No title

PŘÍLOHY

/Test před výzkumným šetřením č. 1-4/ /Vymezení kritérií k porovnávání č. 5/

1

Příloha č. 1 - Test řečových dovedností před výzkumným šetřením  Položky sledované v oblasti řeči: 

Výslovnost

Ke zjištění úrovně výslovnosti jednotlivých hlásek jsem použila obrázky. Cílem bylo sledování, zda děti vysloví hlásku správně na začátku slova, uprostřed i na konci. Dále jsem dětem zadala úkol opakovat slova, která slyší. Př. ,,Co vidíš na obrázku“ ,,Opakuj po mně“. 

Artikulační obratnost

Ke zjištění artikulační obratnosti jsem využila slov či spojení slov, ve kterých je tupá i ostrá sykavka či měkká i tvrdá slabika. Zaměřila jsem se na to, jak děti vyslovují souhláskové shluky, zda nedochází ke spodobě slov. Cílem bylo sledovat, zda nedochází ke komolení slov nebo jejich zkracování. Př. ,,Opakuj po mně.“ - sušená švestka (tupá i ostrá sykavka), děda, hodiny (měkká i tvrdá slabika), strašidlo (souhláskové shluky), dědeček (spodoba slov) 

Plynulost řeči

Ke zjištění případných specifik v oblasti komunikace – jako je například plynulost řeči, jsem využila reprodukce pohádky s využitím čtyř obrázků sestavených dle dějové posloupnosti. Cílem bylo všímat si, zda děti vypráví pohádku plynule, či se z důvodu koktavosti nepříjemně zadrhávají. Zda nemluví příliš rychle z důvodu breptavosti. 

Porozumění

Ke zjištění úrovně porozumění jsem využila činnosti manipulace s předměty dle pokynů. Př. ,,Dej míček do hrabičky, zmačkej papír a hoď ho do koše“. Cílem bylo sledovat, jak dítě reaguje při běžném hovoru, zda rozumí tomu, co říkáme (slovům, pokynům, sdělení, vyprávění, instrukcím při vysvětlování hry atd.). Dále jsem využila činnosti výběr obrázků dle pokynů, kdy jsem obrázky rozstříhala na jednotlivé karty, aby s nimi mohly děti podle pokynů manipulovat. Př. ,,Před sebou máme mnoho obrázků. Vyber mezi nimi všechny pohádkové postavy, dopravní prostředky, potraviny...“

2

Poslední činností bylo na základě obrázků vyčlenit ze skupiny ty věci, které tam nepatří. Využila jsem skupiny - oblečení, ovoce, hračky. Cílem bylo sledovat, zda děti správně určí, co do skupiny nepatří a proč. 

Slovní zásoba

Děti se pomocí úkolů, básniček, doplňovaček, nedokončených pohádek, příběhů a hádanek učily hrát si s jazykem, co nejpřesněji vyjadřovat své myšlenky a objevovat bohatství řeči. Cílem bylo sledovat u dětí aktivní slovní zásobu, během nejrůznějších činností. Zda je bohatá, průměrná, chudší až chudá. 

Souvislé vyjadřování

Ke zjištění úrovně souvislého vyjadřování jsem použila obrázku, na kterém byla jednoduchá dějová zápletka. Děti ji měly smysluplně popsat rozvitými větami. Cílem bylo sledovat, zda jsou děti schopné vyprávět, zda popisují obrázek souvětími, jednoduchými větami, jednoslovně či jen odpovídají na otázky. Př. ,,Podívej se na obrázek a řekni, co na něm vidíš?“ ,,Co se tak děje? “ 

Gramatické vyjadřování

Ke zjištění úrovně gramatického vyjadřování jsem využila pozorování spontánního projevu dětí během komunikace s ostatními dětmi, učitelkou či rodiči. Pomocí her jsem se snažila dětem přiblížit tvoření gramaticky správného tvaru podstatných jmen či tvoření a chápání gramaticky správné věty. Cílem bylo sledovat řeč dětí během vyprávění zážitků, příběhů či vyprávění podle obrázku. Př. ,,Krokodýl má velká zuba.“ - ,,Je to děti tak?“,,Jak je to správně?“ 

Oční kontakt

Během počátečního hodnocení jsem si všímala neverbálních prvků komunikace, zejména očního kontaktu. Cílem bylo zjistit, zda se mu děti vyhýbají, či ho užívají spontánně, nebo pouze na vyžádání. 

Verbální kontakt

Základem bylo pozorování dítěte během komunikace. Sledovala jsem, zda děti verbální – řečový kontakt navazují či nikoli. Cílem bylo zjistit, zda navazují děti řečový kontakt pozvolna, snadno a sdílně. Jak utváří dialog.

3

Příloha č. 2 - Test sluchových dovedností před výzkumným šetřením  Položky sledované v oblasti sluchového snímání 

Naslouchání

Ke zjištění úrovně naslouchání jsem využila krátké pohádky. Cílem bylo sledovat, zda dítě dokáže naslouchat vyprávění nebo čtení krátkého příběhu, zda je při poslechu zaujaté a jaká je délka jeho soustředění. Dále jsem využila poznávání předmětů podle zvuku a jejich lokalizace. Cílem bylo nechat děti se zavřenýma očima hádat jednotlivé předměty, které zvuky vydávají, a následně ukázat směr, odkud zvuk přichází. Zaměřila jsem se na to, jak rychle dítě reaguje na zvuk a jak rychle ho dovede určit. Př. ,,Dobře poslouchej a pak řekni, co dělám.“ - klepání na sklo, mačkání papíru, zatleskání 

Sluchová paměť

Ke zjištění sluchové paměti jsem využila opakování dvouverší, jednoduchých vět a souvětí. Cílem bylo zjistit, zda děti dovedou přesně a samostatně zopakovat dvojverší, celou větu a souvětí. Zda jsou schopné pracovat bez dopomoci dospělého a jak dlouho se dokážou na práci soustředit. Dále byla sluchová paměť zjišťována v oblasti hudby. (jednoduchá píseň) Př. ,,Zopakuj po mně přesně to, co řeknu“. Opakování dvouverší - ,,Potkala jsem Alenku, měla pěknou halenku“. Opakování jednoduchých vět – ,,Dostala jsem nové boty“. Opakování souvětí – ,,Když si chceš jít hrát ven, ukliď si napřed všechny věci“. 

Sluchové rozlišení /sluchová diferenciace/

Ke zjištění sluchového rozlišování jsem použila rozstříhaných obrázků, které jsem dětem rozložila po stole. Prvním cílem bylo rozlišování slov s vizuálním podnětem – změna samohlásky. Střídavě jsem říkala slova, dítě ukazovalo, který obrázek ke slovu patří. Př. ,,Co je na obrázku?“

H-o-d-i-n-y x H-o-l-i-n-y; B-o-t-a x N-o-t-a

Druhým cílem bylo rozlišení slova bez vizuálního podnětu. Úkolem dětí bylo po každé vyslovené dvojici sdělit, zda byla slova stejná, či odlišná. Př. ,,Jsou slova stejná?“

K-o–s x K–o-š; V-á-h-a x V-á-h-á

4



Sluchová analýza a syntéza

Pro zjištění úrovně sluchové analýzy a syntézy jsem využila rozpočitadla. Cílem bylo zhodnotit, zda dítě dokáže dělit slova po slabikách. Př. Slabikování slov - ,,Ru-ka-vi-ce, šá-la, sve-tr, kdo se nech-ce, ob-lé-kat…“ Dále jsem využila jedno až čtyřslabičná slova a sledovala jsem, zda děti dokážou vytleskat slabiky a určit jejich počet. Př. ,,Vytleskej slovo “. Ko-čá-rek (3 slabiky); Ma-li-na (3 slabiky) Pro další zjištění jsem využila obrázků. Cílem bylo vyhledat ty dvojice, které se rýmují. Př. ,,Jde o rým?“ Míč - Klíč, Kostel – Postel (ANO), Ruka – pastelka (NE) Další činností bylo určení počáteční hlásky ve slově. Cílem bylo sledovat, zda dítě Dokáže určit všechny počáteční hlásky, nebo jen některé.

5

Příloha č. 3 - Test sociálních dovedností před výzkumným šetřením  Položky sledované v oblasti sociálních dovedností 

Komunikace

Při zjišťování úrovně a schopnosti komunikace jsem využila pozorování a rozhovory. Postupně jsem vyhodnocovala, zda děti mezi sebou komunikují přirozeně a jsou aktivní. Zda užívají i neverbálních prvků komunikace. 

Aktivity

Při zjišťování aktivity dětí jsem využila cíleného pozorování při řízených činnostech a volných hrách dětí. Postupně jsem vyhodnocovala, nakolik jsou děti aktivní při zapojení se mezi ostatní děti, zda je jejich komunikace spontánní, či se děti do nejrůznějších aktivit zapojují jen ojediněle. 

Spolupráce

Pro zjišťování spolupráce jsem zadávala dětem nejrůznější úkoly. Zajímalo mě, jak vzájemně spolupracují, zda je kooperace přirozená a klidná, zda jeden umí respektovat druhého. Cílem bylo zjištění zájmu dětí o kolektiv a skupinové zapojení se do činností. 

Adaptace

Adaptaci dětí jsem vyhodnocovala v prvních dnech po vstupu do mateřské školy a následně opětovně, avšak s časovým odstupem. Zajímalo mě, zda je adaptace přirozená, bezproblémová a klidná, jak jsou děti schopné odloučit se od matky a jak děti zvládají změny a nové situace.

6

Příloha č. 4 - Test hudebních a pěveckých dovedností před výzkumným šetřením  Položky sledované v oblasti hudebních a pěveckých dovedností 

Rytmická paměť

Nejprve jsem se snažila zjistit rytmické cítění dětí. Ke zjištění jsem použila: 1. Říkanek - Paci, paci, pacičky; Houpy, houpy, kočka snědla kroupy 2. Rozpočitadla - U potoka roste kvítí, říkají mu petrklíč 3. Rytmická cvičení, která jsme spojili s chůzí v rytmu. Při poslechu známé pochodové písničky měly děti prostor rovněž k rytmizaci (vytleskáním či vyťukáním). Rytmickou paměť jsem zjišťovala tím, že jsem vytleskala motiv a dítě jej mělo zopakovat. Cílem bylo zaznamenat, na jaké úrovni se děti nachází. Zda dokážou správně vytleskat daný rytmus, zopakují jej bez či s chybou, nebo jej nezopakují vůbec. 

Hudební paměť

Hudební paměť byla zjišťována tím, že jsem zahrála motiv a děti jej zopakovaly zpěvem. Cílem bylo zjištění, zda děti dokážou zopakovat motiv bez chyby. 

Smysl pro výšku tónu

Smysl pro výšku tónu byl zjišťován tak, že jsem dětem předkreslila obrázky zvonečků vyobrazených tak, že jeden z nich byl nejvýše, druhý níže a třetí nejníže. Podle vnímaného tónu měly děti vybarvovat příslušný zvoneček předem domluvenou barvou. Cílem bylo zjistit, zda děti tonalitu rozlišují správně. 

Dynamika – smysl pro sílu hlasu

Smysl pro sílu hlasu - stupňování či odstupňování tónů z hlediska síly /hlasitosti/ jsem zjišťovala pomocí sluchových her a zpěvu při kytaře. Př. Sluchová hra

MYŠ – tichá hra na kytaru, tichý zpěv ZAJÍC – přiměřená hra na kytaru, polohlasný zpěv

MEDVĚD – hlasitá hra na kytaru, hlasitý zpěv Cílem bylo zjistit, zda jsou děti schopné pochopi termín potichu, nahlas a reagovat na něj. Zda jsou schopné během zpěvu zesilovat melodii či zeslabovat. 

Poslech

Ke zjištění úrovně soustředění při poslechu jsem využila v první řadě lidových písniček, kdy měly děti za úkol tiše poslouchat a vnímat jejich slova. Dále jsem využila

7

k poslechu barokní hudbu, která měla děti nenásilnou formou naučit soustředěnosti a dovést je až k samotné relaxaci. Cílem bylo zjistit, zda děti dokážou soustředěně a tiše poslouchat po celou dobu nahrávky, zda jsou hudbou či písní zaujaté a dokážou relaxovat. 

Schopnost sladit hudbu s pohybem

Ke zjištění schopnosti pohybové reakce na hudbu jsem zvolila hru na klavír a z CD. Sledovala jsem pohybové reakce dětí a jejich smysl pro cítění rytmu v reprodukované i živé hudbě. Cílem bylo zjištění, zda spontánně improvizují, či imitují pohyb učitelky. 

Zpěv

Ke zjištění pěveckých dovedností dětí jsem využila známé písničky, kterou měly Děti zazpívat. Cílem bylo sledovat, jak si s tím děti poradí. Zda zazpívají samostatně, rytmicky melodicky správně, bez dopomoci, či budou dopomoc dospělého vyžadovat. Rovněž jsem se všímala, zda děti chybují v textu a jaká je jejich výslovnost, pěvecké dýchání, intonace, nasazení tónu. 

Intonace

Intonace byla zjišťována rovněž pomocí zpěvu písničky, kdy jsem sledovala správné nasazení tónu, přiměřenou hlasitost. Cílem bylo zjistit, zda jsou děti schopné opakovat spontánně určený tón, zda je jejich intonace čistá, klouzavá či falešná. 

Tempo

Tempo bylo u dětí zjišťováno rovněž na základě zazpívané písničky. Cílem bylo sledování zda děti dokážou udržet danou rychlost písničky přirozeně a přizpůsobí se danému tempu.

