No title

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období

409/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Zástupce předkladatele: ministr živ. prostředí Doručeno poslancům: 25. února 2015 v 10:43

Vládní návrh ZÁKON ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o odpadech Čl. I Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 314/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 34/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 154/2010 Sb., zákona č. 31/2011 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 264/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 184/2014 Sb. a zákona č. 229/2014 Sb. se mění takto: 1.

V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 2 a 61 zní:

„a) odpadních vod2) v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy61), _________________ 2) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 61) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.“.

CELEX 32008L0098 2.

V § 2 odst. 1 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.

Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h). 1

3. V § 2 odst. 1 písm. d) a h), § 4 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 1, 5 a 6 písm. a) a § 13 odst. 2 písm. a) se slova „příloze č. 2 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62)“. Poznámka pod čarou č. 62 zní: „62) Nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.“. CELEX 32014R1357 4.

V § 2 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:

„f) vyřazených výbušnin a vyřazeného střeliva9), _________________ 9) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“.

CELEX 32008L0098 5. V § 2 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). CELEX 32008L0098 6. V § 4 odst. 1 písm. e) se před slovo „shromažďování“ vkládají slova „obchodování s odpady,“. CELEX 32008L0098 7. V § 4 odst. 1 písmeno m) zní: „m) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných osob včetně jejich předběžného třídění a předběžného skladování za účelem jejich přepravy do zařízení na zpracování odpadu,“. CELEX 32008L0098 8. V § 4 odst. 1 se za písm. m) vkládá nové písmeno n), které zní: „n) tříděným sběrem - sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu, kategorie a charakteru odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování,“. Dosavadní písmena n) až y) se označují jako písmena o) až z). CELEX 32008L0098 9. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene z) doplňují slova „včetně osob, které nemají odpady skutečně v držení“. CELEX 32008L0098 2

10. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) předcházením vzniku odpadu - opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, která omezují 1. množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků, 2. nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví, nebo 3. obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích.“. CELEX 32008L0098 11. V § 6 odst. 2 se za slova „osobu“ vkládají slova „nebo osoby“. 12. V § 6 odst. 4 se za slova „pověřená osoba“ vkládají slova „nebo osoby“. 13. V § 9 odst. 1 se věty první až pátá nahrazují větami „Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě žádosti původce nebo oprávněné osoby. Žádost se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). Zjistí-li pověřená osoba nebo osoby, že odpad žádnou nebezpečnou vlastnost nemá, vydá žadateli osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen "osvědčení"). V opačném případě pověřená osoba nebo osoby sdělí s odůvodněním žadateli, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen "sdělení"). Osvědčení a sdělení se vydávají prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) a zároveň v listinné podobě. V případě, že nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí více pověřených osob, vydávají osvědčení nebo sdělení společně. Z osvědčení musí být zřejmé, která pověřená osoba odpovídá za hodnocení konkrétní nebezpečné vlastnosti.“. 14. V § 9 odst. 2 se za slova „pověřená osoba“ vkládají slova „nebo osoby“. 15. V § 9 odst. 6 písm. b) se za slovo „osvědčení“ vkládají slova „a sdělení“. 16. V § 9a odstavec 2 zní: „(2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit v případě odpadů, u nichž je to podle posouzení celkových dopadů životního cyklu zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší celkový výsledek z hlediska ochrany životního prostředí.“. CELEX 32008L0098 17. V § 9a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při uplatňování hierarchie se zohlední a) celý životní cyklus výrobků a materiálů zejména s ohledem na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí a lidské zdraví, b) technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost,

3

c) ochrana zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví a hospodářské a sociální dopady.“. CELEX 32008L0098 18. V § 18 odst. 5 se slovo „nesmí“ nahrazuje slovem „může“ a slova „v hotovosti“ se nahrazují slovy „pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu“. 19. V § 18 odstavec 11 zní: „(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je oprávněná osoba povinna při jejich odběru nebo výkupu vést evidenci osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila, seznam odpadů, které nesmí oprávněná osoba vykupovat od fyzických osob, a seznam odpadů, za které může oprávněná osoba poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v odstavci 5.“. 20. V § 29 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 21. V § 31a odst. 1 písm. a) se slova „, ,s výjimkou knoflíkových článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní,“ zrušují. CELEX 32006L0066 CELEX 32013L0056 22. V § 31a odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Zákaz stanovený v odstavci 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory, které jsou určené pro použití v a) nouzových nebo poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení, nebo b) zdravotnických přístrojích. (3) Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat tak, aby z nich mohl použité nebo odpadní baterie nebo akumulátory snadno a bezpečně vyjmout konečný uživatel nebo kvalifikovaný profesionál nezávislý na výrobci. K elektrozařízením nebo jiným výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátory, je výrobce povinen připojit návod, jak může baterie nebo akumulátory bezpečně vyjmout konečný uživatel nebo kvalifikovaný profesionál nezávislý na výrobci, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů. Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl tento návod předáván společně s výrobkem.“. CELEX 32006L0066 CELEX 32013L0056 23. V § 31a odst. 5 se slova „po 26. září 2008“ zrušují. 4

24. V § 31j odstavec 3 zní: „(3) Výrobce je povinen zajistit, aby zařízení podle odstavce 1 dosáhlo minimální recyklační účinnosti procesů recyklace odpadů a)

65 % průměrné hmotnosti olověných baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů,

b) 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a c)

50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií a akumulátorů.“.

CELEX 32006L0066 25. V § 31j odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 63 zní: „(6) Pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie63). ____________________ 63) Nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES.“.

CELEX 32012R0493 26. V § 32 písmeno a) zní: „a) kalem 1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností, a to i v případě, že čistírny odpadních vod zpracovávají také biologicky rozložitelné odpady na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování zařízení pro nakládání s odpady a s jeho provozním řádem, nebo biologicky rozložitelné odpady spadající do působnosti nařízení o vedlejších produktech živočišného původu6), 2. kal ze septiků a jiných podobných zařízení, 3. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a materiály, které svými vlastnostmi odpovídají odpadním vodám a materiálům podle bodu 1, zejména odpadní vody a materiály, které mají původ v potravinářském průmyslu a zemědělství,“. 27. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v souladu s programem použití kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.“. 5

28. V § 33 odst. 2 se slovo „Původce“ nahrazuje slovy „Provozovatel čistírny odpadních vod“, slova „Program“ se nahrazují slovy „Upravené kaly a program“ a za slovo „předat“ se vkládá slovo „přímo“. 29. V § 37s odst. 3 písmeno e) zní: „e) typy odebíraných elektrozařízení podle podskupin elektrozařízení stanovených vyhláškou podle § 37f odst. 6,“. 30. V části čtvrté hlavě II se doplňují díly 9 a 10, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou 64 až 66 znějí: „Díl 9 Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží § 37t (1) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na zemědělském půdním fondu v souladu s § 14 odst. 2 pouze za splnění požadavků zvláštních právních předpisů64). (2) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na povrchu terénu a k zavážení podzemních prostor v souladu s § 14 odst. 2 za splnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu stanovených vyhláškou podle § 19 odst. 3. (3) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat jako stavební materiál v souladu s § 14 odst. 2 za splnění požadavků stanovených zvláštními právními předpisy65). (4) Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond, nevede jejich původce ani osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond využívá, pro tyto sedimenty evidenci podle § 39 odst. 1 a nepodává hlášení podle § 39 odst. 2 a 3. Pro tyto sedimenty se vede evidence podle zvláštního právního předpisu64). „Díl 10 Recyklace lodí § 37u (1) Tento díl upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o recyklaci lodí66) podmínky pro provádění recyklace lodí v zařízení na recyklaci lodí. (2) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí za Českou republiku je ministerstvo, s výjimkou případů, kdy tento zákon svěřuje působnost příslušného orgánu krajskému úřadu. 66)

§ 37v

6

(1) Zařízení na recyklaci lodí je zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů. (2) Krajský úřad zašle žádost o souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí k vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví. (3) Souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí se vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 5 let. Dobu platnosti souhlasu k provozování zařízení krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele vždy nejdéle o dalších 5 let, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. § 37w (1) Provozovatel zařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí66). (2) Krajský úřad neprodleně zašle plán recyklace lodi k vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví. ___________________________ 64) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.“ 65) Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. 66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES.“.

CELEX 32013R1257 31. V § 38 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 32. V § 39 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2, provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 a dopravci odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví podle § 12 odst. 3, jsou povinni zaslat údaje o provozu zařízení krajskému úřadu příslušnému podle místa zařízení a u mobilních zařízení a dopravců podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení, a to do 15 dnů od zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti dopravce odpadů nebo provozu zařízení včetně zahájení provozu podle změny souhlasu s provozem zařízení. (4) Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který jsou údaje zasílány, údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, doložené výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky, a údaje a o volné kapacitě skládky a dále údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky.“. 33. V § 39 odstavce 6 až 14, které včetně poznámky pod čarou č. 55 znějí: 7

„(6) Obec, která je povinna podat hlášení podle odstavce 2, zasílá každoročně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno hlášení o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v rozsahu stanoveném vyhláškou. (7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává na základě hlášení podle odstavců 2, 5 a 6 evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu, množství a způsobů zpracování, využití, nebo odstranění elektroodpadu, údaje o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Tyto evidence zasílá každoročně do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno, ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu. Ministerstvo zajistí přístup Českého statistického úřadu k hlášením podávaným původci odpadů a oprávněnými osobami nejpozději od 1. května roku, ve kterém bylo hlášení podáno. (8) Osoby, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci podle § 26 písm. c) nebo zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), nebo vlastní nebo drží PCB definované v § 26 písm. a) nebo vlastní odpady perzistentních organických znečišťujících látek podle § 27a odst. 1, nebo provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminovaná PCB podle § 26 písm. d), jsou povinny vést samostatně evidenci o těchto zařízeních, PCB a odpadech perzistentních organických znečišťujících látek. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tyto osoby povinny ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo. Osoby provozující zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), u nichž provozovatel prokázal nepřítomnost PCB, změny v evidenci ministerstvu neohlašují. Povinnosti podle tohoto odstavce se nevztahují na laboratorní standardy používané ve výzkumu, vývoji, zkušebnictví nebo zdravotnictví. (9) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a evidenci a ohlašování přepravy nebezpečných odpadů vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany zajišťuje Ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem. (10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zasílat ministerstvu informace o dopravcích odpadů a o každém vyjádření vydaném podle § 79 odst. 4 písm. e), a to do 15 dnů ode dne jeho vydání. Krajský úřad zasílá ministerstvu informace o provozu zařízení podle odstavce 3 do 15 dnů ode dne jejich obdržení a podle odstavce 4 do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno. Ministerstvo zajistí přístup Českého statistického úřadu k hlášením podle odstavců 3 a 4. (11) Pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, jsou právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a orgány veřejné správy, které jsou povinny vést evidenci podle odstavců 1 až 10, povinny tuto evidenci uchovávat nejméně po dobu 5 let. (12) Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje krajský úřad zařízením ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, zařízením podle § 14 odst. 2 a malým zařízením podle § 33b odst. 1 nejpozději do patnácti dnů ode dne vydání souhlasu 8

podle § 14 odst. 1, vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci, ohlášení zahájení provozu zařízení podle § 14 odst. 2 a § 33b odst. 1 identifikační číslo zařízení. Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností podle § 39 a 40 je každý povinen přidělená identifikační čísla zařízení používat. (13) Informace o jednotlivých osobách zaslané podle odstavců 2, 4, 5 a 8 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a pro potřeby řešení mimořádných událostí podle zvláštních právních předpisů55). “. (14) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) rozsah a způsob vedení průběžné evidence odpadů, b) rozsah a způsob ohlašování odpadů, zařízení podle odstavce 3, systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle odstavce 6, odpadů perzistentních organických znečišťujících látek, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a způsob ohlašování změn v jejich evidenci, způsob ohlašování počtu a stavu převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu a množství elektroodpadu a způsobů jeho zpracování, využití nebo odstranění, c) rozsah a způsob ohlašování údajů podle odstavce 4, d) rozsah a způsob zasílání informací podle odstavců 7 a 10, e) způsob přidělování identifikačních čísel zařízení. _________________________________________ 55) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).“.

34. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů (1) Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). (2) Odesílatel je povinen a) každou přepravu nebezpečných odpadů ohlásit před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu, b) ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v listinné podobě doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu, c) v případě, že přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném termínu, zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy, d) nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem. 9

(3) Při přepravě nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů může být odesílatelem pouze provozovatel tohoto zařízení. (4) Původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje tyto odpady mezi svými provozovnami, a provozovatel zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů nebo zařízení podle § 14 odst. 2, do kterého je nebezpečný odpad po dokončení přepravy fyzicky předáván, (dále jen „příjemce“), je povinen a) nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54); po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu, b) zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy, c) zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu, d) v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů, nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem. (5) Povinnosti podle odstavce 2 písm. a) a b) může za odesílatele splnit příjemce. (6) Na odesílatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými odpady stanovené tímto zákonem až do doby předání nebezpečného odpadu příjemci do zařízení. (7) Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny nebo v případě, že odesílatelem je nepodnikající fyzická osoba. (8) V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesílatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). (9) Informace o jednotlivých osobách zúčastněných na přepravě nebezpečných odpadů v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) se poskytují pouze orgánům veřejné správy a při řešení mimořádných událostí podle zvláštních právních předpisů55).

10

(10) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví rozsah ohlašovacího listu podléhající hlášení podle odstavce 2 písm. a) a rozsah informací podle ohlašovacího listu, které musí obsahovat doklad přiložený k zásilce podle odstavce 2 písm. b).“. 35. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který včetně nadpisu zní: „§ 41a Program předcházení vzniku odpadů (1) Program předcházení vzniku odpadů České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností. (2) Program předcházení vzniku odpadů České republiky obsahuje a) cíle předcházení vzniku odpadů v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky, b) opatření k předcházení vzniku odpadů, c) soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů a opatření k předcházení vzniku odpadů, které umožní sledování a posouzení pokroku, jehož bylo jejich prostřednictvím dosaženo. (3) Vyhodnocení plnění Programu předcházení vzniku odpadů České republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů do 31. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno a to v rámci vyhodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky. (4) Program předcházení vzniku odpadů České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.“. CELEX 32008L0098 36. § 42 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 67 zní: „§ 42 Plán odpadového hospodářství České republiky (1) Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností67). Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti. (2) Plán odpadového hospodářství České republiky se skládá z části analytické, závazné a směrné. (3) Analytická část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky a) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, včetně přeshraničního toku odpadů,

11

b) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území České republiky minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů, c) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území České republiky včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti, d) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. (4) Závaznou část Plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením. (5) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 tohoto zákona a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství pro a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady, b) nakládání se stavebními odpady, c) nakládání s obalovými odpady, d) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona, e) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, f)

přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů, h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. (6) Směrná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje a) výčet nástrojů pro splnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky, b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl Plán odpadového hospodářství České republiky zpracován,

12

c) informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné, d) návrhy na potřebná zařízení pro nakládání s odpady nadregionálního významu, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. (7) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. (8) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů, pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace krajů a obcí. (9) Ministerstvo každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a do 15. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky. (10) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy. ________________________________________ 67) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.“.

CELEX 32008L0098 37. § 43 včetně nadpisu zní: „§ 43 Plán odpadového hospodářství kraje (1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností65) pro jím spravované území a jeho změny. (2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami. (3) Plán odpadového hospodářství kraje se skládá z části analytické, závazné a směrné. (4) Analytická část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje a) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, b) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, 13

obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů, c) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti, d) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. (5) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady, b) nakládání se stavebními odpady, c) nakládání s obalovými odpady, d) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona, e) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, f)

přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů, h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. (6) Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje a) výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje, b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován, c) kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, d) záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. 14

(7) Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn vzájemně spolupracovat. (8) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje nebo mění závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky. (9) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 1 roku od změny podmínek. (10) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny v elektronické podobě ministerstvu k posouzení. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství kraje neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky a jeho změnou, ministerstvo do 2 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny sdělí kraji své připomínky. Kraj plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu před vyhlášením podle připomínek ministerstva upraví a v elektronické podobě zašle ministerstvu. (11) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou. Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství obcí a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace kraje. (12) Rozhodnutí a vyjádření orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství vydávané podle tohoto zákona musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství příslušného kraje. (13) Kraj každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu. (14) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy.“. CELEX 32008L0098 38. § 44 včetně nadpisu zní: „§ 44 Plán odpadového hospodářství obce

15

(1) Obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu, zpracovává v samostatné působnosti plán odpadového hospodářství obce pro odpady, které produkuje, a odpady, se kterými nakládá. (2) Obec, která ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, zpracuje návrh plánu odpadového hospodářství do 12 měsíců od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní obce zpracují návrh plánu odpadového hospodářství do 12 měsíců od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1. (3) Plán odpadového hospodářství obce musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami. (4) Plán odpadového hospodářství obce se skládá z části analytické, závazné a směrné. (5) Analytická část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství obce a) posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních odpadů, b) vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území obce minimálně pro směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné komunální odpady, papír, plasty, sklo, kovy, obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje, c) posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálními odpady. (6) Závazná část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje opatření pro předcházení vzniku odpadů v souladu s plánem odpadového hospodářství kraje a stanoví cíle a opatření k jejich dosažení v rámci obecního systému pro nakládání s odpady a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství obce pro a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými komunálními odpady, b) nakládání s obalovými odpady, c) nebezpečnými složkami komunálních odpadů, d) nakládání se stavebními odpady, pokud stanovila systém nakládání se stavebním odpadem, e) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona v případě, že provozuje místo zpětného odběru v rámci spolupráce s povinnými osobami, f)

přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování komunálních odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

16

g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů, h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. (7) Směrná část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje a) návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady, b)

kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství obce zpracován.

(8) Plán odpadového hospodářství obce se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 6 měsíců od změny podmínek. (9) Obec v samostatné působnosti s výjimkou hlavního města Prahy je povinna zaslat návrh svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny v elektronické podobě příslušnému krajskému úřadu. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství obce neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství obce sdělí obci své připomínky. Obec svůj plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu podle připomínek kraje upraví a v elektronické podobě zašle kraji. (10) Závazná část plánu odpadového hospodářství obce je závazným podkladem pro její činnosti v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace obce. (11) Obec každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství obce a na vyžádání je poskytne orgánu státní správy. (12) Plán odpadového hospodářství obce a jeho změny obec zveřejní na portálu veřejné správy. (13) Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství obce, který nahrazuje jednotlivé plány odpadového hospodářství obce.“. CELEX 32008L0098 39. V § 45 odst. 3 větě poslední se za slovo „skládky“ vkládají slova „, za které se neplatí poplatek“. 40. V § 66 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) provozuje zařízení na recyklaci lodí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí66),

17

m) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí66) provede recyklaci lodi bez schváleného plánu recyklace lodi nebo v rozporu s ním.“. CELEX 32013R1257 41. V § 66 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokutu do výše 500 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která jako zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů nesplní povinnost zaslat ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů63).“. CELEX 32006L0066 CELEX 32012R0493 42. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 11 doplňují slova: „a údaje o recyklačních účinnostech procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů“. CELEX 32012R0493 43. V § 72 odst. 1 písm. j) v bodě 3 se slova „a sběrných dvorů, k jejichž provozu se nevydává souhlas podle § 14 odst. 1“ zrušují. 44. V § 72 odst. 1 písm. j se doplňuje bod 12, který zní: „12. seznam dopravců odpadů,“. 45. V § 72 odst. 1 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní: „q) vykonává funkci příslušného orgánu pro zasílání zpráv o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie63),“. CELEX 32012R0493 46. V § 72 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 68 zní: „(3) Ministerstvo a) posuzuje návrhy plánů odpadového hospodářství krajů a návrhy jejich změn z hlediska jejich souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky a jeho změnami b) vykonává funkci příslušného orgánu pro zařízení na recyklaci lodí. c) schvaluje plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie68). _________________________________________ 68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 ze dne 15. května 2014.“.

18

CELEX 32013R1257 CELEX 32006R1013 CELEX 32014R0660 47. V § 76 odst. 1 písmeno g) zní: „g) zpracovává plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie68),“. CELEX 32006R1013 CELEX 32014R0660 48. V § 76 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) kontroluje, zda jsou zařízení na recyklaci lodí provozována v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí66) a zákonem.“. CELEX 32013R1257 49. V § 78 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) schvaluje plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí66).“. CELEX 32013R1257 50. V § 82 odst. 3 se za slova „§ 20 písm. e)“ vkládají slova „§ 31f“ a slova „§ 39 odst. 2, 3, 5 a 8“ se nahrazují slovy „§ 39 odst. 2 až 6 a 8“. 51. Příloha č. 2 se zrušuje. 52. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech Způsoby využívání odpadů R 1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie R 2 Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel R 3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů) R 4 Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů R 5 Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů R 6 Regenerace kyselin nebo zásad R 7 Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění R 8 Zpětné získávání složek katalyzátorů R 9 Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů 19

R 10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii R 11 Využití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 10 R 12 Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 11 R 13 Skladování odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 12 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem) Poznámky K bodu R 3 - Zahrnuje rovněž zplyňování a pyrolýzu v případě, že jsou produkované složky využívány jako chemické látky. K bodu R 5 - Zahrnuje čištění zemin umožňující jejich nové využití a recyklaci anorganických stavebních materiálů. K bodu R 12 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód R, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející využití, včetně předzpracování, jako například demontáž, třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování, přebalení, oddělování, míšení nebo směšování, před použitím některého ze způsobů označených R1 až R11. K bodu R 13 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.“. CELEX 32008L0098 53. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech Způsoby odstraňování odpadů D 1 Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (například skládkování) D 2 Úprava půdními procesy (například biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě) D 3 Hlubinná injektáž (například injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu) D 4 Ukládání do povrchových nádrží (například vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží nebo lagun) D 5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (například ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí) D 6 Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů D 7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání na mořské dno D 8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 D 9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 (například odpařování, sušení, kalcinace) 20

D 10 Spalování na pevnině D 11 Spalování na moři D 12 Trvalé uložení (například ukládání v kontejnerech do dolů) D 13 Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 D 14 Přebalení před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 13 D 15 Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 14 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem) Poznámky K bodu D 11 - Tento způsob je zakázán právními předpisy EU a mezinárodními úmluvami. K bodu D 13 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód D, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející odstranění, včetně předzpracování, jako například třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování nebo oddělování před použitím některého ze způsobů označených D1 až D12. K bodu D 15 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.“. CELEX 32008L0098 54. Příloha č. 9 se zrušuje. 55. Příloha č. 12 zní: „Příloha č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech Vzorec pro výpočet energetické účinnosti Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef)) Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok). Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok). EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok). Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok). 0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování. Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů. Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů způsobem R1 Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení a byla provozována před 1. lednem 2009: 0,60. 21

Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008: 0,65.“. CELEX 32008L0098 Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví sdělí osobám, které byly nebo budou pověřeny k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona před 1. lednem 2016, přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí do 31. prosince 2015. 2. Baterie nebo akumulátory, které je zakázáno uvádět na trh nebo do oběhu podle § 31a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být uváděny do oběhu až do vyčerpání zásob, pokud jde o a)

knoflíkové články, které obsahují více než 0,0005 % a méně než 2 % hmotnostních rtuti, uvedené na trh do 30. září 2015,

b) přenosné baterie nebo akumulátory určené pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, uvedené na trh do 31. prosince 2016, nebo c)

ostatní baterie nebo akumulátory uvedené na trh do 26. září 2008.

3. Obce jsou povinny zaslat hlášení podle § 39 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé za kalendářní rok 2016. 4. Identifikační čísla zařízení přidělená před účinností tohoto zákona a zveřejněná na portálu veřejné správy se považují za identifikační čísla zařízení přidělená podle § 39 odst. 13 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2 a provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž provoz byl zahájen před účinností tohoto zákona, a identifikační číslo zařízení jim nebylo přiděleno, případně není zveřejněno na portálu veřejné správy krajského úřadu příslušného podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení, oznámí tomuto krajskému úřadu obdobně podle § 39 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 31. ledna 2016, zda je zařízení provozováno. Krajský úřad příslušný podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení přidělí těmto zařízením identifikační čísla zařízení do 30. dubna 2016. Při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou původci odpadů a oprávněné osoby povinni identifikační čísla zařízení používat u údajů o odpadech, které budou předány a převzaty po 30. červnu 2016.

22

6. Osoby, které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminované PCB podle § 26 písm. d) podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny zaslat jeho evidenci ministerstvu podle § 39 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30. června 2016. 7. Přede dnem 31. prosince 2016 nejsou odesílatel a příjemce povinni ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud vedou evidenci podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Plány odpadového hospodářství přijaté podle § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po stanovenou dobu jejich platnosti. Na změny těchto plánů odpadového hospodářství se použijí § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru olejů za uplynulý kalendářní rok podle § 38 odst. 10 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zpracovává naposledy za rok 2014. CELEX 32006L0066 CELEX 32013L0056 ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Čl. III V zákoně č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se v čl. I body č. 24, 58 až 67 a 104 zrušují.

ČÁST TŘETÍ Čl. IV

23

Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2015 s výjimkou článku I bodů 21 a 23, které nabývají účinnosti dnem 1. října 2015, bodů 11 až 14, bodů 32, 33 § 39 odst. 6 až 10 a 12 a bodu 34, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a bodu 22 § 31a odst. 2, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. CELEX 32013L0056

24

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I. OBECNÁ ČÁST A Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte 1. 6. 2015 (zákon jako celek), 1. 10. 2015 (baterie Zpracovatel / zástupce předkladatele: a akumulátory), 1.1. 2016 (hodnocení Ministerstvo životního prostředí nebezpečných vlastností odpadů, přeprava nebezpečných dopadů, ohlašování evidencí), 1.1. 2017(baterie a akumulátory) Implementace práva EU: Ano; (pokud zvolíte Ano): - uveďte termín stanovený pro implementaci: 10/2015 (směrnice 2013/56/EU) - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ano 2. Cíl návrhu zákona Návrh novely zákona o odpadech je reakcí na infrigementové řízení, které je s ČR vedeno ze strany EK k nesprávné transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a to v oblasti působnosti zákona, definic, hierarchie nakládání s odpady, obsahu plánů odpadového hospodářství a vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v přílohách č. 3, 4 a 12. Návrhem dochází též k transpozici směrnice 2013/56/EU a k adaptaci na nařízení 2012/493/EU (oblast odpadních baterií a akumulátorů). Návrh též zajišťuje adaptaci na nařízení EU č. 1257/2013 o recyklaci lodí a nařízení EU č. 660/2014, kterým se mění nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů, v oblasti kontroly přepravy odpadů. Návrh reaguje rovněž na podněty z další etapy aktualizace ekoauditu, které se vztahovaly k elektronizaci přepravy nebezpečných odpadů a některých evidenčních povinností a k vynětí minerálních olejů ze zpětného odběru. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano - nepatrné navýšení administrativní zátěže spojené s vydáním přihlašovacích údajů do ISPOP a kontrolou POH krajů (dův. zpráva bod 1), - přínosem je soulad POH krajů s POH ČR v souvislosti s jeho kontrolou (dův. zpráva bod 1), - po uplynutí doby 4 let možnost využít volnou licenci v ISPOP - úspora cca 350 tis. Kč (dův. zpráva bod 2), 25

- možnost uložit sankce do výše 500 tis. Kč zpracovatelům odpadních baterií a akumulátorů, kteří nesplní povinnost zaslat MŽP zprávu o recyklační účinnosti (dův. zpráva bod 3), - administrativní zátěž spojená se zpracováním doručených zpráv o recyklační účinnosti ve výši cca 3 tis. Kč ročně (dův. zpráva bod 3), 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano - navýšení administrativní zátěže spojené s přihlašováním do ISPOP, vedením průběžné evidence,ročním hlášením a žádostí o povolení (dův. zpráva bod 1), - administrativní zátěž spojená se zasíláním zpráv o recyklační účinnosti (dův. zpráva bod 3), - větší srozumitelnost požadavků na zpracovatele (dův. zpráva bod 3), - navýšení nákladů na recyklaci (dův. zpráva bod 4), - snížení administrativní zátěže spojené s evidencí přepravy NO a s ohlašováním provozu zařízení (dův. zpráva bod 5), - mírné navýšení administrativní zátěže spojené s žádostí o identifikační číslo (dův. zpráva bod 5), - nastavení reálných lhůt pro nahlášení přepravy NO (dův. zpráva bod 5),. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano - přínosem je soulad POH krajů s POH ČR v souvislosti s jeho kontrolou (dův. zpráva bod 1), - minimální navýšení administrativní zátěže spojené s vydávání povolení dle § 14 dalším subjektům (dův. zpráva bod 1), - mírné navýšení administrativní zátěže spojené s vydáváním identifikačního čísla zařízení (dův. zpráva bod 5) 3.4 Sociální dopady: Ne - návrh nepřináší žádnou přímou zátěž na občany, ani na subjekty zpracovávající komunální odpady, které by mohly navýšení nákladů promítnout do cen účtovaných obcím za nakládání s odpady z obcí . 3.5 Dopady na životní prostředí: Ano - soulad POH krajů s POH ČR - efektivnější nakládání s odpady (dův. zpráva bod 1), - lepší kontrola pohybu odpadních minerálních olejů (dův. zpráva bod 2), - snížení využití rtuti a kadmia mající negativní dopad na životní prostředí (dův. zpráva bod 4), - zlepšení kontroly provádění hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (dův. zpráva bod 5) - aktuální a podrobná kontrola pohybu nebezpečných odpadů (dův. zpráva bod 5),

1

1.1

Změna v působnosti zákona, definicích, hierarchii nakládání s odpady, obsahu POH a způsobu využívání a odstraňování odpadů Důvod předložení a cíle

1.1.1 Definice problému Evropská komise dne 21. května 2013 požádala v rámci projektu EU Pilot, o vyjádření České republiky k námitce nesprávné transpozice je směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (dále jen „rámcová směrnice“)1. Žádost obsahovala 47 námitek vztahujících se k jednotlivým ustanovením směrnice a odpovídajícím ustanovením zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“, vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady 1

Úř. věst. L 312, 22. 11. 2008, s. 3. Oprava: Úř. věst. L 99, 5. 4. 2012, s. 35.

