v
/As
j \UL
VW JI
Ro5nílc prvý. Č í s l o 6 ~ 7 . .
Nezávislá revue.
[
iM
Vydává r e d a k č n í kruh v Zenově. 17.září I949.
O b s a h P o s l á n í vykořeněných Konstruktivní k r i t i k a
/'lEtrk/
2
/-jn-/
3
Od skepse 1: programu / j a n /
5
\j
6
K3Í0KRACIE
Ochrnutí demo!jatá /David/
2/ S t r a n y , jaké
jsou a j a l a by nauély b ý t . A l b e r t /
3/ Demolcracie a v á l k a /-jn-/
,.
9 14
Rozloučení s Evropou /iS&f
17
Londýn I949 / f e j t o n , - v - /
19
S0CIALIS5.US
1/ Socialismus na r o z c e s t í ? / i r t e o /
20
2/ RusMnův pojem hodnoty , Inde'./
23
3/ Opět t ř í d a / - v - /
25
..........
Byla j sem v Caux . . . / j a m a l l a / T ř i dopisy- 1". II.
Ur. J u r a j
S 1
B r o ř , 0 . 0 o. 1
26 vir.
28
....
30
ž i 1 í :.:
31 Výzva 3: exulantům - sportovcům /oi-Ivic?* !4íto 'Ví:"/ FEDERACE
......................
Poznámka / - v - /
.33 34
Do druhého období s t u d e n t s k o práce /pli„_.
34
Vláda pátého s t a v u ' / f o j t o n , Jato/
.......................................
35
.......................................................
36
Dopisy a poznájuky
P ř í l o h y : 1/ d o t a z n í k Stenářůía S l r . t e č n o s t i 2/' p r o v o l á n í 'V.E.Purkyno 1 1 , spolku l é k a ř ů a modiku o s l . v e x i l u 3/ d o t a z n í k pro lek.aře a Mediky 4 / Bniigraíní' zpravodaj s p o T u V . E . P u r k y n ě ' 1 S d ě l e n í
t e n á ř ů m
- ]fodostává^-li někdo S k u t e č n o s t , 30 t o p r o t o , že nemáme jeho a d r e s u , a ne p r o t o , že nm j i nechceme p o s í l a t . Oznai.iujte nám změny a d r e s y . Kterým Vašim známým mane p o s í l a t Sku t e č n o s t ? Pokusíme s e p ř í š t í č í s l o Si.iítečnosti v y d a t t i š t ě n é ? očekáváme, že nám p o š l e t e p ř e d p l a t n á , pokud mužeto. ?., j i n ý c h zorní j e l z o z a s í l a t v Mezinárodních odpovedlách ně ha v d o p i s e , hodnotu r o v n a j í c í se š e s t i švýcarským frankům nebo puldruhéEiu d o l a r u nebo '- . c t i : r.íiivíirrfeín odoověďám za r o č n í k , OASE POSTAIS 393? í®!EVB-S!í!A?LDI grr^SST?.
S K B T E C B O S T
1/6-7
KKJL4HI TnOřOBliElSlV. JZ jBrsy po únorovém p u č i j e um b y l v e s p o l e č n o s t i c i z i n c ů svědkem, j a k s e k r e t á ř k a j e d n é m e z i n á r o d n í o r g a n i s a c e ř e k l a ť "SELuvila jsem B S e s k ý l i a s l o v e n skými s t u d e n t y v Německu. J s o u t o z v l á š t n í l i d e , n e j v í c ume u p o u t a l o , go s e a t a k o v o u v a r v o u b r á n í názvu D . P , a s t á l e p r o h l a š u j í , že j s o u p o l i t i c k ý m i u p r o h l í k y . J a k o b y na tom r o z d í l u z á l e ž e l a o e l á j e j i c h e x i s t e n c e . " C i z i n k a nepochopí l a t o , co o s t a t n ě nechápou t i s i c e mezi náini Že t o t i 2 zdo j e j á d r o duohovní p o d s t a t y c e l é h o e x i l u . J i s t ě 2o n a násvu t e l i l ; n e z á l e ž í ; z a t o z á l e ž í v š e c h n o , pravíme vědomé v š o c h n o j n a tei, č í M s e c í t í m e . V ě t š i n a cloSla v e své r o s i g n a c i p ř í l i š b r z o tam, že b e z odporu p ř i j í a i á pro sobe n á z e v B . P . a považuje z a z c e l a s a m o z ř e j m é , že k a ž d á e m i g r a c e j e v y k o ř e n ě n a . Pádívejme s e na s k u t e č n o s t . To j o o s t a t n ě t o , oo jsme u č i n i l i svým h l a v n í m zájmem v tomto č a s o p i s e . Kealia-aus a k r i t i c i s a u s v š a k n e n í i d e n t i c k ý s pesimismem, 'loto z j i i í t ě n í s e z d á b ý t z c e l a l o g i c k á a p ř e c e s k o r o v š i c h n i myslíme, v k a t e g o r i i p r á v ě o p a č n é | do^míváme n e , že s?.xttočnost o u o í b ý t n u t n ě v ž d y h o r š í než z d á n í . ÍTo "by mimo j i n é p o t v r z o v a l o , So o p t i m i s t é na svět-'; j s o u vo z d r c u j í c í p ř e v a z e a že j e n s n i m i so r e a l i s t a v h l e d á n í pravdy u t k á v á . V našem k o n k r é t n í m p ř í p a d ě j o v š a k ona nápadně h l a d k á a r y c h l á k a p i t u l a c e i m š i o h u p r c h l í k a n e o p o d s t a t n ě n á . P o d l e n a š e h o n á z o r u nejsme n : - tom duchovně - m í n f n e tísa n a š i s i t u a c i a v y h l í d k y o n i o h ů ř e než p ř í s l u š n í c i t a k zvasýoh 3vobodných n á r o d ů . Papouškováním p ř e d s t a v o v y k o ř e n ě n í s e oslabujeme n o r á l n ě a u t í k a n i o od f.vého h l a v n í h o problému a ú k o l u . V u r č i t é m směru j s n . . vskutku. výs:ořoněvii 5 neváháme v š a k ř í c i , že do v e l i k é m í r y z d r a v ě , že s e n á a t í r i p o s k y t u j e z n a m e n i t á p ř í l e ž i t o s t . Jsme t o t i ž ? v y k o ř e n ě n i z v y j o t ý c h k o l e j í z v y k ů , -bradic, r u t i n y a v š e h o , co S i n í ž i v o t z d á n l i v ě pohodlným, v e ĚÍiitočnDBti j e j z c e l a u - u r t v u j e , Hepochybujemo } 2e u v e l mi mnohých z n á s v y š l a po tora^o w y k o ř e n ě n i n a j e v o t a k o v á p r á z d n o t a , že j e j i n á u.zkoEt a r y c h l e h l e d a j í n ě j a k o u j i n o u v y j e t o u k o l e j , do k t a r é b y v p r a v i l i svou b e z t v a r o u e x i s t e n c i , c a í 3 r:i n e v ě d í r a d y . J a k o b y p o t v r z o v a l i ony s o c i o l o g i c k é t h e o r í e , p o č í t a j e v t o i marxismus, p o d l e n i c h ž od.ečtome-li s p o l e č e n s k é f u n k c e , nezbude a j o d i n c « n i o . Z l e MUSí býk t e n , k t o ř í po c e l ý ž i v o t ld.ad.li v ě t š í d ů r a z na t o , čím budou *iež i a t o , j a o í budcu j a k o l i d é . Děda, když po s v l e č e n í miniíJ— t r a , poslance,' ř e d i t e l e , továr n i k a , doktora, inženýra zůstane jen samolibý č l o v í č e k , s o b e c , i:laboc.h, n e v ě r n ý manžel č i n o s v ě d o r n i t ý o t e c , V tom směru doved.e b ý t e m i g r a c e k r u t ě p r a v d i v ý n z r c a d l e m a t ě ž k o s e po t a k tvrdém dopadu znovu začíná. Ale nojdo j e n o t o . V e d l e priméi-ního ú k o l u , k t e r ý o s t a t n ě mámo s t á l e , d b á t ivi p o c t i v o s t a č i s t o t u . l i d s k ý c h z á k l a d ů , a a k t e r ý c h upoi&vá n a š e e x i s t e n c e , a b ý í á pro našeho u p r c l í l í k a j e š t ě j e d e n d a l š í ú k o l , ú k o l s p o l e č e n s k ý f k-terý j e j v d . ů l o K : l t o s t i s t a v í po b o k p ř í s l u š n í k ů m k t e s r é h o k o l i n á r o d a , j e ž s i ř í k a j í svo~ b o d n é , i^řesáhn.uino-.li obzor VJSOO n á r o d n í a s t á t n í , přocta:.'OiT.<->»li ; y s l i t pouze č e s k o s l o v e n s k y , u v i d í i i o , že z t r a t i v š e f o r m á l n ě své o b č a n s t v í s t á t n í , n e z t r a t i l i jamu t í m n i k t e r a k o b č a n s t v í e v r o p s k á a s v ě t o í r é . V d o b á c h , 1'j'y s t á t n í S u v e r e n i t a b y l a b r o n z o v o u s k i i l o u , bj- t>v.ovti z j i š t ě n í b y l o l a c i n o u jar.iiai'«ční ú t ě c h o u . Unos vaalí po našíTi n á a o r u má ;;OO!H-J!.I v í c p l a t i i o r t i nož jřflne o c h o t n i u v ě ř i t . Odtchodam do e_silu j m i e dcEiiojifstrovali iiesoiihlas s u r č i t o u k o n c e p c í , k t e r á n e n í t o l i ! . o 5os3.;oslovo--aa'cá a k t e r á p ř e d s t a v u j e výzvu celáijn s v ě t u . C e l ý s v ě t s t o j í olirožen v b o j i s n í nebo s b í r á své c í l y k obro-ně. R o a d í l mezi Čecho slovákem a AmeriĎanem j e t e d y pouze v tor.i, že jjrvní j o j i ž p r o s r o k o b ě t í a g r e s i v n í s í l y , k t e r á so cshjOfcá p r á v o druhóho p o h l t i t , .Tonto r o z d í l j e vnčjSIgo— v ě a r a a t o r i á l i i S v e l m i íiápadný, b a dokonce s t a v í v o č í c h ú z k o p r s ý e h u s t r a š e n o u oba na opačné p ó l y , do p o s i c e hlad.oveho a s y t é h o , k t e ř í s i n e v ě ř í ; po s t r á n c e p o l i t i c k é h o m e r i t a v ě c i j s o u na tom oba p ř i b l i ž n ě s t c i j n ě . j)a, tcroufámo s i ř í o i , 2o p o s t i ž e n ý t u j o v e výiiod.a; itó o cennou zkužfno.ít v l o . Ale n e j d e o p o č í t á n í výhod a nevýhod.. O k o l n o s t , o n í ž jsme so z m í n i l i , v r a c í — v l a s t n ě ponechává naííoau. e s l l u - t o j e s t vííom joho . p ř í s l u š n í k u ^ , l e t e ř í s i t o uvědomí - s o c i á l n í
l/S-7
S E U í E CN OS T
význai:! a hodnotu, bez ní2 nikdo nuriaže ž i t . J e t"o i » c i t b ý t i něco pláten, po k t e r é n všichni eřiigranti bagí a t o u ž í , b y í často .nevedo;aky. československý e x i l Jako colek i v isaždém j e d i n c i rsigo prokáaat světu a Evropě velikou a n e o c e n i t e l nou službu, najde-li účinná proatřeď.ry, aby' přetlumočil tragické zkušenosti své nejmladší h i s t o r i e do jazyl:a, ;,lysitolného a srozuraiťelnéhb všade. ITestači so dovolovat' soucitu a svědomí 'Světa, jo t ř e b a probouzet v ě domí společného ohroňoní a upozorňovat na nepřiměřenost a nedostatečnost obran ných prostředků. To ne proto , abycho;;? r,i jako zpro pitné v y s l o u ž i l i obnovení své s t á t n í n e z á v i s l o s t i . ITochoůMe svobodnou Svrropu jako 3nlj.su. a prostřod.ek ke svo bodnému Československu. Osud iívropv nám :;TUSí lošet- přímo na srdoi pro n i o sánu. Tím se v zásadě lišíme od obou t.zv» odbojů a pro t u t o : poslední politickou a2;ci a n i název odboj ' v o l i t nemůžeme. jreinámo tedy důvodu c í t i t se vykořononi, c í t i t so D.P., uprooted č í d ó r a c i n é s , j e s t l i ž e re&n po oáocteni clcocrítu československého zůstane sáfclad evropský a světový, ta?.: jako nor.iá důvodu k obavám z převratných dob t e n , kdo laromě sekSního šéfa je j o s t ě i ;,;>octivý a spravedlivý Slovek, V tom j e velká' naděje, a jediná cesta mSeho e x i l u , k t e r á nás rilíío u c h r á n i t osudu všech emi g r a c i d.osavadních. Hark
"Konstruktivní" í i i t i l a T práván slova sryslu .neexistuje, " x i t i k á j e bučí Jiritikou nebo j í neris nemá v l a s t n o s t i , . r o s e ?rvaliiy. roimlSe se rozhodnout, Eda choo ne-<jovat nebo konstruovat? ecwdx vSdycly, j o ^ l i pravou k r i t i k o u , nekon— stadiu jo nikdy, jal; dokí.i';0;ao d a l o . JiaSe r o z d ě l e n í k r i t i k y se d r ž í tedy jinoho ocheimtai k r i t i k a bucl jo oprávněná nebo neoprávněná. Y druhou připadá noni vib.ic .kritikou., a l e nepravdou. V'"'ta; "Badá svobodného Cesi.aofjlovcnsl.r- nid nedělá" j e kLasic}.ým příkladem Zářiti— ky. Podle našeho hlediska,,.-J-o-ld pravdouý ií'é'ÍS-da svobodného Československa nic nedělá., pak j e to Irritika. oprávněná.'. -íobo není pravdou, Se Kada nic nedělá, pak jo to ío2 nepravda, polopravda nebo rffov-assi.ncta. Fení to vříak k r i t i k a v Ěádnóm případě. V dopise Ligy pro urav.ní obrodu národa v prosinci 1915, píše ikC-.kívsaryks. "Potřebujeme Tri t i k y a k r i t i k y neúprosné, a l e I r i t i k y věonij, l:riti3ry 1T t v o ř i v é . A k r i t i k a taková se poBíií yodlo toho, Se nuní Škodolibá a osobivá„. . „ Tedy. j e n dva případy, kdy ; r i t i k . a není " k o n s t r u k t i v n í " í Škodolibá a osobivá 1.2-it i k a . Proč tedy pro dva výjimečné případy d.ělat -celou k a t e g o r i i opačnou, katego— . r i i konstruktivní :.2«itil',y?1 : bkář.oho' v daliiím, .So so .ífe-saryk mýlí ve své tond-nolog i i . GQ j o p r o ň "tvořivým' olě;;iontom 'a^itjjíjf, neroůže být víbeo elcsiiontcta i,i'itil.,y pro n á s . i'edy /.xitij.a iiVodolibá. a osobivá n^^ujo v í c o než 12-itilca j i n á , věoná, osijS. jo t a l j r i t i k i v S! :o-.':.olibá a osobivá? k r i t i k a osobivá vKnilii tehdy, : ..ityš s i nevsírvi EI e r i t a; v 6 o i a k r i t i s u j o adls^o toho j e j í h o n o s i t e l e ' , -.ritika hlou;>é ., osobivá se tedy rióbude nabývat I ^ i t i c k ý a roabori:ffl ;;iar:ri.s•:iu npbo aspoň jeho č á s t í , nýbrS se uspo3xijí \x)hodJ-nýa -iríTr-enims "Jal: :_ůňete přijíi-.iat učení :')S::iec;,;rtho ř.idai" a pod. I>iti3ta. fS:odolibá se iufl.Se ns/esroti to;a.1, zabý v a t i isoritoR v ě c i /a£3:oliv to b^ívá raá.lo/.ďy/, j e to tedy apíSe j a l ý s i o d s t í n , barva; "C'ost l e ton qui f a i t l a EIUSíQUC)!". Lriti3si šlacdolibá se snaíSí vji-ffinát, u r a z i t , íxsniřiit. I.ritiT.X!. škodolibá by ;.TE, oř. naj-.iitla, So "loisiunisi-ius nutiůiío ho vir o ř i t o " p! r o l a t a r i á t u " , když vetSinu jeho vedoucích č i n i t e l ů t v o ř í právě t y p i č t í Duríiujovó - , TifcněmoE?'.ařitila oprávněná., alf) Škodolibá. 'lýto d.va druhy ?:a?iti^y rx>dle íjaríícy".rj>. nepatří do slupiny ,!-irvoř-ivó" ?a?iti?y. Právě t o , So saního l . r i t i k "osobivých a SI:odolibých" se vydávala pa 3;xi— t i u oarávnšnoti, tedy /.Titilu bos jakéhokoliv p ř í v l a s t k u , Víídlo .''.r.s;srý,:a k při—
SKUTEČNOST
• • 1/6-7
1
j e t í termínu " t v o ř i v á * . Terain sám o sobě jo naprosto zryteQný a i l u e o r n i . Ba a n i samu podstatu k r á t i l y nevystihuje,, Každá k r i t i k a s o u d í , j o oEiiaíonfa č á s t i nebo c e l i n nějako s k u t e č n o s t i za nesprávné a chybné. ITtiviídM, jak railže b ý t v n e s p r á v n o s t i a v chybě něco t v o řivého kroaě snad toho, ";o "cJybarai so člověk u č í " . !ía pořokadl ech a o l a e ovBďi vybudovat vědeckou t e r m i n o l o g i i , Solěněirio s i p ř i k l a d " "Rada svobodného Českoslo venska za půl roku svého t r v á n í n i c riodokásala. J-Bla by se vsak chopit p r o g r a mové práce zahraniom: i domácí, měla by r o z v í j e t v š e s t r a n n o u činnost s o c i á l n í , k u l t u r n í i p o l i t i c k o u , mála by b ý t n o s i t e l a n aaitoónélio uíněnl Cechů a Slováků v e x i l u c vo v l a s t i . " í u ž o , j e t a t o k r i t i k a k o n s t r u k t i v n í nebo r.cní? J e s t l i ž e s i roseboroiio e o l o u . v ě t u , rozpadá so náa na dvě č á s t i 1 , lííiclasvobodného Československa za půl rol™ svého t r v á n í nic ned.okázala, 2, . . . s b y t o k . Sřcfistawae s i první č á s t boa č á s t i d r u h é . J..udo náš p ř i k l a d í r i t i l c o u ? Odpovíme: b u d e . Prod.Btavi-.io s i áruhou č á s t boa č á s t i p r v n í ; náš p ř i k l a d nobudo k r i t i k o u , a l o plántia, n a v r h l i , pra/jr&íiom., náafitoa pro činnost Hady, Hruhá č á s t osamocena Dri t o t i š vobec ;.,ezabývá t £ a , zda 3ad.a něco d í l a a j a k to d ě l á , medituje pouze, oo by Rada d ě l a t měla a mohla, boz ohlodu na t o , zda t o Hada t ř e b a vo skutečnos t i diSlá nebo nedělá, ; ruhá č á s t by so mohla bez rozpáliv osamoceně o b j e v i t na, ve ř e j n o s t i i tehdy, kdyby bylo j i s t é , ze Rada všuchno, oo j e v n í obsazeno, d ě l á , A o b e ' č í s t i dohroondy? Jedná so o k r i t i k u / a t a činnost Sady v č a s t i první vy s l o v e n ě a j a s n ě neguje- a o námět, k t e r ý v t e t o s t y l i s a o n í s o u v i s l o s t i ; á v sobě prve1.;: n á p r a v n o n t i . K o n o t r u k t i v i t a zfio vsak žádná není a b ý t nemůže, Fcnstrujctivn í I r i t i k a n e e x i s t u j e , k z i s t u j e k r i t i k a ->rostá f nebo íiritilna s přívěskem planu k nápravě k r i t i z o v a n é h o f a k t u , ri.bo aspoň s n^iatuůjn nápravy. Plán k nápravě n e bo nácíět l a t vsak o z n a č i t za "konstruktivaí* 1 joji tohdy, když opravdu j e možno navrhovanýiii způsobem p r a k t i o é y y n e j e n t h e o r o t i c l y / nápravy dosáhnout. J e vsak možno mluvit o k o n s t r u k t i v i i o s t i tohdy, když k o n s t r u k t i v i t u oolóho námětu :Tí&í j e n sám k r i t i k - navrhovatel? J e mošno povahovat za k o n s t r u k t i v n í h o k r i t i k a f i l o s o f a , k t e r ý podá J a i t i o k y r o z b o r s p o l e č n o s t i a z j i s t i , ze s t á t j e základom z l a ve s p o l e č n o s t i a "vykonstruuje"" p l á n na b o t í t á t n í — a n a r c h i s t i c k o u s p o l e č n o s t ? Jedná so o " k o n s t r u k t i v n o e t " , nebo o •- omyl? J e vsak možno štvát konstruktivním námetM takový p l á n nápravy, S nímž s o u h l a s í -• l i r i t i e o v a n í ? Pak tedy t u n , kdo svýa chybným jednáním s i vynucuje k r i t i k u , :.iá mít bozvýhradns právo na posousoní n e j l e p š í c e s t y •• i: nápravě? kobyl by to p r o t i s B y s l ? ITebylo by nďbce-pečí, tio :..ritioovaný s i z v o l í nejpohodlnější a na j i u j l e p a í oáetu k nápravě, ííe se u^oče k f o r a á l n o s t i a k p ř e d s t í r á n í náprav;''? Vidínio t e d y , že k r i t i k a k o n s t r u k t i v n í n e e x i s t u j e , protože n e e x i s t u j e n i k d o , ";xIo by :iohl t u k t a r o u '.oritilěu za k.onstruluiivnl s plnou odpověd.noetí ozna č i t . K r i t i k a h!Ůi;e b ý t j e n Kavá n«>bo nsprayá a nopravá Too.ru. vůbec I x x t i k o u . Co Liine v l a s t n ě vedlo !..; t o t o ' r á t k é úvaze o ; : r i t i c o , jo Koqla nAtínadS0 P o l i t i č t í demagogové všech dob so s n á š í odbýt svoje ' r i t i l y tím, ;';ci j e sazenou do ::.outa .elavnostni;..'. prohláSoníai, iiíe i : ;aroti L r i t i c e ovšoiii nejsou, a l e siusi t o byt : r i t i " : a :r.0}.:r:-irurbivní::, Se tím Jiají na i^-sli ; r i t i ! a i , k t e r á se jim hodí a tedy ne k r i t i l u , a l e x>diuřová.ní, n e c h t ě j í - l a p r a v u , nýbrž potvrzení fsvých chjdji ' a n a b í z e j í aa taJ.:ovů iiotvrzem' oory dost vysoké; dobrá m í s t a , p e n í z o , k a r i é r u , "slávU",., •Y línieraiitsijů'] : ttfríč>M, k t e r ý jsme s sebou n e s l i přec h r a n i c e , s.; nám d o s t a l a ven i i: --.onfrčruktivni l! i r i t i k a , . ka2dý nepohodlní": j e odstave:! na strče n u . A kdo níido-iyěli v ě c i do konce, iviohl by so m ý l i t a z a s t a v i t s e : " e ,jae;.: aiai-te5n.ě bořitele; 1 .! liodnot? Sej sen opravdu. ::-ekonratru;:tivní? , ; . Ile, iíravé hodno-iy . ' . r i t i k a n e r í b o ř í , pravá hodnoty se e r i t i k y i 'rxjby b y l a s o b e o s t ř i í j š í . jn.
