Časopis přerovského děkanátu
Květen 2002 Číslo 5 Ročník 8 Úvodník P. Cyril Juroška
Liturgický kalendář na měsíc květen
Maria a dnešní styl Maria při zrodu církve
Rosteme ve víře pokračování Věřím …
Z historie církve
Velikonoční putování do Říma Dětské okénko Rozhovory s … Mgr. Karlem Komárkem
Jen tak ve stručnosti P. Pavel Hofírek
Slovo z charity Webové stránky
Immaculata
podávají aktuální i historické informace
Svatá Zdislava
a mnoho dalšího …
Slovo pro každého
o Sv. Hostýně
jak z hlediska
náboženského, tak i z hlediska poznávacího.
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
www.hostyn.cz
Kdo z nás by aspoň jednou za rok nejel na pouť na sv. Hostýn. Až přijedete do vesnice
Čechy
a
hned
za
ní
Měsíc květen v liturgii
do
Domaželic směrem k Dřevohosticím, při
Na
pohledu
slavnostmi:
směrem
k Hostýnu
uvidíte
v poli dvě velké lípy. Tam se to stalo.
místa,
kde
z umělého
se
zvláštního,
stalo
sochou.
v přírodě
označovali
pradědečkové
kamene. naši
křížem,
Mohla
to
být
Ta
něco
pozemek
dodnes
zbožní smrt,
nazývá?
Císař
Josef II. (neblahé paměti) trval na tom, že sv. Hostýn musí být odsvěcen a poutě tam skončit. Nepřátelé
církve
ve
všech
dobách
mají snahu zásahy proti církvi provádět tak, aby se zdálo, že vycházejí z nařízení církve byl
samé.
K odsvěcení
vybrán
P.
Josef
sv.
Hostýna
Lhiver,
farář
v Domaželicích a zároveň vícerektor tak zvaného
generálního
semináře
v Olomouci. Ten 14. února 1787 jel na sv. Hostýn, tam odsloužil mši svatou. Po ní si nechal podat pantok (těžkou sekeru) a
pantokem
kostel
urazil
odsvěcen,
roh
oltáře.
uzavřen
a
Tak
již
se
byl tam
více než 50 let mše sv. nesloužila. Byly to
smutné
doby
jmenovaný
P.
z Hostýna
sv.
Hostýna.
Josef
domů,
Když
Lhiver
(cesta
se
vracel
tehdy
vedla
jinde než dnes) na místě, kde teď stojí socha,
se
strach,
začali
koně
celí
zpěnění
zastavili,
couvat,
v Domaželicích.
pak
projevovali se
doběhli P.
Josef
splašili
a
na
faru
Lhiver
celý
roztřesený se ptal svého kočího Tomáše Navrátila: Tomáš
„Tomáši,
mu
viděl
odpověděl:
jsi
něco?“
„Neviděl
jsem
nic.“ Na to mu řekl Lhiver: „To je dobře, že
jsi
mrzí,
nic
neviděl,
co
jsem
ale
mne
udělal.“
to
hrozně
Dle
tradice
farníků se zjevila Panna Maria a hrozila knězi rukou. Hned
po
té
příhodě
nechal
P.
Josef
Lhiver zhotovit pevný podstavec a na něj upevnil
plech
s obrázkem
P.
Marie
Svatohostýnské. Když obraz během času zchátral,
byl
domaželického
nahrazen fojta
Františka
později jeho syna Františka. Strana 2
část
doby
Nanebevstoupení
velikonoční
Páně
a
s dvěma
slavností
velkými
Seslání
Ducha
navíc zasvěcen Panně Marii.
Co se stalo na tak zvaném Žeraví, jak ten
slavností
připadá
významné slavnosti: Nejsvětější Trojice a Těla a Krve Páně. Celý květen je
zjevení nebo záchrana křesťanů. se
letos
ní liturgické mezidobí (doba během roku). Na jeho začátek jsou zařazeny dvě
obrázkem,
nečekaná
květen
svatého. Ta druhá uzavírá velikonoční okruh liturgického roku a následuje po
Pod lípami stojí socha Panny Marie Svatohostýnské
měsíc
plastikou Petra
a
1. 5.
Sv. Josefa, dělníka – nezávazná památka
2. 5.
Sv. Atanáše, biskupa a učitele církve – památka
3. 5.
Sv. Filipa a Jakuba, apoštolů – svátek
6. 5.
Sv. Jana Sarkandra, kněze a mučedníka – památka
9. 5.
Nanebevstoupení Páně - slavnost
16. 5.
Sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka - svátek
19. 5.
Seslání Ducha svatého - slavnost
26. 5.
Nejsvětější Trojice – slavnost
30. 5.
Těla a Krve Páně - slavnost
31. 5.
Navštívení Panny Marie - svátek
Slavnost Nanebevstoupení Páně O
nanebevstoupení
zprávy
v evangeliu
Krista sv.
máme
Marka
a
sv.
Lukáše a také v úvodu Skutků apoštolů. Smyslem
těchto
smyslem
biblických
slavnosti
události,
či
především Kristova
není
její
do
do
i
popis
připomenutí,
zdůraznění
povýšení
vstoupil
zpráv
pouhý
ale
skutečnosti slávy.
slávy
Kristus
již
svým
zmrtvýchvstáním, jeho sláva však není hned
odhalena,
právě
až
v plnosti
událost
ji
zjevuje
nanebevstoupení.
Oblak a nebe ze scény nanebevstoupení neoznačují oblohu či nějaký úkaz na ní, ale symbolizují Boha, Boží přítomnost a slávu. Nanebevstoupení zjevující Kristovu slávu tak lze označit za vrcholný záměr Kristova vykupitelského díla. Kristus, který vyšel od Otce, se k němu vrací a usedá po jeho pravici: zaujímá
čestné
vykonává
Boží
místo
před
anděly
soudcovskou
a
a
svatými,
panovnickou
teší
moc.
se
cti
a
Kristus
je
slávě
Boží
prvním,
a
kdo
vstoupil do nového života v Boží přítomnosti, zde připravuje místo pro své učedníky, přimlouvá se za ně a posílá jim dary své milosti, především Ducha svatého.
Tak
je
nanebevstoupení
také
předobrazem
a
zárukou
našeho
vlastního přijetí do nebe. Nanebevstoupení odkazuje také na druhý Kristův příchod, ten, který nyní odchází, znovu přijde. S událostí nanebevstoupení je spojen důležitý bod dějin církve : před svým odchodem uděluje Kristus církvi skrze apoštoly pověření: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!“ (Mk 16, 15). Zároveň církvi slibuje „výbavu“ pro toto poslání, dar Ducha svatého. Po
této
slavnosti
začíná
devítidenní
příprava
na
slavnost
Seslání
Ducha
svatého. Podobně jako učedníci, kteří „setrvávali v modlitbách s Ježíšovou matkou Marií“, i my se připravujeme v modlitbě a čtení Písma sv. na slavnost Seslání Ducha svatého. Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Na tom obrázku už nebyla Panna Maria
Hostýnská,
Pomocnice. století
se
obraz
a
Ke
konci
děvčata ten
ale
Panna
předminulého
složila
r.
Maria
na
1895
nový
posvětil
o domaželických hodech v neděli po svátku
sv.
Jakuba
rektor
z Hostýna
P. Jan Cibulka. Odsvětitel
hostýnského
kostela
P. Josef Lhiver zemřel 4. 7. 1797 a je pohřben
u
kostela
v Domaželicích.
Kde je jeho hrob je neznámo, protože hřbitov byl proměněn na park. V roce 1946 byla zhotovena nová socha P. Marie
Svatohostýnské
a
za
velké
účasti věřících posvěcena 9. 5. 1946. Proč jsem Vám sdělil těchto několik zpráv? Protože letos tomu bylo 215 let, co byl sv. Hostýn odsvěcen. Ale Panna
Maria
Moravy
dál.
je
uctívána
Pozdravme
královnou ji
slovy
básníka P. Dr. Čeňka Tomíška:
Slavnost Seslání Ducha svatého (letnice) „Neboť tys o letnicích dovršil dílo našeho vykoupení, a těm, kteří se v Kristu stali tvými syny, sesíláš svého Ducha. V něm dáváš své církvi život, v něm tě lidé
nacházejí,
v něm
tě
vyznávají
všechny
národy
a
jazyky.“
(z preface
slavnosti) Sesláním
Ducha
svatého
jsou
naplněny
a
dovršeny
velikonoční
události.
Uskutečňuje se shromáždění rozptýleného Mesiášova lidu slibované proroky, vzniká společenství věřících u národům.