26

a vyhlášky č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Dne 16. dubna 2014 zaslala Evropská komise České republice pod č. 2014/2057 Výzvu týkající se porušení Smlouvy o založení Evropské unie, v této výtce již nebyly obsaženy výtky, jejichž vysvětlení Komise akceptovala, přesto je třeba na základě většiny výtek provést úpravu české odpadové legislativy. Na základě největší části námitek musí být provedeny úpravy zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“). V případě jedné námitky bude provedena úprava vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady a šest námitek bude napraveno úpravou vyhlášky o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. V zákoně o odpadech musí být upravena jednak ustanovení působnosti, zde se nejdůležitější změny týkají zejména vyjmutí odpadních vod a sedimentů z působnosti zákona o odpadech, kdy je současné vynětí širší než vynětí požadované rámcovou směrnicí. 1.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Zákon o odpadech vylučuje v § 2 ze své působnosti odpadní vody, odpady drahých kovů, plastických trhavin, výbušnin a munice, dále pak dva druhy sedimentů. Rámcová směrnice ze své působnosti odpady drahých kovů nevylučuje, proto je zákon o odpadech, kterým je rámcová směrnice do českého práva transponovaná, s touto směrnicí v rozporu. Odpadní vody jsou z působnosti rámcové směrnice vyloučeny pouze v rozsahu, ve kterém se na ně vztahuje jiná právní úprava, v současné chvíli jsou však odpadní vody z působnosti zákona o odpadech vyloučeny zcela. Protože zákon o odpadech vyřazuje ze své působnosti odpady plastických trhavin, výbušnin a munice, je takovéto vyloučení odlišné od vyloučení týkajícího pouze vyřazených výbušnin, pod takovéto vymezení je možné podřadit jak vyřazené plastické trhaviny a munici nikoliv však jakýkoliv odpad pocházející z plastických trhavin, výbušnin a munice, proto je také v tomto bodě zákon o odpadech v rozporu s rámcovou směrnicí. Zákon o odpadech vylučuje ze své působnosti jednak sedimenty dle § 2 odst. 1 písm. h) vytěžené z vodních nádrží a koryt vodních toků vyhovující limitům znečištění v příloze č. 9 k zákonu, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů a dále sedimenty dle § 2 odst. 1 písm. i) tedy sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností. Rámcová směrnice ovšem vylučuje ze své působnosti pouze druhé z výše uvedených sedimentů. V oblasti definic v zákoně o odpadech chybí oproti rámcové směrnici definování odděleného sběru a předcházení vzniku odpadů. Definici nakládání s odpady je pak nezbytné doplnit o činnost obchodování s odpady, definici sběru o to že zahrnuje také předběžné skladování a předběžné třídění sebraných odpadů. Obchodník s odpady je v současném znění definován odlišně od rámcové směrnice o odpadech, protože nezdůrazňuje, že zahrnuje také obchodníky, kteří nemají odpad v držení. Paragraf 9a zákona o odpadech zahrnuje hierarchii nakládání s odpady odpovídající hierarchii vymezené v čl. 4 rámcové směrnice. Formulace v rámcové směrnici však zdůrazňuje, že možné odchýlení se od postupu dle hierarchie na základě prokázané vhodnosti s ohledem na posuzování životního cyklu je vázáno pouze na prokázání vhodnosti z hlediska ochrany životního prostředí. Obdobný nedostatek pak vykazují požadavky na obsah plánů odpadového hospodářství, kdy § 42 a 43 nekladou důraz na šetrnost k životnímu prostředí ve vztahu k požadavkům na přípravu na opětovné použití a recyklaci, a nestanovují některé další požadavky. Zákon o odpadech dále postrádá vymezení některých obecných požadavků na plány odpadového 27

hospodářství, které klade na obsah plánů odpadového hospodářství rámcová směrnice. Jedná se zejména o analýzu aktuálního stavu odpadového hospodářství. V požadavcích na obsah Plánu odpadového hospodářství, plánů odpadového hospodářství krajů a plánů odpadového hospodářství obcí musí být proto doplněny požadavky na analytické části těchto plánů. Posledním nedostatkem, který nese současné nastavení zákona o odpadech ve vztahu k rámcové směrnici, je vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v přílohách č. 3, 4 a 12, kde se ve všech případech jedná o textové nepřesnosti, nejzávažnějším nedostatkem je, že vyšší energetická účinnost pro zařazení pod kód využívání R1 je nastavena pouze na zařízení, která získala souhlas po 31. prosinci 2008, nikoliv na zařízení, která začala být provozována po 31. prosinci 2008. 1.1.3 Identifikace dotčených subjektů a) b) c) d)

původci odpadů, provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady, Ministerstvo životního prostředí (MŽP, ministerstvo), krajské úřady (KÚ).

1.1.4 Popis cílového stavu Plný soulad zákona o odpadech s rámcovou směrnicí. 1.1.5 Zhodnocení rizika S ohledem na skutečnost, že příslušná ustanovení jsou novelizována v návaznosti na formální upozornění ze strany Evropské komise týkajícího se porušení povinnosti transponovat do českého práva rámcovou směrnici, nese tato varianta riziko sankce z důvodu porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Přetrvávající porušení povinnosti transponovat rámcovou směrnici by také mohlo ohrozit čerpání prostředků v rámci Operačního programu životní prostředí. 1.2

Návrh variant řešení

1.2.1 Varianta 0 Současný stav, se zákon o odpadech od rámcové směrnice liší v těchto bodech: − působnost zákona, − oblast definic, − oblast hierarchie nakládání s odpady, − oblast požadavků na obsah POH, − oblast způsobů využívání a odstraňování odpadů. 1.2.2 Varianta 1 Úprava zákona o odpadech, aby korespondoval s rámcovou směrnicí.

28

1.3

Vyhodnocení nákladů a přínosů

1.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Aktuální stav nepředstavuje žádné přínosy, naopak mezi náklady můžeme zařadit riziko sankcí z důvodu porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Přetrvávající porušení povinnosti transponovat rámcovou směrnici by také mohlo ohrozit čerpání prostředků v rámci Operačního programu životní prostředí. b) Varianta 1 Změna v působnosti zákona Tato varianta rozšiřuje povinnost nakládat s odpady drahých kovů, odpadními vodami, sedimenty a odpady plastických trhavin, výbušnin a munice v režimu zákona o odpadech. Tato povinnost sebou přináší navýšení administrativní zátěže jednak na straně původců těchto odpadů a částečně také na straně zařízení zpracovávajících tyto odpady. Odpady drahých kovů budou nově zcela podléhat zákonu o odpadech, přesto nelze předpokládat, že se všemi residui pocházejícími ze zpracování drahých kovů bude nakládáno v odpadovém režimu, řada těchto produktů naplní s ohledem na svou využitelnost a hodnotu definici vedlejšího produktu, což znamená, že se na ně požadavky na nakládání s odpady nebudou vztahovat ani dle nové právní úpravy. Obdobně tomu bude v případě odpadních vod, kde se odpadový režim zavádí pouze u odpadních vod, u nichž není nakládání plně pokryto jinými právními předpisy. S ohledem na širokou úpravu nakládání s odpadními vodami v jiných právních předpisech včetně požadavku na předávání odpadních vod akumulovaných v bezodtokých jímkách k likvidaci do zařízení k tomuto účelu určených a povinnosti v případě kontroly toto prokázat se bude zákon vztahovat na nakládání s odpadními vodami velmi okrajově. Z působnosti zákona budou vyloučeny všechny legální způsoby nakládání popsané v jiných předpisech včetně výše zmíněné akumulace odpadních vod v bezodtokých jímkách a jejich přepravy k likvidaci legálním způsobem. Zákon o odpadech se tak bude vztahovat pouze na případy nelegálního nakládání s odpadními vodami, které není pokryto sankčními ustanoveními jiných právních předpisů. Fakticky půjde zřejmě pouze o situaci, kdy dojde k nelegálnímu vypouštění odpadních vod a zároveň nedojde k ohrožení podzemních nebo povrchových vod. Celkový počet takových případů nyní není možné z dostupných dat odhadnout. V případě sedimentů nově nebude možné nakládat mimo odpadový režim se sedimenty vytěženými z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 k zákonu o odpadech, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu. Sedimenty budou nově využívány jako odpady. Sedimenty využívané na povrchu terénu a k zavážení podzemních prostor budou využívány v režimu § 14 odst. 2 a za podmínek vyhlášky č. 294/2005 Sb., o ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Tato vyhláška však bude upravena tak, aby obsahovala ustanovení specificky upravující využívání sedimentů na povrchu terénu. Sedimenty využívané na zemědělském půdním fondu budou při splnění podmínek zákona o hnojivech a prováděcí vyhlášky využívány v režimu § 14 odst. 2, takové zařízení však nepovede evidenci a nebude podávat hlášení podle § 39.

29

Uvedené změny představují dopady na státní rozpočet, územní samosprávné celky a podnikatelské subjekty. Uvedená změna legislativy představuje navýšení nákladů spojených s administrativní zátěží v těchto oblastech. Průběžná evidence a roční hlášení V případě sedimentů využívaných na zemědělském půdním fondu nevede v souladu s § 37t odst. 4 původce sedimentů ani osoba, která sedimenty využije na zemědělském půdním fondu, odpadovou evidenci ani nepodává hlášení, a to včetně hlášení o provozu zařízení. Vedení odpadové evidence není nezbytné, protože pro tyto sedimenty je vedena evidence dle zvláštních právních předpisů. Provozovatel zařízení, které využívá odpady na povrchu terénu či jako stavební materiál nebo jiným způsobem dle zákona o odpadech, bude muset vést odpadovou evidenci a podávat hlášení včetně ohlášení údajů o zařízení obci s rozšířenou působností. Rovněž původci takto využívaných sedimentů budou mít povinnost vést průběžnou evidenci a v případě překročení limitu produkce 100 tun v daném kalendářním roce také zasílat roční hlášení. Rozsah administrativní zátěže spojené s průběžnou evidencí nejsme v tuto chvíli schopni odhadnout, předpokládáme však, že nebude tak rozsáhlý jako u ostatních druhů odpadů, protože se sice jedná objemově o velké množství odpadů, ale je to vše jednodruhový odpad, který je z daného místa odvážen ve většině případů v rámci projektů, takže o jeho množství mají tyto subjekty informaci již v současné době. Výjimkou může být nakládání se sedimenty v rámci rychlého odstraňování škod po povodních. Náklady mohou vzniknout v případě subjektů, které budou muset nově podávat roční hlášení. Tyto subjekty budou muset zažádat o přístup do ISPOP a poté každý rok podávat hlášení, které vychází z průběžné evidence. Jelikož v současné době nejsme schopni odhadnout náklady, pokusíme se na příkladu ukázat náklady, které mohou pro jeden subjekt vzniknout v rámci této nové povinnosti. Uvedené odhady časových náročností vycházejí z konzultací, které probíhaly v rámci přípravy RIA v oblasti zpětného odběru odpadních pneumatik. Společnost, nakládající se sedimenty, vlastní 5 poboček, kde jeden pracovník každé pobočky stráví každý týden 1 hodinu prováděním průběžné evidence a po skončení roku jeden pracovník dané společnosti sumarizuje data z 5 uvedených poboček a pošle hlášení do ISPOP, u kterého musí první rok zažádat o přístupové údaje. Tabulka 1: Výpočet nákladů pro uvedený příklad - časová náročnost je hrubým odhadem Přihlášení do systému ISPOP

Vyřízení přihlašovacích údajů do systému ISPOP

Ohlašovatel:

CENIA:

Časová náročnost na vyplnění formuláře - odhad (hod.) Průměrné hodinové náklady včetně odvodů a režie v oblasti odpadů a stavebnictví (Kč/hod.) - viz Metodika MPO Celkové náklady spojené se získáním přihlašovacích údajů do systému ISPOP (Kč/subjekt)

1

Časová náročnost na zpracování 1 požadavku - odhad (hod.)

0,25

250

Průměrné hodinové náklady včetně odvodů a režie (Kč/hod.) - viz Metodika MV

370

250

Celkové náklady spojené se získáním přihlašovacích údajů do systému ISPOP (Kč)

92,5

Vedení průběžné evidence

Roční hlášení

Ohlašovatel:

Ohlašovatel:

Časová náročnost na vedení průběžné evidence - odhad (hod./rok/pobočka)

52

Časová náročnost na sumarizaci dat pro roční hlášení - odhad 1 pracovní den (hod./rok)

8

5

Časová náročnost na vyplnění ročního hlášení - odhad (hod./rok)

1

260

Celková časová náročnost na odeslání ročního hlášení (hod./rok/subjekt)

9

250

Průměrné hodinové náklady včetně odvodů a režie v oblasti odpadů a stavebnictví (Kč/hod.) - viz Metodika MPO

Počet poboček Celková časová náročnost na vedení průběžné evidence (hod./rok/subjekt) Průměrné hodinové náklady včetně odvodů a režie v oblasti odpadů a stavebnictví (Kč/hod.) - viz Metodika MPO Celkové náklady spojené s vedením průběžné evidence (Kč/rok/subjekt)

Celkové náklady spojené s vedením průběžné evidence (Kč/rok/subjekt)

65 000

30

250 2 250

Žádost o povolení dle § 14 Subjekty, které obchodují se sedimenty, budou dle nové právní úpravy muset zažádat na krajském úřadě o povolení dle § 14. Ty subjekty, které již dané povolení mají, ale nemají v něm zahrnuty sedimenty, tak budou muset zažádat o rozšíření (například změnit si i provozní řád). Uvedená povinnost se nebude týkat subjektů využívajících sedimenty na zemědělské půdě. V případě využití na povrchu terénu nebude nutné získat souhlas s provozem zařízení, pokud použití tohoto materiálu bude umožněno stavebním povolením, takové využití je třeba rovněž považovat za zařízení podle § 14 odst. 2. Vycházíme-li z údajů získaných pro analýzy v oblasti nakládání s autovraky, kde si provozovatel také musí zažádat o povolení dle § 14, tak náklady podnikatelského subjektu odhadujeme na cca 15–40 tis. Kč a krajského úřadu v rozsahu cca 3–12 tis. Kč (10. platová třída, rozsah 10–40 hodin v závislosti na složitosti případu, dle Metodiky MV). Celkovou administrativní zátěž nyní není možné stanovit, protože nedisponujeme údaji o počtu subjektů nakládajícími se sedimenty. Předpokládáme však, že většina subjektů působících v této oblasti nebude mít povinnost žádat o povolení a tak výsledný dopad na krajské úřady bude marginální a vydání povolení subjektům obchodujícím se sedimenty budou pokryty v rámci stávající agendy bez požadavku na navýšení příspěvku na výkon státní správy pro kraje pro rok 2015. Vycházíme z údajů o počtu povolení pro nakládání s autovraky, kde se počty pohybují v rozmezí od 17 do 85 a protože předpokládáme, že navýšení v některých letech o několik povolení nebude mít velký dopad. Změny v definicích, hierarchii nakládání s odpady a vymezení způsobů využívání a odstraňování odpadů Změny v definicích, ve vymezení hierarchie nakládání s odpady a ve změnách vymezení způsobů využívání a odstraňování odpadů, by neměly mít výrazný praktický dopad na povinné subjekty. Změna ve vymezení energetické účinnosti spaloven komunálního odpadů nebude mít žádný dopad na žádné ze třech zařízení provozovaných na území České republiky. Požadavky na obsah plánů odpadového hospodářství Změna požadavků na obsah Plánu odpadového hospodářství České republiky a krajských plánů odpadového hospodářství a obecních plánů odpadového hospodářství nepřináší ve vztahu k Plánu odpadového hospodářství vyšší náklady, protože návrh nového Plánu odpadového hospodářství s ohledem na požadavky guidance dokumentu vydaného Evropskou komisí odpovídá Evropské legislativě již v současné době. Nové nároky na obsah plánů odpadového hospodářství a obecních plánů odpadového hospodářství by neměly přinést zvýšené náklady na zpracování těchto plánů, vzhledem k tomu, že nově vymezované požadavky však již jsou v zákoně avšak v mnohem obecnější podobě obsaženy a obdobně formulované požadavky byly vyžadovány metodickým pokynem. I když je struktura pozměna, do nákladů na zpracování jednoho konkrétního plánu odpadového hospodářství by se taková změna neměla promítnout. S ohledem na přechodné ustanovení se legislativní změna bude týkat až nově zpracovávaných plánů odpadového hospodářství. Nad rámec úpravy v zájmu souladu s rámcovou směrnicí, je účinně nastavena kontrola obsahu plánů odpadového hospodářství krajů Ministerstvem životního prostředí s ohledem na soulad těchto plánů s Plánem odpadového hospodářství České republiky. Tento požadavek přinese navýšení zátěže na straně Ministerstva životního prostředí, zajistí však soulad plánů pokrývajících nakládání s odpady na celém území České republiky a odpovídající nastavení všech plánů s ohledem na požadavky plnění cílů v odpadovém hospodářství. 31

Administrativní zátěž spojená s uvedenou činností je odhadována na cca 3 pracovní dny jednoho zaměstnance na jedno POH či změnu. Celkem se jedná o kontrolu cca 14 POH, které kraje zpracovávají dle zákona jednou za 10 let, a kontrolu cca 3 změnových POH, které předkládají kraje v průběhu 10 let při každé změně v oblasti nakládání s odpady. Tabulka 2: Výpočet plánovaných nákladů na výkon státní správy dle Metodiky MV platová třída referenta

13.

hodinové náklady zaměstnance včetně odvodů a režijních nákladů (Kč/hod.)

370

počet řádných POH 1 x za 10 let (ks/let)

14

počet změnových POH za období 10 let (cca ks/let)

3

odhad časové náročnosti na kontrolu 1 POH (hod./POH)

24

celková časová náročnost na kontrolu řádných POH (hod.) celková časová náročnost na kontrolu změnových POH (hod.) Odhad jednorázových nákladů spojených s kontrolou řádných POH - 1 x za 10 let (Kč) Odhad nákladů spojených s kontrolou změnových POH - v průběhu 10 let (Kč)

336 72 124 320 26 640

Výše uvedené náklady budou pokryty v rámci pracovní náplně zaměstnanců odboru odpadů ministerstva, tzn. nebude požadováno navýšení kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí.

32

1.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 3: Porovnání nákladů a přínosů Varianta

Stručný obsah

Přínosy

Hodnocení

Náklady

Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty -

-

-

-

Podnikatelské subjekty nemusí provádět některé činnosti dle zákona o odpadech

* až **** Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 0

současný stav

KÚ nemusí vydávat povolení subjektům, které přeprodávají sedimenty dle §14

**

Sociální dopady -

-

-

-

-

-

Životní prostředí -

-

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty soulad POH krajů s POH ČR

****

vydání přihlašovacích údajů ohlašovatelům (CENIA) kontrola POH krajů (Kč/10 let)

*

cca 130 tis.

Podnikatelské subjekty

Varianta 1

změny v působnosti zákona, definicích, hierarchii nakládání s odpady, obsahu POH a způsobu využívání a odstraňování odpadů

získání přihlašovacích údajů do systému ISPOP

*

vedení průběžné evidence (sedimenty, odpadní vody)

* až ***

roční hlášení (sedimenty)

* až ***

žádost o povolení

**

Územní samosprávné celky (obce, kraje) soulad POH krajů s POH ČR

****

vydání povolení dle § 14 dalším subjektům

**

Sociální dopady -

-

-

-

-

-

Životní prostředí soulad POH krajů s POH ČR

****

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

33

1.4

Návrh řešení

1.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Varianta 0 představuje riziko s ohledem na možné sankce ze strany Evropské unie a to jednak s ohledem porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie v podobě správné transpozice rámcové směrnice do českého práva či v podobě omezení čerpání prostředků prostřednictvím Operačního programu životní prostředí. Varianta 1 oproti současnému stavu přináší navýšení administrativní zátěže. Na druhou stranu přináší také větší možnost kontroly nakládání s některými druhy odpadů, což může mít pozitivní vliv na životní prostředí. Zároveň při realizaci Varianty 1 bude uveden zákon o odpadech do souladu s rámcovou směrnicí a bude odvrácena hrozba sankcí ze strany Evropské komise. Jelikož v případě tohoto návrhu není dána možnost diskrece a současně návrh nejde nad rámec požadavků práva EU, doporučujeme přijmout Variantu 1.

2

Oblast zpětného odběru minerálních olejů – vynětí z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru

2.1

Důvod předložení a cíle

2.1.1 Definice problému Koneční uživatelé mají možnost odevzdávat odpadní minerální oleje ke zpětnému odběru. Tato možnost je však v praxi velmi málo využívána, neboť většina olejů je od uživatelů motorových vozidel odebírána v autoservisech, odkud tyto oleje zpravidla nejsou odevzdávány ke zpětnému odběru, ale je s nimi nakládáno již jen v odpadovém režimu podle obecných ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), a zvláštních požadavků stanovených v části čtvrté hlavě II dílu 2 zákona o odpadech. Úroveň zpětného odběru minerálních olejů se dlouhodobě pohybuje okolo 4 %. Tato situace ve svém důsledku ztěžuje evidenci odpadních olejů a u dotčených osob (povinné osoby, původci odpadu, oprávněné osoby, koneční uživatelé) v praxi často vyvolává nejasnosti ohledně toho, jaká jsou jejich práva a povinnosti, pokud jde o odpadní minerální oleje. 2.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti V současnosti je v § 38 zákona o odpadech zakotvena povinnost osob, které uvádějí na trh v České republice minerální oleje, zajistit zpětný odběr těchto olejů poté, co se stanou odpadem. Zároveň je však možné nakládat s odpadními oleji podle obecných ustanovení zákona o odpadech a zvláštních požadavků stanovených v části čtvrté hlavě II dílu 2 zákona o odpadech. 2.1.3 Identifikace dotčených subjektů a) b) c) d)

povinné osoby, původci odpadů, oprávněné osoby, koneční uživatelé. 34

2.1.4 Popis cílového stavu V návaznosti na usnesení vlády ze dne 30. ledna 2013 č. 72 Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) navrhuje vyřazení minerálních olejů z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru. Po této změně bude možné nakládat s minerálními oleji pouze v režimu odpadů podle obecných ustanovení zákona o odpadech a zvláštních požadavků stanovených v části čtvrté hlavě II dílu 2 zákona o odpadech. Tím bude zabráněno nekontrolovatelnému pohybu tekutého nebezpečného odpadu mimo odpadový režim, k němuž v současné době v případě minerálních olejů často dochází. 2.1.5 Zhodnocení rizika V případě, že návrh nebude schválen a odpadní oleje bude dále možné sbírat i v režimu zpětného odběru, hrozí, že se oleje v režimu zpětného odběru (neodpadovém režimu) budou volně pohybovat v rámci České republiky bez jakékoliv evidence a nebude možné důsledně sledovat jejich pohyb od sběrného místa po zpracovatelské zařízení. V takovém případě hrozí nakládání s těmito oleji v rozporu s právními předpisy, např. spalování ve spalovacích stacionárních zdrojích, které nejsou určeny k tepelnému zpracování odpadů. 2.2

Návrh variant řešení

2.2.1 Varianta 0 Současný stav, kdy je možné sbírat minerální oleje v režimu zpětného odběru i v režimu podle obecné části zákona o odpadech. Úroveň zpětného odběru minerálních olejů je v současné době cca 4 % a má stále klesající tendenci. Nakládání se zpětně odebranými minerálními oleji je tak marginální v porovnání s nakládáním s těmito oleji v odpadovém režimu. 2.2.2 Varianta 1 Vyřazení minerálních olejů z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru. 2.3

Vyhodnocení nákladů a přínosů

2.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Tato varianta nepřináší žádné přínosy, naopak hrozí nelegální nakládání se zpětně odebranými oleji mimo dopadový režim, u kterého není možné důsledně sledovat pohyb ze sběrného místa ke zpracovateli. b) Varianta 1 Finanční dopady na osoby, které se zabývají sběrem zpětně odebraných minerálních olejů, bude mít navrhovaná právní úprava minimální, jelikož všechny tyto osoby mají v současnosti souhlas k provozu zařízení pro nakládání s odpady podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech a využívají i totožná přepravní zařízení (nákladní vozidla na převoz kapalných odpadů splňující požadavky Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)). Navrhovaná změna nebude mít negativní vliv ani na konečné uživatele, protože odpadní oleje mají pozitivní výkupní hodnotu. Dalším pozitivem bude odpadnutí nutnosti 35

zpracovávat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok podle přílohy č. 19 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, která se zasílá ministerstvu prostřednictvím systému ISPOP. Po uplynutí lhůty, která je stanovena pro zpětné podání roční zprávy v rámci kontrolních mechanismů (4 roky), je možné využít danou licenci pro jiný formulář a tím pak ušetřit částku cca 350 tis. Kč. 2.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 4: Porovnání nákladů a přínosů Varianta

Stručný obsah

Varianta 0

současný stav možnost sběru minerálních olejů v režimu zpětného odběru

Varianta 1

zrušení možnosti sběru minerálních olejů v rámci zpětného odběru

Přínosy

Hodnocení

životní prostředí možnost sledovat pohyb této komodity

****

MŽP - úspora 1 licence v ISPOP (Kč)

350 tis.

Náklady

Hodnocení

životní prostředí riziko nelegálního nakládání s odpady (např. spalování ve spalovacích a stacionárních zdrojích)

***

podnikatelské subjekty - navýšení nákladů na ZO

koneční uživatelé

- až *

-

- bez dopadů, * vel mi nízké, ** nízké, *** s třední, **** vys oké, ***** vel mi vys oké

2.4

Návrh řešení

2.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která zjednoduší nakládání a evidenci s odpadními oleji bez zbytečných nákladů.

3 3.1

Oblast zpětného odběru baterií a akumulátorů Důvod předložení a cíle

3.1.1 Definice problému Zákon o odpadech v § 31j předpokládá, že pravidla pro výpočet účinnosti procesů materiálového využití odpadních baterií a akumulátorů budou stanovena prováděcím právním předpisem. Tato pravidla, resp. pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů jsou však s účinností od 1. ledna 2014 stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie – nařízením Komise (EU) č. 493/2012 ze dne 11. června 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES.2 2

Úř. věst. L 151, 12. 6. 2012, s. 9.

36

3.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Platný zákon o odpadech hovoří o minimální účinnosti procesů materiálového využití odpadních baterií a akumulátorů. Pravidla pro výpočet účinnosti těchto procesů má stanovit prováděcí právní předpis, který však dosud nebyl vydán. 3.1.3 Identifikace dotčených subjektů a) zpracovatelé odpadních baterií a akumulátorů. 3.1.4 Popis cílového stavu Adaptace zákona o odpadech na nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, včetně přizpůsobení terminologie. 3.1.5 Zhodnocení rizika Tato úprava nepředstavuje žádná rizika. Pouze v případě neprovedení změny se ČR vystavuje sankcí ze strany EU. 3.2

Návrh variant řešení

3.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu, kdy zákon hovoří o minimální účinnosti procesů materiálového využití odpadních baterií a akumulátorů a obsahuje zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, který stanoví pravidla pro výpočet účinnosti těchto procesů. 3.2.2 Varianta 1 Změna terminologie v zákoně o odpadech, nahrazení zákonného zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu odkazem na přímo použitelný předpis EU – nařízení Komise (EU) č. 493/2012, určení ministerstva jako orgánu příslušného pro zasílání zpráv o recyklační účinnosti podle tohoto nařízení a stanovení sankcí za nesplnění ohlašovací povinnosti zpracovatelů odpadních baterií a akumulátorů vyplývající z tohoto nařízení. 3.3

Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Odlišná terminologie v národní legislativě v porovnání s legislativou EU může být pro zpracovatele odpadních baterií a akumulátorů matoucí. Bez určení příslušného orgánu nemohou zpracovatelé odpadních baterií a akumulátorů splnit svou ohlašovací povinnost podle nařízení Komise (EU) č. 493/2012. Bez stanovení sankcí nelze zajistit vynutitelnost této povinnosti. b) Varianta 1 Hlavním přínosem navrhované změny je zajištění provázanosti vnitrostátní právní úpravy s přímo použitelným předpisem EU a zajištění jeho vynutitelnosti. 37

Povinnost zpracovatele vypočítat recyklační účinnost procesů recyklace a zasílat dané údaje ministerstvu vyplývá z přímo použitelného předpisu EU – nařízení Komise (EU) č. 493/2012, které je již nyní v platnosti. Tato povinnost je poprvé stanovena pro zpracování zprávy o recyklační účinnosti za rok 2014, kterou je třeba zaslat ministerstvu do 30. dubna 2015. Pro příští roky očekáváme administrativní zátěž ministerstva na zpracování doručených zpráv o recyklační účinnosti v délce 1 pracovního dne, tj. cca 3 tis. Kč (13. platová třída, dle Metodiky stanovení plánovaných nákladů na státní správu). Tento náklad bude v rámci narozpočtovaných prostředků na platy v kapitole 315 Ministerstva životního prostředí. Z pohledu zpracovatelů baterií a akumulátorů jde o větší administrativní zatížení, protože určitý čas stráví sběrem dat, poté požadovanými výpočty a nakonec zasláním na ministerstvo. Povinnost zpracovat a zaslat příslušnému orgánu zprávu o recyklační účinnosti však nevyplývá z navrhovaného zákona, ale z přímo použitelného předpisu EU. V současné době nedisponujeme žádnými odhady výše této administrativní zátěže, protože ani sami zpracovatelé zatím o ní nemají žádnou přesnější představu. 3.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 5: Porovnání nákladů a přínosů Varianta

Varianta 0

Stručný obsah

současný stav - odlišná terminologie, bez sankcí za neodeslání požadovaného hlášení

Přínosy

Hodnocení

-

Hodnocení

podnikatelské subjekty (zpracovatelé) - riziko neplnění povinností

***

podnikatelské subjekty (zpracovatelé) - riziko nejasností

***

***

MŽP - náklady na zpracování doručených zpráv o recyklační účinnosti (Kč/ročně)

cca 3 tis.

