Bankovní úvěrové analýzy B_BUA
2. Řízení úvěrového rizika v bance Úvěrové riziko, kvantitativní hodnocení Úvěruschopnost, hodnocení klienta Úvěrové analýzy
1
Úvěrové riziko CHARAKTERISTIKA A PŘÍČINY ÚVĚROVÉHO RIZIKA spočívá ve své podstatě v tom, že klient či obchodní partner banky nedodrží sjednané podmínky finanční transakce a bance tím vznikne finanční ztráta. Úvěrové riziko je závislé na struktuře a kvalitě bilančních aktiv banky a mimobilančních obchodů. Vyplývá pro banku z platební neschopnosti či platební nevůle dlužníků splatit své závazky vůči bance, které pocházejí ze splatných úvěrů včetně úroků, ale i z cenných papírů, které má banka ve svém portfoliu, poskytnutých záruk, devizových obchodů, z obchodů na peněžním a kapitálovém trhu atd. 2
Úvěrové riziko, kvantitativní hodnocení Credit risk - definice Riziko ztráty v důsledku neschopnosti, nebo neochoty smluvního partnera splnit sjednané podmínky kontraktu a tak způsobit držiteli pohledávky ztrátu Selhání partnera - default
Úvěrové riziko, kvantitativní hodnocení Očekávaná ztráta EL (expected loss) Střední hodnota ztráty
EL=PD*LGD*EAD
Úvěrové riziko, kvantitativní hodnocení Pravděpodobnost úvěrového selhání PD (probability of default) Pravděpodobnost toho, že protistrana neprovede platby či operace sjednané ve smlouvě Oceňují úvěrová oddělení na základě posouzení bonity klienta s využitím vlastního – vnitřního bodovacího systému (credit rating) Vnější hodnocení (external CR) - agentury
Úvěrové riziko, kvantitativní hodnocení Expozice při selhání EAD (exposure at default) Vyjadřuje, jaká je aktuální výše úvěrové expozice v okamžiku selhání ( nominální výše nesplacené rozvahové pohledávky)
Úvěrové riziko, kvantitativní hodnocení Ztráta při selhání LGD (loss given default) Ztráta z úvěru při selhání dlužníka opravená o vymahatelné náhrady (recoveries), jako jsou záruka úvěru (collateral),částka z kmonkurzní půodstaty, částka přiznaná obchodním soudem apod. Udává se relativně k EAD (při LGD 0,6 věřitel předpokládá vymožení 40% dluhu)
Příčiny úvěrového rizika můžeme rozdělit na dvě skupiny: interní příčiny, které jsou bezprostředně závislé na vlastních rozhodnutích banky, vyplývají ze špatných rozhodnutí banky o alokaci aktiv, externí příčiny, které jsou naopak v zásadě nezávislé na rozhodnutích banky a jsou dány celkovým vývojem ekonomiky, politickou situací apod. 8
Příčiny úvěrového rizika Z hlediska řízení úvěrového rizika bankou : 1. Riziko nesplnění závazku druhou stranou. • Riziko zákazníka (zákazník není schopen či ochoten splnit závazek vůči bance), • Riziko země (všechny nebo většina ekonomických subjektů dané země nebudou schopny z určitého společného důvodu splnit své závazky vůči zahraničním subjektům) • Riziko transferu (země nebude v důsledku celkového nedostatku devizových prostředků schopna plnit mezinárodní závazky), • Riziko nedostatečné diverzifikace aktiv (vyplývá pro banku z nadměrné orientace obchodů banky na určité odvětví, oblast či pouze malý počet klientů 9
Příčiny úvěrového rizika 2. Inherentní Inherentní „riziko" produktu, které je dáno výší ztráty, která vznikne bance v důsledku nesplnění závazku klientem či obchodní partnerem. Neukazuje na pravděpodobnost ztráty, ale vyčísluje, jaká bude výše této ztráty a z čeho bance vznikne. Obsahuje: Obsahuje: riziko jistiny a úroků (nebude řádně v době splatnosti splacen úvěr, který poskytla, včetně úroků), riziko náhradního obchodu (nesplněním kontraktu ze strany klienta či partnera vznikne bance otevřená pozice, kterou musí zajistit novým obchodem za méně výhodných podmínek riziko zajištění - možnost ztráty i v případě plně zajištěného úvěru, pokud se bance nepodaří plně pokrýt nedobytný úvěr ze zajišťovacího instrumentu). 10