Rozdělení
lidstva
eucharistického stolu, které je otevřeno všem symbolizované
zmatením
jazyků
při
stavbě
babylonské věže je překonáno, každý může ve své mateřštině slyšet, jak se hlásají veliké Boží skutky. Duch povede Kristovy svědky do všech končin světa, přijetí Ducha je zároveň přijetím misijního poslání. Letnicový „křest“ spojený se zjevením Boha (hukot, vítr, ohnivé jazyky) připomíná křest Ježíšův a stejně jako pro Ježíše, je i pro církev začátkem veřejného působení. Při bohoslužbách se používá červená liturgická barva, symbol ohně a tedy i Ducha svatého. Paškál se přenese ke křtitelnici a rozsvěcuje se jen při křtu a při pohřbu.
Slavnost Nejsvětější Trojice Slavnost Nejsvětější Trojice se slaví první neděli po Slavnosti Seslání Ducha svatého. Po vánočních a velikonočních svátcích, kdy naši pozornost upoutává především
druhá
božská
osoba,
Syn
Boží,
a
po
svatodušních
svátcích,
zaměřených na třetí božskou osobu, Ducha svatého, slaví církev svátek Trojice,
Kdo tebe madono má, nikdy neměl rád, ten věru neví, co je svaté lásky cit. Jej v duši děsí prázdnota a mrazí chlad a v hrudi kámen místo srdce slyší bít.
trojjediného Boha, Otce, Syna i Ducha svatého. Oslavuje tajemství vnitřního Božího života, které nám Bůh o sobě zjevil, hlásá jedinou věčnou slávu a klaní se společné svrchované moci jediného božství ve třech osobách. Vyznává, že vše, co Bůh ve světě koná, je společným dílem všech tří božských osob, že Otec, Syn a Duch svatý jsou tři od sebe skutečně odlišné osoby, které však mají jednu
P. Cyril Juroška
a tutéž božskou přirozenost a jedno a totéž působení. Podle časopisu Amen č.05/97 připravil Jaroslav Branžovský
Maria při zrodu církve
Maria
(Mat 28,16 - 20) Jedenáct apoštolů se pak odebralo do Galileje, na horu, kterou jim
a dnešní životní styl
Ježíš určil. Spatřili ho a klaněli se mu; ale někteří pochybovali. Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jménu Otce i
přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání
Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám
tohoto věku.“
Víte, kdy má církev narozeniny? Hod Boží svatodušní, to jsou vlastně narozeniny církve. V ten den se z Ducha svatého zrodily.
Nedávno
jsme
si
připomínali
staré
obrazy
znázorňující
tuto
událost:
Maria
uprostřed
apoštolů,
tam,
kde
na
rodinných
obrázcích sedí matka uprostřed dětí. Společně čekají na příchod Ducha svatého a vzývají ho: „Přijď, Duchu svatý.“ Nebyla to žádná pokoutní událost, toto zrození církve. Sběhli se k ní lidé osmnácti národností: Parthové, Médové, Peršané, Elamité, Řekové, Římané, celý středomořský svět vypočítává svatý Lukáš ve Skutcích. I dnes, kdy jsme zvyklí myslet mezinárodně, i dnes je představa firmy, která by se hned při svém zrodu uchytla v 18 státech, představou impozantní. Hned při zrodu církve se začíná ve světovém formátu. „Muži ze všech národů pod nebem byli při tom“ - říká svatý Lukáš. To tedy byli apoštolové skvělí propagandisté, to museli s chytrou reklamou do ulic, že dokázali takové davy svolat dohromady. Jenže ve skutečnosti se apoštolové nerozběhli do ulic, ale naopak: lidé se sbíhali k nim, k domu, kdy byli pohromadě, - lidé se ptali, co se to tu děje, co to vše má znamenat. Zde máme odpověď na otázku po účinnosti křesťanského apoštolátu: sebehlučnější propaganda, podnikavé akce, - i tam, kde jsou k dispozici peníze, rozhlas, film, televize, noviny, knižní trh - sebehlasitější hlásání evangelia samo neobrátí svět. Jen tam, kde se v církvi něco děje, něco, co jinde ve světě kolem není, totiž, když v ní působí Duch lásky, to jediné svět udiví. Pak se lidé sami ptají, co se to děje. A tenkrát je kázání církve účinné a lidé je slyší. Za časů Petrových se lidé všech jazyků ptali, co se to děje; a všichni rozuměli odpovědi. Všichni se cítili stejně srozumitelně osloveni tím, co se dělo v mladé křesťanské obci v duchu bratrské lásky. Za časů Jana XXIII. se lidé celého světa také ptali, co se to děje v katolické církvi, že se přestala exkomunikovat, odsuzovat, zatracovat, že má pro všechny otcovská slova lásky. Bratři, dobře rozvažujme tyto svatodušní události. Církev, ve které se neděje nic pod vedením Ducha, církev, která taktizuje, úřaduje a propaguje víc než miluje, ta svět neobrátí. Církev, která se spíše opírá o moře peněz než o Ducha, ta svět neobrátí. Máme o čem rozjímat nad narozeninami církve. Tenkrát byli apoštolové pohromadě kolem Marie. Nevymýšleli plány, ale měli se mezi sebou rádi a společně volali: „Přijď, Duchu svatý.“ Čiňme dnes i my podobně.
podle Májových promluv L. Simajchla připravila Alena
Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Strana 3
rozcházejí).
Bůh
se
však
člověka
nevzdal,
nezvolil
nějaké „nové“ stvoření, ale „spásu“, tj. záchranu lidstva, protože na rozdíl od ducha zla se člověk proti Bohu nerozhodl sám od sebe, ale byl sveden. Spása spočívá v tom, že člověk se „nechá“ vysvobodit, uzná, že není a nemůže být autonomní, nemůže si stačit sám sobě. Proto
VĚŘÍM
V
STVOŘITELE
se Bůh rozhodl poslat na svět „Vykupitele“, aby spasil
NEBE I ZEMĚ
svět.
(ČÁST II.)
stvoření
Způsob
člověka,
jak
je
popisuje
Písmo
svaté, bývá často vášnivě diskutován, a to jak ateisty, tak křesťanskými teology. Podstatným pro čtení Písma ve víře je však to, že člověk má svůj původ v Boží lásce a
byl
stvořen
„obraz“ sv.
Boží?
Pavel
Božím
k
„obrazu
Církevní
nazývá
(Kol
podobný
Božímu“.
otcové
samotného
1,15).
Ježíši
Kristu,
V
čem
vycházejí
Ježíše
Člověk
je
z
Krista
proto
vtělenému
spočívá toho,
že
„obrazem“
ve
skutečnosti
Božímu
Synu.
Nemůže být považován za vzor, podle kterého se Ježíš vtělil, ale naopak – člověk se stal člověkem už podle vzoru Ježíšova! V tomto smyslu říká KKC (356), že „jedině
člověk
je
„jedině
člověka
schopen
stvořil
milovat
Bůh
pro
svého
něho
Tvůrce“,
samotného“
(tj. všechno ostatní stvořil Bůh pro člověka, ne pro sebe) a „jedině člověk je povolán, aby sdílel v poznání a lásce život Boží“. Člověk je tedy podobný Bohu trojjedinému a
odráží
v
sobě jednotu i společenství, jako je tomu
u Božských osob; dále je tvorem, jehož touha po plnosti života
jej
přesahuje,
a
proto
z
podstaty
nemůže
být
šťastný sám v sobě. Význam těchto darů je však dodnes poznamenán existencí dědičného hříchu. Otázka původu zla není v Písmu svatém jednoznačně vysvětlena. Podle KKC
to
jsou
dobří
–
(391nn)
stvořeni
jako
„padlí
andělé“,
kteří
–
byť
odmítli
Boha
a
jeho
svobodně
království, a tak se stali nezvratně nepřáteli Boha i jeho stvoření,
tedy
i
člověka.
Zlo
tedy
není
něčím
abstraktním, ale je představováno „osobou“ ducha zla, „ďábla“ (z řeckého „ten, který rozděluje“), který smí sice vykonávat dočasně svou moc nad stvořením, ale nikdy ne nad Bohem. Proto platí Pavlovo: „Těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému.“ (Řím 8,28) Původně
dostali
stvoření,
nad
Jedno
si
schopnosti
první
kterým
však
Bůh
tvora:
lidé
od
dokonce vyhradil,
být
Pravoslavná
teologie
zásadně
odmítá,
že
by
impulsem k poslání Božího Syna byl hřích. Důsledně
Boha směli
darem
vykonávat
protože
původcem
všechno
to
dobra,
rozlišuje
u
„podoba“ zatímco s Boží
člověka Boží.
to,
v
Obrazem
„podobným“
pomocí
se
usiluje.