****

podnikatelské subjekty administrativní zátěž spojená se zasíláním zpráv o recyklační účinnosti

** až ***

-

podnikatelské subjekty (zpracovatelé) srozumitelnost požadavků

Varianta 1

Náklady

sjednocení terminologie s nařízením Komise (EU) č. 493/2012, možnost uložit sankce MŽP - funkční nástroj pro vymáhání dat

- bez dopadů, * vel mi nízké, ** nízké, *** s třední, **** vys oké, ***** vel mi vys oké

3.4

Návrh řešení

3.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Na základě uvedených skutečností doporučujeme přijmout Variantu 1, která je nutná z hlediska adaptace právního řádu České republiky na přímo použitelný předpis Evropské unie.

38

4

4.1

Zrušení výjimek u knoflíkových článků a přenosných baterií a akumulátorů pro bezšňůrové elektrické nástroje Důvod předložení a cíle

4.1.1 Definice problému Směrnice 2006/66/ES zakazuje uvádět na trh všechny baterie a akumulátory, které obsahují více než 0,0005 % hmotnostních rtuti a u přenosných baterií a akumulátorů, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudovány do zařízení. Z tohoto zákazu jsou však vyjmuty knoflíkové články s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní a přenosné baterie a akumulátory určené pro bezšňůrové elektrické nástroje s obsahem kadmia. Evropská komise v revizi směrnice ruší výjimku pro uvádění na trh knoflíkových článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní a také pro přenosné baterie akumulátory pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích s obsahem kadmia. 4.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Na trh nebo do oběhu je zakázáno uvádět baterie nebo akumulátory, které obsahující více než 0,0005 % hmotnostních rtuti a přenosné baterie a akumulátory, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do elektrozařízení nebo do jiných výrobků, s výjimkou knoflíkových článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní a také výjimkou pro přenosné baterie a akumulátory pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích s obsahem kadmia. Tento zákaz se také nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory, které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropských společenství před 27. zářím 2008. 4.1.3 Identifikace dotčených subjektů a) výrobci, b) kolektivní systémy (KS), c) zpracovatelé (nepřímo). 4.1.4 Popis cílového stavu Cílem je nastavení limitu obsahu rtuti na 0,0005 % hmotnostních u knoflíkových článků a u přenosných baterií a přenosných baterií a akumulátorů používaných v bezšňůrových elektrických nástrojích na hodnotu 0,002 % hmotnostních kadmia. 4.1.5 Zhodnocení rizika Hlavním rizikem jsou sankce za nedodržení transpozice směrnice 2006/66/ES, která dané výjimky ruší. 4.2

Návrh variant řešení

4.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu, tj. ponechání výjimky pro knoflíkové články a přenosné baterie a akumulátory použité v bezšňůrových elektrických nástrojích. 39

4.2.2 Varianta 1 Nastavení limitu ve výši 0,0005 % hmotnostních rtuti i pro knoflíkové články a pro nastavení limitu 0,002 % hmotnostních kadmia pro přenosné baterie akumulátory, které jsou určené pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích. Dle současné legislativy mají tyto skupiny baterií výjimku pro obsah nebezpečných látek. 4.3

Vyhodnocení nákladů a přínosů

4.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Tato varianta nemá žádné přínosy a mezi náklady můžeme zařadit vysoké sankce v případě, že nedojde k transpozici směrnice 2006/66/ES. b) Varianta 1 Hlavním přínosem je splnění požadavků, které jsou nám dány Evropskou unií a také snížení dopadu na životní prostředí snížením limitů a zrušením výjimek u baterií a akumulátorů s obsahem rtuti či kadmia, které jsou zdraví škodlivé. S touto změnou očekáváme navýšení nákladů na recyklaci baterií a akumulátorů, které dané výrobky nahradí, protože například NiCd baterie mají v současné době na zpracovatelském trhu oproti jejich Li-ion náhradám pozitivní hodnotu. 4.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 6: Porovnání nákladů a přínosů Varianta

Stručný obsah

Varianta 0

současný stav

Varianta 1

Přínosy

Hodnocení

životní prostředí

-

zrušení výjimek pro životní prostředí knoflíkové baterie a přenosné BA v bezšňůrových el. splnění požadavků přístrojích směrnice 2006/66/ES

***

*****

Náklady

Hodnocení

nekompatibilita s předpisy EU - možné sankce

*****

podnikatelské subjekty -navýšení nákladů na recyklaci NiCd baterie mají na zpracovatelském trhu oproti Li-ion náhradám pozitivní hodnotu

**

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

4.4

Návrh řešení

4.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Doporučujeme přijmout Variantu 1, protože z důvodu členství České republiky v Evropské unii nemáme jinou možnost.

40

5 5.1

Změna v oblasti hodnocení NO a evidence přepravy NO Důvod předložení a cíle

5.1.1 Definice problému Další úpravou, kterou předkládaný návrh přináší, je změna ustanovení zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ekoauditová novela“), zavádějících do zákona o odpadech mimo jiné elektronizaci hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a evidence přepravy nebezpečných odpadů a další změny v evidenci a ohlašování včetně zavedení označování zařízení pro nakládání s odpady identifikačními čísly. Návrh tohoto novelizačního zákona byl vypracován na základě úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 419 ze dne 31. května 2010, kterým byl schválen materiál „Informace o návrhu opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice eliminací nadbytečných požadavků environmentální legislativy“. Ekoauditová novela byla ve sbírce zákonů zveřejněna 21. června 2013 a z větší části nabyla účinnosti k 1. říjnu 2013. Odložená účinnost byla nastavena u již zmíněného zavedení povinnosti provádět hodnocení nebezpečných odpadů a evidenci přepravy nebezpečných odpadů prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností a u změn prováděných v § 39 upravujícího další evidenční ohlašovací povinnosti, týkající se jednak produkce odpadů a jednak ohlašování provozu zařízení pro nakládání s odpady, přičemž bylo nově v zákoně zavedeno označování zařízení identifikačními čísly. V rámci přípravy této elektronizace a prováděcích vyhlášek bylo odhaleno, že by stávající znění této novely nebylo v praxi zcela realizovatelné a přinášelo by nadměrnou administrativní zátěž. Je proto vhodné text ještě před nabytím účinnosti upravit tak, aby byla zajištěna plná funkčnost nového způsobu realizace těchto agend. Zároveň je nezbytné doplnit další podrobnosti týkající se přidělování identifikačních čísel zařízení. 5.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Zákon o odpadech bude od nabytí účinnosti odpovídajících ustanovení již platné ekoauditové novely stanovovat povinnost provádět hodnocení nebezpečných odpadů a evidenci přepravy nebezpečných odpadů prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností a u změn prováděných. Nabytí účinnosti je nastaveno na 1. října 2014. Aktuálně byl však Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen návrh zákona, který novelizuje ekoauditovou novelu tak, aby byla tato účinnost posunuta na 1. ledna 2016. Platné znění zákona o odpadech je v otázce hodnocení nebezpečných vlastností odpadů v rozporu se současnou praxí, a změnu v tomto ohledu nepřináší ani ekoauditová novela, předpokládá vypracovávání stanoviska k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů jednou pověřenou osobou. To není v praxi realizovatelné, protože až na několik výjimek neexistují osoby, které by byly pověřeny k hodnocení všech nebezpečných vlastností. S nabytím účinnosti ekoauditové novely bude v odpadech realizována změna týkající ohlašování provozu zařízení pro nakládání s odpady, a postupování údajů z těchto hlášení v rámci státní správy, u kterých je ponechán již zastaralý způsob přenosu dat prostřednictvím technických nosičů dat. Důležitou součástí těchto změn je zavedení označování zařízení pro nakládání s odpady identifikačními čísly zařízení. V textu ekoauditové novely však chybí některá upřesnění nezbytná k tomu, aby bylo přidělování identifikačních čísel zařízení funkčně zavedeno, a aby byla při vedení evidence a ohlašování tato čísla používána.

41

Výraznou změnou, kterou ekoauditová novela přináší, je elektronizace evidence přepravy nebezpečných odpadů. Elektronizací této agendy má dojít jednak ke zjednodušení jejího provádění, ale také ke zvýšení transparentnosti celého procesu a ke zvýšení možnosti kontroly. Některé požadavky aktuálního nastavení, jako je například povinnost potvrdit dokončení přepravy během jednoho dne, či stejný termín pro doplnění údajů do systému v případě jeho výpadku a opětovného zahájení provozu, však mohou být v praxi realizovány jen velmi obtížně. Další problém představuje zbytečné zatížení původců odpadů administrativní zátěží, kterou musí dle legislativy vykonávat. Praxe však ukazuje, že je pro všechny subjekty jednodušší, pokud evidenci přepravy nebezpečných odpadů zajišťuje v celém rozsahu příjemce odpadu (subjektů, na které povinnost dopadá je cca 80 tis., z toho cca 70 tis. je drobných původců). 5.1.3 Identifikace dotčených subjektů a) b) c) d) e) f)

původci odpadů, provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady, osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obce, obecní úřady obcí s rozšířenou působností (OÚ ORP), krajské úřady (KÚ)

5.1.4 Popis cílového stavu Záměrem navrhované právní úpravy je zachovat zavedení elektronizace hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a vedení evidence přepravy nebezpečných odpadů a také změny ve vedení evidence a ohlašování některých odpadů a zařízení pro nakládání s odpady. Text zákona proto musí být odpovídajícím způsobem upraven, tak aby mohl být elektronický systém připraven v souladu s legislativou, a bylo možné tyto agendy skutečně tímto způsobem efektivně provádět. Zároveň je třeba nastavit bližší podmínky přidělování identifikačních čísel zařízení a také povinnost jejich používání tak, aby tato čísla byla skutečně funkčně používána a umožňovala zamýšlené zjednodušení vedení evidence a ohlašování odpadů. Ve vztahu k ohlašování zařízení a nakládání s odpady je také nezbytné zrychlit proces zpracování dat, tak aby bylo možné účelně vyhodnocovat plány odpadového hospodářství a plnit reportingovou povinnost vůči Evropské komisi. 5.1.5 Zhodnocení rizika V případě, že nebudou ekoauditová novela a zákon o odpadech upraveny, nebude možné v praxi provádět změny, které ekoauditová novela zavádí, jednak z důvodů, že jediný možný způsob provádění hodnocení nebezpečných odpadů ve spolupráci několika pověřených osob bude protizákonný, či v případě evidence přepravy nebezpečných odpadů budou požadavky na povinné subjekty natolik náročné, že nebude možné z jejich strany postupovat souladu se zákonem. 5.2

Návrh variant řešení

5.2.1 Varianta 0 Zachování současně platného znění ekoauditové novely.

42

5.2.2 Varianta 1 Zrušení odpovídajících ustanovení zákona č. 169/2013 Sb. a jejich opětovná novelizace zákona č. 185/2001 Sb. v mírně pozměněné podobě, tak aby bylo možné tyto změny navrhované ekoauditovou novelou v praxi skutečně provádět. Hodnocení nebezpečných vlastností Návrh zavádí do zákona možnost, aby mohlo jedno hodnocení provádět více pověřených osob, což je v praxi téměř jediný způsob, kterým je hodnocení prováděno. Identifikační číslo zařízení Ukotvení vydávání identifikačního čísla do české legislativy, jedná se úkon, který je již v praxi prováděn, jen nemá legislativní oporu, a v zákoně č. 169/2013 Sb. nebyly upraveny všechny souvislosti, které by měly být upraveny na úrovni zákona. Ohlašování provozu zařízení Novelizační návrh odpovídá potřebě aktuálních informací o zařízení provozovaných v České republice, navrhuje proto zkrácení lhůty pro ohlášení zahájení, přerušení či ukončení provozu zařízení. Evidence přepravy nebezpečných odpadů Novela zohledňuje fungování současné praxe tak, že přepravu nebezpečných odpadů bude moci ohlašovat příjemce odpadu také za původce odpadu. Dále pak bude prodloužena doba pro zadání údajů o dokončení přepravy z jednoho na tři pracovní dny, a stejným způsobem bude prodloužena doba pro zadání údajů do Integrovaného systému ohlašovacích povinností v případě obnovení provozu po jeho přerušení. 5.3

Vyhodnocení nákladů a přínosů

5.3.1 Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Současné nastavení hodnocení nebezpečných odpadů neumožňuje spolupráci několika pověřených osob, která je však jediným způsobem, jak může být v současné době tato agenda realizována, jakákoliv budoucí praxe ale také nastavení elektronického systému bude muset být v rozporu se zákonem. V případě evidence přepravy nebezpečných odpadů jsou aktuálně nastavené požadavky na povinné subjekty natolik náročné, že nebude možné z jejich strany postupovat souladu se zákonem. Nebude existovat jednotný systém v přidělování identifikačních čísel a jejich používání pouze některými subjekty bude znamenat jejich faktickou zbytečnost. b) Varianta 1 Hodnocení nebezpečných vlastností Jedno hodnocení bude moci dle nové právní úpravy provádět více pověřených osob, což je vítaný a v praxi téměř jediný způsob, kterým je hodnocení prováděno, touto změnou dochází k odstranění rozporu mezi nezbytnou praxí a ne zcela vhodnou formulací zákona. Zavedením 43

nové právní úpravy tak nedojde k žádné změně administrativní a finanční zátěže, kterou provádění této agendy přináší. Identifikační číslo zařízení Oproti nastavení, které přináší ekoauditová novela by nemělo dojít k navýšení administrativní finanční zátěže. Pouze u provozovatelů zařízení, které doposud nemají přidělené identifikační číslo zařízení, budou muset na základě přechodného ustanovení jednorázově ohlásit příslušnému krajskému úřadu provoz zařízení. V tuto chvíli není možné odhadnout, kolik zařízení v současné době nemá přidělená identifikační čísla, jedná se o množství v řádu jednotek až desítek v každém kraji, přičemž mezi jednotlivými kraji se množství bude výrazně lišit v závislosti na tom, kdy daný kraj začal identifikační čísla přidělovat. Ohlášení proběhne v rámci Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, přičemž všechny subjekty, kterých se tato povinnost bude týkat, musí mít v současné době s ohledem na povinnost ohlašovat každoročně nakládání s odpady do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností přístup. Předpokládáme, že administrativní zátěž vznikne jak na straně provozovatele, tak i na straně krajského úřadu. Výše této zátěže bude závislá na rozsahu připravovaného prováděcího právního předpisu, ke kterému bude zpracováno hodnocení dopadů regulace, které se bude více zabývat danou problematikou. Ohlašování provozu zařízení U ustanovení, které upravuje ohlašování provozu zařízení obecně § 39 odst. 3, dojde ke zkrácení doby pro ohlášení ze dvou měsíců na 15 dní. Ke změně administrativní zátěže v tomto případě nedochází, protože náročnost celého úkonu se nemění, pouze se zajišťuje skutečná aktuálnost informací o provozu zařízení a to také v seznamu zveřejňovaném krajem, který je zároveň informací pro zákazníky daného zařízení. Dochází také k odstranění výjimky, která stanovovala, že zařízení, které zahájí provoz ke dni vydání souhlasu, nemusí podávat hlášení, a zároveň stanovovala povinnost ohlásit do patnácti dní, pokud zařízení ke dni vydání souhlasu s provozem zařízení provoz nezahájilo. Fakticky však taková výjimka přinášela větší zátěž, protože dle § 14 odst. 4 je možné vydat kolaudační souhlas až po vydání souhlasu s provozem zařízení a do doby vydání kolaudačního souhlasu není možné zahájit provoz. Každý provozovatel zařízení by tak musel hlásit dvakrát, jednou že provoz ke dni vydání souhlasu nezahájil a podruhé v okamžik zahájení provozu. Odstranění této výjimky tak fakticky administrativní zátěž snižuje. K navýšení zátěže dojde ve vztahu k hlášení o množství vybraných prostředků za uložení odpadů na skládky, protože doposud bylo toto hlášení zasíláno ministerstvu. Výše této zátěže bude stejně jako v předchozím bodě závislá na rozsahu připravovaného prováděcího právního předpisu, ke kterému bude zpracováno hodnocení dopadů regulace, které se bude více zabývat danou problematikou. Evidence přepravy nebezpečných odpadů V případě agendy evidence přepravy nebezpečných odpadů, která bude nově označována jako ohlašování přepravy nebezpečných odpadů by mělo dojít k výraznému snížení administrativní zátěže, protože bude umožněno, aby příjemce odpadu hlásil přepravu za původce. Tato změna představuje snížení administrativní zátěže ve dvou případech: 1. původce, který nemá povinnost podávat roční hlášení, tak nebude muset žádat o přihlašovací údaje do ISPOP Časová úspora je odhadována na straně původce cca 1 hodina, tzn. jednorázová finanční úspora cca 250 Kč (průměr za podnikatelskou sféru včetně odvodů a režie dle Metodiky 44

MPO). V případě, že by se dle aktuální legislativy tato povinnost dotkla cca 70 tis. drobných původců odpadů (například zdravotnická zařízení apod.), tak celková finanční úspora je odhadována na cca 17,5 mil. Kč. 2. původce nebude muset vyplňovat požadované formuláře a bude umožněno tuto činnost přenechat příjemci Předpokládáme, že příjemcem jsou osoby, které mají zkušenosti v daném oboru a tak vyplnění požadovaných formulářů pro ně bude jednodušší a časově méně náročné než pro osoby, jejichž hlavním oborem není odpadové hospodářství. Nedisponujeme daty pro odhad celkové úspory v tomto případě, pokud by ale drobní původci (například lékárna, která má nasmlouvaný měsíční odvoz odpadu) ušetřili měsíčně 10 minut, tak roční úspora při počtu cca 70 tis. by byla cca 35 mil. Kč (jedná se o velmi hrubý odhad). 5.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 7: Porovnání nákladů a přínosů Varianta

Stručný obsah

Přínosy

Hodnocení

Náklady

Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty Varianta 0

současný stav

administrativní zátěž spojená s evidencí přepravy NO zbytečně vysoké požadavky na evidenci dopravy - velmi krátké lhůty

*****

***

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

Varianta 1

změna v oblasti hodnocení NO a evidence přepravy

snížení administrativní zátěže spojené s evidencí přepravy NO

****

nastavení reálných lhůt pro nahlášení dopravy NO

***

snížení administrativní zátěže spojené s ohlašováním provozu zařízení

administrativní zátěž spojená se žádostí o identifikační číslo

*

* až ***

Územní samosprávné celky (obce, kraje) zahrnutí prováděných činností do legislativy identifikační číslo

**

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

45

administrativní zátěž spojená s vyřízením žádosti o identifikační číslo

*

5.4

Návrh řešení

5.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Doporučujeme přijmout Variantu 1, protože přináší do legislativy aktuální praxi, která funguje a nepředstavuje zbytečné navýšení administrativní zátěže podnikatelským subjektům, jejichž hlavní oborem není odpadové hospodářství.

46

6

Souhrn navrhovaných variant Varianta

Stručný obsah

Přínosy

Hodnocení

státní rozpočet - soulad POH krajů s POH ČR

1.

Varianta 1

změny v působnosti zákona, definicích, územní samosprávné celky hierarchii nakládání s soulad POH krajů s POH ČR odpady, obsahu POH a způsobu využívání a odstraňování odpadů životní prostředí - soulad POH krajů s POH ČR

2.

3.

4.

5.

Varianta 1

Varianta 1

Varianta 1

Varianta 1

zrušení možnosti sběru minerálních olejů v rámci zpětného odběru

****

****

životní prostředí - možnost sledovat pohyb této komodity

****

státní rozpočet (MŽP) úspora 1 licence v ISPOP (Kč)

350 tis.

podnikatelské subjekty (zpracovatelé) sjednocení srozumitelnost požadavků terminologie s nařízením Komise (EU) č. 493/2012, možnost MŽP - funkční nástroj pro uložit sankce vymáhání dat

zrušení výjimek pro životní prostředí knoflíkové baterie a přenosné BA v bezšňůrových el. splnění požadavků směrnice přístrojích 2006/66/ES

změna v oblasti hodnocení NO a evidence přepravy

****

cca 130 tis. *

* až *** * až *** ** *

- až *

-

cca 3 tis.

****

podnikatelské subjekty administrativní zátěž spojená se zasíláním zpráv o recyklační účinnosti

** až ***

podnikatelské subjekty navýšení nákladů na recyklaci - NiCd baterie mají na zpracovatelském trhu oproti Li-ion náhradám pozitivní hodnotu

**

podnikatelské subjekty administrativní zátěž spojená se žádostí o identifikační číslo

*

územní samosprávné celky administrativní zátěž spojená s vyřízením žádosti o identifikační číslo

*

***

*****

podnikatelské subjekty nastavení reálných lhůt pro nahlášení dopravy NO

***

47

koneční uživatelé

*

MŽP - náklady na zpracování doručených zpráv o recyklační účinnosti (Kč/ročně)

****

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

podnikatelské subjekty navýšení nákladů na ZO

Hodnocení

***

podnikatelské subjekty snížení administrativní zátěže spojené s evidencí přepravy NO

podnikatelské subjekty snížení administrativní zátěže spojené s ohlašováním provozu zařízení územní samosprávné celky zahrnutí prováděných činností do legislativy identifikační číslo

Náklady státní rozpočet - vydání přihlašovacích údajů ohlašovatelům (CENIA) státní rozpočet - kontrola POH krajů (Kč/10 let) podnikatelské subjekty získání přihlašovacích údajů do systému ISPOP podnikatelské subjekty vedení průběžné evidence (sedimenty, odpadní vody) podnikatelské subjekty roční hlášení (sedimenty) podnikatelské subjekty žádost o povolení územní samosprávné celky vydání povolení dle § 14 dalším subjektům

* až ***

**

7

Implementace doporučené varianty a vynucování

Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je Ministerstvo životního prostředí. Dalšími orgány veřejné správy, které dohlížejí nad dodržováním povinností vyplývajících z návrhu zákona, jsou obecní a újezdní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí. Vynucování zákonem stanovených povinností prostřednictvím pokut, případně i pomocí opatření ke zjednání nápravy, zajišťuje především Česká inspekce životního prostředí a v méně závažných případech i obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Dohled nad činností provozovatele kolektivního systému je svěřen Ministerstvu životního prostředí, které může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku uložit, aby provozovatel kolektivního systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu, nebo podat podnět Česká inspekci životního prostředí k zahájení řízení o uložení pokuty provozovateli kolektivního systému. Nezjednání nápravy nebo porušení některé ze zákonem stanovených povinností může vést také ke zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému. Pro zajištění dodržování stanovených povinností ze strany regulovaných subjektů je třeba doplnit skutkové podstaty správních deliktů v platném zákoně o odpadech týkající se provozovatelů kolektivních systémů v oblasti baterií a akumulátorů tak, aby se vztahovaly i na provozovatele kolektivních systémů v oblasti pneumatik. Nově je třeba stanovit skutkovou podstatu správního deliktu zpracovatele odpadních baterií nebo akumulátorů, který nezašle ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. Nově je nastavena kontrola plánů odpadového hospodářství krajů zejména s ohledem na jejich soulad s Plánem odpadového hospodářství České republiky a se zněním zákona o odpadech ve znění navrhovaného zákona. Nástrojem pro odhalování porušení pravidel stanovených navrhovaným zákonem je kontrola prováděná orgány veřejné správy (zejména obecními úřady obcí s rozšířenou působností a Českou inspekcí životního prostředí České republiky).

8

Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti regulace provede Ministerstvo životního prostředí v rámci zpětné vazby metodické činnosti vůči nižším orgánům veřejné správy, a to do tří let ode dne účinnosti navrhované právní úpravy.

9

Konzultace a zdroje dat

Data uvedená v materiálu byla získána na základě aktuálních konzultací s dotčenými subjekty nebo v rámci konzultací, které byly prováděny v rámci přípravy obdobného materiálu. 1. 2. 3. 4.

Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl, odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí Ing. Marek Livora Ph.D., odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí Ing. Tomáš Vávra, odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí Mgr. Martin Kusák, odbor legislativní, Ministerstvo životního prostředí 48

5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Ing. Martina Polčáková, CENIA, telefonická komunikace Ing. Jaromír Adamuška, odbor informatiky, Ministerstvo životního prostředí Ing. Karel Oliva, Ph.D., Kovohutě Příbram, telefonická komunikace Ing. Lubor Kašlík, Povodí Labe s.p. Mgr. Jiří Vajt, Povodí Vltavy s.p. Ing. Drahomíra Vítová, Povodí Ohře s.p. Ing. Petr Březina, Povodí Odry s.p. Ing. Vlastimil Krejčí, Povodí Moravy s.p. Bohumil Děd, Lesy České republiky s.p. Ing. Jiří Kubíček, Lesy České republiky s.p. PÍŠKOVÁ, M. Důvodová zpráva k návrhu novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 12. 8. 2013. 57 s. 16. PÍŠKOVÁ, M. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k návrhu věcného záměru zákona o bateriích a akumulátorech a o odpadních bateriích a akumulátorech. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 11. 9. 2013. 25 s. 17. Metodika měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, červen 2013. 29 s. 18. Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy. Praha: Ministerstvo vnitra, 2007. 18 s. Návrh novely zákona byl v termínu od 20. 10. do 20. 11. 2014 v mezirezortním připomínkovém řízení. V rámci tohoto procesu ministerstvo k důvodové zprávě obdrželo několik připomínek. Jednu z nich od kraje Vysočina, který požaduje podrobně rozpracovat rozsah činnosti krajského úřadu směrem ke katalogu zařízení a revizi zařízení včetně administrativního navýšení. Jelikož v současné době dochází k přípravě prováděcího předpisu, jehož obsahem bude katalog zařízení a revize zařízení, tak nejsme schopni nyní blíže určit administrativní zátěž. Další připomínky (MZe, MF) se týkaly administrativní zátěže krajských úřadů a původců odpadů v oblasti nakládání se sedimenty. Na základě konferenčního připomínkového řízení, které proběhlo na MŽP v úterý 25. 11. 2014, bylo stanoveno, že text návrhu bude doplněn o bod, jímž bude do zákona o odpadech vložen nový § 37 t, který s odkazem na zákon o ZPF a zákon o hnojivech bude umožňovat využívání sedimentů na zemědělské půdě bez splnění požadavků § 14 odst. 1 zákona o odpadech a bez povinnosti vést evidenci a podávat roční hlášení podle § 39 zákona o odpadech. Oproti současnému znění zákona nebude mít osoba, která sedimenty na zemědělské půdě využívá, žádné nové povinnosti, pokud nebude původcem sedimentů, kdy bude mít povinnost vést evidenci, to se však netýká případu, kdy využije jí vyprodukované sedimenty v rámci své vlastní činnosti, protože nedojde k naplnění definice odpadu. Jak již bylo uvedeno, novou povinnost bude mít původce sedimentů a to v podobě vedení evidence, a v případě, že v daném kalendářním roce vyprodukuje více než 100t odpadů, bude mít povinnost podat hlášení o produkci odpadů. Pokud bude od původce přebírat sedimenty jiná osoba než osoba, která je bude v souladu se zákonem o hnojivech využívat na zemědělské půdě, bude muset být provozovatelem zařízení pro nakládání s odpady. Tato podmínka se týká také využívání sedimentů na povrchu terénu (tedy dle dosavadní přílohy č. 9), kde se však většinou bude jednat o zařízení v režimu § 14 odst. 2 (pokud použití tohoto materiálu bude umožněno stavebním povolením), tedy bez nutnosti získat souhlas krajského úřadu. Tyto sedimenty budou muset být nově využívány v souladu s vyhláškou č. 294/2005 Sb. a jejími požadavky na využívání odpadů na povrchu terénu, která

49

však bude zmírněna tak, aby limity pro využití sedimentů na povrchu terénu zůstali obdobné současné příloze č. 9.