ZDROJE KRYTÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA Ke krytí ztrát v případě nesplacení pohledávky dlužníkem banka musí vytvářet zdroje, které jí umožní odepsal nedobytné pohledávky v následujících formách: 1. Opravné Opravné položky na vrub nákladů banky účelově k jednotlivým úvěrovým pohledávkám, /u nichž hrozí riziko nesplacení./ přímo opravují (snižují) hodnotu aktiv ke kterým jsou vytvářeny, a zreálňují tak jejich hodnotu o očekávaní ztráty s nimi spojené. Jednotlivé pohledávky jsou tedy v rozvaze vykazovány již upravené o k nim vytvořené opravné položky /Případný odpis takové pohledávky - v případě její nedobytnosti – se v rozsahu vytvořených opravných položek v rozvaze banky vůbec neprojeví/ 11
ZDROJE KRYTÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA 2. Rezervy - představují položku pasív banky. • Jsou vytvářeny jako všeobecné rezervy k celkovému úvěrovému portfoliu banky a nelze je vztahovat k jednotlivým pohledávkám. • Banky je obvykle vytvářejí ve výši určitého procenta z celkových pohledávek. • Výše procenta závisí na : - kvalitě portfolia, - zajištění úvěrových pohledávek, - objemu vytvořených opravných položek atd.
• Tvorba těchto rezerv je součástí nákladů banky;
12
ZDROJE KRYTÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA 3. Tiché rezervy nejsou v rozvaze banky přímo uvedené, ale vyplývají z rozdílu mezi oceněním určitých aktiv v rozvaze banky a jejich skutečnou tržní cenou. Když banka potřebuje odepsat nedobytnou pohledávku, aktivuje tiché rezervy (prodá v rozvaze podhodnocená aktiva). Částka odpovídající ceně (vykazované v rozvaze) prodaných aktiv „nahradí1" v rozvaze toto aktivum. Zbylá část (rozdíl mezi tržní cenou a cenou v rozvaze) může být využita ke krytí odpisu nedobytných pohledávek. Výše aktiv v rozvaze se tak odpisem pohledávky nemusí změnit; 4. rezervní fond - je vytvářen ze zdaněného zisku. Způsob jeho použití je analogický jako u rezerv. 13
Daňová omezení • Stát vymezuje vytvářených opravných položek a
rezerv, které jsou daňově uznatelným výdajem. výdajem. • Zákon č. 593/1992 Sb.t o rezervách pro zajištění daně z příjmů umožňuje bankám vytvářet : a) rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období b) rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období. 14
Daňová omezení c ) opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popř. skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika až do výše: 1 % u sledovaných pohledávek; /u /u níž došlo ke zhoršení kriterií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta/,
5 % u nestandardních pohledávek; /vykazuje značný stupeň rizika, splácení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacené pohledávky je vysoce pravděpodobné/,
10 % u pochybných pohledávek; / splácení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné, částečné splacení je možné a pravděpodobné/;
20 % u ztrátových pohledávek; /znaky /znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě,hodnotě,- pohledávky za konkursy 15
ÚVĚROVÉ ANALÝZY Cílem systému řízení úvěrového rizika banky je minimalizovat úvěrové riziko plynoucí z jejích obchodů a jeho jednou z podstatných součástí jsou úvěrové analýzy. Úvěrová analýza - základní faktor, který determinuje kvalitu úvěrového portfolia banky. Jejím primárním cílem je komplexně posoudit schopnost klienta v budoucnu splácet poskytnutý úvěr či plnit jiné sjednané závazky vůči bance.