neobávají,
1/6-7
S IC U T S C N O S T
m_ gcEPsa K PBOGHá]íCF0
Poměry v emigraci jsou velmi s k l i č u j í c í ; není Vůdce, není program, není č i n n o s t . Spoléhání na brzkou vállai p a t r n ě zklame a co pak? Nevíra, jak. na t u t o otázku odpovídají vedoucí l i d é v e m i g r a c i , Sám s i dávám t u t o odpověčh 1. Jako f i l o s o f u l e ž í mi na s r d c i " duchovní základná 1 ' n a š í emigrace, na k t e r é byohom se mohli s j e d n o t i t "v duchu a v pravdě" a V é s t i s v ů j denní 'boj. Haše národní t r a d i c e myšlenková /Palacký, I.lasaryk, Eádl/ je s i l n ě j š í a f i l o s o ficky ú n o s n ě j š í pro vypořádání s dnešními problémy, nož mnozí a nás t u š í . Ne opakovat chyby Západu, k t e r ý zanedbává p o s i t i v n í , duchovní strániai' svého zápa su s komunismem, Netřeba se klámats komunismus j e mohutný pokus o překonání po—l i t i c k é , hospodářské a duchovní a n a r c h i e současného s v ě t a , bohužel pochybený v samém z á k l a d ě svou hegelovskou v í r o u .v t v o ř i v o u moc n á s i l í , hmotného i duchov n í h o , k t e r é h o proto t a k bez ostychu u ž í v á . Zápas s ním musí "být veden na všech f r ontá-chs • ' p o l i t i c k é , hospodářské , f i l o s o f i c k é . C t i ž á d o s t í n a š í e m i ' g r a o e "by m ě l o b ý t s t á t v č e l e z á p a s u i d e o l o g i c k é h o /na mocenský nemáme a nebudeme mlt pa.-ostred.ky/. Nezdá se mi však, že s i t y t o problémy uvědomuje, natož aby j e ř e š i l a . Jsem p ř e s v ě d č e n , že. bez takovéto s i l n é d^'lcllOvní základny a p o s i t i v n í h o c í l e naše emigrace dlou h o l e t ý e x i l nevydrží a propadne r o z k l a d u , aby nakonec u t o n u l a bezplodná a mar ná v moři c i z i n y jako emigrace j i n é a p o č e t n ě j š í . Přiznávám s e , že t e n t o osud mne osobně d ě s í a že bych r a d ě j i s d í l e l osud sv; r ch p ř á t e l a známých , tam doma, než abych t a k t o bez c í l e a u ž i t k u se p o t l o u k a l v cizím s v ě t ě . 2. Kulturně j e t ř e b a pokračovat pro sebe, národ i s v ě t v původní na š i duchovní t r a d i c i a konfrontovat s ní dnešní poměry doma a ve s v ě t ě . " P o l i t i k a n e p o l i t i c k á " především. Zio-átka^ d ě l a t t o , co nemůže národ doma. Vůči s v ě t u ; v ě r n o s t o d k a z u . li a s a r y ;-. o v u . Jeho s t o l e t é v ý r o č í p r o to v y u ž í t v n e j v ě t š í m í ř e . líasaryk j e naším n e j v ě t š í m mravním k a p i t á l e m . Nej v y š š í č a s z a č í t s p ř í p r a v a m i ; smíšené výbory s l a v n o s t n í /csi.—americký, 5sl„— anglický a t d . / , přednášky, £fe.sarykovy dni v z a h r a n i č í , s l u š n á , v p e r s p e k t i v ě dnešní s i t u a c e , napsaná publikace o IGM. l i y s l i na to někdo?. S t a r á se o t o někdo? 3. V a l k ý f a k t anegní'emigrace; n a . t i s í c p ě t s e t s t u d e n t ů . To nikdy nebylo. Jaké t o zodpovědnost
S lí V T B C ÍT O S T
1/6-7
se vším usilíin, vytrvale a všemi, propagačními. prostředky, bych stanovil, s v o b o d n é y - o . l b y v C e s k o s í o v é n . s k u ..Služní lidé n á t o t o s l y š í , j e to naše n e j z á k l a d n ě j š í právo, zaručené i mezinárodními úmluvami / j a l t a i později/, hrubě porušená 'brutální .mocí, p r o t i němuž sami komunisté, t v r d í c í , Se mají národ za sebou, nemohou nic podstatného namítat, Vzdyí t u t o je p ř í l e ž i t o s t dolézat, .00 denně r o z h l a š u j í doma."i svStu, Touto pákou se dá v y v r á t i t celý ten " g l a c i . "„-Bude to nesmírně těžký b o j , jehož počátek bude. pravděpodob né' vybojován v Něracóku", a t o v o volmi dohledné době., ,IJus;£me umět agitovat a s t á le na sebe upozorňovat, A vždy;; ceterum autem cer.soo, electionem l i b ě r a a . . . 5, Mísíme mít své v y s í l á n í , -promyšlené y na Sem duchu a přizpůsobené potřebám dne, cheenie-li zasahovat účinně do našeho života doma, .Politiciy je to těžká otázka, ale rmisl se za ní j í t , ITám n e s t a č í rozhlas informativní, chce me : r o z li 1 ,a s. b u d i t e 1 s k ý v tom sy-iyslu slova, jak se mu u nás/.dys i rozumělo, líaše. n e j l e p š í s í l y v zahraničí mely by se s o u s t ř e d i t ná tiito úlohu. Soustřeďují se? Organísace jakés takés jsou :už- tady /Ěada a íasarykuy demokratický svaz/, JGn je" naplnit .konkrétním programem, duchem, k t e r ý b y j e o ž i v i l . Jan
ocinsruíí rci."ii.3un^. Špinavců a špiňáveČků v politickém ž i v o t ě , je-nemocné jjeStě jinak, narůstáním h r o š í kůže a - ohluchnutím svědomí'. í>*ame slova Bertranda Eussella, kterými chárakterisujé z v l á š t n o s t i západní kultury v o b l a s t i mravní ,a neffiůžome se ubránit otázce:: je. to. pravda, j e to j e š t ě dnes pravda? Eertrand Eussell píše /3er Honat, 7, 24-27/:. "líravní představy, l i t e ř e c h a r a k t e r i s u j í v í c; e nebo méně j a s n ě Západ, mají s v ů j původ v k ř e s í a n s t v í - . To v ě ř í ku p ř í k l a d u , jakkoli' s i někteří t u t o v í r u v praksi málo brali- k s r d c i , Ěe žádný člověk naiuá být chápán jen jako prostředek k ú č e l u , a l e že každá lid»ská duše nese svůj smysl sama v sobě, Z tohoto přesvědčení vzniklo zrušení mu čení a o t r o c t v í a v novověku mocné h n u t í j ř J t i hospodářslcé nerovnosti, V o a t a t ních dílech s v ě t a narážíme téměř obeoně 11a n e c i t l i v o s t a o t r l o s t , na kterou bychom se na Západě d í v a l i se zděšením. J e s t l i ž e j e otroctví, nyní téměř všude zrušeno, tedy jenom v důsledku západních v l i v ů , bez humanitního p r s t o j e Západu by k němu nikdy -nedošlo, "Tin nechci t v r d i t , iže s t á t y a 13,dé Západu nejsou schopni děsivých r k r u t n o s i í , nýbrž jenom t o l i k , ge t a k o v é u k r u t n o s t i by t a m v y v o 1 a 1 y p r o t e s t y , k t e r é j s o u d o s t s i l n é , aby p ř v od i 1 y n á p r a v u , a l e v jiných částech s v ě t a by vůbec nebyly, vysloveny. Obě světové války s i c e s n í ž i l y v tomto ohledu západní měřítka, a t ř e t í světová válka by pravděpodobně způsobila j e š t ě daleko s á h l e j š í zesurověníj věřím však přesto v . s í l u mravních i d e á l ů , k t e r é život Západu v posledních třech s t o l e t í c h ethicl^r povznesly." Tedy podle Eussella je c h a r a k t e r i s t i c k é pro evtopskoi. Isulturuvqit l i v o s ť a okamžitá reakce p r o t i jakéi;iul:oliv bezpráví, Nepochybujeme, že tomu tak v h i s t o r i i často b y l o . Dvě války, ž nichž druhá p ř i n e s l a hékatomby.mr-tfvých nejen nafrontábhj ale. i v bcmbardbvaném záměrní a nejhrůzněji v končen-: tračních t á b o r e c h , ' p ř i n e s l a už sama strašné z n e c i t l i v ě n í mravní indiíerehitismii-s. Lidé, k t e ř í v i d ě l i umírat stovky b l i ž n í c h , umírat bezesmyslu ,jako hmyz, nutně, z t r a t i l i ' viru' v jedinečnost lidského života a z t r a t i l i i v í r u v nad-
1/6-7/
.SKUTEČNOST
ř á z e n o s t mravního zákona ; Ero líiiliony l i d í , p ř e i v š í e h u d ě s n o s t v á l k y , s t a l o se heslem "' P ř e ž í t , jaký.íkoliv z působ em,, a l e p ř e ž í t " . Toto h e s l o není. ovšaa jen- dílem války, j e v zárodku v každém č l o v ě k u , v prostém pudu -sebezáchovy, v e g o i s t i c k é sebelásce., j e j í ž c e l ý s v ě t j c o b s a ž e n ve s l o v ě J á . Onen novy r y s ev:-o p a n s t v í , k t e r ý z d ů r a z n i l l í u s s e l l , j e pr-ávS v p ř í krém, p r o t i k l a d u a heslem P ř e ž í t t Vyžaduje odvahu, odhodlání k o b ě t i , č l o v ě k p r o t e s t u j í c í vsazuje do v ě c i c e l e sám sebe, svou doslova e x i s t e n c i , t j ž i v o t , U nás se č a s t o dovoláváme' t r a d i c e mis J ora J a n a , t r a d i c e K a r l a Ifevlíčka.- Celý vývoj od IJnichova p r o k á z a l , že náš národ není práv t é t o t r a d i c i , že v něm vy r o s t l nový typ švejkovina - c h y t r a č i t - p r o l é z t , podfouknout. Heslo P r a ž i t , : t ř e b a ' s • hanbou, vedlo Evropu: k morálnímu..krachu v Mni chově s přimělo sta-tasíc-i slabochů v obsazené Evropě,' aby k o l a b o r o v a l i svITěmci a z r a z o v a l i a u d á v a l i svá. spoluobčany. Vedlo v CSR k e kápi t u l a n t s t v í roku Í938 a k novému kápi t u l ans t v í roku I948, způsobilo,změknutí p á t e ř e národa i v ě t š i n y jeho č l e n ů a v y t v o ř í nám nový -typ národní chameleóna bez svědomí, Hež mechtae n a š í neradostné p e r s p e k t i v y domácí. Svět není na.tom o n i o l é p e , Z t r a t i l * n i k o l i v ve svých k u l t u r n í cil Špičkách, nýbrž v s i r okýcii v r s t v á c h , onu c i t l i v o s t v ů č i b e z p r á v í . Znovu a znovu s i b o l e s t n ě uvědomujeme p o l o v i č a t o s t .demokratického s v ě t a v h á j e n í jeho v l a s t n í c h p o s t u l á t ů , jeho v l a ž n o s t a m r t vo lni'1 k l i d v ů č i orgaiiisované z l o č i n e c k o o t i komunismu é . ,,. Útěk od z o d p o v ě d n o s t i , bláhové p ř á n í n e s l y g e t v ý k ř i k y ; k ř i v d y , vede v mnohých kruzích k e k ř e č o v i t é snaze n e u t r a l i s o v a t s e , p o s t a v i t se z d á n l i v ě •nad k o n f l i k t , jako nezúčastněný s v ě d e k . Tak n ě k t e ř í i n t e l e k t u á l o v é , s úlevoup ř i j í m a j í heslo , že spolu bojuje, komunismus a k a p i t a l i s m u s a sami še s t a v ě j í do posy č l o v ě k a , jenž neschvaluje jed.no a n i 'druhé a odmítají : sami' n ě j a k s e angažovat. Tlení t o g e n pohodlná záminka , j a k z ů s t a t s t r a n o u a ohytráoky če kat,' p ř e s n ě podle r e c e p t u P ř e ž i j j a k so dá? Tlení t o j e n p ř í k l a d j e d n o t l i v c ů . Koncepci n e u t r á l a , s p o l u p r a c u j í c í ho s každým, kdo o t o s t o j í , h á j í i , v l á d n í kruhy některých s t á t ů , Ž u r n a l i s t é b i j í n a . p o p l a c h . a ukaz.ují celou p r o p a s t -komunismu. P o l i t i c k é vedení se však s t á l a pokouší o dohody, z a p l é t á se do k l i č e k komunistických akcí a n&m. schop no ř í c i j a s n ě , ; TTe:' , Co j e p l a t n é ^ že p o l i t i c k y v l i v n í l i d é v demokratických s t á t e c h se d í v a j í se sympatiemi na ú s i l í emigrantských skupin o o d s t r a n ě n í d i k t a t u r , když současně t y t é ž kruhy u d r ž u j í hospodářské styky s Východem a u — možňují t a k loutkovým vládán ud.ržet se nad vodou ? Tato h r a na schovávanou n e může p ř i n é s t dobré ovoce, KO.lze pro u c h l á c h o l e n í v l a s t n í h o svědomí p r o t o s t o — v a t v parlamentě pro-ti odsouzení k a r d i n á l a Ifi.dszenx.yho č i bulharských k n ě ž í :, p r o t e s t o v a t u československé, vlády' pi-oti popravě generály Piky a p ř i tom po — krytecky t v r d i t , Se'obchod noná co d ě l a t s p o l i t i k o u , p r o t o ž ' ku p ř í k l a d u . Anglie má právo obchodovat s Polskem č i CSB. S t o u t o dvojako3tí j o t ř e b a skon covat „ Oďaid mají miliony prostých občanů'Ser p a t svou v í r u v p l a t n o s t mrav nich norem s j e s t l i ž e odpovědní s t á t n í c i z v i k l á v a j í j e j í poslední Spotka svým věčným dohadováním a kompromisováním s.komunisty ? Dnes j e obecně známo, že v s a t e l i t n í c h zouí. Sovětského svazu jsou denně " od.šuzováni " l i d é k t r e s t u s m r t i ? že t y t o rozsudky j s o u , v e s m ě s jen sprostými j u s t i č n í m i vraždami nad p o l i t i c k ý m i p r o t i v n í k y . So ne s t a t i s í c e , a l e miliony l i d í ž i j í ve XX,stole t í ve stavu o t r o c t v í v "pracovních"táborech lidových demokraciích a d e s í t k y m i l i o n ů v o t r o c t v í , cm chovní m. Sx^oiečr.ost e t í h á z l o č i n c e , jenž z a b i l . Svět současno s t r p í , aby z l o č i n c i v l á d l i š e s t i n o u s v ě t a a podrobovali s i d a l š í seDě. Eápadu n i c neva d í , aby s i s t & i i t o lidmi sodl k jednomu s t o l u a konferoval a dohadoval se o jToniiulaCjch •>'SelJ.;ých d e k l a r a c í , zatím 30 za železnou oponou t i s í c e živo t ů končí TCí véznj.oính'a. koncentračních táborech ,
S K U T S C If O S T
l/G-7
Kdyby s i dnes všichni lidé , k t e ř í jdou t a n č i t , všichni t i , kdo so-d í doma u svých s t o l ů a v k l i d u odpočívají a h o v o ř í , kdyby s i v š i c h n i t i t o l i dé uvědomili, že va stejné c h v í l i u m í r a j í ' v sovětských koncentracích stovky l i d í hladeo , že va v ě z n i c í c h Východu č e k a j í d a l š í stovky na svoje u b i t í ,kdyhy se v š i ohni l i d é na s v ě t ě p r o h r á l i ze své l e t h a r g i e , musil by se s v ě t po hnout n i k o l i v gestem -, a l e tvrdou ranou spravedlivého hněvu, k t e r á by smeil a Kreml jako pampeliškové chmýří , Ale s v ě t poklidně ž i j e , p r a v i d e l n ě t r á v í ! S p o k o j í se s občasnými pro t e s t y ,hrst).cy novinářů a s p i s o v a t e l ů b u r c u j í marně v e ř e j n o s t . I l a s y - j s o u nedotče ny a politikové jen p o č í t a j í a k a l k u l u j í . J e j i c h svědomí z c i t l i v í , a ž půjde o j e j i c h v l a s t n í krky* Svět jo dnos zase "blízký s i t u a c i před druhou světovou válkou.Tehdy chorobně: slabé demokracie nečinně . p ř i h l í ž e l y , jak I t á l i e přepadla Habe-š,strpěl l y i n v a s i Japonců do Číny a f a š i s t i c k o u i n t e r v e n c i ve španělské v á l c e , d o v o l i l y H i t l e r o v i z o t r o č i t Bakousko a samy pomáhaly pohřbít ČSH v Mni chove. Dnes s v ě t k l i d n ě p ř i h l í ž í zhoubné a g r e s i z e v n i t ř , o d s t r a ň o v á n í demokracie a základ ních lidských práv vo s t á t e c h východní a s t ř e d n í Evropy J t t j a k nezabránil t o mu,když v těchto zemích bylo prohlášeno n á s i l í za zákon a miliony l i d í uvede ny znovu do o t r o c t v í . Hlásíme so k zásadě evropského ducha s rebelovat p r o t i zlu a burcovat méně c i t l i v á svědomí jiných.Neodešli jsme z domova proto,abychom c h r á n i l i svou v l a s t n í kůži.Chceme s v ě t č i s t ý a spravedlivý,budeme se proto b o u ř i t pro t i h r o š í kuši západu,jeho n o s o l i d á r n o s t i a k š e f t a ř e n í , a to n i k o l i ze zlé vů~ l e a jako pomahači komunismu,jak nás možná nazvou,ale proto,že pevně věříme v demokracii,v j e j í schopnost regenerace a nápravy.Chceme vyvolat odezvu u l i d í , k t e ř í ' j e š t ě n e z t r a t i l i , v n i t ř n í , sluch | t i všichni musí těm méně slyšícím ř í k a t s t á l e znovu a znovuí Heslo P ř e ž í t p ř i v e d l o by l i d s t v o do o t r o c t v í a do zkázy 0 Jenom l i dé odhodlaní odporovat zlu i když není namířeno přímo p r o t i nim,jenom l i d é odhodlaní r i s k o v a t sami sebe za své přesvědčení mohou pohnout švětom.TÍkolem dobrých l i d í j e uvést p o s t u l á t y demokracie ve s k u t e k , h á j i t důsledně zásady, k t e r é jednou p ř i j a l i sa své,Těmto lidem j e pale jasnés Svět j e n e d ě l i t e l n ý , s t e j n ě n e d ě l i t e l n á jo i svoboda a spravedlnost„ líení t u svobody,dokud není svoboden poslední občan t é t o p l a n e t y . S t e j n ě tak jsme v š i c h n i zodpovědní za to,co so na tomto s v ě t ě d ě j e . P r o t o jsou i demokra c i e zodpovědný za zločiny,páchané komunismem,ve stejné míře,jako jo spoluvi~ nen č l o v ě k , j e n ž nečinně p ř i h l í ž í z l o č i n u . Světlo nemůže být tma a tma nanůže. být světlo.Komunistické s t á t y nemohou být d i k t a t u r a m i , j e j i c h ž zločiny odsuzujeme v parlamentě a t i s k u , a současně být p a r t n e r y , s nimiž spolupracujeme v obchodním ž i v o t ě a jednáme na konferencích,Spolupracovat j e š t ě dnes s komunisty znamená z a p ř í t a pošpi n i t sám sebe,rrof .Leon l&zeaod ř e k l to výřaaněs Stisknout špinavé ruce^znamená ruce s i pošpinit,Západ,má-li z ů s t a t v ě r e n sám sobo,musí konečně zúčto v a t s dvojí morálkou,z nichž jedna je určena lidem a druhá obchodní p o l i t i ce,musí skoncovat svou hru na čekanou a sy8.j nesouhlas se z l o č i n y v y j á d ř i t čínom. Svět není s h n i l ý , j e jen nemocný.Jsmc přesvědčeni,že nejlepší čebnou methodou je důslednost a s o l i d a r i t a demokratů,
lé
David
1/6-7
.
s K ,J T s
&
T
i' °
s
Nevím, opravdu, zda-si každý; kdo v ý t i s k "Skutečnosti" dostal do r u kou/uvědomil, 2o v době predunorové by revue toho druhu bývala musela také vycházet oyiíIoatilovanS — na papiřo, kSerý by ministerstvo informací J i s t ě nepřidělevalo : .. : l .'tento fakt mošno p ř x ř a d i t mezi -důkazy., že pučem u .nás byla zničena demokiacie j n ' p o t e n t i a s n i k o l i i n v i ; d i k t a t u r a velestrnuy v y s t ř í d a l a v l a s t n í caa. ,'J"í-:5.GÍX úřodiiě lioontcvanýčh partají,nedokonale přizdobenou fíko vým-listem psoudoparlajneuta.risKn.-íJíj' emigranta jsme v š i c h n i n e p ř á t e l i bolše-.v i c t v í a přefáánou v ě t š i n u nás t v o ř í stoupenci demokracie - ale zkuste': se-jich zeptat o jakou demokracii usilujíU-Tejednotnost názorů,v určitémíře zcela p ř i rozená a žádoucí, j e však y -našem případě znásobována s k u t e č n o s t í , ž e sýsíémyy k t e r é dnešní d i k t a t u ř e předcházely jkonkretně republika l e t 19.18-39 a I945-48, měly velmi' daleko k-opravdové lidovládě„pojímat náš n y n ě j š í p o l i t i c k ý úkol jako resta-uřalivní- by proto bylo důkazem nomohoucného t r o g l o d y t s t v í .ííutno k r i tisovat a nalézati Zarazily mňo h l a s y , v y č í t a j í c í '"Skutečnosti"' přemíru analysy, hyper— k r i t i č n o s t i na úkor positivních ř e š e n i ; j a k o by tomu mělo být" j i n a k ! Jakobychom se neměli s t á l o vracet k ohýbám a nedostatkům m i n u l o s t i , poznávat a odhalovat je neúprosně t ,„lig jer. fakt,že, druho č í s l o tohoto časopisu "při v š í názorové různorodósíi p ř i s p í v a t e l ů z r c a d l í vzácně jednomyslnou nespokojenost s tím tro bylo a co'nyní hrozí svým přežíváním:,SFespokojenost poloviční vede k - a p a t i i , , nespokojeribstf důsledná, kterou v sobě musíme p ě s t o v a t , pohání k -zjiěíováríí p ř í č i h a důsledků, A to jo předpokladem obrody„ .Nikdo nemá právo, aby na nás požadoval hotové recepty, dokud, neprovedeme důkladnou diagnosu naší dnešní ubohosti o Tc -tyaď' 2 řečeno důrazně na adresu těch, k t e ř í by c h t ě l i t u t l a t a uspáváte Právě boj- pr.otí Aespc-oii to vyžaduje — nemůžeme a ani nehodláme se Spokojit negací " t j -pouhým .bojsisproti komunismuj v n a d ě j i , že o s t a t n í sé pak ukáže, Ěróto je' -riutne- pd počátku b í t se na dvou fron&ách'•— s vnějším nepřítelem i právě ták rozhodně též s tim.j co by,ho tak.rádo. chtělo u korýtek vystřídat. Gb.cijný takřka nářek nad- impotencí -Rady,, j a d - i radič.ok;není výrdnem náhodného kýšSTulanis-:- rí — co ochromuje dalaost-;těchto orgánu je vod^Le . chroni c— fcého nedostatku prostředků ú\máek .insti-': icij z nichž tyto v z e š l y . Debakl sys tému politického stíáSii-etví, pařtaJTiictví, -kt<srý. je data mnohem s t a r š í h o než l i Únorový ořovxat. V Ěausrjanove kousavé s a t i ř e někdy z dvacátého řejku. l i c i t u j í partaje o hlas loupežníkův - a ani hodina zrození írvé republiky nemůže být výchozím bodeff našeho ooeorováni, neboí krise. tatc-s.e táhne j j ž ze s t a r é ho Rakouska, ICrisei d.anokrati ckýcLY,či' parlamentaTietických i n s t i t u c í , .prostřed kem nichž každý občan vykonává své právo podílu fta v e ř e j n é moci. S t r á n i c t v í , na něž hodlané z o s t ř i t svou pozornost, je jednou z n i c h , řTejde o problém spe c i í ! - x ^ československý -• jde o obecný zjev, který lze stopovat.ve všech s t á t e c h , pokud dostoupily par.lair.entáruího s t a d i a vývojového, neb je nepřekročily zavedením iaonopciu '.-oiestrany --• je. cvšem přirozené, zabýváme—li se touto etáž— kou, že tak einírco na. podkladě konkrétních zkušeností československých, už pro t o , Se tam nás bota t l a č í nejvíce, I, Snad, víie-ohný nášé strany /s výjimkou strany živnostenské/ vznikly j i ž za fiakouska ;; němá smyslu, abychom vo svém badání zacházeli p ř í l i š daleko chronologicky - pósts.eí, utvoříme--li s i obraz o ž i v o t ě a funkci politických s t r a n v době pc- zavedení všeobecného hlasovacího práva, tody zhruba v posled ní dekádě'Halv-íburské monarchie'. Přes všechnu quasiedmokratisaci podrželo c í s a ř s t v í až do konečného zhroucení své typické rysy - na š p i c í systému osoba.mocnáře "posvátná a neod—
10
SEtrSECBOST
1/6 7
povSdna/' ,. v ě t š i n a státního a p a r á t e , vojsko, p o l i c i e , j u s t i c e a správní ú— řady obtasei-y šlechticko-byrokratickou, »;. výsost raku&iokou Klikou, z ř í zení parlamentární sloBité a tSííkopádno fundující, Síšská rada a uheerský parlament v r o l i ústředních poslaneckých sněmoven " l o sáhat consorvateur" přodetayován panský/si siiSínovnaiii obou s t á t n í c h píilok, s členy na ňo/íLvotí jmenovanými z řad notáblů, áutonoi-mí -sněmy a sněmíl.y zaaskó, ITárodnostní r o z t ř í š t ě n o s t mocnářství, násobená s l o ž i t o s t í s o c i á l n í struk-fcury znemožňo v a l a takřka úplně dělňost těchto t ě l e s — s výslod :om, Se r,!iaisterstvo,for málně parlamentu odpovědné, bylo prakticky pánera s i t ú a c o . Podle zásady, že •konečně nějak musí b ý t vládnuto, miňistor;=ký předseda, zpravidla byrokrat v č e l e úřednického neb poloúřodni c" .ého kabinetu, aby s i zachoval potřebnou" Volnost políbu byl nucen v zájrsu sebezáchovy pečovat, aby parlamentní ma — Siná .skřípala co n e j v í c e . Aby neďělhoct" lidového z a s t u p i t e l s t v a dostupovala t 6 úrovnS, leteí"á by J-JU utaoSnovala a r b i t r i á l n í postavení, Z toho důvodu by— lo.r.,1907 •zavedeno ySecbeoné Iilascvací právo - burzo&sní iiaoionalistiol:.é bloky bylo třeba r o z š í ř i t posílením t ř í d n ě neb hospodářsky záj;nov§ o r i e n t o vaných skupin / s o e i a l i a t ó , agrasnloi / - koexistence par.TS.V4 snSaovný' právě tak. j a ; » censových obecních .rafi, konfusi jen zvyšovala. Proto IBQ snadno pQ.cho.pit, že za těchto okolností byly poloiíuny v l i v u politických stranúz— ké iaeze ! — vyloučeny téměř úplně z pSkiého zasahování do výkonné moci sp«ko jovaly š© s -Scary vydíráním koMpo.v! sací za svůj souhlas s vládními opati? — nimi ve sněmovně. J i ž v tomto ohledu nutno hlodat počátky řJiorumpovanosti naoitíh. s t r a n . Volební řád,vo starém Bakousku p l a t n ý , se podstatně l i S i l od řádů 1-épubliJ.cánslcých jig-omezeními svó "všeobecnosti", VySSí věková h r a n i c e , ,před>poklad stálého pobytu, konání voleb ve vsedni doň, vyloučení osob v činná vo—• jons';é s?ai2bě;, výkon práva nepovinný, aeny: nejreipuStSny Je urnám,--' To .vSe c p ř i rozénýn'důsledkem, ao okruh po l i t i čilého života b y l zu3on — v ě t Siná dospělého obyvatelstva s t á l a mimo, -Leč tó3 sT3jSob volby, syatňEi volebních okresů jako ve Velké B r i t a n i i n e p ř i s p í v a l k zintensivšní stranického -Sivota«Při poměrné r o a t ř í a t ě n o s t i stran/:-i51i jsme r.1911 Staročeohy^tladočechy, agrárníky, 2—3 k l e r i k á l n í s t r a n y , státoprávní pokroláře, r e a l i s t y , n á r , s o c i a l i s t y a soo. de^mokraty/ vsak výhoda kandidatury osobnosti, kturou tenrito systém má, b y l a s t í r á n a -fcvořením bloků — "kuhandl" s i r a š i l ees-fcu t&kc tímto směrem. Považoval jsem.tento his-Jrai-cký náčrtek pom&rů a okal«*istí ea nu*ný, aby .tím p l a s t i č t ě j i v y s v i t l o postavení p o l i t i c k é strany před r , 1 9 l £ — j i ž tehdy -tat(>l sdružení občanu, stouleno* urěi-fcého p o l i t i o l ^ h o směru za účelem přodevSím volebním projevovnld nebezpečné známky oryanisační z t r n u l o s t i , by—• rola?at±šaco,,. protekoioná:".-!tví a konipoe hmotné i liiorálni,- IIt5:iSla veřejnopráv ního oharalíteru /nemohla na p ř í k l a d mít v l a s t n í jaaj(.
prvých oiSímaiczch, pře p l n i l y vajunim po'.císařsko, rasp.- ffenitlálně bjíroiratické ::ioci. I.úžové SQ.říj— na, vůdcové strári, b y l i přím;í-..í r>ředab.ůdci koaliční- pětky';. 7ás-fcupci: s t r a n v y t v o ř i l i nevolené ťŤBtavo^.^Jíná.- ťííníorímSaGiií, která obhajovalo ústavu — te vy lila zcela v duchu kovanýho pai-tajnictví. Hlavy vrfconné mocí, p r e s i d e n t , s okleštěnou pi-avomooí, ne o mnoho více no.i pouliý representantjojantrum mo ci z ř í t e l n S six?5ínulo ve vliidě a v parla-aentu, "&£ obě tyto insti-tuoe.se s t a ly neodóiskútoratolnou doménou, p a r t a j n i c t v í j to z a ř í d i l i-:.j. volební ř á d .