8

Příloha č. 5 - Vymezení kritérií k porovnávání Položky sledované v oblasti řeči Foneticko-fonologická rovina Výslovnost: 1 - Komunikuje přirozeně, řečový projev je zřetelný s čistou výslovností 2 - Převážně nevyslovuje správně hlásky, přetrvává nesprávná, nedokonalá výslovnost; dochází k záměnám, vynechávání hlásek 3 - Nekomunikuje, nejeví zájem, vyhýbá se komunikaci Artikulační obratnost: 1 - Vyslovuje čistě, řeč je srozumitelná, přirozeně vytváří hlásky pohyby mluvidel 2 - Převážně komolí a zkracuje slova, má problém se správnou výslovností většího množství hlásek, patrná artikulační neobratnost 3 - Nekomunikuje, nejeví zájem Plynulost řeči: 1 - Komunikuje přirozeně, řeč je srozumitelná 2 -Převážně nekomunikuje; nedbalá, nesrozumitelná, rychlá řeč; zadrhávání se v řeči, prodlužování hlásek 3 - Nekomunikuje, nejeví zájem, má strach z mluveného projevu Lexikálně-sémantická rovina Porozumění: 1 – Komunikuje spontánně, je plně vtažen do příběhu děje, reaguje s porozuměním 2 – Převážně nekomunikuje, jen ojediněle se zapojí, je-li individuálně objasněno učitelovo sdělení či záměr 3 – Nekomunikuje, nejeví zájem, protože neporozuměl učitelovu sdělení či záměru Slovní zásoba: 1 – Komunikuje spontánně, dostatečně bohatá slovní zásoba 2 – Převážně nekomunikuje, jen ojediněle se zapojí, je-li vyzýváno, průměrná až chudší slovní zásoba

9

3 – Nekomunikuje, nejeví zájem, chudá slovní zásoba Souvislé vyjadřování: 1 – Popisuje obrázek spontánně, plynule, samostatně, rozvitými větami a bez dopomoci 2 – Převážně popisuje obrázek jednoduchými větami, vyžaduje dopomoc, na otázku dospělého odpovídá jednoslovně 3 – Nekomunikuje, nejeví zájem, odmítá popsat obrázek, nespolupracuje ani s dopomocí Morfologicko-syntaktická rovina Gramatické vyjadřování: 1 – Řečový projev je spontánní, dítě dovede samostatně utvořit gramaticky správnou větu, užívá jednotlivé slovní druhy 2 – Převážně chybuje při tvoření správného gramatického tvaru podstatných jmen, jen ojediněle pozná gramaticky nesprávnou větu 3 – Nekomunikuje, nejeví zájem, nepozná gramaticky nesprávnou větu Pragmatická rovina Oční kontakt: 1 – Navazuje spontánně, bez problémů, udrží jej při naslouchání i rozhovoru 2 – Převážně nenavazuje, jen ojediněle, pokud je opakovaně vybídnuto 3 – Nenavazuje, nejeví zájem, uhýbá pohledem, nereaguje Verbální kontakt: 1 – Navazuje spontánně a snadno, je sdílné, odpovídá adekvátně, rozvíjí své odpovědi 2 – Převážně nenavazuje či navazuje pozvolna, pokud je opakovaně pobízeno, odpovídá stručně-případně neadekvátně 3 – Nenavazuje, neodpovídá na otázky, nejeví zájem Položky sledované v oblasti sluchového vnímání Naslouchání: 1 – Poslouchá koncentrovaně, soustředěně, je plně vtažen do děje, reaguje s porozuměním 2 - Převážně nenaslouchá, zaujatost a soustředěnost je velice krátká na

10

dotaz reaguje jen ojediněle 3 - Neposlouchá, nejeví zájem Sluchová paměť: 1 – Zopakuje přesně, dodržuje přesné pořadí, pracuje samostatně, bez dopomoci dospělého 2 – Převážně zopakuje nepřesně, změní pořadí, vyžaduje dopomoc, nápovědu dospělého 3 – Nedovede zopakovat, není schopné vybavit si, co slyšel, nejeví zájem Sluchové rozlišení /sluchová diferenciace/: Rozlišení slov: 1 – Rozlišuje slova a jednotlivé hlásky přirozeně, bez problémů a dopomoci, reaguje s porozuměním 2 – Převážně chybuje v rozlišování hlásek, jen ojediněle pozná rozdíl, je-li individuálně objasněno 3 – Nerozlišuje, nejeví zájem Sluchová analýza a syntéza: Slabikování slov: 1 – Rozloží slova na slabiky spontánně, bez dopomoci 2 – Převážně chybuje, s dopomocí učitelky ojediněle rozloží 3 - Nerozloží, nerozumí, nejeví zájem Rytmizace slov: 1 – Vytleská rytmicky správně všechna slova a samostatně 2 – Chybuje při vytleskávání slov, převážně není schopné ani zopakovat po dospělém 3 – Nedokáže rytmicky správně vytleskat jednoduchá slova, nejeví zájem Počáteční a poslední hláska: 1 – Určí správně ve všech slovech, přirozenou cestou, bez dopomoci 2 – Převážně chybuje, jen ojediněle s dopomocí správně určí 3 – Nedovede určit, nerozumí, nejeví zájem Položky sledované v oblasti sociálních dovedností Komunikace: 1 – Komunikuje přirozeně, je aktivní, užívá i neverbálních prvků

11

komunikace 2 – Převážně výraznější potíže v komunikaci, jen ojediněle se zapojí 3 – Nekomunikuje, nejeví zájem Aktivity: 1 – Komunikuje spontánně, je plně vtažen do příběhu děje 2 – Převážně nekomunikuje, jen ojediněle se zapojí, je-li individuálně podněcován jeho zájem 3 – Nekomunikuje, nejeví zájem Spolupráce: 1 – Spolupracuje přirozeně, klidně, se zájmem o kolektiv 2 – Převážně není schopen pracovat v kolektivu, vyžaduje individuální péči dospělého 3 – Nejeví zájem, zcela odmítá i spolupráci dospělého Adaptace: 1 – Přirozená, bezproblémová, změny a nové situace zvládá velice dobře 2 – Výrazné obtíže v navazování kontaktů, případné změny zvládá pouze v přítomnosti dospělého 3 – Nezvládá, odmítá nové prostředí, změny, nejeví zájem Položky sledované v oblasti hudebních a pěveckých dovedností Rytmická paměť: 1 - Rytmickou strukturu zvládne vytleskat správně, dokáže opakovat samostatně jednoduché, rytmické celky 2 - Převážně chybuje ve vytleskávání rytmu, vyžaduje dopomoc 3 – Nezvládá, nedovede zopakovat daný rytmus, nejeví zájem Hudební paměť: 1 – Zopakuje správně zadaný motiv, samostatně 2 – Převážně zopakuje motiv s chybou, vyžaduje dopomoc 3 – Nezopakuje, nejeví zájem Smysl pro výšku tónu: 1 – Spontánní pěvecká reprodukce přehrávaných tónů, rozlišuje správně 2 – Převážně rozlišuje s chybou, vyžaduje dopomoc dospělého 3 – Nerozlišuje, nejeví zájem

12

Dynamika /smysl pro sílu hlasu/: 1 – Přirozeně ovládá sílu svého hlasu, vnímá rozdíl stupňování tónů bez dopomoci 2 – Převážně neovládá svůj hlas, nutná dopomoc učitelky 3 – Neovládá, nejeví zájem Poslech: 1 – Soustředěně a tiše poslouchá po celou dobu nahrávky, zvládá se zaujetím vnímat píseň či hudbu, dokáže relaxovat 2 – Převážně je schopný krátkodobého soustředěného poslechu, nedokáže relaxovat 3 – Neposlouchá, není schopný se soustředit, nejeví zájem o hudbu Schopnost sladit hudbu s pohybem: 1 – Přirozeně se pohybuje při hudbě, dokáže okamžitě a samostatně improvizovat 2 – Převážně imituje pohyb učitelky, sleduje její pohybovou reakci, vyžaduje dopomoc 3 – Nereaguje, nezvládne, nejeví zájem Zpěv: 1 – Zvládá samostatně, rytmicky i melodicky správně jednoduchou píseň, dobrá melodická paměť 2 – Převážně není schopné zazpívat, chybuje v textu i v melodii, jen ojediněle za pomoci dospělého zvládne část písně 3 – Nezpívá, nejeví zájem, protože žádnou písničku nezná Intonace: 1 – Správná, čistá, přiměřeně hlasitá a výrazná, opakuje spontánně určený tón 2 – Převážně nesprávná nebo nejistá a klouzavá, vyžaduje dopomoc 3 – Nezopakuje tón, nejeví zájem, falešná Tempo: 1 – Udrží danou rychlost písničky přirozeně, přizpůsobí se danému tempu 2 – Převážně neudrží danou rychlost, vyžaduje dopomoc dospělého 3 – Neudrží, nezvládá, nejeví zájem

13

/Detailní průběh fáze projektu č. 6 - 9/

14

Příloha č. 6 - Detailní průběh 1. fáze projektu SNĚHURKA Tuto pohádku jsem na začátek školního roku nevybrala náhodou. Cílem bylo umožnit dětem co nejklidnější vstup do mateřské školy a prostřednictvím Sněhurky je postupně seznamovat s pravidly chování ve vztahu k druhému. Sněhurka (paní učitelka) se snažila spolu s dětmi (trpaslíky), vytvářet prosociální postoje - rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu a přizpůsobivosti. Touto pohádkou jsem chtěla pomoci dětem navázat kontakty s nově příchozími dětmi, ukázat jim, že každý z nás je jiný, představuje se jiným jménem a baví ho jiné činnosti – stejně jako je to u trpaslíků v pohádce. Neznamená to však, že pokud je každý z nás jiný, nemůže se s ostatními kamarádit a prožívat neopakovatelné chvíle. Doba trvání: 3 měsíce Dílčí cíle (viz úvodní kapitola 17) Hlavní cíle, záměry, organizace, pomůcky, metody (viz úvodní kapitola 17) Další specifické pomůcky: 

šátek, koruna, zrcátko, jablko, lucernička, kropáče a lopaty z polystyrenu



nahrávka hudební pohádky ,,Sněhurka“/zdroj - CD Dětské muzikály



oblečení pro trpaslíky, Sněhurku, královnu, prince, dřevorubce

Průběh činností – realizace 1. fáze projektu (Hudební pohádka - SNĚHURKA) 

Úvodní motivace písničkou ,,Hej hou“ z CD ,,Písničky z pohádek“ (22)

Text: ,Hej-hou, hej-hou“ a trpaslíci jdou, a zpívají si vesele, hej-hou, hej-hou, hej-hou, hej-hou, hej-hou“, když máme starost zlou, vždy vrásky z čela vymaže hej-hou, hejhou.“ 

Hudebně pohybové činnosti s písní - rytmizovaná chůze po kruhu za učitelkou,

15

-

hra na tělo – tleskání dlaněmi, tleskání konečky prstů, tleskání dvěma prsty do dlaně, tleskání před tělem, tleskání za tělem

-

hra na ozvěnu – učitelka předvede rytmický kousek, který děti zopakují

Př. ,,Hej-hou, hej-hou“ – pleskání dlaněmi ,,a trpaslíci jdou“ – podupy ,,a zpívají si vesele, hej-hou, hej-hou, hej-hou, hej-hou , hej-hou“ – pleskání a podupy 

Komunitní kruh – rozvoj paměti a pozornosti

,,Víte děti, o jakou pohádku se jedná?“ ,,Kolik bylo trpaslíků v písničce?“ ,,Jak se doopravdy jmenovali? Nevíte?“ V několika příštích dnech následuje četba různých žánrů pohádek ,,O Sněhurce“ a vzájemné porovnávání dějů, obsahu a nacházení odlišností. Hledání rozdílů mezi pohádkami.



-

Veršovaná – Michal Černík

-

Lidová - Bratři Grimmové

-

Hudební – CD Dětské muzikály

Poslech hudební pohádky –,,Sněhurka“ (pěstování soustředěného vnímání, sluchové paměti, rozlišování změn melodií, vnímání tempa a dynamiky, soustředění na text písničky) 

Rozbor písničky - ,,Kouzelné zrcadlo“ (viz příloha č. 10)

Zpěv: ,,Pověz, pověz zrcadlo, jsem nejkrásnější?“,,Samozřejmě, královno má zdejší.“ Mluvené slovo: ,,A tak to den za dnem chodilo, až malá holčička Sněhurka vyrostla v dívku, krásnější v tom království nebylo. Zpěv: ,,Co to vidím v zrcadle, jinou tvář, kdo jsi?“,,Bohužel to, královno, ty nejsi!“ ,,Sněhurka se jmenuji, to je věc jasná, kdo může být jako já tak krásná?“ 

Komunitní kruh – Morfologicko-syntaktická rovina

První poznávání dětí, představení se - Jak se jmenovala holčička v pohádce?“ Sněhurka

16

- A jak se jmenuješ ty? Samík Následuje posílání vyrobeného zrcátka po kruhu, hovoří pouze ten, kdo je právě drží v ruce. Zpočátku děti odpovídají jedním slovem – svým jménem, při opětovném úkolu se již snaží o odpověď celou větou. ,,Jmenuji se Samík“. Následuje opakování slov či spojení slov, ve kterých je tupá i ostrá sykavka či měkká i tvrdá slabika. (Šťastný Samík, Smutná Šárka…) Rytmické cítění - rytmizace vlastního jména - ,,SA-MÍK“ /společné vytleskání jmen dětí, sledování výslovnosti/ 

,,Víte, co znamená slovo ,,krásná?“ /prostor pro odpovědi dětí /



,,Čím si myslíte, že byla krásná Sněhurka“? ,,Jak asi vypadala?“

Prostor pro fantazii dětí, popis Sněhurky dle jejich představy. Některé z dětí si myslí, že měla Sněhurka bílé vlasy a růžové šaty, jiné z dětí naopak Sněhurku vnímaly jako hnědovlasou holčičku v krátké sukýnce. Následuje ukázka Sněhurky na obrázku. Děti mají možnost srovnání. 

Lexikálně - sémantická rovina (smysluplný popis, co je na obrázku) Děti popisují obrázek Sněhurky tak, jak vidí před sebou. Popisují obrázek s jednoduchou dějovou zápletkou. ,,Co vidíte na obrázku?“ Děti na základě pokynu učitelky přiřazují obrázky Sněhurky k druhům oblečení.



Foneticko-fonologická rovina

Reprodukce pohádky s využitím čtyř obrázků sestavených dle dějové posloupnosti. 

