Úvod Každý rok jsme se jako ostatní žáci těšili na konec školního roku i na nastávající prázdniny, ale tento rok víme, že je to naposledy. Přihlášky byly podány, my byli přijati na střední školy a už nám tak zbývá jediné: poohlédnout se zpět a rozloučit se. Není to ale až tak jednoduché, protože první stupeň si skoro nikdo nepamatuje. Spousta lidí odcházela a také přicházela. Doufáme, že se budeme občas scházet i nadále a že nikdy nezapomeneme na společné zážitky, školní výlety, exkurze a (neškodné) provokování učitelů.
1. třída 1. 9. 2006 se před základní školou ve Svítkově sešla skupinka malých dětí. Právě jim nastal první školní den. Paní ředitelka je slavnostně přivítala a zařadila do tříd. Tehdejší 1.B připadla na starost paní učitelce Netušilové. První den byl krátký a pouze informační. Paní učitelka nám rozdala slabikáře a první sešity na matematiku. Všichni jsme začínali od nuly. Paní učitelka se nás snažila naučit poznávat písmenka a číslice. Časem rozdala písanky a my se učili psát. Nejprve jen vlnovky, rovné čáry a spirálky. Každé pondělí jsme si sedli do kroužku a každý vyprávěl, co zažil o víkendu. Často nám to zabralo téměř celou první hodinu. V prvním pololetí jsme nedostali vysvědčení jako ostatní třídy, ale slovní hodnocení, jelikož paní učitelka neznámkovala. Místo známek jsme dostávali smajlíky a sluníčka za dobrou práci. Za nepovedené úkoly nám paní učitelka dávala mračouny . Začátkem druhého pololetí jsme začali dostávat známky. Jelikož se každý bál špatné známky, začali jsme často o písemkách opisovat (ne všichni). Začali jsme se vybarvovat a o zlobení nebyla nouze. Konec roku se blížil a paní učitelka nám oznámila, že s námi nebude pokračovat do další třídy. Na konci roku nás také opustili někteří naši spolužáci, kteří se odstěhovali a odešli na jiné školy.
2. třída Konečně je to tady! 1. září a nám začíná další rok plný překvapení na základní škole. Prvním překvapením byla nová paní učitelka Irena Hromádková. Paní učitelka nám byla od začátku sympatická a hned jsme si ji oblíbili. Po zahájení školního roku jsme se vrhli na učení. V matematice zase sčítání a odčítání pod sebou. Do školy v přírodě jsme jeli do Horního Bradla. Zde nás čekaly úžasné pochodové výlety po okolí. V lesích jsme stavěli domečky z listí, mechu a kapradí. Zajímavá byla také exkurze do továrny na vánoční ozdoby, které jsme si jako suvenýr mohli odvézt domů. Během pobytu jsme se samozřejmě učili. Paní učitelky nám připravovaly různé hry a soutěže. Na konci školy v přírodě jsme byli smutní, že se musíme vrátit zpátky do školy. Náš školní výlet směřoval do Zoologické zahrady v Praze. Viděli jsme spoustu exotických zvířat z celého světa. Blížil se konec školního roku a my jsme se všichni těšili na naše vysvědčení a dva měsíce prázdnin.
3. třída Začátkem 3. třídy se k nám připojili dva noví žáci - Alenka Giňová a Dan Čapek. Měli jsme pořád paní učitelku Hromádkovou, ale předměty byly stále těžší a těžší. V prvním čtvrtletí 3. třídy jsme chodili na plavání do pardubického bazénu. V půlce 3. třídy jsme jeli do Janských Lázní. Na chatě Lovraně jsme si prožili spoustu zážitků. A dalším výletem byl také zábavný výšlap na Kunětickou horu, který jsme si s paní učitelkou také užili. Koncem roku jsme se všichni těšili do 4. třídy.
4. třída Když jsme nastoupili do 4. třídy, dozvěděli jsme se, že paní učitelka Hromádková odchází. Kromě paní učitelky nás opustili i někteří spolužáci – Martin Šulc, Jakub Janiš a Gábina Velinská. To, že se musíme rozloučit s paní učitelkou, nám všem bylo hodně líto. Abychom si s paní učitelkou ještě užili, jeli jsme do školy v přírodě a na ekologický statek v Oucmanicích. Každý den pro nás byl připraven bohatý program, pekli jsme housky, dělali domácí sýry, drátkovali… Poslední den jsme se vyřádili na diskotéce a všichni se dobře bavili. Čtvrtá třída nám utekla jako voda a my se připravovali na novou paní učitelku a nové povinnosti.
