmouttento vyklad, všich. ni vínre,Že mezt porinorov mi a posrpnovymi byly četnérozdily. Podmínky, kterév Evropě a ve světě vládly bezprostŤedně po válce, byly samozŤejměmnohem méněpÍíznivé let' a to jak co se tyčeprvnežpodmínkykonce šedesát17ch níchkrokri v novézemi, tak co se t černožného budovánínovéexistence.To mělo samozŤejmětehdy vliv i na literaturu,resp. na literárnížívot:LíterárniŽtvot po norovéčeskékomunity ve svobodnémsvětě se rozbíhaldéle,pomaleji a myslím,Že i bolestněji.V prvníchpěti |etechpo iinoru byla ristŤedním problémempolitika: iluze o tom, že komunistickyreŽim bude jen krátkou epizcldou, vedla k čilémupolitickémuŽivotu,jehoŽ ne nepodstatnm motivembyly ,
J' Škvortck1í: N vrtttporučíkttBorriv,h'.Sixty-Eight Publishers.Toronto l 98 | . s. l 9-20
63