Rozbor písničky - ,,Hodná sova“ (viz příloha č. 12)

Mluvené slovo: Královna připravila ďábelskou pomstu. Zavolala dřevorubce a přikázala mu, aby Sněhurku do lesa vzal a tam ji zabil. Ale dřevorubec měl dobré srdce a nikdy by neublížil živému tvoru. Sněhurku v lese ponechal svému osudu. 

Komunitní kruh - společné diskuse, rozhovory (viz foto č. 1 CD)

,,Proč připravila královna pomstu Sněhurce?“/chtěla být sama nejkrásnější, žárlila…/ ,,Jakou pomstu jí mohla děti přichystat?“ /zničit šaty, vyhodit ze zámku, nemluvit s ní…/ ,,Co zlého by jí ještě mohla udělat?“ ,,V naší pohádce zavolala královna dřevorubce…víte děti, kdo je to ,,dřevorubec?“

17

- následuje vysvětlení …a tomu přikázala, aby ji odvezl do lesa a tam ji zabil. Naštěstí náš dřevorubec byl moc hodný a Sněhurce neublížil“. ,,Co to znamená, když je někdo hodný?“ /kupuje čokoládu, hladí mě, jede se mnou na výlet, podá mi pití…/ ,,Kudy mohl dřevorubec se Sněhurkou do lesa jet? /kolem mraveniště, liščí nory, kolem rybníka, tunelem, přes hory…/ ,,Jak jeli – rychle, nebo pomalu?“,,Vyzkoušíme si to.“ 

Lokomoční pohybové činnosti – překážková dráha

- chůze a běh s překračování a vyhýbáním různě vysokých překážek /tyče položené na zemi, kužely, molitanové kostky/ - podlézání nízké překážky /obrácená švédská lavička/ - lezení v podporu dřepmo k danému cíli - poskoky v podřepu snožmo s pérováním v kolenou - před a vzad - prolézání tunelem (viz foto č. 2 CD) Text: ,,Sněhurku teď v noci, v tom hlubokém lese straší, straší hladní vlci hů, hů.“ ,,Co to znamená, když Vás někdo straší?“ /dělá různé zvuky, šklebí se na mě, cení na mě zuby/. ,,Vyzkoušíme si to“. 

Mimika obličeje – projev záporných emocí 

,,Zamrač se jako mrak.“



,,Našpul ústa jako kapřík.“



,,Nafoukni tváře, jako bys měl plná ústa.“



,,Vyceň zuby jako Alík.“

Text: Bez jediného slova jí cestu k domku ukázala, ukázala sova hů, hů.“,,Díky, dík, sovičko.“,,Sedm malých židlí, jeden stůl a sedm hrnků, kdopak tady bydlí ú, ú.“ 

Hádanka ,,Kdo v domečku asi bydlí, když má stolek sedm židlí? Na stolečku sedm lžic, nenapočteš jich zde víc. Sedm malých postýlek, na nich sedm košilek. Sedm peřin ve světnici, kdo tam bydlí?“ … děti odpoví ,,TRPASLÍCI“ /vlastní tvorba Hnojská/



Praktické činnosti - stavba domečku pro trpaslíky (viz foto č. 3 – 5 CD)

18



Rozpočitadlo - ,,Trpaslík v kuchyni skáče, dostal dnes chuť na koláče. Kdopak mu je upeče, než Sněhurka uteče? Ty ne, ty jsi kuchař špatný, ty bys nám byl málo platný. Ty tak sotva zdvihneš rendlík, ty nezvedneš ani knedlík. Ty jsi malý nešika, tobě mléko utíká. Ty máš obě ruce líné, tobě těsto nevykyne. Ty máš zase ruce levé, tobě se nic nepovede. Ty tak zrovna, ty ne, ty ne, Sněhurka je hospodyně.



Pohybová hra ,,Trpasličí bubínek“. Na koho rozpočitadlo ukáže, ten dostane trpasličí čepičku a bubínek s paličkou. Bubínek je kouzelný a každý jeho úder ,,přečaruje“ ostatní děti v sochu trpaslíka, která znázorňuje nějakou práci v kuchyni. Všichni zkamení a nesmí se pohnout. Trpaslík hádá, o jakou činnost se jedná. Např. děti představují ,,mytí nádobí“. Hra se opakuje. Na základě říkadla dostane do ruky bubínek další z dětí.



Jazykový cit - chápání rýmů Učitelka říká slova, děti hledají, jestli se k sobě hodí, zda se rýmují.





DOMEČEK - STOLEČEK /ano/



POSTÝLKA – KOŠILKA /ano/



KOČIČKA – BABIČKA /ano/



SNĚHURKA – KYTIČKA /ne/

Jazykový cit - tvoření rýmů /můžeme provádět až poté, co děti zvládnou chápání rýmů/

Učitelka dá dětem k nahlédnutí několik obrázků, které postupně pokládá na koberec. Děti mají za úkol hledat rým.





MÍČ – rýč, pryč, bič, tyč, klíč



ČEPICE – opice, slepice, udice, sklenice

Předmatematické činnosti – ,,Kolik bylo trpaslíků“

- Určení počtu – Sedm trpaslíků Děti pokládají na koberec sedm víček od PET lahví – tedy sedm trpaslíků. Protože to jsou kluci – budou víčka modrá. /opakování barev/

19

Kolik bylo Sněhurek? Jedna. Sněhurka je holčička – bude mít tedy víčko červenou barvu. Děti pokládají na koberec jedno červené víčko – Sněhurku. Koho je víc? Trpaslíků, nebo Sněhurek? /trpaslíků/ - Porovnávání – Na ploše mají děti obrázek jednoho trpaslíka s červenou čepičkou a sedm trpaslíků s modrými čepičkami. Kterých je víc? Víc je trpaslíků v modrých čepičkách. Myslíte, že jsou trpaslíci všichni stejní? Na plochu dává učitelka další hlavy trpaslíků. Trpaslíci mají různé obličeje /smějí se, mračí, pláčou, přemýšlí/, různé barvy čepiček /modré, červené, zelené, žluté, fialové, bílé…/ - Třídění – Úkolem je roztřídit trpaslíky do čtyř skupin podle barev. (viz foto č. 1 - 2) V závěru budou děti počítat od jedné do sedmi. Naši Sněhurku dovedla do domečku trpaslíků sovička. Jaká byla cesta? Dlouhá- krátká, rovná – klikatá, jednobarevná – vícebarevná? Úkolem dětí bylo postavit cestičku od Sněhurky k trpaslíčkům z barevných víček. Určení dlouhé a krátké cesty. (viz foto č. 3 - 4) Text: ,,Než jednou řekneš mi švec, tak dívka krásná svalí se na kavalec, ú,ú.“ ,,Díky, dík, sovičko.“ Mezihra: ,,Pověz, pověz zrcadlo, jsem nejkrásnější?“ ,,Bohužel, má královno, už nejsi!“,,V krásné, malé chaloupce Sněhurka žije, s trpaslíky na zdraví si pije.“ 

Rozvoj řečových dovedností

Již víme, že v chaloupce žije sedm trpaslíků. Jak se asi ti trpaslíci jmenují? Prostor pro fantazii dětí. Následuje rovněž chvilka pro zamyšlení. Děti mají za úkol poznat jméno trpaslíků podle nápovědy učitelky. ,,První trpaslík chodí neustále ušmudlaný. Jak se tedy jmenuje?“ /Šmudla/ ,,Druhý trpaslík má neustále rýmu a kýchá. Jmenuje se?“/ Kejchal/ ,,Ten, který rád spí a neustále podřimuje, se jmenuje?“/ Dřímal/ Nyní to vyzkoušíme opačně. ,,Pokud se trpaslík jmenuje Rejpal, jaký je?“ / pořád se mu něco nelíbí, do všeho strká nos…/ ,,Pokud se trpaslík jmenuje Stydlín? Jaký je?“/ pořád stydí/ ,,Pokud se trpaslík jmenuje Štístko?“ /vše se mu daří a ve všem má štěstí/ ,,A co sedmý trpaslík? Jak ten se jmenuje?“

20



Analýza slov – hláskování

Děti mají za úkol z jednotlivých hlásek složit slovo – jméno posledního trpaslíka ,,Co říkám?“ ,,Budu hláskovat“ (P – R – Ó – F – A)

,,Poslední trpaslík se tedy jmenuje

Prófa“. 

Sluchová paměť – postupné rozšiřování věty přidáváním dalších slov -

V chaloupce bydlel trpaslík, který se jmenoval Šmudla.

-

V chaloupce bydlel trpaslík, který se jmenoval Šmudla a Kejchal.

-

V chaloupce bydlel trpaslík, který se jmenoval Šmudla, Kejchal a Dřímal.

,,Co mohou trpaslíci v domečku dělat?“ Nápady dětí - cvičit, zpívat, malovat, povídat si, pracovat…stejně jako my ve školce. ,,Co dělala Sněhurka pro trpaslíky v domečku“? 

Dramatizace činností – stlaní postýlek, praní košilek, mytí lžičky, vaření polévky



Zraková hra - ,,Sněhurčin úklid“

Sněhurka má plné ruce práce. Hospodařit u trpaslíků není jednoduché. Každá věc je jinak velká. Úkolem dětí je najít na obrázku nejdelší a nejkratší záclonu, nejvyšší a nejmenší židličku, nejširší a nejužší skříňku, největší a nejmenší hrnek. ,,Co vidíš na obrázku?“- Cílem bylo sledování, zda děti vysloví hlásku správně na začátku slova, uprostřed i na konci. Dále jsem dětem zadala úkol: ,,Opakuj slova, která slyšíš.“ 

Rozbor písničky - ,,Královna a princ Jarmil“ (viz příloha č. 11)

Mluvené slovo: Královna vzteky zezelenala. ,,To tedy ne!“Přestrojila se za starou babku a napustila jablko jedem. Až to jablko Sněhurka sní, bude nadobro mrtvá. Text: ,,Kdepak tě, Sněhurko, mám, kde mám, jablíčko jedno ti dám, vezmeš si jablíčko, kousneš si maličko a zemřeš, přísahám.“ ,,Hodná jsi babičko má milá“. ,,Sněhurka tak pravila, vzala si jablíčko, kousla si maličko, k zemi se skácela.“ 

Hudební činnosti – poslech /rozvíjení schopnosti aktivně vnímat hudbu/

Děti stojí v kruhu, drží se za ruce a ve ¾ taktu je pohupují. Jelikož ještě neznají dobře slova – zpívají pouze melodii na ,,la, la“. Každý trpaslík je tak trochu hudebník.

21

Uděláme si tedy trpasličí kapelu. Učitelka dává dětem na hlavu trpasličí čepice pro větší motivaci k činnosti a přitom opakuje barvy, které čepičky mají. Dříve něž však vznikne nová trpasličí kapela, musíme se s hudebními nástroji seznámit. 

Hra ,,Najdi hudební nástroj“ – Děti sedí v kruhu. Uprostřed kruhu pod šátkem jsou schované nejen hudební nástroje, ale i různé věci /šály, rukavice, míčky…atp./

Úkolem dětí je po zvednutí šátku vyřadit věci, které nemají souvislost s hudbou. ,,Jaký rytmický nástroj trpaslíkům přiřadíme?“ Seznámení dětí s rytmickými nástroji, jejich názvem a jak se na ně hraje. 

Sluchová hra – ,,Jak zní“? – /Sluchové rozlišování zvuků/

Děti sedí v kruhu. Pod šátkem jsou schované rytmické hudební nástroje. Po odkrytí šátku si děti vyberou takový hudební nástroj, který jim je nejvíce sympatický. Prostor pro volnou manipulaci s nástrojem. - zvládání jemné motoriky – děti se učí zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, kdy vyluzují zvuky. Následně každé z dětí zazpívá krátký hudební úryvek. - určování lokalizace zvuku hudebného nástroje - ,,Odkud zní?“ 

Zpěv - ,,Každý hraje, jak umí, svůj nástroj nám představí“

Následně každý trpaslík dostane do ruky jeden z těchto nástrojů: -

Šmudla – ozvučná dřívka, Kejchal – bubínek

-

Dřímal – tamburina, Rejpal – triangl

-

Stydlín – rolničky, Štístko – prstové činelky

-

Prófa – drhlo

Za zpěvu písničky se děti doprovází na rytmické nástroje. (viz foto č. 5) Mluvené slovo: Jakmile sedm trpaslíků z práce domů přišlo a Sněhurku na zemi mrtvou ležeti spatřilo, srdce žalem jim málem puklo. Text: ,,Písničku smutnou si zpívali, pozor však nedávali, vrazili do stromu, zažili pohromu, k zemi se skládali. Kde se vzal, tu se vzal princ Jarmil, k Sněhurce se naklonil, kousíček jablíčka vytáhl z tělíčka, na tvář ji políbil.“ Následuje vysvětlení neznámých slov.

22



Hudební činnosti – instrumentální hra ,,Co je smutná písnička?“ Vysvětlení smutné a veselé melodie.

Jaký hudební nástroj představí smutnou či veselou náladu? Smutní trpaslíci – bubínek, drhlo Veselý trpaslíci – triangl, činelky. 

zpěv písničky – společný jednohlasý zpěv s učitelkou



doprovod na rytmické nástroje



pohybový doprovod – taktování, taneční kroky, vlastní pohybové ztvárnění

 

hra na ozvěnu – opakovat stejnou melodii

Rozbor písničky – ,,Sedm trpaslíků“ (viz příloha č. 13)

,,První jde Pája, druhý je Švandrlík, třetí je Kája, čtvrtý Fík, pátý je Holmes a za ním Matulík, sedmý je Hamrlík. Jdou, jdou krok co krok, trpaslíci pěkně v řadě, vpravo bok. Sněhurka s princem šťastně si špitají a písně zpívají.“ 



Jazyková výchova – převyprávění děje /výslovnost/ 

,,Jak se jmenují trpaslíci v naší hudební pohádce?“ /paměť/



Pája, Švandrlík, Kája, Fík, Holmes, Matulík, Hamrlík

Výtvarné činnosti – ovládání koordinace ruky a oka 

kresba zážitků z hudební pohádky Sněhurka



barevné tuše a temperové barvy

Úkolem bylo zachytit děj pohádky, nakreslit postavu s naznačením pohybu, využít celou plochu čtvrtky. Tematická kresba - ,,Sněhurka a trpaslíci“, ,,Sněhurka dostává jablko“.(viz foto č. 6 – 7 CD) Mluvené slovo: Když trpaslíci Sněhurku a prince do zámku přivedli, král ihned jim svatbu přichystal. 