16
ÚVĚROVÉ ANALÝZY Při rozhodování o poskytnutí či zamítnutí úvěru se banka může dopustit dvou chyb: chyb: 1. poskytne úvěr klientovi, který nebude schopen splácet úvěr včetně úroků, 2. odmítne klienta, který by naopak byl eventuální poskytnutý úvěr schopen řádně splácet. Oba typy chyb znamenají pro banku ztrátu, protože i potenciálně ziskový obchod, který banka neuskuteční, je pro banku v zásadě ztrátou. Úvěrová analýza by právě měla co možná nejspolehlivěji navzájem oddělit obě skupiny klientů. Způsob úvěrové analýzy se liší u komerčních úvěrů, kdy příjemcem úvěru je podnik, a spotřebních úvěrů, úvěrů, které jsou poskytovány fyzickým l osobám na spotřební účely. 17
ÚVĚROVÉ ANALÝZY – komerční úvěry Americká praxe – Cs of credit /character,capacity, capital, conditions, collateral/ Německá praxe – Kreditfaehigkeit, Kreditwurditkeit Úvěruschopnost na základě analýzy obchodního a finančního rizika. rizika.
18
Informační zdroje pro úvěrovou analýzu 1/ údaje o dosavadním vývoji klienta. přímo od klienta, jako součást žádosti důležité účetní výkazy za poslední roky, - vývoj majetkové a finanční situace informace o obchodním profilu firmy budoucí záměry firmy, podložení reálnosti, výhled finanční a majetkové situace. 2/ vlastní dosavadní zkušenosti s klientem, /úvěrové, /úvěrové, depozitní. vývoje na běžném účtu / Výhodou těchto informací je vysoká aktuálnost a věrohodnost. 3/ informace o profilu vlastníků firmy a jeho managementu. 4/ údaje o podobných firmách / odvětví, oblasti, velikosti apod./, 5/Centrální a bankovní registr dlužníků a informace od jiných bank.
Centrální registr dlužníků Centrální registr dlužníků (jehož součástí je bankovní registr) je informační systém, který umožňuje vyhledávat nesplacené závazky ekonomických subjektů registrovaných v České republice s napojením, na registry EU, USA, a dalších zemí. Zprostředkovává zobrazení negativních a pozitivních údajů vedených v jednotlivých registrech, ze kterých čerpá data (tzv. zdrojové registry).
Bankovní registr Kontrola je nejlepší prevence k ochraně vlastní bonity Jak funguje Bankovní registr
Bankovní registr klientských informací (úvěrový registr) je základním nástrojem ekonomik zemí celého světa, bez kterého si lze jen stěží představit vstup naší země do společenství zemí EU. Úvěrový registr představuje databázi údajů o úvěrových vztazích. Je vytvořen na základě informací, které banky poskytují do samotného jádra registru a které jednotlivě nebo v souhrnu vypovídají o důvěryhodnosti klienta, včetně platební morálky. Tyto informace jsou každý den aktualizovány a uchovávány po dobu minimálně 10 let . Od roku 2007 dostupný i na internetu
Úvěruschopnost na základě analýzy obchodního a finančního rizika. Hlavní součásti úvěrové analýzy
1. analýza vnějšího prostředí, ve kterém
2. 3. 4. 5.
firma podniká, posouzení kvality managementu a organizace firmy, analýza dosavadních zkušeností s daným klientem, finanční analýza firmy, analýza záměrů firmy a budoucího vývoje.
