Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 1 of 7
Myšlenka na tento měsíc: "Představte si, že máme svíčku. Přejete si mít svíčku nebo si přejete mít Světlo? Pokud si přejete mít pouze svíčku, celý život zůstanete ve tmě, pokud si přejete mít Světlo, budete muset tuto svíčku spotřebovat, vzít zápalku, škrtnout s ní, použít ji a umožnit, aby se rozsvítilo Světlo, ono Světlo, které je vždy vertikální jako zářivý meč."
MINULÁ ČÍSLA BULLETINU
Jorge Angel Livraga
UŽ JSTE ČETLI?
Úvodník Milí čtenáři, zanedlouho si připomeneme svátek podzimní rovnodennosti. Po dlouhých letních večerech se délka dne a noci vyrovná a denního světla začne ubývat. Vstupujeme do podzimního cyklu, který vyvrcholí Zimním Slunovratem. Pro mnohé je to období, na něž se příliš netěší, ubývá slunečního svitu, přibývá zimy… V takových chvílích nás vždy povzbudí vzpomínka na teplé dny, protože s jistotou víme, že zase přijdou, a užíváme radostí, které přináší podzimní a zimní čas. Ale ve vlastním životě zákon cyklů často aplikovat nedokážeme. Když se nám daří, máme pocit, že to tak bude napořád a jsme překvapeni, když se najednou "karta obrátí", a když se nedaří, tak propadáme panice a skleslosti, nevěříme, že bude líp a nevidíme žádné východisko. Život je cyklický stejně jako příroda. Oproti neměnné pravidelnosti ročních období máme dokonce výhodu: naše vlastní cykly nebo alespoň jejich průběh jsou mnohem více v naší moci. Slunce uprostřed podzimních plískanic nepřivoláme, ale vnitřní tmu a chmury zahnat můžeme. I když máme pocit, že jsme obětí osudu, vždy lze něco udělat, o něco se pokusit. Nemusí to být obrovská věc, velká změna, někdy stačí něco malého.
KDE HLEDAT INSPIRACI?
Přestat být tolik zahleděný do sebe a začít chodit s otevřenýma očima, abychom nepropásli příležitost, která právě kolem nás proletěla. Hlavně nečekejme pasivně na zázrak. Možná, že dokonce vyhrajeme v loterii, ale nejprve si vždy musíme vsadit. Mgr. Ivana Hurytová
Podobenství: Mlčení V jednom malém zenovém klášteře ztraceném v horách uspořádali čtyři mniši seššin zasvěcený mlčení. Je chladno, zimní období, a smráká se. Všichni čtyři meditují v zazenové pozici.
"Svíčka dohořela," řekne náhle jeden z mnichů. "Nemáš mluvit! Je to tichý seššin," přísně upozorní druhý mnich. "Proč oba mluvíte, místo abyste mlčeli, jak jsme se dohodli!" řekne třetí mnich. "Já jediný jsem nepromluvil!" vykřikne čtvrtý mnich spokojený sám se sebou.
http://www.akropolis.cz/bulletin/037/bulletin_Nova_Akropolis.html
11.9.2012
Filozofický bulletin Nová Akropolis
Ze života filozofů: Platon Byl synem Aristona, potomka krále Kodra, a Periktiony, dcery nejvyššího zákonodárce Solona. Narodil se v Aténách v roce 429/28 př.n.l. a zemřel v roce 347 př.n.l. Jeho pravé jméno bylo ve skutečnosti Aristokles a Platon byla přezdívka, která se vztahuje k šířce jeho ramen a také k šíři jeho poznání. Podle Diogena Laertia se Platon narodil sedmého dne Targelionu, který odpovídá měsíci dubnu, avšak Neoplatonská škola ve Florencii slavila výročí jeho narození 7. listopadu. Měl dva bratry, Adeimanta a Glaukona, a sestru Potonu, jež byla matkou Speusippa, jeho nástupce v Akademii.