Hudební činnosti - ,,Svatba Sněhurky a prince“

Poslech svatebního pochodu – chůze do rytmu ve dvojici Vyprávění o tanci – ,,Můžeme tančit bez hudby? Jak se dělá muzika?Jaké známe druhy tanců?“Prohlížení obrázků hudebních nástrojů. Přiřazení obrázků ke skutečným hudebním nástrojům, opakování jejich názvu. ,,Které nástroje jsou strunné, dechové, které klávesové?“

23

Učitelka hraje část písničky na klavír, kytaru a poslední část na flétnu. ,,Jaký máš z toho pocit? Která část písničky se ti líbila nejvíce a proč?“ Experiment – ,,Co zní nejvíc nahlas, co má nejhlubší tón?“ 

Rozvoj smyslů –,,Co měla Sněhurka s princem na svatebním stole?“

Učitelka připravila dětem ochutnávku. Postupně zavázala dětem oči a ty pak poslepu rozpoznávaly jednotlivé chutě - sladké, slané, kyselé, hořké. Mluvené slovo: Potom kupu dětí měli a z prince po čase král se stal. A kdo měl největší zlost? No přeci zlá královna. Vyhnali ji z hradu: ,,Jdi pryč, babice, už tě tady bylo dost!“ Text: ,,Jdou, jdou krok co krok, trpaslíci pěkně v řadě, vpravo bok. Sněhurka s princem šťastně si špitají a písně zpívají.“ 

Nácvik dramatizace – (viz foto č. 6 – 8)

Závěr 1. fáze projektu V průběhu nácviku hudební pohádky se děti naučily texty všech písniček, který si pro snazší zapamatování spojily s pohybem. Všechny děti měly možnost zahrát si postavičku, kterou si vybraly. Ty, které měly ostych a trému ze zpívání - nehrály hlavní postavy z pohádky, ale představovaly kulisy stromů v lese, pařezů či měly důležitou úlohu ,,zvukařů“ a s využitím melodických a rytmických nástrojů představovaly bouřku, vztek královny…atd Děti si během tohoto projektu zapamatovaly jména trpaslíků, pantomimou a vtipnou formou předvedly, od čeho je jméno odvozeno. V průběhu ranních her si spontánně hrály ,,Na trpaslíky“, přičemž si pobrukovaly melodie písniček. Rovněž si postavily trpasličí dům a při hře využily trpasličích čepiček. Hudební pohádka ,,Sněhurka a sedm trpaslíků“ je velice oslovila. Děti se naučily pohybem reagovat na obsah písniček, rozpoznat písně podle hrané melodie nebo vyťukaného rytmu či střídat zpěv celé skupiny se zpěvem sólo. Naučily se rovněž zpívat rytmicky správně v požadovaném tempu. Připravenou pohádku zahrály děti svým kamarádům, kteří od září naši MŠ opustili a nastoupili do ZŠ. Rovněž děti navštívily seniory v Klatovech. (viz příloha č. 19). V závěru této hudební pohádky byl uspořádán ve třídě Koťat ,,Červený den“, jelikož nám tato pohádka přinesla červenou barvu duhy. (viz foto č. 8 - 11 CD)

24

Příloha č. 7 - Detailní průběh 2. fáze projektu KOBLÍŽEK K realizaci následující fáze projektu mě inspirovala pohádka

,,Koblížek“, se

kterou přijelo do naší mateřské školy Divadlo Dráček z Plzně. Od tohoto dne se začaly děti dožadovat přečtení této pohádky a hledaly ji v knihovničce třídy. Pohádka však nebyla jen jedna. Děti našly hned dvě verze, kdy v jedné z nich Koblížek zůstal v břiše mlsné lišky, zatímco ve druhé lišku přelstil a utekl před ní do lesa. A tak si liška nakonec nepochutnala. ,,A jak to bylo děti v pohádce hudební?“ Vznikla druhá – tentokráte dvouměsíční fáze projektu, jejímž vyvrcholením bylo vystoupení dětí v Domově pokojného stáří, Domově pro seniory a na besídce pro rodiče v prostorách MŠ. (viz foto č. 9) Doba trvání: 2 měsíce Dílčí cíle, hlavní cíle, záměry, organizace, pomůcky, metody (viz úvodní kapitola 17) Další specifické pomůcky: 

suroviny na pečení koblížků



jogurtové kelímky, pingpongové míčky, ořechové skořápky



nahrávka hudební pohádky /zdroj – CD Ludmila Frištenská/



maňásci – babička, dědeček, Koblížek, vlk, zajíc, liška



divadelní čepičky zvířátek



oblečení pro babičku, dědečka, Koblížka, zvířátka



kulisy – stromy, houby

Průběh činností – realizace 2. fáze projektu (Hudební pohádka - KOBLÍŽEK) 

Úvodní motivace básničkou

,,V jedné malé chaloupce na okraji lesíčka, žili spolu spokojeně dědeček a babička.“ Následně učitelka vyzve děti, jaká na ně asi čeká pohádka. 

Komunitní kruh – předávání maňáska babičky a dědy po kruhu.

25

,,Z jaké pohádky je babička a děda?“ Děti hledají odpovědi – ,,Perníková chaloupka?“ NE Učitelka přidává další postavičku z pohádky. ,,Liška. Máme tam tedy babičku, dědu a lišku.“ Děti opět hledají odpovědi – ,,Budulínek?“ NE A tak učitelka přidává další postavičky - ,,Je tam také vlk a zajíček. Nevíte?“ Následuje tedy další část básničky. Text: ,,Dědeček má velký hlad, koblížky má tuze rád,osloví svou babičku, prosím upeč koblížku“. Děti správně uhodnou – je to pohádka ,,O Koblížkovi.“ ,,Jak všichni víme, dědeček poprosil babičku, aby mu koblížek upekla. A co babička? Splní mu jeho přání?“ 

Řečové schopnosti - Následuje rozhovor s dětmi nad danou situací. Alenka říká, že babička dědovi koblížek neupeče, protože nemá čas. Tomášek však oponuje a tvrdí, že babička určitě koblížek dědovi upeče. A jak to bylo v pohádce? Následuje prohlížení pohádkových knih, leporel a seznamování s různými podobami textu stejné pohádky. Poslech čtené pohádky „O Koblížkovi" Adolfa Dudka z knihy Povídej pohádku.

Poslech veršované pohádky „Dědeček a koblížek" Františka Hrubína z knihy Špalíček veršů a pohádek. Četba leporela ,,O Koblížkovi“ s ilustrací Adolfa Dudka. Co jsme se dozvěděly? ,,Babička opravdu koblížek upekla a dala na okno chladit. Koblížek utekl a cestou potkal mnoho nepřátel. A jak to dopadlo? Slupla ho chytrá liška.“ Tak zněla verze prozaické pohádky, kterou děti podle obrázků rovněž převyprávěly. ,,Víte děti, jak to ale dopadlo v pohádce hudební? Nevíte?“ 

Poslech 1. části písničky z hudební pohádky

Zpěv: ,,Melu, melu pšeničku, do zlatého hrníčku, až umelu, budu píct, až upeču, budu jíst“. Mluvené slovo ,,Babička mouku vymetla a koblížek upekla.“ 

Foneticko-fonologická rovina - reprodukce pohádky s využitím čtyř obrázků sestavených dle dějové posloupnosti.

26

Zpěv: ,,To, to voní, už se peče, koblížek je hotový, Dáme si ho na okénko, ať je pěkně studený. Povedl se, stojí za to, tělíčko má jako zlato. A na hlavě zbrusu novou, bílou čapku šlehačkovou. Cukrem ho pak posypali a na okno chladit dali, jak si tam tak seděl sám, napadl ho skvělý plán.“ 

Pracovní list - ,,Sestavování příběhu“ (viz příloha č. 14)

Následuje rozbor části písničky s dětmi v půlkruhu na koberci. V písničce se zpívá: ,,To, to voní…“ ,,Co to znamená, když se řekne, že něco voní? Co všechno může vonět?“ Děti jmenují - květina, parfém maminky, pečené maso, jahody, smažený řízek, pečené koláče… ,,Jakou část těla potřebujeme k tomu, abychom poznali, že něco voní?“ (NOS) Děti

ukážou

prstem

na

nos

–

tím

se

seznamují

s části

těla.

,,…ať je pěkně studený…“ ,,Co to znamená, když se řekne, že je něco studené?“ Děti jmenují, že mrznou zuby, že mají zimnici a třesou se… Dále jmenují, co všechno může

být

studené?

Nanuk,

voda,

led

v lednici,

ruce

…

,,…tělíčko má jako zlato…“ ,,Co to znamená?“ Učitelka vysvětluje - že je něco krásně pečené ,,do zlatova“ Lze vnímat zrakem. Jakou část těla k tomu potřebujeme? (OČI) ,,…cukrem ho pak posypali…“ ,,Jaký je cukr?“ Sladký. ,,Znáte ještě jiné chutě než sladké? Děti odpovídají – hořké, kyselé, slané. Jakou část těla potřebujeme k tomu, abychom poznaly chuť? (PUSU). Děti ukážou rukou svoje ústa. Víme tedy, že je koblížek sladký. Následuje ,,koblížková“ hostina – učitelka po dohodě s hospodářkou seznamuje děti s některými druhy surovin, které jsou potřeba k přípravě koblížků. Děti mají možnost vidět mouku, vejce, mléko, droždí, cukr, olej, marmeládu. Následně si za pomoci

kuchařek koblížky upečou. ,,Jaká může být marmeláda?“ Jahodová,

borůvková, hrušková… 

Předmatematické činnosti - rozlišování barev - barva marmelády v koblížku (černá – borůvková, červená – jahodová, hrušková – žlutá), třídění barev do

27

misek /vystřihaná barevná kolečka/, porovnávání velikosti koblížku, užití termínu menší, větší, největší, řazení dle posloupnosti. Pro zopakování částí těla následuje krátký verš /vlastní tvorba učitelky/ s pohybovým doprovodem. ,,Koblížek má oči, nos, utíká si světem bos. Pusinkou si zpívá, unaveně zívá.“ ,,Koblížek (děti rukama naznačují velký kruh – Koblížek) má oči, nos, (děti ukazují rukou na oči a nos) utíká si světem bos (děti naznačují pohybem na místě běh). Pusinkou si zpívá (děti naznačují rukama zpívání – jako zobáčky), unaveně zívá.(rukou schovávají ústa)“. Mluvené slovo: ,,Skotačil a poskakoval, vesele si prozpěvoval.“ A jak to bylo dál? Koblížek se vydal na cestu skotačil a poskakoval, (následuje cvičení převaly v lehu na zádech (skrčené nohy, ruce spojené pod koleny) a vesele si prozpěvoval. ,,Co to děti znamená – vesele si prozpěvovat? Znáte nějakou veselou písničku?“ Učitelka napovídá hrou na klavír, děti poznávají melodie známých písniček. Následně vyjadřují i jejich rytmus. 

Vnímání a vyjadřování různých rytmů

Nejprve děti vyjadřují rytmus zvukem - vytleskávají, vyklepávají na zemi dlaněmi, vyťukávají ozvučnými dřívky, tyčkami, jogurtovými kelímky, ping-pongovými míčky, ořechovými skořápkami atd. Následně využijí pohybu, kdy děti sedí po prostoru třídy, klečí či stojí. Střídavě pravou a levou rukou předpažují, upažují, vzpažují (na každou notu jeden pohyb paže). 

Poslech 2. části písničky z hudební pohádky

Text.: „Babička a dědeček usmažili koblížek, ten koblížek, to jsem já, utek jsem jim do světa.“ Následuje opakování slov či spojení slov, ve kterých je tupá i ostrá sykavka či měkká i tvrdá slabika. (např. dědeček, zlatý koblížek, dědovy hodiny…) Již víme, že i v této hudební pohádce Koblížek utekl a vydal se do lesa. Netušil však, jaké ho tam čeká nebezpečí. ,,Víte děti, jaké může číhat nebezpečí na Vás?“

28



Rozvoj řečových schopností - následují problémové otázky - ,,Co by se stalo, kdyby…?“ Děti reagují na začátek této věty opravdu nečekaně. ,,Jenže náš Koblížek utekl a cestou potkat několik zvířátek. Každé z nich chtělo Koblížka sníst.“.



Výtvarné činnosti – tématická kresba - ,,Koblížek“, pokus o prostorové vyjádření, využití pastelek a fixu. (viz foto č. 12 – 14 CD)





Pohybové činnosti - ,,Koblížek jde do světa“ /manipulační činnosti s míčem/ 

koulení míče jednoruč daným směrem



koulení míče po šikmé ploše směrem dolů



koulení míče mezi překážkami /kužel/



podávat malý a velký míč po kruhu v rychlejším tempu

Pohybové činnosti s využitím říkadla – prostorová orientace Děti se pohybují v prostoru třídy - ,, Kutálí se koblížek jako malý talířek. Kutálí se dopředu (děti se prochází po kruhu jeden za druhým – popředu) a pak zase dozadu. (děti mění směr, začínají couvat). Kutálí se doprava (děti jdou doprava – ven z kruhu) a pak zase doleva (děti jdou doleva – dovnitř kruhu).“



Zpěv učitelky při klavíru – soustředěný poslech dětí

Text: ,,Já Tě stejně dohoním a pak si Tě s chutí sním.“ Děti se snaží opakovat tuto jednoduchou část písničky. Nejprve se pokouší o skupinový zpěv, následně o sólový, kdy tento krátký úryvek zpívá jedno dítě za druhým, bez pauzy. Snaží se o rozlišení stoupající a klesající melodie. Následuje prohlížení metodického materiálu - obrázku zajíce, aby děti pochopily, koho potkal Koblížek v lese jako prvního. Byl to zajíc. ,,Pojď si se mnou hrát,“ povídá Koblížkovi, aby ho nalákal. Následuje hra, kdy jsou děti s učitelkou na koberci. Cílem hry je zjistit, zda děti rozumí tomu, co říkáme, zda umí manipulovat s předměty podle našich pokynů a dokážou vybrat určené obrázky. 

