JAN HUS Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_20 Tématický celek: Evropa a Evropané
Autor: Miroslav Finger Datum : duben 2013 Určení: dějepis, žáci 7.ročníku
•Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje na počátku 15. století z hlediska společenského, hospodářského a politického. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. •Materiál slouží k vysvětlení a pochopení změn, ke kterým došlo v našich zemích v oblasti ekonomické i společenské. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, jak obrovské změny pro české země počátek 15. století znamenal. Prezentace vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží pro utřídění poznatků a pochopení vzájemných souvislostí jednotlivých jevů. Začíná stručným životopisem Jana Husa, všímá si jeho činnosti kazatelské, literární a pedagogické. Snaží se zaznamenat, jak jeho myšlenky výrazně ovlivnily vývoj v Čechách v oblasti politické a společenské. Může sloužit i pro opakování.
•Očekávaný výstup: •Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak činnost Jana Husa ovlivnila vývoj v českých zemích a jak velký společenský a hospodářský posun později přinesla. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity.
•Hodnocení: Žáci pochopili význam činnosti Jana Husa a jeho podstatný vliv na vývoj české společnosti a na vznik husitské revoluce.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ • 1. Na čem je založen feudalismus? • 2. Kdo půdu vlastní a kdo a za jakých podmínek na ní musí pracovat? • 3. Jak rozdělíš městské obyvatelstvo a kdo mohl být ve středověku považován za měšťana? • 4. Jaké bylo postavení církve v české středověké společnosti za Lucemburků? • 5. Co udělal Karel IV. z hlediska církevní organizace?
• 6. Se kterým církevním hodnostářem měl spor král Václav IV. a proč? • 7. Co vyvolalo hospodářské potíže v českých zemích?
MOŽNÉ ODPOVĚDI • 1. Je to systém založený na vlastnictví půdy. • 2. Půdu vlastní feudálové ( panovník, šlechta, církev ), na půdě pracují poddaní, kteří musejí feudálům platit daně. • 3. Obchodníci, řemeslníci a městská chudina. Za měšťana byl považován ten, kdo vlastnil nějaký majetek ( obchod, řemeslnickou dílnu ). • 4. Církev se postupně stala největším vlastníkem půdy ( největším feudálem ). Karel IV. církev významně podporoval.
• 5. Povýšil pražské biskupství na arcibiskupství, aby české země nemusely spadat pod německé arcibiskupství v Řezně. • 6. S arcibiskupem Janem z Jenštejna, který chtěl ještě posílit politickou moc církve. • 7. Morová epidemie a ní způsobený úbytek obyvatelstva.
STRUČNÝ ŽIVOTOPIS • Narodil se kolem roku 1371 v Husinci u Prachatic. • Studoval v Praze na Karlově univerzitě teologii a kolem roku 1400 byl vysvěcen na kněze. Postupně se stal rektorem univerzity. Současně zastával funkci kazatele v Betlémské kapli. Zde kázal v českém jazyce a kritizoval církev. • 1409 se zasloužil o vydání Kutnohorského dekretu, kterým se měnil poměr hlasů na univerzitě. • Za svou činnost kazatelskou byl prohlášen 1411 za kacíře. Musel opustit Prahu a přesídlil do jižních Čech.
• Císař Zikmund vyzval Husa, aby se obhajoval ze svého kacířství před církevním koncilem v Kostnici. Koncil obvinil Husa z kacířství. Hus trval na svých postojích, přestože věděl, že mu hrozí smrt. • Své názory neodvolal, a proto byl 6. července 1415 upálen. Jeho popel byl hozen do Rýna, aby jeho přívrženci nemohli uctívat jeho ostatky.
ČINNOST KAZATELSKÁ • Centrem kazatelské činnosti Jana Husa se stala Betlémská kaple v Praze. Přestože byl Hus příslušníkem církve, ve svých kázáních proti ní ostře útočil. Vadilo mu, že církev byla největším vlastníkem půdy ve státě, měla obrovské peněžní příjmy a její hodnostáři často žili přepychovým a skandálním životem. Na druhé straně byla skupina chudých kněží, kteří neměli ani své fary a museli za minimální plat plnit povinnosti svých bohatých představených. • Hus hlásal návrat k prosté církvi, jak se praví v Bibli.
• 1412 Hus ostře odsoudil prodej odpustků, který vyhlásil papež, aby získal peníze na válku. Tím Hus ztratil přízeň krále Václava IV., protože i ten měl mít z prodeje svůj podíl. • Papež prohlásil Husa za kacíře a uvrhl ho do klatby. Nad Prahou vyhlásil interdikt ( zákaz konání veškerých bohoslužeb, pohřbů, křtů, … ). • Hus proto opustil Prahu a své myšlenky dál dva roky šířil na venkově, kde získal mezi chudinou a drobnými zemany mnoho přívrženců. • Hus své přesvědčení nikdy nezradil a 1415 zvolil raději smrt.
ČINNOST PEDAGOGICKÁ A LITERÁRNÍ • Hus působil jako učitel a později jako rektor na Karlově univerzitě. Jeho činnost měla velký vliv na vývoj českého jazyka. Zabýval se jeho úpravou. Spřežkový pravopis nahradil diakritickým ( čárky, háčky ). • Hus jako spisovatel po sobě zanechal rozsáhlé literární dílo. Psal hlavně latinsky a česky. Jeho asi nejvýznamnější spis se jmenuje O církvi. Zde autor shrnuje všechny své nejpodstatnější výhrady proti zlořádům tehdejší katolické církve. Zároveň zde vyložil, jaká má církev podle jeho představ být.
• Kvůli tomuto spisu byl později odsouzen. • Do česky psaných knih uložil hlavní myšlenky svých kázání, ve kterých nabádal obyčejné lidi ke zbožnosti. Patří sem díla Postila a Dcerka. Postila je souborem 59 kázání, která napsal Hus ve vyhnanství na Novém Hrádku. Každé kázání je uvedeno citátem určité části evangelia a pokračuje jeho výkladem. Postila je považována za Husův odkaz národu. • Z dalších děl jsou známé Knížky o svatokupectví a Výklad viery, Desatera a Páteře.
KOSTNICKÝ KONCIL • KONCIL je shromáždění nejvýznamnějších hodnostářů katolické církve. Přijímá závažná rozhodnutí pro církev i věřící. • Hus se za kacíře nepovažoval. Věřil, že vykládá Bibli pravdivě, a chtěl své názory veřejně obhájit, aby se zbavil obvinění z kacířství, které ho vylučovalo z tehdejší společnosti. • Hus přijal pozvání na koncil v Kostnici. Římský císař Zikmund mu navíc slíbil ochranným listem bezpečnost.
• Po příjezdu do Kostnice byl ale Hus uvězněn. Koncil jeho názory předem odmítl a nechtěl o nich diskutovat. Požadoval po Husovi, aby své kacířské názory odvolal. To Hus nechtěl udělat, protože by zradil své přesvědčení i lidi, kteří mu věřili. • Jako zatvrzelý kacíř byl odsouzen k trestu smrti na hranici. Rozsudek byl vykonán 6. července 1415.
• POUŽITÁ LITERATURA: • Macek, J.: Husitské revoluční hnutí. 3. vydání. Praha 1952. • Husa, V.: Dějiny Československa. II. vydání. Praha 1962. • Hora, P.: Toulky českou minulostí. Druhý díl. Praha 1991.