Page 2 of 7
Platón Tento řecký filozof žil v letech 427-347 př. n. l. Založil Akademii, slavnou filozofickou školu, která existovala téměř 1000 let a stejně jako její zakladatel ovlivnila celou pozdější západní filozofii. PROGRAM AKTIVIT: OD 15. ZÁŘÍ DO 14. ŘÍJNA
O jeho mládí nevíme mnoho. Byl vycvičen v zápasnickém umění, studoval malbu a skládání chvalozpěvů, písní a tragédií. Jeho prvním učitelem filozofie byl podle Aristotela Kratylos, který byl žákem Herakleita. Ve dvaceti se setkal se Sokratem a toto setkání ho hluboce zasáhlo. Také Sokrates měl noc před jejich setkáním zvláštní sen o mladé labuti, která usedla na jeho klín a následně vzlétla. Platon zůstal se Sokratem osm let až do jeho smrti. Jak sám píše ve svém Sedmém dopise, jako mladý muž chtěl vstoupit do politiky a toužil se účastnit veřejného života v období, kdy nastal úpadek a krize jeho města. Avšak soud a Sokratova smrt znamenaly v Platonově životě zlom, po kterém následovalo období hledání a studia. Opustil Atény a přestěhoval se do Megary, aby naslouchal učení Eukleida, a následně do Kyrény, kde se učil matematice s Theodorem. V Itálii se stal žákem pythagorejců: Philolaa a Euryta. Poslední zákruta jeho cesty ho přivedla do Egypta, kde těžce onemocněl a byl léčen kněžími, kteří ho ponořili do moře – tato příhoda může ale také být odkazem na zasvěcení do egyptských mystérií. Po návratu z Egypta vedla jeho další cesta zpět do Magna Graecie. Seznámil se s Dionysiem, vládcem Syrakus. Na začátku vypadala spolupráce velmi slibně a Platon radil Dionysiovi v umění vládnout. Nakonec ho ale osud vystavil těžkým zkouškám a byl po neshodách s Dionysiem prodán do otroctví v Aegině. Naštěstí byl osvobozen Annicerem z Kyrény. Po propuštění se Platon vrátil do Atén a započalo dlouhé období vyučování a výzkumů, které trvaly zhruba čtyřicet let, krátce přerušené dvěma cestami do Syrakus v letech 366 a 361. Založil filozofickou školu, Akademii, která se nacházela tři kilometry od Dipylonské brány.
SVĚT VIKINGŮ Přednáška s videoprojekcí • Rozsah vikingské expanze • Svědectví ság a pověstí o severských dobyvatelích • Vikingští bohové
Mezi jeho žáky, vedle Speusippa, o kterém jsme se již zmiňovali, a Aristotela, patřily i dvě ženy, Lastenia z Mantinee a Axiotea.
Dílo Platonovy spisy, sebrané z jeho dialogů a dopisů, jsou charakteristické jedinečným a vybroušeným stylem. Jeho filozofické argumenty vycházejí z rozhovorů Sokrata a dalších moudrých mužů, jako je pythagorejec Timaios, kteří se účastní dialogu. Je mnoho možných způsobů, jak členit jeho 35 dialogů a třináct dopisů, které byly předávány po mnoho století překladateli a následníky Božského Platona, jak se mu říkalo v době renesance. Rozdělení podle časových období se zdá být nejvíce odrážející životní cykly filozofa:
NEBOJTE SE FILOZOFIE! Filozofie pro život - cyklus čtrnácti přednášek • Cyklus zahrnuje 14 přednášek, které budou probíhat jednou týdně.
1. Sokratovské období: Obrana Sókratova, Kritón neboli Povinnost, Ión neboli Iliáda, Lachés neboli Odvaha, Lysis neboli Přátelství, Charmidés neboli Střídmost, Eutyfrón neboli Zbožnost. 2. Období transformace: Euthydémos neboli Argumentace, Hippias menší neboli Faleš, Kratylos neboli Preciznost řeči, Hippias větší neboli Krása, Menexenos neboli Smuteční proslovy, Gorgias neboli Rétorika, Ústava I. neboli Spravedlnost, Prótagoras neboli Sofisté, Menón neboli Ctnost. 3. Období zralosti: Faidón neboli Duše, Symposion neboli Láska, Ústava II-X neboli Spravedlnost, Faidros neboli Krása. 4. Období vysokého věku: Parmenidés neboli Ideje, Theaitétos neboli Vědění, Timaios neboli Příroda, Sofistés neboli Bytí, Státník neboli Královská důstojnost, Filébos neboli Potěšení, Kritias neboli Atlantida, Zákony neboli Zákonodárství a Epinomis neboli Filozof.