Výběr obrázků podle pokynu – manipulace

- vyber všechny pohádkové postavy (šašek, princezna, král…), vyber všechny hračky (kočárek, panenka, medvídek…), vyber všechny květiny (růže, kaktus, zvonek…)

29

Text: „Jsem strašlivý vlk a hlady umírám, za kousíček masa všechno děti dám.“ Zde děti dobře poznaly, že jde o vlka, ale i tak následuje ukázka vlka na obrázku. Znáte ještě nějakou pohádku, kde hraje vlk také hlavní roli? ,,Kůzlátka“, zavolala Barborka. ,, Červená Karkulka“, odpovídají další děti. 

Říkadlo- ,,Sametový kožich, černý jako noc, vyceněné zuby, Koblížka chce moc…“



Rozlišování hlasu mluvného a zpěvného - Pokus o zřetelné vyslovování říkadla, následně jeho zhudebnění. Děti se snaží o vymyšlení melodie a její zazpívání.

Text: ,,Já tě stejně dohoním a pak si tě s chutí sním.“ Učitelka se ptá: ,,Které zvířátko si ještě chtělo na Koblížkovi pochutnat? Nevíte?“ Následuje obrázková hádanka. 

Smyslová hra - zrakové vnímání Děti mají za úkol najít v pracovním listě ukryté zvířátko. (viz příloha č. 15) ,,Jak se to zvířátko jmenuje? LIŠKA . ,,A jaká ta liška může být?“



Rozvíjení slovní zásoby – přídavná jména, slovesa

Děti hledají odpovědi. Liška je mlsná, lstivá, zrzavá, hezká, mazaná, chlupatá… 

Rytmizace slov (rozklad na slabiky) – hry se slovy

Děti vymýšlí jména lišky a pokouší se o rozklad slov. Liška - Šiška (Šiš-ka), liška Zrzečka (Zr-zeč-ka), liška - Ryška (Ryš-ka), liška - Bystrouška (Bys-trouš-ka) 

Určování počtu slabik ve slově

Využili jsme předešlé sloky písničky. „Jsem strašlivý vlk a hlady umírám, za kousíček masa všechno děti dám.“ ,,Já tě stejně dohoním a pak si tě s chutí sním.“ Slova jednoslabičná – jsem, vlk, sním Slova dvojslabičná – hlady, masa, stejně, rychle Slova tříslabičná – strašlivý, umírám, kousíček, dohoním 

Určování délky slova

30

Za pomoci ,,bzučáku“ děti určují délku slova podle toho, jak dlouho drží prst na bzučáku – vyjadřují graficky. Využívají netradiční materiály (tahem křídy na tabuli, tužkou na papír, proužkem papíru, délkou provázku…atd) Např. jsem – tečka; strašlivý – tečka, tečka, pomlčka; vlk – tečka; umírám – tečka, pomlčka, pomlčka 

Určování hlásky na počátku slova

Jsem – J, strašlivý – S, vlk – V, hlady – H, umírám - U 

Určování poslední hlásky ve slově

Jsem – M, vlk – K, umírám - M 

Pracovní list – bludiště ,,Kudy půjde Koblížek, aby se dostal k lišce?“ (viz příloha č. 16)



Pohybové činnosti – Hra: ,,Na lišky Bystroušky“

Tři velké kruhy na cvičení představují liščí nory. Děti v roli lišek si vyberou kruh patřičné barvy, kterou chtějí a usadí se do svého domečku. Učitelka využívá říkadla, při kterém lišky (děti) běhají po prostoru třídy. Po úderu do bubínku se rychle vrací do svého domečku. Pokud se některá z lištiček ztratí, úkolem ostatních je - pomoci jí a vzít ji zpět do domečku. Říkadlo: ,,Chytrá, taky falešná, plno různých fíglů má. Po lese si pobíhá, na Koblížka tam číhá.“ Mluvené slovo ,,Liška hlavou pohodila a Kobližka nechytila, ten utíká světem dál, a je šťastný, že je sám.“ 

Souvislé vyjadřování – popis obrázku

Děti popisují obrázek ,,Liška a Koblížek“, který si předem vymalovaly. Snaží se o rozvité věty. Následně mají na magnetické tabuli čtveřici obrázků z pohádky, jejich úkolem je, sestavit obrázky podle dějové posloupnosti a následně podle nich vyprávět pohádku. 

Hudebně pohybové činnosti /základní pohybové dovednosti/

Hra: Koblížek utíká lesem, tam potkává lišku, zajíce a vlka. Děti jsou rozdělené do tří skupin. Na lišky, zajíce, vlky. Učitelka předvede každé skupině pohyb, kterým bude

31

zvířátko ztvárňovat. Poté zahraje tři melodie a děti musí rozpoznat, která melodie danému zvířátku patří. Např. zajíčci – reagují na melodii dětem známé písničky ,,Běžel tudy zajíček“ /poskakují/, vlci – reagují na melodii písničky ,,Jsem zlý vlk a tenhle les je můj“/dupají/, lišky – reagují na melodii písničky: ,,Běží liška k Táboru“. /běhají/. Učitelka hraje na klavír střídavě tyto melodie, pohybem ztvárňovat zvířátko smí jen ten, jehož melodie právě zní. Ostatní zvířátka zůstávají sedět v domečku. 

Hudební hádanka – V jaké písničce ještě vystupuje liška? (Běží liška k Táboru, Sedí liška pod dubem), následuje zpěv dětí za doprovodu klavíru – dbáme o rytmickou i melodickou správnost



Rytmické cítění – opakování daného rytmu učitelkou 

rytmický doprovod – totožný s rytmem písničky; následně jen na první dobu



Hudebně pohybová průprava – základní taneční kroky ,,Tanec lišek“ Chůze, běh, poskočný krok, přísunný krok, cval, taneční pohyby hlavy, trupu, paží, pohyb po kruhu (vpřed, vzad, stranou, kolem své osy)



Didaktické hry s rytmem – lišky (děti) stojí v kruhu a první lišče lehce tleskne směrem k sousednímu lišákovi po pravé ruce; ten tlesknutí převezme a pošle dát. Tleskání obíhá po kruhu, až se všechny děti vystřídají. Následuje změna směru, změna tempa

,,V chaloupce je pozdvižení, koblížek na okně není, a já mám už zase hlad, koblížky mám tuze rád“. Učitelka se ptá: ,,A jak to děti dopadlo? V naší hudební pohádce Koblížek zvířátkům utekl a ani mlsná a mazaná liška si na něm nepochutnala.“ Následuje rozhovor nad pohádkou. 

Rozvoj řečových a jazykových schopností - diskuse, rozhovory 

Proč chtěla zvířátka Koblížka sníst?



Která zvířátka v hudební pohádce vystupují?

Co to znamená, řekne-li se: Je mazaný jako liška, hladový jako vlk, rychlý jako zajíc. 

Předmatematické činnosti – manipulace s obrázky 

Kdo vystupoval v pohádce? Koblížek, zajíc, vlk, liška

32



Umístit zvířátku podle pokynů - před, za, vedle, pod, nad, mezi, na



Aktivně užít termínů patří x nepatří (Patří do pohádky krtek…? NEPATŘÍ)

 

Jak šla zvířátka za sebou - první, druhé, třetí

Seznamování s příslovími (pochopení významu) Na základě knihy Petra Kukala.: ,,Říkejme si přísloví“ a rozboru hudební pohádky následuje vysvětlení významu některých přísloví. Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. (chytrá liška ve verzi pohádky, kdy Koblížka sní) Pýcha

předchází

pád.

(pyšný

Koblížek

utíkající

z okna)

Neříkej hop, dokud nepřeskočíš. (Koblížek si je jistý útěkem před liškou, ale…) Dočkej času jako husa klasu. (kynutí těsta) 

Rozezpívání - hrajeme si s hláskem – probouzení hlavového tónu, uvolnění hlasové polohy, rozvoj intonačního cítění. Učitelka vypráví – ,,Byla jednou jedla liščí rodina. Táta lišák, mamina liška a doma měli deset malých liščátek. Liščátka měla krásný měkoučký kožíšek. Každý, kdo ho spatřil, ho obdivoval.“ Učitelka ukazuje obrázek lišky. ,,Júúúúúúúúúúúú , ta je krásná!“- glissando – nejprve předvede učitelka a poté i děti. ,,Liščátka si moc ráda hrála s míčkem. Ku-tululululululu.“ 

předvede správné provedení a posílá míček někomu z dětí, ten opakuje a posílá zpět učitelce

,,Někdy se však míček zakoulel až k boudě psa Reka. Neměl lištičky rád a vrčel na ně: vrrrrr,vrrrrr,vrrrrr“. /opakování písmene R/ 

předvede správné provedení

,,Nebo na ně štěkal: haf, haf, haf.“ (každé ,,haf“ představuje zpevnění břišní stěny a následně uvolnění. 

Hudebně pohybová hra – děti mají za úkol zvolit si hudební nástroj (zástupný zvuk) za pohádkovou postavu. Pohybem i hrou na nástroj vyjádří charakter a temperament jednotlivých postav

33



Sluchová hra – zpěv úryvku pohádky z různých směrů, jedno z dětí se zavázanýma očima určuje, odkud zvuk zní



Dramatizace pohádky – využití maňásků z pohádky (viz foto č. 10 – 12)



Nácvik pohádky – hra v roli

Nácvik pohádky, kterou děti již dobře znají. Jak prostřednictvím písniček, rytmu, ale i obsahu. 1. Kolektivní nácvik - všichni hrají a zpívají všechno se všemi -

nejprve děti zahrají pohádku jen pantomimicky /pohybem, beze slov/

-

následně přidáním zpěvu k pohybu /všichni hrají babičku, dědu, Koblížka, vlka, zajíce, lišku)

2. Skupinový /větší skupiny 8 dětí/ - část dětí hraje babičku, část dědu, část Koblížka, část vlka, část zajíce a část lišku -

každá skupina hraje společně – ostatní se dívají a zpívají

3. Skupinový /menší skupiny po 2 dětech/ - hraje společně – ostatní se dívají a zpívají 4. Jednotlivci – Každý hraje svoji roli /1 babička, 1 děda, 1 Koblížek, 1 vlk, 1 zajíc, 1 liška, ostatní děti hrají kulisy /stromečky, houby, kytičky/ 

Vystoupení dětí v domově pokojného stáří (viz foto č. 13 – 15).

Závěr 2. fáze projektu V průběhu nácviku hudební pohádky se děti opět naučily texty všech písniček, které si pro snazší zapamatování spojily s pohybem. Děti se nejprve naučily všechny postavičky, které si zahrály společně, na závěr měly možnost zahrát si vybranou postavičku samostatně.

Zapamatovaly si všechna zvířátka z pohádky, pantomimou

předvedly, jak se zvířátka v lese pohybují, a seznámily se s jejich životem ve volné přírodě. V průběhu ranních her si děti spontánně hrály ,,Na Koblížka“, prostřednictvím maňásků a postaveného jeviště z polikarpové stavebnice. Vyrobily si spodovou loutku Koblížka, která byla v jejich zájmu během celého dopoledne. Neustále si pobrukovaly písničky z hudební pohádky a projevovaly velký zájem o dramatizaci. Hudební pohádka ,,Koblížek“ je velice oslovila. Přínosné bylo i mravní ponaučení. Děti poznaly různé verze pohádek a nejraději se vracely k té s dobrým koncem, kdy liška Koblížka

34

nesnědla. Hudební pohádkou děti potěšily seniory v Domově pokojeného stáří a v Domově pro seniory v Klatovech. (viz příloha č. 18) V závěru byl uspořádán modrý den, jelikož nám tato pohádka přinesla modrou barvu duhy (viz foto č. 15 CD).

35

Příloha č. 8 - Detailní průběh 3. fáze projektu KOHOUTEK A SLEPIČKA K realizaci následující fáze projektu mě inspirovala situace v mateřské škole, která nastala během dopoledne při volné hře dětí. Jeden z chlapečků se nehezky zachoval ke své mladší kamarádce, a tím porušil stanovená pravidla, která jsme si s dětmi na počátku roku nastavily. Tím jsem si vybavila pohádku o lakomém, ukřičeném kohoutkovi, který na svoje nepěkné chování ke slepičce málem doplatil. Touto situací nastal prostor k procvičení efektivní komunikace mezi dětmi, zamyšlení se nad obsahem pohádky a srovnání se skutečnou situací, kterou děti znají. Doba trvání: 3 měsíce Dílčí cíle, hlavní cíle, organizace, metody (viz úvodní kapitola 17) Další specifické záměry projektu: 

rozpoznat odlišné vlastnosti kohoutka a slepičky



porozumět tříděnému odpadu

Další specifické pomůcky: 

hudební pohádka ,,Kohoutek a slepička“ /zdroj Jana Hnojská/



divadelní čepička zvířátek



loutka švadlenky, ševce, slepičky a kohoutka

Průběh činností – realizace 3. fáze projektu (Hudební pohádka - KOHOUTEK A SLEPIČKA) Komunitní kruh – rozhovor ,,Znáte nějakou pohádku, kde vystupuje kohoutek? Děti jmenují pohádku ,,Kohoutek a slepička“. ,,Co takový kohoutek může na dvorku dělat?“ Nabádání dětí k odpovědi, díky které dokážou spojit podstatné jméno se slovesem a rovněž se lze zaměřit na výslovnost při odpovědi. 