10 Seznam použitých zkratek CENIA

CENIA česká informační agentura životního prostředí

ISPOP

Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností

KÚ

MF

krajský úřad Metodika měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2013) Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy (Ministerstvo vnitra, 2007) Ministerstvo financí

MZe

Ministerstvo zemědělství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NO

nebezpečný odpad

OÚ

obecní úřad

OÚ ORP

obecní úřad obce s rozšířenou působností

POH

Plán odpadového hospodářství

ZO

zpětný odběr

Metodika MPO Metodika MV

B Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a vychází ze zásad uvedených v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod. Jedná se zejména o zásady uplatňování státní moci pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a ukládání povinností jen na základě zákona a v jeho mezích a při zachování základních práv a svobod (čl. 4 Listiny základních práv a svobod). Navrhovaná právní úprava respektuje práva uvedená v čl. 35 Listiny základních práv a svobod, a to právo na příznivé životní prostředí, právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů a povinnost při výkonu práv neohrožovat ani nepoškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. C Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právními předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Oblasti, která je předmětem navrhované právní úpravy, se obecně dotýká směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (tzv. rámcová směrnice o odpadech). Tato novela reaguje na formální upozornění Evropské komise a uvádí zákon o odpadech do souladu s touto směrnicí. Upravuje rovněž některé požadavky na nakládání s odpadními oleji. Nestanoví však, že pro

50

odpadní oleje musí být zajištěn zpětný odběr na základě principu rozšířené odpovědnosti výrobce. Zvláštní právní úprava pro odpadní pneumatiky nebyla na úrovni EU přijata. Oblast odpadních baterií a akumulátorů upravuje specificky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS. Na tuto směrnici navazuje nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, přičemž navrhovaný zákon má kromě jiného za cíl zajistit adaptaci zákona o odpadech na toto nařízení. Směrnice 2006/66/ES byla novelizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/56/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, pokud jde o uvádění na trh přenosných baterií akumulátorů obsahujících kadmium, které jsou určené do bezšňůrových elektrických nástrojů, a knoflíkových článků s nízkým obsahem rtuti, a kterou se zrušuje rozhodnutí Komise 2009/603/ES. Cílem navrhovaného zákona je zajistit transpozici této směrnice, která se týká především časového omezení platnosti výjimek ze zákazu uvádět na trh některé baterie nebo akumulátory obsahující vyšší než povolené množství rtuti nebo kadmia. Navrhovaná právní úprava je s uvedenými předpisy i s právem Evropské unie jako celkem plně v souladu. Dále navrhovaná právní úprava zajišťuje adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES. Do zákona o odpadech se doplňují ustanovení o podmínkách provozu zařízení na recyklaci lodí a související kompetenční a sankční ustanovení. Předkládaný návrh zákona též zajišťuje adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 660/2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Na základě požadavků daného nařízení se do zákona o odpadech doplňuje kompetence České inspekce životního prostředí ke zpracovávání plánů kontrol přepravy odpadů podle tohoto nařízení a kompetence Ministerstva životního prostředí k jejich schvalování. Na oblast navrhované právní úpravy se nevztahuje žádná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. D Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí Hospodářské a finanční dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a podnikatelské prostředí a dopady na životní prostředí jsou podrobněji řešeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Nepředpokládá se ani negativní dopad na rovné postavení mužů a žen. Platná právní úprava ani navrhované řešení nezakládají v žádném ohledu nerovnost, která by odporovala zákazu diskriminace z jakéhokoliv důvodu. Návrh nepřináší výrazné finanční dopady na povinné osoby. Ve vztahu k zavedení odpadového režimu pro některé odpady, které doposud byly vyloučeny z působnosti zákona o odpadech, dojde k mírnému navýšení administrativní zátěž. Již ekoauditová novela snižovala finanční náročnost na straně osob provádějících evidenci přepravy nebezpečných odpadů, to je současným návrhem zachováno, přičemž aktuální návrh je ještě méně administrativně náročný. 51

Nakládání s odpady v režimu zákona o odpadech má vždy pozitivní vliv na kontrolovatelnost tohoto nakládání, zaručuje tak vysokou ochranu životního prostředí. Elektronizace provádění hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a evidence přepravy nebezpečných odpadů přispívají k transparentnosti a kontrolovatelnosti provádění těchto činností a snižuje možnosti obcházení legislativy upravující nakládání s nebezpečnými odpady, jež může mít velmi závažný dopad na životní prostředí. V tomto ohledu předkládaný návrh nijak nesnižuje účinnost původní novelizace. Dopad návrhu na životní prostředí je tak velmi pozitivní. E Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Předkládaný návrh zákona zachovává pozitivní dopad, který přináší provádění agend hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a ohlašování přepravy nebezpečných odpadů prostřednictvím ISPOP na ochranu osobních údajů. V současné době jsou dokumenty vztahující se k těmto agendám zasílány správním úřadům poštou či datovou schránkou, přístup k údajům z těchto dokumentů mají tak všechny osoby na daných správních úřadech zpracovávajících běžnou poštovní agendu. Nově budou mít k těmto údajům přístup vždy pouze příslušné úřední osoby. F Zhodnocení korupčních rizik Lze konstatovat, že předkládaný návrh zákona nevyvolává korupční rizika. II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K Čl. I K bodu 1 (§ 2 odst. 1 písm. a) Upravuje se text ustanovení o působnosti zákona o odpadech ve vztahu k odpadním vodám tak, aby odpovídal textu rámcové směrnice, vyjmutí se bude vztahovat na odpadní vody, na něž dopadá právní úprava jiných právních předpisů. K bodu 2 (§ 2 odst. 1 písm. b) S ohledem na soulad s rámcovou směrnicí se v § 2 odst. 1 ruší vyjmutí z působnosti pro odpady drahých kovů. K bodu 3 Za účelem zajištění adaptace na nařízení Komise (EU) č. 1357/2004, kterým se nahrazuje příloha III rámcové směrnice o odpadech, se v § 2 odst. 1 písm. d) a h), § 4 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 1, 5 a 6 písm. a) a § 13 odst. 2 písm. a) odkaz na přílohu 2 nahrazuje odkazem na dané evropské nařízení. S touto změnou souvisí zrušení přílohy č. 2 (bod 51) K bodu 4 (§ 2 odst. 1 písm. f) Vyjmutí z působnosti zákona o odpadech týkající se plastických trhavin, výbušnin a munice se upravuje tak, aby text neumožňoval odlišný výklad než text rámcové směrnice. Zároveň byly s ohledem na význam těchto slov v českém jazyce a souvislost s dalšími právními předpisy upraveny použité termíny. 52

K bodům 5 a 30 (§ 2 odst. 1 písm. h) a § 37t) Pro dosažení souladu s rámcovou směrnicí se ruší vyjmutí z působnosti pro sedimenty vytěžené z vodních nádrží a koryt vodních toků vyhovující limitům znečištění v příloze č. 9 k zákonu, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů. Zároveň se doplňuje § 37t, který jednoznačně upravuje povinnosti při nakládání s odpadními kaly a zamezuje dvojímu vedení evidence a hlášení v případě sedimentů využívaných na zemědělském půdním fondu. K bodu 6 (§ 4 odst. 1 písm. e) Do definice nakládání s odpady se doplňuje také činnost obchodování s odpady. K bodu 7 (§ 4 odst. 1 písm. m) Definice sběru odpadů se doplňuje tak, aby obdobně jako definice v rámcové směrnici zahrnovala také předběžné třídění a skladování odpadů. K bodu 8 (§ 4 odst. 1 písm. n) V souladu s rámcovou směrnicí se doplňuje definice tříděného sběru. K bodu 9 (§ 4 odst. 1 písm. z) V návaznosti na rámcovou směrnici se mění definice obchodníka s odpady tak, aby zahrnovala také osoby, které nemají odpad v držení. K bodu 10 (§ 4 odst. 2 písm. f) V zájmu dosažení plného souladu s rámcovou směrnicí se doplňuje definice předcházení vzniku odpadu. K bodům 11 až 14 (§ 6 a 9) Zejména s ohledem na elektronizaci provádění hodnocení nebezpečných vlastností odpadu je v textu § 6 a § 9 třeba doplnit výslovné vyjádření, že hodnocení nebezpečných vlastností odpadu může být prováděno více pověřenými osobami. V § 9 odst. 1 se upravuje vydávání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu a sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností, prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. K bodu 15 (§ 9 odst. 6) Doplňuje se zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví stanovit vyhláškou obsah sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností. V současné době je zmocnění nastaveno pouze na osvědčení, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti, podoba sdělení není dle současné právní úpravy zřejmá. K bodům 16 a 17 (§ 9a) Ustanovení upravující podmínky odchýlení se od hierarchie nakládání s odpady se doplňuje tak, aby bylo zřejmé, že se posuzováním životního cyklu sleduje cíl nalezení nejlepšího výsledku z hlediska životního prostředí. Dále se doplňuje nový odstavec 3, který zapracovává úvodní články směrnice, které umožňují větší pochopení zásad, které je nezbytné do uplatňování hierarchie promítnout. K bodům 18 a 19 (§ 18 odst. 5 a 11) 53

V § 18 odst. 5 se vymezují možné způsoby bezhotovostní platby za vymezené druhy odpadů. Nově bude možná pouze úhrada převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu. Zmocňovací ustanovení § 18 odst. 11 se upravuje v návaznosti na tuto změnu a současně se celkově zpřesňuje. K bodům 20 a 31 (§ 29 odst. 2 a § 38 odst. 1 písm. a) V návaznosti na usnesení vlády ze dne 30. ledna 2013 č. 72 k tzv. ekouauditu je navrhováno vyřazení minerálních olejů z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru. K bodu 21 (§ 31a odst. 1 písm. a) Směrnice 2013/56/EU pozměňující směrnici 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a zrušení směrnice 91/157/EHS omezuje dobu použití výjimky ze zákazu uvádět na trh baterie nebo akumulátory obsahující více než 0,0005 % hmotnostních rtuti pro knoflíkové články s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní do 1. října 2015. Z toho důvodu je navrhováno zrušení příslušné části ustanovení s odloženou účinností od 1. října 2015. K bodu 22 (§ 31a odst. 2 a 3) Směrnice 2013/56/EU omezuje dobu použití výjimky ze zákazu uvádět na trh přenosné baterie nebo akumulátory obsahující více než 0,002 % hmotnostních kadmia pro přenosné baterie a akumulátory určené pro použití bezšňůrových elektrických nástrojích do 31. prosince 2016. Z toho důvodu je navrhováno vypuštění písmene c) s odloženou účinností od 1. ledna 2017. Zároveň se z návětí odstraňuje výjimka pro přenosné baterie nebo akumulátory, které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropské unie před 27. zářím 2008, neboť tuto situaci bude řešit přechodné ustanovení v bodě 2 k navrhovanému zákonu, které vychází z nové úpravy ve směrnici 2013/56/EU. Změna v § 31a odst. 3 reaguje na rozšířené znění čl. 11 směrnice 2006/66/ES ve znění směrnice 2013/56/EU, který upravuje vyjímání odpadních baterií a akumulátorů. K bodu 23 (§ 31a odst. 5) Platné znění § 31a odst. 5 vycházelo z toho, že zákazy uvádění baterií nebo akumulátorů na trh podle § 31a odst. 1 stanovila směrnice 2006/66/ES od 26. září 2008. Navrhovaným zákonem se však zrušením stávajících výjimek stanoví s účinností od 1. října 2015, resp. 1. ledna 2017 další zákazy uvádění baterií nebo akumulátorů na trh. Podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2006/66/ES ve znění směrnice 2013/56/EU je přitom možné baterie a akumulátory, které byly uvedeny na trh v souladu s právními předpisy přede dnem použitelnosti příslušných zákazů, prodávat až do vyčerpání zásob. Z toho důvodu se datum 26. září 2008 v § 31a odst. 5 vypouští s tím, že výjimku z povinnosti stáhnout z trhu baterie a akumulátory nevyhovující příslušným zákazům, jestliže byly uvedeny na trh před účinností těchto zákazů, bude upravovat přechodné ustanovení v bodě 2 k navrhovanému zákonu. K bodu 24 (§ 31j odst. 3) Ustanovení § 31j odst. 3 je třeba přizpůsobit z hlediska terminologie právní úpravě EU, kde se hovoří o minimální recyklační účinnosti procesů recyklace (srov. nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES).

54

K bodu 25 (§ 31j odst. 6) Jelikož pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů stanoví s účinností od 1. ledna 2014 přímo použitelný předpis EU – nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, je třeba zrušit zmocnění k vydání vyhlášky ministerstva za účelem stanovení pravidel pro výpočet účinnosti procesů materiálového využití odpadních baterií a akumulátorů a nahradit je odkazem na toto nařízení. K bodu 26 (§ 32 odst. 1 písm. a) Definice kalu pro účely dané části zákona se upravuje tak, aby bylo jednoznačné, že v tomto případě jedná o kaly organického původu. S ohledem na dosavadní znění bodu 3 definice neplnila účel, kterým je jednoznačné určení kalu, který může být za splnění dalších podmínek této části zákona používán na zemědělské půdě. K bodům 27 a 28 (§ 32 odst. 1 písm. a) V roce 2010 došlo na základě transpozice rámcové směrnice ke změně definice původce odpadů. Adekvátně však nebyla změněna ustanovení upravující používání kalů na zemědělské půdě a omylem tak došlo k narušení základního principu používání kalů na zemědělské půdě tedy předání jednoznačně určitelného kalu s konkrétními vlastnostmi, který má původ v jedné konkrétní čistírně odpadních vod, na předem vymezené pozemky. Text návrhu uvádí tento princip do původní podoby, tak jak platil od roku 2002 do roku 2010. K bodu 29 (§37s odst. 3 písm. e) Jde o legislativně technickou úpravu. K bodům 30, 40, 46, 49 a 49 (§ 37u, § 37v, § 37w, § 66 odst. 3 a § 72 odst. 3 písm. b), § 76 odst. 1 písm. m) a § 78 odst. 2 písm.y) Text návrhu adaptuje zákon o odpadech na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES. Vyjasňuje se, že v případě zařízení na recyklaci lodí dle nařízení se jedná o zařízení na využívání nebo odstraňování odpadu dle zákona o odpadech. Je však doplněn specifický postup vydávání žádosti, kdy je v rámci řízení o žádosti o vydání souhlasu požadováno vyjádření Ministerstva dopravy a krajské hygienické stanice. Dále se doplňuje procesní úprava schvalování Plánu recyklace lodi, který je nařízením pro recyklaci jednotlivých lodí vyžadován. Rovněž se doplňuje kontrolní kompetence inspekce a kompetence krajského úřadu ke schválení plánu recyklace lodi K bodu 30 (§ 37t) Text § 37t stanoví podmínky pro některé způsoby využívání sedimentů vytěžených z koryt vodních toků a nádrží. Jednak se vymezuje povinnost využívat tyto sedimenty na zemědělském půdním fondu pouze v souladu se zvláštními právními předpisy. Zároveň je jednoznačně stanoveno, že tento způsob využívání je využíváním v souladu s § 14 odst. 2, které nevyžaduje povolení krajského úřadu. Zároveň je pro sedimenty využívané na zemědělském půdním fondu stanovena výjimka z povinnosti vést odpadovou evidenci a podávat hlášení a to jak pro původce tak osobu, která tyto sedimenty na zemědělském půdním fondu využije. Dále je stanoveno, že sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží je možné využívat na povrchu terénu a rovněž k zavážení podzemních prostor pouze za splnění požadavků stanovených vyhláškou č. 294/2005 Sb. To, že budou obecné podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu vztaženy také na zavážení podzemních prostor, odpovídá 55

předchozí regulaci v příloze č. 9 zákona. Ustanovení dále specifikuje, že jako stavební materiál je možné sedimenty využívat pouze za splnění podmínek pro stavební materiály stanovené jinými právními předpisy. K bodu 32 (§ 39 odst. 3 a 4) S ohledem na zrušení odpovídajícího novelizačního bodu v zákoně č. 169/2013 Sb. je třeba text odstavce 3 nově zavést, tak aby bylo možné k němu navázat přechodné ustanovení. Z důvodu zajištění souladu s rámcovou směrnicí o odpadech se do odstavce 3 rovněž doplňuje ohlašovací povinnost dopravců odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadu podle § 12 odst. 3. Tuto povinnost obsahuje dosud účinná právní úprava v zákoně o odpadech, a nejedná se tedy o stanovení nové povinnosti. Text odstavce 4 je oproti verzi ve znění zákona č. 169/2013 Sb. upraven tak, aby bylo zřejmé, že pouze stav vytvořené finanční rezervy je třeba dokládat výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky. Návrh znění § 39 odst. 3 nově zkracuje termín pro hlášení o zařízení a to ze dvou měsíců na patnáct dní. Touto změnou se zajišťuje aktuálnost informací o provozu zařízení pro nakládání s odpady v České republice. Dále je odstraněna výjimka z, povinnosti ohlašovat zařízení pro zařízení, které zahájí provoz ke dni vydání souhlasu, zároveň se odstraňuje povinnost ohlásit do patnácti dnů, pokud zařízení ke dni vydání souhlasu s provozem zařízení provoz nezahájilo. Taková výjimka přinášela větší zátěž, protože dle § 14 odst. 4 je možné vydat kolaudační souhlas až po vydání souhlasu s provozem zařízení a do doby vydání kolaudačního souhlasu není možné zahájit provoz. Každý provozovatel zařízení by tak musel hlásit dvakrát, jednou, že provoz ke dni vydání souhlasu nezahájil a podruhé v okamžik zahájení provozu. Dále se do odstavce 4 doplňuje povinnost zasílat hlášení o poplatcích za ukládání odpadů na skládky. V tomto případě se jedná o převod statistických zjišťování z nařízení vlády o statistických zjišťováních do resortních předpisů na základě usnesení vlády České republiky č. 634 ze dne 29. srpna 2012 č. 634 k Záměru zefektivnění výkonu státní statistické služby. K bodu 33 a 43 (§ 39 odst. 6 až 14, § 72 odst. 1 písm. j) Povinnost, která měla být zavedena odstavcem 6 ve znění zákona č. 169/2013 Sb., bude zjednodušena tak, že obce nebudou muset zasílat údaje o provozovaných sběrných dvorech krajskému úřadu, ale ve vyhlášce č. 383/2001 Sb. bude náležitě upraven formulář pro podávání hlášení dle § 39 odst. 2 tak, aby tyto údaje byly zasílány za kalendářní rok společně s ročním hlášením o produkci a nakládání s odpady. Zároveň bude zrušena povinnost ministerstva zveřejňovat údaje o sběrných dvorech, k jejichž provozu se nevydává souhlas podle § 14 odst. 1. S ohledem na zrušení odpovídajícího novelizačního bodu v zákoně č. 169/2013 Sb. je dále třeba nově zavést odstavce 7 a 9. V odstavci 7 byla zkrácena lhůta pro zaslání zpracovaných údajů. Důvodem je potřeba dřívějšího zpracování dat, aby bylo možné vyhodnocovat plány odpadovému hospodářství a plnit reportingovou povinnost. V textu odstavce 8 byly oproti verzi ve znění zákona č. 169/2013 Sb. upraveny některé textové nepřesnosti přetrvávající již od dřívější novelizace. Zároveň bude ministerstvu uloženo zajistit přístup Českému statistickému úřadu k hlášením podávaným ze strany původci odpadů a oprávněnými osobami tak, aby mohl Český statistický úřad tato data v případě potřeby využít. V návaznosti na výše odůvodněné změny v odstavci 6 bylo oproti znění dle zákona č. 169/2013 Sb. nutné vypustit odkaz na tento odstavec. Obdobně jak v předchozím bodě je zde ministerstvu uloženo zajistit přístup Českému statistickému úřadu k údajům z hlášení o zařízeních k nakládání s odpady. S ohledem na změnu odstavce 6 bylo třeba upravit zmocnění k vydání vyhlášky.

56

Zákon č. 169/2013 Sb. zavedl jednoznačnou povinnost označovat zařízení identifikačním číslem zařízení. Na úrovni zákona však nebyly dostatečně nastaveny povinnosti jak na straně krajských úřadů, které tato identifikační čísla přidělují, tak na straně původců a provozovatelů zařízení, kteří musí tato identifikační čísla při plnění povinností dle této části zákona používat. S ohledem na zrušení odpovídajícího novelizačního bodu v zákoně č. 169/2013 Sb. je třeba text odstavce původního odstavce 14 nově zavést, zároveň byl částečně opraven, aby lépe odpovídal původnímu účelu. K bodu 34 (§ 40) S ohledem na skutečnost, že se v případě zadávání údajů o přepravě do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností jedná fakticky o ohlašování přepravy nebezpečných odpadů, je oproti současnému znění zákona o odpadech změněno označení této agendy. Nastavení systému elektronického ohlašování bylo oproti podobě ve znění zákona č. 169/2013 Sb. zjednodušeno. Některé požadavky aktuálního nastavení, jako je například povinnost potvrdit dokončení přepravy během jednoho dne, či stejný termín pro doplnění údajů do systému v případě jeho výpadku a opětovného zahájení provozu. Dále je jednodušeji upraven postup v případě přerušení provozu integrovaného systému ohlašovacích povinností. Dle aktuálního návrhu může za odesílatele povinnost ohlášení přepravy nebezpečných odpadů nově splnit příjemce odpadů. K bodu 35 (§ 41a) V zájmu přehlednosti a s ohledem na přípravu Programu předcházení vzniku odpadu jsou do zákona vloženy požadavky na obsah Programu předcházení vzniku odpadu. Zároveň se vymezuje způsob jeho zveřejnění a vyhodnocování. K bodům 36 až 38 (§ 42 až 44) S ohledem na požadavky na obsah plánů odpadového hospodářství, které stanoví rámcová směrnice je změněn text § 42 odstavce 5 písm. f) v tom smyslu, že závazná část plánu musí obsahovat cíle pro přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí. Dále jsou nově v zákoně vymezeny požadavky na obsah analytické části Plánu odpadového hospodářství České republiky. Odpovídající změny jsou provedeny také v § 43 u plánů odpadového hospodářství krajů. U krajských plánů odpadového hospodářství je nově nastaven způsob kontroly obsahu ze strany Ministerstvy životního prostředí s ohledem na soulad těchto plánů s Plánem odpadového hospodářství. Odpovídajícím způsobem byla doplněna také struktura plánu odpadového hospodářství obce. K bodu 39 (§ 45) Změna textu má pouze technický charakter, upravuje ustanovení tak, aby bylo jednoznačné, že omezení technického zabezpečení skládek se týká pouze jeho zpoplatnění. K bodu 40 (§ 66 odst. 3) Doplňují se skutkové podstaty správních deliktů ve vztahu k provozu zařízení na recyklaci lodí. K bodu 41 (§ 66 odst. 7) Za účelem zajištění vynutitelnosti povinnosti stanovené nařízením Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, 57

se doplňuje nová skutková podstata správního deliktu, jehož se dopustí fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo právnická osoba, která jako zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů nezašle ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. Výše sankce je zvolena s ohledem na článek 25 směrnice 2006/66/ES, který požaduje, aby členské státy stanovily pravidla pro sankce za porušování vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijaly všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Povinnost zasílat zprávu o recyklační účinnosti je základním nástrojem pro ověřování plnění základní povinnosti, která ze směrnice vyplývá a tou je zajištění minimální recyklační účinnosti procesů recyklace. Dosažení odpovídající úrovně recyklační účinnosti je velmi nákladné, což by mohlo povinné osoby motivovat k obcházení povinnosti podávat zprávu o recyklační účinnosti a tedy o tom, jakým způsobem a zda dochází ke splnění povinnosti dané novým §31j odstavec 3. Sankce musí být proto dostatečně vysoká, aby povinné subjekty od takového jednání odrazovala. Zároveň neinformování o úrovni recyklační účinnosti nemá přímý dopad na životní prostředí, maximální výše byla proto zvolena výrazněn nižší než je tomu v případě ostatních sankčních ustanovení zákona o odpadech. K bodům 42 a 45 (§ 72 odst. 1 písm. i) a q) V návaznosti na nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, se upravují kompetence ministerstva, které bude plnit úlohu příslušného orgánu dle tohoto nařízení. K bodu 44 (§ 72 odst. 1 písm. j) Doplňuje se kompetence ministerstva vést seznam dopravců. odpadů. Podle dosud účinné právní úpravy v zákoně o odpadech náleží ministerstvu kompetence zpracovávat a vést souhrnnou evidenci o dopravcích odpadů. K bodu 46 (§ 72 odst. 3) V návaznosti na změnu u plánu odpadového hospodářství kraje, se doplňuje kompetence ministerstva posuzovat návrhy plánů odpadového hospodářství krajů. Dále se doplňují kompetence ve vztahu k adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 ze dne 15. května 2014 kde se doplňuje, že ministerstvo schvaluje plány kontrol přeprav vypracované Českou inspekcí životního prostředí. Dále se doplňuje kompetenční ustanovení, že ministerstvo je příslušným orgánem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES. K bodu 47 (§ 76 odst. 1 písm. g) Z důvodu adaptace na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 se zavádí povinnost České inspekce životního prostředí zpracovávat plán kontrol přepravy odpadů podle tohoto předpisu. K bodu 49 a 50 (§ 76 odst. 1 písm. l) a § 78 odst. 2 písm. y) Doplňují se kompetenční ustanovení České inspekce životního prostředí a krajských úřadů ve vztahu k nařízení o recyklaci lodí. 58

K bodům 48 a 49 (§ 82 odst. 3) Jak měl již měnit zákon č. 169/2013 Sb. povinnost zasílat roční zprávy o bateriích, údaje o stavu finanční rezervy, a volné kapacitě skládky, a o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů bude nově prováděna prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. Stejným způsobem bude zasíláno také hlášení o vybraných poplatcích za ukládání odpadů na skládku. K bodům 50 až 55 (přílohy č. 3, 4 a 12, zrušení příloh č. 2 a 9) Ve vymezení způsobů využívání a nakládání je třeba textově uvést do souladu s rámcovou směrnicí, zejména je třeba doplnit poznámky, k některým způsobům využívání a odstraňování. Poznámku ke kódu využívání R1 má Česká republika provedenu samostatně v příloze č. 12 zákona o odpadech. V textu této přílohy je třeba provést drobnou úpravu textu tak, aby se nižší minimální účinnost vztahovala na zařízení nejen odsouhlasená, ale také provozovaná před 1. lednem 2009. Příloha č. 2 se zrušuje v rámci adaptace na nařízení komise (EU) č. 1357/2014, kterým se nahrazuje příloha III rámcové směrnice o odpadech. Příloha č. 9 se zrušuje v návaznosti na vypuštění § 2 odst. 1 písm. h).

K čl. II K bodu 1 Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu zdravotnictví se ukládá do doby, kdy budou muset žadatelé o hodnocení a pověřené osoby postupovat prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností přidělit pověřeným osobám přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. K bodu 2 Přechodným ustanovením je prováděn čl. 6 odst. 2 směrnice 2006/66/ES ve znění směrnice 2013/56/EU, podle kterého mohou být baterie a akumulátory, které nesplňují požadavky této směrnice, avšak byly uvedeny na trh přede dnem použitelnosti příslušných zákazů, prodávány až do vyčerpání zásob. Navrhované přechodné ustanovení pokrývá jak nové zákazy pro knoflíkové články obsahující více než 0,0005 % a méně než 2 % hmotnostních rtuti a přenosné baterie nebo akumulátory určené pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, účinné od 1. října 2015, resp. 1. ledna 2017, tak i stávající zákazy podle § 31a odst. 1 účinné již od přijetí této právní úpravy v zákoně o odpadech, pro které je v souladu se směrnicí 2006/66/ES rozhodným datem 26. září 2008 K bodu 3 Protože se v případě zasílání požadovaných údajů jedná o data za kalendářní rok, je nezbytné, aby povinné obce měly možnost tato data po celý kalendářní rok v požadovaném rozsahu sbírat. Povinnost hlášení, tak může být splněna až za rok 2016, přičemž toto hlášení musí být zasláno do 15. února 2017. K bodu 4

59

Již v současné době krajské úřady přidělují identifikační čísla zařízení. Ač tato čísla byla přidělena ještě před účinností tohoto zákona, je třeba je považovat za identifikační čísla ve smyslu § 39 odst. 10 zákona o odpadech ve znění tohoto zákona. K bodu 5 S ohledem na skutečnost, že ne všechna zařízení mají přiděleno identifikační číslo zařízení, přičemž v řadě případů nemají v současné době krajské úřady informace o existenci všech provozovaných zařízení, je třeba, aby provozovatelé zařízení, která nemají identifikační číslo zařízení přidělené, ohlásili krajskému úřadu provoz takovéhoto zařízení, a aby jim bylo identifikační číslo přiděleno. Zároveň je třeba odpovídajícím způsobem posunout povinnost používat identifikační čísla zařízení při vedení evidence a ohlašování. K bodu 6 Osobám, kterým je uložena povinnost zaslat ministerstvu evidenci tzv. kontaminovaných zařízení, je umožněno splnit tuto povinnost do 30. června 2016.

lehce

K bodu 7 V rámci přípravy elektronického systému, jehož prostřednictvím bude hlášení přepravy nebezpečných odpadů prováděno, je nezbytné umožnit přechodné období, v němž bude možné plnit povinnosti spojené s přepravou nebezpečných odpadů oběma způsoby, aby mohlo dojít k dostatečnému odzkoušení funkčnosti systému, bez zvýšených nákladů u povinných subjektů. K bodu 8 Daným přechodným ustanovením je u plánů odpadového hospodářství zajištěna kontinuita s platnou právní úpravou. K bodu 9 V souvislosti s navrhovaným vyřazením minerálních olejů z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, se v přechodném stanoví, že roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru olejů za uplynulý kalendářní rok se zpracovává naposledy za rok 2014. Údaje za část roku 2015 do nabytí účinnosti navrhovaného zákona nemají pro ministerstvo význam, proto je zákon (v podobě jakési „dílčí“ roční zprávy) nebude vyžadovat.