http://www.akropolis.cz/bulletin/037/bulletin_Nova_Akropolis.html
11.9.2012
Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 3 of 7
Na alegorické fresce Filozofie vytvořené Rafaelem z Urbina pojmenované "Aténská škola", se objevuje Platon držící text Timaia, svého nejvýznamnějšího filozofického díla, které bylo v průběhu století nejvíce studováno. Skládá se především z pythagorejského svědectví a moudrosti, která pochází z Mystérií, vztahujících se k učení o Duši světa. Platon a filozofie Platon je považován za otce Idealismu a do jeho filozofie patří na jedné straně racionální přesnost, poetičnost a humor a na druhé straně hluboká mystika. Dialogy začínají racionálním hledáním, ale v okamžiku, kdy se rozum dostává ke svým omezením, předkládá Platon vysvětlení prostřednictvím mýtu. Jeho nejznámějšími mýty jsou "Mýtus o jeskyni" a "Mýtus o Érovi". Důležitou součástí filozofické cesty je reminiscence – Platon ukazuje, jak se duše může rozpomenout na to, co je ukryto hluboko v člověku. Filozofie je prostředkem k očištění a odhalení pravdy, kterou v sobě již nosíme.
RÉTORIKA JAKO UMĚNÍ VYJADŘOVÁNÍ 1. přednáška cyklu „Umění komunikace“ • Původ a smysl rétoriky • Dobrý řečník dle klasické filozofie • Kvality a nedostatky mluveného projevu • Workshop se cvičením
Platonský filozof je jako Éros, syn Pora a Pénie. Jen bohové jsou moudří. Filozof stojí uprostřed mezi moudrostí a nevědomostí, jelikož si je vědom své nevědomosti. V Symposionu definuje filozofii jako lásku nebo touhu po moudrosti. Vědomosti pro Platona nebyly nikdy teoretické: skrze ně dochází k transformaci bytí, ctností i pocitů. V deseti knihách Ústavy popisuje, jak se skrze výchovu může člověk stát strážcem spravedlnosti, a tak se filozofie stává také základem politiky. Platon přímo říká, že se ve státě uskuteční spravedlnost v případě, že se filozof stane vládcem anebo vládce filozofem. Teorie o Idejích je hlavním jádrem Platonovy filozofie. Ideje jsou pravou podstatou věcí, esencí, která vytváří realitu, pravzory, které jsou řízeny vesmírem. Duše má přístup k idejím, jakmile je osvobozena od podmiňování hmotného světa a objeví, že tato realita není nic než jen odraz idejí. Platón byl pro mnohé, kteří přišli po něm, vzorem skutečného filozofa. Jedni ho považovali za "božského", zatímco druzí ho pokládali za "geniálního utopistu". Jeho učení dodnes inspiruje mnohé myslitele a je jisté, že žádného milovníka filozofie nezanechá lhostejným. Mgr. Aleš Gabriel
S úsměvem jde všechno lépe... Perly skotské moudrosti Za peníze si štěstí nekoupíš, ale je jaksi pohodlnější plakat v Mercedesu než na kole.
PRAKTICKÁ RÉTORIKA 2. přednáška cyklu „Umění komunikace“ • Technika projevu: praktické rady, cvičení • Nonverbální komunikace • Využití příkladů a humoru • Workshop se cvičením
(Money cannot buy happiness but somehow, it´s more comfortable to cry in a Mercedes Benz than it is on a bicycle.)
Odpusť svému nepříteli, ale zapamatuj si jméno toho mizery. (Forgive your enemy but remember the bastard´s name.) Pomoz člověku, který je v nesnázích, a on si na tebe vzpomene, až se ocitne zase v nesnázích. (Help a man when he is in trouble and he remember you when he is in trouble again.) Mnoho lidí je naživu pouze proto, že je nezákonné je zastřelit. (Many people are alive only because it´s illegal to shoot them.)