čem
mu
stává
Člověk
potřeboval
pomoc
od
Boha,
Syna,
dorostl
do
své
aby
je
Božím
a
„obraz“ je jen
tedy tedy
plnosti,
a
v
každý ten,
i
čem
člověk,
kdo
před
o
to
hříchem
i
vtělení
Božího
do
plnosti
obrazu
Božího. Aby si člověk stále uvědomoval, že jeho stav není v pořádku, způsobil Bůh, že se po hříchu ve světě usadilo utrpení a tragika smrti. Utrpení má připomínat člověku, že je třeba hledat záchranu, „lékaře“, a smrt mu má
připomínat,
světa,
že
protože
nikdy
jeho
nebude
jistým
absolutním
přemožitelem
pánem
je
smrt.
Následkem hříchu je také „diabolie“, rozdělení. Člověk se oddělil od Boha. Bůh bydlí v každém člověku, bez jeho vůle by nikdo nežil, současně však se musí člověk ke své spáse Bohu svobodně otevřít. Rozdělení nastalo v poslání člověka, protože nedokáže sladit své postavení pána tvorstva a tvora. Rozdělení je vidět i v samotné lidské
osobě:
tělo
a
duše,
i
když
tvoří
jednotu,
jsou
chápány odděleně, a jak říká apoštol, „bojují proti sobě“ (Řím 7,23, KKC 362n). K rozdělení došlo i mezi mužem a ženou, kteří byli od počátku jedním člověkem (Gen 3,16, KKC 369n). Spása člověka se proto projeví také ve sjednocení toho, co je rozdělené, jak to vyjadřuje Ježíš Kristus ve své modlitbě před utrpením: aby všichni byli jedno, jako on ve svém Otci (Jan 17,21). O každém člověku se dá říct, že je výrazem nesmírné lásky, kterou jej Bůh miluje. U Boha neexistuje „nechtěný“ člověk. Dokazuje to jak Písmo svaté – „Bůh tak miloval svět, že dal svého Syna, aby žádný z lidí nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan 3,16) –, tak také tradice církve, která ve
velikonoční
liturgii
zpívá:
„Syna
jsi
vydal,
Bože,
abys zachránil služebníka.“
moc.
přesahuje rozeznávat
dobro a zlo (viz symboliku „stromu poznání“). Člověk však – sveden duchem zla – se rozhoduje obejít bez Boha a sám stanovovat, co je dobré. Staví se na Boží místo, chce být autonomní. V tomto smyslu škodí nejen sám
sobě,
ale
také
celému
lidstvu.
Tím,
že
se
vzdal
Boha, způsobil, že budoucí generace už se rodí na svět, ale „dědičně“ Boha neznají, musí jej hledat, pro něj se rozhodovat. Za každým hříchem člověka se skrývá tato kombinace: touha dosáhnout plného štěstí (v tom se lidé shodují) a vlastní představa o tom, jak má štěstí vypadat
P. Jaroslav
a jak jej dosáhnout (a v tom se lidé často velmi zásadně
Zpracováno podle Brněnského katechetického věstníku a KKC
Strana 4
Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
připravoval
na
posluchače jejich dovedl
na
svých
bohoslovců
roky!
v Tovačově
působil
jako
v tichém
zamyšlení
preláta jehož
kněz,
ThDr.
uplývá
1965,
jsem
zastavil
profesora
narození
V roce
u
se
roků
a
jsem
vícekráte
hrobu
Tomáše
125
kdy
pana od
Hudce,
od
smrti
již
uplynulo 50 let. Narodil se 7. ledna 1877 ve Věrovanech, které tehdy
patřily
do
farnosti
Tovačov.
Jeho
rodiče
měli ve Věrovanech statek. Ve věku 10 let odchází do
Olomouce,
gymnáziu. řádu
kde
studuje
Maturoval
v roce
premonstrátského,
důvodů
na
ale
Slovanském
1895. brzy
Vstoupil
ze
do
zdravotních
tento řád opouští. V letech 1896-1900 se
věnoval
bohovědným
studiím
na
diecézním
učilišti v Brně. Na kněze byl vysvěcen v roce 1900 tehdejším
brněnským
olomouckým
biskupem,
arcibiskupem
pozdějším
kardinálem
Bauerem.
Po vysvěcení působí jako kaplan, později zastává úřad výpomocného profesora náboženství v Brně. V roce 1902 mladý kněz Hudec odchází do Vídně, aby
zde
prohloubil
vědomosti. doktorem znovu
V roce
rozšířil
1906
bohovědy.
krátce
a
Po
je
ve
své
bohovědné
Vídni
promován
návratu
v duchovní
správě
z Vídně a
poté
působí
se
stává
biskupským sekretářem. Tuto funkci zastává jen krátce,
neboť
láska
spatřit
místa
v letech
1907-1908
jmenován zákona roku
Zde
republiky
a
biblický
tak
Hudce.
svěřila
Spasitelem
přednáší
profesorem
Tomáše
svatému
Nového
Bohoslovecká
v letech
1921-22
až
do
vzniklé
jmenoval
fakulta
a
je
Nového
profesor
nově
zákona
vede
Poté
zákon
zemřel
prezident
touha
ho
studia
Nový
tehdy
a
Východ.
biblického
V Olomouci
zákona
Hudcovi
na
profesorem
1919.
ThDr.
posvěcená
v Brně.
Nového
k Písmu
pak
1926-27
i
v letním semestru 1928 odpovědný úřad děkana. Profesor články
a
Hudec
přispívá
pojednáními
do
mnoha
časopisů,
odbornými novin
i
do
slovníků. Samostatně vycházejí jeho vědecká díla: Sv.
Jan,
apoštol
v Efezu,
Obrazy
z Východu,
Za
časů Kristových, Pravá podoba Kristova. Kromě Hudec
vědecké
velmi
živě
literární všímal
i
práce
vnitřního
si
tak
obdržel
rozvážností
zapůsobit,
že
pojmenování
nebyl
své
požadoval
hanáckou
posluchače
Samozřejmě,
dovedl a
jejich
od
„táta
tělesným
Pro toto krásné pojmenování „táta“ prelát Hudec
ale zároveň i lidem ubíhají
Svou
práci
otcem, ale jako katolický kněz duchovním otcem.
Rozdával lásku k Písmu svatému,
rychle
své
přednášku,
vědecké
spolupráci.
Hudec“.
Jak
každou
naučit
hodně
vykonal
–
neboť
byl
svým
posluchačům
opravdovým otcem. Z opravdové doktor
Hudec
nádherné
lásky
okno,
Akvinského oslavující
ke
pořídit
a
posluchačům
novou
seminární
znázorňující
pro
naše
svým
pro
promoční
slovanské
sv.
aulu
Tomáše
daroval
apoštoly
dal
kapli
sv.
obraz
Cyrila
a
Metoděje. Jeho
ruce
i
bohoslovcům,
srdce
ale
i
byly
všem
otevřené
kolegům
na
nejen fakultě,
kterou miloval. Proto také těžce nesl v roce 1939 uzavření Hudec
českých
nemohl
vysokých
přednášet.
škol,
kdy
i
profesor
Po 2. světové válce se
vrací na svou bohosloveckou fakultu, v roce 1947 –
ve
svých
70
letech
odchází
do
zákonem
stanoveného důchodu a následující rok je jen dle tehdejších předpisů profesorem čestným. Přichází rok 1950, kdy teologické vysoké školy a mezi nimi i
bohoslovecká
zavřeny. nese
olomoucká
Profesor
velmi
podstatně
Hudec
bolestně. zhoršuje,
fakulta tyto
Jeho
jsou
těžké
zdravotní
odchází
na
státem
okamžiky stav
léčení
se do
Karlových Varů, kde ho stíhá mrtvice. Přátelé se postarali o jeho odvezení do olomoucké nemocnice a
zde
po
několika
dnech
zaopatřen
svatými
svátostmi 22. srpna 1951 v Olomouci umírá. Jeho tělesné
pozůstatky
byly
uloženy
25.
srpna
1951
v Tovačově. V poslední poznáváme malým
profesora
dobrou
perským
superiora jehož
vůli jeho
koberečkem
olomouckého
velkým
rádcem
a
Hudce
povahu.
i
dále
Pamatuje na
kněžského pomocníkem
i
bývalého semináře, byl
dlouhá
léta. Již
plných
tovačovském
50
roků
hřbitově.
odpočívá Léta
pán
uběhla
–
prelát
na
vzpomínky
zůstávají – srdce volá – díky, díky za všechno, co jste, otče preláte, vykonal ke cti a chvále Boží…, pro kněze…, bohoslovce…, pro své bližní.
Nashledanou o věčných vánocích v nebi!
profesor
církevního
života v tehdy obou moravských diecézích. Pracoval i v diecézním církevním soudu, věnoval pozornost vědecké zdatnosti mladých kněží a jeho láskou
bylo
i
poznávání
Slovo pro každého
cizích zemí.