K Čl. III S ohledem na přehlednost je třeba v zákoně č. 169/2013 Sb. zrušit všechny body, které mají nabýt účinnosti k 1. lednu 2016, odpovídající změny budou v zákoně o odpadech zavedeny tímto zákonem s novou účinností a v potřebných případech s odpovídajícími přechodnými ustanoveními.

K Čl. IV S ohledem na nezbytnost pokud možno nejrychlejšího splnění požadavků evropského práva a zároveň na dobu potřebnou k projednání návrhu tohoto zákona je navrženo nabytí účinnosti 60

zákona na 1. červen 2015. Výjimku představují body, které upravují výjimky z uvádění baterií a akumulátoru na trh, konkrétně body 21 a 23, který v souladu se směrnicí 2013/56/EU nabývá účinnosti dnem 1. října 2015, a bod 22 (§ 31a odst. 2), který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, a body 11 až 14, 32, 33 (§ 39 odst. 6 až 10 a 12) a 34, které, s ohledem na nezbytnost přípravy elektronických systémů na tuto agendu nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016.

V Praze dne 23. února 2015

Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r. předseda vlády

Mgr. Richard Brabec, v.r. ministr životního prostředí

61

Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, s vyznačením navrhovaných změn §2 Působnost zákona (1) Zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou a) odpadních vod2), a)

odpadních vod2) v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy61),

_________________ 2) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 61) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

b) odpadů drahých kovů4), cb) radioaktivních odpadů5), dc) mrtvých těl zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem vymýcení nákazy zvířat odstraňovaných v souladu se zvláštním právním předpisem6), e d) exkrementů, nejedná-li se o vedlejší produkty živočišného původu podle odstavce 2 písm. c), slámy a jiných přírodních látek pocházejících ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62) a které se využívají v zemědělství a lesnictví v souladu se zvláštním právním předpisem7) nebo k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí ani neohrožují lidské zdraví, f e) nezachycených emisí látek znečišťujících ovzduší51), oxidu uhličitého zachyceného za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur a uloženého v těchto strukturách v souladu s jiným právním předpisem52) nebo oxidu uhličitého zachyceného za účelem výzkumu, vývoje nebo zkoušení nových výrobků a postupů a uloženého v úložišti s kapacitou nižší než 100 kilotun, g) odpadů plastických trhavin, výbušnin a munice9), gf) vyřazených výbušnin a vyřazeného střeliva9), _________________ 9) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 62) Nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.

h g) vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 k tomuto zákonu, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů9a), ig) sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62). (2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, vztahuje se tento zákon na nakládání a) s těžebním odpadem9b), b) s nepoužitelnými léčivy a návykovými látkami10),

c) s vedlejšími produkty živočišného původu6). §4 Další základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) nebezpečným odpadem - odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62), b) komunálním odpadem - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, c) odpadem podobným komunálnímu odpadu - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, d) odpadovým hospodářstvím - činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností, e) nakládáním s odpady - obchodování s odpady, shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů, f) zařízením - technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby, g) shromažďováním odpadů - krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady, h) skladováním odpadů - přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním, i) skládkou - zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem21) a provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu, včetně zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstraňování vlastních odpadů a zařízení určeného pro skladování odpadů s výjimkou skladování odpadů podle písmene h), j) první fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) k odstraňování odpadů jejich ukládáním na nebo pod úrovní terénu, k) druhou fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) k případnému využívání odpadů při uzavírání a rekultivaci skládky, l) třetí fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) neurčeného k nakládání s odpady za účelem zajištění následné péče o skládku po jejím uzavření, m) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění, m) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných osob včetně jejich předběžného třídění a předběžného skladování za účelem jejich přepravy do zařízení na zpracování odpadu, n) tříděným sběrem - sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu, kategorie a charakteru odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování, n o) výkupem odpadů - sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu, o p) úpravou odpadů - každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností,

2

p q) opětovným použitím - postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny, q r) využitím odpadů - činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle § 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů využití odpadů r s) přípravou k opětovnému použití - způsob využití odpadů zahrnující čištění nebo opravu použitých výrobků nebo jejich částí a kontrolu provedenou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu spočívající v prověření, že použitý výrobek nebo jeho část, které byly odpady, jsou po čištění nebo opravě schopné bez dalšího zpracování opětovného použití, s t) materiálovým využitím odpadů - způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie, t u) recyklací odpadů - jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál, u v) odstraněním odpadů - činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů odstranění odpadů, v w) zpracováním odpadů - využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů, w x) původcem odpadů - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu, x y) oprávněnou osobou - každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů12), z) obchodníkem - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které nakupují nebo prodávají odpad a jednají přitom na vlastní odpovědnost, včetně osob, které nemají odpady skutečně v držení, (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) uvedením výrobku na trh v České republice (dále jen „uvedení na trh“) - první úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice jeho výrobcem nebo osobou, která jej nabyla z jiné členské země Evropské unie. Za uvedení na trh se považuje též dovoz výrobku, b) uvedením výrobku do oběhu - každé úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice po jeho uvedení na trh, c) dovozem výrobku - propuštění výrobku ze země mimo Evropských společenství na území České republiky do celního režimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití, d) distributorem - ten, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení výrobku na trh, e) konečným uživatelem - právnická nebo fyzická osoba užívající výrobek, na který se vztahuje povinnost zpětného odběru, před ukončením jeho životnosti, před jeho odevzdáním do místa zpětného odběru nebo odděleného sběru.,

3

f) předcházením vzniku odpadu - opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, která omezují 1. množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků, 2. nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví, nebo 3. obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích. §6 (1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, pokud a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62), b) je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad, nebo c) je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Katalogu odpadů jako nebezpečný. (2) V případě, že se původce odpadů nebo oprávněná osoba domnívají, že odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po úpravě nemá žádnou z nebezpečných vlastností a mají v úmyslu s ním nakládat jako s odpadem kategorie ostatní, jsou povinni požádat pověřenou osobu nebo osoby podle § 7 odst. 1 o hodnocení nebezpečných vlastností. V případě, že má Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) důvodnou pochybnost, že původce odpadu nebo oprávněná osoba odpad správně zařadili, může původci odpadu nebo oprávněné osobě rozhodnutím uložit povinnost požádat pověřenou osobu podle § 7 odst. 1 o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. (3) Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným, i když splňuje podmínky uvedené v odstavci 1. (4) Pokud původce nebo oprávněná osoba osvědčením o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu prokáží, že odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po úpravě nemá žádnou z nebezpečných vlastností, nejsou povinni dodržovat režim stanovený pro nebezpečné odpady; jsou však povinni ověřovat, zda odpad tyto nebezpečné vlastnosti nemá. Způsob a četnost ověřování stanoví pověřená osoba nebo osoby v osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. (5) Autovrak, ze kterého byly způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem demontovány všechny nebezpečné části a odčerpány všechny provozní náplně, lze zařadit do kategorie ostatní odpad bez provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. (6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob demontáže nebezpečných částí autovraků a způsob odčerpání provozních náplní z autovraků. §7 Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (1) Nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62) pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H14 a H15 hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená ministerstvem, ostatní nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu hodnotí

4

právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „pověřená osoba“). (2) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše však na dobu 5 let. Součástí pověření je poskytnutí přihlašovacích údajů pověřené osoby do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí 54). Doba platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se prodlužuje o dalších 5 let, pokud žadatel absolvoval školení podle odstavce 6 písm. c) a předložil ministerstvu a Ministerstvu zdravotnictví osvědčení o absolvování školení. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví vydají o prodloužení autorizace osvědčení. (3) Pokud pověřená osoba podá návrh na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nejpozději do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo toto pověření uděleno, pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nezaniká, dokud o návrhu nebude pravomocně rozhodnuto. (4) Udělené pověření nepřechází na jinou právnickou osobu nebo fyzickou osobu. (5) Ministerstvo udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zvláštního právního předpisu13a). Odborná způsobilost pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62) pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H14 a H15 se prokazuje dokladem a) o vysokoškolském vzdělání technického nebo přírodovědného směru, b) o nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového hospodářství, a c) o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo. (6) Ministerstvo zdravotnictví udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zvláštního právního předpisu13a). Odborná způsobilost se prokazuje a) pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62) pod označením kódem H4 až H8, H10, H11 a H13 předložením dokladu o ukončeném vysokoškolském studiu ve studijním oboru lékařství, veterinární lékařství nebo farmacie, popř. v jiném studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud fyzická osoba absolvovala postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle zvláštních právních předpisů; 14) pro hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením H9 předložením dokladu o ukončeném vysokoškolském studiu ve studijním oboru lékařství nebo veterinární lékařství, b) dokladem o nejméně 10 letech praxe v oboru, a c) dokladem o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo Ministerstvo zdravotnictví. (7) Jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, musí požadavky uvedené v odstavcích 5 a 6 splňovat ten, kdo v ní odpovídá za řádné hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, (dále jen „odborný zástupce“). (8) Pokud dojde k ukončení činnosti odborného zástupce u pověřené osoby, je pověřená osoba povinna ustanovit nového odborného zástupce a jeho ustanovení oznámit ministerstvu, které ji pověřilo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení činnosti odborného zástupce. Zároveň je pověřená osoba povinna tomuto ministerstvu předložit doklady, ze kterých vyplývá odborná způsobilost nového odborného zástupce.

5

(9) Pověření podle odstavce 2 se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, pokud prokáže, že je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a je oprávněna k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. Doklady o splnění těchto podmínek je povinna předložit ministerstvu nebo Ministerstvu zdravotnictví před zahájením činnosti uvedené v odstavci 1. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví po předložení dokladů poskytne této osobě přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). Pro činnost této osoby platí obdobně § 9. (10) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah návrhu na prodloužení platnosti tohoto pověření a obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. §9 Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (1) Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí pověřená osoba na základě žádosti původce nebo oprávněné osoby. Žádost se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). Zjistí-li pověřená osoba, že odpad žádnou nebezpečnou vlastnost nemá, vydá žadateli osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „osvědčení“). V opačném případě pověřená osoba písemně sdělí s odůvodněním žadateli, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen „sdělení“). Osvědčení a sdělení se vydávají prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí 54). Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě žádosti původce nebo oprávněné osoby. Žádost se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). Zjistí-li pověřená osoba nebo osoby, že odpad žádnou nebezpečnou vlastnost nemá, vydá žadateli osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „osvědčení“). V opačném případě pověřená osoba nebo osoby sdělí s odůvodněním žadateli, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen „sdělení“). Osvědčení a sdělení se vydávají prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) a zároveň v listinné podobě. V případě, že nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí více pověřených osob, vydávají osvědčení nebo sdělení společně. Z osvědčení musí být zřejmé, která pověřená osoba odpovídá za hodnocení konkrétní nebezpečné vlastnosti. Osvědčení nezbavuje původce odpadu a oprávněnou osobu povinnosti nakládat s odpadem tak, aby nedošlo k poškození životního prostředí, a odpovědnosti za škody způsobené nevhodným nakládáním s odpadem. Na vydávání osvědčení a sdělení se nevztahuje správní řád. (2) V osvědčení vymezí pověřená osoba nebo osoby vždy druh a původ odpadu, na který se osvědčení vztahuje, vyhodnocení nebezpečných vlastností odpadu a stanoví podmínky a dobu platnosti osvědčení; tato doba nesmí být delší než 4 roky. Osvědčení pozbývá platnosti okamžitě, když u původce nebo oprávněné osoby dojde ke změně technologie nebo vstupní suroviny, která ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti. (6) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou a) obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, b) obsah osvědčení a sdělení, c) kritéria, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, d) kritéria nebezpečných vlastností odpadů. § 9a Hierarchie způsobů nakládání s odpady

6

(2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné. (2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit v případě odpadů, u nichž je to podle posouzení celkových dopadů životního cyklu zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší celkový výsledek z hlediska ochrany životního prostředí. (3) Při uplatňování hierarchie se zohlední a) celý životní cyklus výrobků a materiálů zejména s ohledem na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí a lidské zdraví, b) technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost, c) ochrana zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví a hospodářské a sociální dopady. § 13 Balení a označování nebezpečných odpadů (1) Balení nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy.19) (2) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny následujícím způsobem: a) odpady s nebezpečnou vlastností uvedenou v příloze č. 2 k tomuto zákonu příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62) pod označením kódem H1, H2, H3, H6, H8, H9 a H14 grafickým symbolem podle zvláštního právního předpisu,19) b) nebezpečné odpady jiné než uvedené pod písmenem a) nápisem „nebezpečný odpad“. (3) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečným odpadem, jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu. § 18 Povinnosti při sběru a výkupu odpadů (1) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen a) zařazovat odpady podle druhů a kategorií podle § 5 a 6, b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 9a, c) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle § 15, d) sebrané nebo vykoupené odpady převádět do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, e) provozovat zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem, f) zveřejňovat druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů a podmínky jejich sběru nebo výkupu a odebírat nebo vykupovat zveřejněné druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů za stanovených podmínek, g) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, h) sbírané nebo vykupované odpady soustřeďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,

7

i) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, j) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem. (2) Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování odpadů nutné, může od něj provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit. (3) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 11 je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady, vést podle odstavců 4 až 8 evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů. K plnění této povinnosti je provozovatel oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkazy totožnosti těchto osob; při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje provozovatel podle zvláštního zákona26). (4) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí vykupovat odpady stanovené prováděcím právním předpisem podle odstavce 11, s výjimkou autovraků, od fyzických osob. (5) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí může za vykoupený nebo odebraný odpad stanovený prováděcím právním předpisem podle odstavce 11 poskytovat úplatu v hotovosti pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu. (6) Identifikací osob podle odstavce 3 se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění obchodní firmy nebo názvu právnické osoby, adresy jejího sídla, identifikačního čísla osoby nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí a identifikace fyzické osoby jednající jménem této právnické osoby při odběru nebo výkupu odpadů. (7) Identifikací odebíraných nebo vykupovaných odpadů podle odstavce 3 se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu druhu a množství odebraného nebo vykoupeného odpadu podle Katalogu odpadů. Pokud dochází ke sběru nebo výkupu odpadu, který má povahu strojního zařízení nebo obecně prospěšného zařízení26a), uměleckého díla či pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů povinen uvést u jednotlivých odebraných nebo vykoupených předmětů jejich stručný popis, umožňující dodatečnou identifikaci, a doplnit jej uvedením písmen, číslic, popřípadě dalších symbolů, na těchto předmětech se nacházejících. (8) Identifikační údaje podle odstavců 3, 6 a 7 je provozovatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let od odebrání nebo vykoupení odpadů. (9) Bez ověření údajů podle odstavců 6 a 7 provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí odpad odebrat nebo vykoupit. (10) Odebraná nebo vykoupená strojní zařízení, obecně prospěšná zařízení26a), umělecká díla či pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části nesmí provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů po dobu 48 hodin od jejich odebrání nebo vykoupení rozebírat, jinak pozměňovat nebo postupovat dalším osobám. (11) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je oprávněná osoba povinna při jejich odběru nebo výkupu vést evidenci osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila. (11) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je oprávněná osoba povinna při jejich odběru nebo výkupu vést evidenci osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila, seznam odpadů, které nesmí oprávněná osoba vykupovat od fyzických osob, a seznam odpadů, za které může oprávněná osoba poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v odstavci 5.

8

§ 29 Povinnosti při nakládání s odpadními oleji (1) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, jsou povinni a) zajistit přednostně regeneraci odpadních olejů, b) zajistit spalování odpadních olejů v souladu s požadavky § 22 a 23, pokud regenerace není možná, c) zajistit skladování nebo odstranění odpadních olejů v souladu s požadavky tohoto zákona a dalších právních předpisů, pokud regenerace ani spalování není možné z technických důvodů, d) zajistit, aby během nakládání s odpadními oleji nebyly tyto oleje vzájemně míchány nebo smíchány s látkami obsahujícími PCB ani s jinými nebezpečnými odpady. (2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) může původce nebo oprávněná osoba využít systému zpětného odběru podle části páté. (3)(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické požadavky na nakládání s odpadními oleji. § 31a (1) Na trh nebo do oběhu je zakázáno uvádět a) baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do elektrozařízení nebo do jiných výrobků, s výjimkou knoflíkových článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní, a b) přenosné baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do elektrozařízení nebo do jiných výrobků. (2) Zákaz stanovený v odstavci 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory, které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropských společenství před 27. zářím 2008, nebo které jsou určené pro použití v a) nouzových nebo poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení, b) zdravotnických přístrojích, nebo c) bezšňůrových elektrických nástrojích. (3) Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat tak, aby z nich bylo možné použité nebo odpadní baterie nebo akumulátory snadno a bezpečně vyjmout. K elektrozařízením nebo jiným výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátory, je výrobce povinen připojit návod, jak lze baterie nebo akumulátory bezpečně vyjmout, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů. Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl tento návod předáván společně s výrobkem. (2) Zákaz stanovený v odstavci 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory, které jsou určené pro použití v a) nouzových nebo poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení, nebo b) zdravotnických přístrojích. (3) Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat tak, aby z nich mohl použité nebo odpadní baterie nebo akumulátory snadno a bezpečně vyjmout konečný uživatel nebo kvalifikovaný profesionál nezávislý na výrobci. K elektrozařízením nebo jiným výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátory, je výrobce povinen připojit návod, jak lze baterie nebo akumulátory bezpečně vyjmout konečným uživatelem nebo kvalifikovaným profesionálem nezávislým na výrobci a dále informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů.

9

Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl tento návod předáván společně s výrobkem. (4) Povinnosti uvedené v odstavci 3 se nevztahují na výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, pro které je z důvodu bezpečnosti, výkonu, léčebných důvodů nebo z důvodu uchování údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu vyžadující stálé spojení mezi elektrozařízením nebo jiným výrobkem a baterií nebo akumulátorem. (5) Osoba, která uvedla po 26. září 2008 na trh baterie nebo akumulátory, na které se vztahuje zákaz podle odstavce 1, musí zajistit stažení těchto baterií a akumulátorů z trhu. § 31j Zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů (1) Výrobce je povinen na vlastní náklady zajistit zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů za použití nejlepších dostupných technik31s) v zařízeních, která splňují podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3. (2) Zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů je povinen a) vyjmout z odpadních baterií nebo akumulátorů všechny kapaliny a kyseliny, b) při zpracování a jakémkoli skladování ve zpracovatelských zařízeních skladovat baterie nebo akumulátory na plochách s nepropustným povrchem a vhodným nepropustným pokrytím nebo ve vhodných nádobách a c) průkazně doložit uplatnění výjimky pro spalování přenosných baterií nebo akumulátorů. (3) Výrobce je povinen zajistit, aby zařízení podle odstavce 1 dosáhlo minimální účinnosti procesů materiálového využití a) 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií nebo akumulátorů, včetně materiálového využití obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, b) 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií nebo akumulátorů, včetně materiálového využití obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a c) 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií nebo akumulátorů. (3) Výrobce je povinen zajistit, aby zařízení podle odstavce 1 dosáhlo minimální recyklační účinnosti procesů recyklace odpadů a) 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií nebo akumulátorů, včetně recyklace obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, b) 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií nebo akumulátorů, včetně recyklace obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a c) 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií nebo akumulátorů. (4) Baterie nebo akumulátory nesmějí být ukládány na skládky všech skupin. Přenosné baterie nebo akumulátory, u kterých je možné před jejich zpracováním vizuálně určit jejich elektrochemický typ nebo jejich značku, průmyslové baterie nebo akumulátory, a nebo automobilové baterie nebo akumulátory, nesmějí být odstraňovány spalováním. Tento zákaz se nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory stažené z trhu na základě zvláštního právního předpisu30d) a na přenosné baterie s obsahem kovového lithia. Odpad z baterií nebo akumulátorů, který vznikl zpracováním a materiálovým využitím v souladu s tímto zákonem, může být odstraněn ukládáním na skládky příslušných skupin nebo spalováním. (5) Pokud jsou odpadní baterie a akumulátory převezeny přes hranice ke zpracování a materiálovému využití v souladu s předpisy Evropských společenství39) a v souladu s částí devátou

10

tohoto zákona, zahrnou se do plnění povinností a dosahování účinnosti podle odstavce 3, pouze pokud se dostatečně prokáže, že proces materiálového využití proběhl za podmínek rovnocenných požadavkům stanoveným tímto zákonem. Zpětně odebrané baterie nebo akumulátory jsou pro účel přeshraniční přepravy a vývozu ke zpracování a materiálovému využití považovány za odpad. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet účinnosti procesů materiálového využití. (6) Pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie63). ____________________ 63) Nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES.

§ 32 Pro účely této části zákona se rozumí a) kalem 1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností, 2. kal ze septiků a jiných podobných zařízení, 3. kal z čistíren odpadních vod výše neuvedených, a) kalem 1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností, a to i v případě, že čistírny odpadních vod zpracovávají také biologicky rozložitelné odpady na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování zařízení pro nakládání s odpady a s jeho provozním řádem, nebo biologicky rozložitelné odpady spadající do působnosti nařízení o vedlejších produktech živočišného původu6), 2. kal ze septiků a jiných podobných zařízení, 3. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a materiály, které svými vlastnostmi odpovídají odpadním vodám a materiálům podle bodu 1, zejména odpadní vody a materiály, které mají původ v potravinářském průmyslu a zemědělství, b) upraveným kalem - kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací, c) použitím kalu - zapracování kalu do půdy, d) programem použití kalů - dokumentace zpracovaná v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. § 33 Povinnosti při používání kalů (1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím

11

právním předpisem a v souladu s programem použití kalů stanoveným původcem kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod. (1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v souladu s programem použití kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.

(2) Původce kalů Provozovatel čistírny odpadních vod je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Program Upravené kaly a program použití kalů je povinen předat přímo osobě uvedené v odstavci 1. § 37s Registr míst zpětného odběru (3) V Registru se vedou tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, nebo název nebo firma, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, provozovatele místa zpětného odběru, b) adresa místa zpětného odběru, c) indikativní údaj o provozní době místa zpětného odběru, d) skupiny odebíraných elektrozařízení podle přílohy č. 7 k tomuto zákonu, e) typy odebíraných elektrozařízení podle seznamu výrobků uvedeného v § 37f odst. 5, e) typy odebíraných elektrozařízení podle podskupin elektrozařízení stanovených vyhláškou podle § 37f odst. 6, f) jméno, popřípadě jména, a příjmení, nebo obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, výrobce nebo právnické osoby podle § 37h odst. 1 písm. c), která místo zpětného odběru zřídila. Díl 9 Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží § 37t (1) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na zemědělském půdním fondu v souladu s § 14 odst. 2 pouze za splnění požadavků zvláštních právních předpisů64). (2) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na povrchu terénu a k zavážení podzemních prostor v souladu s § 14 odst. 2 za splnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu stanovených vyhláškou podle § 19 odst. 3. (3) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat jako stavební materiál v souladu s § 14 odst. 2 za splnění požadavků stanovených zvláštními právními předpisy65). (4) Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond, nevede jejich původce ani osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond využívá, pro tyto sedimenty evidenci podle § 39 odst. 1 a nepodává hlášení podle § 39 odst. 2 a 3. Pro tyto sedimenty se vede evidence podle zvláštního právního předpisu64).

12

Díl 10 Recyklace lodí § 37u (1) Tento díl upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o recyklaci lodí66) podmínky pro provádění recyklace lodí v zařízení na recyklaci lodí. (2) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí66) za Českou republiku je ministerstvo, s výjimkou případů, kdy tento zákon svěřuje působnost příslušného orgánu krajskému úřadu. § 37v (1) Zařízení na recyklaci lodí je zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů. (2) Krajský úřad zašle žádost o souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí k vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví. (3) Souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí se vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 5 let. Dobu platnosti souhlasu k provozování zařízení krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele vždy nejdéle o dalších 5 let, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. § 37w (1) Provozovatel zařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí66). (2) Krajský úřad neprodleně zašle plán recyklace lodi k vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví. ___________________________ 64) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. 65) Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. 66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES.

ČÁST PÁTÁ ZPĚTNÝ ODBĚR NĚKTERÝCH VÝROBKŮ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 38 (1) Povinnost zpětného odběru se vztahuje na a) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků, b)a) výbojky a zářivky, c)b) pneumatiky,

13

d)c) elektrozařízení pocházející z domácností [§ 37g písm. f)]. (2) Vláda může v mezích příslušných právních předpisů Evropských společenství nařízením stanovit další výrobky, než jsou uvedeny v odstavci 1, podléhající povinnosti zpětného odběru po jejich použití. (3) Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru má právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která výrobky uvedené v odstavci 1 uvádí na trh, (dále jen "povinná osoba"), a to bez ohledu na výrobní značku a do výše, které za vykazované období stanovené podle odstavce 10 vyrobí nebo doveze. Na zpětný odběr elektrozařízení pocházejícího z domácností se vztahuje § 37n. (4) Povinná osoba musí prostřednictvím právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která prodává výrobky uvedené v odstavci 1 konečnému uživateli, (dále jen "poslední prodejce") zajistit, aby byl konečný uživatel informován o způsobu provedení zpětného odběru těchto použitých výrobků. Výrobce elektrozařízení dále zajistí informování konečného uživatele o a) požadavku, aby elektrozařízení nebyla odstraňována spolu se směsným komunálním odpadem, ale byla fyzickými osobami odkládána na místech k tomu určených nebo v místech jejich zpětného odběru, b) jejich úloze v opětovném použití elektrozařízení a materiálovém nebo jiném využití elektroodpadu, c) možných škodlivých vlivech nebezpečných látek obsažených v elektrozařízení na životní prostředí a na lidské zdraví. (5) Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat konečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od konečného uživatele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží. (6) Povinná osoba může na základě písemné dohody s obcí využít ke splnění své povinnosti systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí. (7) Zpětný odběr použitých výrobků uvedených v odstavci 1 musí být proveden bez nároku na úplatu za tento odběr od konečného uživatele, v případě uvedeném v odstavci 6 i od obce. Místa zpětného odběru musí být pro konečné uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje. Povinná osoba je povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem konečného uživatele bez jeho nadměrného zatížení. Zpětný odběr použitého výrobku lze odmítnout v případě, že použitý výrobek z důvodu kontaminace ohrožuje zdraví osob, které zpětný odběr provádějí.31u) Provozovatel místa zpětného odběru použitých výrobků je povinen na požádání konečnému uživateli vystavit potvrzení o zpětném odběru výrobku s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem. (8) Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění. (9) Povinná osoba musí zajistit využití nebo odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, a to do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byly odebrány. (10) Povinná osoba je povinna zpracovávat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu každoročně zasílat ministerstvu do 31. března. (11) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru výrobků a obsah roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok. ____________________ 31u) Například vyhláška č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka, vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací podle

14

kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

§ 39 Evidence a ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů, PCB, zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB (1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy odpadů stanoví prováděcí právní předpis. (2) Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, nebo v daném kalendářním roce produkují nebo nakládají s odpady stanovenými prováděcím právním předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Oprávněné osoby jsou povinny v případě, že nakládají v kalendářním roce s odpadem, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. (3) Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2 a provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 jsou povinni zaslat údaje o provozu zařízení krajskému úřadu příslušnému podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení, a to do 2 měsíců od zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení. To neplatí v případě údajů o zahájení provozu zařízení podle § 14 odst. 1, pokud byl provoz zařízení zahájen ke dni, ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o souhlasu k jeho provozování. V případě, že provoz zařízení podle § 14 odst. 1 není zahájen ke dni, ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o souhlasu k jeho provozování, je provozovatel zařízení povinen do 15 dnů informovat o této skutečnosti krajský úřad, který souhlas vydal. (4) Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku údaje o stavu vytvořené finanční rezervy a o volné kapacitě skládky k 31. prosinci předchozího roku krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky. Tyto údaje musí být doloženy výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky. (3) Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2, provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 a dopravci odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví podle § 12 odst. 3, jsou povinni zaslat údaje o provozu zařízení krajskému úřadu příslušnému podle místa zařízení a u mobilních zařízení a dopravců podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení, a to do 15 dnů od zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti dopravce odpadů nebo provozu zařízení včetně zahájení provozu podle změny souhlasu s provozem zařízení. (4) Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který jsou údaje zasílány, údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, doložené výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky, a údaje a o volné kapacitě skládky a dále údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky. (5) Provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků jsou povinni vést evidenci a zasílat údaje o počtu a stavu převzatých autovraků a o způsobech jejich zpracování a provozovatelé zařízení k oddělenému sběru, zpracování, využití a odstraňování elektroodpadu jsou povinni vést evidenci a

15

zasílat údaje o typu, množství a způsobu zpracování, využití nebo odstranění elekroodpadu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem každoročně do 15. února následujícího roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. (6) Obce jsou povinny zasílat údaje o jimi provozovaných sběrných dvorech, k jejichž provozu se nevydává souhlas podle § 14 odst. 1, krajskému úřadu příslušnému podle místa sběrného dvora, a to do 2 měsíců od zahájení, ukončení a případného přerušení a obnově provozu sběrného dvora. (7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává na základě hlášení podle odstavců 2 a 5 evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu, množství a způsobů zpracování, využití, nebo odstranění elektroodpadu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Tyto evidence zasílá každoročně do 30. dubna následujícího roku ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím zařízení pro přenos dat nebo na technickém nosiči dat. (8) Osoby, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci podle § 26 písm. c) nebo provozují zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), nebo vlastní nebo drží PCB definované v § 26 písm. a) nebo vlastní odpady perzistentních organických znečišťujících látek podle § 27a odst. 1, jsou povinny vést samostatně evidenci o tomto zařízení, PCB a odpadech perzistentních organických znečišťujících látek v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a oznámit tuto skutečnost ministerstvu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tak již neučinily. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tito podnikatelé povinni ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo. Způsob ohlašování změn v evidovaných skutečnostech stanoví prováděcí právní předpis. Tato povinnost se nevztahuje na laboratorní standardy používané ve výzkumu, vývoji, zkušebnictví či zdravotnictví. Osoby, které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminovaná PCB podle § 26 písm. d), vedou o těchto zařízeních zjednodušenou evidenci v souladu s prováděcím právním předpisem bez nutnosti uvádění množství nebo koncentrace PCB obsažených v zařízení a dat a způsobů provedených nebo předpokládaných kontrol nebo výměn a jsou povinny zaslat tuto evidenci ministerstvu. (9) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a evidenci přepravy nebezpečných odpadů vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany zajišťuje Ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem. (10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad jsou povinny zasílat ministerstvu informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zasílat ministerstvu informace o každém vyjádření vydaném podle § 79 odst. 4 písm. e), a to do 15 dnů ode dne jeho vydání. Krajský úřad je povinen zasílat ministerstvu informace o provozu zařízení podle odstavců 3, 4 a 6, a to do 30 dnů ode dne jejich obdržení. (11) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) rozsah a způsob vedení průběžné evidence odpadů, b) rozsah a způsob ohlašování odpadů, zařízení podle odstavců 3 a 6, odpadů perzistentních organických znečišťujících látek, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a způsob ohlašování změn v jejich evidenci, způsob ohlašování počtu a stavu převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu a množství elektroodpadu a způsobů jeho zpracování, využití nebo odstranění, c) rozsah a způsob zasílání informací podle odstavce 10, d) způsob přidělování identifikačních čísel zařízení. (12) Pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, jsou právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a správní úřady, které jsou povinny vést evidenci podle odstavců 1 až 10, povinny tuto evidenci uchovávat nejméně po dobu 5 let. (13) Zařízení podle § 14 odst. 1 a 2 a malá zařízení podle § 33b odst. 1 se pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností označují identifikačním číslem zařízení.

