PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období
868/0 Návrh poslance Michala Doktora na vydání zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Doktor Michal Doručeno poslancům: 7. prosince 2012 v 9:41
ZÁKON
ze dne ………….. 2012, kterým se mění zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 428/2012 Sb., se v § 18 odstavci 4 písmenu e) slova „a z jejich prvního prodeje“ zrušují.
Čl. II Přechodné ustanovení Pro povinnosti poplatníků plynoucí z titulu daně z příjmů za zdaňovací období počínající dnem 1. 1. 2013 nebo jeho část přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění tohoto zákona.
Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Platný právní stav a hlavní principy navrhované právní úpravy Zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, zákon č. 428/2012 Sb., došlo s účinností od 1. ledna 2013 k doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, o ustanovení § 18 odstavce 4 písmene e), podle něhož nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob příjmy z bezúplatného nabytí nemovitosti a movité věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a příjmy z jejich prvního prodeje. Dani z příjmů právnických osob tak v důsledku toho nepodléhá nejen příjem získaný bezúplatným nabytím uvedeného majetku od státu, ale ani jeho první prodej. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (sněmovní tisk 580) k uvedenému ustanovení uváděla: „Vypořádání v rámci církevních restitucí by však podléhalo režimu zdanění podle zákona o daních z příjmů. Je tudíž nutné tyto příjmy vyjmout z předmětu daně z příjmů. Proto se navrhuje upravit, že příjmy z bezúplatného nabytí nemovitých a movitých věcí podle tohoto zákona a příjmy z prvního prodeje bezúplatně nabytých nemovitých a movitých věcí podle tohoto zákona nejsou předmětem daně z příjmů.“ Výše uvedeným poplatníkům tak vzniká dvojí výhoda, osvobozením od daně z příjmu při bezúplatném nabytí majetku na straně jedné a osvobozením od daně z příjmu při jeho prvním prodeji na straně druhé. Předkladatel tohoto zákona spatřuje tuto kumulaci osvobození jako asymetrii daňového břemene, která může vést k vychýlení vnímání daňové spravedlnosti a rovného postavení před zákonem. Rovněž není možné přehlížet rizika dohlédnutelná právě v situaci prodeje majetku, např. pozemků, kdy cena jednoho z vlastníků ponese zátěž daňového břemene a cena ( respektive její výnos ) jiného vlastníka bude od daně oproštěna díky výše uvedenému osvobození, a to i přesto, že tyto mohou spolu přímo sousedit a držiteli mohou v obou případech být právnické osoby. Zakládat tuto nerovnost, právě a s ohledem na budoucí vzniklé situace umocněné cenovým vývojem daným ať už samovolným vývojem cen nebo změnou tržní hodnoty pozemků a nemovitostí změnou jejich užívání či změnou územní dokumentace, považuje předkladatel za krátkozraké. Navrhovatel dále vychází z dohody učiněné ve věci projednání a schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Z výše uvedeného ustanovení zákona o daních z příjmů vypouští daňová výjimka v případě zdanění příjmů získaných prvním prodejem majetku nabytého podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Dopady návrhu zákona na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí Dopady navržené úpravy budou výhradně kladné. Předkladatel spatřuje zásadní přínos právě v podobě nemateriálního vnímání a zachování principu spravedlnosti v uplatňování břemene daní a zachování přiměřené rovnosti subjektů ekonomické soutěže mající ovšem dopočitatelné materiální souvislosti. Jakkoli je tedy spíše bráněno tomu, pohlížet na církve právě i pohledem exaktního nahlížení na rozsah převedeného majetku, možností jeho zhodnocení a schopnosti ovlivňovat ekonomiku našeho prostoru, včetně schopnosti ovlivňovat jeho ceny a tedy i schopnosti ovlivnit institut ceny obvyklé, je tento pohled nemožné opominout. Břemeno daní, v případě právnických osob činící 19% ze základu daně, je položkou zásadně ovlivňující cenu prodávajícího resp. konečný výnos po zdanění. Zvýhodnění jednoho prodávajícího nad druhým, právě odpuštěním břemene daně z příjmu by nepochybně vedlo ke kaskádovitému stupňování významu prvotně poskytnuté výhody a nelze vyloučit ani riziko postupné dominance nad ostatními subjekty volné soutěže cen. Bližší vyčíslení dopadů na státní rozpočet v roce 2013 a dalších, by muselo vycházet z kvalifikace dvou zásadních proměnných. První z nich je sama ambice církví prodávat část nabytého majetku. Druhou je pak cena – odhadovaný výnos z prodeje majetku. Je mnoho situací, kde lze dovozovat nárůst ceny obvyklé v místě a čase, ať již prostým nárůstem ceny vlivem obecného růstu cen trhu nebo skokovým růstem ceny vlivem změny užívání, resp. změnou územní dokumentace v daném místě. S jistotou lze dovozovat, že fiskální význam zrušení osvobození bude v čase stoupat tak, jako budou stoupat ceny, resp. výnos z prodeje takového majetku. Dolní limit příjmů soustavy veřejných rozpočtů ( výnos daně z příjmu je sdíleným výnosem ) odhaduje předkladatel v řádu stovek miliónů korun.
Soulad návrhu zákona s ústavní pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR a posiluje princip rovnosti vlastníků při svobodném nakládání s majetkem a zdanění výnosů z něj plynoucích, stejně tak narovnává princip daňové symetrie. Ve věci poskytnutí výše uvedeného rušeného daňového zvýhodnění není Česká republika vázána žádnou mezinárodní smlouvou.
Návrh na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení Z důvodu naléhavého obecného zájmu, zejména eliminace rizika prodlevy a nastolení právní jistoty, navrhovatel navrhuje, aby Poslanecká sněmovna postupem podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovila s předloženým návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
Zvláštní část
K čl. I Z ustanovení § 18 odst. 4 písm. e) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se vypouští část ustanovení, podle něhož nepodléhají dani z příjmů právnických osob příjmy získané z prvního prodeje nemovitosti a movité věci nabyté poplatníkem podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
K čl. II Přechodným ustanovením se stanoví princip rovnosti před zákonem. Jakkoliv lze namítat a snad i předkladateli vyčítat zpětnou působnost takové konstrukce přechodného ustanovení, není možné přehlížet význam rovnosti, především spravedlnosti v uplatnění takového účinku, neb počet subjektů, na něž se účinky úpravy zákona vztahují, je konečný v čase projednávání podání a projednání již známý. Konstrukce zpětně uplatněné daně je navržena v samotném počátku rozhodného daňového období, neb toto počíná nepochybně pro všechny subjekty stejně, a to dnem 1. 1. 2013. Uplatněním takového postupu tedy nemůže daňovým poplatníkům vzniknout žádná materiální, ale ani nemateriální újma.
K čl. III Účinnost zákona se navrhuje dnem jeho vyhlášení
V Praze dne 6.12.2012
Michal Doktor v.r.
Znění části zákona, jíž se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn § 18 Předmět daně (1) - (3) (4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, b) z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů,17b) z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu124), z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce, c) z úroků z vkladů na běžném účtu, d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu, e) z bezúplatného nabytí nemovitosti a movité věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a z jejich prvního prodeje. (5) - (15) (...)