http://www.akropolis.cz/bulletin/037/bulletin_Nova_Akropolis.html
STARODÁVNÉ UMĚNÍ DIALOGU 3. přednáška cyklu „Umění komunikace“ • Jak vést dialog • Schopnost argumentace
11.9.2012
Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 4 of 7
• Asertivita a diplomacie • Workshop se cvičením
Nová Akropolis v České republice oslaví koncem září 27. výročí svého založení. Při této příležitosti děkujeme její zakladatelce a ředitelce, paní Slavici Kroča za příklad neúnavné práce a nevyčerpatelný pramen inspirace. Celé Univerzum hraje fugu Jednou z nejsložitějších hudebních polyfonních skladeb je fuga, která se většinou skládá ze tří dílů: v prvním díle, expozici, přinášejí hlasy či nástroje jeden po druhém téma, základní hudební myšlenku. Vzájemně se napodobují takovým způsobem, jako by se honily, což dalo skladbě její název: lat. fuga = útěk. Zatímco v případě kánonu se neustále opakuje stejná melodie v různé výšce, u fugy se opakuje pouze základní hudební myšlenka. V druhé části fugy, v provedení, jsou jednotlivá uvedení tématu oddělena jiným hudebním materiálem, mezihrou, a tak je posluchač napjatý, protože neustále očekává návrat základní myšlenky.
ONA A ON, PSYCHOLOGIE VZTAHŮ Přednáška • Láska transformuje, rutina ničí vztahy • Vztah a svoboda • Tři fáze budování vztahu
Třetí, závěrečný díl má za úkol zabezpečit, aby si posluchač téma s jistotou zapamatoval, a proto je základní myšlenka uvedena velmi výrazným způsobem. Když jsem nedávno poslouchala jednu známou fugu, připomněla mi, že celá příroda včetně lidské tvorby se skládá z nesčetného množství "fug", které nemusí být pokaždé hudební. Mluvím o různých způsobech projevu stále stejné původní myšlenky, ideje nebo archetypu. Jako by existovalo "něco", co naše tělo nedokáže vidět, ale hluboko v srdci cítí, že je to jeho původ a že ho to převyšuje. Stejně jako duší neochutnáme, zda je omáčka dostatečně slaná, tak ani tělem nezjistíme, zda existuje Bůh či nesmrtelnost, zda existuje "věčný život". Fuga ve čtyřech stranách pyramidy Ve vztahu ke společnosti můžeme mluvit o čtyřech stranách pyramidy: o náboženství, vědě, umění a politice obsažených ve filozofii a zároveň o filozofii jakožto lásce k moudrosti, která je všechny pohání. I zde se setkáváme s množstvím základních témat, která nabývají různých forem a někdy vyžadují velké úsilí, aby byla rozpoznána. Stejná vůdčí myšlenka u různých národů nabývá jiných jmen hrdinů, jiných podob prostředí, jiných způsobů provedení, ale význam zůstává stejný. Kolik národů vytvořilo mýty, v nichž ten nejstatečnější z hrdinů celý svůj život bojoval za spravedlnost, pravdu, dobro a krásu? A jako by mu to nestačilo, na konci života, když umíral, přísahal, že se vrátí, až bude nejhůř, aby znovu vedl svůj národ k novým vítězstvím, k nové slávě, k novému a lepšímu životu. Slíbil to Artuš, slíbili to Blaničtí rytíři.
BACHOVA KVĚTOVÁ TERAPIE Přednáška s videoprojekcí • Dr. Bach a jeho přírodní léčebný systém • Psychosomatická onemocnění • Odstraň příčinu, a vyléčíš nemoc!
Starodávný svět vytvořil nádherné chrámy a filozofické myšlenky. Mohlo by se zdát, že z nich zůstaly pouze ruiny, ale není tomu tak. Vzpomeňme si na klasicismus, neoplatonismus, neoromantismus a další "neo-", která naznačují, že se jedná o dílo, myšlenku, proud či způsob myšlení v různých odvětvích života, jež se snaží o obnovení nebo omlazení toho, co tu již kdysi bylo. Proč? Protože myšlenka, idea či archetyp, který je dobrý, stojí za to, aby byl znovu a znovu uváděn do života, aby dostával pokaždé novou formu srozumitelnou pro různá období a úrovně evoluce lidstva.