16

(14) Údaje o jednotlivých subjektech zaslané podle odstavců 2, 4, 5 a 8 slouží pouze pro činnost orgánů veřejné správy a pro potřeby řešení mimořádných událostí podle zvláštních právních předpisů55). (6) Obec, která je povinna podat hlášení podle odstavce 2, zasílá každoročně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno hlášení o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v rozsahu stanoveném vyhláškou. (7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává na základě hlášení podle odstavců 2, 5 a 6 evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu, množství a způsobů zpracování, využití, nebo odstranění elektroodpadu, údaje o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Tyto evidence zasílá každoročně do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno, ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu. Ministerstvo zajistí přístup Českého statistického úřadu k hlášením podávaným původci odpadů a oprávněnými osobami nejpozději od 1. května roku, ve kterém bylo hlášení podáno. (8) Osoby, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci podle § 26 písm. c) nebo zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), nebo vlastní nebo drží PCB definované v § 26 písm. a) nebo vlastní odpady perzistentních organických znečišťujících látek podle § 27a odst. 1, nebo provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminovaná PCB podle § 26 písm. d), jsou povinny vést samostatně evidenci o těchto zařízeních, PCB a odpadech perzistentních organických znečišťujících látek. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tyto osoby povinny ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo. Osoby provozující zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), u nichž provozovatel prokázal nepřítomnost PCB, změny v evidenci ministerstvu neohlašují. Povinnosti podle tohoto odstavce se nevztahují na laboratorní standardy používané ve výzkumu, vývoji, zkušebnictví nebo zdravotnictví. (9) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a evidenci a ohlašování přepravy nebezpečných odpadů vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany zajišťuje Ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem. (10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zasílat ministerstvu informace o dopravcích odpadů a o každém vyjádření vydaném podle § 79 odst. 4 písm. e), a to do 15 dnů ode dne jeho vydání. Krajský úřad zasílá ministerstvu informace o provozu zařízení podle odstavce 3 do 15 dnů ode dne jejich obdržení a podle odstavce 4 do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno. Ministerstvo zajistí přístup Českého statistického úřadu k hlášením podle odstavců 3 a 4. (11) Pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, jsou právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a orgány veřejné správy, které jsou povinny vést evidenci podle odstavců 1 až 10, povinny tuto evidenci uchovávat nejméně po dobu 5 let. (12) Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje krajský úřad zařízením ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, zařízením podle § 14 odst. 2 a malým zařízením podle § 33b odst. 1 nejpozději do patnácti dnů ode dne vydání souhlasu podle § 14 odst. 1, vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci, ohlášení zahájení provozu zařízení podle § 14 odst. 2 a § 33b odst. 1 identifikační číslo zařízení. Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností podle § 39 a 40 je každý povinen přidělená identifikační čísla zařízení používat.

17

(13) Informace o jednotlivých osobách zaslané podle odstavců 2, 4, 5 a 8 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a pro potřeby řešení mimořádných událostí podle zvláštních právních předpisů55). (14) Ministerstvo stanoví vyhláškou a)

rozsah a způsob vedení průběžné evidence odpadů,

b)

rozsah a způsob ohlašování odpadů, zařízení podle odstavce 3, systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle odstavce 6, odpadů perzistentních organických znečišťujících látek, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a způsob ohlašování změn v jejich evidenci, způsob ohlašování počtu a stavu převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu a množství elektroodpadu a způsobů jeho zpracování, využití nebo odstranění,

c)

rozsah a způsob ohlašování údajů podle odstavce 4,

d)

rozsah a způsob zasílání informací podle odstavců 7 a 10,

e)

způsob přidělování identifikačních čísel zařízení.

_________________________________________ 55) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

§ 40 Evidence při přepravě nebezpečného odpadu (1) Při přepravě nebezpečného odpadu jsou odesílatel a příjemce odpadu povinni vést evidenci přepravy odpadu. Evidence se vede v elektronické podobě prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). Evidence se nevede při vnitropodnikové přepravě zabezpečované vlastními dopravními prostředky, pokud nepřesahuje areál provozovny. (2) Před zahájením přepravy nebezpečného odpadu jsou odesílatel a příjemce odpadu povinni vyplnit v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) evidenční list. Odesílatel je povinen zkontrolovat, zda zadané údaje odpovídají skutečnému druhu a množství odpadu, který bude přepravován, a k zásilce nebezpečného odpadu přiložit evidenční list opatřený podpisem. V případě, že přeprava nebude v zadaném termínu zahájena, je odesílatel odpadu povinen nejpozději do 24 hodin od termínu přepravy zrušit vyplněný evidenční list přepravy nebezpečného odpadu v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). (3) Příjemce odpadu je povinen do konce následujícího pracovního dne po převzetí odpadu potvrdit v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) jeho převzetí. V případě, že hmotnost přijatého odpadu neodpovídá údaji o hmotnosti odeslaného odpadu, provede o této skutečnosti v systému záznam. Odesílatel odpadu si může v systému vyhradit možnost potvrdit nebo odmítnout hmotnost přepraveného odpadu uvedenou příjemcem odpadu. Potvrzení nebo odmítnutí je v takovém případě povinen provést do konce následujícího pracovního dne od okamžiku uvedení hmotnosti odpadu příjemcem. V případě, že příjemce odpadu nepotvrdí převzetí odpadu ve lhůtě podle věty první, je odesílatel odpadu povinen neprodleně zjistit, jak bylo s odpadem naloženo, a v případě, že odpad nebyl převzat do zařízení příjemce odpadu, zajistit přepravu odpadu zpět do svého zařízení a vyznačit tuto skutečnost v systému. (4) Pokud jsou obsahem zásilky odpady, které nejsou uvedeny v evidenčním listu, nebo nesouhlasí počet kusů obalu, je příjemce odpadu povinen odmítnout jejich převzetí, neprodleně vyznačit tuto skutečnost do výtisku evidenčního listu provázejícího zásilku a nejpozději do konce

18

stejného pracovního dne zaznamenat tuto skutečnost do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidence při přepravě nebezpečného odpadu. (6) V případě přepravy nebezpečného odpadu mobilním zařízením ke sběru nebo výkupu odpadu vyplňuje provozovatel mobilního zařízení příjmovou část evidenčního listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) před nebo během přijetí odpadu do mobilního zařízení. Při přepravě tohoto odpadu mobilním zařízením k dalšímu příjemci se postupuje podle odstavců 2 až 4. (7) V případě přepravy nebezpečného odpadu mobilním zařízením ke sběru nebo výkupu odpadu od fyzických osob vyplňuje provozovatel mobilního zařízení příjmovou část evidenčního listu v listinné podobě před nebo během přijetí odpadu do mobilního zařízení. Do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) je provozovatel mobilního zařízení povinen doplnit údaje z příjmového evidenčního listu nejpozději do 24 hodin od převzetí odpadu. Při přepravě tohoto odpadu k dalšímu příjemci se postupuje podle odstavců 2 až 4. (8) V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) je možné přepravu uskutečnit bez přihlášení do systému. Odesílatel odpadu vyplní evidenční list, jehož vzor je uveden ve vyhlášce, ve čtyřech vyhotoveních, jedno si ponechá a tři předá dopravci. Dopravce si jeden ponechá a dva předá příjemci odpadu. Příjemce odpadu si jeden ponechá a jeden zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa ukončení přepravy. Po obnovení provozu systému jsou odesílatel odpadu a příjemce odpadu povinni zadat do něj všechny údaje o uskutečněné přepravě do konce následujícího pracovního dne od obnovení provozu systému. V případě, že je odpad přepravován pomocí mobilního zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu, jeho provozovatel vyplní evidenční list ve třech vyhotoveních, jedno si ponechá a dvě předá příjemci odpadu. Příjemce odpadu si jedno ponechá a jedno zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa ukončení přepravy. Po obnovení provozu systému jsou provozovatel mobilního zařízení a příjemce odpadu povinni zadat do něj údaje o uskutečněné přepravě do konce následujícího pracovního dne od obnovení provozu systému. (9) Příslušné orgány veřejné správy mají přístup ke všem údajům z evidence přepravy nebezpečného odpadu vedeným v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). -----------------------54) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 40 Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů (1) Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). (2) Odesílatel je povinen a)

každou přepravu nebezpečných odpadů ohlásit před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu,

b)

ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v listinné podobě doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu,

c)

v případě, že přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném termínu, zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy,

19

d)

nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

(3) Při přepravě nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů může být odesílatelem pouze provozovatel tohoto zařízení. (4) Původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje tyto odpady mezi svými provozovnami, a provozovatel zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů nebo zařízení podle § 14 odst. 2, do kterého je nebezpečný odpad po dokončení přepravy fyzicky předáván, (dále jen „příjemce“), je povinen a)

nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54); po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu,

b)

zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy,

c)

zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu,

d)

v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů, nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem. (5) Povinnosti podle odstavce 2 písm. a) a b) může za odesílatele splnit příjemce.

(6) Na odesílatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými odpady stanovené tímto zákonem až do doby předání nebezpečného odpadu příjemci do zařízení. (7) Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny nebo v případě, že odesílatelem je nepodnikající fyzická osoba. (8) V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesílatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). (9) Informace o jednotlivých osobách zúčastněných na přepravě nebezpečných odpadů v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí 54) se poskytují pouze orgánům veřejné správy a při řešení mimořádných událostí podle zvláštních právních předpisů55). (10) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví rozsah ohlašovacího listu podléhající hlášení podle odstavce 2 písm. a) a rozsah informací podle ohlašovacího listu, které musí obsahovat doklad přiložený k zásilce podle odstavce 2 písm. b). § 41a Program předcházení vzniku odpadů (1) Program předcházení vzniku odpadů České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností.

20

(2) Program předcházení vzniku odpadů České republiky obsahuje a)

cíle předcházení vzniku odpadů v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky,

b)

opatření k předcházení vzniku odpadů,

c)

soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů a opatření k předcházení vzniku odpadů, které umožní sledování a posouzení pokroku, jehož bylo jejich prostřednictvím dosaženo.

(3) Vyhodnocení plnění Programu předcházení vzniku odpadů České republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů do 31. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno a to v rámci vyhodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky. (4) Program předcházení vzniku odpadů České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy. § 42 Plán odpadového hospodářství České republiky (1) Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností. Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti. (2) Plán odpadového hospodářství České republiky obsahuje programy předcházení vzniku odpadů, vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, závaznou část a směrnou část. (3) Programy předcházení vzniku odpadů jsou do plánů odpadového hospodářství zahrnuty prostřednictvím konkrétních cílů pro předcházení vzniku odpadů a pomocí opatření uvedených v příloze Plánu odpadového hospodářství České republiky. (4) Závaznou část plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením. (5) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví rámcové cíle, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů jejich hodnocení pro a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, b) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona, c) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, d) nakládání s odpady z obalů, e) využívání odpadů, f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené, g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady, h) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k tomuto zákonu. (6) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. (7) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. (8) Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství České republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů každoročně do 31. prosince následujícího roku.

21

(9) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem. § 42 Plán odpadového hospodářství České republiky (1) Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností67). Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti. (2) Plán odpadového hospodářství České republiky se skládá z části analytické, závazné a směrné. (3) Analytická část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky a)

výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, včetně přeshraničního toku odpadů,

b)

vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území České republiky minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,

c)

vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území České republiky včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,

d)

podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(4) Závaznou část Plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením. (5) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 tohoto zákona a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství pro a)

nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady,

b)

nakládání se stavebními odpady,

c)

nakládání s obalovými odpady,

d)

nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,

e)

nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,

f)

přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g)

snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů,

h)

snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. (6) Směrná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje

22

a)

výčet nástrojů pro splnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky,

b)

kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl Plán odpadového hospodářství České republiky zpracován,

c)

informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné,

d)

návrhy na potřebná zařízení pro nakládání s odpady nadregionálního významu, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(7) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. (8) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů, pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace krajů a obcí. (9) Ministerstvo každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a do 15. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky. (10) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy. ________________________ 67) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. § 43 Plán odpadového hospodářství kraje (1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území a jeho změny. (2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami. (3) Plán odpadového hospodářství kraje obsahuje závaznou část a směrnou část. (4) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje stanoví konkrétní cíle, konkrétní opatření k jejich dosažení pro a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, b) nakládání s komunálními odpady, c) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona, d) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, e) nakládání s odpady z obalů, f) využívání odpadů, g) snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené, h) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady, i) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k tomuto zákonu.

23

(5) Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn spolu vzájemně spolupracovat. (6) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje nebo mění závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky. (7) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. (8) Kraj v samostatné působnosti je povinen do 10 dnů ode dne zpracování návrhu plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny oznámit způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do tohoto návrhu plánu nahlédnout, činit si výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlédnutí do návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny musí být umožněno po dobu nejméně 30 kalendářních dnů ode dne oznámení možnosti veřejného nahlédnutí; v této lhůtě lze též uplatnit k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změně písemné vyjádření. Kraj je povinen připomínky vypořádat a toto vypořádání zveřejnit. (9) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat kopii plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny ministerstvu do 1 měsíce po jeho schválení. (10) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou.32) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství původců odpadů a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. (11) Kraj zasílá vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu každoročně do 15. listopadu následujícího roku. Vyhodnocení provede pomocí soustavy indikátorů stanovené v závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky. (12) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem. § 43 Plán odpadového hospodářství kraje (1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností65) pro jím spravované území a jeho změny. (2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami. (3) Plán odpadového hospodářství kraje se skládá z části analytické, závazné a směrné. (4) Analytická část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje a)

výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání,

b)

vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,

c)

vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,

24

d)

podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(5) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro a)

nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady,

b)

nakládání se stavebními odpady,

c)

nakládání s obalovými odpady,

d)

nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,

e)

nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,

f)

přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g)

snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů,

h)

snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. (6) Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje

a)

výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje,

b)

kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován,

c)

kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů,

d)

záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(7) Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn vzájemně spolupracovat. (8) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje nebo mění závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky. (9) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 1 roku od změny podmínek. (10) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny v elektronické podobě ministerstvu k posouzení. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství kraje neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky a jeho změnou, ministerstvo do 2 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny sdělí kraji své připomínky. Kraj plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu před vyhlášením podle připomínek ministerstva upraví a v elektronické podobě zašle ministerstvu.

25

(11) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou. Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství obcí a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace kraje. (12) Rozhodnutí a vyjádření orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství vydávané podle tohoto zákona musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství příslušného kraje. (13) Kraj každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu. (14) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy. § 44 Plán odpadového hospodářství obce (1) Obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu, zpracovává plán odpadového hospodářství obce pro jí spravované území a jeho změny. (2) Plán odpadového hospodářství obce musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami. (3) Plán odpadového hospodářství obce se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny podmínek. (4) Obec, která ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, zpracuje návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní obce zpracují návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1. (5) Obec zašle kopii návrhu svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny příslušnému krajskému úřadu nejpozději do 3 měsíců od jeho zpracování. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství obce neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství obce sdělí obci své připomínky. (6) Obec zašle do 3 měsíců ode dne doručení připomínek příslušného krajského úřadu tomuto krajskému úřadu upravený plán odpadového hospodářství se zapracovanými připomínkami. (7) Plán odpadového hospodářství obce je závazným podkladem pro její činnosti. (8) Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí,34) mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství obce, určující rozsah a způsob nakládání s komunálním odpadem. (9) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánu odpadového hospodářství obce. § 44

26

Plán odpadového hospodářství obce (1) Obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu, zpracovává v samostatné působnosti plán odpadového hospodářství obce pro odpady, které produkuje, a odpady, se kterými nakládá. (2) Obec, která ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, zpracuje návrh plánu odpadového hospodářství do 12 měsíců od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní obce zpracují návrh plánu odpadového hospodářství do 12 měsíců od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1. (3) Plán odpadového hospodářství obce musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami. (4) Plán odpadového hospodářství obce se skládá z části analytické, závazné a směrné. (5) Analytická část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství obce a)

posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních odpadů,

b)

vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území obce minimálně pro směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné komunální odpady, papír, plasty, sklo, kovy, obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje,

c)

posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálními odpady.

(6) Závazná část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje opatření pro předcházení vzniku odpadů v souladu s plánem odpadového hospodářství kraje a stanoví cíle a opatření k jejich dosažení v rámci obecního systému pro nakládání s odpady a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství obce pro a)

nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými komunálními odpady,

b)

nakládání s obalovými odpady,

c)

nebezpečnými složkami komunálních odpadů,

d)

nakládání se stavebními odpady, pokud stanovila systém nakládání se stavebním odpadem,

e)

nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona v případě, že provozuje místo zpětného odběru v rámci spolupráce s povinnými osobami,

f)

přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování komunálních odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g)

snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů,

h)

snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. (7) Směrná část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje

a)

návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady,

b)

kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství obce zpracován.

(8) Plán odpadového hospodářství obce se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 6 měsíců od změny podmínek.

27

(9) Obec v samostatné působnosti s výjimkou hlavního města Prahy je povinna zaslat návrh svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny v elektronické podobě příslušnému krajskému úřadu. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství obce neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství obce sdělí obci své připomínky. Obec svůj plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu podle připomínek kraje upraví a v elektronické podobě zašle kraji. (10) Závazná část plánu odpadového hospodářství obce je závazným podkladem pro její činnosti v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace obce. (11) Obec každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství obce a na vyžádání je poskytne orgánu státní správy. (12) Plán odpadového hospodářství obce a jeho změny obec zveřejní na portálu veřejné správy. (13) Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství obce, který nahrazuje jednotlivé plány odpadového hospodářství obce. § 45 (1) Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek. (2) Poplatek platí i původce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku. (3) Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky. Technologickým materiálem není odpad, který je ukládán nad rámec projektu určujícího nezbytné množství. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky. Maximální celkové množství odpadů uložených na skládku jako materiál pro technické zabezpečení skládky, za které se neplatí poplatek, může dosahovat maximální výše 20 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce. § 66 (1) Pokutu do výše 300 000 Kč uloží obecní úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která využívá systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí nebo která nemá zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu s tímto zákonem. (2) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží inspekce nebo příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která a) nevede v rozsahu a způsobem stanoveným v části šesté tohoto zákona evidenci odpadů a zařízení nebo neplní ve stanoveném rozsahu ohlašovací povinnost nebo nezašle ve stanovené lhůtě nebo ve stanoveném rozsahu příslušnému správnímu úřadu údaj týkající se zařízení k nakládání s odpady, nebo evidenci po stanovenou dobu nearchivuje, b) nezabezpečí odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, c) neumožní kontrolním orgánům výkon kontrolní činnosti nebo neposkytne pravdivé nebo úplné informace související s nakládáním s odpady,

28

d) nezpracuje identifikační list nebezpečného odpadu nebo místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem nevybaví, e) jako vlastník PCB, odpadů PCB nebo jako vlastník anebo provozovatel zařízení obsahujícího PCB nezašle v rozporu s § 27 odst. 8 ministerstvu plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB, plán dekontaminace zařízení s obsahem PCB pro období 2009 až 2010 nebo v rozporu s § 27 odst. 9 nevypracuje seznam vlastněných, případně provozovaných zařízení, která obsahují PCB a nepodléhají evidenci, nebo jej nezašle do 31. prosince 2008 ministerstvu, nebo f) neplní povinnosti stanovené v § 18 odst. 3 až 11 nebo § 37b odst. 1 písm. i). (3) Pokutu do výše 10 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která a) nezařadí odpad podle Katalogu odpadů, b) předá odpad osobě, která k převzetí předávaného odpadu není podle tohoto zákona oprávněna, c) převezme odpad, přestože k jeho převzetí není podle tohoto zákona oprávněna, d) provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení, e) provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení, f) nevede ve stanoveném rozsahu evidenci PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci, g) nezajistí zpětný odběr použitých výrobků určených ke zpětnému odběru nebo nesplní jinou povinnost související se zpětným odběrem, h) neustanoví za podmínek stanovených tímto zákonem odpadového hospodáře, i) vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu pro odpad, za který odpovídá jako původce nebo oprávněná osoba, nebo hodnotí nebezpečné vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena, nebo j) neprovede dekontaminaci nebo neodstraní zařízení podle § 27 odst. 1 do 31. prosince 2010, k) neurčí si pověřeného zástupce za podmínek stanovených v § 37q. l) provozuje zařízení na recyklaci lodí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí64), m) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí64) provede recyklaci lodi bez schváleného plánu recyklace lodi nebo v rozporu s ním. (4) Pokutu do výše 50 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která a) zařadí odpad uvedený v § 6 odst. 1 písm. a), b) nebo c) jako odpad ostatní nebo nakládá s tímto odpadem jako s odpadem ostatním, aniž by měla osvědčení od pověřené osoby podle § 9, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti, b) nakládá s odpady v zařízeních, ve kterých nakládání s odpady je zakázáno nebo není povoleno, c) ředí nebo mísí odpady za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku nebo mísí nebezpečné odpady navzájem nebo s ostatními odpady bez souhlasu příslušného správního úřadu, d) nakládá s nebezpečnými odpady bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním,

29

e) ukládá na skládku odpady, které jsou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem zakázány ukládat na skládku, nebo při ukládání odpadů na skládku nedodržuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, f) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem při nakládání s vybranými výrobky nebo odpady nebo zařízeními podle části čtvrté, g) poruší při přeshraniční přepravě odpadů povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů39) nebo neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) nebo podle části deváté, h) nakládá s odpady perzistentních organických znečišťujících látek v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a) nebo nevede evidenci o odpadech perzistentních organických znečišťujících látek nebo neohlašuje údaje podle § 39 odst. 8, i) zajišťuje společné plnění povinností výrobců, k němuž je potřeba oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31l, bez tohoto oprávnění, nebo bez oprávnění k provozování kolektivního systému nabízí třetím osobám uzavření smluv, jejichž obsahem je činnost, k jejímuž výkonu je oprávnění třeba, nebo j) jako provozovatel systému podle § 31l poruší některou povinnost, kterou provozovateli systému ukládá tento zákon. (5) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem nebo povinnost uloženou rozhodnutím na základě tohoto zákona. (6) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží příslušný krajský úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která nezašle ve stanoveném rozsahu nebo lhůtě příslušnému krajskému úřadu údaje týkající se zařízení k nakládání s odpady. (7) Pokutu do výše 500 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která jako zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů nesplní povinnost zaslat ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů63). ____________________ 30a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS, ve znění nařízení Komise (EU) č. 757/2010 a nařízení Komise (EU) č. 756/2010. 39) Nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole, ve znění nařízení Rady (ES) č. 120/97, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 259/93, ve znění rozhodnutí Komise 1999/816/ES, kterým se přizpůsobují, v souladu s čl. 16 odst. 1 a čl. 42 odst. 3, přílohy II, III, IV a V nařízení Rady (EHS) č. 259/93, a ve znění nařízení Komise (ES) č. 2557/2001, kterým se mění příloha V nařízení Rady (EHS) č. 259/93. Nařízení Rady (ES) č. 1420/1999, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro přepravu některých druhů odpadů do některých nečlenských zemí OECD, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1208/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2630/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 77/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1800/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, a ve znění nařízení Komise (ES) č. 2243/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999.

30

Nařízení Komise (ES) č. 1547/1999, kterým se stanoví kontrolní postupy podle nařízení Rady (EHS) č. 259/93 pro přepravu některých druhů odpadů do některých zemí, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v konečném znění, ve znění nařízení Komise (ES) č. 334/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 354/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1208/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1552/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 77/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1800/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, a ve znění nařízení Komise (ES) č. 2243/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999. Rozhodnutí Komise 94/774/ES o standardním průvodním listu ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad zásilkami odpadu v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole. Rozhodnutí Komise 1999/412/ES o dotazníku pro informační povinnost členských států podle článku 41 odstavce 2 nařízení Rady (EHS) č. 259/93. 39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů. 63) Nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES. § 72 Ministerstvo (1) Ministerstvo a) je ústředním orgánem státní správy v oblasti odpadového hospodářství, b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti odpadového hospodářství s výjimkou ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady, c) vykonává funkci ohniskového bodu Basilejské úmluvy, d) vykonává funkci příslušného orgánu a kontaktního subjektu pro přeshraniční přepravu odpadů a funkci kontaktního subjektu pro odpady perzistentních organických znečišťujících látek, e) vydává rozhodnutí podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) a podle části deváté, f) pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, prodlužuje platnost tohoto pověření a odnímá toto pověření podle § 7 a 8, g) schvaluje náplň školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, h) zařazuje odpad v případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů podle § 5 odst. 2, i) shromažďuje a zpracovává 1. údaje zaslané podle § 39, 2. údaje o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadů, 3. údaje o přepravě nebezpečného odpadu, 4. údaje o přeshraniční přepravě odpadů, 5. návrhy na zápis do Seznamu výrobců podle § 31e,

31

6. žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31m, 7. údaje o převzatých autovracích a způsobech jejich zpracování, 8. vydaná potvrzení o převzetí autovraku, 9. návrhy na zápis do Seznamu podle § 37i, 10. údaje o povinných osobách podle § 31e, 37i, § 37a odst. 5 a § 38, 11. údaje o plnění povinností podle § 31f, § 37h odst. 2 a § 38 odst. 10 a údaje o recyklačních účinnostech procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů, 12. údaje o místech zpětného odběru podle § 37s odst. 2, j) zveřejňuje 1. souhrnné informace o produkci odpadů a způsobech nakládání s nimi, 2. seznam vydaných souhlasů k provozování zařízení podle § 14 odst. 1 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. e), 3. aktuální informace o provozu zařízení podle § 14 odst. 1 a § 14 odst. 2, malých zařízení podle § 33b odst. 1 a sběrných dvorů, k jejichž provozu se nevydává souhlas podle § 14 odst. 1, 4. seznam osob pověřených ministerstvem k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, 5. informace o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadů, 6. Seznam výrobců podle § 31e, 7. seznam kolektivních systémů podle § 31m, 8. informace o vydaných potvrzeních o převzetí autovraku, 9. Seznam podle § 37i, 10. Registr podle § 37s, 11. seznam povinných osob podle § 38, 12. seznam dopravců odpadů, k) spolupracuje s Ministerstvem obrany při zajišťování evidence odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů a sběrových míst odpadů, skladů odpadů a PCB, odpadů PCB a zařízeních obsahujících PCB a podléhajících evidenci vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany, l) zpracovává plán odpadového hospodářství České republiky v rozsahu stanoveném tímto zákonem a při splnění podmínek stanovených tímto zákonem zpracovává jeho změny, m) předkládá vládě ke schválení návrh závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky a návrh jeho změn, n) poskytuje příslušným složkám Evropské komise a orgánům mezinárodních úmluv a protokolů v oblasti odpadového hospodářství, k nimž Česká republika přistoupila, v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech informace o stavu odpadového hospodářství v České republice, o) jmenuje zástupce České republiky do výborů, komisí, odborných a pracovních skupin a dalších grémií založených na základě ustanovení právních předpisů Evropských společenství v oblasti odpadového hospodářství nebo v rámci mezinárodních úmluv v této oblasti, k nimž Česká republika přistoupila, p) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu, q) vykonává funkci příslušného orgánu pro zasílání zpráv o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie63), r) vede Seznam podle dílu 8 části čtvrté,

32

s) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, t) vede Seznam výrobců podle § 31e, u) vydává oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhoduje o prodloužení platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31m, rozhoduje o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31r, v) dohlíží na činnost provozovatele systému, ukládá opatření k nápravě a podává podněty inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty provozovateli systému podle § 31p, w) rozhodne, zda určitý typ baterie nebo akumulátoru náleží do skupiny přenosných baterií nebo akumulátorů, průmyslových baterií nebo akumulátorů nebo automobilových baterií nebo akumulátorů, x) vede evidenci smluv podle § 37 odst. 7 písm. c), y) spravuje Registr podle § 37s, z) vede Seznam povinných osob podle § 38b a zpřístupňuje jej na portálu veřejné správy. (2) Vrchním státním dozorem v oblasti odpadového hospodářství je dozor nad tím, jak správní úřady, které vykonávají státní správu v oblasti odpadového hospodářství, dodržují právní předpisy v této oblasti, a dále dozor nad dodržováním ustanovení právních předpisů a rozhodnutí příslušných správních úřadů v oblasti nakládání s odpady. (3) Ministerstvo a) posuzuje návrhy plánů odpadového hospodářství krajů a návrhy jejich změn z hlediska jejich souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky a jeho změnami, b) vykonává funkci příslušného orgánu pro zařízení na recyklaci lodí, c) schvaluje plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie68). ------------------------------------68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 ze dne 15. května 2014.