Pilně
se
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Strana 5
Vážení čtenáři!
Chtěla bych se s Vámi podělit o prožitky z Velikonoc v Římě. Když jsme
se
s manželem
neváhali
jsme
navštívit
P.
ani
dozvěděli
minutu.
Františka
o
možnosti
Hned
druhý
Sedláčka
do
strávit
den
Velikonoce
jsme
jeli
do
Arcibiskupského
v Římě,
Olomouce kněžského
semináře, který tento poutní zájezd pořádal. Zájem byl obrovský, a tak rozhodovalo rychlé jednání…. Odjezd byl 26. 3. 2002 v odpoledních hodinách. Cesta rychle ubíhala, a
tak
již
příštího
rána
jsme
navštívili
známé
město
Siena,
které
proslavila zejména sv. Kateřina. Po prohlídce jsme pokračovali až do Říma – Vatikánu. Tam jsme byli spolu s dalšími účastníky, průvodcem, bohoslovci
a
P.
Františkem
a
P.
Josefem
ubytováni
v poutním
domě
„Velehrad“, kde nás velice vřele přijali. Na Zelený čtvrtek nás čekalo první setkání se Svatým Otcem a to na mši svaté, na které proběhlo svěcení olejů a obnova kněžských závazků. Vše se odehrávalo v bazilice sv. Petra. Ten den jsme si mohli doslova prožít „památku večeře Páně“, a to jednak na večerní mši svaté, ale také v poutním domě, kde nám připravili večeři, tak jak ji kdysi podle písma prožíval Pán Ježíš. Vše bylo dokonalé – paní kuchařky upekly beránky, nekvašené chleby, podávalo se červené víno, bylinkový salát, omáčka…To vše bylo podáváno v takovém pořadí, v jakém je psáno.
P.
Sedláček
nám
k tomu
předčítal
pasáže
z Bible
a
vše
dohromady
vytvořilo
neopakovatelnou
atmosféru. Na Velký pátek jsme navštívili Kalistovy katakomby, kde je největší pohřebiště křesťanů (asi půl milionu hrobů) hlavně z doby, kdy byli křesťané za svou víru nejen pronásledováni, ale i zabíjeni a posíláni do otroctví. V těchto katakombách se vlastně tajně scházeli ke společným modlitbám. Dále jsme měli možnost navštívit Trapistické opatství, což je jeden z nejpřísnějších řádů. Přísnost spočívá v mlčení a poslušnosti, těžké fyzické práci,
prokládané
společnými
modlitbami.
Tito
mniši
pěstují
eukalyptus,
z něhož
vyrábí
léčivé
likéry
a
bonbony. Další návštěvou byla kaple, postavena na místě, kde byl sťat sv. Pavel. Když mu byla hlava sťata a spadla, tak se třikrát dotkla země a na oněch místech vytryskly tři prameny. Následovala bazilika sv. Pavla, kde je pochováno jeho tělo. Po obědě jsme měli možnost prohlédnout si Řím antický, který je nádherný i přesto, že se dochovaly pouze zlomky. Římané byli skutečně vyspělí, když dokázali postavit takové stavby, jako je Koloseum, Pantheon, Forum Romanum a jiné. Večer toho dne jsme prožívali opět se Svatým Otcem, tentokrát křížovou cestu právě v Koloseu. V sobotu
jsme
měli
opět
výlet
a
sice
do
dalších
bazilik
sv.
Petra,
sv.
Petra
v okovech,
Sancta
Maria
Maggiore a dalších neméně známých míst. Večer pak následovala slavnostní liturgie „Velikonoční vigilie se Svatým Otcem“. V neděli na Boží hod velikonoční jsme se zúčastnili mše svaté, tentokrát přímo na náměstí sv. Petra. Po mši následovala
promluva
Svatého
Otce
v mnoha
světových
jazycích,
tuto
promluvu
vysílala
televize
přímým
přenosem snad do celého světa – při promluvě v češtině právě naši skupinu televize odvysílala! Po obědě jsme měli volno, které každý trávil po svém…Někdo jel k moři, někdo byl unaven, a tak zůstal na Velehradě a pouze malá skupina lidí včetně mě a
mého
což
je
měli žijí,
manžela
obdoba
možnost pracují
skromné
si
a
a
Navštívili
navštívila
kněžského
prohlédnout,
studují.
všude
Vše
bylo
jsme
Jeruzalemského,
„Nepomucenum“,
semináře,
tam
ticho
kostel kam
jak
bylo
kde
jsme
bohoslovci
bylo a
úžasně
pořádek.
sv.
Kříže
převezeno
a
uchováno např. rameno kříže „dobrého lotra“, část kříže, na kterém byl Pán Ježíš ukřižován, trny
z trnové
koruny,
hřeb,
kterým
byl
Ježíš
přibit na kříž a třeba i prst nevěřícího Tomáše, který
teprve
až
si
sáhl
na
Kristovy
rány,
uvěřil, že vstal z mrtvých. Vedle tohoto kostela je kaple, do které byla převezena část schodů, po kterých šel Ježíš k Pilátovi.
Strana 6
Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
V pondělí jsme již odjížděli a na zpáteční cestě jsme
ještě
zastavili
v městě
Bologna,
které
je
rovněž nádherné a plné památek. Velikonoční týden velice rychle pominul, ale vzpomínky Vždyť
v nás
kolikrát
budou
v životě
se
dlouho Vám
přetrvávat.
podaří
strávit
Velikonoce se Svatým Otcem a ještě ke všemu v hlavním dobu
byla
městě
věřících
v Římě
a
církve?
neuvěřitelná
Po
celou
spousta
lidí,
které spojuje jedno – víra! Jsou to lidé z celého světa a až tehdy, když to množství věřících lidí spatříte dohromady, si uvědomíte, jak je ta naše víra silná a že nezná hranice. Samozřejmě, že se nedá popsat vše, co jsme viděli a prožili. Překrásné byly mše se Svatým Otcem, pokaždé jsme ho měli možnost vidět z blízkosti a to takové, že si jej manžel mohl dokonce pohladit – i to je obrovský zážitek, který nemůže mít každý. Proto jestli chcete, milí čtenáři, zažít něco podobného, tu sváteční atmosféru, tu obrovskou spoustu věřících lidí, kteří jsou k sobě mimořádně ohleduplní a jsou plni pokory, využijte, pokud se Vám někdy podobná možnost naskytne! Navštivte Svaté město a věřte, že i malá chvíle strávená v místech, o kterých byla řeč, Vám přinese mnoho radosti a neobyčejných zážitků. Závěrem bych chtěla za sebe i za svého manžela poděkovat všem, kteří se této pouti zúčastnili, těm kteří ji organizovali, myslím, že jsme vytvořili dobré společenství. Karol a Romana Mazánikovi
Také jste
na Boží hod velikonoční
odpoledne našli cestu na SONUS?
Tolik
beránků různých tvarů a zdobené pěnovou, čokoládovou
a jinou polevou je málokdy a málokde vidět.Velikému obdivu se těšila háčkovaná vajíčka a barvené či lepené kraslice. Mohli jsme si prohlédnout vyšívané ubrusy s velikonoční tématikou a další ozdoby z přírodních materiálů. K tomu všemu nás
děti z dramatického kroužku poučily, jak
malovat vajíčka a dokonce nám názorně předvedly, jak plést tatar (pomlázku). Malí herci zahráli velikonoční hru
od
Marie
Holkové
a
dětská
schola
pěkně
zazpívala k radosti všech přítomných. Na závěr velikonočního setkání bylo pohoštění – určitě
vás
napadne
jaké
–
ano,
velikonoční
beránek. A tak jsme společně ochutnávali…
Na příštím velikonočním setkání, jak nám děti prozradily, si každý může zkusit přímo na místě namalovat kraslici a napsat na ni své přání. připravila Liba
Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Strana 7
Milí chlapci a děvčata Měsíc květen je jeden z nejkrásnějších měsíců, je to
měsíc Panny Marie.
Nezapomeňte na své maminky, které druhou neděli oslaví svůj svátek. 9.
května
to
již
připomeneme
bude
40
dní
Nanebevstoupení
od
neděle
Pána
Ježíše.
zmrtvýchvstání Seslání
Ducha
my
si
svatého
a
je
10 dní po tomto svátku. A to nám ještě zbývá velká sláva - Tělo a Krev Kristova (Boží tělo) a Boží Trojice. Připomínám: Nezapomeňte
děti
povzbuzovat
rodiče
k vytváření
RODIN
určené
své
KYTICE
na
pouť
na
DÁREK MAMINCE Překresli tento tvar na tvrdší barevný papír. Podél obvodu
Velehradě.
ho obstřihni a v čárkovaných
V tomto čísle se můžete připravit na
místech
přehni.
pouť
krabičku,
jako
na
Velehrad
devítidenní
novénou. Tato novéna je určena pro
maminku.
vás děti.