TI
T
;s C U O S I
11
Systém vázaných kandidátních l i s t i n , uni; :átni v o své s t r o h o s t i , vydal v o l i č e na railost a ner.ilost s t r a n ě , zax-ráv naprosto jo."oů :oli máíSho.st výbSru kajičH— dávaných osob. Aby poslanec nebo cer-A-tor byl ojíeav&ti:- jrui bsjaducbýra hlasovacím panákesij z a j i c t i ! ne;:]rav::ý systém pb£!l. revoPCŮ a demisí i n bianco do sáíSdby, LIMO to v e l i k á s t r a n y su Širá2j r , SaS tioMyj aby koákuronci malých skupin znesnadnily, případně znraao Snily , Volební geoi-eteio, drobení Vi-.lkých k r a j ů / r o s dělení kraje Hca&asSap před volbami 1525, aby Stránského pokroková strana prá— cemedosáhla volebního čísla- i/, ustanovení o íruhém Skrutiniu, dle nítaož stra— na, k t e r á v zádnéri kra.íi nedosáhla alespoň &0.QÓ0 h l a s ů , nemohla z í s k a t nandat a pod, . . . I jinak nese ústava z r.1920 sncSsy ví.tSssnéao ateaaí.ctví — s«nát, zce l a zbytečné, funkčně neopodstatněné t ě l e s o , b y l koncipován jako útulný s t a r o b i nec pro v y s l o u ž i l á borce p a r t a j n í j počet mandátů'300 a-150 b y l pro republiku ?:i:AinosnS vysoký, l e č d i e t y a c.;Stov:-á l í s t k y z a j i s t i l y slu.biou eossterici d e s í t kám a g i t á t o r u , k t e ř í jinak zat.£2ova2,i pokladny s t r a n . 'ío bylo momenteft rozhodujícím, .Strany však z ů s t a l y ;jv.n y ř i t o s . Kosšíresii a transformace s t á t n í h o aparátu i jOBgutoyá reforma, o s t ř e n í , jež mola podtrhnouti deaiokratický ráu republiky, zdegenerovala v rukou p a r t a j n i c t v í v dělbu koryt a obročí - 51ěaw s t v í vu s t r a n ě so tejKve tohdy s t a l o m a t s r i e l n í výhodným, ovšem jon v předpo-kladny'že s t r a n a byla vybrána s l a v n ě . Národnostní charakter stáffeu zlo korupce jen dovršoval-. Poněvadž s t r a ny t z v , s t á t o t v o r n é , p ř i j i m a j í o í Ces".óslovons?x>u republiku a j e j í ústavu, byly z v l á š t ě na. počátku, jen-v nevelké v ě t š i n ě , bylo nutno s t a v ě t kabinet na; neúnos ně giroké b a s i . Od národních demokratu po deraokraty s o c i á l n í — r o z p ě t í , pro něž hned obdoby nenajdeme / všenárodní kabinet b r i t s k ý za I I . s v ě t . války měl. v ý j i mečný charakter / . Aby taí: vratký a ideově r o z t ř í š t ě n ý režila p ř e t r v a l všechny o t ř e s y a nebezpečí, bylo.nutno v ě t š í porci t ř e n i o přenéct ze zasedání minister-ské rady jinam - d o ' p r a c o v i š t ě k o a l i č n í "P5-E3'". Předsedové vládních s t r a n , k t e ř í , j i t v o ř i l i , obratní h a n d l í ř i a -vyděrači, se ř í d i l i zásadou " Dohodli ,i smo s e , že. se dohodneme11 — protože ideová ^.etero^enita byla nepřeklenutelná a zá jem-zachování s t á t u spolupráci vyžadoval, n a s t o u p i l na místo účinných, věcných a logicky skloubených plánů systém Ixfcípensací a krátkosralijS r e á l p o l i t i k y " F o r t v.u..s:telu", systém,který demoralisóval.''a odpuzoval. Systém, k t e r ý d i s k r e d i t o v a l de-mokracii a zbavoval morální převahu nad jejími odpůrci. Eok od roku proces iv.jadku našeho politického života pokýaČoval •- Ma saryk jenž se v prvých leteoh svého p r e s i d e n t s ť v í j e š t ě s n a ž i l ulai-iovat h r o t y těm nejhorším zlořádům, musel později TITO vysolíé s t á ř í b o j i š t ě ' v y k l i d i t - pc*zornost Benešova, b y l a upoutána zahraniční p o l i t i k o u , domácím poměr "on se věno v a l , jen- když musel. A tak na "sklonku I.. republihy bylo nesjrarným. faktoru, že skutečnou vládní- formou Česko slovenská bylá. o l i g a r c h i e s t r a n - "Národní fron t a " b y l a utvořc:ia dávno před -ti::, než jalšúái b y s t r á 3;o:iiunistická hlava dala hoi.iutp orgaflisovanéaM ko;vproi.-ds:iiC'fcví oufe>-iistioZ,ý nasev. Ačkoli s t r a n y byly pr^AJiadýj činitolom ve s t á t ě , n e b y l o o n ± ch v v. a t a v ě a n i z m í n k y . Tato k ř i k l a v á anomálie partajnic-fcví jen vyhovovala, -zbaveny v š í forr,)ální odpovědnosti, skryty zralatei-publika, rozhodo v a l y šedé eminence stranických s e k r e t á ř ů a členil, ústředních, výkonných výborů o budoucnosti národa. Escessy s t r a n o v l á í y , rsesilóvané chronic;.:ou nemohoucností celého " ř á du", vyvolávaly živelnou nespokojenost v řadách občanstva, k t e r á soustavně do plácelo na tento stav v ě c í . Sel, reakce znechucených nedovedla n a j í t správnou cestu z b l u d i š t ě — buS a p a t i o pod heslem " p o l i t i k a j e špína", bufi podpora t o t a l i t n í c h h n u t í , k t e r á slibovala v y l í t i s vaničkou i d í t ě . jlroto po z á ř í 1°38, když s t á t a národ Musel k a p i t u l o v a t , následoval tak masový odvrat od všeho, 00 zavánělo duchen l e t I9IG - 38. Každý, kdo mravní kocovino, t e h d e j š í doby prodě-
12
s :: n T 3 C i? o s T
i, '5-7
l a l j s i vzpor lene, jak. právo Gye.t;'i . fVu.anickG pligarchie by}. vs"-'oobecně odsuzo ván a nanávidQn. Strany .;a rO-oúčily a přojKonovaly, došlo ke změnám osob - to b; r l celý efokt refccai-íb.o elánu. ;>artajniotví B<: počínalo znovu upevňovat, kťyií • němeoký vpád republiku vynasal s Liapy. III. Posice našich s t r a n během druhá světové války "byla podstatně jiní. nť.:'' v lotech 1914 - 1918'. ř e r i x á t zahraniční odboj b y l veden nestranicky? Bati--; co O.ana z v l á š t ě do roku 1917? clo otevření Hasl'.:© rady,. aparáty s t r a n . oolV.ttA ur:pěšně přoziíaovaly ' a í na nějaká to upěri - v posledním roco v á l ' y -'•o psí; "johly zcela noruseně x>ři p r a v i t i pro poválečnou a k t i v i t u . ^.'SSisko v n i t ř n í politi;,y spočívalo dowa, část navrátilci', 'byla pak prosto kooptována. :'aproti tOMu v druhori odboji deaácí íjtraniek;.'"' j i v o t zcela u s t a l . pochybná aktivita: Í75C' nestojí pra1.".tioky za zránku /'; nabylo to;;xt ta.': jen proto, Ee yěraci podzapni činnost ;3?utí- proňár-lixiovali • - občan nechtěl o stranách ani s l y š e t -• systematická čUsaoralisace l e t přodvál&čných, vzpomínky ne. pr^-anisovaná korupčnic-fcvi'byly p ř í l i š Sivě. Boi^ť.cr odho;; ce u b í r a l jinými costaiiii. :Jebylo taia ovSem vše ideální-, t a a tau p a r t a j n i c t v í té i?. v y s t r č i l o rů.SIy, avšak t v á ř í v t v á ř teoM byla myšlenka na úzce stranickou a k t i v i t u absurdní a odpuzující. Ostatně v odboji pracovali hlavně noví l i d e , s t a ř í s t r a n i č t í bonzové se s t á h l i do ú s t r a n í . Leč ani v e s i l u neuniklo Ees^iosloveňokó s t r a n i c t v i hlúbo?.:ó k r i s i pod tlakem a t l a n t s k ý c h psychos se strany r o z t ř í š t i l y do frakcí a skupinek ta?,;. do?;onalo, že vzájenrý boj k l i k zcela ochromil možnosti orfjaňioační práce. Ani koinunisté. nezůstali toho docela uSotřoni. Ani Londýn ani TíOEČva nesmluvi ly stranicky, t . j . neodvazovaly se 'n-ovozovat stranickou a/jitaci, apelovat výslovně na bývalé přívržence - pokud se z Londýna mluvilo, o minulosti neb o budoucnu, slibovala se náprava, 3jed.nodv.Seni počtu s t r a n a z i ú r n t n í rvtranicko'sputěgě figurovalo s t á l e na l i s t i n á c h o l i b ú . Snad t i , co t o ř í k a l i , tornu v ě ř i l i t a k é . Skutečnost sriiak vypadla zcela jiná 1 :. V i e s k v ě a v Košicích byla, pod nátlakem I3JC, zpečetěna budoucnost republiky - b y l a zformována iTárodm Sronta, tuhá koalice č t y ř , pěti licentovaných stoan. Víme dnes dobro, jaké c í l e . tím komunista slod.ovali. íjčelefe bylo zn«yo2nit opooici a v y t v o ř i t o p t i " i.iální poM5ry pro IcosnnlEticlý organiraačiií nápor - obava, aby bývalé v o l i č s t v o pjfeň.vále£ných s t r a n ne do ničí; prosto n e v r á t i l o , byla rozhodujícía činitolo;;.! tSchto úvaho ITa. lálcavou nabídja'. r.ositír- s:.x>5ili pcčed.áci. vact-aesral^ých s t r a n zc<>l a b es. rozmýšlení. Způsob, j a :;;a byla- ^ ' l á r ^ i a na p ř . ropi^likánti.ií s t r a n a byl jedinečným dcídLadea cyniolcáho "! rJiandlu. Sotva národ doriával praporky, by?, noví' "osic?^ř SéO, j i a uptř.mon. Vbll^r nevollgr byl p ř i j a t ard^antaV.;/ oktro.j a zalLToLtlco se octlo občanstvo P aí ; po uSi v zuřivém, nahán b o j i o MOC, vodeňém partajemi, Oak bláhová byla ayšlenka, že redukce počtu s t r a n ' p ř i n e s e uklid-.ioní veřejnéau životu! Travý opak, z l a t ý důl pohraničního volelupu, posic J a posičky v zbytn§ló:i státním aparátu, .Iconfisltáty & . národní správcovr.-tví; j, l£v& v dravoá vlč£i>. hladii nepopiratelně, vedla 135?, o s t a t n í strany se snaiíily ze vsooh s i l , "by nozi^staly pozadu.:;ěhe,-ii nělaolilca prvních měsíci". " Z . , r e p u b l i í y byly vsaď. ":.-.orupční nestydatosti republil^- 2cvé -zdaleka překon:.ny - a co horSího, "sjpil-systom" národněírontový v očích občanstva už přestával být pOJÍTiián jako něpo nemrav nálio. ICoiiunistioliý a nokomunistický boj o stratagiclié body nárpdjixho ňivota posvěcoval prostředl^r. V posledních týdnech 'před únorovou, la-tastrofou jsiae' byli.uší Ha dně - úřady a obročí byly čtvroeny.. Jmenování č t y ř ř e d i t e l ů , r e s p . nár, správců, vzpoiaínátc? A tak. demokracie, k t o r á nátii v letech 1945- 194C zbývala,spočívala v tom, Se':jsrae s i mohli vybrat jeden ze čtverého způsobu, v y t í s vllsy, službu
S/3-7
S S U i l S f
0 S ť
13
a panosství u jednoho 3-3 č t y ř chlebodirců, Rádná as s t r a n neměla řádně a M O í í v ě volené vedení, snad jen u sociálních demokratů, kde to p ř í l i í i ř v a l o , doiilo iía podzim 1947 k j a k é s i kjorektuře. tivoboda t i s k u j r a :tic?.y neexistovala — pravda^ štvalo a k r i t i s o v a l o se i':.os-tjj. byla to vííak jen a-íitaoe r o e p . šantáž na partneroch, E l a s i o l ý "byl p ř í k l a d v národn£sooialistioké;-i t l a k u , k t e r ý na pří— í a z Cw. z a s t a v i l publikovaní clánkCL prof, S l a v i l a , kdyžtě kompensace inatísriální tiyla vymoílena. Pár "kolaborantů" bylo ' t o t i ž oSiištiino a dóatalo spět své podnik 3a t u t o Sofíovioi prodávali dorsol.iraté své prvorozenství«, IVT. Hivite ER, pánové, Bě nám mladým, k t e ř í jame j e d i n í do t é ASúnf;lft vnášeli troohu idtfňív. a č i s t ý c h iaySlen<jk, j e dnes hnusno p ř i vzpomínčo na tyto poměry? Vy ž i j e t e a roinulosti a m i n u l o s t í , protože jfsts p ř í l i g s t a ř í nebo ne schopní, ahyste Bi poctivou tvrdoti prací v y d ě l á v a l i na hubené ernigrantské živobytí, p o l i t i k a ř í t e d á l , Sobráte od dor.iu k domu, t v o ř í t e Supeerrady, rady, iánnitéty a odbočíiy, u t v r z u j e t e se navzájem v i l u s i , 2a se nic nezměnilo a nezmění, Se vaše stran;'' poliračují ve své eizis-tonoi,, Opravdu v y t r v a l e organi— sujete t u ' h r s t i č k u přívrženců, kter*.', vám z ů s t a l a věrna, abyste ve zdraví a v jednotě se doSl^ali velikého olsiměiku. Osvobození národa? r e , dělby, k o ř i s t i a r e s t i t u c e své samovlády, AÍ ae já1.-.'::©!! mezi sebou h a š t e ř í t e , v tomhle j s t e až dojemně svorní, V d ř í v ě j š í c h dohách i n t e l e k t u á l , poctivě myslící a v o ř í c í , s t á v a l přea dilerůmatein ~ chtěl--li být p o l i t i c k y činný, nezbývalo, ne a vybrat S-feranu, Všelijak se inu t a p i l u l k a ohlazovala, "Tak t o tedy j d ě t e z l e p š i t , v s t u p t e ' tata, j e t ř e h a , aby tam b y l i s l u š n í l i d é !' a t p . kdo v s t o u p i l , u t o n u l v moři. A dru há aožnost? Zůstat stranou, xnteli.^ent na rozpacích, r i s k o v a t } Ko hude jednáno o mně "beze n n e . Obojí-jednání, oboji.: postoj byl poohybený. Je t ř e h a , a b y s e 1 i d é. d o b r o T ů 1 e , k t e ř' í u 3 t o h o - m a j í d o s t , S d r u ž i l i p r'6 t i s t.r n á m . 2coti těm zdegenerováním spoíečlotai kolem nás, nebktojícím t v r d o š í j n ě u v o l n i t oestu k l e p š í budouonosti. "Jiemokracle" u nás fungovala gpa-tnS. p r o t o , že j e S t ě nebyla demokracií, že i n s t i t u c e , k t e r é j i mely zaručovat, neodpovída l y potřebám doby„ Zatím oo se r o z g i ř o v a l a a měnila finkoo s t á t u , zatím ©6 se technika a společnost v y v í j e l a , kornatěl a zakrsával parlainentarism a stranic— L-ý sys-fcšm na úrovni le-j;-padesátých minulého s t o l e t í . Ecoblém, jak zkonstruovat s t á t n í forin'., která, by poskytovala občan stvu oo nejvyšší míru svobody a s p o l u ú č a s t i na v l á d ě a Icfceoíá by zároveň umoc n i l a 'bezvadný chod s t á t n í h o s t r o j e , j e volili nesnadný a bude l i d s t v o j e S t č . dlouho zaměstnávat. Jedno j e j i s t é ••"partajniotví, jak jsme je. poznali a pozná vám®, musí z c e s t y . Strany j e nutno v r á t i t plvodnírau účelu —zredukovat j e na p o l i t i c k á ! sdruženi občanů, majíoíoh na v e ř e j n é v ě c i v ě t š i n o u s h o d i l , nebo alespoň velmi podobný náhled-, Ja?.:ých konkrétních opatření j e k tomu z a p o t ř e b í ? S-trany nutno a d. e m o k r ; a t i s o v a t . "a a v n i . t ř , p o s t a v i t p o d v e ř e - j n o u k o n t ř o 1 u a -ú s t a v n ě v y m e z i t. j ě; .j i o h o k r u h č i n n o s t i ,. IlaMá ' p o l i t i c k á s t r a n a / Isslil;- j i c h hude — nezále ž í "• i: nebo 20 / neohí j e povinna I'fa ž d o r o č n Š o b n o v o v ' a. t s v é v- e d t •:-' í p ř i a ý á i v o 1 -b a m i 5 1 e n s t v a , k a. S, d . o r o s n ě v y ' k a s o v a ú v e ř*e j n ě p ř í j m y , v y d á n í '.a, s t a v s ,v 4 h o rá a."j e t k u , 1T některých z v l á š t ě exponovaných k a t e g o r i í veřejných zaměstnanců zakázat Slentetví v p o l i t i c k é straně.,; líeforma:vOlěhního řádu; z . i u ě e n i v á z a n ý c h k a n d i d á t n í c h 1 i'.s t i n a pro jednu z komor, t u , k t e r á ~by p l n i l a k o n t r o l n í funkce, z a v-é s ..t i v o l b y p o d l e r e g i o n á l n í c h j e d n o t e k . ÍTeabytný z á k-a z p o s l a n e o k ý-o h r e v e r š ů neb podobných, záruk. poSsluSň o s t i , . héchT '-.iSdý zvolený zástupce j e zavázán k prohlášení p ř i poslaneckém
14
S il U f 3 C 7 O S
ii «--».«i..i)-i. Pí «t <
1/5-7
s l i b u , Se 131153 o vuooh projodn.ívá:.ií"ch otáa.káoh jednati a h l a s o v a t i podle svého nejlepšího svědomí a že nebude p ř i j i i o a t i príkazxV z žádné s t r a n y . Dále soudím, že bude nojibyfrio o d d ě l i t i T;Ťazn6 od l e g i s l a t i v n í moci moc k o n t r o l n í a vůbec věnovati tomuto odvětví vládní a k t i v i t y eminentní pozor n o s t . Po aérú názoi-u by bylo nejlépe obnovit dvoukomorový systém a to t a k , 2e l e g i s l a t i v n í -sněmovna •' a t a č í 200 poslanců / , volená podle poměrného zastoupení t y se omezila ha vyipracovávání a n c v s l i s a c i zákonů, zatím co druhá, k o n t r o l n í / - s t a č í sto poslanců / , voleni', osobně po k r a j í c h j by dohlížela na chod státního s t r o j e . Jsem,si dobře vědom, íie navrhovaná o p a t r n í jsou j e n skizsou - nevyč-acr— pávají a "úmyslem t é t o sta-fcě" bylo o b r á t i t posornost na problém funkoe, r e s p , hyper-fcrofie -rs-fcrany v r e p u b l i c e , v němž, jak Myslím, spočívá jedno z hlavních z e l a nodóstatlcíi rt-Sich obou bývalých politických systémů. Přitom" nebezpeonýoh, poněvadž h r o š i prodlužovat a prohlubovat svou rocistenci „ liudti vd.ěoar za každou připomínku -neb diskusi na toto th«aa. Albert
Zatím co V/inston Chureiiíll se pokouši přesvědči-fc s v ě ť , že " Pré -• véntion i s b e t t e r than cure " , o f i c i e l n í p o l i t i k a b r i t š h á , americká a s v ě t o vá nesouhlasí s jeho radous p o s t a v i t Sovňtfen ultimatuia a podle potřeby pus — t i t několik atomových -bomb na h l a v n í snCsta s o v ě t s k á , v y ř e š i t tím otázku me — zinárodní bezpečnosti t a k , že by vedeni z ů s t a l o v rukou anglo-saských, v ý ř e — Sit .tak problém komunismu a vůbec moderních diktatury zabránit j e j i c h r o z š i — jřováňí — a oo 73.00' » z a s h r á n l t mnoho ž i v o t ů spojeneckých vojáku., k t e r é Jsřij — dounsámaa?, dojde-li k ozbroj er&ii s t í e - t n u t í . Sardovy j o problém a nejinaký, kdy má demokracie z a č í t válka pre ventivní a laá^nrávo j i vůbec z a č í t , aby .mohla z ů s t a t 'áenokraoAí ? Je": ú t o č n í — kom t e n , kdo u t o č í , naho i t e n , kdo nátlakem sooiálníoh, p o l i t i c k ý c h , duchov ních a hospodáře: y-ch faktorů k válce provolal j e ? iíemůgeme nahlédnout Co z á k u l i s í t á t o thematiliy, aniž"T s i odpovíme na., otázkui Co j e demokracie ? J e to s k i t a č n ě jen vláda l i d u ? ? ebo z á l e ž í t a l::é' na u r č i t é ' k v a l i t í t é t o vlády l i d u , aby se vláda l i d u s t a l a demo k r a c i í y pravém olova smyslu '? Jo daaolcéáqie a á v i s l á na k u l t u r n í v y s p ě j t i s t i " l i d u " /jenž s i má'" Vláfinoůt/ — a do ;; a" :é • : ů.ry ? T>omokracie jako "vláda lidy. , B lidem a pro l i d " , p ř e d p o k l á d á u r č i t é l:ulturní rj.v:a.v- " l i d u " ob.k.řeného touto .výsadou« líeboí no— bu?i^'.»e na pochybách r deiBplnraoie j o opi-o.vdtt V3řgad.a, j í ž . si..dobude národ tehdy, kdy dosé,hne toho " u r č i t é h o " ?3.íltarir'Jip stupně, Jaliý j e t e n S'tupeň a jal.: ho poznáme ? "Idd" , k t e r ý kj. mé, vládnout ns.tftge být né--;raí!iotný s musí mít t a ké 'Věd.omí své existeiioe" , jai;o2to koiipaitní celek k sobě n á l e ž e j í c í . řTe — gramotností pale j e i vzdělánecká jef.:.x>3traňň»st, lailturní d.altonia-:ius, Tálccvý l i d íHUSí být schopný' ackókiistrativy,. jež .je podle Ít.,sary3!:a prakfcipkou e sencí demokracie a j e "ustavionýii hled-áním a špojováiiim.vSéch g i v o u — o í c h s i l v národě" , /V textu TC3.I neproloSono/ Idd j e sttlropen s i demokraticky vládnout, až p ř i tomto svém "vědo mí schopnosti" dokáas ja?:T3.ul--ovat j e d r o t l i v p e , ' k t e ř í jsou ztělesněním, talio — vé "schopnosti" , a. k t e ř í j i uvedou /a dovedou uvést/ v soulad e meainárodně-právní Koalitou. Talrov;'' systém společenský pal; v d a l š í c h vývodech j e kriterierá me zinárodně—pr.ávních hodrjot , s taliového hledaslía j e mošno posuzovat, kdy se v ž i v o t ě s t á t ů páše zlo s j e d i n ě takový systém a žádný j i n ý .