Není to nedostatek představivosti ani úpadek tvůrčích schopností, který se utíká k napodobování. Právě naopak, je to lidská tvořivost, která se inspiruje nejlepšími díly
http://www.akropolis.cz/bulletin/037/bulletin_Nova_Akropolis.html
11.9.2012
Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 5 of 7
minulosti a odívá je do "šatů" současnosti, aniž by toužila po originalitě za každou cenu, dokonce i za cenu ošklivosti či kakofonie. I v politice lze sledovat stejný proces: už mnohokrát existovala období, kdy vládli králové, střídala je tyranie, následovala demokracie či oligarchie a pak se formy vlády znovu opakovaly, aby uspokojily touhu lidu či vladařů najít ten nejlepší způsob přežití určité země. Příčinu můžeme hledat i v touze po ideálním státě a po návratu morálních hodnot, neboť ta se objevuje s cílem navrátit rovnováhu do života upadající společnosti. Ve svých dílech o tom mluví Platón, Thomas More či Campanella, sv. Augustin nebo Marx. Každý z nich chce představit lidem svou vizi ideálního státu, dokonalé společnosti a na nás je, abychom si zvolili to, co se nám v daném okamžiku zdá nejvhodnější. Výjimkou nejsou ani náboženství. Stejná myšlenka ideálu či Boha se objevuje mnohokrát, zahalená do pestrých "šatů", které vždy odpovídají podnebí, prostředí a mentalitě jednotlivých národů. Velcí náboženští učitelé dokázali přitáhnout archetyp do takové formy, která nejlépe vyhovovala národu, jejž vedli. Učení o svatých, avatárech a andělech, modlitby a obřady, svátky a slavnosti byly upraveny způsobem, který byl pochopitelný a přirozený pro každý národ. Příroda a člověk Na naší severní polokouli každý rok na podzim příroda zdánlivě umírá. Stromy vypadají, jako by už nikdy neměly poskytnout žádné plody, země bez obilí je suchá, zahrady bez květů jsou šedé. A pak přijde jaro, stromy rozkvetou, zasadí se semínka do studených brázd vyoraných v půdě a po nějaké době nastane čas sklizně, která člověka znovu utvrdí v tom, že věci nemusejí být vždy takové, jak vypadají.
Zdání klame. "Malý princ" proto říká, že je nutné umět se dívat srdcem, protože to podstatné nelze spatřit fyzickýma očima. Víme, že nejsme dostatečně "čistí", abychom se nedali ovlivnit formou, ale přesto věříme, že jsme schopni pocítit i to, co se nachází za tělesnou schránkou. Jak je možné, že naši předkové (bez ohledu na národnost, rasu, náboženské či politické přesvědčení a společenské postavení) mluvili o nesmrtelnosti duše a její schopnosti nabývat stále dalších, nových forem na cestě za zdokonalením, zatímco v současné době je tato teorie považována spíše za naivní, zpátečnickou či výstřední? Je možné, že lidé, kteří uměli stavět pyramidy s přesností na milimetr, provádět trepanaci lebky či budovat kanalizace a vodovody (což všechno během středověku upadlo v zapomnění), byli přesto tak naivní, že věřili výmyslům? Asi ne. Jenom nevěřili oné verzi tohoto učení, která říká, že by se člověk mohl v průběhu převtělování stát zvířetem či rostlinou a naopak. Stejně jako člověk plodí a rodí člověka (nikoli slona, motýla či ibišek), tak i lidská duše potřebuje lidskou formu, aby se mohla projevit. Zákon přírody jasně říká, že plodem hrušně je hruška, že z pšeničného zrna vyroste pšenice a že lvice porodí lvíče. Proč by to nemělo platit i o lidské duši, která se narodí jako člověk?! Fuga naší duše "Nuže, co je to, co vzniká z živého? Mrtvé. A co z mrtvého? Je nutno uznati, že živé." (Platón: Faidón) Nejznámější řecký filozof probírá otázku reinkarnace též v "Mýtu o Érovi", který je součástí X. knihy "Ústavy". Proč by si tak moudrý filozof jako Platón (v jiných ohledech uznávaný tolika současnými autoritami) vymýšlel pohádku o nesmrtelnosti duše, kdyby nevěděl, že je to stejná pravda jako všechno ostatní, o čem píše? Všichni známí i neznámí filozofové minulosti upozorňují na to, že jeden z největších hříchů je popírat nesmrtelnost duše, protože tím se zároveň popírá přírodní zákon, který řídí celé Univerzum, v němž se nic neztrácí, ale všechno se podrobuje pouze transformaci či transmutaci. Člověk není jeho bezvýznamnou součástí, ale ani jeho pánem. Je právoplatným "členem" tohoto gigantického celku, v němž má všechno právo žít a povinnost nechat žít i ostatní žijící bytosti či prvky. Kdybychom skutečně neměli duši, všechny oči by vypadaly stejně. Nedokázali bychom v pohledu žádného člověka zažehnout jiskru svým vlastním pohledem, nedokázali bychom poznat lásku, vycítit smutek... Nadarmo se neříká, že oči jsou zrcadlem duše. Dívejme se lidem do očí: nejenže tím ukážeme, že nic neskrýváme, ale také poznáme, co je v očích druhého. Poznáme, že v těle sídlí duše, která "je neviditelná, ale ona, jen
http://www.akropolis.cz/bulletin/037/bulletin_Nova_Akropolis.html
11.9.2012
Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 6 of 7
ona vidí", jak říká Talmud.