Problémové otázky s dětmi - ,,Co by se stalo, kdyby…“ Učitelka navodí situaci týkající se kohoutka:

36

,,Co by se stalo, kdyby neměl kohoutek co pít? ,,Co by se stalo, kdyby neměl kohoutek co jíst? ,,Co by se stalo, kdyby kohoutek neměl kamarády?“ 

Jazyková

chvilka

-

,,Když

se

řekne

kohoutek,

napadne

mě…“

Děti hledají homonyma = kohoutek vodovodní, načesané vlasy, malý kohout na dvoře… - následuje zjišťování artikulační obratnosti pomocí slov či slovního spojení, ve kterých je ostrá či měkká slabika 

Lokomoční pohybové činnosti - ,,Na slepičky a kohoutky“ - chůze, běh, skoky, poskoky, lezení



Poslech hudební pohádky – ,,Kohoutek a slepička.“



Rozbor 1.části hudební pohádky

,, Kohoutek a slepička chtěli zobat zrníčka, za humna se vydali a tam spolu zobali. Kohoutek měl velký hlad, nebyl žádný kamarád, sezob jedno zrníčko, volal: ,,Pomoc, slepičko.“ 

Komunitní kruh - /rozvoj řečových schopností – společná diskuse/

Učitelka prostřednictvím písničky a spolupráce dětí připomene známou pohádku o kohoutkovi a slepičce. Snaží se zdůraznit a upozornit na odlišné vlastnosti kohoutka a slepičky. Učitelka vede s dětmi dialog a rozvíjí jej otázkami: -

,,Proč volal kohoutek o pomoc?“

-

,,Jak byste se zachovaly, děti, vy?“

-

,,Jaká byla slepička?“/hodná, trpělivá, starostlivá, poctivá…/

-

,,Jaký byl kohoutek?“/lakomý…/

-

,,Co měl kohoutek udělat, aby se zachoval správně?“ /rozdělit zrníčko napolovic/

-

,,Co znamená slovo ,,napolovic?“

Děti trhají vystřižený papír /kolečko znázorňující zrníčko/ na půlku – tedy ,,napolovic“ 

Předmatematické činnosti - Děti rozdělí 10 víček dle počtu, aby měl kohoutek a slepička stejně (tedy napůl)

37

Aby měl kohoutek a slepička stejně, třídí děti zrníčka rovněž dle

-

velikosti na velká a malá Manipulace s předměty – umisťování zrníček podle pokynů

-

- vedle kohoutka, před, za, mezi, na - nad, pod, před, vedle… - Orientace v prostoru - děti určují polohu zrníček 

Rozvíjení souvislého vyjadřování - rozhovor Učitelka: ,,Co se kohoutkovi stalo?“ Děti: ,,Kohoutek se dusí.“



Dramatizace záběru – Kluci leží na zádech, představují kohoutka a nehýbají se. Nad nimi stojí holčičky, představující slepičky a snaží se kohoutka zachránit. Kohoutek nemůže popadnout dech, dusí se. (viz foto č. 16 CD)



Zdravotně zaměřené činnosti - dechové cvičení – nádech x výdech, usměrňování výdechového proudu – dýchání do dlaní, foukání brčkem do vody, foukání do listu papíru…



Rozvíjení slovní zásoby - ,,Už jste někdy prosili někoho o pomoc?“, ,,Koho a jak?“, Děti hovoří a svých zkušenostech. Vypráví své zážitky podle skutečnosti. Přemýšlí, jak lze o pomoc požádat. Např. Pláčem, lstí, příkazem…Následuje hra v roli. ,,Co můžeme nyní udělat my pro našeho kohoutka?“ Fantazie dětí ,,Jak asi bylo kohoutkovi?“ / byl unavený, cítil bolest, byla mu hanba…/ ,,Jak asi bylo slepičce?“ / měla strach…/ ,,Jak asi náš kohoutek se slepičkou vypadají?“



Pracovně výtvarné činnosti – práce s barevnou tuší a pěnou - vystřižení kohoutka a slepičky dle předem předkreslené čáry - pěnová technika (viz foto č. 17 – 20 CD)



Rozhovor – vědomostní otázky - ,,Kde slepička žije“ /kurník/ - ,,Proč ji chováme?“ /maso, vejce, peří../

38

- ,,Jak se jmenuje její mláďátko?“ /kuře/ - ,,Jak se jmenuje tatínek kuřátka?“ /kohout/ 

Předmatematické činnosti – třídění papírových vajec do košů -

dle barev /poznávání základních odstínů /např. červený koš – červené vejce/



-

velikosti / malá - velká /

-

využití odhadu /kolik je červených/, určení počtu /0-10 vajec/

-

porovnávání /kterých vajec je víc/

-

uspořádání od nejmenšího vejce po největší

Nácvik písně - živý zpěv učitelky s klavírním doprovodem

- společné povídání o písničce – převyprávění, kdy děti prožívají sdělení a zároveň si procvičí správnou výslovnost - nácvik písničky s dětmi (náslechem/, děti se postupně přidávají ke zpěvu učitelky), při učení písničky byl využít pohyb a pantomima naznačující obsah písně - zpěv dialogicky (při interpretaci) se střídají dvě skupiny dětí, skupina, která právě nezpívá, svým poslechem aktivně vnímá druhou, zpívající skupinu dětí (děti se snaží zazpívat přiměřeným hlasovým projevem) - po naučení písničky následuje doprovod, kdy se děti snaží o udržení rytmu ,,Víš, na co se dá hrát?“ Děti jmenují netradiční hudební nástroje (dvě vařečky, dvě lžičky, dvě pokličky, plastové lahvičky naplněné rýží, hrachem, čočkou…). Následně jich ke hře využijí. 

Rytmické cítění – rytmizace písničky – využití rytmických nástrojů /dřívek, bubínku, trianglu/, tleskání, ťukání, dupání; využití hry na netradiční hudební nástroje /předměty denní potřeby/ (viz foto č. 21 – 23 CD)



Smyslová a psychomotorická hra - každý rytmický nástroj mohou děti vnímat pro určitý druh pohybu. Nejdříve předvedeme dětem nástroje, jejich názvy a hru, co bude vyjadřovat. Např. bubínek – vznešená chůze kohoutků, triangl – poskoky kuřátek, dřívka – běh slepiček



Rozbor 2. část písničky - ,,Slepička u studánky“

39

Text: Slepička hned utíká, ke studánce pospíchá. ,,Pomoc, dej mi vodičku, aspoň malou kapičku.“ 

Praktické dovednosti - výroba studánky v prostoru třídy, využití velkých kamenů, krepového papíru a modré látky (viz foto č. 24 – 26 CD)



Komunitní kruh Učitelka položí otázku: ,,Kudy slepička ke studánce utíkala?“ Využila slovních hádanek, např. ,,Rostou tam houby, stromy, žijí tam mravenci…“ Děti odpovídají: ,,Lesem“, ,,Protéká městy, vedou přes ní mosty…“ Děti odpovídají: ,,Řekou“….



Jazyková chvilka- rytmizace slov /určování hlásky na začátku slova/ lesem

=

L,

řekou

=

Ř,

loukou

- tvary jednotlivých druhů slov /podstatná jména/

=

L,

polem=

P

les-lesík-lesíček, řeka-

říčka… 

Pohybové činnosti – překážková dráha s motivací pohádkového námětu -

běh mezi kužely po rovné ploše / slepička jde kolem stromů/

-

prolézání strachovým pytlem /slepička se plíží černým lesem/

-

našlapování do kruhů /slepička našlapuje opatrně na kameny přes řeku /

-

chůze po lavičce + seskok /slepička jde po lávce/

-

lezení po žebřinách /slepička leze po skále/

-

přeskakování kostek / slepička přeskakuje větve v lese/ (viz foto č. 16 – 18)



Rozhovor - ,,Čím slepička nabere vodu ze studánky?“ Děti hledají možnosti. /kyblíkem, náprstkem, křídlem, hrníčkem, lžičkou…/



Zraková hra – /část a jeho celek/ , hledání dílků hrníčku v prostoru třídy, skládání obrázku z několika částí, porovnávání, hledání rozdílů

40



Komunitní kruh – posílání hrníčků po kruhu

-

- prohlížení hrníčků + vnímání rozdílu materiálu o Rozhovor - ,,Z čeho je vyrobený?“ Děti jmenují nejrůznější materiály/ plast, skleněný, porcelán, plechový…/ ,,Kde se kupuje?“ 

Foneticko-fonologická rovina – výslovnost – popis hrníčku (barva, tvar, velikost, ornament…)



Předmatematické činnosti - seřazení hrníčků dle velikosti (užití termínu menší, větší, největší.), třídění dle barev do skupin (viz foto č. 27 – 28 CD)



Environmentální výchova - ,,Co slepička ve studánce našla?“

Manipulační činnosti v prostoru třídy, čištění studánky, třídění odpadu do barevných kontejnerů. Vědomostní otázky- ,,Jak se nepořádku říká?“ /odpad/ ,,Kam ho vyhazujeme?“ /do kontejnerů/ ,,Kdo ho vyváží?“ /popeláři/ ,,Kam ho vyváží?“ /na skládku/ ,,Co s odpadem ve studánce uděláme my?“ prostor pro slovní zásobu dětí Třídění odpadu – na ploše velká modrá látka = STUDÁNKA - na látce rozházené věci – plast, sklo, papír - manipulace s předměty - třídění odpadků ze studánky do nakreslených kontejnerů (viz foto č. 29 – 31 CD) 

Dramatizace záběru – ,,Slepička prosí studánku o vodu“ (viz foto č. 19) -



Záchrana kohoutka (viz foto č. 32 – 34 CD)

Rozbor 3. části písničky ,,Slepička u švadlenky“

Text.: Studánka chce šátek mít, ,,Jdi švadlenku poprosit.“ Slepička dál utíká, za švadlenou pospíchá.

41



Komunitní kruh – Řečové dovednosti – morfologicko-syntaktická rovina (mluvení ve větách, užívání všech druhů slov, gramatická správnost) o ,,Kdo je švadlenka?“ o ,,Co dělá švadlenka?“ Pantomima – jedno z dětí předvádí činnosti, které švadlenka dělá, ostatní hádají (šití, žehlení, vyšívání, stříhání) o ,,Čím švadlenka šije?“



Hudební činnosti

- hra na hudební nástroj - vyjádření nálady slepičky prostřednictvím hry na nástroje Orfeova instrumentáře - hudební dialog – rozhovor slepičky se švadlenkou prostřednictvím hry na nástroje - zpěv písničky a její pohybové ztvárnění – děti se rozestaví volně v prostoru třídy, po seznámení s další částí písničky vytvoří kruh a pohybově ztvární obsah písně; následuje tančení ve dvojicích 

Pohybové ztvárnění písně – V kruhu – čelem dovnitř. Držíme se kolem pasu.

Studánka chce šátek mít – dva přísunné kroky směrem vpravo ,,Jdi švadlenku poprosit.“ – dva přísunné kroky směrem vlevo Slepička dál utíká,

- pokrčení v kolenou 2x

za švadlenou pospíchá. – točí se dokola kolem své osy 

Rozhovor – ,,Slepička jde ke švadlence pro šátek. Jaký může být?“ - modrý , hezký, květovaný.... /přívlastky/ - červený – jako jahoda, jablko... /přirovnání/ - velký – malý, silný – tenký… /protiklady/



Pohybové činnosti – Reakce na povel učitelky ,,Hola švadlenka volá, slepičko…k modrému šátku.“ - Reakce na zvukový signál ...červený šátek – triangl ...modrý šátek – bubínek ...žlutý šátek - ozvučná dřívka



Výtvarné činnosti – výroba šátku

- tupování korkovou zátkou na látku - využití temperových barev (viz foto č. 35 – 39 CD)

42



Rozbor 4. části písničky ,,Slepička u Ševce“

Text: ,,Švadlenka zas přání má, ,,Kéž dnes střevíc švec mi dá.“A tak slípka utíká, za ševcem dál pospíchá. Slepička střevíčky má, z dálky ševci zamává, utíká za švadlenkou, roztomilou dívenkou.“ 

Komunitní kruh - Řečové dovednosti – plynulost řeči, analýza slov / hláskování slov/ - ,,Kdo je švec?“

š-v-e-c, s-l-e-p-i-ć-k-a, k-o-h-o-u-t-e-k

- ,,V jaké jiné pohádce švec vystupuje?“ - ,,Jak by se mohl jmenovat?“ fantazie dětí - ,,Co dělá švec?“ 

Rozvíjení poznání – četba, poslech, paměť

Kdo to byl a co dělal švec? -

vyráběl boty z hovězí kůže, teletin a skopovin

-

šil boty dlouhé – vysoké holiny, shrnovací škorně

-

šil krátké – střevíce, pánské navlékací boty, dámské šněrovací boty s podpatkem a dětské

-

tvar a vzhled obuvi se měnil podle historických období a oděvu, zvyšovaly se a snižovaly podpatky, zužovaly, rozšiřovaly i zvedaly špičky bot

-

boty vyráběl podle dřevěného kopyta, které bylo stejné pro obě nohy – každý si musel pravou a levou nohu ,,rozšlápnout“ podle svých nohou, později již měly na pravou i levou jiné kopyto

-

opravoval prošlapané a sešmajdané boty

-

patřil k chudším řemeslníkům

-

seděl na verpánku a měl kolem sebe rozložené různé nářadí

- ,,Co potřeboval Švec k šití?“...nit, jehlu?,,Tak poslouchejte“. - šídlo na propichování kůží /názorná ukázka – posílání po kruhu -

Dratve / vysvětlení slova/ = štětiny u kance, nitě na prošívání, kladívko na přiklepování

- ,,Ještě dnes můžeme někde vidět ruční výrobu obuvi a ševcovskou dílnu?“

43

- jen ojediněle, šijí se tam speciální boty – taneční obuv, špičkové a cvičební střevíce pro balet nebo holínky, střevíce pro folklorní soubory /ukázka na obrázku/ či historickou obuv pro divadlo 

Pantomima – napodobování šití bot, sezení na verpánku



Výtvarně pracovní činnosti – STOPA



-

obkreslení chodidla nohy dětí /podrážka/

-

malování tuší, přilepení pásku (viz foto č. 40 – 44 CD)

Vědomostní otázky – paměť - ,,Kdo je Švec a kde sedí švec?“ Děti odpovídají - ,,Co je to verpánek?“ Vysvětlení pojmu verpánek - ,,Jaké šil boty?“