Jaké
Úvod:
Nemluvte
při
modlitbě
mnoho, ale myslete na to, že Bůh je
tajemství
Získáš
dárek
vložíš
pro
do
krabičky? …
s vámi. Můžete
vždy
začít
modlitbou
Otče
náš a Zdrávas Maria. Každý den: Smířil jsem se s tím, že mám právě ty rodiče, které mám a právě takové, jací jsou? Neočekávám
od
nich
to,
co
mohu
čekat pouze od Boha? Kratičké čuji
přemýšlení
ukončit
Otče,
odplať
starosti.
doporu-
modlitbou
rodičům
:
Dobrý
jejich
oběti
a
Dej jim zdraví a ochraňuj
je. Mně dej, abych jim udělal radost. 1.den:
Přijímám
krásný
Boží
své
dar?
rodiče
Dochází
jako
mi,
že
Bůh neměl pro mě na
tomto
světě
nic
lepšího,
než
právě mé rodiče? 2.den: jim
Miluji
něčím
své
rodiče
udělat
a
dovedu
radost?
Mám
radost z jejich radosti? Umím
3.den: rodičům
odpustit
jejich
lidská
svým selhání,
nedokonalosti a nedostatky? Uvědomuji žádný
si,
ideál,
že ale
ani že
já se
nejsem o
jeho
dosažení jen snažím? 4.den:
Nestydím
Umím
se
jich
se
za
zastat
své před
rodiče? svými
kamarády? 5.den:
Až
matkou
–
jednou v čem
budu
chci
otcem,
napodobovat
své rodiče? Až
6.den:
matkou -
jednou
budu
otcem,
v čem nechci napodobovat
své rodiče? 7.den:
Děkuji
Bohu
za
své
rodiče?
Dochází mi, že není lehké, ale že je přesto velmi krásné být otcem nebo matkou.
Strana 8
Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Děkuji
všem,
kdo
se
MISIJNÍHO
do
vybralo jsme
se
2000
zaslali
PMD,
ta
Kč.,
do
zařídí
zapojili
KOLÁČE, které
kanceláře
odeslání
do
misijní země. V měsíci květnu pamatujme na smutné
a
v dalekých trpící
trpící
jsou
nemohou
maminky
krajích.
Smutné
proto,
svým
a
neboť
dětem
dát
najíst. Na mnoha místech, kam již přišli misionáři, Matce
Boží
projevují lidé velkou
úctu.
V Africe se věřící modlí před soškou Panny Marie z černého ebenového
dřeva,
v Asii
si
Marii zobrazují s rysy místních žen.
V Jižní
oblékají pestrobarevné přilepují celou
sukně,
opravdové její
množstvím Sošku
Americe
lidé
Madonu
do často
jí
vlasy
a
postavu
zdobí
exotických
Panny
Marie
květů.
najdeme
v každé kapličce a často i na křižovatkách
cest.
Zdobí
také
mnoho domů. Obrázek si můžete omalovat!
Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Strana 9
DARY DUCHA SVATÉHO
SVATODUŠNÍ SVÁTKY
Oheň je symbolem i obrazem Ducha svatého. Proč? (Sk 2,1-3) Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako
když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali.
A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden.
KDO JE DUCH SVATÝ?
DUCH SVATÝ JE DAR
Bůh není samotář. Je „rodinou“ tří osob: Otce, Syna
Duch svatý je největší Boží dar daný člověku. Není to někdo, koho
a Ducha svatého, a přitom je jeden. Otec dává lidem
můžeme
svého Syna Ježíše. Ježíš přijímá všechno od Otce a
působení.
zároveň splácí celou jeho lásku tím, že úplně plní
uvěří;
jeho vůli.
někdo,
vidět
nebo
Kdy?
když
se
Když
protivníci
kdo
způsobil
ho
dotýkat.
někdo
mluví
zapomenou škodu,
ji
Ale o
na
můžeme
Bohu svůj
nahradí;
tak,
spor když
a
Chceš vědět, co nás Duchu Svatému nejlépe otevírá? Vylušti řetězovku.
současně
být
jedno.
Tato
jeho
v něho
se;
když
zahořklý
na sebe, najednou uvidí potřeby druhých; když…_
Synem. Duch svatý dovoluje Otci i Synovi poznat se a
smíří
někdo,
Duch svatý je všechna láska proudící mezi Otcem a
mohutná, že se zosobňuje ve
druzí
nenávistí, začne znovu milovat; když někdo, kdo vždycky myslel jen
KDO JE TEDY DUCH SVATÝ?
dokonale
poznávat
že
láska je tak
třetí božskou osobu –
Ducha svatého.
Poslední písmeno prvního slova je zároveň prvním písmenem slova následujícího.
Tajenku
přečteš
ve
směru
čísel
ve
vytečkovaných
políčkách.
Duch svatý má schopnost sjednocovat a sbližovat lidi. Dílem Ducha svatého je síla a odvaha svědčit
1-2 Ježíšova matka
8-
o Ježíšovi a zachovávat se vždy čestně. Mít slova,
2-3 Ježíšův učedník obecně
9-10 země, kam uprchla Svatá
gesta,
3-4 třetí evangelista
činy,
které
druhým
dodávají
chuť
učit
se,
pracovat a žít, je dílem Ducha svatého v nás.
TEST ZNALOSTÍ 1.
Událost seslání Ducha svatého je popsána
9 svátky Seslání Ducha svatého
rodina před Herodem
4-5 1. křesťanský mučedník
10-11 hora Ježíšova proměnění
5-6 den Páně
11-12 zahrada Adama a Evy
6-7 1. žena v Bibli
12-
7-8 Boží posel
1 město, kde byl apoštolům seslán Duch svatý
a) v evangeliu sv. Jana b) ve Skutcích apoštolů c) v 3. knize Mojžíšově
2.
Svátkům Seslání Ducha svatého říkáme a) Hromnice b) Velikonoce c) letnice
3.
Seslání Ducha svatého apoštolům se událo v městě a) Jeruzalémě b) Soluni c) Korintu
4.
Který název bývá používán pro Ducha svatého a) Posvětitel b) Stvořitel c) Vykupitel
Strana 10
Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Kde všude jste hrál a jak dlouho hrajete?
R R o z h o v o r y Ro oz zh ho ov vo or ry y
Já
s s d m s llliiid dm miii
rozhovor
čtenáři,
v
s panem
tomto
Mgr.
čísle
Karlem
časopisu
vám
přinášíme
Komárkem,
dřívějším
regentschory v našich farnostech.
byla
přiměřená,
svých
15
letech,
to
znamená
dříve.
Přerovský
improvizátor chytila,
a
dr.
a
Stanislav
mohu
tím
to
říci,
taky
Žalud
že
mě
začalo.
byl ta
Prvně
vynikající
improvizace jsem
hrál
na
májových pobožnostech u sv. Michala na Šířavě. Při dalším
zdokonalování
jsem
začal
hrát
na
Když onemocněl dr. Žalud, děkan Cindler mi nabídl stálé
Ten rozdíl je obrovský. Dřívější liturgie byla krásná, pro tu jaká
ve
dvoumanuálových varhanách při mších u sv.Vavřince.
Jak vidíte vývoj farnosti dnes a dříve?
dobu
začal
sestry Jindřišky, ale hra na varhany se mi líbila již
k k o e m n á s … ko ollle em mn ná ás s … … Vážení
jsem
v roce 1941. Původně jsem hrál na housle u řádové
protože
chápání
lidí
nebylo
tak
vysoké. Liturgická reforma přišla v pravý čas a v pravou dobu. Tady vidíme, že to není dílo lidské, ale dílo Božích rukou. My
místo
sv. Vavřince.
varhaníka
Udělal
jsem
v kostele
aprobaci
na
varhaníka
a
1. června 1957 jsem se stal ředitelem kůru a vedoucím sboru.
Občas
Dlouholetý
jsem
přítel
zaskakoval
v okolních
Olejník
v roce
obcích.
1973
nabídl
jsme do toho nějak vsazeni a používáme k tomu vlastní nadání a dary. Teď si mohou lidé dovolit být při mši opravdu aktivní.
nejenom v Dómě, ale i u sv. Michala. Tak jsem do
Dříve zastupovali lid při mši ministranti, kteří odpovídali knězi.
roku 2001 denně dojížděl do Olomouce.
když
byla
zpívaná
mše
a
odpovědi
byly
rozdělena.
Kněz chléb
je
jako
v Tělo
a
obětník víno
v osobě
v Krev.