Závěrem V dnešní době jsme obklopeni obrovským pralesem názorů a každý z nich se nás snaží přesvědčit, že pouze on je ten pravý. Jsou mezi nimi skutečně pravdivé, jsou mezi nimi nepravdivé a určitě i takové, které jsou něco "mezi". Názory se však mění, a to čím dál rychleji. Je třeba začít hledat pravdy, které byly, jsou a budou navzdory tomu, že je nechceme či nedokážeme vidět. Když tyto pravdy nalezneme, musíme o nich nejen přemýšlet, ale začít je uplatňovat v praxi, protože jinak se ztratí. Budou "mrtvým slovem na papíře", jež zase na nějakou dobu upadne v zapomnění, dokud se neobjeví lidé, kteří mu budou rozumět. Aby pravda byla viditelná a slyšitelná, musíme ji žít v každodenním životě. Někdo může namítnout, že to není snadné. A má pravdu..., ale upřímně se zamysleme nad tím, zda jsme někdy toužili po něčem, co bylo snadné?! Ne, protože to, co bylo snadné, jsme automaticky měli a nebylo zapotřebí si to přát či o to usilovat. Každý, kdo se považuje za lidskou bytost, by se měl chtít stále zlepšovat, protože mu není lhostejný stav, v němž se jeho duše nachází. Každý, kdo se považuje za lidskou bytost, by měl dělat pokroky, které nemusí být zaznamenány v dějinách velkými titulky... Stačí, že ten, kdo se o ně snažil, ví, že se mu je podařilo uskutečnit. Ať už si o reinkarnaci nebo přírodním zákonu, který řídí Univerzum i nás, myslíme cokoli, tento zákon bude existovat a působit, protože člověk naštěstí nemá možnost ho zastavit a nemůže rozhodovat o jeho zrušení či platnosti. Kdybychom se navrátili k přírodě srdcem a rukama, lépe bychom pochopili i zákon, který pro nás platí stejně jako pro všechno živé na naší planetě a v naší sluneční soustavě. Budeme doufat, že lidstvo přestane bojovat s Matkou Zemí, ubližovat jí a zraňovat ji ve snaze vytěžit pro sebe co nejvíce a začne ji chápat jako kolébku, v níž se narodilo, a dům, ve kterém žije. Tato Země je jediná, kterou máme, a měli bychom se snažit, abychom ji neztratili. Žít v souladu s ní znamená žít v souladu s přírodním zákonem, kterým se řídíme nejen my, ale i ona sama. PhDr. Slavica Kroča
Věděli jste, že... … Vikingové výrazně změnili v 8. – 11. století dějiny Evropy. Byli to skandinávští mořeplavci, kteří z etnického hlediska představovali severní větev Germánů. Byli velmi bojovní a postupně dobývali severní Evropu. Od poloviny 10. století vytvářejí větší politické struktury, a vznikají tak státy (Dánsko, Norsko, Švédsko). Na přelomu 10. a 11.století dobývají Anglii, a vytvářejí tak skutečnou říši. …Panství dánských Vikingů (Danelagh), které zabíralo většinu východní Anglie, bylo největší. Na kontinentu vznikaly osady u ústí Seiny v Normandii i u ústí Loiry a několik komunit bylo na pobřeží v Irsku. Obsazeny byly i severní Skotsko, Shetlandy, Orkneje a západní ostrovy až na jih po ostrov Man. …Na ostrově Man dosud působí nejstarší nepřetržitě fungující parlament, nazývaný Tynwald, který založili Vikingové před více než 1000 lety (v roce 979). Má pravomoci téměř nad všemi domácími záležitostmi. Schází se každý rok na hliněném pahorku Tynwald Hill. Toto slavnostní shromáždění, které se koná v červenci, je na ostrově Man národním dnem. … Vikingové zanechali trvalou stopu v místních jménech i v anglickém jazyce. Dodnes se dochovalo mnoho jmen měst a vesnic končících na "by, thorp a toft". (Koncovku "by" má více než 700 anglických místních jmen.) A v angličtině nacházíme množství slov pocházejících ze staré dánštiny, např. windows (okno) nebo happy (šťastný). … Vikingové údajně objevili Ameriku dávno před Kolumbem. Leif Eriksson, syn Erika Rudého, je obvykle považován za prvního Evropana, který v roce 1000 doplul k východnímu pobřeží Severní Ameriky. Osada v L’Anse aux Meadows na ostrově Newfoundland při pobřeží Kanady je důkazem jejich osídlení. Usedlost tvořila tři stavení s kostrou z naplaveného dřeva obloženou drny.