1/&-1
S EU T S C N O S T
l 5
Ha č l o v ě k právo odpírat zló-iut a bránit se i fysickou silou ? ?!a s p o l e č n o s t právo použít proti zlu zbraní - a kdy ? osta-yk měl s íels^ojem n.ěkoiikeíró d baty n tomto problóim* J e p ř e s v ě d č e n , že " u č e n í rt napro-taveni BG zlu jci . m r a-v n ě nesprávné " ,že je "správné protivit se slii každému, vždy • a'všude a naunsamě" . A konkretiBuje "iTevsntion i s bottar than oure" -s " Voli'';.', .chyba snad všech l i d í za loží, V *co, že z a č í n a j í edpírat zlému, a ž ' k £ y 2 u 8 j e a l e ! " Je ia«icino poulit n á s i l í , jsou-li všeohny ostatní p r o s t ř e d k y v y č e r p á n y i sám n á s i l í proti ítokouskó-Úhersku nakonec použil. 1
Dehokracie jo povinná v y č e r p a t p r o s t ř e d V y mírové v odpírání z li SHUGí vsak nakonec sáhnout i k válce./: ' i r o v ^ - ň pros.tSečJsý zde nolzo r o z u m ě t kompro:tí.s a kolaboraci se zlem, h-y£ jo z duvodíV takticv.ýoh . / )lisí p ř í p a d a ně sáhnout i k válci " ú t o č n é " . / Termíny " ú t o č n ý " "obranný" nemohou mít; m s t o a v t i t o úvaze, protože módami p r o s t ř e d k y propagandy provokace nikdy nedovo— 11 posoudit, lálo je v l a s t n ě "napadený". Rozhodující je m ě ř í t k o cthic?:á i napadán je' ten, kdo j e v právu, }:do je iaravně na strana dobra,- lidskosti, spravedlnosti — demokracie. Napa — 1 den j e ten, kdo s i cusí u v ě d o n o v a t , že vSoohen idoalierius a pacifigirta.fi a l á s ka k lidstvu neod.strarií G s v ě t a Š k ů d c e , no::ávisti-'íl50'" a l i d i slepá touhou po moci. £>Q slíldci, nenávistníky v malém s i itií poranit s t á t . V to;,i j e jeho ohro^má mravní d ů l o i j i t o s t . Stát muže a m u s í - protože s tím stoji a padá jeho v n i t ř n í b e z p e č n o s t — pomooí trestního záljModárství se hranit proti t a — kovému ú t o č n í k u . J e š t ě nikdy nás nenapadlo tázat se, ada policie " ú t o č i l a " noho "bylá napadena" , j e s t l i ž e chytala z l o d ě j e í 2dálr> a zdá se nám naopak, že ' j o tím dán pruch»d spravedlnosti., a právu, '..a-í&j * b č a n má. za t o , ža musí chy»-' t a t z l o d ě j e , vraha, ž h á ř e , násilníka. Stalo se j i ž n ě k d y , ahy so policie spo k o j i l a se slibem z l * d ě j e , že j i ž nebude p ř í š t ě -krást a ř e k l a cm p ř í p a d n ě , že t o , co nakradl p ř i prvním lupu Ri 'mříže ponechat, dá-li na p ř í š - b š epOlagnosti polce-j ? Každý s t á t , každá s p o l e č n o s t má svoje docela p ř e s n á zákony, jisdž se chrání proti vSeu, lado je porušují. Jaké d ů v o d y však vodou státníky naší..doby, že udržují morálku práva a p o ř á d k u ve svém s t á t ě i n t e r n ě , j e t s l i ž e se hojí použít stojného zákonodárství na. poli mezinárodním? ká se' snad mezinárodní právo omezovat jen na spory ma— jetikové a na u r č i t é vymezení v á l e č n é h o práva? líebylo hy Zi\hodřio zavést také v oblasti mezinárodního práva - v d o b ě , kdy' riame Spo joi^i národy, Atlantický palet a t d . - s t e j n ě p ř e s n é vymezení "krádeže,-vrai-xly, ž h á ř í j t v i a násilnosti" ná ix) l i mezinárodních s-tylcu? lieintoryencs je neinravná a nsSráViiá v dobu, kdy vzdálenost nehraje r o l i cní. v ž i v o t ě mírovém, ani v ž i v o t ě ví.I-íčhéiu. J e s t l i ž e každá sebemejisí událost v n o j z a p a o . l e j ň í m s t á t e č k u má dosah mezinárodni proto, že se p r o s t ř e d — nictvíi,: rozhlasu, tisku i filmu může o i^í s v ě t d o z v ě d ě t v nejhližsích hodinách? ÍJiSrslísi ií:'!> k o n l ^ o t t i ů na vypracování r-ioainárodnílio právního afel:on£!a,* tresta-Oio práva. Je snad ta]; t ě S i e definovat, kíy se do;,oou?jtí nái^od / noho rj-tát t. or^anisovaný národ v..pral,-.si ./ Icrádežtí, ž h á ř s t v í , vraždy? jíppfi je to t ě ž š í definovat, než definovat stejnou č i n n o s t chicagských g a n ^ s t o r ň - tal^é orcanisovaných do jakéhosi miniaturního " s t á t u pro sobe"? ÍTolzé - v d o b ě , kdy zásada-kolektivní b e z p e č n o s t i se uznává j i ž tím sejirým faktem, Se strach přod. násilnílíem / i když ne jiné v z n e S e n ě j S Í motivy ideologické / vede národy-a s t á t n í celky k uzavírání smluv, unií a Ijoneěně přímoii linlcou k federaci - j i ž i p r á v n ě v y j á d ř i t , že - s t e j n ě jako v oboru trestního práva - nazáleží na tom, zda je zavraMGn jeden č l o v ě k , jeden milion l i d i nebo jedna miliarda l i d í , Se záleží re. rouhém a jod.noduchéiv, faktu vraždy, loupeže, násilnosti ?
S K UT 3 C V OS T
16
I/0-7
ííení na čase,- aby lidstvo pociíóvalo odpovědnost za život každého rwé-. ho člena? Je možné s i v našem věku ospravedlnit mlčeníj které provásí autentické zprávy o hromadném mučeni l i d í , o hromadném vrždění, o olupování v komunistických státech? Je možné, že njv všichni l i d é na západě k torau mlčíme, jako by se nás to ani netýkalo? Je možné, že jsme ochotni se spokojit se "slibem zločince, že již' d a l š í zločiny páchat, nobude? Každá .taková akce,, aby měla mít praktický; význam, musí mít za sebou především moc,.ki;erá má právo ^rozhodnout a moc, kt.erá vykonává, provádí $oshodnutí. "Vele komunistický" se končí dříve 5i později stojnou katastrofou, jako se skončila t i s í c i l e t á Ková IDvropa Hitlerova. Voláni Chuíchillovo, ikjjyž přichá z í Vhod /i- lídybyj' je věcné a l z e j e nazvat 'oprávněný:! — přichází pezdě! Je z ř e j mé-, že současnou světovou k r i s i nobude BIO ano v y ř e š i t jinak, než svět dosud ř e š i l vSechny svoje kriseg' evolucí nebo válkou., Tloufáme v evoluci, bojíme se nutnosti války. Avšak; co potom? Hroto j e třeba j i ž dnes so p ř i p r a v i t 11a dobu novou. Jo možné, So 'po Stalinovi se objeví n á s i l n í k j i n d e , a ? ža přímo vyrosto z přerodu společnosti zkomunisované, a že budeme s t á t přeď stojným otazníkem prevence za několik roku, nebo desítek rokS. znova, V názorech na "právo" a "beapráví" je podstatná jednota mezi, všemi l i d mi na s v ě t ě . 1 l i d e za železnou oponou aají. stejný právní c i t , jako my-všichni na západě: nemohou Iv m^ojevit. J e s t l i ž e máme alespoň v základ-mích otázkách společný "larávni c i t " , co nám bráni v jeho prosné for!au?.aci? Jo potřeba dokladných zákonů trestn§--3£>ávních pro celé l i d s t v o ; Ble, úkol nojlepSích právnika, a myslitelů; Je potřeba mezinárodního soudnílio dvora, který nebude soudit z Í o č i » y . s e zpětnou p l a t n o s t í , nýbrř podle řádného práva. Je potřeba stálého, mazjbiáTodnlho ITejvySšího soudu, který by měl právo rozhodovací, a který by měl za sebou výkonnou mocs světové pokicÍB. Takovou, podobnou,' nebo jinou or^anlsaci kolektivní bezpečnosti j e autno připtravit zavčas. Politika federaci s.-a-m a o s o b 6 nic novyřeiii. Amerika měla svou občanskou válku navzdory všem federacím, kemůžeae očekávat, Se se zbadám mravního dobra podrobí včichni l i d é bezvýhradně dobrovolně. Snad se to podaří a pak můžeme napsat s t á t o likvidaci me^iné-rodniho soiidu a aoainárodní políGio a moř;ináirOL°mho trbstního zákoníla'., To by ovSem b y l " z l a t ý věk Ovidiův", j e s t l i ž e by lidé ž i l i mravně boa sákons, Ke;:iyalíme, že vyřešení otázek horrodckiřslíych víiechno definitivně v y ř e š í , ani 1 ne národnostních a náboženskýchj dokud budou l i d é , k t e ř í se narodí s touhou ovládat druhé, držet bio a poroučot. iroto : je takoví l i d é a s i budou,- i když to v3ri.1T a jeme nad komunisty /kolil-;. kosatnisripi zůstane v re: io'. ích v í t ě z ů ! / , nf-slírae, že nám napříště nesmí být jedno, že š© v Siamx zmocní vlády d i k t á t o r , že v ?eru je provedena f a š i s t i c k á revoluce, že v SSSR či jinde vanih:. řeži;.' "rovnosti 1 1 / v b í d ě a pro bídu/ na kostech, povražděnýeh l i d i s., kdyby to ani nebylo otázkou mravního principu,- je to také otázkou naěí v l a s t n i bezpečnosti. - j í í -
Toto dvojčíslo přináší příspěvky dovať.-náoia. autoru, ktoří žijí vo dvanácti 3r5.Kn.ych mostech v Sosti západriich. zemích.
I/M
SKITIPJl&IOST
17
SOZLOtrCENÍ S EV7ÍDKXJ. Jak sady l i l i í Tvá "bílá města levotou, 3vro.po slunečnáj a h o ř í sláva Tvá V koších rule kamenných jak duha nad paletou Malířů"vznešených, v ě j í ř e m r o z k v e t l á . Do ke;ř& .zahrad Tvých, p a l á c i p e r l e í o v ý , Poupata h o ř í c í p o l á r n í ú s v i t svál A stromy k g r š l l Tvé mramovové krovy Obrostly nad moři; po s c h o d i š t í c h Tvých skal Bělostné š l é p ě j e Tvých k v ě t i n r o z e s e t y , Jak s v ě t l a pokorná, zvoucí nás k hostinám Db zahrad v i s u t ý c h , j i c h ž zhudebněné s v ě t y Galeriemi hvězd s t o u p a j í k výšinám. V* Seru Tvých učeben, kde o l e j vSkťL h o ř í 1 po osamělých cestách Tvých taiverů Jsem s k r y t ě proplakal se všemi Tvými h o ř i A duši oděl svou y Tvých d ě j i n nádheru. Vsaj; t v á ř e p r ů s v i t n é , jeg nad lány Tvých s v í c i Jal: v s v ě t l e duchovém jsem rídjeti k o l z ř e l Co tklivým znamením svých zraloi c h t ě l y ř í o i j A přísným mlSéním svých a^amcirový-ch. cel?. "Zedníci marní jsme na vynášeném vápně O s l e p l i po výbuchu marných v i d ě n í , 2 nocležeh hřbitovů, jsuii ptízvedli se kvapně j a k p t á c i před kameny, nenávidění. Nad b á s n í svobody z l o v ě s t n í t o v a r y š i Nám r u c e r o z d r t i l i , v l i s e c h t i s k a ř s k ý c h A sami t i s í b: i l e t í j i ž nedopíší A nepochopí j i ž s v ů j smrtonosný h ř í c h . Osení životů., jež chystala se k v é s t i , Žeřiwvy ž a l á ř á z d r t i l y jako mlýn A z . p o l í nad obaor se v z t y č i l a žeň p ě s t i . Vrak n a š í oblohy setměl se do h l u b i n . Na mrtvých slátáních Tvých pohledů našich j í n í Uléhá, Svobodo, ;_)osledním pozdravem, a a l k l j i ž plachý krok v Tvé umrlčí s í n i , A my jsme mrtví, j i ž aemřeli v jménu Tvém. Geysíry hlvJbinnýEi šumívala . j a r a Ve stromech! vzrostlých z vláhy našich v ě z e n í , V d ě d i c t v í katakomb, hrůz města k ř ř v o č a r á , Jsme v smrlÍL n a s t o u p i l i prvorození. Jsme v o j e v ů d c i , svými vojsky popravení., jež sběhla jv ú z k o s t i se schodiší vítězných Nesnesše magických perspektiv j a s n o z ř e n i s U b i t í hospejdáří z j a r a na p o l í c h . "
18
SKUTECIOST
1/6.7
Evropo, hlásán..-tím mé srdce, zledjwělos JJekryló krásy víc nikdy ví e. nuk.."i vin, Do zimních bíeěíanů jak sníh padlí as 5elo.f Jakjtáaen studený na MhÁteu "Wřěstin. Ben nový o b e s t ř e l , don nový, purpurový, Jírou slávu v nitru mém, má matko kamejiná, » Tvým kopcům laretotteím jsem skalnaté sved fecrfuy 1 katakomby ž ř e j s raHjvými bez jména. Pockípil jsem Tě dnes, a v hrůze 4& závraíi Ochromen padl jsem jali osekaný strom, $&>kcrunácli Tvých dnů třpyt královský se t r a t í A v nic se propadl Tvůj pyohořelý daa* Tvé rysy bezcitné j i ž issiksu zasypává Smrt kolem tvrdých ú s t . Což nic už neřekueS ICdyž monotónním hlasem předříkává Kněz podvržený lež a lež a lež? Bál hoří lustry 3vé nad stoly světadílů, Vsak hle ~ Tvých pokrmů so nikdo netýká. Iířižnílal velkých snů: průtrží zrady v kýlu Již smrti oceán Tvé plíce proniká. Jak hlava.'leknínu uíatá na laguně V úzkosti mĚsíbnl.loa b í l á ,*-• Zeneva l'od stromem noci horečnaté 'stůně A v bdění lethařgickém umdlévá. Potápíš se jak hrob, jenž přetížen je věncj A slávou pohřbenou je hořce unaven. Ha dně Tvých záhonů Tví věrní utopenci V kahanech marných rozsvěcují den, Však já již doplákalu Buď tedy na shledanou, Odmítám sestoupit za Tebou, do rakve* J i ž místo oken tvých jen divé oči planou A vlci rozebírají si děti Tvé, Jcko hřeb v obloze, nad v l a s t í roaxáat visím, T bezesné oko byv zažehnut viděním. Jak bleskfim obloha, zpopelňujícím visím Na pospas vystaven, v horečkách jeStě bdím. EvrcroQ, loučením j s i srdci mému b l i ž š í . S rozbřeskem moře ztich tvůj strašidelný mlýn. Vidím Tě, Evropo, závoj*T,; mrtvých ř í S i , J ví jako do hrobky čas vložil do dějin.
/ EE /
1/6-7
SKUTEČNOST
19
Lomfa 1949. V jednom z posledních č í s e l ludwigsburské BOBY jsme č e t l i o nemoci, k t e r á zachvátila č á s t naší emigrace -- o č i n i t e l s t v í a jeho nositelích — nebot S i r ď b e l š t v í je skutečně nemocí, o čemž svědčí i český Londýn 1949• Každá nemoc má své příčiny a příznaky - tak i č i n i t e l s t v í . řFejprve o těch příčinách. Byl—li někdo kdysi ministrem, poslancem, radou e t c , jeho postavení ne znamenalo jen míti tu a tu funkci, tu a tu úctu a moc, bylo i č á s t í jeho " j á " . Po u l i c i nechodil pan líráček, ale pan poslanec liráček /chodil—li vůbeo, pravdě podobně jen j e z d i l a kynul/, u večeře neseděl pan X, ale pan ministerský rada X pronáSel p ř í p i t e k u p ř í l e ž i t o s t i recepce na p o č e s t . . . . Představa, že by pan Iírá— ček /existoval—li nějaký poslanec Hráček, prosíme jsa prominutí, podobnost je jen náhodná/ č i pan X jen v e č e ř e l i nebo r.e dokonce oblékali a vůbec ž i l i denním ž i votem, byla něoo zoela absurdního. A představme s i , že tento pan Mráček v t é t o chvíli jezdí autobvisem, s t o j í ve frontě na maso a dokonce si v županu v a ř í Saj. Hechceme se sadisticky t ě š i t z n e š t ě s t í druhých, snažíme se jen pochopit s i t u a c i člověka, jemuž byly urvány předpoklady' jeho "já", Být v srdci ministrem a v praksi s t á t ve frontě na autobus je j i s t ě příšerný rozpor. Bolest vyvolaná n e s l u č i t e l n o s t í ministerského k ř e s l a s autobusovou frontou vede k touze odstranit jeétnu ze " s k u t e č n o s t í " . :?okud píšeme sloitoenost v uvozovkách, myslíme tím přirozeně na autobus - je nutno bojovat proti naterialiamu na vSech frontách a autobus j e materie par exelence, zatím co ministerská či [poslanecká funkce je v daném p ř í padě vyšší immateriáíní slaitečnost, nechápaná jen prostými mozky emigračnich mas. Odstranit ministerství nelze. Je vsaj", také nemožné vyhnout se j í z d ě autobusem. Je však možné být bez autobusu,fr.onty na maso e t c . alespoň na c h v í l i , je přes všechny nesnáze alespoň na chvíli možné s t á t před zástupem, mluvit k l i d u , lide lépe noá na schůzi? ETa jakékoliv. Snadno 3i odmyslíme, že nejsme v budově pražské bursy, ale v pubu, kde číšník vymáhá nájemné. Jo lhostejné, o čem se jedná, je lhostejné, diskutuje—li se o vině č i nevině, naopak, tyto činnosti jsou pro revokaci ministerského pocitu j e š t ě vhodnější. Programem může být leccos ~ jsou programy, které mluví o budoucím r á j i , jsou programy, které nemluví o ničem /snad!, vlivem budhismu/ a j i n é , které mluví o tom, 00 nemělo b ý t i . Tato forma zdá se n e j p ř i j a t e l n ě j š í , neklame l i d , j e beze sporu n e j t r v a l e j š í . JTeboí, že jsme to neměli na Bílé hoře prohrát p l a t í i po -fcSetíb. stech letech, zatím 00 jal^ýkoliv program, k t e r ý směřuje do budoucnosti bude muset být s t e j n ě včas předělán, V roce 1943 nesouhlasil kdosi n cestou Br. Benoše a.o ifcskvy, v y t v o ř i l tedy zoela logicky se svými spolupracovníky stranu či h n u t í , které t v r d i l o , že j e nutno do Ifoskvy nejezdit, lír Benoš do Hoskvy j e l , h n u t í , které něco chtělo nebo nechtělo pro futuro, pramenilo se v h n u t í , které něco nechtělo in perfecto. Jeho členové poutáni po padecát l e t názorenij žé BT Beneš neměl j e t v r . 1943 do uoskvy, obdobně že v roce 1945 neměla být zakázána agrární strana a neměl být podepsán 1'ošický program, zvolí s i na své jednapadesáté výroč ní schůzi předsedu, který s hrdostí prohlásí, že u3 v roco 1943 bylo otcům známo, Se Dr Beneš a t d , na kterémžto programu stranit trvá d á l e . Ha schůzích je nemocný opět na chvíli bez rozporu, jeho já se vyžívá v harmonické jednotě. Oddal-li se pacient intrikám, zakládání s t r a n , osočování, volbám nečiní tak pro věci samé /'nekřivděme mu, mějme vyšší pohled;', aby někoho v o l i l , aby v y t v o ř i l stranu, proto aby nenáviděl, chtěl moc neb" peníze, ale proto, aby u t e k l ze svého n e š t ě s t í , aby ž i l — neboí jeho život je i on-ministr, on—posla nec. Zalíbila se nám anekdota o dvou židech, k t e ř í s i na opuštěném ostrově vy měňovali vzájemně prázdnou bodnu tak dlouho, až oba zbohatli. Právě tak naši ne mocní si vyměňují moc a funkce, ne aby j i c h nabyli / t o je celkem těžko předsta v i t e l n é - obě e n t i t y mají t o t i ž poněkud iiiiaiaterielní ráz/, aoy se však aktem směny uzdravovali. Jsou léky, které působí jen pokud jich užíváme. Tento lék je jedním z nich. A proto ho musíme užívat bez p ř e s t á n í , proto voláme; "Více stran, více dis':uno, více voleb a funkcí, více schůzí - je nás hodně a naše nemoc je těžká." ' — v—
20
S jr U T E u :;; o S ',"
1/6-7
Sento Slá.;i3l" představuj© v l a s t n ě úvod k ná-letové skizo soudobých sociálních problémů. Bro p ř í š t í pokračováni v uvedeném théíiatu clioi uvésti základ n í z ř e t e l © sociálííího řešení li světové š í ř i problém, který j i ž de faoto překročil s t á t n í irámce a může "být jako úkol řešen jedině v světové š í ř i , V podstatě jde o otázky, jako j e a/ výživa se zřetele:,! k přírůstku obyvatel země, t/' zabezpečení práce pro takto rozmno žené obyvatelstvo, o/ otázka základních surovin /v támS smyslily' "ňro t ř e t í pokračováni sndm připravená poznámky o zhodnocení, impulsu lidsko činnosti s hlediska, socia lismu. 2e všech z a m , kde s o c i a l i s t é starého ražení .iiěli možnost aplikovat své programové zásady v praxi, docházejí velmi nsuttšsná zprávy o,vývoji právě v socialisovaných hospodářsl;ýeh sektorech. Pokud se jedná jen o hospodářské ne bo finanční obtíže, j s j i s t o jen spravedlivé p ř i č í s t i nemalou jejich část na uSet poválečné hospodářské situace v celés. s v ě t ě . Je nesnadné oddělit z toho, co jde na učet chybného socialistického oxperiontbvání. a oo zavinují nesnáze současno světové k r i s e v poválečné; i: hospodářství. sioménS najdeme příklady, které jsou vážným upozorněním, že z mar3±s:;u od.vozené progranaové zásady zolaleka nejsiou oním léčebným prostředkem sociální k r i s e moderního věloi, za jaký jsou vydávány, í^piokýn je vývoj v Anglii, k-de v l a s t n ě d.ělnictvo se stává, s t á l e lhostejnějším k ú s i l í a k opatřením dělnické / s o c i a l i s t i c k é / vlády, ba stávkami, odporem k práci a s l a bými výkony někdy torpeduje nový hospodářský a sociální řád, uskutečňovaný vládou Labour Party, Stručně shrnuto, dělníka všudo p ř e s t á v a j í zajímat s o c i a l i s a č n í ezperien~ ty, které nejen nezvyšují průkazně jeho -životní standart, ale naopak, jsou používá ny za argument, aby praooval více nebo ž i l skroraněji. Stejně vyčichlá;'au připadá p ř i t a ž l i v o s t s l i b ů , vztahujícíoh se k leptíímu životu, někdy v mlhavé budoucnosti, Tírastiaky se jeví toto stanovisko dělnictva v zemích aa "železnou oponou1', kde vesměs poklesly pracovní výkony i k v a l i t a výrobku hluboko pod p r t o ď . J e š t ě pov á ž l i v č j a í je ovšem slyšet nespokojené hlasy socialistických vůdců dělnictva v taA~ ková Anglii, hlasy, e t š ž u j i c i s i na nepochopení v dělnictvu a na úpadek pracovní morálky i výkonu v zestátněném průmyslu. Sebudeme prozatím zkoumat, kde leží více viny, zda v systému samém nebo v přebujelých veřejných aparátech, netečných k vořojnému /socialisovanému/ majetIcu, č i dokonce v dělnictvu samém, t . j . v poklesu jeho pracovní morálky, 7atím s t a č í nepopiratelný fakt, že t o , co p ř i n á š í socialismus staré školy, nese s sebou u r č i t á defektní zjevy trvale shodného charakteru, zjevy, jež olupují socialistické z ř í z e n í o ovoce, jež zde byle cílem - t . j , o výsledek, p ř i němž vyšší produkce a vyšší životní standart při moiaší námaze byly hlavními lákadly. Spoěívá-li chyba v psychologickém směru, nebo v p r e á s á o h systému, nebo ve správě, nemění nic na skutečnosti, Se někde chyba vskutku j e s t , a to taková, že j e j í výsledky jsou v roz poru se závěry propagované doktríny. Zkušenosti "v Anglii jsou důležitým svědectvím z rušných- závažných důvo dů. Anglie s i šachovala ze všech zemi livropy nejvíce discipliny a nejvíce onoho uvědomění, které j e předpokladem národní i s t á t n í soudržnosti a občanské solida rit}''. S o c i a l i s t i č t í vůdcové Anglie vykazují též nejmenší procento d.emagogft a po chybných proroků, jichž typ j e častým a smutně známým zjevem socialistických stran na pevnině. Tedy morální předpoklady, jež jsou existenční basi jakéhokoliv socia lismu jsou v Anglii nejlepší - a přece to nejde, Angličané bojovali za války hero-» ický bnj, ač jim byly slíbeny v jeho průběhu jen "pot, slzy a krev" - není tedy na riístš předpokládat, že j e j i c h obětavost pro velký c í l přes noc zmizela. Svádět vinu jenom na dělniotvo, č i dávat této k r i s l jméno jako"pokles praoovní morálky"
1/5 -7
XV
r
í BÍ3'lrO £>'•'?
noivysvětlujo nic a vnfs spiCo jos^ě k chybnónu závěru. Je to zamlčování k r i s e systému, prováděla toliko jiný- způsob
pracovat - ř í k á v a l i k a p i í a l i s t é a-Mrv-Saasíěfitiiíil^fLknr.il^l^iá 1: nám z dneiSních' k">. íXKtt-alistxcCíáJii v i d c ů . Ve "Vzpouře -andělů" popisuje Aiitol ]j!ranoě-t jak Lucifer po vítězném zápa se a Bohem zasedl ne. trůn to3aoto_a tu náhle s h l e d a l , ".o nar5.Se na-j/OSrfo místě jednat, jinak, noí jak jaďnal,C>8íh, - Zdá sa, 2e někteří zagtánoi aarzistiokýeh ďoktrin dogli po porážce k a ý í t a l i s t ů k občjfbn&ou závěru — oySem, gs neprávám. Svět nepotřobuje t h e o r i í , k t e r é ca neosvědoují a první ze všech přicházejí k t o muto poznáni dělnická v r s t v y . Ero ně vyhlíží paradoxně, mají-ii v socialistickém systému pracovat více a p ř i větším odříkaní, než v syst^mi IsspitaliDtiokéa,. S o c i a l i s t é marxistického raženi koneěně dosáhli looíoie moci nad státeM, avšak úspěch v j e j i c h nejvlastnějším c í l i jim byl odepřen, Znamená to snad, lže sociální pokrok jo nedostižnou i l u a í ? z a j i s t é n i k o l i . Za t á ž naiino.. p ř i z n a t , 2e s o c i a l i s mus s t a r é Školy -výrÁza.! v některých směrech nepochybné úspěchy / sociální, p o j i š t ě n í a-pod./.— dokonce i jeho neúspěchy mohou b ý t i oeňnýn poznatkem, Pokud ovíšam hiidou dozniinj- jako neuEpěchyř Teniklé z nesprávných praaiBj t c ;jo polaid nebi-idou sváděny ne. nějair.-S jin<1 imaginární p í í č i n y , iíSkosia ae ovasia mažo zdáti závor o nařiprávn^řoh prazis:".oh / t . j . vftboc o gylnosti dplrtrinj" / predoasnýíi, I kdy;"; hude u r ě i t á 5ást intar-jsovaných naiaít a t i předĎasnost iá.o^řch záv&rfl, není io zť-.s^í£'js. jeátC důvcd s pro5 "by ae neuspě~ ehy zaetaralýoh dolrtrin tiamšly s t á t i přofcštKE:'disku.se a. zJ;ftumání s novyoh. \íalů. 'Jeamíme nikdj1' p i l p u s t i t tvožH;ni nodotizm-vlelicc^oh dogmat, ohťfio-li. vlhso o nSjakéu pokro],iu hovořit./íJení vůheo řadaiho důvo.:*u? rsroo. bj^chori :.iěli mít zbožnou hx-ůzu před Ia>itikou socialistick/cli t e o r i í a do-rfcrin, a i " marxistického s ěi j i ného p&rodu. ITaopak, jorioy ^^zkostlivo deck-Sovaná neaaviRlost ducha-.aflSs nás v y v t s t i z jiompliko^-ansho labyrintu iprohloiaiS. naai dóůy, Zůstává Tjez v;;fsnai\iu., na™ ave— l i partajní s o c i a l i s t a r e a k c i ě n á ř a j svobodně ii^slícího SIOVSIE,, Socialisraio pi>ooo nemřiBe "býti pilám sáni o soho, jo t o l i k o prostředkemj a s i tak, jako jo jíra hygiena, v8da 3 s t á t , a jiné a j i n é . Jednou' se .nákladních obtíSi situace na toiato 'poli jest,' že. marxistické a ideově spřízněné atrany vyvlaotnily• s e c i a l i s c u s nrx> sebe a denunoují dSlniotvu jaleo polcrytookého reakoionáře IsaBdeh*, kdo.se lokouši o k r i t i l a i j c ;jiah, ze,atarálých dokfcrin. Socialisto Etaré Školy považují sODialisinus téměř výhradně za věc děkxlotva, nebo t.zrv, p r o l e t a r i á t u , vylučujíou a p r i o r i Icaždýhlas, k t e r ý posu zuje otázku z jiného ubp.u, ntíbo j ^ o s t ě z beztřldniho stanovisl-"-, CPoto s e k t á ř s t v í vedlo k u s t r n u t í a jotlos-tran-oati dok-tčin a v t i s k l o sociálním snahám zabarvení t ř í d n í deaá^rogie, Seúspěehy a scestná ffieperimenty zdislsr-oditovaljí- téměř s o c i a l i s mus jako snahu, k t e r á s i c e má u|ílechti'Iy i d e a l i s t i c k ý záidad, a l e k ró-Z socia l i s t é p ř k i í s i l i nemálo utopisti&kýoh., no*-li ěasto ěarlatánsl-ých prvku. Konšervat i v n í vrstvy t ě g í z neúspěch"! s o o i a l i s t u jen proixigaění m a t e r i á l , zkreslujíce problém do s t e j n ě falešných proporoí, stojně jako to Siní ^ o p a g á t o ř i třídního sooialis:aa, nealuvš u2 vůbec b real^oi, jaloíU vyvolávají excesy komnnistlokého sooialisrM.. (?a.k s s jen zřídka setkáváme s názorem, jenE by nebyl provážen t ř í d ními předsudky a třidnim sobocir^ia, a í s t é , Si oné s t r a n y . Tento zmatek bylo by uz na oase o d s t r a n i t , s t o j í nás všechny p ř í l i S ;moqhA z t r á t , k t e ré s i na dlou ho nerirS.Seme dovolit,, prót^Eo vod.ou posléze 1: chaosu a nebezpečným upačttcovým
22
S i£ V T S C ir o s o?