Řečové dovednosti – slovní zásoba, výslovnost

-

Letní – pantofle, sandále, žabky

-

Podzimní – botasky, tenisky

-

Jarní – cvičky

-

Zimní – kozačky, gerlachy /třídění obrázků bot dle druhu/ - tvary jednotlivých druhů slov /přídavná jména/ - ,,Jaké mohou být boty?“

- Malé – menší – nejmenší - Velké – větší – největší - Hezké – hezčí – nejhezčí - Špatné – horší - nejhorší

Text: ,,Studánka má šáteček, slepička svůj hrneček, nabere si vodičku,víc než jenom kapičku. Slepička pak utíká, za kohoutkem pospíchá, vodu dá do zobáčku, ,,Vstávej ty můj chudáčku“. ,,Kohoutek a slepička, zobou spolu zrníčka, notují si do noty, jedno já a jedno ty.“ 

Komunitní kruh – shrnutí pohádky

,,Slepička získala pro svého kohoutka vodičku, její cesta však byla dlouhá. Aby mohla kohoutka zachránit, utíkala ke studánce, která chtěla šátek od švadlenky. Následně

44

utíkala ke švadlence, která chtěla střevíčky od ševce, ale co chtěl švec? Měl také nějaké přání?“ -

,,Jaké by mohl mít přání švec?“

-

,,Co by se stalo, kdyby švec střevíčky švadlence nedal?“ / / nedokončená pohádka, změna děje dle fantazie dětí/

,,Ale v naší hudební pohádce švec střevíčky švadlence věnoval, a tak vše dobře dopadlo.“ 



Výtvarná chvilka - kresba pohádky -

kresba špejlí namočenou v barevné tuši

-

malba temperovou barvou

-

pokus o zachycení děje pohádky, prostorové vyjádření v kresbě

-

tematická kresba ,,Kohoutek a slepička“ (viz foto č. 45 – 46 CD)

Hudební činnosti – opětovný poslech celé hudební pohádky - zpěv dětí za doprovodu klavíru / jen holčičky, jen kluci, celá skupina/ - ukazování směru melodie při zpěvu, naznačení stoupající i klesající melodie - experiment s hudbou písničky – vyjádření pantomimou - hudba radostná = poskoky - hudba strašidelná = zakrývání očí, schoulení se - hudba tichá = pohlazení, úsměv - hudba hlasitá = rázná chůze

Závěr 3. fáze projektu: V průběhu nácviku této třetí hudební pohádky se děti rovněž naučily texty všech písniček, jednoduchou melodii i její rytmus. Vše si pro snazší zapamatování spojily s pohybem. Všechny děti měly možnost zahrát si postavičku, kterou si vybraly. Zapamatovaly si posloupnost pohádky, odkud a kam slepička utíkala pro pomoc, a vtipnou formou předvedly, co která postavička v pohádce dělá. V průběhu ranních her si děti půjčovaly čepičky kohoutka a slepičky a spontánně si pohádku hrály v pokojíku. Melodii písničky si neustále pobrukovaly i na procházkách. I tato hudební pohádka je velice oslovila a výstupem byl zelený den, jelikož tato pohádka přinesla zelenou barvu duhy. (viz foto č. 47 CD).

45

Příloha č. 9 - Detailní průběh 4. fáze projektu NEPOSLUŠNÁ KŮZLATA K realizaci následujícího projektu mě inspirovalo ,,Divadlo úsměv“, které přijelo do naší MŠ s hudební pohádkou ,,Neposlušná kůzlata“. Děti si po jeho zhlédnutí nadšeně prohlížely kulisy i maňásky. Překvapením pro nás bylo, když starší děti upozorňovaly naše malé kamarády, že jsou občas stejně zlobivé, jako to mourovaté kůzle v pohádce, a mohou špatně dopadnout. Z krátké hudební pohádky vznikl dvouměsíční projekt, jehož výstupem byla nejen vyzdobená třída, ale samotné divadelní představení, kterým se děti představily veřejnosti. Jak to začalo? Doba trvání: 2 měsíce Hlavní cíle, záměry, organizace, metody (viz úvodní kapitola 17) Další specifikované dílčí cíle: 

osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře bezpečí, osobní pohody (DT)

Další specifikované pomůcky: 

nahrávka hudební pohádky /zdroj – CD Ludmily Frištenské – Divadlo Úsměv/



divadelní čepičky zvířátek, oblečení pro kůzlata, kozu, kováře, vlka



proutěný košík, miska, měchačka, zelí, síť, pilník, kladivo, klobouk

Průběh činností – realizace 4. fáze projektu (Hudební pohádka – NEPOSLUŠNÁ KŮZLATA) 

Úvodní motivace – komunitní kruh -

vyprávění zážitků z divadelního představení v MŠ

-

co se mi na pohádce nejvíc líbilo

-

rozbor pohádky - převyprávění děje

-

vlastnosti jednotlivých postav

-

co bych v pohádce změnil a proč

46





kdo se měl zachovat jinak

Rozvíjení poznání - ,,Život kůzlat“ -

rozdíl mezi kozou x kůzletem (maminkou x dítětem)

-

kdo se o koho stará, jak a proč

-

kde koza s kůzletem bydlí

-

čím se krmí

Výtvarná chvilka - kresba zážitků -

využití AQUA pastelek

-

pokus o prostorové vyjádření v kresbě, tematická kresba (viz foto č. 48 CD)



Pracovní chvilka – modelování - koordinace ruka, oko -



modelování misky pro kůzlata

Poslech hudební pohádky ,,Neposlušná Kůzlata“

Procvičování soustředěnosti na poslech – následné kontrolní otázky učitelky 

Lexikálně-sémantická rovina – porozumění, slovní zásoba

V hudební pohádce vystupují kůzlata, koza, kovář a vlk. A jak tomu bylo v pohádce Ludmily Frištenské z Divadla Úsměv? Následuje srovnání představení v MŠ a hudební pohádky. Úkolem dětí je najít rozdíly mezi těmito dvěma verzemi. -

obsazení - v první pohádce - kůzlata, koza, kovář, vlk, mlynář - ve druhé pohádce - kůzlata, koza, kovář, vlk

-

počet kůzlat - v první pohádce 3 kůzlata - ve druhé pohádce 7 kůzlat

-

kam maminka koza odešla - v první pohádce do lesa na krmení - ve druhé pohádce do města nakupovat

-

kolikrát byl vlk u kováře – v první pohádce 2x - ve druhé pohádce 1x

-

otevřela kůzlata vlkovi – v první pohádce ,,ne“ - ve druhé pohádce ,,ano“

Následuje četba prozaické verze pohádky z knihy Adolfa Dudka ,,Povídej pohádku“. 

Foneticko-fonologická rovina – výslovnost, plynulost řeči

,,Jak se asi kůzlata mohla jmenovat?“

47

,,Jak se dají z kozích jmen udělat zdrobněliny?“ Děti se snaží formou vyprávění vymyslet, jak se všech sedm kůzlat jmenovalo a proč, jak jim říkala maminka koza a jaká kůzlátka vlastně byla. Jména kůzlat, která děti ve vyprávění použily – Debora, Šárýn, Pája… Zdrobněliny - Debora, Deborka, Deborečka -

Šárýn, Šárýnek, Šárýneček

-

Pája, Pájík, Pájínek…

Kůzlátka byla – usměvavá, pořádná, oblečená, hodná, učesaná, tichá, čistá, malá… atd. (děti hledaly slova opačného významu) – usměvavá x zamračená; pořádná x nepořádná; oblečená x svlečená; hodná x zlá; učesaná x rozcuchaná; tichá x hlučná; čistá x umazaná; malá x velká; vychovaná x nevychovaná…atd. 

Hudebně pohybová hra - vymýšlení rytmu a melodie jmen kůzlat

Př. ,,Jmenuji se Debora“.

(GGAAGGA)

V kruhu chodí dvojice dětí – provádí dialog mezi sebou na rytmické nástroje. Kůzle mluví s maminkou – 1.dítě ťuká lehce na bubínek (kůzle hovoří k mamince) -

2.dítě hraje na činely ( koza odpovídá kůzleti)

-

1, 2 dítě hrají současně ( koza se s kůzletem překřikuje, hádá)

Rozbor 1. části Text: ,,Zelí se jí od kraje, při jídle se nehraje, nemluví se s jídlem v puse, opakujte nespletu se.“ ,,Chrupy, chrupy – mňamku máme, na zelí si pochutnáme, hami, hami, hami ham, sladké zelí to si dám. Kašičku pak jako zákrm, ty maminko, ty nás nakrm…“ - následuje zjištění artikulační obratnosti s učitelkou, opakování slov či spojení slov, ve kterých je tupá i ostrá sykavka či měkká i tvrdá slabika, spodoba slov (např. slaďoučké zelíčko, zeleňoučké zelí, ňaminka…) 

Hudebně pohybové činnosti – spojení zpěvu s rytmickou chůzí

Děti pohybem vnímají rytmus a tempo písně, snaží se udržet melodii. Napodobují taneční kroky

48



Hudebně dramatické činnosti – spojení zpěvu s dramatickým ztvárněním -

zelí se jí od kraje – děti pohybem rukou naznačují, že jí – dávají ruce k ústům (střídavě levá, pravá)

-

při jídle se nehraje – děti oběma rukama točí v zápěstí – naznačují, že ,,NE“ (doleva a doprava)

-

nemluví se s jídlem v puse – děti pravou rukou a vztyčeným ukazováčkem naznačují přikazování…atd.



Vysvětlení neznámých slov – chrupky, mňamka, zákrm, líčka, baculaté



Hudební a pěvecké dovednosti – zpěv, rytmus

Děti mají za úkol vyťukat nebo vytleskat již známou první část písničky, zazpívat ji podle rytmu, kdo si nepamatuje - ,,brumendo“ nebo ,,la“. 

Rozbor 2. části

Text: ,,V hrníčku, v hrníčku, vařím dětem kašičku, z lupení a ze zelíčka, zčervenají dětem líčka. Děti, děti tady máte, ať jste pěkně baculaté, najezte se dosyta, ať cinkají kopyta…“ 

Rozlišování délky slov /krátké, dlouhé/

Hrnec- hrníček; kaše- kašička; lupení – lupeníčko; děti – dětičky; kopyta – kopýtka… 

Rozvoj řečových dovedností - určování hlásky ve slově

Učitelka připraví dětem obrázky hrníčku, kaše, lupení… -

děti mají za úkol určit první hlásku ve slově, např. hrníček – h, lupení – l; následně hledají další slova začínající stejnou hláskou h – husa, hůlka, Hana…atd.

-

děti mají za úkol určit poslední hlásku ve slově, např. hrníček – k; následně hledají další slova končící stejnou hláskou – k – krk, smrk...atd.



Poslech třetí části písničky



Rozbor 3. části

Text: ,,Budu dlouho nakupovat, koukejte se hezky chovat, budu dlouho mimo dům, buďte hodná, neperte se a nechoďte ke vrátkům, vlk to všechno slyší v lese…“

49



Komunitní kruh – rozvoj slovní zásoby Rozhovor nad slovy písničky /problémové otázky/ -

,,Proč se mají kůzlátka hezky chovat? Co by se mohlo stát?“

-

,,Proč se nemají kůzlátka prát? Co by se jim mohlo přihodit?“

-

,,Proč nemají chodit ke vrátkům? Co by se stalo, kdyby tam šla?“

Kůzlátka zůstala doma sama. Co asi dělala, když koza odešla na nákup? Děti využívají při vyprávění sloves. ,,Kůzlata si hrála s míčem, Kůzlata si hrála na zvířátka.“ Pokud si hrála na zvířátka, využila při hře zvukomalebných slabik. 

Tvoření hlavového tónu -

děti houkají jako sova – hů,hů,hů,hů,hů

-

děti kukají jako kukačka – ku,ku,ku,ku

-

děti mňoukají jako kočka – mňau, mňau, mňau, mňau

Následující otázka zní: ,,Jaká jsou kůzlátka?“ Děti využívají přídavných jmen při popisu kůzlete – divoké, uhoněné, rozcuchané, zašmudlané, veselé, slušné…Pokud je kůzle slušné, jaká zná kouzelná slova? Děti zavzpomínají na naše pravidla. (Děkuji, prosím, promiň, mám tě rád, dobrý den.) Jestlipak jsou tato slova důležitá? Potřebujeme je každý den? Co se stane, pokud na ně budeme zapomínat? Následují problémové otázky. 

Sluchová hra - ,,Odkud zní“

Děti stojí ve skupince uprostřed místnosti. Mají skloněné hlavy, nedívají se. Dítě vybrané na základě rozpočitadla, které stojí mimo skupinku, drží v ruce libovolný rytmický nástroj. Na pokyn učitelky hráč svůj nástroj rozezvučí. Úkolem ostatních dětí je rychle se zorientovat sluchem a přiběhnout k dítěti, které na nástroj hraje. Všichni pak znovu sklopí hlavy a dítě nově vybrané na základě rozpočitadla zvolí ke hře nové stanoviště. 

Poslech třetí části písničky



Rozbor 4. části

Text: ,,Zamykáme, zamykáme, zámek dáme na vrátka. Zamykáme, zamykáme, neukradnou kůzlátka..“

50



Dramatizace záběru – Kůzlata klíčem zamykají chaloupku - točí klíčem doleva, doprava, jedenkrát, dvakrát… /předmatematické

činnosti/ 

Rozhovor - ,,Co asi kůzlátka dělala v domečku, když maminka odešla?“ povídala si - ,,Jakou náladu asi kůzlátka měla?“ veselou, smutnou…

Ukážeme si to prostřednictvím hudebních nástrojů. Když kůzlátka zůstala doma sama – povídala si. Některá se bála, některá byla veselá a některá smutná. Každé z kůzlat mělo jinou náladu. Jedno si dokonce prohlíželo obrázkovou knihu, ve které bylo spousta pohádkových postav. 

,,Dialogy nástrojů“ – rozhovor

Děti sedí v kroužku. Rozpočitadlo nám opět vybere jedno z dětí /kůzle/ , které si následně k sobě vybere kamaráda /druhé kůzle/. Úkolem dvojice je vést rozhovor kůzlat prostřednictvím hry na bubínek a ozvučná dřívka. Děti se ve hře střídají, vzájemně naslouchají. Rozhovor může být veselý, rozpačitý, hádavý…Obměnou může být konkrétní zadání. Jedno z kůzlat bude veselé a druhé smutné. 