5. třída Po třech letech odchází, třídou milovaná, paní učitelka Hromádková. Přebírá nás paní učitelka Paletová. Ta nám velmi ráda pouštěla zajímavé písně, jako je Árie měsíce. Písně jejího mládí. Naše chování nebylo zrovna dokonalé, ale paní učitelka nás stále rovnala a rovnala a rovnala, až nás trošičku srovnala. Přece se jí nepovedla jedna věc, Čapek byl stále nalepený na svoji lahev a do nekonečna bumbal jako batole. Přichází František Hendl. Na konci páté třídy odchází Vilma Hofmanová.
6. třída Poprvé na druhém stupni a poprvé třídní učitel - muž! Celým druhým stupněm nás měl provádět pan učitel Kosek. První seznamování s druhým stupněm jsme zažili na ekofarmě v Oucmanicích, kde jsme strávili tři dny. Pana učitele nejvíce bavilo tkát na tkalcovském stavu . V prvním pololetí jsme se zúčastnili soutěže projektů AMAVET. Několik z nás se dostalo do okresního kola. Na konci školního roku nás pan učitel vzal na dlouhý pochodový výlet. Jeli jsme vlakem do Semil. Odtud autobusem do Vysokého nad Jizerou. Pan učitel nás provedl po Pasekách nad Jizerou. Následně jsme zamířili do Příchovic k rozhledně Hvězda. Poslední úsek jsme šli pěšky na vlak do Tanvaldu a odtud jsme jeli zpět domů. To, že má pan učitel v oblibě dlouhé výlety nám došlo už tenkrát, ale nikdo nevěděl, kam se podíváme příště a jak dlouhá to bude cesta. Konec roku přišel brzy a všichni se velmi těšili na prázdniny.
7. třída Jako každý rok se nám v 7. třídě ztěžovalo učení. Největší překvapení, které nás čekalo, bylo zjištění, že na český jazyk budeme mít paní učitelku Mockovou. Ta kladla důraz na to, abychom se naučili co nejvíce. Paní učitelka trvala na tom, že z českého jazyka budeme mít všichni jedničky, maximálně dvojky. A tak začal boj! Tempo učení bylo neúnosné, a tak je jasné, že mnozí těchto vysokých cílů nedosáhli. Někteří nejzdatnější jedinci však alespoň dosáhli toho, že je paní učitelka začala oslovovat jménem a ne příjmením. Naším nejlepším zážitkem byl lyžařský výcvik. Byli jsme v Orlických horách. Našimi instruktorkami byly paní ředitelka Koblížková a paní učitelka Klodnerová. Moc nám to nešlo, pádů bylo hodně, ale nakonec jsme se všichni lyžovat naučili. Na dějepisné exkurzi v Kutné Hoře jsme prolezli celý důl převlečení za permoníky. Bílé pláště a přilby nás chránily, abychom dole nepřišli k úrazu. Poté jsme jeli do chrámu svaté Barbory a nezapomněli jsme ani na kostnici v Sedleci. Školní rok jsme završili výletem na Kunětickou horu, na které jsme byli mnohokrát, ale přesto jsme si to s panem učitelem užili.
Projekt Zdravá výživa
8. třída Začíná další třída a s ní více povinností. Někteří se začali pořádně připravovat a snažit se, aby měli nejlepší průměr na vysvědčení a některým to bylo úplně jedno. Na začátku pololetí se k nám připojili další spolužačky Magdalena Janáková a Lucie Cejpová. Bohužel nás opustil Petr Černík, který přešel do vedlejší třídy do 8. A. Důvod, proč nás opustil, zůstane naším tajemstvím. Příchod Magdy rázem zvedl IQ třídy. Její příchod také velmi utužil kolektiv. V 8. třídě jsme vyrazili s panem Koskem na Zvyčinu, kde jsme prožili spoustu zážitků. Ke konci osmé třídy jsme si už pomalu vybírali školy, kam půjdeme. Osmou třídu jsme si prožili krásně, a proto tak rychle utekla.
9. třída Devátá třída je stále v plném proudu a my už jenom dokončujeme almanach, abychom viděli, jak jsme prožili všech devět let na ZŠ Svítkov. Náš asi největší úspěch je to, že jsme podle učitelů lepší třída jak 9. A. Většina z nás byla přijata na školy, kam se hlásili, učení je stále těžší a těžší, je ho hodně a ještě víc. Na konci 9. třídy jsme jeli na dvoudenní výlet na chatu Lucký vrch. Prví den jsme toho moc neušli, ale pořád jsme šli do kopce, který byl podle p. Koska „mírný“. Druhý den jsme toho ušli mnohem víc, a pak jsme kvůli panu učiteli museli zůstat ve městě, protože pan učitel trval na tom, že si ho musíme prohlédnout. Výlet se všem moc líbil.