I/6-7
sjevům, nacismus byl jednou ukťzkou těchto -vfslečCA a to se všemi průvodními z j e vy, včetně války. ;.:o.-nunis-jM3 j e jinou a t " no JSTE*.- s výčtem ježíte h o t o v i . J e s t l i ž e jsme jednou d o š l i k rcáýéřu, %&,kapitalistó b y l i nescho-jni a tal:6 neo orávněm. uršovis^. s o c i á l n í Etnsktifru s t á t ů Vpr.^otoSs! byli. vedeni třít".-nim egoismeín/, nevyplývá a toho vůbec, že j e k tórou oprávněn a uzyu.fi ob en t . z v , prolotarifet. jako c áLiokraté mSli bychom í.íÍT4 odvahu p p í t f w i t i se p r o t i v ý l u č nosti, jakékoli kasty^ »5 Jjořoní nebe? doicaú., i když "ja-dneis v nióde pochlobovat ir^av. proletáriálju, anebo přiznávat :nu právo na ř í z e n i aoučasliých d ě j i n , Rrolet a r i á t byl ne jvíce "oaia-ejg: a sociálně degradován právě tam, lade pomohl v y h l a d i t všechny o s t a t n í t ř í d y a vwalctioky zůs-Éal 'jediným vítězem. I^šlenka, že p r o l e t a r l á t u bude pomoženo sliitečně teprve tehdy, až do sáhne absolutní, moci ve o t á t ě , j e jednou ze s'6estných premis marxismu. 7 době, M y se v y n o ř i l a , byl pojfsrá s t á t u a a o c i ve s t á t ě hodnocen noobyčejně vysoko. lv""íd s t o l e t y v IJaxxbvých dobách požíval p t á t nosníma úcty a rstátní a p a r á t
nout, což.oiiad právě vedlo k onomu závěru. Od t é doby so vsál; názory na s t á t a schopnost byrokracie důkladně amšnily. S l o ž i t o s t úkolů r. změněná podmínky vedly k.torau, jala Nejubožejě p r o l e t a r i á t p o t ř e l všechny o s t a t n í eložky a do;.xj;uohl do se; la. v l a s t n í / p r o l c t á ř ské/ správě ./V USA naproti tomu. je s t á t n í sgráva namnoze považována za nutné z l o . Cím méně se o ní v í , tím je shledávána s n e s i t e l n ě j š í . / SJéměř všRobeoně j ^ byrokracie považována za neschopnou a úkolům doby nedorostlou vrstvu a bohužel, j e to namnoze pravda, a í už jsou p ř í č i n y jakékoliv, V socialistickém s t á t ě marxistického vzoru j e vsak přidělen;'* byrokra c i i hejduleží-SěJBÍ úloha a také veS?cea?á moo. Ani tomu neuiůžs jinak b ý t , líehledo k p r o l e t a r i á t u , byrokracie zde má ze sebe vyd.at /miaio řeStmí běžných úkolů/ onu veškerou i n i c i a t i v a , vynalézavost, důvtip a j i n á , co j e v j i n é soustavě společným výsledkem ú s i l í všech t ř í d a soutěživost:/ j e d n o t l i v c ů . V Marxistické představě s t á t u j e u byrokracie předpokládáno především ono hravé zvládnutí s t á t n í c h problému, jakého byla v í c e móně schopna před otó l e t y . Ka n e š t ě s t í tyto problémy daleko p ř e r o s t l y potenci t é t o t:.'ády /byrokracis/, ba l z e ř í c i , že p ř e r o s t l y po t e n c i k t e r é k o l i myslitolné t ř í d y o sobě. Dnes Iz , rurjochybnč zvládnout těžká a mnohostranné úkoly doby t o l i k o vzájomňou s p o l u ž á c i a poredou jiesi všemi s l o ž kami, jak dnes j e š t ě v o svobodných státsoh a s i s t u j í , jakožto výsleftok p ř i r o z e ného a nenásilného vývoje - n i k o l i tedy jako torso nějakého násilného zásahu výběrem a vylučováním / l i k v i d a c í / , j a k so objevuje v socialistických s t á t e c h . sto l e t y v dobách iárxových , t . j . , ž« oji-ok-:aoie s t a č í nahradit v proletařskesn s t á t ě i n i c i a t i v n í a j i n é funkce likvidovaných t ř í d / , t a jo dnes z a s t a r a l á a ne odpovídá ani zdaleka skutečnostem a -potřebám naší doby. J e j í p ř e v z e t í s d o k t r í nou, a j e j í aplikace v' soudobém ž i v o t ě nutn£ musí v é s t i k poruohám, i kčlýby idea proletářského s t á t u byla oprávněná a p ř i ja-fcélná.-. Těrní následovníci Ijara-ových sásaSy poi-ud. nelhou sami sobě,, jsou pochopi.telně zklamáni výsledky s o c i a l i s a c e a v druhé řadě té2 neteěností ďělnictva k experimentu, o jehož uskutečněni bojovali d ě s í tisy l e t , - Množí ,oe k ř i t i l s y i z řad zapřísáhlých s o c i a l i s t ů s t a r é Stoly, áčkoli j e š t ě se nedošlo /alespoň x ne v těchto kruzích/ k závěru, že t y t o doktriny zavedly socialismus do slepé u l i č k y , č i p ř i nejmenším na r o z c e s t í . Po kud n ě k t e ř í j e š t ě obhajugí starou doktrínu, č i n í tak z nedostatku odvahy doznat svůj neúspěch, nebo prostě z pohodlí p a r t a j n í k a , jenž se vlastnímu o í l i s o c i a l i s mu dávno o d c i z i l a k t e r ý se s t a r á už jen o udržení p o l i t i c k é mocí ve s t á t ě . Tento mechanický pud po moci vyplývá z d a l š í /'stejně falešné/ n e r s i s t i c k é hypothesy, že s o c i á l n í pokrok j e závislý na dobytí moci nad. státem s o c i a l i s t y . Tato
T/6-7
S IC u -ÍP E C :í O S I
23
y p o t h o s a , p r i m i t i v n í v e c v é z á k l a d n í k o n c e p c i ř í z e n í s t á t u , __ j e mimo j i n é • p r o t i d . e m o l c r a t i c k á a z t é h o ž důvodu o d s o u z e n í a z a v r ž e n í h o d n á . J e t o t i ž z a l o ž e n a ' n a n á z o r u , že j e - l i k d i c ] » c i o i s t á t n í moc / k o n c e n t r o v a n á v n t o ^ j e d n é třídy/', s t a č í j e n v y d a t rozkazy a donucovací o p a t ř e n í , aby společensko k o l e k t i v d o s p ě l ?: "blahobytu a ú s p ě c h u . Vývoj u d á l o s t í v A n g l i i j o j e d n í m z významných mement h l u b o k é b l í ž í c í EG k r i s e s o c i a l i s m u , k t e r ý s i b u d e m u s e t n a p ř i S t ě r a z i t nové c e s t y , c h e — l i s p l n i t p r a k t i c k é ú k o l y , k t e r é lio-.5eia.ji, roísto aby v y č e r p á v a l své š i l y a č a s n a z a s t a r a l ý c h d o k t r í n á c h , Jíkao důvodů m r a v n í c h j s o u i d ů v o d y r o z u m o v é , p r o k t e r é s i m u s í s o u č a s n é l i d s t v o p ř á t , a b y těrato ú k o l ů m b y l o u č i n ě n o z a d o s t . S o c i a l i s mus s e m s i s t á t v S s o b e c n ě u z n á v a n o u n u t n o s t í ' , m u š í b ý t v p r a v d ě s o c i á l n í _ h y g i e nou a n i k o l i t ř í d n í a v a n t u r o u . E r a k t i c k ý s o c i a l i s m u s K U S í p ř q s t a t s e s v ý m __ p o l i t i c k o - m o o o n s k y M n á r o k y a musí s e s t á t i v ě d o u , j a k o j e - v ě d o u h n p ř . p r á v » , n á r o d n í h o s p o d á ř s t v í a j . l i i s í o p u s t i t své a r c h a i c k é p ř e d s t a v y o t ř í d á c h a ž t ř í d n o e t i v y v o z e n é z á v ě r y ,. Takové h a r a b u r d í s e Bnad h o d í do• k v ě t n a t ý c h • f r á z í t r i b u n o vřýýcc h ř e č nníížkůů. , n i k o l i vvš a k do rnyglenkové l a b o r a t o ř e , v e k t e r á iaá __ b ý t i bez--vágněo á b e s h y s t e r ii ee vvyynňaal le z e n a s o u s t a v a , od n í ž b u d e z á v i s e t i • p ř í s t i r»íi..ch,".p^-iix,'.:'" ú p a d e k n a ň * Sií éérr y i. Arko EDSKUCfT H H I H HDENOOT. iíotto
Z t r a t i l i j£i:,-;u v í r u . v c e s t a j o j í ÚĎi-iiiOst v :";ivotěo S t á t t r v á ú a S r n o I:. p o č t u l i d í , k t e r ý m v podvodu n e b r á n i j e n r . t r a c h , i\ohn E u s k i h
• Tjtato ISiis L a e t ,
Tyto dva c i t á t y ::i ÚVOJ.H k e k n i z e , ji.*; a u t o r p o v a ž o v a l z a s v é , n e j l e p S i d í l o , saaiy o s o b e s t a č í , a b y J o b ů E u s k i r i , - a n g l i c k ý p r á v n í k , n á r o d o h o s p o d á ř a u m ě l e c n e b y l . p o p u l á r n í u k o s i u n i s t ů . Zdá s e vSak, ; že i n a š i n e k o m u n i s t i e t x T)olitiI-3>vé a nářodohos-oodáíi n e v ě n o v a l i j e h o 'wyŠLerkám žádnou p o z o r n o s t i J a k j i n a k j o m o ž n é , že z p á t e č n i o k á aIhOTědocká z á k l a d n a k o m u n i s t i c k é ekonomiky b y l a k r i t i z o v á n a j o n " 00 do p o u ž i t í , když' i j q a u h l e d i s k a n á r o d o h o s p o d á ř s k é t h e o r i e b y l a v e l a pochybná? V a d i l o s n a d , ž e R a s k i n o v a k n i h a / a o s t a t n í d í l a s t e j n é h o zaměření/," j e ž p o p í r á t r a d i č n í f o r m á l n í p o j e t í národního hospodáře;tvx, v y š l a v š e d e s á t ý c h l e t e c h m i n u l é ) ^ s t o l e t í ? JSPU v š a k j e h o n á z o r y d n e s méně p l a t n é ? Tvodcríi k p o s l e d n í a n e j v ý z n a m n ě j š í s t a t i k n i h y BuSkLri n a p s a l ; " T y t o po^jmy / H o d n o t a , B o h a t s t v í , Co:aa a Výroba/ j e š t ě n e b y l y definována 1 -, takž©, v e ř e j nořit j i m n « r o z u m í , " k a ý b y t o b y l n a p s a l do úvodnílca n ě k t e r é h o č e s k o s l e t e n s k é h o l i e t u v l e t e c h I945-4C, nenašlo b y se n i c č a s o v ě j š í h * . "7/hat i ; : V a l u e ? " j e p r v . i í o t á z k a , ' k t o r o u s i fiaokin k l á d o v p o s l e d n í m e a s a y í n a d e p s a n é u "Ad V a l o r e m " . Valorem j e 4»pád od v a l o r , p o d s t a t n é h o jména p ř í b u z n é h o s e . s l o v e s e m vak-are - ' . b ý t i . z . ( l r á v , S i l e n - s i l e n á p l a t n ý v ž i v o t ě / l i d é / a p r « ž i v o t / v ě c i / ' , S k u t e č n é h o d n o t n á v ě c p r o s p í v á ž i v o t u . T o , co č i n í š i v » t méně plným, z t r á c í ú m ě r n é ^ hodnotě/. Snaha p o c h o p i t a r o z v i n o u t ě i v o t j e S i n m o r á l n í a h o d n o t a t u d í ž z á v i s í n a ú v a h á c h m o r á l n í c h - ?t© na k v a n t i t S . AÍ d ě l á r i c o k o l i , p l n á h o d n o t a v ě c i j o . n e B n ě n i t s l n á ^ z á l e ž í v š a k n a p o u ž i t í . J o p r o t o z a p o t ř e b í n a h r a d i t d o s a v a d n í n á r o d o h o s p o d á ř s k o u a l c h y m i i s/oitečnou c h e m i í , v ě d o u u k a z u j í c í , j a k p o u ž í v a t v ě c í , aby v o d l y k ž i v o t u , ^ p o h r d a t v ě c m i z k á z y , a u č í c í , co t r v á a co j e m a r n o s t , v ě č n á p r á z d n o t a , iatrhání, s m r t . Co t e d y znamená b ý t i b o h a t ? J e t o , j a k t i č t í teoretikové "míti"souhrn užitečných vScí"? 11 " m í t i . Ve v r a k u l o d i C a l i f o r n i a b y l n a l e z e n miž z l a t o anebo !?,Xato mělo j e j ? STení s n a d n u t n o j í t i
t v r d í j . Š . í í i l l a d n e š n í roarxiaKu3lJ.n r o z e b í r á n e j p r v e pojem s opaskesn plným z l a t a . 1X1 do e x t r é E u l , abyohoni s i u v ě d o m í -
H
3 K TI T S C H O S í
1/6-7
l i j že n e s t a č í m í t i , nýbrž moci ufilvati, 5>-1;'.Lí. ťi"l:\ vflrř; tiživtvbi, ixxvói t o ř 3o •feStíiSo v ě c í l z e i . z n e u ž í v a t i i, • Užitečná věc musí. rovněž být v rukou schopných užívat dobře, národní h o s p o d á ř s t v í n e n í věna o hromadění nebo jenom r o z d í l e n í ; jejím předmětem j e dát opravnou věc do správných, rukou. Je to o b t í věda z á v i s e j í c í na nSčom více tvíil aa matematice. 1
Dalším pojmem je oona, t . j . penězi,vyjádřená hodnota výměrsr s t a t k u . Pojen "výměna" sám vylučuje" pojom Zisk,, k t e r ý odměňuje pouze p r á c i . 23.sk je vý sledek budování, výroby á t v o ř e n í . Zisk m i pouhé výměně j e plus získané na dru hých a proto jo spojen s rovnocenným minus někdo j i n d e . Je tedy nutno, aby p ř i hospodářských jednáních "byl z i s k na obou. stranách ne"bo alespoň žádná z t r á t a . Hospodářské snažoní má. za udal uspokojitwjLi-dské požadavky, jež jsou dvojíš to co potřobuji.BiQ a tooó s i přejeme. Z toho, co cheemo, jsou v ě t š i n o u t ř i č t v r t i n y ovlivn&ny vidinami, touhami, nadějemi a náklonnostaú. ponejvíce romantickými, íívahy o ceně jsou nevyhnutelně spojeny B metafýsikou. Otázku,-. "Kolik to s t o j í " musí "být doplněna slovy "práce, abychom toho d o s á h l i " , ÍSutno s i yáaiV. uvědomit, oo jo prácej hlavno produktivní práce, Eráce jo zapas lidského života s jolio opakem. Tento, zápas probíhá na vyšší oi n i ž š í p l o S i n ě , í . « H í nimiž JEfou.jeft r'vě pojítka; se práce jo doTíťá ; Spat ná práce jo podvod, "epráce^' a JOJííHvýsledkem jo d í l o . Adjektiva konstruktivní oi destruktivní o práci pro Éuslina značí p o s i t i v n í - vedoucí k životu /nejposit i v n ě j š i formou jí; řoBoní a výchova d ě t í / a negativní / n e j n e g a t i v n ě j š í je n i č e ni lidského života, vrašda a duchovní šikrceiií/, ,/iíracovali jsme tedy od roku 1945 konetru-ktivně? pozn, pir-"./ Prosperita néroda je úměrná množství práce'vynalože né na získání a použití životadárných v ě c í . Bej jen moudrá výroba, a l e hlavně mou drá d i s t r i b u c e a apotřoka. Spotřeba je oílom a korunou všeho - nikoM výroba, 13a dvacet l i ů í , k t e ř í dovodou penise v y d ě l a t , s t ě ž í připadá jeden, který jioh umí dobře p o u ž í t . Životní otázlai pro jednotlivce a národy není "Eolik u d ě l a t 1 ' • nýbrž "Jak použít"'. Ptejme se ne "Kolik máte pluhů?" nýbrž "Kde jsou vaše bráz dy? Co B nich.vzejde pro život a jeho ochranu?" J e s t l i ž e n i c , pak j e produkce h o r š í než JnsSinnoet, účelem produkce j e Epotřoba a účelem s p o t ř e b y je ž i v o t , nejbohatší je země s největším'počtem l i d i schopných l á s k y / r a d o s t i a obdivu. Jen matariolní p o j e t í .člověkíi ho oiaoaujo jako z v í ř a t a zájmem druhých, množstvím potravy a válkou. Člověk je vsál: něoo víoe a jedinou jeho h r a n i c í je láska a od— váha. Samozřejmě i iy mají hranice, avšak kde? Toto j e jediné op.ezoní člověka a, jeho cílem j e Š t ě s t í 1 i d s t v a: k těsnu je však možno dospět jen ú s i l í m l i d s t v a v jednotlivoíoh - ne v.masách. "Anglie", ř í k á 2a skin, - "potřebu j,e dnes l i d í , k t e ř í "by u k á a á l i s že radost j e s l u č i t e l n á s v y t r v a l o s t í , skromnosti a ná mahou, l i d í , k t e ř í ruchajíoo Mohu rozhodnutí o tom, zda budou slaveni, snaží se sami pouae hlodat prostou radost místo velkého b o h a t s t v í , hlubší Stě s t í místo vyššího XJ°staV'íná., v:>'výboji pokoušející především s e b e . . . . Lidi cenící s i snahu o mír,' nikoliv s m i ř u j í c í spory, nýbrž t v o ř í c í mír. Kdo chce umět t v o ř i t mír, mu s í ho n/gprve získat ve svám s r d c i . Te-xto zisk vsak není výsledek toho, čemu se dnes ř í k á výroba a obchod." Snad -to něli.o nazve neuEůaitečrátvlnýa idealittaenu Zvolil s i vsak někdy některý s t á t č i strana nebo Politi?:: t o t o Měřítko za svou základnu? A hlavně s Jai,: dalece ovliv?.ovu}y podobné úvahy čg#ko$iloyain,s; é; :E>°li.»iky, °
1/6-7
SKUTEČNOST
25
OTJSTJtftígA. V minulém č í s l o í&uteěíipsti 'byla uveřejněna hospodářská studie/kdo jim vládne, Sk.3>-5/^/ s n a ž í c í no o " v y t v o ř a n l přodpo1 ir-dft pro správný rozbor s v ě t o vé s i t u a c e - a pochopení úkolů dělnické t ř í d y a stanovení s t r a t e g i e -třídního •bo j e " , úkoly, k t e r é nehledá ani redakce tohoto čaao- V" poznámce vsak "bylo uvedeno že cítíme potřebu diskuse o těchto -thiajatoch. pisu— Autor článku s i p o l o ž i l dva :arómiey, jojichíj správnost považujeme za problematickou,Především, že k r i t e r i e m s o c i á l n í t ř í d y je j e j í poměr Jí výrobním prostředkům,Za drahá , že veškerá hodnota vyrobených s t a t k ů pramení j e n z l i d s k é práce / t . zv. objektivní t h e o r i e hodnoty/. Celý výklad, z v l á š t ě však jeho theor e t i c k á č á s t , jo iogioVjfei rozvedeními těchto premis, stavbou nsr dvou základních a t o m e c h marxismu- jedni j e j i c h d i s k u s i považují za.zbytečnou, d r u z í , t . j . marxisté,vědomě i podvědomě j i ani n e p ř i p o u š t ě j í . S n a d jo pravdou, že s o c i o l o g i e dosud nonagla přesné definice s o c i á l n í t ř í d y , KB nenašla s konečnou plat.-' n o s t í ani j e j i c h gonus proximas /spološens-t*rí ,skiipiha l i d í atd",-/ ani j e j í cha r a k t e r specifický / stejného zaměstnání,příjmií,ideologie a t d . / , jo však t^kvř k a empirioky dolézat e l n é , 2o ani právní poměr k výrobním prostředkům., t . j . j e j i c h . v l a s t n ě n í Si n e v l a s t n ě n í / co2 autor spráimě rozpoznal a ukázal t a k na absurdnost jedné stránky marxistické koncepce/, ani vztah faktioký nejsou zda l e k a jediným k r i t e r i e m p ř í s l u š e n s t v í k u r č i t é t ř í d ě , / Třídu t v o ř í mnohem v í c e vědomí t ř í d n í , ooa s i s,.iiii komunisté uvědomili jSnaSíce se zdůrazňovat dělníkům j e j i c h hitrtoric?.:é p o s l á n í , onasic.o- se jim v i i t í p i t t ř í d n í " vědomí" / —krávě t a k názor, že práce j Q jediným, pramenem h o s p o d i ř o í \ £ > hodnoty jo absolutně neslu č i t e l n ý s deru.í hospodářskou slxiteěnoatíi hodnota v í n a ř k t e r é l e s í po t ř i roky ve s k l e p ě stoupá bea jediného doteku l i d s k é r u k y , s t r o j , k t e r ý nepracuje vinou své chybné konstrukce nebo vadne suroviny j e znehodnocený ač k jeho výrobe bylo p o t ř e b í právě t o l i k pracovních h o á í n , jako k výrobě s t r o j e bez t é t o chyby. Lzeovflam namítnout, že .se v tomto případě nejedná o objektivní hodnotu, a l e o hod— .notuuĚiticovou nebo směnnou — pak a l e celý pojem o b j e k t i v n í hodnoty j e prakticíiy zbytečný, výlučně speÍTilativní, s l o u ž í c í jen k podpoře t h e o r i o o nadhodnotě a v y k o ř i s ť o v á n í , k t e r á j e orcincí marxis^iu.lIaBývá--li se mí.;r:ití.smus vědeckým, č i n í t a k zřejmě p r o t o , že t u t o osenoi, k t o r á jo i jeho magnetem, považuje za logický důsledek zmíněných hospodářokřeh a s o c i á l n í c h a hospodářských s k u t e č n o s t i- / t ř í da a hodnota/. J e nepochybně logickým důsledkem ne vĚak s k u t e č n o s t í , a l e í í k c í sestrojených, obáváme s e , až a p o s t e r i o r i . Kritisujemo tady autora p r o t o , že se s n á š í o platný aávěr z noplatrrSvh předpokladů/ jinými slovy a esonciálněs nemarxista contra mariKiata — nodoinníváiue s e , Se. shoda je možná/, k r i t i s u j e m e však j o S t ě a jednoho důvodus r o z d ě l e n i ", vytvořené hodnoty " / přijímáme pro t e n t o o:.:amžik zásadu, 2o veškerá hodnota vyrobených, s t a t k u pramení z lidské práce / na v a r i a b i l n í k a p i t á l a nadhodnotu jo zcela a r b i t r e r n í . Autor správně pochopil, ao j e - l i nějaliá nadhodnota — p o d í l í se na-ní nejen p o d n i k a t e l , a l e i ř e d i t e l ne bo s t á t a naopak, že na " variabilním kapitálu 1 1 se aft£e občas p o d í l e t i kápi ta—• l i s t c í . Kde j e víSak iaoz?Odpovečl j e jak prakticky, t a k t h a o r e t i c k y nesmírně důle ž i t á — má přece u r č i t rosolonění mi s o c i á l n í tř-idy, Ji=—li ř e d i t e l s k ý p l a t 20.000 korun měsíčně, k o l i k z r.Sho j e podílem na skutečné hodnotě, k o l í k na nad hodnotě? Obáváme s e , HO ;rx>jem řaiír.cě' dotyčného ř e d i t e l e / nebo p o d n i k a t e l e / v čUuKŠa Vi«obíaji ypoojov., i . 4* iob* i í ú a i a t i v a nvbo neij»ioiiitíve. t filaoní n^W Jt». tiaexá., ni í . ú l c ^ i t o j t mno*i p i s u j s korespondenci, A abychorú tedy mohli r o a d ě l i t vyWoíemoa hodnotu na v a r i a b i l n í laapitál a nadhodnotu ř oddělit v y k o ř i s ť o v a t e l e od vy3::oriskovaných musíme vnést v celou ::,:alkulacr. i elementy v užilém slova smyslu nevs.Sitelné a n e m ě ř i t e l né - subjoktlvní»S těroi ovšem autorovo schoiaa a t h o o r i e objel-;tivní hod.noty na p o č í t á a nemůže p o č í t a t i - Ha druhé s t r a n ě vSalc bez nich celé sohema nevyřeSí ani otá,zlai, pro jejíí"; řeiiení bylo sestaveno, t , j , nové " o b j e k t i v n ě j š í " posnání kdo j e v l a s t n ě -iTykořisíovatolem a ícdo vykořisíovanjiia./ Je j a s n é , ~že i ne— produl-.tivní d ě l n í k spade- alspoň CástcrčiiS mezi podílnílcy na nadhodnotě, a že teé&r i on může bý;, občas v y l c o ř i s í o v a t e l o n / V t é t o ponnáiaoo neslo o n i c j i n é h o , než o poukaz na bludný kruh maiw
26"
S E n I. B D J O S I
I , 6-7
xisticfeéh.0 myšlení, ktorá se snaží po krachu neofioiolníoh komunistických -Hiaorií,v SSSB a lidových demokraciích obhájit svou o p r á v n ě n o s t poukazem na ne spravte výklad č i aplixaci marxismu. Uznáváme, že stalinismus je zcela něco, j i ného než^marxisHius / nemluvě o socialismu, ^ib. jal: mu roauraí západ/, to však marxísmuna platnosti- nijak n e p ř i d á v á * Ifeíiritisujame marxismus proto, ge jo ofi cielním h ě s i o m k o m u n i s t f t j ale proto, žo ho považujeme za chybný i p s o f a c t o . Je ho tragedie je snad. i důsledkem jeho zneužití a p o k ř i v e n é . a p l i k a c e , : jo však p ř e devším důsledkem n e s l u č i t e l n o s t i sociální zkušenosti a s k u t e č n o s t i s jeho prin cipy a. p ř e d p o k l a d y . Žádat na 'msrxisitJQphj' aby, tyto principy « 'oduznali", aby t o t i ž p ř e s t a l i hledat chyby jen v methodě,. je asi p ř í l i š mnoho - asi totéž jako žádat z a p ř e n í osobní, ví^y / a na čem jiném stojí iaarzistickeo postuláty? I— A přeo© je nutné p o c t i v ě myslícím lidem tento požadavek položit, ne z touhy bo~
3-HA JSEM T 0AtGr,t< P ř á l a bych s i , aby naše S k u t e č n o s t nehledala a neuka zovala jen.-na chyby, ale aby Všechny něho" a l e s p o ň vet" šina článkft hýla naplněna žasa n ě j a k o u n e d ě j í . Slovek ztrácí víru. a ohtiÍK práci, Myz stále jen vidí a č+e o' nedostatcích, chybách, -špatnostech, atd, Z v l á š t ě v časo>pise, který je ttš>5a pro l i d i , k t e ř í -ztratili v l a s t , do mov, č a s t o i rodirii, k t e ř í prošli toliká zklamáními a v i d ě l i už dost t ě c h n e š v a r ů , korupcí, falše,- z v l á š t ě takový č a s o p i s by i;>51 ukazovat .zase jednou-jiné stránky. Vady? toho. už,.ti lidé m3,j'i dost a p ř i š l i .sem li nám do svobodných zemí s novou n a d ě j í á : vírou, íleíjciíme jim j i brát, ale dávat.. Syslím, že už bychom m ě l i nechat toho debatování, jak, by io bývalo mohlo býti kdyby- ale sna žit se hledat a najít novou s p o l e č n o u cestu. vysoko nad krásným Montreux leží dva nádherné hotelové paláce, které kdysi sloužily jen těm n.jbohatším, Děhom válly byly přeměněny v utuloJ;. s a j a t c ů , k t e ř í býki dovezeni a německých k o n c e n t r a č n í c h t á b o r ů výšenou za- Němce, Po válce byly tyto hotely V tak bídném stavu, go byly odsouzeny ko zbouráni, ale n a š t ě s t í nakonec bylo rozhodnuto,žo budou dány k.disposici hnutí Bearraemerit líorál, které jo odkoupilo od státu. Jeho stoupenci musisli p ř i n é s t i vélke o b ě t i , aby mohla být tato koupě us?\utečněna, Mnozí prodávali své akcie, p o j i š t ě n í a vzdávali se svého komfortu, který se jim zdál na,jednou*,nepotřebný', když v i d ě l i , ž;c by mohli pomoci dobré v ě c i . Jejich o b ě t i nebyly marné. P o d a ř i l o se jim u t v o ř i t místo spolupráce l i d í , k t e ř í - c h t ě j í 'žít v lásce, SéstnoBti, d ů v ě ř e ,a n a d ě j i . J é to' v e l k á ' s v ě t o v á rodina,; která se sešla s' dobrou v ů l í hlodat a, najit cestu ffleai levicí'a pravicí, mesi oi-rlvémi, t ř í d a m i a. národnostmi. J-swí p í e s v ě d č e r t t , .že: s v ě t o v á laíisc. není mr^torielniho ale morálního původu, a'že je j í nutno v y l é č i t - n e . válkou, ale zase jen převahou duševní a morální síly, aby nedošlo k další k a t a s t r o f ě . Ze všech koutů., s v ě t a , b í l í , éornx, Sluti - Všechny' národnosti a,všechny t ř í d y , od b a n k é ř ů a p o l i t i k ů , u m ě l c ů , k n ě ž í , t o v S r n í l . ů áa pó: nejprostší d ě l n í k y jsou zde zastoupeny, A váiciii si vsaj osmě ; pomáhají - IsromS jednoho e l e k t r i k á ř e ne existuje zde žádni;', placená s í l a . Pan.ministr nebo arcibisíoip klepe s t e j n ě koberce nebo loupe brambory, když na n ě j p ř i j d e ř a d a , jako prostá služebná, která nejen že v ě n o v a l a všechny své úspory, ale p ř i š l á zdarma pracovat do této nádherné s v ě tové rodiny.