Hudební hra - výběr mezi jednotlivými možnostmi

Děti mají možnost vybírat mezi jednotlivými možnostmi tu, o které si myslí, že splňuje danou otázku učitelky. –

Hra trianglu představuje slzičky smutného kůzlátka, nebo dupání vzteklého kůzlete?

–

Hra hůlek představuje běh kůzlete po špičkách, nebo po patách?

–

Hra bubínku představuje tančící kůzle, nebo pochodující kůzle?

–

Hra rolniček upozorňuje kůzle na příchod kašpárka, nebo čaroděje?

–

Hra činelu znázorňuje světlý den, nebo tmavou noc? 

Hudební hra – výběr bez možností

- Jaký nástroj by mohl znázornit plačící kůzle? - Jaký nástroj by mohl znázornit hádavé kůzle? - Jaký nástroj by mohl znázornit odbíjení hodin v domečku u kůzlat? 

Hudební hra – představy, které mohou zvuky hudebních nástrojů vyvolat

-

Bubínek – chůze vzteklého kůzlete, skákání kůzlat, smutek kůzlete, nebezpečí…

-

Dřívka – útěk kůzlete, klepání na dveře, padající kapky na okno, skákání míčku…

51

- Rolničky – poprchávání deště, kůzlata rozsypala korále, padající sníh, veselé kůzle… - Chřestidlo – kůzle vysypává písek z bot, šumění stromů za oknem, kůzle mačká papír… 

Poslech páté části písničky



Rozbor 5. části

Text: ,,Buchy, buchy na vrátka, otevřete kůzlátka. Já jsem vaše maminka, klepu něžně zlehýnka.“ ,,Maminka má tenčí hlásek, jako nit anebo vlásek. Maminka má tenčí hlásek, zpívá jako konipásek. Ty jsi vlk a lhář jsi k tomu, běž hned od našeho domu…“ 

Komunitní kruh – problémové otázky

,,Jak to asi vypadá, když nás osloví nějaký pán, kterého neznáme?“ Navodila jsem modelovou situaci. Dvě hrající děti a cizí pán (dítě v klobouku). Cizí pán osloví děti, láká je na sladkosti. Děti odmítají. Nastupuje druhá dvojice dětí – ta se však nechala zlákat na cukroví a šla. To byl náš prostor k debatě. ,,Co bylo správné a co ne?“,,Proč to nebylo správně?“ ,,Jak to mělo vypadat správně?“ - synonyma Děti sedí ve skupince na koberci, učitelka se ptá: -

,,Kůzlata bydlela v domečku u lesa. Jak jinak řekneš – dům?“ (domek, panelák, chalupa, barák)

-

,,Kůzlata doma pila studený čaj. Jak jinak řekneš studený?“ (chladný, ledový)

-

,,Jedno z kůzlat byla holčička. Jak jinak řekneš holčička?“ (holka, slečna, děvče)

-

,,Ostatní kůzlata byli kluci. Jak jinak řekneš kluk?“ (chlapec, klouček, chalan)



Sluchová hra - ,,Vlk klepe na vrátka“

Sluchová paměť – učitelka říká, děti opakují -

buchy, buch; buchy, buchy, buch; buch, buchy, buch…

-

učitelka vyťukává dřívky různé doby – děti opakují

52



Zvuková stránka slov - jak dělá

Zvukomalebná slova – kůzlátkům kape voda z kohoutku - ,,Kap, kap, kap.“ - kůzlátko bolí zub a křičí - ,,Au, au, au.“ - kůzlátku je zima - ,,Br, br, br.“ - vlk chodí kolem chalupy - ,,Ťak, ťap, ťap.“ - maminka koza uspává kůzle – ,,Hou, hou, hou.“ - kůzle volá o pomoc - ,,Mé, mé, mé.“ Následuje obměna – Učitelka se ptá - ,,Kdo dělá haf,haf?“ - ,,Kdo dělá mňau, mňau, mňau“? - ,,Kdo dělá ko, ko, ko?“ 

Poslech šesté části písničky



Rozbor 6. části

Text: ,,Piluj, piluj kováříčku, opiluj mi mou tvářičku. Opiluj mi jazýček, budu já tvůj mazlíček…“ ,,Piluji, piluji jazýček, ať máš hlas jak slavíček. Piluji, piluji ještě více,ať zpívají tvoje plíce…“ 

Rozvoj slovní zásoby – dokončení vět

Učitelka řekne nedokončenou větu, děti dokončí dle fantazie. Např. ,,Kováříček má opilovat jazýček, aby…“ ,, Vlk běžel ke kováříčkovi, protože…“ Text: ,,Už mám v pytli kůzlátka, brzo skončí pohádka. Jazyk mám jen trochu kratší, na zpívání ale stačí. Tlapu bílou podle módy, za to ale budou hody. Kůzlátka teď v pytli mám, do břicha je nasoukám…“ 

Rozvoj slovní zásoby - popletenky (je to pravda?)

Učitelka vypráví krátký příběh /s chybou/ na základě písničky z hudební pohádky, kterou již děti dobře znají. Úkolem dětí je zareagovat ve chvíli, kdy se příběh nezakládá na pravdě. Následuje vyprávění popletené pohádky dle obrázků.

53

Mluvené slovo: ,,A tak se začala kůzlátka dohadovat, zda je či není to jejich maminka.“ ,,Otevřeme, nebo ne? Co myslíte kůzlátka? Já se bojím a ty ne? Koukneme se za vrátka“. 

Rozvoj řečových dovedností - ,,Co je to, že se bojím?“

Mluvené slovo: A vlk vběhl do chaloupky a všechna kůzlátka pochytal. ,,Mé mé mé mé mé mé mé, kde jste děti, děti mé, mé mé mé mé odmykejte a svou mámu přivítejte, zeleninu nesu z města, dlouhá byla moje cesta, spěchám, spěchám robátka, už jsem doma kůzlátka…“ 

Pohyb s hudebně vyjadřovacími prostředky -

TEMPO – rychle, pomalu (umět vystihnout kontrast)

,,Koza hledá v písničce svá kůzlata“ – chodí smutně kolem své chaloupky. Úkolem dětí je udržet stále stejné, jednotné tempo - pomalá chůze, kolébavá chůze, pohupy (možno využít hry na tělo) ,,Koza hledá v písničce svá kůzlata“ - běhá zmateně, rychle kolem své chaloupky. Úkolem dětí je tedy udržet rychlé tempo – běh, cvalové poskoky. Následuje hra na rozpoznání rychlého i pomalého tempa. Učitelka hraje na klavír. Na dané tempo děti reagují chůzí nebo během. Rozpoznávají a současně i vyjadřují rychlé i pomalé tempo. Další hrou je - děti pohybem vyjadřují tempo např. rychlou jízdou na kole z kopce či pomalou jízdu do kopce, rychlí mezinárodní rychlík, nebo těžký nákladní vlak. Kontrastní pohyb kozy - unavená, utahaná koza, koza plná elánu spěchající za svými kůzlaty. -

MELODIE - vysoko, hluboko (kontrast tónové polohy)

,,Koza jde tiše hledat kůzlata“ – vysokou polohu melodie znázorňujeme např. chůzí po špičkách, tleskáním nad hlavou. ,,Koza se zlobí a vztekle hledá kůzlata“ -

nízkou polohu hrané hudby napodobujeme

pleskáním dlaní do země, chůzí v podřepu, plazením 

Hudebně pohybová hra- děti se prochází libovolně po třídě. Jejich chůze je podmalovává tichá reprodukovaná hudba. Při chůzi střídáme hru na triangl –

54

vysoký tón, a gong – hluboký tón. Když děti uslyší triangl – vysoký tón, zastaví se a rukou ukážou směrem vzhůru (na nebe). Pak pokračují v chůzi. Po chvíli zazvoní gong. Jeho temná barva představuje hluboký tón, děti si tedy sednou do dřepu. -

DYNAMIKA – silně, slabě (rozpoznání kontrastu zvuku)

Dětem ukážeme dynamické kontrasty např. tleskáním a pouhým třením rukou o sebe. Hra – Vybereme libovolné slovo a jeho zdrobnělinu např. KOZA – KOZIČKA. Deklamaci slov doprovodíme hrou na tělo. První slovo řekneme v normální dynamice, současně vytleskáme i jeho rytmus. Zdrobnělinu řekneme tišeji, využijeme i jemnější doprovod- tleskáme dvěma prsty do dlaně druhé ruky. Hru hrajeme formou hry na ozvěnu. Mluvené slovo: Nakonec maminka koza kůzlátka našla a byla ráda, že je vlk nesnědl. Ale mohlo to dopadnout i jinak… 

Rozvoj řečových a jazykových dovedností – samostatný slovní projev Problémové otázky: -

,,Jak by to dopadlo, kdyby maminka koza nenašla kůzlátka včas?“

-

,,Také jste někdy zůstaly doma na chvilku samy a neměly otevírat?“

-

,,Daly jste někdy slib, který jste neplnily?“

-

,,Víte, co je slib?“

Děti mají prostor pro zamyšlení a vyprávění svých zkušeností. ,,Slib je, když se něco řekne, tak se to musí dodrž,“ povídá Barunka. 

Dramatizace pohádky, zpěv - nácvik

Nácvik pohádky, kterou děti již dobře znají. Jak prostřednictvím písniček, rytmu, ale i obsahu. 1. Kolektivní nácvik - všichni hrají a zpívají všechno se všemi -

nejprve děti zahrají pohádku jen pantomimicky /pohybem, beze slov/

-

následně přidáním zpěvu k pohybu /všichni hrají kozu, následně kůzlata, vlka…/

2. Skupinový /větší skupiny 8 dětí/ - část dětí hraje kůzlata, část kozu a část vlka -

každá skupina hraje společně – ostatní se dívají

55

3. Skupinový /menší skupiny 2 děti/ - hraje společně – ostatní se dívají 4. Jednotlivci – Každý hraje svoji roli /1 koza, 1 vlk, 1 kovář, 7 kůzlat/, ostatní děti hrají kulisy /stromečky, kytičky, studánku…/ 

Volné námětové hry dětí ,,Na kůzlata“ -

Stavba domečku z lega XXL a kostek (viz foto č. 49 – 52 CD), (viz foto č. 22, 23)



Vystoupení dětí v Domově pro seniory ,,Putování s kůzlaty“ (viz foto č. 20 – 21), (viz foto č. 54 – 56 CD).

Závěr 4. fáze projektu: Při nácviku této poslední hudební pohádky jsem opět neoddělovala zpěv od dramatizace. Vše jsme prováděly najednou. Zpočátku děti A, B z VS spíše pozorovaly děj, který se kolem nich odehrával a zapomněly zpívat. Zabraly se do děje, ale následně se zapojily. Tento ,,výpadek“ trval pouze chvilku. Svým zpěvem doprovázely děj. Jen dítě C nezpívalo vůbec. Do pohádky se zapojilo ,,jen“ jako kulisa, kdy hrálo stromeček v lese a ,,pouze“ sedělo na scéně. Ale i to bylo pro nás velkým úspěchem. Pohádku jsem doprovázela na klavír. Při samotné dramatizaci jsme přemýšlely a napodobovaly, jak asi vlk chodí kolem chalupy, když číhal na kůzlátka. Jak se asi kůzlátka bála a jak nešťastná koza zmateně pobíhala kolem chaloupky a hledala svá kůzlátka. Samotný nácvik dramatizace probíhal nenásilnou formou. Tato pohádka děti natolik zaujala, že si při dopoledních hrách stavěly z nejrůznějších kostek (Lega XXL, molitanových kostek, dřevěných kostek atd.) domeček pro kůzlata a samostatně si na pohádku hrály. Půjčovaly si čepičky a samostatně si dokázaly měnit v průběhu dopoledne mezi sebou role. Zpívaly si písničky, které se naučily, rovněž jim nedělala problém ani dramatizace. V závěru hudební pohádky byl uspořádán žlutý den, jelikož nám tato pohádka přinesla žlutou barvu duhy (viz foto č. 53 CD).

56

PŘÍLOHY /Notový záznam písní z muzikálu ,,Sněhurka“ č. 10 – 13/

57

58

59

60

61

62

63

64

65

PŘÍLOHY /Pracovní listy č. 14 – 16/

66

67

68

69

PŘÍLOHY /Článek v novinách č. 17 – 18/

70

71

72

FOTOGRAFICKÉ PŘÍLOHY K PROJEKTU ,,BALÓNEM OBJEVUJEME BAREVNÝ SVĚT HUDEBNÍCH POHÁDEK“

73

1. FÁZE – SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ

Foto č. 1

Foto č. 2 Foto č. 1 – 2: Třídění trpaslíků do skupin dle barev

74

Foto č. 3

Foto č. 4 Foto č. 3 – 4: Stavba cest z víček

Foto č. 5: Trpasličí kapela – doprovod na rytmické nástroje

75

Foto č. 6

Foto č. 7

Foto č. 8 Foto č. 6 – 8: Nácvik dramatizace hudební pohádky

76

2. FÁZE – O KOBLÍŽKOVI

Foto č. 9: Vystoupení dětí – besídka v MŠ

Foto č. 10

Foto č. 11

Foto č. 12 Foto č. 10 – 12: Dramatizace pohádky – využití maňásků

77

Foto č. 13

Foto č. 14

Foto č. 15 Foto č. 13 – 15: Vystoupení dětí - Domově pokojného stáří

78

3. FÁZE – KOHOUTEK A SLEPIČKA

Foto č. 16

Foto č. 17

Foto č. 18 Foto č. 16 – 18: Pohybové činnosti

79

Foto č. 19: Dramatizace záběru ,,Slepička u studánky“

4. FÁZE – NEPOSLUŠNÁ KŮZLATA

Foto č. 20

Foto č. 21 Foto č. 20 – 21: Vystoupení dětí - Domov pro seniory

80

Foto č. 22 – 23: Volné námětové hry na kůzlata

81