Analýza vnějšího prostředí riziko země, ve které klient sídlí, ze které jsou vlastníci , kde firma vyvíjí svou hlavní činnost, země, na kterých je firma exportně a importně závislá; postavení a podíl na trhu - důležité trendy v daném odvětví v posledních letech, vývoj a postavení s konkurenčními podniky v daném odvětví i s plánovanými záměry firmy v minulosti; analýza odvětví – benchmarking konkurence analýza dodavatelského a odběratelského zajištění produkce; analýza kvality produkce - srovnání kvality produkovaných výrobků a služeb s konkurencí, 23
Posouzení kvality managementu a organizace firmy co možná nejobjektivněji komplexně posoudit, eliminovat co nejvíce subjektivní pohled úvěrového pracovníka. Banka se musí zajímat zejména o kvalifikaci managementu, jeho věkové složení, stabilitu, potenciální zastupitelnost a systém zainteresovanosti managementu, /který musí být orientován tak, aby vytvářel zájem na řádném splácení úvěrů/. Pro efektivní fungování firmy je důležitá i její vnitřní organizace, proto se banka musí zabývat posouzením i této oblasti.
Analýza dosavadních zkušeností s klientem
úvěruschopnost klienta podmiňuje analýza dosavadních vztahů klienta s bankou. Banka posuzuje zejména délku klientského vztahu, jeho intenzitu, platební morálku z hlediska dříve poskytnutých úvěrů. informace o vývoji finanční situace, likviditě, platební morálky klienta vůči svým obchodním partnerům poskytuje zejm. analýza vývoje na běžném účtu.
Finanční analýza firmy založena na analýze finančních ukazatelů konstruovaných zejména z údajů v rozvaze a výkazu zisku a ztrát. cílem je identifikovat základní trendy ve vývoji podniku, rovněž provést na základě těchto údajů srovnání s jinými podniky nebo s určitými průměrnými hodnotami za dané odvětví apod.
Finanční analýza firmy ukazatelé rentability - rentabilita neboli míra zisku je definována jako poměr zisku a různě vymezeného vloženého kapitálu. Cash flow (peněžní tok představuje veškeré peněžní prostředky vytvořené podnikem za určité období. Ukazatele jsou konstruovány analogicky rentabilitě, pouze zisk je nahrazen cash flow; ukazatelé aktivity - signalizují, jak efektivně jsou využívána aktiva k vytváření tržeb. - ukazatele typu rychlost obratu nebo doba obratu, ukazatelé likvidity spočívají v analýze struktury bilance podniku. Vyjadřuje schopnost podniku řádně a včas plnit své finanční závazky. ukazatelé zadluženosti se zaměřují na míru financování podniku z cizích zdrojů.
Úvěrová analýza - spotřební úvěry Relevantní odlišnosti od komerčních úvěrů : velký počet jednotlivých úvěrů (klientů), které znějí na relativně mnohem menší částky. To vyžaduje relativně rychlý a jednoduchý způsob posuzování bonity jednotlivých klientů; klientů; odlišné právní postaveni fyzických osob jako příjemců úvěrů; do určité míry odlišné informační zdroje a charakter informací, na základě kterých banka rozhoduje o poskytnutí úvěru; odlišné zdroje, které slouží ke splácení úvěru.
Informační zdroje informace získávané přímo od klienta, standardizovaný formulář, formulář, / údaje o druhu a době zaměstnání, měsíčním příjmu, finančních závazcích, majetkových poměrech atd. /Problémem je u tohoto zdroje je věrohodnost informací. interní informace banky – v případě, že klient byl již dříve klientem dané banky.
Informační zdroje informace od úvěrových agentur - Rozsah Banky mohou o svých klientech získat informace o výši současných (ale i minulých) úvěrů, době jejich splatnosti, a informace o případných potížích klienta se splácením úvěru, včasným placením svých závazků apod. informace od jiných bankbank- banky se někdy obracejí přímo na jiné banky, aby získaly podrobnější informace o jejich dosavadních zkušenostech s některými klienty. Czech Banking Credit Bureau - zahájilo činnost v roce 2002, prvními členy bylo pět velkých bank, v současnosti je členy většina bank působících na českému trhu včetně stavebních spořitelen; podle zákona nemohou být členy registru nebankovní instituce
Zdroje ke splácení úvěrů Vytváření dostatečných zdrojů ke splácení úvěru a úroků v průběhu trvání úvěrového vztahu - prvořadým kriteriem pro poskytnutí úvěru. Primárním zdrojem ke spláceni spotřebních úvěrů je příjem plynoucí ze zaměstnání či jiné samostatné výdělečné činnosti. Tento příjem musí být očištěn o nutné platby, které klient musí bezpodmínečně platit (daně, pojištění, splácení dřívějších úvěrů, nájemné a další poplatky atd.).