i / -6-T
S í U I í C F O S I !
27"
l i s í c d v ě s t ě ad j i c h s e š l e z 64 různých národů, p ř i j í ž d ě j í a odjíždějí-,noboí n e n í v í c e m í s t a pro v ě t š í množství — do svých v l a s t í a domovů, jako a p o š t o l o v ě t é t o krásné a nové i d e o l o g i e . ICéž by se podařilo Boarmement ííořál t o , o 00 se marně pokoušejí Spojoné Národy. Mluvila jsem a mladou švédskou žurnslistfcou., k t e r á imiS v y p r á v i l a s " P ř i j e l a jsein sani i t o r m e o v a t n ě k o l i k známých U d í přod dvěma jaSsíoi a j e š t ě t u jsem, jal; v i d í t e . Psala jsem s t á l o plno krásných v ě c í , a l e koneSnj jsem n a š l a m í s t o , kde se n e p í š í , a l e tiokutecriují. " Cernooh z A l ž í r u , m a l í ř , , prováděl mne výstavou svých obrazů a v jáho pohybech a očích jsem v i d ě l a nadšení a š t ě s t f z toho, HO n a s o l m í s t o , kde může malovat mužo a geny svého národa, do j e j i c h ž o5í u ž norauoí vkládal; srau.tofc z po n í ž e n í a s t r a c h u , a l e r a d o s t a hrdoDt l i d í rovnocenných, p o s v a l i ho sem l i d é , k t e ré- d ř í v e nenáviděl a odvděčujs se jim t í m , že u č í s v ů j národ ^jak n i k o l i v nonávist í , a l e j e d i n ě láskou j o možné n a j í t oestu z toho straSného chaosu:. Obědvala jsem mezi francouzskými d ě l n í k y , bývalými komunisty- a z a p ř í sáhlými n e p ř á t e l i všeho 00 00 zve 1'eapitalismara. 'Vyprávěli mi o zázraku, k t e r ý s t e j n ě jako na ně působil, na t i s í c e j e j i c h kamarádů ve Jiranoii a z v l á š t ě v P o r u ř í , £ y l a to d i v a d e l n í h r a skupiny Eearmonient H o r a l , k t e r á se nazývá ?• Uhegood Road"! Divadelní skupina c e s t u j e s t o u t o hrou už n ě k o l i k l o t po celém s v ě t ě , B r a j í pro s t u d e n t y na u n i v e r s i t á c h , pro dělníky a j e j i c h šéfy v továrnách, s t o j n ě v .Americe f Hěmooku, A n g l i i , I r a n c i l a A u s t r á l i i . Ukazují milionům l i d í dobré- -j&lo nevýhody n e n á v i s t í a výhody lá3ky a spolupráoo'. Smiřují ITěmce s S r a a o o u z i , dělníky s j e j i c h z a m ě s t n a v a t e l i , černochy s bělochy, k a t o l í k y s p r o t e s t a n t . " P ř i c h á z e j í 1: nám s novou i d o o l o g i í , s i l n ě j š í než j e t h e o r i o k a p i t a l i s m u a iaarzismu, s i d e o l o g i í , k t e rá nám ukazuje, že j e d i n ě dobrou v?.lí a láskou můžeme d o j í t fc dorozuměná'. Předsedkyně ženského s o c i a l i s t i c k é h o h n u t í ve J r a n o i i , I r o n e l a u r e , Icfrorá z a s v ě t i l a s v ů j ž i v o t b o j i o socialismus a b y l a z a p ř í s á h l o u n e p ř í t e l k y n í němec-kého národa, k t e r ý j í v z a l dva syny, umuěené-v koncentračním t á b o ř e , odmítla něko l i k r á t pozvání s o c i a l i s t i e k ý c h žen z Hěmecka, k t e r é j i zvaly k návštěvě a spolu— p r á o i , a pak p ř i j e l a na Caus. Po krátkém pobytu se p ř i z n a l a vo své přednášce ko své v e l k é n e n á v i s t i , k t e r á jakoby zázrakem zmizela z j e j í h o s r d c e , líejen Se nabíd l a ruku ke smíru, a l e p r o s i l a íia odpuštěni a děkovala Bohu, že j í v z a l n e n á v i s t a d a l l á s l o i . Odjela do Hěmeaka, lede u ž od t é doby u d ě l a l a v e l k ý k u s p r á c e . Poslouchala jsem.v dopolední přodnášoe r e k t o r a jedná německé u n i v e r s i t y , k t e r ý d o j a t ě "děkoval za u v í t á n í , k t e r é se d£>stalo jeho skupině s t u d e n t ů . " jsem překvapen, d o j a t a a í a s t o n . Vidím, že m i l u j e t e moji Icrásnou v l a s t . J o t o z v l á š t n í , oolý ž i v o t jsem pro n i praooval, a l e t e p r v e zde u v á s jsem se j i n a u č i l milovat," Eyla jsem pozvána na č a j , k t e r ý b y l podáván na počest a na rozlouSoní B t o u t o íšmookou d e l e g a c í . " Krávě iíěmaoku musíme věnovat 00 n e j v í c e péče TJ l á sky " , v y s v ě t l o v a l i mi moji průvodci, když v i d ě l i můj trochu udivený výraz , za k t e r ý jsem so pale a l e s t y d ě l a . 5 ř l a jsem d o j a t a sborem d í v e k , a hochů všooh růže ných n á r o d ů , z v l á š t ě Holanďanů, Angličanů a Irancouzů, k t e ř í z p í v a l i němeokou p í seň na rozloučenou so svými novými p ř á t e l i , A nakonec jsem b y l a pozvána k n á v š t ě v ě p r v n í mezinárodní uraversz-cy, k t e r á se t é ž jmenuje » La bonne r o u t ě >'. ^ y l a otevřena l e t o s na jaře,-má 350 studentů z, 2 5 t i různýoh národů. Mnoho z nich j e zde na v l a s t n í r i á k l a d , j i n í jsou', p o s í l á n i vládami, jako na. př» Indonosio zde má 6 studontů, P á k i s t á n posla-J- k vy š k o l e n í n ě k o l i k svýoh mladýoh nadějných' d ů s t o j n í k ů , "Bát!, zbraně vojákům, a n i ž bychom jim d a l i vyšSí morální výzbroj by znamenalo nebezpečí, že by s e t y zbraně mohly jednou o b r á t i t p r o t i domokraoii samotné. Vládci téměř jedné p ě t i n y -světa j s o u školeni a vyoh. ováváni v i d a o l ó g i ofcýoli oentreoh v MoskvěV Zdá s e nám, že Bápadní u n i v e r s i t y nedávají svým studentům dostatoěnou v ý z b r o j , aby mohli Balil; těmto nebezpečím, a p r o t o jsme b o j o v a l i pro z a l o ž e n í t é t o nové mezinárodní u n i v e r s i t y , y v / k l á d a j í mi p r o f o s o r i a s t u d o n t i . Dovídám s e , že 00 vyučuje t h e o r e t i o líy j e n v l e t n í c h m ě s í c í c h , l d X y 4 odborníci rrfenýoh národů p ř e d n á š e j í svým žá].ajm
- — —
< niimiii
'•' ' T /• -6-7 I • •'»!•• . ..-...— •... .-•-..••li • • III I1....II BO kterými ž i j í a p r a c u j í . Ostatní měsíoo se r o z j í ž d ě j í opět ve skupináoh^eo^ evými profesory do různých zorní, kcle se u č í dál a zároveň praktioky u p l a t ň u j í , comu so nauSili* Bení to tedy jen diskuse, psaní Slánku a plánování; opravdu prccují a svá plány r e a l i a u j í ' , Jean nadšena tou nyslonkou, Stu dopisy velkých l i d í ze všeoh koutů s v ě t a , Yšiohní projí sto jně. jako já-úspěch těmto novým l i dem, k t e ř í nám ul3.HUjí, ao nolae S í t a t v o ř i t , nenávistí, alo jedině láskou.
ze-
'
•
s K tr a? B o jr o s *p
Jarmila, T j I P O P I.S Y...
I. iiilí priatolia,
č í s l o 3 - 5 SLortečnosti p r e č í t a l som s velkým záujmom, •Jeho obsah - i ks3. nosúhlasím a -tondonoiou a obsahom všatkyoh Slánkov •- slilaB.al som v e l ; i podnětným, Kijalco ma nemyli k r i t i c k ý postoj k niektorýffl základným probléaiom nášho exilu a z v l á š t ě ni© k r i t i c k ý postoj k Hade slobodného Českoslo venska, týa utone j , že oprávněnost mnohých vašich poetrehov a tvrdeni uanávaM. Cítanie "Skutečnosti" prenioslo na myslou do dávno minulých dob aojko Student ského života aojaj Imladosti. Ered 40 rokmi zaujímala moja goneráoia voči .-.iW**^ *JJ.*VIW « W J w j , ^ H , U W . » 1 * ^W. ^ V * VJiJíJ-í. iI«UfcJ-Wi«. .a-tv naším "starým". právě iiak h r í t i o k ý postoj a neobávala SE, že tým poškodí národná naši záujmy, dávajúo zbraně ;•••;/?£o".: -j politiko,, s k i rou n " s t a ř í " bojovali. V iomt; generaSnoDi boji dostalo sa nám pravda od starých mnoho nelichotivých opitou, na naše publikaoie t i o ž bolo vyslovené anathema a predsa sa nám na konijoo podařilo presadií sa avo-jim mladým olánom do národného života a zápa.-^u. W
5
I my sme ovšem mali v tábore "síiarýcli" svojich dobroprajných obhájoov a podporovatolov. llaohí z nioh sa snad, shovievavo usmievali náSmu mladistvému nadšeniu, lebo i my srno t v r d i l i , že musíme uplno probudovaí našu národnú spo lečnost zo "splácej generáoie", neschopnéj a nosto^aoej na morslnyoh aákladooh, - Se .musíme prelomií hrádze, rozválaí modly a rozburaí logendy. I my srn© posiolal i "starýoh" do penzie a najbojovnejSie srna ú t o č i l i na Jsixáciristcv a tých, k t o r í servilne s l ú ž i l l našim "stareckým protivníkom", tých, k t o r í sa s n a ž i l i vyrovnaí a daným stavom "zo stratogickej kalkuláoie". Snáfi i p r e t o , So vidím vo vás do u r c i t o j micry seba před 40 rolemi, jo mi yáš postoj talii sympatický a proto vorím vo Vás, ve Vaše poslanie a v t o , že sa v národnom životu dobro u p l a t n í t e - i koa n i e za oenu kompromlsov a "břichoplazeotva", ^co tomu h o v o ř í t e . Kil by som snM l e n jednu velni áaíomnú piipoiťLenku / " s prikrutnurtía" dorazom, alm toi^iu hovořil básníkyífviozdoslav/. ponoohajte, íviladí p r i a t e l i a , demagogiu, generalisovanie a preháňania t o j s t a r e j goneráoii politilcov. Možeto ovšotti p í s a í i žravou satirou - r o b i l i ano to i my - možote namáSaí pero niolen do medu, a l e i do -žlče / - j e troba s i občas u l a h č i í - / , možote srovnaí grotivnílca a Siornou zemou, - a l e Vaše argumenty neoh su podložené jtcavdou. líoausíto nič aamlcovat^ ala naiiiáto t i e ž nadsadzovaí, aby s t e VaSu pravdu dokázali. Mne sa t i e ž mnohé v našoa ot-dt^ŘintslioMi živote neltíbi. ílesúhlasíai t i o ž , právě tal" al:o Vy, a mnohým , oím sa h l a d í vina nás pro-tdkomunlstických demokrotov olcráalovaí. Sa i v srovnaní s našim druhýía odboj OBI - postrádaní olán v tomto našom novem zápase» Eutujan, žo sa elán V J T í j a skór v boji jednýoh s druhými v našich ra&och - ala? 60 by srno s i mali byí v prvom řade i;y - medzi sebou homo horaini lupus. Zamýalaai sa t i e ž Často, 5i sme niečo nosamoší-ali vo výchovonároda lc odolnosti a vo vytváraní pevných oharakterov. /Suhlasím s Vašim isorei. pondentom - knazom, že i národ, aíto celok, sl-lamal - a že j e teda snácl ohýbou spievaí vady panogýrické -ohvály na "obdivuhodný, slrvelý národ". TSetlíá č o s í , ovšem, martyra;;], hrdinom, obotiam - a l o takými by mali byí v š e t o i bez r o z d i e l u . IToohcaií dnes odpovedaí 11a jednotlivé Slánly Tašuj revue a nobudem sa zabýval podrobnosíami. Choeai vám napísaí Ion niokelko marginálnych poznámok, které u mna Vaše šlová vyvolalj<-s
/ M
S K I ř í í í I O S I
29
Často počtijti.d odsud^oyaniij toho, 3ó na,*?, omigrácia -vydává tolko čaaopisov, r&vuí, třultítlnov- a obožnfeov. líbáno, 3*j ení niaktoró zbytoiSnj, možno, Se by bolo roaumnojišiid, kaby.sa nioktoró o p o j i l y . Alo raňa t á t o rmohotvárnosí t o S Í . I p r o t i a l f e u a zbytóčnéaU. Sasppiou aioSno feojovaí vbak lun ltspíííia e a s o p i s o a . Dobro noviny urobí;, zbytočiié noviny z l é , í)b na t o n , že vychádza na javo r o z n o s í názorov, žo naíja (Siiigrácia nahrá na jodn.^j e-fceunii. Dokaaujt: týc; l e n svoju ž i v o taschopnost, irvoju Rvsohovakos*. Jo oyrávna, žo hrárao na všotky nástroje., d o k i a l naga muzika no-vyun^j..! v kikofor-iu,. v absolutnu d i s h a r n o n i u . Taký je život a. t a l ý j o život dwaokiraticL":;.-, 3?qvažujt«.i za pročký ravdpokJad akojkolvuk úsposnaj práce a spolupráce, aby ano s i volali uprii:Uio povodali vSotci s ot moa oulpa, Kiolon, ž«; nosatdasia odiaiotaí k r í t i l a i našich činov v rainulosti i p r í toranosti , r-,3.0 naopak, musímo s i t u kritiku, p r a v i u s í sani na sebe, Všiotoi sma niuco z a v i n i l i , n i k t o niy j o v a r i boa viny na t o n . Co as. s t a l o a do čoho ano ga d o s t a l i , Zvlášto n i o t i , k t e ř í b o l i na čiolných P o s t á c h d o a a i v a a h r a n i S í . řriultsn k o r a m i a t i , f a g i e t i , H i t l e r , Yalta, KLerlingta?, n i o l u i ; prezid&nt 3)o:iaf), ali-j ay v s o t o i , p o l i t i c k é s t r a n y , j o & n o t l i v e i , t y i j a , Sobrámati aa d i s k u s i ! , núbutlmo r o z c u l e n í , k tsutor n>jí>á 100 'f, —nú pravdu. 'ak aĚsa r a d o s í B článku "Jíodicusa" a z toho, co a l u b u j a . TTtvrdzuju íia t o v nádoji,- S«s t ^ n t o odboj j o schopný p ř i p r a v i t lopSio budúco v o c i , iacnovito v ^ c i , s ) tórami boiidá ixpídeiiií.' domov.