Ježíše
Věřící
lid
Krista,
slyší
bylo dříve nemyslitelné. Co se týká hudby, měli jsme možnost se
s knězem
v modlitbách
pomocí
misálků,
které byly
vydány v 30–40. letech. Dále to byly mešní písně. Liturgická obnova
měla
několik
typů.
První
byl
ten,
že
latinsky
se
doporučovalo modlit s knězem „Pater noster“, někdy i „Credo“. Další proměny byly, že kněz recitoval mešní kanon, hlavní část mše,
ale
latinsky.
Pak
přišla
čeština,
která
byla
svěřena
bohoslužbě slova, což znamená modlitba, čtení, žalm. Zde se mohli zapojit i laici. Potom přišla čeština i do mešního řádu. Dále se liturgická obnova vyvíjela až do dnešní podoby, kde každá má své zastoupení. Kněz je obětník v osobě Kristově, ministranti
jako
akolité.
Buď
přisluhují
knězi,
nebo
také
podávají sv. přijímání. Obyčejný lid se účastní tím, že se modlí nebo zpívá s knězem, např. Pane, smiluj se, Sláva, Věřím a další partie.
Bohoslužební
zpěv
se
rozšířil
díky
P.
Hrál
jsem
Jaký máte názor na písničky s kytarou při mši
Olejníkovi,
P. Břízovi a dalšímh. Rozšiřovaly se i zhudebněné žalmy.
svaté?
jeho
partie a některé jsou mu vlastní. Zpívá mešní ordinárium, což
setkat
v Olomouci.
zpívané,
odpovídal jen sbor. Teď je to uděláno tak, že každá služba je
proměňuje
v Dómě
mi
místo
Dobou
varhaníka
P.
Na
mnoha
místech,
kde
jsem
působil,
jsem
se
věnoval nejen hře na varhany, ale i sborovému zpěvu. Kytara
je
v kostele,
mistrovský to
je
brnkání
nástroj, na
ale
to,
kytaru.
To
co
slyšíme
není
hra
na
kytaru, to je jen brnkání na udržení rytmu a jestliže si při mši začnou podupávat i lidé, je to nevhodné. Je tady otázka, jak spojit mši svatou, sv. liturgii a hru na kytaru. Já mám zato, že to je neznalost věci, neznalost, co
znamená
mše
svatá.
Ta
úžasná
posvátná
chvíle,
kdy se Kristus stává člověkem a mysticky za nás trpí. „Toto je má krev, která se za vás vylévá,“ k tomu to nejde.
Oni
lidem
to
blízké.
s kytarou,
většinou Ne
že
berou
tak,
bych
že
je
nechtěl
to
mladým
vidět
mladé
Pána
a
ale
vědět jak a kde ji použít. A hlavně neříkat
„ne“,
naplnit
ale
něčím
krásným. Děti se rozhodnou
podle
sebe.
Není
potřeba jim říkat, to se hodí – to se nehodí.
Oni
to
pocítí samy.
Jaké je vaše životní krédo? Člověk hlouběji,
tím
nežije je
to
pro
sebe,
lepší.
ale
Vedení
pro Sv.
Ducha
se
čím mi
osvědčilo a osvědčuje se mi víc a víc. Věřit nejenom v Boha, ale věřit Bohu. Věřit v Božího syna, který žil mezi námi a jeho matku Pannu Marii. Neuchylovat se ani krůček od učení církve.
Za rozhovor děkuje Věra Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Strana 11
Slavení neděle
Jen tak
Jak jsem se zmiňoval už v minulém čísle, tak od července
ve stručnosti
bychom
měli
být
v našich
přerovských
farnostech
jen
dva
kněží. S tím souvisí nutnost zredukovat počet mší svatých jak v neděli, tak ve všední dny. Mluvil jsem o tom na setkáních s farníky a je to, jak jsem očekával, neradostné a nepříjemné rozhodování a vysvětlování. Nejzávažnější je samozřejmě otázka slavení neděle. Teď slavíme v neděli celkem sedm mší svatých. Pokud budeme jen dva, tak to znamená, že jeden z nás by musel mít v neděli čtyři mše svaté. Kněz by ale měl celebrovat denně jen jednu mši svatou. Z důvodu nedostatku kněží je možné sloužit v neděli více mší svatých, ale v pravidelném pořadu nedělních bohoslužeb by to měly být maximálně dvě až tři mše svaté. Je tedy třeba zrušit v našich farnostech jednu až dvě nedělní mše. Očekávat pravidelnou výpomoc od kněží z okolí nebo z Olomouce nemůžeme.
Každý
kněz
má
právě
o
nedělích
dost
práce
ve
svých
farnostech a pokud by někde byl „volný“ kněz, tak by byl jistě jmenován kaplanem v Přerově. Navíc by mělo zůstávat kněžím v děkanátu aspoň trochu času a sil ke vzájemné výpomoci v případě nemoci apod. Je v podstatě několik možností: Zrušit nedělní mši s tím, že věřící půjdou
na
jinou
mši
svatou
v jiném
čase
či
jinde.
Nebo
přesunout
nedělní mši na sobotu večer. Nebo místo mše dělat bohoslužbu slova se svatým přijímáním. Vždycky to ale znamená, že nějaká mše svatá nebude. A tak se dostáváme k bolestné věci, které nedělní mše svaté se to bude týkat. Podle čeho rozhodovat? Někdo řekne, že podle počtu účastníků bohoslužeb. Nejméně lidí chodí na mši svatou v Bochoři a Horní Moštěnici. Tam ale naopak řeknou, že by se to mělo týkat Přerova, protože tam mají věřící možnost snadno se účastnit mše svaté v jiném čase. Někdo řekne, že v Přerově by se to mělo týkat malých kostelů jako je Předmostí a Šířava, protože věřící z těchto mší svatých se do svatého Vavřince snadno vejdou. Ti zase řeknou… Každý si hájí to své a má svoji část pravdy. Rozumím každému, ale zároveň znám také argumenty těch druhých. Těžko
se
rozhoduje
a
je
to
opravdu
nepříjemné.
Ve
svých
minulých
farnostech
jsem
v neděli
sloužil
mše
svaté
pro padesát lidí a ve všední den někdy třeba jen pro pět. A tady se dostávám do situace, kdy mám zrušit mši svatou, na kterou chodí 100-200 lidí… Přesunout slavení nedělní bohoslužby na sobotu večer v sobě obsahuje nebezpečí, že se přestane slavit neděle. Bojím se, že pak lidé v sobotu až do večerní mše svaté pracují a neděli pak už jako sváteční den neslaví. Jistě je třeba ponechat sobotní večerní mši svatou v Přerově pro ty, kdo se opravdu nebudou moci účastnit nedělních bohoslužeb, ale křesťanská rodina má slavit neděli „od rána do večera“, a to nejen účastí na bohoslužbách. Toto prožívání neděle jako „dne Páně“ by jistě samo o sobě zasluhovalo hlubší zamyšlení. Zavedení bohoslužeb slova se svatým přijímáním v sobě zase obsahuje nebezpečí, že by se u některých lidí mohlo vytrácet vědomí jedinečnosti a nezastupitelnosti mše svaté. Proto se teď např. spíše doporučují pobožnosti bez svatého přijímání, aby více vynikl rozdíl oproti mši svaté a zároveň se více zdůraznila hodnota společné modlitby samotné. V naší situaci je navíc komplikací to, že za rok či za dva může dojít k dalším změnám. Já doufám, že k lepšímu, ale možný je i opak. To je jeden z důvodů, proč bych nechtěl rušit dnešní program nedělních bohoslužeb, když je naděje, že časem by zase mohly být mše svaté tak, jak jsou teď. Když se totiž bohoslužba zruší (nebo přesune na sobotu), tak sice většina lidí začne chodit na jinou mši svatou, ale bývá i část lidí, kteří přestanou do kostela chodit úplně („když mi zrušili mši…“) a pokud se třeba za rok mše opět obnoví, tak už tito lidé nemusejí cestu na „svoji“ mši svatou najít, protože si odvykli. Je otázkou, jaká ta jejich víra vlastně byla, ale skutečnost je bohužel taková. Stejně jako někteří lidé začínají či končí s chozením do kostela podle toho, jak se střídají kněží, ale to sem vlastně nepatří. Do července je ještě daleko a může se ledacos změnit. Zatím jsem se definitivně nerozhodl, ale v této chvíli se mi zdá nejvhodnější zavést bohoslužby slova, které by se o nedělích pravidelně střídaly. Tak by zůstaly zachovány časy a místa nedělních bohoslužeb s tím, že jednou za 4-6 týdnů bude místo mše svaté bohoslužba slova se svatým přijímáním, Většina
kterou
z nás
asi
povede
nikdy
jáhen.
vážně
Vím,
že
neuvažovala
i o
tak
to
tom,
bude že
veliká
situace
změna.
dojde
tak
daleko, že budeme slavit neděli beze mše svaté. Snad nás to povede k hlubšímu přemýšlení o tom, co všechno patří do života křesťanského společenství a co všechno patří ke slavení neděle. Snad nás
to povede k větší úctě ke slavení eucharistie a k lepšímu pochopení
významu společné modlitby i bez přítomnosti kněze. A také k hlubšímu pochopení významu prožívání víry ve společenství věřících. P. Pavel Hofírek
Strana 12
Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Charitní ošetřovatelská
Slovo
a pečovatelská služba /CHOPS/
Charity
Tato
…
služba
poskytuje
komplexní péče klientům v domácím prostředí.
je
již
nejrozšířenější, od
svého
kterou
vzniku.