§ 76 Inspekce (1) Inspekce a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, b) minimálně jednou ročně kontroluje, jak původce odpadů z výroby oxidu titaničitého dodržuje ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství, c) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení stanovených povinností podle § 66 odst. 2 až 5; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím, d) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9 odst. 3 a 4, e) dává ministerstvu podněty k uplatnění vrchního státního dozoru,

33

f) dává podněty krajskému úřadu k zákazu provozu zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení právní předpisy týkající se odpadového hospodářství a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě, g) kontroluje, zda osoby využívající sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků k zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu mají doklady, které osvědčují, že sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků vyhovují limitům znečištění pro zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu; může odebírat vzorky sedimentů a kontrolovat skutečné koncentrace škodlivin, jejichž limity jsou stanoveny v příloze č. 9 k tomuto zákonu, g) zpracovává plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie68), h) kontroluje, zda je s odpady perzistentních organických znečišťujících látek nakládáno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a) a zákonem, i) může zakázat do zjednání nápravy uvádět na trh nebo do oběhu baterie nebo akumulátory, které nesplňují požadavky stanovené v části čtvrté hlavy II, dílu 3 nebo pozastavit uvádění takových baterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu; hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může současně nařídit výrobci baterií nebo akumulátorů, které nesplňují požadavky stanovené v části čtvrté hlavy II, dílu 3, aby zajistil stažení takovýchto baterií nebo akumulátorů z trhu, j) provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství39a) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém39b), s výjimkou těchto kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod, k) může podat Ministerstvu vnitra v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup žádost o poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů a evidence obyvatel vedených podle zvláštních právních předpisů45a) v rozsahu nezbytně nutném pro ověření údajů v evidenci osob vedené podle § 18 odst. 3 provozovatelem zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů; Ministerstvo vnitra poskytne údaje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup, požádá-li o to inspekce, l) může původci odpadu nebo oprávněné osobě uložit rozhodnutím podle § 6 odst. 2 povinnost požádat o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. , m) kontroluje, zda jsou zařízení na recyklaci lodí provozována v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí66) a zákonem. § 78 Kraje (1) Kraj a) zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území v rozsahu stanoveném tímto zákonem; provádí změny tohoto plánu, b) zasílá kopii schváleného plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu, c) vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou kraje závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změny, d) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství České republiky. (2) Krajský úřad a) uděluje souhlas k provozování zařízení a k plánu úprav skládky; udělení souhlasu může vázat na podmínky,

34

b) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství, zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty podle § 66 odst. 6, c) uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady; udělení souhlasu může vázat na podmínky, d) ukládá rozhodnutím původci odpadů povinnost zaplatit poplatek za uložení odpadů na skládku, pokud původce tento poplatek ve stanovené výši nezaplatil, e) uděluje souhlas s uzavřením skládky, stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci podle § 52, f) zpracovává a průběžně vede evidenci jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona, g) zasílá ministerstvu informace podle § 39 odst. 10, h) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, i) rozhoduje v pochybnostech, zda se movitá věc považuje za odpad, a to na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední, j) uděluje souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem podle § 16 odst. 3 v množství větším než sto tun nebezpečného odpadu za rok; udělení souhlasu může vázat na podmínky, k) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 16 odst. 2 původci, který nakládá s odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok. Udělení souhlasu může vázat na podmínky, l) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 18 odst. 2. Udělení souhlasu může vázat na podmínky, m) uděluje souhlas k čerpání prostředků ze zvláštního vázaného účtu podle § 48a písm. b) a souhlas s jeho zrušením, n) uděluje souhlas k dispozici se zvláštním vázaným účtem a k čerpání z prostředků finanční rezervy podle § 50 odst. 2 a § 51 odst. 1, 2 a 3, udělení souhlasu může vázat na podmínky, o) může zakázat provoz zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro nakládání s odpady a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě, p) může omezit nebo zakázat provoz zařízení k nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, pokud monitorování složek životního prostředí prokáže akutní toxicitu přesahující mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiné, stejně závažné zhoršení stavu životního prostředí, q) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9 odst. 3 a 4, r) vede, pravidelně aktualizuje a zveřejňuje seznam osob oprávněných ke zpracování autovraků a doplňuje informační systém sledování toků vybraných autovraků způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, s) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství obce, t) kontroluje u provozovatele skládky placení poplatků za ukládání odpadů na skládky, u) ukládá rozhodnutím provozovateli skládky povinnost zaplatit vybraný poplatek za uložení odpadů na skládku, pokud tento poplatek neodvedl ve stanovené lhůtě příjemci, v) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje,

35

w) rozhoduje podle čl. 7 odst. 4 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a); v rozhodnutí může stanovit podmínky; o vydaných rozhodnutích informuje ministerstvo každoročně do 30. dubna následujícího roku, x) přiděluje identifikační čísla zařízením podle § 14 odst. 1 a 2 a malým zařízením podle § 33b odst. 1. y) schvaluje plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí66). § 82 Společné ustanovení (3) Ohlašovací nebo oznamovací povinnost vůči orgánům veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství podle § 16 odst. 1 písm. g), § 18 odst. 1 písm. j), § 19 odst. 1 písm. e), § 20 písm. e), § 31f, § 31f, § 37a odst. 4 písm. b), § 37b odst. 1 písm. g), § 37c odst. 1 písm. h), § 37h odst. 2, § 37l odst. 3 písm. e), § 38 odst. 10 a § 39 odst. 2 až 6 a 8 § 39 odst. 2 až 6 a 8 se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů. Příloha č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech

Seznam nebezpečných vlastností odpadu |Kód |Nebezpečná vlastnost odpadu |H1

|Výbušnost

|H2

|Oxidační schopnost

| | |

|H3-A|Vysoká hořlavost

|

|H3-B|Hořlavost

|

|H4

|Dráždivost

|

|H5

|Škodlivost zdraví

|H6

|Toxicita

|H7

|Karcinogenita

|H8

|Žíravost

|H9

|Infekčnost

| | | | |

|H10 |Teratogenita

|

|H11 |Mutagenita

|

|H12 |Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve |

|styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami

|H13 |Senzibilita* |H14 |Ekotoxicita

|

| |

|H15 |Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního |

|prostředí při nebo po odstraňování

|

* Pokud jsou k dispozici zkušební metody

36

|

|

Příloha č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech

Způsoby využívání odpadů |Kód|Způsob využívání odpadů

|

|R1 |Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným |

|způsobem k výrobě energie

|

|

|R2 |Získání/regenerace rozpouštědel

|

|R3 |Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají | |

|jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších

|

|biologických procesů)

|

|

|R4 |Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin

|

|R5 |Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů |R6 |Regenerace kyselin nebo zásad

|

|

|R7 |Obnova látek používaných ke snižování znečištění |R8 |Získání složek katalyzátorů

|

|

|R9 |Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití | |

|olejů

|

|R10|Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo |

|zlepšuje ekologii

|

|

|R11|Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů | |

|uvedených pod označením R1 až R10

|

|R12|Úprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených |

|pod označením R1 až R11

|

|R13|Skladování materiálů před aplikací některého z postupů |

|

|

|uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného

|

|skladování na místě vzniku před sběrem) Příloha č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech

Způsoby využívání odpadů R 1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie R 2 Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel R 3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů) R 4 Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů R 5 Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů R 6 Regenerace kyselin nebo zásad R 7 Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění R 8 Zpětné získávání složek katalyzátorů

37

R 9 Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů R 10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii R 11 Využití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 10 R 12 Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 11 R 13 Skladování odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 12 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem) Poznámky K bodu R 3 - Zahrnuje rovněž zplyňování a pyrolýzu v případě, že jsou produkované složky využívány jako chemické látky. K bodu R 5 - Zahrnuje čištění zemin umožňující jejich nové využití a recyklaci anorganických stavebních materiálů. K bodu R 12 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód R, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející využití, včetně předzpracování, jako například demontáž, třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování, přebalení, oddělování, míšení nebo směšování, před použitím některého ze způsobů označených R1 až R11. K bodu R 13 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování. Příloha č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech

Způsoby odstraňování odpadů |Kód|Způsob odstraňování odpadů

|

|D1 |Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování| |

|apod.)

|

|D2 |Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných | |

|odpadů či kalů v půdě apod.)

|

|D3 |Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných |

|odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního

|

|původu apod.)

| |

|

|D4 |Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných | |

|odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.)| |D5 |Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. |

|

|ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor

|

|

|izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.)

|

|D6 |Vypouštění do vodních těles, kromě moří a oceánů

|

|D7 |Vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání na mořské dno | |D8 |Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná,

|

|

|jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které|

|

|se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1|

|

|až D12

|

|D9 |Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze

38

|

|

|nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny |

|

|nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů

|

|uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování,

|

|sušení, kalcinace)

| |

|

|D10|Spalování na pevnině

|

|D11|Spalování na moři

|

|D12|Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do| |

|dolů)

|

|D13|Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním | |

|některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12

|

|D14|Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do | |

|D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených |

|

|pod označením D1 až D13

|

|D15|Skladování odpadů před jejich odstraněním některým z

|

|

|postupů uvedených pod označením D1 až D14 (s výjimkou

|

|dočasného skladování na místě vzniku odpadu před

|

|shromáždění potřebného množství)

|

|

| Příloha č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech

Způsoby odstraňování odpadů D 1 Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (například skládkování) D 2 Úprava půdními procesy (například biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě) D 3 Hlubinná injektáž (například injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu) D 4 Ukládání do povrchových nádrží (například vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží nebo lagun) D 5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (například ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí) D 6 Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů D 7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání na mořské dno D 8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 D 9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 (například odpařování, sušení, kalcinace) D 10 Spalování na pevnině D 11 Spalování na moři D 12 Trvalé uložení (například ukládání v kontejnerech do dolů)

39

D 13 Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 D 14 Přebalení před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 13 D 15 Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 14 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem) Poznámky K bodu D 11 Tento způsob je zakázán právními předpisy EU a mezinárodními úmluvami. K bodu D 13 Pokud není k dispozici jiný vhodný kód D, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející odstranění, včetně předzpracování, jako například třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování nebo oddělování před použitím některého ze způsobů označených D1 až D12. K bodu D 15 Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování. Příloha č. 9 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech

Limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků ukazatel

jednotka

limit

ukazatel

jednotka

Ba

limit

Zn

mg/kg sušiny

600

mg/kg sušiny

Ni

mg/kg sušiny

80

Be

Pb

mg/kg sušiny

100

AOX1)

As

mg/kg sušiny

30

Cu

mg/kg sušiny

100

trichlorethylen

mikrog/kg sušiny

50

Hg

mg/kg sušiny

0,8

tetrachlorethylen

mikrog/kg sušiny

50

Cd

mg/kg sušiny

2,5

BTEX2)

V

mg/kg sušiny

180

PAU3)

mikrog/kg sušiny

6 000

Co

mg/kg sušiny

30

PCB4)

mikrog/kg sušiny

200

mg/kg sušiny

600 5

mg/kg sušiny

uhlovodíky C10-C40

30

mg/kg sušiny

mikrog/kg sušiny

300

400

V případech výskytu vyšších hodnot koncentrací určitých škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků, způsobených výskytem těchto látek v dané oblasti v přirozeném pozadí, se limitní hodnoty pro využití takových materiálů v dané oblasti zvyšují na prokázané hodnoty výskytu těchto látek v přirozeném pozadí. Laboratorní zkoušky pro účely hodnocení splnění limitů stanovených touto přílohou se provádějí podle norem uvedených v příloze č. 12 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a v příloze č. 6 vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb. 1) AOX - adsorbovatelné organické halogeny 2) BTEX - monocyklické aromatické uhlovodíky nehalogenované (suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů) 3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu, chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

40

4) PCB - ostatní aromatické uhlovodíky halogenované (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180). Příloha č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech

Vzorec pro výpočet energetické účinnosti Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef)) Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok). Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok). EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok). Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok). 0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování. Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů. Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů způsobem R1 Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení před 1. lednem 2009 .... 0,60 Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008 ...... 0,65 Příloha č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech

Vzorec pro výpočet energetické účinnosti Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef)) Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok). Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok). EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok). Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok). 0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování. Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů. Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů způsobem R1 Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení a byla provozována před 1. lednem 2009: 0,60. Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008: 0,65.

41

Rozdílová tabulka k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Navrhovaný právní předpis

Odpovídající předpis EU

Ustanovení Obsah Celex č. Ustanovení (čl., Obsah (část, §, odst., odst., písm., písm., apod.) bod, apod.) § 2 odst. 1 „a) odpadních vod2) v rozsahu, v jakém se na ně vztahují Článek 2 odst. Z oblasti působnosti této směrnice jsou vyňaty písmeno a) jiné právní předpisy 61) 32008L0098 1 písm.a) a) odpadní vody; _________________ 2) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 61) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákono vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.“. Bod 3

3. V § 2 odst. 1 písm. d) a h), § 4 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 32014R1357 1 písm. a), § 7 odst. 1, 5 a 6 písm. a) a § 13 odst. 2 písm. a) se slova „příloze č. 2 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů62)“. Poznámka pod čarou č. 62 zní: „62) Nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.“.

-1-

Článek 1

Příloha III směrnice 2008/98/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

§ 2 odst. 1 písm. f)

Bod 4

„f) vyřazených výbušnin a vyřazeného střeliva9), _________________ 9) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“. V § 2 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.

32008L0098

Článek 2 odst. Z oblasti působnosti této směrnice jsou vyňaty: 1 písm.e) e) vyřazené výbušniny;

Článek 2 odst. 3. Aniž by byly dotčeny povinnosti podle příslušných 3 právních předpisů Společenství jsou sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest nebo předcházení povodním či zmírnění účinku povodní a období sucha a rekultivace půdy vyňaty z oblasti působnosti této směrnice, pokud je prokázáno, že sedimenty nejsou nebezpečné. § 4 odst. 1 e) nakládáním s odpady –obchodování s odpady, Článek 3 bod 9 9) „nakládáním s odpady“ sběr, přeprava, využití a písm. e) shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, 32008L0098 odstraňování odpadů, včetně dozoru nad těmito činnostmi a skladování, úprava, využití a odstranění odpadů, následné péče o místa odstranění a včetně činností prováděných obchodníkem nebo zprostředkovatelem; § 4 odst. 1 „m) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou Článek 3 bod 10) „sběrem“ shromažďování odpadu, včetně předběžného písmeno m) osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od 32008L0098 10 třídění a předběžného skladování odpadu pro účely jiných osob včetně jejich předběžného třídění a přepravy do zařízení na zpracování odpadu; předběžného skladování za účelem jejich přepravy do zařízení na zpracování odpadu;, § 4 odst. 1 písm. n)

„n) tříděným sběrem - sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování;“.

32008L0098

32008L0098

Článek 3 bod 11) „tříděným sběrem“ sběr, kdy je tok odpadů oddělen 11 podle druhu a povahy odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování; § 4 odst. 1 z) obchodníkem - právnická osoba nebo fyzická osoba 7) „obchodníkem“ podnik, který jedná na vlastní písm. z) oprávněná k podnikání, které nakupují nebo prodávají 32008L0098 Článek 3 bod 7 odpovědnost, odpad a jednají přitom na vlastní odpovědnost, včetně, když odpady nakupuje a následně prodává, včetně obchodníků, osob, které nemají odpady skutečně v držení, kteří nemají odpady fyzicky v držení; § 4 odst. 2písm. e) předcházením vzniku - opatření přijatá předtím, než se

-2-

e)

látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, která omezují - množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků, - nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví, nebo - obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích.

32008L0098

Článek 3 bod 12) „předcházením vzniku“ opatření přijatá předtím, než se 12 látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, která omezují: a) množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků ; b) nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví nebo c) obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích;

§ 9a odst. 2 a 3 (2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit v případě odpadů, u nichž je to podle posouzení 32008L0098 celkových dopadů životního cyklu zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší celkový výsledek z hlediska ochrany životního prostředí.

Článek 4 bod 2 2. Při uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady uvedené v odstavci 1 přijmou členské státy opatření, která podpoří možnosti, jež představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. To může u zvláštních toků odpadů vyžadovat odchýlení se od hierarchie, je-li to odůvodněnozohledňováním životního cyklu u celkových dopadů vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním.

(3) Při uplatňování hierarchie se zohlední a)

celý životní cyklus výrobků a materiálů zejména s ohledem na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí a lidské zdraví,

b)

technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost,

c)

ochrana zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví a hospodářské a sociální dopady.

Členské státy v souladu s články 1 a 13 zohlední obecné zásady ochrany životního prostředí, a to zásadu předběžné opatrnosti a udržitelnosti, technickou proveditelnost a hospodářskou životaschopnost,ochranu zdrojů i celkové dopady na životní prostředí, lidské zdraví a hospodářské a sociální dopady.

§ 31a odst. 1 V § 31a odst. 1 písm. a) se slova „, ,s výjimkou 32006L0066 ve Článek 4 odst. Zákaz stanovený v odst. 1 písm. a) se do 1. října 2015

-3-

písm. a)

knoflíkových článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % znění hmotnostní,“ zrušují. 32013L0056

2

nevztahuje na knoflíkové články s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní.

§ 31a odstavec „(2) Zákaz stanovený v odstavci 1 písm. b) se 32006L0066 ve Článek 4 odst. Zákaz stanovený v odst. 1 písm. b) se nevztahuje na 2 nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory, které znění 3 přenosné baterie a akumulátory určené pro použití v: jsou určené pro použití v 32013L0056 a) nouzových a poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení; a) nouzových nebo poplašných systémech, včetně b) zdravotnických přístrojích nebo nouzového osvětlení, nebo c) bezšňůrových elektrických nástrojích; toto osvobození platí do 31. prosince 2016. b) zdravotnických přístrojích. § 31a odst. 3

§ 31j odst. 3

19.V § 31a odstavec 3 zní:

32013L0056

„(3) Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat tak, aby z nich mohl použité nebo odpadní baterie nebo akumulátory snadno a bezpečně vyjmout konečný uživatel nebo kvalifikovaný profesionál nezávislý na výrobci. K elektrozařízením nebo jiným výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátory, je výrobce povinen připojit návod, jak může baterie nebo akumulátory bezpečně vyjmout konečný uživatel nebo kvalifikovaný profesionál nezávislý na výrobci, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů. Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl tento návod předáván společně s výrobkem.“. (3) Výrobce je povinen zajistit, aby zařízení podle odstavce 1 dosáhlo minimální recyklační účinnosti procesů 32006L0066 recyklace odpadů a) 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií nebo akumulátorů, včetně recyklace obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných

Článek 1 bod Článek 11 se nahrazuje tímto: 4) „Článek 11 Vyjímání odpadních baterií a akumulátorů Členské státy zajistí, aby výrobci navrhovali zařízení, z nichž je možné odpadní baterie a akumulátory snadno vyjmout. Nemohou-li odpadní baterie a akumulátory snadno vyjmout koneční uživatelé, zajistí členské státy, aby výrobci navrhovali zařízení tak, aby je mohli snadno vyjmout kvalifikovaní profesionálové nezávislí na výrobci. K zařízením, v nichž jsou zabudovány baterie a akumulátory, se připojí návod, jak mohou tyto baterie a akumulátory bezpečně vyjmout buď koneční uživatelé, nebo nezávislí kvalifikovaní profesionálové. V případě potřeby návod informuje konečného uživatele o typu baterie nebo akumulátoru zabudovaného do zařízení. ČÁST B: RECYKLACE Příloha III část B 3. Recyklační procesy musí dosahovat této minimální recyklační účinnosti: a) recyklace 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu olova na nejvyšší

-4-

nákladů,

úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů;

b) 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií nebo akumulátorů, včetně recyklace obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a

b) recyklace 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a

c) 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií nebo akumulátorů. § 31j odst. 6

§ 37u

(6) Pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů 32012R0493 recyklace stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie62). ____________________ 62) Nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES. Díl 10 Recyklace lodí

32013R1257

§ 37u (1) Tento díl upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o recyklaci lodí66) podmínky pro provádění recyklace lodí v zařízení na recyklaci lodí.

-

Článek. 13 odst. 1

c) recyklace 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií a akumulátorů. Úprava pravidel pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace v přímo použitelném předpisu EU vylučuje možnost úpravy této věci ve vnitrostátním právu a vyžaduje odkaz na tento předpis EU.

1. Aby mohlo být zařízení na recyklaci lodí zařazeno na evropský seznam, musí v souladu s příslušnými ustanoveními Hongkongské úmluvy a při zohlednění příslušných pokynů IMO, Mezinárodní organizace práce (MOP), Basilejské úmluvy a Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách a dalších mezinárodních pokynů splňovat tyto požadavky: a) je příslušnými orgány oprávněno k provádění recyklace lodí; b) je projektováno, postaveno a provozováno bezpečným a environmentálně šetrným způsobem; c) je provozováno v konstrukčně zabezpečeném areálu; d) zavede systémy řízení a monitorování, postupy a

-5-

techniky, jejichž cílem je předejít, zmírnit, minimalizovat a v co nejvyšší míře vyloučit: i) zdravotní rizika pro dotčené zaměstnance a pro obyvatele žijící v blízkosti zařízení na recyklaci lodí a ii) nepříznivé účinky na životní prostředí způsobené recyklací lodí; e) vypracuje plán zařízení na recyklaci lodí; f) předchází nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí, včetně prokázání kontroly nad průsaky, zejména v přílivové zóně; g) zajišťuje bezpečné a k životnímu prostředí šetrné způsoby nakládání s nebezpečnými materiály a odpady a jejich skladování, včetně i) kontroly nad všemi nebezpečnými materiály nacházejícími se na lodi v průběhu celého procesu recyklace lodi, aby se zabránilo jakémukoli úniku těchto materiálů do životního prostředí; a dále manipulace s nebezpečnými materiály a odpady vzniklými při recyklaci lodi pouze na nepropustných podlahách s účinnými drenážními systémy, ii) zdokumentování veškerého odpadu vzniklého při recyklaci lodi a jeho množství a jeho předání do zařízení pro nakládání s odpady, včetně zařízení na recyklaci odpadů, oprávněných k jeho zpracování způsobem šetrným k životnímu prostředí, a aniž by bylo ohroženo lidské zdraví. h) vypracuje a vede plán připravenosti a reakce na mimořádné události; zajišťuje rychlý přístup na loď a do všech prostor zařízení na recyklaci lodí technice určené k reakci na mimořádnou událost, jako jsou protipožární vybavení a vozidla, vozidla lékařské záchranné služby a jeřáby;

-6-

i) zajišťuje pracovníkům bezpečnost a školení, včetně zajištění toho, aby pracovníci používali osobní ochranné prostředky pro činnosti, které to vyžadují; j) vede záznamy o mimořádných událostech, nehodách, nemocech z povolání a chronických účincích, a pokud to požadují příslušné orgány, hlásí všechny mimořádné události, nehody, nemoci z povolání a chronické účinky, které představují nebo mohou představovat rizika pro bezpečnost pracovníků, lidské zdraví a životní prostředí; k) souhlasí s dodržováním požadavků odstavce 2. Článek 14 odst. Udělení oprávnění zařízení na recyklaci lodí nacházejícímu 1a4 se v členském státě 1. Aniž jsou dotčeny jiné příslušné právní předpisy Unie, příslušné orgány udělí oprávnění zařízením na recyklaci nacházejícím se na jejich území, která splňují požadavky na provádění recyklace lodí stanovené v článku 13. Toto oprávnění může být dotyčným zařízením na recyklaci lodí uděleno na dobu nejdéle pěti let a může být patřičně obnovováno. Jsou-li splněny požadavky tohoto nařízení a požadavky tohoto článku, může být jakékoli povolení vydané v souladu s jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy nebo s jinými právními předpisy Unie sloučeno s oprávněním uděleným podle tohoto článku v povolení jediné, pokud se tím zamezí zbytečné duplicitě informací a duplicitě činností vykonávaných provozovatelem zařízení na recyklaci lodí či společností provádějící recyklaci lodí nebo příslušného orgánu. V takových případech lze platnost oprávnění prodloužit v souladu s režimem povolení uvedeným v prvním pododstavci, avšak nejvýše na dobu pěti let.

-7-

4. Jestliže zařízení na recyklaci lodí přestane požadavky stanovené v článku 13 splňovat, pozastaví nebo odebere členský stát, kde se nachází zařízení na recyklaci lodí, oprávnění, které danému zařízení na recyklaci lodí vydal, nebo požádá dotčenou společnost, aby provedla nápravná opatření, a neprodleně o tom uvědomí Komisi.

§ 37v

(2) Příslušným orgánem podle přímo použitelného 32013R1257 předpisu Evropské unie o recyklaci lodí64) za Českou republiku je ministerstvo, s výjimkou případů, kdy tento zákon svěřuje působnost příslušného orgánu krajskému úřadu. § 37v 32013R1257 (1) Zařízení na recyklaci lodí je zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů. (2) Krajský úřad zašle žádost o souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí k vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví. (3) Souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí se vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 5 let. Dobu platnosti souhlasu k provozování zařízení krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele vždy nejdéle o dalších 5 let, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání.

§ 37w

§ 37w

32013R1257

-8-

Článek odst. 1

18 1. Členské státy určí příslušné orgány a správní orgány odpovědné za uplatňování tohoto nařízení a oznámí je Komisi. Členské státy neprodleně Komisi oznámí veškeré změny těchto údajů.

Článek 14 odst. 1. Aniž jsou dotčeny jiné příslušné právní předpisy Unie, 1 příslušné orgány udělí oprávnění zařízením na recyklaci nacházejícím se na jejich území, která splňují požadavky na provádění recyklace lodí stanovené v článku 13. Toto oprávnění může být dotyčným zařízením na recyklaci lodí uděleno na dobu nejdéle pěti let a může být patřičně obnovováno. Jsou-li splněny požadavky tohoto nařízení a požadavky tohoto článku, může být jakékoli povolení vydané v souladu s jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy nebo s jinými právními předpisy Unie sloučeno s oprávněním uděleným podle tohoto článku v povolení jediné, pokud se tím zamezí zbytečné duplicitě informací a duplicitě činností vykonávaných provozovatelem zařízení na recyklaci lodí či společností provádějící recyklaci lodí nebo příslušného orgánu. V takových případech lze platnost oprávnění prodloužit v souladu s režimem povolení uvedeným v prvním pododstavci, avšak nejvýše na dobu pěti let. Článek 7 odst. 3. Plán recyklace lodi musí být schválen tichým nebo 3 výslovným souhlasem příslušným orgánem v souladu s

případnými požadavky státu, ve kterém se nachází zařízení na recyklaci lodí. Výslovné schválení se udělí, pokud příslušný orgán zašle písemné oznámení o svém rozhodnutí o plánu recyklace lodi provozovateli zařízení na recyklaci lodí, majiteli lodi a správnímu orgánu. Za schválení tichým souhlasem je považována situace, kdy příslušný orgán nezašle provozovateli zařízení na recyklaci lodí, majiteli lodi a správnímu orgánu žádnou písemnou námitku k plánu recyklace lodi ve lhůtě pro posouzení stanovené případně v souladu s požadavky státu, ve kterém se nachází zařízení na recyklaci lodí, a oznámené podle čl. 15 odst. 2 písm. b).

(1) Provozovatel zařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí66). (2) Krajský úřad neprodleně zašle plán recyklace lodi k vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví. 66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES.“. Program předcházení vzniku odpadů § 41a

32008L0098 (1) Program předcházení vzniku odpadů České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností. (2) Program předcházení vzniku odpadů České republiky obsahuje: a)

cíle předcházení vzniku odpadů v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky,

b)

opatření k předcházení vzniku odpadů,

c)

soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů a opatření k předcházení vzniku odpadů, které umožní sledování a posouzení pokroku, jehož bylo jejich prostřednictvím dosaženo.