30
S1CUTE ClIO ST
nl€
budúoi demokratic}-í vodcovia neprajdú l e n Školami, alo i tvrdým životom, ,'Mebarao to za omluvu a zdovodnenio', žo ISůO"Hí;, v stava o p a t r i í vgetkým S t i p e n d i a . Ale j e vás viac na iT»lác!i maž uvádíte, a 'baciti leh e š t a v i a c . / A preto ma zarmut i l skuto5no lasi jed<--n. px-íspevok vo Vaš<j revuo. .Tu skutoeno pravda, 2o su s t u d o n t i ' v OTile,. k t o r í niČ n a č í t a j ú iaiaio SportoVaj stránky novin a T : př .Hto se po važuji sa kompetentní roehodovat, kť-o.'/' x&úlorĚrjavý anSr j© u?. z a t r a e ;n n a t o l i k , že by 8-.. neměl ani Eitudovat"? To by bala^slabýu odporúiSaníra na nástup oaii í r á c i o , k t o r á t v r d í t 3o nevidí siiitocne " j i n é ai.npiaové sil;'' v a d l ^ , m>§ mladou i n t e l i g e n c i " . Buhlasíin viiak íí ";í!h", fío v>i " chvílíchv rozhodováni jfi tísfca dát ,př;>&~ i»ívfc o i a t o t ě myšlení, pravdivé?™.! pozorováni e. nt^ciiooti. a poctivor.ti práč- pvtsd jednotou siu l ž í , klamem-a n e č e s t n o s t í " , S prianirt vSetkéhp aí;i-u Váu s t a r ý p r i a t o l " Jjr.Juraj Slavik, 'Sada Svobodného Ces oslovena: ^Washington, II. i&lí přátelé:
Posílán Vám srdečky pozdrav a p ř á n i , aby vaSc snahy p ř i s p ě l y Je vzá jemnému poznání a s b l í ž e n í a taká vyjauněiií p r o b l é m , před kterými s t o j í t e . .Vnenli j s t e do nagich veřejných rozprav zdravy t ó n už pouhou názvíaa Časopisu, kolem něhož 30 aoBkupuje-te. J š niofir. nezáleží t o l i k , jako na tom, abychom si-uvědoiaovali a poznávali skiiteenófet, %««s umělých p ř í k r a s a bez toho, 00 jsme už za tanulo války nazývali odbojovou í v t h o l o ~ i í . Uudete-li v rozborech dnešní s i t u a c e , ve zkoumání minulosti a ve výhledech do budoucna postupovat po věcné a s t ř í z l i v é l i n i i , bude Vá&i přibývat čtenářů mezi mladjaii i mezi námi, k t e ř í podle poctu l e t s t o j i n ě na žebříku života už o něco vySe. Kád byoh p ř - p o j i l ke svému pozdravu několik »cňi'?nok a námětů .Pře s v ě d č i l i j u t o se j i s t ě , su zatím skuteenogt, se j terou jsrac ;••- p o t r v a l i á na literou jsme n a r á ž e l i , byla spíše t v r d í naě líbivá, a povzbudivá, ífejrséna ve Spo jených státech eo no;goda.řilo s a j i s t i t vStSÍ ;:;oc!jt s t i . j o n d i i , I-vitírá by Yáiii uraoň" n i l a poia-aoování v-< o t u d i í c h . Sta.- sviíta, lítoa-ý ~m\o rlašli l-olcJin sebe, i:dý£ jsme po 1 loňském únoru so d o s t a l i aa hra^iioo, není'., trvaj.j , Založí taloS iia nás, na. tom, ja,' :: Si budwío isa bxaniceiiii chovat, j e d n o t l i v c i i ttnigraofi jai.';o l u p i n a , Zda a l ^ p Sení píijdíí d ř í v e nc;bo poaději, HVsobviňujriů jenon: j i n o národy z nete5r>osti a l h o s t e j n o s t i a uva&iie, ja?.: těňko j^i, zajiaéna v t a v veliisi z^mi, jal^o jsou Spo jené s t á t y , p ř e v é s t MySleni Klad/cíl l i d í s jfidné cív?.-y na OJTUčIOU, aby zasa v o l bě b ě £ e l o . Jeět© před dvš»» r o i y jsme t u t o z o i d . , IěXZ ra S}.TZ i n d i v i d u a l i s t i c l g r Ealoženou,. u j i g i o v a j i , Se Cee' :oslovena;..o jo oohotným a dobrovolným spojencem Sověts;;:ého 3va.au a jeho pře'"vojem ve stradrd KvropS, a J^IJí tio dovoláváme posaotíi a zastání na těohšíw i;iísti>oh, k.tará j a u j i í í í o v a l i o srvláotní z p ů s o b i l o s t i čes?'.".ého národa vyř. i3it poměr k Sověts?..emu gvaií>.i podle snámé formules Já pán, ty pálí. 3Ja Spojené Stá-fcy ú t o č í denuS piííval žádostí a problémů a -tav bes p o c t i vého ú s i l í není ta':.-, lehicii vTíJ.tit .s:. zase do .kola, so ktorého jsme v y p a d l i . Vraciiu se ke olovíte, k t e r á j s n p&ed c h v í l í na ; >sals dneSni s.kuto6n£>Bt noní tevalýa stavem a bui>- s.fa DiSiút s vývojo;.! trvětové s i t u a o e , a t o , jeCz pevně á.oufám, pro nás i: lop&:ůiiu, ííobylo by tťdy nic horSího, n6-f: kdybychom se. u z a v ř e l i do ssbe a i s o l o v a l i s® vůči s v ě t u , do kterého jattio so rozhodravbía ode j i t z domova d o s t a l i . ÍTic naní lehčího í* pohodlnějgího n e ž l i u s a v r i t sa do t ě s né u l i t y a b r á n i t se: studenému vě-iaru, k t e r ý iv. vín doráží z okolního s v ě t a . Je to ohroiúoiíá n-juoo všech eraispáoí, ámigráa^j kturá se za války s o u s t ř e d i l a v Londýně, stonf.la na t u t o p, JUOO jůnohera ^ í o a , nogli j?:te s i doua uvědomovali. S t á t ní z ř í z e n í , ktorémělo s l o u ž i t k uchování právní k o n t i n u i t y s přečlamiohovekou ro~ publikou, v y r o s t l o ra lonCiyntí^ ;,x°ide vo s l o ž i t ý apeurát. Tsyla t u p r í l é í í i t o s t za-
S Z Í T T S O t - O S 'i1
31
ř a d i t do státru. slusby awjenoRi l i d i , k t e ř í eloužili-doma, njtoS i v a l i l y po č e t J i ř í c h i2.iii3ran.tu.. Lidé snadno podlehli l l u s i , že odbavová-nísi úřední. agen dy p l n i svou pevinaOBt, nostárrtli-u;-. o bjSLni • s v ě t a v r á t i l i a.-. doraů @ sulhavou představou zoyiS vs k t e r é z t r ň v i l i ňe rtlik l e t . Vím.a v l a s t n i zkušenosti, 2e p r o t i po:?uSeňí u z a v ř í t , se ďo s é e ' se kmai msutitíila bojóvJat. protože takový u~ nik j e daleko pohodlnější, n.eg neustálé V i d ě t i , ;vřekonaváni obav 20 boutěřso, rozptylování nesprávných př..dnta.v a úsudků, a l e nic jiného níai nezbývá, chce— :ás—li abychoin plídsli, 00 od náři naši méně Š í a s t n í kole-sové a p ř á t e l é č e k a j í . P í š e t e o n e p o l i t i c k é amigreex, í^rslíni. £je gQBumía dobra a správné •tomuto ieireiínn.,, -"áS p o l i t i c i : * ž i v o t se uiá několik, l e t před íjaiohoveii; odchý— l i l "Od koncspoo p o l i t i c k é práce,, kterou měl před oSijaa. íP.O.^Jissryk, kdy?, se v r á t i l z v l d e ň a :áho parlaí-i-ntu za ka-fcBčbru á p ř i p r a v o v a l Haši nyn&jai krifii a. Ceekou otázku. Cituji" JITO oevegcMÍ paměti, a 9:; odstavce Seské ot^-zi^s , ! Poli— t i k á l i d u , p o l i t i k a ?,idová bez l i t f t r a t a r y , vědy a vííbeo v z d ě l á n í jo -naprosto nísuoSná. j s noaogná bez s t á l é h o pokroku— ani byro?_aracio úřednic; & dnes j i ň nesmi z k o s t n a t ě t , .?"i1y s t á t a j e h o p ř e d s t a v i t e l é m y s l e j i , a . u násj Sáe . j e š t ě své docela v l a s t n i byrokracie nomáije, staie Stí spokojit aa surogátem, byrokrat o i í iíurrjaliGtíokou a poslanecko—vůdcovskou?'1-- iíehojte se prosila toho' slova l i d — iíasaryk to myslel jinak nes títsba dnes Václav Kopecký. PÍSete dů.-.°'»-.8<S t . s v . i?é l o l l i t č t í i n t e l e k t u á l o v é , k t e ř í jafiini raohou býti. duchovni p á t e ř í sspolooi-ioEíti. „. nekonali svou povinnost. Dotýkáte se tím jednoho z., základních j e v ů náB&ho moderního ž i v o t a . J i s t ě j s t e s i dobře V6í!.Oí3í toho, 'Mi věc t a k složité, se nsnůíe vyjádři í jednou .větou anebo' v y ř í d i t jenora silovnÍ!. odpudí'íx 1. l*i také dvojí aspekt! poměr vědců, - l y s l i t e l ů , l i t e r á ta, atd k ..-olitické' t e o r i i a prasd. a a druhé otrany zase porcér. aktivních poli— JikS. k vedockě "SE-cCi, kr^šlenkovému ruchu, uniěleoké tvorbě,. ríerayslíto, 2e, na obou stranách byly slabiny a' chyby? kokud jáo o náš s v ě t , neviděl bych no^v S í š í provinění Kezi tSSai, k t e ř í - .fje u z a v ř e l i do vědecké pracovny a nejaěli j i né c t i ž á d o s t i . naii být dobrými odborníly ve evé'J\ oboru, knohem pováglivejší . pqčlle twé zkuiienOFiti už z přečkánichovs";.?; doby bylýgl«ní. 3 e j aéna pak a i zaslousí poBornbati o t a z u j jak to p ř i š l o , S e t a ; ; zvané poirokové saery, k t e r é oostně odolávaly n a c i s t i c k é ná-3,ze, ta'•':' Einaclno podjohly v soutě ž i a y zápase se s t r ů j c i novů d i k t a t u r y , 'Vo noni jeno:£ český sjeří-^ nýbrg r;iuzote s i JE doia. CíIí: jiiénůísi n a j í t ísahjraniění ;.ji'otěja.'4;" a í T "to ěi oné semi k líiadete e i otáz',y; ; ač boju!i':«ivs? JakJ j ssaiy! ósalu ? Jedno s dru hým aouvi s i , jedno j í palčivCiiii ne?, cteiiíiá. 33.stáv& iiáivi t e í y povinnost akou— g a t v&e dále a to nejenom pod aarjirk uhle:..1, dneska nribo. z í t ř k a , nj.br\í v sou%d.S" l o s t i se zřl:ladxjí:ai proudy nařioho jjotkjního ř a v o t a . Obíral jsiíii se nSkterýai VOCJJii v. článcích, k t a r é od 'Obv&ho řokií Vl/Chásejí v Hitově l i d u . Efetíia mi slo : o obhlící-xi. m i n u l o s t i , b l í z k é i v z d á l e n ě j š í , a l e Ba:?esa se clostane i na věorej— a dneiíei'., J)0Uifáiiiř. £'• se ě a s t e pejd.eiw !-a společných cestách a V;"ijravách zŮ£'>távám o přátelí.:!':ýi!.i poaíx-aveia prbf O.Odlordlík, ! Vdv e r s i t y of- Coloraclo. III. V y j á d ř i l i j s t e snad Vý první ve. M.£S:v."í
3£
S EUTB CSO5 5
dají šlágry, poněvadž se nssví Jal*, určcay Saa vyplnit, a tím. o a program hotový. Sikde ani slova o nutnosti 2Eněny našeho mySleníy návratu k pravdivým a mravným hodaótáai, Kolik dobrého t y mohl rozhlas vykonat, kdyby se dal do služby a v b o j p r o t i l ž i , nešvarům a zločinům, ktiíiré se u nás rozmáhají, na p ř , udavačstvi, mravní nezodpovědnost, bozpátoírdctví, a kdyby zároveň podporoval všechny ty dobré stránky s zdravé proudy, které se u m e z a č í n a j í projevovat a rcY.lopftávat komunismus. Bylo už také řečeno ve "Skutečnosti"', že naše l i b e r á l n í demokracie se ukázala slabou, aby iaohla č e l i t t o t a l i t ě . Jo z toho pozorovat jakési rozpaky a zmatek i otázku, co by tedy bylo dost s i l n é . Další p i s a t e l é se-vyslovili pro humanistickou dejaola?aoii hlubší a oči. t ě n ě j š í , ífesmíme zapomínat, že demokracie i humanismus, mají své slabě stránky, líbdeocní demokracie Sává stojná práva všem jedincům,, Je to demokracie kv-antitativní, no k v a l i t a t i v n í , poněvadž č í t á hlasy a neváží j e , je volbách se uplatňuj o počet, nikoliv jakost h l a s u j í c í c h . Hlas dělníka, který mně před volbami 194-6 řekls "Sudu.volit toho 3 kdo mně dá l i t r kořalky" , má stojnou cenu jako měl "hlas třeba presidenta Beneše, Bruhou chybou, hlavně naší d.emokracie bylo, že se v o l i l y strany a ne l i d é . Strany pale prosazo valy i neschopné l i d i a takové, k t e ř í Bklamali ,neodvolávaly. Zde jsou jediným lekán-volby především l i d í a potom teprve s t r a n . Když se jedinec neosvědčí a ne bude za ním s t á t strana, musí zmizet. Takový má pak mnohem v ě t š í zodpověd.nost. Zlepšovat k v a l i t a v o l i č ů by připadlo dobré výchově, ,A zde jsem právě u jádra problému, jak n a š i clemokracii upevnit a zlep š i t . To riěl u nás o f i c i e l n ě za úkol laický humanismus, ve kterém j e š t ě nyní -někteří.vidí to n e j l e p š í , HumanismuE však není žádná idea a ideologie a neobstál před tak dravým proudem jakým byl národní socialismus a hlavně komunismus, jež má v sobě mnoho jraboženského /ovšem místa Boha má modly/ , íTumanismus chce vycho vat člověka dobrého a shišnaho zase jenom člověkem, neuznává, Se j e v člověku něco ••• ilidského a nadlíského. 0 obojím se může člověk přesvědčit v l a s t n í zka-senosti". To podíidské, co v člověka j e , to člověk sem nedovede ovládnout d.okonale a pro vždy. hlavně ne v těžkých okolnostech, Nadlidské humanismus nedovede vyplnit,--Masaryk dobře v ě d ě l , že huuanisraus není žádný světový názor a ideolo gie; že j e to " s t r a n a slušných l i d í " , a snažil se proto tento nedostatek nahradit přizpůsobeným husitstvím a ideou reforjaační. bohužel toto umělé přizpůsobení historické zkušenosti podle potřeby, jež začalo už u hesla "kravda v í t ě z í " bylo jen zradou na tomto hesle a nikdo se a.siiůže d i v i t a v y č í t a t Gottwaldovi,, -že on s i v únoru 1948 na Staroměstském náměstí t o t o heslo j e š t ě dál p ř i z p ů s o b i l , _když řval-J r Iaše pravda v í t ě z í , i' Tragikou vsoch moderních filosofických směrů bylo právě vyloučení absolutních a metafysických principů z ontoiogio a pak i absolutního měřítka mravnosti a pra-vdy. Pak se s t a l pouze člověk měřítkem a soudcem pravdy a mrav n o s t i , jemuž nic nebránilo, aby si. j i uenatahoval jek žvýkaoí gumu, rsrávě.jen podle své potřeby, í l l o s o f i e byla "vědecká", to znamenalo, že byla učiněna- z á v i s lou na experimentálních vědáoh, jejichž výsledky se samozřejmě s t á l o mění, tedy na hmotě, kterou, má člověk svým rozuiaeau ovládat, Positivistiqký sraěr se^na Praž ské u n i v e . - i t ě držel o několik d e s e t i l e t í déle ne^; j i n d e , a prof, IScejčí j e j h á j i l tím, íio on jediný odpovídá vědeckým výzkumům. Fa to se vilak stejně později odvolával prof, Kelman a h á j i l tím dialektický materialismus.Pak byla u n i v e r s i t a rojdlštěm všech možných filosofických směrů, papouškovaných podle cizích filoso fů, Sikdo se n e s t a r a l o f i l o s o f i e a l e o reprodivkci a Škatulkování filosofických systémů, Tětšinu. studentů byla k tomu lhostejná, protože u n i v e r s i t n í studiuia jim bylo pouze prostředkem k dosažení dobrého místa,.,Ti, k t e ř í přemýšleli, těm zbyla pouze jediná otázka Pilátovas "Co j e v l a s t n ě pravda ? " Vladimír
1/6-7
S K U |p % í) ,ij o S T
33
VýK^riinýB rozhodnuti?1, nátiich dřou nejlepších tennistťl Jaroslava teobaého a Lá&i'CtCřníka p ř i p o j i t SB do řad nepokořených Čechoslováku a předcháetijlcínii odskol;y, • jaL: ř í k a l o EcU: v;i Švýcarsku, velkého počtu jiných spor tovců, r o m o s t l a se naše sportovní rodina k v a l i t a t i v n ě i. početně a- s t a l a se významným propagátore:,! spravedlivého boje p r o t i -násilí a" hospodářslqým zma-bkSm, slouSioíia ke zdeciro.ování našich spoluobčanu doraa. Kaadó přerušení síjíitíx s. dne.ě»ín koaaunlBty zotročeným Sokolex>i j e s t přijímáno celou světovou v e ř e j n o s t í s velký:.; záJEQm, neboí jméno fie.nyortu isé; svůj poctivě vysloužený avuk. 1'ažd* nový Epoxtovoo-esulant p l n í svýta odphodea ss dosiová veljcý úkol politicko—propa;.aSsí f tdk s p í š e , ige js, ksíidéau Eiiiiio, jaká vyjilaixSné postaveni materiolrii a- spoločenřik.';. aaj£ oni sportovc i , k t e ř í ag dosud kosiMnAstum s l o u š í jako r e k l a a a v j e j i c h výloze. Dnoe tedy, kdy se s t á l e přesvědčujeme, já'.:, dovede prospĎt naSemu "boji s í l a sportovní p o p u l a r i t y , j e . t ř e b a tento kapit,-l podchytit a roanipul o v a t s ním tak,, aby jeho u ž i t e k b y l co n e j e f e k t i v n ě j š í . . Vyzýváme tedy všech ny sportovoe - exulanty, abyse p ř i h l á s i l i do nově tvořené or^anioaoe, k t e r á bude úplně n e p o l i t i c k á a bude ponáhat svýa členům p ř i navaaováni i m i g r a č ních možností p r o s t ř e d n i c t v i a sportu, vystupovat vůči adejiSím sportovním orgarásacím a spolkům, umisťovat sportovce na různých místech zde v Evropě k dočasnému, působení, propagovat vžrly a všude svým vystupováním svobodné Československo a připravovat ve sooluoráci 'se svobodným Sokolem reorganisa— ci tělovýchovy, jíusíme s v ě t u dokázat právS svým příkladem nelidskou zvrácenost marxisMu, neb pí na a d e j š í l i d působí spíše rozhodnutí člověka, jenž opouští svoji v l a s t a dobrovolně ae l o u č i se všlra, oo m:.loval a co. t v o ř í jeho mládí, Člověka, zvyklého•jednati přímo a ěestně ve jménu s xsrtovních t r a d i c , než ut.Sk politika,, k t e r ý pro ř.:vou, b y í i částečnou oposioi j e t o t a l i t n í m ř e ž i meu; ohro3on přímou p o r s k u c í . J e t ř e b a , abychom o sobe vědSliy spolupracovali a j i a ánen pozná v a l i spolehlivé pracovníky, schopná porn hat k vybudování lepšího života, oproštěného od nemravů sobectví a ?:ialosti. Studentský časopis "EEařfcečnost" nabízí nám po:;oo;»u ruku a buf,.e t a k p ř i s p í v a t k naša. xi dorozumění. Skoužok zainteresovaných s p o r t o v c ů . p ř i p r a v i l tedy vyirvořeni výboru, skládajícího se za k á s t u p c ů jednotlivých aerai, a dále vytvoření organisace se sídlem ve Švý carsku, Bockisínkov. č i n n o s t i tuto organisaoo je ovSeia vyvoláni aá^au Mezi spor tovci a aíekání urĎitého ;.x>o*b.\ p ř i h l á š e k . JÍLagto se tedy na adresusOrganisa— t i o n dee Sportiveo EeíuíjiáB c\t> !«• Tohácoslovaquiy,Genevo 1 1 , oase postele 393. lELasto sis ke spolupráci mibo navrhujte osoby, sohopné v é s t i tuto or^anisaci v zeaiích Vašeho a s y l u . YStgina sportovců vystuoujt- zde...v ei-jLgraci otevřeně,' což p ř i s p í v á k úspíěiíosti naíji B;iahy, chcvt*?-li ;v2ak aachova'; své i n c o g n í t o , Tašo. jméno zůstane sZ^yto. a liebude vj"slove::o áňi napíiíino tals;, aby s l o u ž i l o k r o a S i ř e n í kartoték iidnifiterstva v n i t r a v Krazo^, Ťořííme se- na zprávy o Yás v. na lygpSěnqu spolupráci. .Vaše dobré ná^ raětý a postřohj 1, nuiSada o t i s : » v a t i v ;oíít5tíiii c i s l o " a - a t e č n o s t i " , kterou Vám na VaSi žádost budeme z a s í l a t i - . ?s. !o?ouž&k cs.STJortbvCŮ— exulantů vo Švýcarsku Oldřich K&bro.dský. j?.S. P x v ní a k o e . Hledáme footbaliírfcy, ;?řed Bastsu nám byla s v ě řena Mdost o zís!zání dobrých f o o t b a l i s t ů . TIrcité Svýcarsl:® ligové kluby, lrf;aré by eascy obstaraly nutné formality, o p a t ř i l y by zde hrá-> čůii zaměstnání. UiuoHnily by tak.několika našim přátelflia doěasnou s l u š nou esištencij, p ř i které by s i mohli připravovat rlÁlĚši emigraci. S5ájemci á í poělou na iiaěi adresu své v í c e maně sportovní currioulum' v i tae a své n a c i o n á l i e .
S E M T a Í5 If O S 5?
1/6-7
3Sa -toto thsma c h t ě l E, chce t e n t o č a s o p i s r o z v é s t i d e b a t u s poněkud kohLrě-baSjgíis ú s i l í , - : o p r o n i k i ^ t í y r o b l á a ň . , k t e r é r a š e n i e a l é o t á z k y - p o & i & u j í . 1 Č l á n e k , u v e ř e j n ě n ý v minulé;: - Č i s l s , v}Sl b ý t i ' j e n p o č á t k e m , pouhou i n i c i a t i v o u . JfeSlo t a d y o n ě j a k é " o b i e v o v á n í " , P l a t í t o z v l t š t e v p ř í p a d ě n a š í úvahy o Jíey— n o s o v i . pokad ňsiij b y l o v y t ý k á n o , Ba š i h r a j é n o na o b j e v i t e l e /ja]!.:.federace ta;.: KoyiTJBs/, d o v o l u j tiiia s i pohádat t y , litísr^H Egynes n e e í z d a l e k a objevem,, a l e přímo p r i m á r n í z k u š e n o s t i , aby s i t u t o z k u g s n o s t n e n e c h á v a l i j e n pro s e b e , a-lt; aby j i ň a o b j e v i t s l s V j m způsobem i i o i n i l i p ř í s t u p n o u t&a, pro k t e r é c e l á h o s p o dářské, p r o b l e m a t i k a němí než sporem mezi l i b e r a l i s m e m a e t a t i s m s n . J e nám j a a n e , Se jsiiio v c e l é s t a t i o keynegovi n e ř e k l i v ů b e c n i c n o v é h o . Cílem b y l o p ř i pomenout j a k Eeynasovské ř e š e n i h o s p o d - á ř s k é / n e j s h o rozborem^" a l e pouhým kon~ s t a t o v á n í m / , t a k r.eyness samotného / p r a v ě t a k jako C r i p p s e / bez o h l e d u na Správ nost, nebo n e s p r á v n o s t j e j i c h u c k n i a č i n n o s t i vzhledem k j e j i c h osobnostem a m o r á l n í gd.povSdnoefci, k t e r á , z&á so,. u n i k á iiinohýii! e x p o r t ů m n a š i c h s t r a n 5 i S k o l . EeynaSova thooriu./máme na r^ysli jeho 'Jheory of.Saployijient/ j e j e d n a v ě c , J a h n ksyiia-rd I-"eyneš j e T ě c d r u h á . — 0 l i d e c h , k t e ř í mění své p ř e š v ě d S ó n í t se soudí— ¥ s , ' á 6 j s o u m o r á l n ě S p a t n í . L i d é , k t J ř i s e ho d r ž i z a každou cenu, a č k o l i v s e u k á z a l o b y t špátnjEs, j e n aby z ů s t a l i v ě r n i , aby n e r o z b i l i s v ů j domeček, pova žujeme za n e p o c t i v é ' , Keynes své p ř e s v ě d č e n i . s m ě n i l v í c e než jednou a p ř e c e j e ho t h e o r i e m ě l a v l i v . na c e l é moderní h o s p o d á ř a k é i i ý š l o n i , možná že i pomohla, v y v é s t Ameriku, z krisy= l e t t ř i c á t ý c h . Každou h l u b š í g-budii / a í p o s i t i v n í , aí negativní/ u v í t a n é , _ v — 5 0 BFCfEĚEO CBEOBŤ STOIiKTOHCĚ HřžCg, Vývoj v ú s t ř e d n í m v: - t o u p e n í s t u d . e n t a t v a v e x i l u s e d.ostal do r o z h o d u j í c í h o s t a d i a . Na poradách z á s t u p c ů zemských s v a z ů v Ludwigsburgu b y l o p ř e d 5asp-iiro2hod.nu.to o d l o ž i t v o l b y do x í s t ř e d n i h o -výboru az po nových v o l b á c h v j e d n o t l i v ý c h zéíaskýqh svazech z a č á t k e m s e r . i ě s t r u . Do t é doby t a k é n ě l y b ý t xistaveny zemski s v a z y v ITors-.u, v Eaiiadě s t d . , a h l a v n ě a k o n e č n ě v íTěriíecku. Od t é d.cby v š a k n e d o c h á z e j í žádné d a l š í z p r á v y o n ě j a k é č i n n o s t i Ú s t ř e d n í h o svazu v Lud.YÚiisbiirjju. H o r š i j e , 20 z ř e j m ě u v e d e n í n e n í a n i zájmu p o s p í š i t s u s t a v e n í m s t u d e n t s k é o r g a n i s a c e v EeVaaďu á s provedením ř á d n ý c h v o l e b , Y i c . n á s vřiak .-jdivuje, že tamní siairUmti n e j s o u s c h o p n i s i v y t v o ř i t s v ů j svaz a z v o l i t sv-e v e d e n í a d o l a , z p o t ř e b y . :3o o6o'-'é.-\ra,i':í z p r á v y o u t v o ř e n í zemského svazu s_fcud.entu v Wěaecku p ř i š l a správa j i n á , chara;;.toristioká v nSkoIika směrech. Tedení p r á c e :;iro 5eskoslovens!.:ó uprohlíl-S" v llěuioblíu b y l o s v ě ř e n o doss.vadi":ú)i íituck;ntsiý,?. vod.oucím, koleťjím E a n s d o r f o v i a Z i c h o v i . J e t o prvé s v ě ř e n í zodpovědných í u n k c í liladé g e n e r a c i y r i l u . "oufámo, že n a š i kolegové u p l a t n i vceohny t;v6 o r g a r n s a č n í a pracovsíi s c h o p n o s t i , známé z j e j i c h p ů s o b e n í v e s t u d e n t s k é m ř i v o t ě , na tomto d ů l e ž i t é m pracovaita u s e k u , . od něhož t o l i k —. visi ohni í - n a š i c h poj.itilrfi u t e k l o jinam s l i b o v a t národu p r á c i v b u d o u c n u , a č k o l i v p r á v ě táta, v t á b o r e c h , m ě l i n e j v ě t š í jiožnost prok-ázat trvé Esohopncvi,! a v l a s t n o s t i na ř i í s t ě n e j p o t ř o b n ě j š í i a a h n e d . Oba.-j,.: .novaní k o l e g o v é , irfceří tal^ p ř e c h á z e j í do p o l i t i k y , neomezená uS generačn-5 a o d b o r o v ě , by s i z a své ú s i l í , p o l o g i t studentslr.é p r á c i v c s i l u pevná z á k l a d y org:-.:i.pační b e z s t r a n i c k é h o t ř í š t ě n í , z a s l o u ž i l i , aby n a š l i přj. n a s t á v a j í c í c h v o l b á c h do Ú s t ř e d n í h o svazu vhodné n á s t u p c e , schopné d á t mladé i n t e l i g e n c i , i program i d e o v ý a k o t í a r e t n í . T s o b o t u 1 7 . z á ř í jsTiie d . c c t a l i z p r á v u , že u s t a v u j í c í v a l n á hromada " "! zaaakoho' s^/asu pro ITěmecko b y l a dne 1 2 . t . m . s t a n o v e n a na l Q . z á ř í . íTávrhy s e " p ř i j í s r ^ y j e n db 1 6 . z á ř í . To zn-sioná, že s t u d e n t i z' o s t a t n í c h t á b o r ů v ITěmeoíai s e nemohli p r a k t i c k y z ú s a s t n i t . !Podle z á p i s u ze s c h ů z e mělo s t e j n S j í t j e n o f o -r a á 1 n i. u r r t a v o n í , To t á l i tarisi-sy budou d á l e snadno v y h r á v a t p r o t i d a -•.-..•••- J - •" -.- :.n^f. - >í--«-ř--•--• r*7 ;-----" 1 r!--"t? Ifwba.í;.
7/&-1
S K TJ T E O í" O S ?