Oblastní
Jejím
cílem
charita je
Přerov
poskytnutí
Služba je zajišťována 7 dní v týdnu, 24 hodin denně, zdravotními
sestrami a pečovatelkami, které pracují v terénu. O naše nemocné se stará celkem 21 sestřiček a ošetřovatelek. Jejich pracovní náplní je poskytování ošetřovatelských a
pečovatelských
služeb
klientům
v domácím
prostředí.
Jedná
se
např.
o
sledování
zdravotního
zajištění odběrů krve, hygieny, pomoc základní obsluhy, ošetření a prevenci ran, převazy, nákupy,
drobné
osamoceným
úklidy
lidem
aj.
V rámci
nabídkou
komplexní
asistence
péče
pracovníka
je
poskytována
CHOPS
a
pomoc
služba
sociální
stavu
klienta,
podání stravy a léků, dále
rehabilitační pracovnice
pracovnice
(zajišťují
a
dovoz
pomoc OA,
na
invalidních vozících, procházky, úřední záležitosti klientů aj.). Projekt
domácí
nemocnému nahradit
péče
člověku
má
hospitalizaci)
pečovatelka
přichází
velké
zajistí
(dle
pobyt za
přednosti, stavu
a
v domácím
klientem.
a
to
především
podmínek
–
čili
prostředí,
Pobyt
v tom,
ne
vždy
protože
doma
že
sestra
napomáhá
Vrchní sestra: Daniela Štofová
i
Tel:. 0641/216 006
může či
Úřední hodiny:
lepšímu
psychickému stavu nemocného člověka – je zachován jeho denní režim, osobní prostor, zvyklosti a v neposlední řadě se snižují také náklady, které vznikají
Po
14.00 – 16.00 hod.
St
8.00 – 10.00 hod
při hospitalizaci nemocných. Tato péče navazuje na péči poskytovanou ve zdravotnických zařízeních, čímž se může zkrátit také pobyt nemocného v těchto zařízeních.
Počet klientů CHOPS za rok 1999, 2000,2001 Poskytování
služeb
CHOPS
zajišťuje
tedy
komplexní
a
kvalitní péči pro potřeby zdravotně postižených klientů v jejich 500
domácnostech,
411 400
300
347
zachování rodinám
282
a při
prevenci
komplikací
maximalizaci ošetřování
zdravotního
soběstačnosti
příbuzných
a
stavu
klientů,
nemocných, překlenutí
pomoc
krizového
období v péči o příbuzné. CHOPS poskytuje také (sice to máme trošku omezeno) zdravotní
200
pomůcky 100
zakoupení
pro
nemocné.
nových
Každoročně
zdravotnických
žádáme
pomůcek,
o
takže
dotace věříme,
na že
jednou …., snad …., no prostě, že jich bude dostatek.
0 1999
2000
2001
Protože poskytování těchto služeb vyžaduje vysokou odbornost, jsou
pracovníci
průběžně
školeni.
Sestry
průběžně
absolvují
pomaturitní specializační studium a s pečovatelkami se účastní dalších vzdělávacích kurzů a školení. Proto můžeme dnes například
nabízet službu pedikúry.
Bude dobré, když budeme mít život i stáří takové, že nebudeme potřebovat žádnou takovou službu, ale když se to Za OCHP Iva B.
stane, máme se kam obrátit.
Ověřili jste si své znalosti ve „velikonočním kvízu“? V tomto vydání vám přinášíme správné odpovědi i s případnými odkazy na Písmo sv. 1)
B - 50 dnů
2)
C - Jakub, Petr a Jan (Mk 14, 53)
3)
B - Malchus (J 18,10)
4)
B - Kaifáš (Mt 26,57)
5)
A - Pole krve (Mt 27,8)
6)
C - „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? (Mt 27, 46)
7)
C - červený ornát
8)
A - do Galileje (Mt 28,10)
9)
B - u ambonu
10)
Slovo pro každého
Kavárna pro seniory
15.5.2002 Centrum Sonus
Téma: Také máte rádi Wericha, Voskovce a Ježka?
B - Jan (J 20,2-5)
11)
A - 153 ryb (J 21,11)
12)
C - Matěj (Sk 1,26)
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Strana 13
Poznáváme katolické časopisy Pod
tímto
názvem
děkanátního
jsme
časopisu
v minulých
představili
ročnících
dva
našeho
měsíčníky
–
Mezinárodní katolický report a Amen. Dnes
vám
chci
představit
dvouměsíčník
IMMACULATA, který vychází již 11 let.. Název
časopisu
Vydávají
ho
z odkazu
sv.
v překladu
Bratří
znamená
minorité
Maxmiliána
Neposkvrněná.
v Brně.
Maria
Časopis
Kolbeho.
čerpá
V době
před
druhou světovou válkou P. Maxmilián poznal jak mnoho dobrého může vykonat dobrý tisk. V minulých ročnících jsme
měli
možnost
prostřednictvím
seznámit
otištěného
Nyní můžeme poznat našich
dnů“,
přinášející
se
V nich pro
rovněž
naléhavými která
případně
manželství, způsobem
papež
ale
otce
vysvětluje
současného
zmiňována
také
svou
života
zkreslována
a
–
život
mimo
od
omylu
pravdy
pravdu“,
a
zabývá
veřejnosti,
sexuální
nerozlišování
má
svaté
se
na
prostředky
euthanasie,
různých
Písmo
problémy příliš
rubrika
při
Immaculata
sdělovacími
potraty,
„každý
životem
pokračování.
dobu.
nejsou
jsou
umělé
jeho na
pravidelná
Svatého
dnešní
tématy,
např.
jmenuje
promluvy
význam
s
život sv. Františka z Assisi. „Petr
tak
příležitostech. jeho
se
životopisu
apod.
Místo
mají
v časopisu i katecheze, zpracované pro nevěřící, i pro ty, kteří
i
když
jsou
pokřtěni
a
chodí
do
kostela,
mají
ve
svém vztahu k Bohu „rezervy“. Část časopisu tvoří také svědectví
o
Boží
lásce
a
přímluvě
Panny
Marie.
Nemusíme se bát, „máme větší cenu, než mnoho vrabců, kteří
nepadnou
Otce.“
Zprávy
na o
bez
vědomí
vyslyšení
zem
proseb
našeho v
nebeského
problémech,
ze
kterých již, dle našich představ nebylo východiska, nás vedou k důvěře v Boží lásku a prozřetelnost. Co říct na závěr? Myslím, že se jedná o kvalitní časopis, který poučí i povzbudí, vede k zamyšlení. Cena se rovná výrobním nákladům, tj. 10 Kč na výtisk a 9 Kč poštovné a balné. Adresa, kde si můžete časopis objednat je Konvent minoritů v Brně, Minoritská 1, 602 00 Brno. Jaroslav Branžovský
Fatimský apoštolát (World Apostolate of Fatima the Blue
Army)
Zakladatelem
byl hnutí
založen je
v roce
katolický
1947
kněz
v USA.
Harold
Victor
Colgan. Po schválení tohoto mariánského hnutí Svatým stolcem
se
apoštolát
postupně
rozšiřoval
do
dalších
Znáteněkterá hnutí?
zemí. V součastné době má svůj mezinárodní sekretariát v Evropě
a
to
přímo
v portugalské
Fatimě
v Domus
V České republice byl apoštolát obnoven v roce 1990.
Pacis. Tento mezinárodní sekretariát koordinuje činnost
Nejprve
národních prezídií, která jsou ustanovena ve 110 zemích
u sv. Martina
světa
a
vykazují
přes
20 milionů
členů
Fatimského
apoštolátu Modré armády. Členem
hnutí
se
stává
modlitby,
se
ten,
kdo
požádá
o
přijetí
zachováváním
stavovských
povinností na znamení smíru Srdci Ježíšovu a Mariinu. Ke společným modlitbám se scházejí laici i kněží ve svých o
farnostech
prvních
nejméně
mariánských
svoji
v Třebíči
misijním domě
činnost a
od
při
roku
farním
1995
úřadě
v bývalém
a klášteře v Koclířově u Svitav. Zde je
nyní národní středisko apoštolátu pro Českou republiku.
v národním sekretariátu a složí zásvětní slib s přijetím závazku
rozvíjel
1x
měsíčně,
sobotách.