Článek 29

Článek 29 Programy předcházení vzniku odpadů 1. Členské státy vypracují v souladu s články 1 a 4 programy předcházení vzniku odpadů nejpozději do 12. prosince 2013. Tyto programy jsou buď součástí plánů pro nakládání s odpady stanovených v článku 28 nebo případně součástí jiných programů politiky v oblasti životního prostředí nebo fungují jako samostatné programy. Je-li některý z takových programů součástí plánu pro nakládání s odpady nebo jiných programů, stanoví se jasně opatření k předcházení vzniku odpadů. 2. V programech stanovených v odstavci 1 se uvádějí cíle předcházení vzniku odpadů. Členské státy popíší stávající opatření k předcházení a vyhodnotí užitečnost příkladů opatření uvedených v příloze IV nebo jiných náležitých opatření. Účelem těchto cílů a opatření je přerušit závislost mezi hospodářským

(4) Program předcházení vzniku odpadů České

-9-

republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.

růstem a dopady na životní prostředí spojenými se vznikem odpadů. 3. Členské státy určí vhodná konkrétní kvalitativní a kvantitativní kritéria pro opatření k předcházení vzniku odpadů přijatá za účelem sledování a posouzení pokroku, jehož bylo jejich prostřednictvím dosaženo, a mohou určit konkrétní kvalitativní nebo kvantitativní cíle a ukazatele, jiné než uvedené v odstavci 4, za stejným účelem. 32008L0098

Článek 31

Článek 31 Účast veřejnosti Členské státy zajistí, aby příslušné zúčastněné subjekty a orgány a široká veřejnost měly možnost účastnit se vypracování plánů pro nakládání s odpady a programů předcházení vzniku odpadů a aby k nim měly přístup, jakmile budou stanoveny, Plány a programy umístí na veřejně přístupnou internetovou stránku.

Plán odpadového hospodářství České republiky 32008L0098 § 42

(1) Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností. Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti.

Článek 28

(2) Plán odpadového hospodářství České republiky se skládá z části analytické, závazné a směrné.

- 10 -

2. Plány pro nakládání s odpady stanoví analýzu stávající situace v nakládání s odpady v rámci dotyčné zeměpisné jednotky, jakož i opatření, která je třeba přijmout s cílem zlepšit environmentálně šetrnou přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů, a posouzení toho, jak bude tento plán podporovat provádění cílů a ustanovení této

směrnice. (3) Analytická část Plánu odpadového hospodářství České obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky a)

výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, včetně přeshraničního toku odpadů,

b)

vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území České republiky minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,

c)

d)

3. Plány pro nakládání s odpady v případě potřeby a při zohlednění zeměpisné situace a pokrytí oblasti, na niž se plán vztahuje, obsahují alespoň: a) druh, množství a zdroj vzniklého odpadu na daném území, odpad, jenž by mohl být přepravován z vnitrostátního území nebo na něj, a posouzení vývoje toků odpadů v budoucnosti; b) stávající systémy sběru odpadů a důležitá zařízení na odstraňování a využití odpadu včetně jakýchkoli zvláštních ujednání týkajících se odpadních olejů, nebezpečných odpadů nebo toků odpadů, kterými se zabývají konkrétní právní předpisy Společenství;

vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území České republiky včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,

c) posouzení potřeby nových systémů sběru, uzavření stávajících zařízení pro odpady, další infrastruktury zařízení pro odpady v souladu s článkem 16 a v případě potřeby s tím spojených investic;

informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na pnění stanovených cílů nezbytné.

d) v případě potřeby dostatečné informace o kritériích pro umístění s cílem určit místo a kapacitu budoucích zařízení sloužících k odstraňování odpadů nebo důležitých zařízení sloužících k využití odpadů;

(5) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje cíle, zásady a opatření pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 tohoto

e) všeobecné politiky nakládání s odpady, včetně plánovaných technologií a způsobů nakládání s odpady, nebo politik

- 11 -

zákona.

týkajících se konkrétních problémů v oblasti nakládání s odpady;

(6) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství pro a)

nakládání s komunálními odpady, směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady,

b)

nakládání se stavebními odpady,

c)

nakládání s obalovými odpady,

d)

nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,

e)

nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,

f)

přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g)

snižování množství odpadů ukládaných na skládky,,

h)

snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky,

i)

snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu.

4. Plán pro nakládání s odpady může při zohlednění zeměpisné situace a pokrytí oblasti, na niž se plán vztahuje, obsahovat: a) organizační aspekty spojené s nakládáním s odpady, včetně popisu rozdělení povinností mezi veřejné a soukromé subjekty provádějící nakládání s odpady; b) hodnocení užitečnosti a vhodnosti použití ekonomických a dalších nástrojů pro řešení různých problémů spojených s odpady, a to s ohledem na potřebu zachovat hladké fungování vnitřního trhu; c) využívání kampaní na zvyšování povědomí a poskytování informací široké veřejnosti nebo zvláštní skupině spotřebitelů; d) znečištěná místa, která sloužila k odstraňování odpadů, a opatření k jejich sanaci.

- 12 -

(7) Směrná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje: a)

výčet nástrojů pro splnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky,

b)

kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl Plán odpadového hospodářství České republiky zpracován,

c)

informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

d)

návrhy na potřebná zařízení pro nakládání s odpady nadregionálního významu, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. 1. Členské státy zajistí, aby byly plány pro nakládání s odpady a programy předcházení vzniku odpadů vyhodnoceny alespoň jednou za šest let a případně revidovány a ve vhodných případech též v souladu s články 9 a 11.

(9) Ministerstvo každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů Plánu odpadového hospodářství 32008L0098 České republiky a do 15. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky.

(10) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy 32008L0098

- 13 -

Článek 31

Účast veřejnosti Členské státy zajistí, aby příslušné zúčastněné subjekty a

orgány a široká veřejnost měly možnost účastnit se vypracování plánů pro nakládání s odpady a programů předcházení vzniku odpadů a aby k nim měly přístup, jakmile budou stanoveny, Plány a programy umístí na veřejně přístupnou internetovou stránku.

§ 43

„§ 43 Plán odpadového hospodářství kraje (1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností65) pro jím spravované území a jeho změny.

2. Plány pro nakládání s odpady stanoví analýzu stávající situace v nakládání s odpady v rámci dotyčné zeměpisné jednotky, jakož i opatření, která je třeba přijmout s cílem zlepšit environmentálně šetrnou přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů, a posouzení toho, jak bude tento plán podporovat provádění cílů a ustanovení této směrnice.

(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami. (3) Plán odpadového hospodářství kraje se skládá z části analytické, závazné a směrné.

- 14 -

(4) Analytická část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje a)

výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání,

b)

vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,

c)

d)

3. Plány pro nakládání s odpady v případě potřeby a při zohlednění zeměpisné situace a pokrytí oblasti, na niž se plán vztahuje, obsahují alespoň: a) druh, množství a zdroj vzniklého odpadu na daném území, odpad, jenž by mohl být přepravován z vnitrostátního území nebo na něj, a posouzení vývoje toků odpadů v budoucnosti; b) stávající systémy sběru odpadů a důležitá zařízení na odstraňování a využití odpadu včetně jakýchkoli zvláštních ujednání týkajících se odpadních olejů, nebezpečných odpadů nebo toků odpadů, kterými se zabývají konkrétní právní předpisy Společenství;

vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady podle písmene b) na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,

c) posouzení potřeby nových systémů sběru, uzavření stávajících zařízení pro odpady, další infrastruktury zařízení pro odpady v souladu s článkem 16 a v případě potřeby s tím spojených investic;

podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

d) v případě potřeby dostatečné informace o kritériích pro umístění s cílem určit místo a kapacitu budoucích zařízení sloužících k odstraňování odpadů nebo důležitých zařízení sloužících k využití odpadů; e) všeobecné politiky nakládání s odpady, včetně plánovaných technologií a způsobů nakládání s odpady, nebo politik týkajících se konkrétních problémů v oblasti nakládání s odpady;

(5) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového

- 15 -

hospodářství kraje pro a)

4. Plán pro nakládání s odpady může při zohlednění zeměpisné situace a pokrytí oblasti, na niž se plán vztahuje, obsahovat:

nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady,

b)

nakládání se stavebními odpady,

c)

nakládání s obalovými odpady,

d)

nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,

e)

nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,

f)

přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g)

snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů,

h)

snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu.

a) organizační aspekty spojené s nakládáním s odpady, včetně popisu rozdělení povinností mezi veřejné a soukromé subjekty provádějící nakládání s odpady; b) hodnocení užitečnosti a vhodnosti použití ekonomických a dalších nástrojů pro řešení různých problémů spojených s odpady, a to s ohledem na potřebu zachovat hladké fungování vnitřního trhu; c) využívání kampaní na zvyšování povědomí a poskytování informací široké veřejnosti nebo zvláštní skupině spotřebitelů; d) znečištěná místa, která sloužila k odstraňování odpadů, a opatření k jejich sanaci.

(6) Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje a)

výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje,

b)

kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován,

- 16 -

§44

c)

kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů,

d)

záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(13) Kraj každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu.

1. Členské státy zajistí, aby byly plány pro nakládání s odpady a programy předcházení vzniku odpadů vyhodnoceny alespoň jednou za šest let a případně revidovány a ve vhodných případech též v souladu s články 9 a 11.

(14) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy.

Účast veřejnosti Členské státy zajistí, aby příslušné zúčastněné subjekty a orgány a široká veřejnost měly možnost účastnit se vypracování plánů pro nakládání s odpady a programů předcházení vzniku odpadů a aby k nim měly přístup, jakmile budou stanoveny, Plány a programy umístí na veřejně přístupnou internetovou stránku.

„§ 44 Plán odpadového hospodářství obce

- 17 -

(4) Plán odpadového hospodářství obce se skládá z části analytické, závazné a směrné.

2. Plány pro nakládání s odpady stanoví analýzu stávající situace v nakládání s odpady v rámci dotyčné zeměpisné jednotky, jakož i opatření, která je třeba přijmout s cílem zlepšit environmentálně šetrnou přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů, a posouzení toho, jak bude tento plán podporovat provádění cílů a ustanovení této směrnice.

(5) Analytická část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství obce a)

posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních odpadů,

b)

vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území obce minimálně pro směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné komunální odpady, papír, plasty, sklo, kovy, obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje,

c)

3. Plány pro nakládání s odpady v případě potřeby a při zohlednění zeměpisné situace a pokrytí oblasti, na niž se plán vztahuje, obsahují alespoň: a) druh, množství a zdroj vzniklého odpadu na daném území, odpad, jenž by mohl být přepravován z vnitrostátního území nebo na něj, a posouzení vývoje toků odpadů v budoucnosti;

posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálními odpady.

(6) Závazná část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje opatření pro předcházení vzniku odpadů v souladu s plánem odpadového hospodářství kraje a stanoví cíle a opatření k jejich dosažení v rámci obecního systému pro nakládání s odpady a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství obce pro a)

nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými komunálními odpady,

b)

nakládání s obalovými odpady,

b) stávající systémy sběru odpadů a důležitá zařízení na odstraňování a využití odpadu včetně jakýchkoli zvláštních ujednání týkajících se odpadních olejů, nebezpečných odpadů nebo toků odpadů, kterými se zabývají konkrétní právní předpisy Společenství; c) posouzení potřeby nových systémů sběru, uzavření stávajících zařízení pro odpady, další infrastruktury zařízení pro odpady v souladu s článkem 16 a v případě potřeby s tím spojených investic;

- 18 -

c)

nebezpečnými složkami komunálních odpadů,

d)

nakládání se stavebními odpady, pokud stanovila systém nakládání se stavebním odpadem,

e)

nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona v případě, že provozuje místo zpětného odběru v rámci spolupráce s povinnými osobami,

f)

přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování komunálních odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g) h)

d) v případě potřeby dostatečné informace o kritériích pro umístění s cílem určit místo a kapacitu budoucích zařízení sloužících k odstraňování odpadů nebo důležitých zařízení sloužících k využití odpadů; e) všeobecné politiky nakládání s odpady, včetně plánovaných technologií a způsobů nakládání s odpady, nebo politik týkajících se konkrétních problémů v oblasti nakládání s odpady; 4. Plán pro nakládání s odpady může při zohlednění zeměpisné situace a pokrytí oblasti, na niž se plán vztahuje, obsahovat:

snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů,

a) organizační aspekty spojené s nakládáním s odpady, včetně popisu rozdělení povinností mezi veřejné a soukromé subjekty provádějící nakládání s odpady;

snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu.

b) hodnocení užitečnosti a vhodnosti použití ekonomických a dalších nástrojů pro řešení různých problémů spojených s odpady, a to s ohledem na potřebu zachovat hladké fungování vnitřního trhu; c) využívání kampaní na zvyšování povědomí a poskytování informací široké veřejnosti nebo zvláštní skupině spotřebitelů; d) znečištěná místa, která sloužila k odstraňování odpadů, a opatření k jejich sanaci.

- 19 -

1. Členské státy zajistí, aby byly plány pro nakládání s odpady a programy předcházení vzniku odpadů vyhodnoceny alespoň jednou za šest let a případně revidovány a ve vhodných případech též v souladu s články 9 a 11.

(11) Obec každoročně hodnotí vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství obce a na vyžádání je poskytne orgánu státní správy.

(12) Plán odpadového hospodářství obce a jeho změny obec zveřejní na portálu veřejné správy.

§ 66 odst. 3 písm. l) a m)

V § 66 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a 32013R1257 doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) provozuje zařízení na recyklaci lodí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí64), m)

§ 66 odst. 7

Čl. 22 odst. 1

Účast veřejnosti Členské státy zajistí, aby příslušné zúčastněné subjekty a orgány a široká veřejnost měly možnost účastnit se vypracování plánů pro nakládání s odpady a programů předcházení vzniku odpadů a aby k nim měly přístup, jakmile budou stanoveny, Plány a programy umístí na veřejně přístupnou internetovou stránku. 1. Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí64) provede recyklaci lodi bez schváleného plánu recyklace lodi nebo v rozporu s ním.“.

(7) Pokutu do výše 500 000 Kč uloží inspekce fyzické 32006L0066 osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která jako zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů nesplní povinnost zaslat ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie63). ____________________ 61) Nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti

- 20 -

Čl. 25

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušování vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy o těchto opatřeních vyrozumí Komisi do 26. září 2008 a neprodleně jí oznámí veškeré jejich následné změny.

procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES. § 66 odst. 7

(7) Pokutu do výše 500 000 Kč uloží inspekce fyzické 32012R0493 osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která jako zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů nesplní povinnost zaslat ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie63). ____________________ 63) Nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES.

-

„4. Subjekty provádějící recyklaci oznamují každoročně informace uvedené v příloze IV, příloze V a příloze VI a zašlou je příslušným orgánům členských států nejpozději čtyři měsíce od konce dotyčného kalendářního roku. Subjekty provádějící recyklaci zašlou své první výroční zprávy nejpozději do 30. dubna 2015.“

§ 72 odst. 1 V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 11 doplňují 32012R0493 písm. i) bod 11 slova: „a údaje o recyklačních účinnostech procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů“.

Čl. 3 odst. 4

§ 72 odst. 1 písm. q)

Čl. 3 odst. 4

§ 72 odst. 3 písm. b)

q) vykonává funkci příslušného orgánu pro zasílání zpráv 32012R0493 o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie63), ____________________ 63) Nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES. „(3) Ministerstvo

32013R1257

- 21 -

Stanovení sankce za účelem zajištění vynutitelnosti povinnosti stanovené v čl. 3 odst. 4:

Článek 18

4. Subjekty provádějící recyklaci oznamují každoročně informace uvedené v příloze IV, příloze V a příloze VI a zašlou je příslušným orgánům členských států nejpozději čtyři měsíce od konce dotyčného kalendářního roku. Subjekty provádějící recyklaci zašlou své první výroční zprávy nejpozději do 30. dubna 2015. 4. Subjekty provádějící recyklaci oznamují každoročně informace uvedené v příloze IV, příloze V a příloze VI a zašlou je příslušným orgánům členských států nejpozději čtyři měsíce od konce dotyčného kalendářního roku. Subjekty provádějící recyklaci zašlou své první výroční zprávy nejpozději do 30. dubna 2015.

1. Členské státy určí příslušné orgány a správní orgány odpovědné za uplatňování tohoto nařízení a oznámí je

b) vykonává funkci příslušného orgánu pro zařízení na recyklaci lodí. § 72 odst. 3 písm. c)

c) schvaluje plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie68).

Komisi. Členské státy neprodleně Komisi oznámí veškeré změny těchto údajů. 32006R1013 ve znění 32014R0660

68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 ze dne 15. května 2014.“.

Bod 3 písm. b) Článek 50 se mění takto: b) vkládá se nový odstavec, který zní: „2a. Do 1. ledna 2017 členské státy zajistí, aby s ohledem na celé jejich zeměpisné území byl vypracován jeden či více plánů, buď samostatně, nebo jako jasně identifikovatelná součást jiných plánů, pro kontroly prováděné podle odstavce 2 (dále jen „plán kontrol“). Plány kontrol vychází z posouzení rizik vztahujících se na zvláštní toky odpadů a zdroje nedovolené přepravy a zohledňují, jsou-li dostupné a tam, kde je to vhodné, zpravodajské údaje, jako například údaje o vyšetřování policejními nebo celními orgány a analýzy trestné činnosti. Posouzení rizik se zaměří mimo jiné na určení minimálního počtu potřebných kontrol, včetně fyzických kontrol zařízení, podniků, zprostředkovatelů, obchodníků a přeprav odpadů nebo souvisejícího využívání nebo odstraňování. Plán kontrol obsahuje tyto prvky: a) cíle a priority kontrol, včetně popisu způsobu, jakým byly uvedené priority určeny; b) zeměpisnou oblast, na kterou se plán kontrol vztahuje; c) informace o plánovaných kontrolách, včetně fyzických kontrol; d) úkoly přidělené každému orgánu zapojenému do kontrol; e) ujednání o spolupráci mezi orgány zapojenými do kontrol;

- 22 -

f) informace o školení pracovníků provádějících kontroly v záležitostech týkajících se kontrol a g) informace o lidských, finančních a jiných zdrojích pro provádění daného plánu kontrol. Plán kontrol se nejméně jednou za tři roky přezkoumává a případně aktualizuje. V rámci uvedeného přezkumu se posoudí, do jaké míry byly cíle a další prvky daného plánu kontrol provedeny.“; § 76 odst. 1 písm. g)

„g) zpracovává plány kontrol přepravy odpadů podle 32006R1013 přímo použitelného předpisu Evropské unie68). ve znění 32014R0660

Bod 3 písm. b) Článek 50 se mění takto: b) vkládá se nový odstavec, který zní: „2a. Do 1. ledna 2017 členské státy zajistí, aby s ohledem na celé jejich zeměpisné území byl vypracován jeden či více plánů, buď samostatně, nebo jako jasně identifikovatelná součást jiných plánů, pro kontroly prováděné podle odstavce 2 (dále jen „plán kontrol“). Plány kontrol vychází z posouzení rizik vztahujících se na zvláštní toky odpadů a zdroje nedovolené přepravy a zohledňují, jsou-li dostupné a tam, kde je to vhodné, zpravodajské údaje, jako například údaje o vyšetřování policejními nebo celními orgány a analýzy trestné činnosti. Posouzení rizik se zaměří mimo jiné na určení minimálního počtu potřebných kontrol, včetně fyzických kontrol zařízení, podniků, zprostředkovatelů, obchodníků a přeprav odpadů nebo souvisejícího využívání nebo odstraňování. Plán kontrol obsahuje tyto prvky: a) cíle a priority kontrol, včetně popisu způsobu, jakým byly uvedené priority určeny; b) zeměpisnou oblast, na kterou se plán kontrol vztahuje;

- 23 -

c) informace o plánovaných kontrolách, včetně fyzických kontrol; d) úkoly přidělené každému orgánu zapojenému do kontrol; e) ujednání o spolupráci mezi orgány zapojenými do kontrol; f) informace o školení pracovníků provádějících kontroly v záležitostech týkajících se kontrol a g) informace o lidských, finančních a jiných zdrojích pro provádění daného plánu kontrol. Plán kontrol se nejméně jednou za tři roky přezkoumává a případně aktualizuje. V rámci uvedeného přezkumu se posoudí, do jaké míry byly cíle a další prvky daného plánu kontrol provedeny.“; § 76 odst. 1 písm. m)

§ 78 odst. 2 písm. y)

„m) kontroluje, zda jsou zařízení na recyklaci lodí 32013R1257 provozována v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí64) a zákonem.“ V § 78 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a 32013R1257 doplňuje se písmeno y), které zní: „y) schvaluje plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí66).“

- 24 -

Článek 22 odst. 1. Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a 1 přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Článek 7 odst. 3. Plán recyklace lodi musí být schválen tichým nebo 3 výslovným souhlasem příslušným orgánem v souladu s případnými požadavky státu, ve kterém se nachází zařízení na recyklaci lodí. Výslovné schválení se udělí, pokud příslušný orgán zašle písemné oznámení o svém rozhodnutí o plánu recyklace lodi provozovateli zařízení na recyklaci lodí, majiteli lodi a správnímu orgánu. Za schválení tichým souhlasem je považována situace, kdy

příslušný orgán nezašle provozovateli zařízení na recyklaci lodí, majiteli lodi a správnímu orgánu žádnou písemnou námitku k plánu recyklace lodi ve lhůtě pro posouzení stanovené případně v souladu s požadavky státu, ve kterém se nachází zařízení na recyklaci lodí, a oznámené podle čl. 15 odst. 2 písm. b). Příloha č. 3

Způsoby využívání odpadů R 1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo 32008L0098 jiným způsobem k výrobě energie R 2 Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel R 3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů) R 4 Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů R 5 Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů R 6 Regenerace kyselin nebo zásad R 7 Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění R 8 Zpětné získávání složek katalyzátorů R 9 Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů R 10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii R 11 Využití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 10 R 12 Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů

- 25 -

Příloha č. II PŘÍLOHA II ZPŮSOBY VYUŽÍVÁNÍ R 1 Použití především jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie (*) R 2 Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel R 3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů) (**) R 4 Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů R 5 Recyklace nebo zpětné získávání jiných anorganických materiálů (***) R 6 Regenerace kyselin nebo zásad R 7 Zpětné získávání složek či součástí používaných ke snižování znečištění R 8 Zpětné získávání součástí katalyzátorů R 9 Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů R 10 Úprava půdními procesy, která je přínosem pro zemědělství nebo ekologii R 11 Použití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 10 R 12 Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 11 (****) R 13 Skladování odpadů až do využití některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) (*****)

uvedených pod označením R 1 až R 11

L 312/24 CS Úřední věstník Evropské unie 22.11.2008 (*) Zahrnuje zařízení pro spalování, která zpracovávají pevný komunální odpad, pouze pokud se jejich energetická účinnost rovná nebo je vyšší než: — 0,60 pro zařízení v provozu povolená v souladu s použitelnými právními předpisy Společenství před 1. lednem 2009, — 0,65 pro zařízení povolená po 31. prosinci 2008, za použití následujícího vzorce: Energetická účinnost = (Ep – (Ef + Ei))/(0,97 × (Ew + Ef)) přičemž: Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí faktorem 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití faktorem 1,1 (GJ/rok) Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok) Ew se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočtené s použitím výhřevnosti odpadů (GJ/rok) Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok) 0,97 je činitelem k započtení energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování. Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů. (**) Zahrnuje rovněž zplyňování a pyrolýzu s využitím složek jako jsou chemické látky. (***) Zahrnuje čištění půdy vedoucí k zpětnému získávání půdy a recyklaci anorganických stavebních materiálů. (****) Pokud není k dispozici jiný vhodný kód R, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející využití, včetně předzpracování,

R 13 Skladování odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 12 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem) Poznámky K bodu R 3 - Zahrnuje rovněž zplyňování a pyrolýzu v případě, že jsou produkované složky využívány jako chemické látky. K bodu R 5 - Zahrnuje čištění zemin umožňující jejich nové využití a recyklaci anorganických stavebních materiálů. K bodu R 12 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód R, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející využití, včetně předzpracování, jako například demontáž, třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování, přebalení, oddělování, míšení nebo směšování, před použitím některého ze způsobů označených R1 až R11. K bodu R 13 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování

- 26 -

jako například demontáž, třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování, přebalení, oddělování, míšení nebo směšování, před použitím některého ze způsobů označených R1 až R11. (*****) Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování podle čl. 3 bodu 10). Příloha č. 4

Způsoby odstraňování odpadů

Způsoby odstraňování odpadů

32008L0098

Příloha č. I PŘÍLOHA I ZPŮSOBY ODSTRAŇOVÁNÍ D 1 Ukládání na povrch nebo pod úroveň povrchu země (např. skládkování apod.) D 2 Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě apod.) D 3 Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo jiných přírodních úložišť apod.) D 4 Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží nebo lagun apod.) D 5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí apod.) D 6 Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů D 7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání do mořského dna D 8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 D 9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou

D 1 Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (například skládkování) D 2 Úprava půdními procesy (například biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě) D 3 Hlubinná injektáž (například injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu) D 4 Ukládání do povrchových nádrží (například vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží nebo lagun) D 5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (například ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí) D 6 Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů D 7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání na mořské dno D 8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze

- 27 -

způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12

sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 (např. odpařování, sušení, kalcinace apod.) D 10 Spalování na pevnině D 11 Spalování na moři (*) D 12 Trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů apod.) D 13 Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 (**) D 14 Pčebalení před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 13 D 15 Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) (***) 22.11.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 312/23 (*) Tento způsob je zakázán právními předpisy EU a mezinárodními úmluvami. (**) Pokud není k dispozici jiný vhodný kód D, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející odstranění, včetně předzpracování, jako například třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování nebo oddělování před použitím některého ze způsobů označených D1 až D12. (***) Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování podle čl. 3 bodu 10).

D 9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 (například odpařování, sušení, kalcinace) D 10 Spalování na pevnině D 11 Spalování na moři D 12 Trvalé uložení (například ukládání v kontejnerech do dolů) D 13 Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 D 14 Přebalení před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 13 D 15 Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 14 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem) Poznámky K bodu D 11 - Tento způsob je zakázán právními předpisy EU a mezinárodními úmluvami. K bodu D 13 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód D, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející odstranění, včetně předzpracování, jako například třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování nebo oddělování před použitím některého ze způsobů označených D1 až D12. K bodu D 15 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.“.

- 28 -

Příloha č. 12

Vzorec pro výpočet energetické účinnosti

32008L0098

Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef)) Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok). Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok). EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok). Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok). 0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování. Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů. Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů způsobem R1 Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení a byla provozována před 1. lednem 2009: 0,60. Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008: 0,65.“.

- 29 -

Příloha II Zahrnuje zařízení pro spalování, která zpracovávají pevný poznámka pod komunální odpad, pouze pokud se jejich energetická čarou * účinnost rovná nebo je vyšší než: — 0,60 pro zařízení v provozu povolená v souladu s použitelnými právními předpisy Společenství před 1. lednem 2009, — 0,65 pro zařízení povolená po 31. prosinci 2008, za použití následujícího vzorce: Energetická účinnost = (Ep – (Ef + Ei))/(0,97 × (Ew + Ef)) přičemž: Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí faktorem 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití faktorem 1,1 (GJ/rok) Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok) Ew se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočtené s použitím výhřevnosti odpadů (GJ/rok) Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok) 0,97 je činitelem k započtení energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování. Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů.

Článek III bod 2. Baterie nebo akumulátory, které je zakázáno uvádět na 32006L0066 ve Článek 6 odst. 2 trh nebo do oběhu podle § 31a odst. 1 zákona č. 185/2001 znění 2 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto 32013L0056 zákona, mohou být uváděny do oběhu až do vyčerpání zásob, pokud jde o

Baterie a akumulátory, které nesplňují požadavky této směrnice, avšak které byly uvedeny na trh v souladu s právními předpisy přede dnem použitelnosti příslušných zákazů podle článku 4, mohou být prodávány až do vyčerpání zásob.

a) knoflíkové články, které obsahují více než 0,0005 % a méně než 2 % hmotnostních rtuti, uvedené na trh do 30. září 2015, b) přenosné baterie nebo akumulátory určené pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, uvedené na trh do 31. prosince 2016, nebo c) ostatní baterie nebo akumulátory uvedené na trh do 26. září 2008.

Článek IV

32013L0056 Článek 1 bod a) odstavec 2 se nahrazuje tímto: 1) písm. a) a b) „2. Zákaz stanovený v odst. 1 písm. a) se do 1. října 2015 nevztahuje na knoflíkové články s obsahem rtuti Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2015 nepřesahujícím 2 % hmotnostní.“; s výjimkou článku I bodů 21 a 23, které nabývají účinnosti dnem 1. října 2015, bodů 11 až 14, bodů 32, 33 § 39 odst. b) v odstavci 3 se písmeno c) se nahrazuje tímto: 6 až 10 a 12 a bodu 34, které nabývají účinnosti dnem 1. „c) bezšňůrových elektrických nástrojích; toto osvobození ledna 2016, a bodu 22 § 31a odst. 2, který nabývá platí do 31. prosince 2016.“; účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Číslo předpisu EU (kód celex) 32008L0098

Účinnost

Název předpisu EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic

- 30 -

32006L0066 32013L0056

32012R0493 32013R1257 32006R1013 32014R0660 32014R1357

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/56/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, pokud jde o uvádění na trh přenosných baterií a akumulátorů obsahujících kadmium, které jsou určené do bezšňůrových elektrických nástrojů, a knoflíkových článků s nízkým obsahem rtuti, a kterou se zrušuje rozhodnutí Komise 2009/603/ES Nařízení Komise (EU) č. 493/2012 ze dne 11. června 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů Nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.

- 31 -