Zdroje ke splácení úvěrů K posouzení dostatečnosti příjmů používají banky ukazatele podílu závazků na celkových příjmech (debt (debt-to--income ratio, DIR), to -
celkové splatné závazky za měsíc DIR = —-------------------------------------------------------
hrubý měsíční příjem nesmí převyšovat 40 % V čitateli zlomku celkové splatné závazky za měsících obsahují již platby vyplývající z předpokládaného úvěru, nejsou zde však zahrnuty výdaje na běžnou denní spotřebu.
Systémy úvěrových analýz Množství různých klientů a relativně malá výše jednotlivých úvěrů vyžaduje rychlý, nenákladný a spolehlivý způsob provádění úvěrových analýz (posuzování klientů žádajících o úvěr). posuzovací úvěrové analýzy (judgmental credit analysis) - založeny ve značné míře na subjektivním hodnocení klienta ze strany úvěrového pracovníka, empirické úvěrové analýzy (empirical credit analysis) označované často jako úvěrové bodovací systémy (credit scoring) vycházejí z exaktního vyhodnocení relevantních údajů o klientovi na základě matematicko statistických metod.
Posuzovací úvěrové analýzy Jsou založeny především na zkušenostech úvěrového pracovníka a jeho schopnostech posoudit na základě získaných údajů o klientovi schopnost a vůli klienta splatit poskytnutý úvěr. úvěr. Úvěrový pracovník musí : posoudit charakter, osobní vlastnosti a celkovou důvěryhodnost potenciálního klienta jako partnera v úvěrovém obchodě. Na základě informací o jeho dosavadním osobním životě, morálních vlastnostech, profesionální kariéře apod. prověřit jeho vůli řádně splatit poskytnutý úvěr.
Posuzovací úvěrové analýzy Jsou založeny především na zkušenostech úvěrového pracovníka a jeho schopnostech posoudit na základě získaných údajů o klientovi schopnost a vůli klienta splatit poskytnutý úvěr. úvěr. Úvěrový pracovník musí : posoudit celkové majetkové poměry klienta a zejména jeho schopnost po celou dobu trvání úvěru ze svých přijmu - vedle úhrady běžných výdajů a ostatních závazků – splácet úvěr včetně úroků a zhodnotit, jak tuto schopnost může ovlivnit budoucí ekonomický vývoj (např. pohyb úrokových sazeb, hospodářská recese apod.). posoudit a ocenit i zajištění úvěru jako sekundárního zdroje pro splácení úvěru zejm. z hlediska jeho dostatečnosti (zdali výnos ze zajišťovacího instrumentu je dostatečný na pokrytí pohledávky banky) a likvidnosti.
Empirické úvěrové analýzy (credit scoring)
Empirické úvěrové analýzy: se snaží odstranit subjektivní pohled úvěrového pracovníka zjednodušit a zlevnit celý proces úvěrové analýzy podstatou je posoudit úvěrovou schopnost klienta na základě standardizovaného bodování jeho relevantních charakteristik Výsledný počet bodů je rozhodující pro poskytnutí či odmítnuli úvěru.