35
VLÁDA EÍítfeO 3MTO. Aí s i v ě ř í kdo cIic*:. v c o k o l i , j á věřili: v e v ý v o j , po d i k t a t u ř e č t v r t é ho s t a v u p ř i j d e v l á d a p á t é h o s t a v u . Eravda,, t e n t o s t a v n e n í jeratě s o c i o l o g i í s t a n o v e n o p r a š n ě ohraničen,, a l e u ž j e z d e . Jer t o s t a v sokěních š é f u a t e n t o a t a v 'bud© v l á d n o u c í t ř í d o u p ř í S t f s v ě t o v é čirý, k t e r á poclle předpovědí z p o l i t i o kých v ě š t í r e n b u d e é r o u s t á t n í h o k a p i t a l i s m u - nebo c h o e t e - l i h e z č í z n ě n í é r o u znárodněného v l a s t n i c t v í . ÍDo, po zbude v soukroffié:i v l a s t n i c t v í , nebude s t á t z a ř e č . V3i; budo v l a s t n i t č i s p r a v o v a t s t á t . - I-Iěkoho- b y t o u o h l p s v é s t fc doaněnoe, že t e d y v l á d n o u c í t ř í d o u budou r x l n i r í t ř i . Avsíak, j a k z n á a o , každéiau raiiristrbvi-Trložily víly do vínku. n e z n a l o s t v e v ě c e c h v l a s t n í h o rusor-ta.. líLnis-fer j o 1: tonm, aby p o d e p i s o v a l , nebo- p ř i j í m a l r o z k a z y s t r a n . V l a s t n í m a š i n é r i e a MOC l e ž í v rukou sek~ S n í c h Séfíi, zvaných k r á t c e t é ž s a k ě o v á . T o ; oo s t o j í , l e ž í nebo "se p l a z í pod t o u t o k a s t o u , j s o u j a n v y k o n a v a t e l é p ř í k a z ů . . P á n e m j e s e k o a , --jTad ním j e u š j e n ?-"!Ínistr a nad íoinic-ireii j o n tiodré n e b e . Ale r i n i s t r nesaá d e f i n i t i v u , t e n bývá č a s t o vystřídáváLTL, nebo přichářsí v n e j l e p š í m p ř í p a d ě k . j i n á i a i B e s o r t u , k t e r é mu samozřejmě r o v n ě ž n e r o z u m . Sokča j e t r v a l ý , , j o s p i r i t u s agens o d b o r u , r o z h o d u j í c í v e l i č i n a , polobůh, i i ě l i bycho;:i u ž od počátku tu.to k a s t u n ě j a k p ě s t o v a t . J e n s i p ř e d s t a t / ^ e , iže s e k č o a é začnou p r o j e v o v a t t y t é ž s k l o n y , j a k é p r o j e v o v a l a v ý i í r a j x c í d n e s k a s t a k a p i t a l i s t u . To j e s t , že b y p r o t ě ž o v a l i na prvém n í s t ě s e b e , své p ř í b u z n é , pak p ř á t e l e a t . d . , a l i d obecný b y p ř i š e l na řadu j a k o posl&dní ••- t o j e s t , n e p ř i S e l by n a řadu v ů b e c J e l i k o ž nsbude soulrorr/cli podniků, l e d a snad p í í í š t i p k a ř o n í , p r o d á v á n í horl;ýoh ;.^,Stanů a podobné podniky, p o h y b u j í c í s e v e s f é ř e b e z v ý z n a p n o s t i , b u dov, s e k č o v é - j a k o ž t o n o s i t e l é ú ř e d n í noci. - r o z h o d o v a t o -všem o s t a t n í m . VSia n ě a e s i j e n , j a k t o bude v y p a d a t ' v k u l t u ř e . Dnes S i j d u n ě j a k ý s p i s o v a t e l h soukřoai&iu n a k l a d a t e l i a zadá :ai e v ů j r u l o a p i s . íTezabero-li p r v n í n a k l a d a t e l , budu t o druh;'-, nebo d v a c á t ý , j « a x 3 oo na d í l e něoo z a l í b í a vydá t o . Hudebník s i n a j d e svého n a k l a d a t e l e h u d e b n i n , l a a l í ř a s o c h a ř nebo a r c h i t a f c t najdou své o d b y t i š t ě r o v n ě ž v o : s v ě t ě soulírCEjých z á i a z n á k ů . P í § í » . koraponují a t v o ř í jak c h t ě j í . F i l o s o f o v é a t v ů r c i v š e l i j a k ý c h h y p o t é s j e d n a j í podobně, a t a k t o j d e kolaa. Tohle p ř í š t ě n e p ů j d e . Eajdy s e všil', k s t á t n í m podnikům, Tam n a j d e k a ž d á p r á c e , k a ž d ý n á v r h , každá nová Myšlenka n e v y h n u t e l n ě svou o ě s t u a ž k Bokč o v i . Kekno-Ii t e n t o své ano nebo n e , j e tóa v ě c d e f i n i t i v n ě o d b y t a . P i s a t e l . l i d o v é h o f e j e t o n u bude s i r a i s e t d á t i z a t r a c e n ý pozor na t o , oo jeho nápadům a p ř i r o v n á n í i j a s i řekne s e k č a í , šSéf,.příslušného r e s o r t u , IWr.t, že b y l o k d y s i mož no l a ^ i t i s o y a t z i s k e m s t á t n í úřadj'' a s p r á v u , "budu z n í t v nové é ř e jako l í č e n í d i v u p l n ý c h ' p o m ě r ů .za k r á l e H o l c e , lady b y l a z a g r o s o v c e . ITo," a t o j o j e n j e d n a stránka, v ě c i . K ů s t a n o u - l i l i d é tai J : n a k l o n ě n i p r o t a ! . ; c i o n á . ř s t v i , ja.'jo z a r a S i b h dob -tymůha l i b o r a l i s m u , b u d e t o v y p a d a t z a v l á d y p á t á e+rar-y veírai z a j i j i v č . i f v ě ř í t š , Se b y nadaná r a t o l e s t v l á d n o u c í k a s t y p r o p a d l a deýao to:,?.1, p ř i zkouiibe na k o n s e r v a t o ř ? Jiebo, že b y j e h o ž e n a , Gilionlot nebo švcC.r b y l i o d y H a w t í p ř i zadávání r u ! ; o p Í s u svého roraánu, svých. d ě l v ý t v a r n ý c h a t d , a t d . ? J á nevěří-1, i když oe Bdííi z a t u t o n e v í r u v o vývoj l i d s k á dobrotivaeivbi, o b j a k t i v i t y a c i t i i p r o a j t a v e d l n o s t . lidyž dnes g,v. zbytlal libara.TJ.6rJu: l i d s k ý t v o r p o h o r ě l i v ě zneužívá, výhod svého p o s t a v e n í , c m j e ť a i nebo vubao osobáách. m o ž n o s t í , změní s e t e n t o z a v r ž e n í h o d n ý s k l o n l i d í za v l á dy p á t é h o s t a v u ? Bád -byoh v ě ř i l , a l e ner;ohu. ITeblahá k u l t u r a . í r o t ó ž e vSiohni. budou s t á t n í i : d ú ř e d n í k y , abudo :ai:uo spor-ío r u š j e n k u l t u r a , kdo budo možno j e dincům u i c o j i t n ě j a k á OSOJ-Ií a r b i c e . lTei^r B l£te, že p r á v ě J i ř í s l u š s í í c i a p ř á t e l é v l á d n o u c í h o p á t é h o s t a v u budoxi p r á v ě t ě m i t o a i i i i t n í i í d j e d i n c i ? A j a k t o dopad n e ? "Viděli j s t e b o h a t c e , ž e b y , u r č i l svéíjiu^šyiiovi p o v o l á n í S i s t i S . e s t o k ? Dodá t e , žo ls,sts, sekčníob. Séřfi ne.obsaf^.-vgephÁa Možná místa- v k u l t u ř e a v š u d e , k d e
*i»l«jMII--HrtMWWW'WlTftll^liJHIH«>>ji<'i1tliMlPIIHIllWlli'l'mi»l^ II [•Mftjlllllllllllllli l» ylliiilliWll'
a r. v í s T r í B í
1/ &-1
možno, sirými příbuznými a p M t o l i ? íío, t ř i k r á t ne. Postavni téljO kasty bu&o bez konkurenční , systematisované, nczvratitolné;; kterýchžto výhod ňpoužívá ani kapi t a l i s t i c k ý výdřiduch dneška, Iraes so vrhají supové ambice za penězi,.na "budování podnik!!', kapitálu .Pal; zbude už jen k u l t u r a , jež bude přinášet učtu, a co h l a v n í ho, mimořádné v e d l e j š í horforářo. Tvrdím, že vláda pátého stavu bude rozhodovat ve všem, počínaje tvarsni cvočků. do bot a konče symfoniemi, teoriemi r e l a t i v i t y nebo lidských i d e á l ů . Budeso Blít státně punoované náboženství, f i l o s o f i i , kuchařské knihy, m a l í ř s t v í , modu, zkrátka v š e . Jedině morbata nebo psy budeme moci chovat po své"i a podlo c h u t i , bv.~ dou--li j e ovšem dodávat s t á t n í psince a nějalcé s t á t n í postižný domácích z v í ř á t e k , Domýšlím-li, kala to ažmůže v é s t i , jde mi hlava ]-olosu Šolci jstr:, Se jako poslední soukromí í-apitalisto budou prodavači hoří-; lcých kaštanů, I . t o však nutno b r á t podmíněně. ITůboí, kdo jim zhotoví a dodá jejich "lokomotivy", j e s t l i ž e s t á t n í klempířstvi odmítne zabývat se takovou l a p á l i í ? JG libo poslední s t á t n í noviriai, l o t n i vázanky? Arko TOPISYÁPOaTŽIEY. Eozsah naší dopisové r u b r i i y se zatím nozmaiišuje« uveřejňování poměrně četných dopisů všalc odpovídá dnošní skutečnosti - jsme roztroušeni po celém světě a dopis od p ř í t e l e nabývá znovu své d ů l e ž i t o s t i a r a d o s t i v našem ž i v o t ě . A pakc spolupracovníci se teprve většinou shledávají. Je v povaze v ě c í , Se, l i d é , jimž dosud b r á n i l a va spolupráci na veřejných věcech nedůvěře-, četná zklamání, se musí nejprve ozývat "a d á l í " . Chceme s Vámi s d í l e t svou radost z podobných dopisů. Vzpoijínáto s i z Březiny "Vítáni bučíte p ř i c h á z e j í c í . . . " ? .„-Včera se mi náhodou dostal do ruky vy- že naše t , z v . vedení, t i s k a v l a s t n ě vSicht i s k časopisu. "ZA PEATjIT", Jako většinu, n i , s nimiž jsem zde hovořil, vyjadřovali o:o.lants$£ýoh t i s k o v i n , p r o č í t a l jsem j e j názory od mých značně odlišné, jen velmi zběžně, abych s i u š e t ř i l zby--Cítil jsem se trochu osamělým v ta?.-ové— tečné r o z č i l o v á n í . yu jsem vsak náhle to i s o l a c i a za předpokladu, že pravdu má z b y s t ř i l pozornost, přijda. na pranýřova- nejspíše majorita, u p u s t i l jsem od jakéné výňatky z článku t . a v . a n a r c h i s t i c koliv č i n n o s t i , Zaměřil ijscm svůj zájcaM kýeh i n t e l e k t u á l ů . Uvědomil jseiíi s i sice na odemigrování ' avšak patoiactiměsíční hned, že jsem ochoten všechna citovaná co;s.ní v německých IliO—lágrech znamenalo k a c í ř s t v í podepsat, ale hlavní přohvape- muka '.?antalova. Obrrj.1 jsem se cynickou ní mne teprve čekalo. Ze zmíněného 5aso-~gkůpsí a vš..obecným possiriůsmom, zkrátka pisu jsem vyrozuměl, že h e r e t i k ů j e více, jrepadl jsem lirěité formě lágrové psycho— každopádně t o l i k , Ss jsou s to vydávat gy ja::o následku politic;:é kocoviny a zřej— v l a s t n í časopis* Koumím vám ví.beo V55má nepoučitPlnosti v ě t š i n y našich l i d í l í č i t svou radost a vzrušeni po této vSboo jal;:ož i prakticky všech našich "po— duševní i n j e k c i . Uvědomil jsem s i s litiků". obrovskou úlevou, že ta;:: jafeo já mysVěřím, že to chápete a pochopíte proto l i l i d i v í c e , že se t i t o dokonce urči— také mbu radost z toho, že jsem vás ob— tým způsobem houfují a ae své /doufej-j e v i l , /zde však bych chtěl podotknout, me, že jen zdánlivé/ duchovní isoiaoe že poljádám metodu vaší introdukce za nou v n i t ř d.nešní emigrace vyvodili právě uspokojivou, poněvadž musíte b ý t i obje— opačný důsledek než j á , t o t i ž t a k t i v i t u , vováni, Chybat/. Toto poznáni známo;.,:-, pco mne mnoho, Z toho, že časopis pranýřoval s Vámi zá~ ITkončilo vleklou k r i s i , j i ž jsem proroven J.V./Quo usquo/ usoudil jsem, že by r d ě l á v a l . ! šl jsem t o t i ž už dojem, že zde mohla b ý t i jakási s p o j i t o s t a zašel jsme národem blbců, nebo jsem s v ě t š í jsem s i proto k němu. pro informace. /Bydskromností sáni sobě p ř i p o u š t ě l , že to lim s ním na téže chodbě téměř rok a nověbudu patrně já, kd.o to _ nemá v hlavě v d ě l i jsme o svém myšlenkovém příbuzenství 5 pořádku, když jsem s i uvědomoval, do " Doby" jsem přes -výzvy odmítal p s á t .
t -to^WM*W*
i mi
miimimiMmw—w»»«»
i ř t r i a - í
POBT
»ŤLÍ<>«w|1<wiiMwffW
"W
poněvadž jsem předpokládal, že n a Jsem t u jediný Cech a čoťba č a s o p i s ů p s a l ~ i i bych, oo s i skutečně r^yslí::, vydávaných'naší emigrací mne potěsono.otisfcli by t o . / - D o s t a l jsem váto v a l a j že nás t u není v í o e . S t e j n ě adresy, j a k žer.ovskouj. t á k p a ř í ž s k é , •ja]ro vy / a č a s i z jiných důvodů/má m jakož i Skutečnost č í s l o 1-5., uf; dost pohádek o zlých koamnistech, j a k á lásonl&o-fcl jsem jedním dechem, velkém a lailturním československém oolou noc. Pochopil jsem také., proé národě a d a l š í c h zkazek pro .pivní opithoton "anarchiětí''<, Hladí r a d i "batolarta.Jak j s t e , prosím pěkně, ob kálové, jimž není n i c s v a t é . Tož—bo j e v i l i , Se mezi 5sl„uprchlíky nejsou j e taks s v a t o s t ponecháme svatým^ • jenom t u p c i , hlupáci - a I c a r i e r í s t é y avšak»j inak - '2ád né__d_Q,gma , uč cní , 1 — k t e ř í se spokojí s Icašdým žvastem, Goriila, návodiu. pověra nebo osobnost . jen když něco vynese?Posí-lilo mne není naší k r i t i c e t a b u . I7ejiaéně pal: t o n a t o l i k , že s i myslím, že přece už n a š i živoucí p o l i t i k o v é , z niofrž jen t o má smysl ve dne n á d o m č i t a žádný náni nevnuká u c t i v ý obdiv, na v nooi ŠprtatuJon mám dojem, žo hy— t o ž pal; slepou důvěru. s t e se s podohnými herosemi neměli B o j v ě t š í vsál: r a d o s t mám z toho, ž e , 1 •vra.cet donu „JTaěi e m i ^ a č n í honzové' 3 ale so zdá j c š e dokonalo ' u n i n h l b i t e d ' talcové neuctivé selonáčo nemají r á v ěirckem sleva smyslu.- Samostatnos-b , di. č i s t o t a , upřímnost, pootivost a p ř í Iubor /Ccvontry/ s n o s t k sobě sánému. Potřebujeme j a —Hruhé č í s l o Slni-ťočnosti "bylo t a k ko s o l i p ě s t o v a t tyto v l a s t n o s t i . trochu arttild.ir.iaz, po těch •vysokých 2 dopisů o t i š t ě n ý c h ve Skutečnosti n a d ě j í c h , Ictoré vzbudilo p r v n í . Vět vidím, 20 H&OZí vám p í š í svá k r é d a . šinou j e n r^palíujo 00 už bylo ,/ a č a Dnes od toho upouštím / a l e snad vám s t o l i p , 00 už bylo řečeno v prvním. í. tento- dopis něoo napoví/ jednak A právě na tom jednom m í s t ě , kde Be p r o t o , že j e toho mnoho, oo mám na chtělo roapřáhnout ko k o n s t r u k t i v Brdcí a' nemám vaše programové schéma nímu gestu dopředu a p ř i j í t s čímsi /body/, kterého "bych ST? mohl p ř i d r ž e t , jako s programem, Šláplo trapně v«jednak/a hlavnS/ p r o t o , žo json oodle.áiýslÍHí že taková SlovíČlcovStilou noc až-do pozdního :rána č e t l , t e n na -jako j e "o?> d ě l a t " so noia&la na t o dopis p í š i hned poté , a poněvadž 5rferánl"á,oh Slaitečnnsti ohjv.?vit, a bude -pomalu, po lodně, začínám b ý t okdyž, t a k ve. stavu náríannS aredieos p a l ý . Je-inoĚné, že j i ž za 10-dnů od vaném.To všechno n i c cvSem nsnSní tud qdjeduj žo Do vám může dohře h o na tom, žo Skutě&nost a ů s t á v á pořád d i t MÍti-stoupence v USA .Budu tam jediným podnikem, od kterého bych' pochopitelná h l o d š t pro n a š i v ě c / t o s i t r o u f a l něoo Čekat- dopisy č t e j e s t pro Slavíeonostníly - apropoíto nářů / k t e r é o s t a t n ě jsou jednou Z BG mi n e l í b í , n a j d ě t e nějaké libozvu n e j k l a d n ě j š í c h hodnot 'Jruhóho 8ísi č n ě j š í jmánc, než se ujme něoo talio l a / po-tvrsují, že kolem sobe sdruvého 5 jméno ao mi j e v í n u t n o s t í / něoo guje dobré l i d i .A a t ; clisám odrazil •vykonáte Očekávám v ton směru vaše o s t ř í zasloužené výtl^ - - že t o t i ž podň&íy, T kaíSdéH případě se mnou s i hovím v nekonotru.ktivní k r i t i c a , můžete plno p o č í t a t . s^niž sán přispívám 1c nápravě - pro A k poslodu aiospon jednu malou k r i h l a š u j i t í m t o , že velmi brzy poglu tickou posnáaku.sv č í s l a 3-5 sta?,45 oosi jako p ř í s p ě v e k . užívá značka Fh slova " plátolď o S /irankfurt/ jiném časopisu.liroohú jsbia se z a r a —Lidé,- leteří jsou avylsií h ý t i al&z i l , ' p o n ě v a d ž podle mého náboru v á s t i v r d i a i , dynamiclí/mi, a d.ovedou t v o t o není d ů s t o j n á , ř i t , / h l a v n ě podle vzoru nebo návo du/ nevydrží dlouho sedět nad iáre. Oleg /iiuďwLgShUTg/ oretiokými, sáhodlouhými vývody, r o z --Děkuji za z a s l á n í ukázkového č í s l a Skutečnosti a prosím o d a l š í z a s í l á n í . b í r a j í c í m i jednu nebo dvě základní myšlenky 0 Jsem hývalý právník a f i l o l o g — v A poněvadž právě s těmito lidmi mu A n g l i í jsem nejprve d o j i l 40 hrav a síme p o č í t a t i jako s blaními pomoo-^ •boa kácím stromy. Večer so p ř i p r a v u j i niky, nesmíme j e unavovati nekoneč na iiiia-trieulation /London U n i v e r s i nými, h u s t ě popsanými stránkami, ty/ a z toho alomkovitého s l o ž e n í . i když j e j i c h hodnot-., j e s e b e l e p š í . v z n i k l a malá s t u d i e , j i ž vám posílám j " o - l i někdo soustavně nezaměstnaný" k volnému pov-2xtí 0
36
8E'D í i
í) Jřfr 4 ® >E
a- fiozajícoá-li ea o ni.o j i n é h o , tfcráv í Skutečnost dojMo tomu za dva dny. Ale na p ř í k l a d já-jsem ©o ;-irokou3.iv a l ve volných chvílích druhýk Vi slám po t ř i nedělo s. j e S t ě íiejsen~ hótav.Ti ' l i d é , k t e ř í , ton 5ás k í i j í . jsou r e vetSinS' j i r i t ě l i d é hltibooi a ohytří, ala j i s t ě nepraktičtí, nesáhli. Potřebuje-io SamozřejaS každého duohovně spřízněného druha , alo pro liaSi v ě c , k t e r á jo nade vSochny po chyby správná', mohou to podstatné vykonat l i d é u m ě j í c í jednai;.;W.to, lidéoby r á d i póíuohli něco dobrého •tvořit, do rrěeeho vl.ogit nadbytak své onocgia, a l e p o t ř e b u j í , aby ' JJíi někdo j a s n í naBiiaSil ££něrvíy— ohásxK z předpokladu, 3a vSichni l i d é jsour dobři ,a Ho z a l o ž í h l a v " ně a s tom, jnišekiu v l i v u podidhsibu, k jakársu vyznání s e "dají získat.H i t l a r p ř i p r a v i l pro sve stoupenoo jasný, l f t i v ý progran a n á l i c i . e nim avítSBiUCcaunisté Eiají ob dobný l í b i v ý pxbgran, poohojďtol-r ný .ve svých, hlavníoh bodooh i pro posledního prosíáSka- božího\A p?&to se rau d a ř í v ppvní -e-fcapS vady nachytat široké, v r s t v y , i přaa r ů zné t a k t i c k é chyby* Narií t n e t e , žo, chcete podchytit za aaoatku g«a duSevní alitiiíAlo./i/tů. někdy,^oySlo n í bolílA i t a je-'přotíi5ona.A pod tón -tvrdía znovu, Žs s t í t i t o Par—' n a s a i to daleko nt.doviii.uto. To ne s t a č í .MUSíT-IíI podchytit od. aaSáif. xi oo ňtjjvíoíj slušných lidx'.Ho3 j e pddohytí a spoutá někdo j4.ný. EJkutečnosti. do VíTSKU znovu připoiiináni! nedopusťte, aby se z vás s t a l a tribuna a 'Četlju' pouze pro n ě k o l i k f i l o s o f u , ůčěnýph národo hospodářů, t h o a r e t í k u , i když ma j í snad pravdu, jsou č e s t n í a dhtčjj í jen t o neolepSí-AÍ; kařidý PÍ3 • j a s n ě a k r á t c e o to;:i, ob choe ř í c i . Aí zanechá zbytečné kvefe.vtos.ti, nadbytečného používání oiaioh s l o v . J e iittiohoia t쎊í ř í c i j a s n ě a kaií-' dému sxůžuriiíeliiS t y . nejhlubší ;.iyšlenky, než n a p s a t i guasi učené" poj odnéni' .ITodoporu8ov.-"l bych. vy t v o ř i t i ao Skutečnosti vznešenou, filosofickou a národc^.oopodářskou rCTUiíUdšlfcgt-ii z n í hodnotné, a l e živé etoní pro Isaždého príinér;i& vadSlaného, a s dmeaeny:i Sas^n hospodařícílio Cechoslováia-.PřitOi*-
1/6-1
n03t,Dnaš£ic raěla k to^iito ideálu dost blíalzo. K3*iv"jo náacenž s p ř í k l a d y . S i n á i z vS&~' olraý námitky, Icť-aré by ee d a l y thac-. reižior^ v a n é s t i Jtlhoho hlubol^ch vcrtůi: Sxóho povrohníoh frásxso hovSstí- Spa-fcnůAi. VJOIEJU " š i r ď ý o h v r s t e v " atďJLLe t o t o iioiíí Slántí;: k dialaisi *3;;'2o by SL»da času o n&i dislaitůvat iiTeboí ts.0$ íQá svou p r a v d u , . . Háraii-li vSa": as-to,' žu i-u^ao snaha, jo nejen subjelct±ViS,alo i o b j e k t i v n ě 'j-odinS správná, ?.iiusí':i-j se p o s t a r a l o j é j i všeobecná uvedení vo známost á híavruS v j e j i pra2~!;i0:.39 u p l a t n ě n i . - k /Ourycih/ ^-Situace o p o s i o h í l ^ . j c zřoj;aě csui'dtia HyslicSch l i d í , i ladyž neňá n§~. jjifij^přijvEiná.tJlověk j e někdy unítyan á yedoi-í s i v l a s t n í c h s l a b i n by hro— áho r á d v i d - 1 , §e; t i s t e r Si vedou dobře a pílovědonS 3ohu8él. o i bohu—1 . dík.js;na v š i c h n i odkáaáni j e n na o&bíevPoral^dní dobou aačinám být siln&k skeptio'5/ 1: vyhlid".aía dar-iolo-aoio SEtmóiTo oo na aápadS vidíije je" bessrad— ijost,"h-jj ttoraunistioká hystorio,. za— k r ý v a j í p í nialo.tnost.ITa, režim, k i o r ý W-Tíyl n a s t o l e n v případě v í t ě z s t v í Týphbdu ./ktcícé: je veliri piohybná/ zv&dav nejson a !". režir-m, kt!j?ý zda aé bude n a s t o l e n po v í t ě z s t y í Zápa-' dUjOhovía hlubo];ou s?-eTipi,;pedaralls~ iitus, budovč',ný na negaci, a na nadSji j..dr>oho l7í\S,č.Sho úSastnír;^, Se .jfe' z t r a t í oo nejjaeiie a z í s l á nii \ Ď « druhjřoh oo ne j v í o e , ^^inýni záara5~ nfvil lékei-.i nobudo. PočínáM chápat, proé se BenoS ta?.c zcíifalo b á l laínflíi.cbU.íiĚlU:-zoufale, že b y l ochoten, j í t ag daleko aá hxa— n i c e do-yo.leného konprosiišu, j e n aby válco paňohl z a b r á n i t . 5a • j eho -sleva o "buo: spqlupráoi. !$i ne*-li' p=ik bSda," b8da náa vSem " sa rK.S-.jv''"í ?.n.;S ;.K>dstatn6 hlouběji, n.-ž předroi:.Jji.2Ia5£náiíi se přímo d&-< a±t nagjjo úkolu po s-fet éxíoa v n i t S íStTPo rolax 45" vStširsa z nás bojova*l a VLíauii silami o demokracii, á53a>l i v y i d é l a , ao j . . to boj prohraný, k t e r ý s k o n č í únor Gti.Mn.8 se 'íebor s-fergích". v rpoe 46 pro t u t o t h e o r i i vy3taí-.l.Po rooo 48 vStSina ž nás bo j u j e znovu, s plnou .varvou, a opSi *ty pochyby, že vš^ j e cíamé,KoÍiM É^íiás ix> a o r á l n ě v y d r ž í , j e otáaka, B /iudwlgsbur^