http://www.akropolis.cz/bulletin/037/bulletin_Nova_Akropolis.html
11.9.2012
Filozofický bulletin Nová Akropolis
Page 7 of 7
Mír vnitřní a mír vnější – jsou možné? Pro dosažení tohoto vnitřního a individuálního míru nestačí knihy ani přednášky, je nutné pozorovat přírodu. Pozorovat vodu, oheň, vítr a hory. Abychom mohli pochopit lidskou bytost, není zapotřebí mnoho vědomostí, ale je třeba jít do hloubky a nalézt smysl všech věcí, všeho, co nás obklopuje, a toho, co máme uvnitř sebe. (Přednáška, která se konala v Madridu v roce 1985) Život ve světě, který je komunikačně dokonale propojený, nás může přivést do stavu vnitřní úzkosti, jež se pak odráží i v úzkosti vnější. Staří Řekové to v divadelních tragédiích nazývali hybris, tedy to, co se odchýlilo od univerzální cesty, od univerzální harmonie, chyba, která vyvolává dlouhý řetězec dalších chyb. Různé životní okolnosti vedou člověka k zaměření pouze na jeho práci, a tak jsme pomalu začali zapomínat na to dítě plné nadějí, které máme ve svém nitru a o kterém Ježíš Kristus řekl, že nám umožní vstoupit do království nebeského.
Toto malé zlaté dítě bylo ve starodávných mystériích Dionýsa srovnáváno s kouzelným delfínem, který se dokázal ponořit hluboko do vody a znovu z ní vyskočit. Je to nesmrtelné dítě žijící mimo čas a během nesčetných inkarnací se stále znovu objevuje a mizí, je však vždy přítomné, protože samotnou jeho podstatou je věčnost, trvání, stálost. V tomto filozofickém duchu se tedy pokusme zjistit, zda je možný mír vnitřní a mír vnější. Nejprve bychom si měli ujasnit, co je to mír. Někteří jsou toho názoru, že mír je klid, nehybnost. Představme si ale člověka uvězněného v hromadě suti při nějaké velké pohromě. Nehybnost pro něj nepochybně není mírem. Někdy si lidé myslí, že mír znamená moci pracovat. Mohlo by to tak být, ale jen s prací ho také nelze naprosto ztotožnit. Mír je mnohem niternější, je to náš vnitřní postoj. A abychom mohli mluvit o míru na světě, musíme začít mluvit o míru v člověku. Jako filozof a historik nevěřím v systémy, protože kdyby systémy byly dobré, ty všechny, které už v dějinách byly, by dávno stačily k dosažení jakéhokoli cíle. Věřím, že mír je stav vnitřní harmonie, harmonizace sebe sama a svých vlastních složek. Starodávní esoteričtí filozofové učili, že člověk není jen tělesnou schránkou se subjektivně chápanou duší, která se vznáší nad tělem. Člověk je mnohem složitější a pedagogickým způsobem lze říci, že se skládá ze sedmi těl neboli částí. Kdo jsme?
více >>> Prof. Jorge Angel Livraga
Elektronický bulletin naleznete také na www.akropolis.cz. Pokud již nechcete dostávat tento bulletin, odepište prosím na tento e-mail a v předmětu uveďte "STOPINFO".
http://www.akropolis.cz/bulletin/037/bulletin_Nova_Akropolis.html
11.9.2012