Princip metody credit scoring Cílem analýzy je oddělit od sebe „dobré" a „špatné" klienty, za „dobré" jsou přitom považováni ti klienti, kteří řádně splácí úvěr sčetně úroků, naopak za špatné ti, kteří nesplácí úvěr v řádných termínech nebo nesplní svůj závazek vůči bance vůbec, popř. se dopouštějí podvodů. Prvním krokem při vytváření systému je vybrat důležité charakteristiky, které jsou obvykle spojeny s „dobrými" a „špatnými" klienty. Výběr těchto charakteristik a jejich relativní váha (která se odráží v počtu bodů) se odvozuje na základě statistické analýzy údajů na klienty, kterým byl úvěr v minulosti poskytnut. Nejčastěji používanou metodou je diskriminační analýza.
diskriminační analýza Princip metody - pro dvě charakteristiky klienta (např, doba v současném zaměstnání a měsíční příjem) znázornit jako třírozměrný diagram V prostoru vymezeném osami x a y jsou znázorněny kombinace obou charakteristik pro jednotlivé (dobré i špatné) klienty. Přímkou, která nejlépe oddělí obě skupiny, přeneseme dvourozměrný problém na jednorozměrný - na osu z, Analogicky přeneseme i ostatní kombinace obou charakteristik pro všechny klienty. Na ose z potom dostaneme rozdělení dobrých a špatných klientů. Obě skupiny se částečné překrývají, neboli určitou kombinaci obou uvažovaných charakteristik mohou mít jak dobří, tak špatní klienti. Hranice rozděluje obě skupiny tak, že každá z obou skupin obsahuje určitou shodnou malou část klientů. Každému klientu s danou kombinací obou uvažovaných charakteristik je tak tímto způsobem přiřazen určitý počet bodů, které se odrážejí na ose z.
Znázornění credit scoring systému
Rozdělení klientů podle dosažených bodů banka poskytne úvěr klientům, kteří mají více než beta bodů, a naopak odmítne klienty s počtem bodů nižším než alfa. Problém vzniká u klientů, kteří dosahují počet bodů z intervalu < alfa, beta > bodů. V tomto případě lze postupovat dvojím způsobem. způsobem. 1.banka 1. banka určí minimální potřebný počet bodů (cutoff) pro udělení úvěru jako pevnou hodnotu někde v rámci tohoto intervalu a tím jednoznačně určí, komu úvěr poskytne. Čím vyšší bude tato minimální hranice, tím menší bude riziko úvěrového portfolia banky, ale i objem poskytnutých úvěrů a naopak. Minimální počet potřebných bodů by měl být stanoven tak, aby celkové čisté výnosy (tzn. po započtení veškerých nákladů včetně odpisu nedobytných úvěrů) ze všech poskytnutých úvěrů byly co nejvyšší.
Rozdělení klientů podle dosažených bodů
Ad 1 pokračování Minimální počet bodů obvykle není tam, kde pravděpodobnost odmítnutí dobrého klienta je shodná s pravděpodobností poskytnutí úvěru špatnému klientovi. Obvykle bývá minimální počet bodů vyšší (posunut více doprava), protože náklady na poskytnutí úvěru špatnému klientovi jsou pro většinu bank vyšší, než alternativní náklady spojené s odmítnutím dobrého klienta
Rozdělení klientů podle dosažených bodů Aby se omezil počet dobrých klientů, kteří nedostanou úvěr, a naopak počet špatných, kteří úvěr dostanou, banky doplňují systém založený na dosažených bodech o další faktory. Na základě těchto faktorů (které buď zlepšující naopak zhoršují bonitu klienta) lze poskytnout úvěr i v případě nedosažení minimálního potřebného počtu bodů (low (low side override) override) nebo naopak zamítnou úvěr, přestože počet bodů byl dostatečný (high (high side override). override).
Problém u klientů, kteří dosahují počet bodů z intervalu < alfa, beta > bodů - řešení
2. pokud spadne klient získaným počtem bodů do uvedeného intervalu, je podroben dále detailnějšímu posouzení úvěrovým pracovníkem a na základě tohoto výsledku je rozhodnuto o poskytnutí či zamítnutí úvěru. Jedná se o určitou kombinaci empirických a posuzovacích metod. metod.