Žijí
ve
a
to
světě
vždy nebo
V Koclířově žije stálá komunita Českomoravské Fatimy Fatimského
apoštolátu.
spolupracuje
s oblastními
jednotlivým
Fatimský vedoucími,
animátorům
apoštolát kteří
modlitebních
v ČR
pomáhají večeřadel,
modlitebních skupin a předávají jim potřebné informace ze života apoštolátu doma i ve světě. Hlavním
posláním
apoštolátu
je
obnova
církve
skrze
v komunitě s pravidly schválenými diecézním biskupem.
modlitbu růžence, v jednotě s Ježíšovou Matkou Marií,
Ten také potvrzuje jmenování představeného komunity a
v duchu letničního večeřadla.
prezidenta národního apoštolátu zodpovědného za jeho činnost v té zemi, kde apoštolát působí. Strana 14
připravila Liba
Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Pěvecká soutěž „Haleluja“ Jak vůbec vzniká takový nápad, udělat soutěž ve zpívání? To se jedno odpoledne (nejlépe v neděli) sejdete a nemáte v plánu vůbec nic vymýšlet. Mluví se jen tak o obyčejných věcech a všichni se brání přijít s novým nápadem, protože „to není pracovní schůzka“. Ale nakonec se stejně někdo neubrání a jen tak prohodí: „Co kdybychom udělali v Kojetíně pěveckou soutěž?“ Toho se všichni hned chytnou a nápady už padají: „A proč jen v Kojetíně? I okolní farnosti by se mohly zapojit.“ „Mohly by tam být i jiné než křesťanské písničky – ať se může zúčastnit více dětí.“ „Co
takhle
udělat
soutěž
pro
celý
děkanát?“ Tak, a je to venku. Všichni hledíme na toho odvážlivce. Udělat děkanátní soutěž, to přece není jen tak … Ale výzva to je veliká a nakonec, proč ne? Podrobnosti už se jen hrnou a konečná představa je brzy hotová. S tím ale rostou i obavy. Co když se nikdo nepřihlásí? Nebo co když bude dětí moc? Nakonec jsme počet omezili na dva zástupce od jednoho faráře v každé kategorii. Koncem března už
byly
informace
o
soutěži
v každé farnosti přerovského děkanátu a my jsme
napjatě čekali na přihlášky. Týden před soutěží přišlo asi dvacet přihlášek a později přibyly další dvě, takže jsme mohli začít chystat vše potřebné pro dvacet dva soutěžících, kteří se v neděli 28. dubna měli sejít na Domě sv. Josefa u nás v Kojetíně. Jak jsme ve dvě hodiny odpoledne zjistili, dostavili se všichni. Také porota byla v plném počtu – pan děkan P. Oldřich Ulman, kojetínský pan kaplan P. Zdeněk Stodůlka a sl. Ludmila Frélichová z Prostějova. Po vystoupení všech dětí z jedné kategorie byla udělána přestávka, při které se porota rozhodovala o výsledcích a všichni ostatní měli možnost ochutnat výborné koláče nebo si dát kávu či čaj. Předvedení všech soutěžících trvalo asi dvě hodiny. Po skončení všech kategorií se porota připravovala na vyhlášení výsledků a diváci měli mezitím sami rozhodnout o nejlepším zpěvákovi svým hlasováním. Poté už P. Stodůlka všem oznámil výsledky soutěže podle rozhodnutí poroty a rozdal drobné odměny těmto dětem: v kategorii předškoláků 1. místo:
Martina Zbožinková z Troubek
2. místo:
Lída Punčochářová z Přerova
3. místo:
Karolína Kopcová z Přerova
v kategorii 1.–3. třídy 1. místo:
Klára Kamarádová z Kojetína
2. místo:
Veronika Morongová z Křenovic
3. místo:
Jana Rajtarová z Troubek a Monika Punčochářová z Přerova
v kategorii 4.–6. třídy 1. místo:
Martina Šálková z Polkovic
2. místo:
Gábina Malantová z Přerova
3. místo:
Veronika Tesková z Přerova a Tereza Krejčí z Domaželic
Gratulujeme nejen těm, kteří obsadili některé
v kategorii 7.–8. třídy 1. místo:
Lucie Konečná z Tovačova
2. místo:
Milena Šálková z Tovačova
3. místo:
Naďa Gybasová z Polkovic
SV. ZDISLAVA „Hle,
Diváci při své volbě vybrali jako nejlepší zpěvačku Veroniku Morongovou z Křenovic.
místo, svým
ale
všem,
zpěvem
kteří nám
do
Kojetína připravili
přijeli
a
krásné
odpoledne.
Jiří Gračka
30. KVĚTNA
moudrá žena: dobře se starala o svůj dům, kráčela po cestě přímé,
ctila Hospodina.“
( Př 14,1-2)
Narodila se roku 1220 v Křižanově na Moravě a stala se manželkou Havla z Lemberka v Podještědí. Podporovala stavbu dominikánských klášterů v Jablonném a v Turnově. Její dobročinnost a péče o vlastní děti byla velmi známa. Ze zpráv o jejím dětství víme, že ráda trávila volný čas o samotě a rozjímala o Bohu. Na jejím příkladu můžeme vidět, že každý životní stav, podmínky a postavení nás může vést k Bohu. Zemřela roku 1252. Blahoslavena byla roku 1907 a svatořečena 21. května 1995 při návštěvě Jana Pavla II. v Olomouci. Bývá nazývána ochránkyní rodin. Slovo pro každého
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002
Jaroslav Branžovský Strana 15
S bolestí si vystačíme sami, avšak chceme-li prožít plnost radosti, potřebujeme někoho, s kým ji můžeme sdílet. Mark Twain
5. 5. 2002 neděle
12. 5. 2002
Setkání rozšířené redakční rady
19:30 fara Přerov
14:00
areál dětského
neděle
tábora v Čekyni
15. 5. 2002
16:00
středa
SONUS
17. 5. 2002
! " #$! % & '()*+ , ' #-. #%/+ 0 / 1 $.-$0 1 / 2
16:00
pátek
SONUS
16:00
pondělí
34 56 7 896 : ; <=>?@ A < 8BC 8:D@ E D F 9CB59E F D G
středa
Setkání seniorů
fara Přerov
Setkání katechetů
19:30 fara Přerov
Pouť k bývalé kapličce pod nemocnicí
15:00
sraz u kapličky
neděle
29. 5. 2002
Setkání s Bohuslavem Korejsem chrámový sbor zve na besedu
Setkání vedoucích dětí a mládeže
19:30
úterý
26. 5. 2002
Téma: Máte rádi W+V a Ježka?
SONUS
pondělí
21. 5. 2002
Kavárna pro seniory
14:30 kostel sv. Vavřince, 15:00 Sonus
neděle
20. 5. 2002
informace na plakátech
Setkání animátorů
19. 5. 2002
20. 5. 2002
Den pro rodinu
Setkání redakční rady
19:30 fara Přerov
Slavnost Těla a krve Páně Přerov
30. 5.
Předmostí
31. 5.
16:45
H. Moštěnice
30. 5.
18:30
2. 6.
9:30
Bochoř
8:00, 18:30
Hádejte, co si ti dva hadi šeptají?
SSSS… otec Pavel a otec Jaroslav 7. máje narozeniny mají! A proč jsou ti dva zpocení? No, přece pro množství farníků, kteří se k nim s gratulaci připlazí. My v časopise jsme už všechny předběhli : Bůh ať vám žehná, drazí otcové, ať vás stále naplňuje svým světlem a pokojem. A Maria, Matka kněží a Kněžna máje, ať je vám útočištěm ve chvílích přetěžkých. Za Vaši službu vám otče Pavle a otče Jaroslave děkujem. Vydává Děkanství Přerov Římskokatolické církve Redakční rada: P. Jaroslav Kníchal, Libuše Calábková, Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova 6 750 11 Přerov 2 tel: 0641 / 21 70 79 E-mail:
[email protected] www.prerov.hypernet.cz
Strana 16
Jaroslav Branžovský, Alena Dudová, Ivana Ba,urová Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově
Uzávěrka pro červnové číslo je 29. května 2002. Náklady na 1 ks výtisku: 11,- Kč.
Slovo pro každého
Neprodejná tiskovina.
Číslo 5, Ročník 8, Květen 2002