A kdo vlastně jsme? Tereza Blažková Čím jsem chtěla být? Princeznou Čím chci být? Nevím Kam jdu na školu? Sportovní gymnázium Zájmy? Tenis Citát? Když nejde o život, nejde o nic.
Daniel Čapek Čím jsem chtěl být? Vynálezcem Čím chci být? Automobilovým diagnostikem Kam jdu na školu? SPŠA Holice Zájmy? Počítač, elektrika
Josef Černý Čím jsem chtěl být? Cukrářem Čím chci být? Cukrářem Kam jdu na školu? Střední průmyslová škola potravinářská Zájmy? Hraní na PC Citát? Do života se musí s radostí.
Lukáš Elko Čím jsem chtěl být? Pilotem Čím chci být? Pilotem Kam jdu na školu? AGYS Zájmy? Letadla, fotbal, Lindsey Stirling Citát? Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřební služby.
Milan Flos Čím jsem chtěl být? Profesionálním hráčem PC her Čím chci být? Robotikem Kam jdu na školu? SPŠE Zájmy? Hokejbal, PC
Alena Giňová Čím jsem chtěla být? Legolas z Pána Prstenů Čím chci být? Kadeřnicí Kam jdu na školu? SPŠCH Zájmy? Spánek, jídlo, PC Citát? Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.
Kristýna Galetová Čím jsem chtěla být? Automechanik Čím chci být? Kaskadérkou, cross jezdkyní Kam jdu na školu? Do Přelouče na automechanika Zájmy? Motorky Citát? Každá vteřina našeho života se neopakuje, ale v každém okamžiku se může stát něco, co má význam pro věčnost.
Petr Geisler Čím jsem chtěl být? Mechanik Čím chci být? Mechanik Kam jdu na školu? Automobilová škola v Holicích Zájmy? Americká auta Citát? Bez přátel není štěstí, ale bez neštěstí nepoznáme přátele.
František Hendl Čím jsem chtěl být? Programátorem Čím chci být? Nevím Kam jdu na školu? Cestovní ruch Pardubice Zájmy? Fotbal, skauting Citát? Co je platné, že lež má krátké nohy, když pravda je má často chromé.
Matěj Horáček Čím jsem chtěl být? Profesionálním jezdcem KTM Čím chci být? Majitel auto servisu. Kam jdu na školu? SŠA Holice Zájmy? Motorky, motocross, PC Citát? Největší chyba, kterou můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.
Magdaléna Janáková Čím jsem chtěla být? Princeznou Čím chci být? Sviňsky bohatou Kam jdu na školu? VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zájmy? Knížky, televize, spánek Citát? Ja som v podstate celkom milý človek, až kým ma nenaštveš.
Denisa Jiroutová Čím jsem chtěla být? Zpěváčkou Čím chci být? Cukrářkou Kam jdu na školu? Obchodní akademie Chrudim Zájmy? Kámoši Citát? Život je jako hodina matematiky. Počítáš, váháš, přemýšlíš, a když už najdeš chybu a chceš ji napravit, tak už je pozdě, zvoní.
Pavla Koutská Čím jsem chtěla být? Veterinářkou Čím chci být? Sekretářkou Kam jdu na školu? Obchodní akademie Zájmy? Basketbal
Jana Kučerová Čím jsem chtěla být? Nevím Čím chci být? Veterinářkou Kam jdu na školu? SOŠ Veterinární Hradec Králové Zájmy? Koně, fotbal Citát? Žádná vteřina našeho života se neopakuje, ale v každém okamžiku se může stát něco, co má význam pro věčnost.
Jiřina Mokřížová Čím jsem chtěla být? Letuškou Čím chci být? Veterinářkou Kam jdu na školu? SOŠ veterinární Zájmy? Koně Citát? Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš…
Lukáš Ondrejka Čím jsem chtěl být? Strýčkem Skrblíkem Čím chci být? Miliardářem Kam jdu na školu? Strojírenská škola Zájmy? Pes, PC, PS3 + knedlík na pomeranči Citát? Trpělivost přináší růže, ale každá růže zvadne.
Martin Ponča Čím jsem chtěl být? Vojákem, policistou Čím chci být? Administrátorem u celní zprávy Kam jdu na školu? Labská hotelová střední odborná škola Zájmy? PC, plavání, florbal Citát: V životě nevěř tomu, kdo tě klame, ale nezklam toho, kdo ti věří.
Nicole Robová Čím jsem chtěla být? Veterinářkou Čím chci být? Chtěla bych pracovat na letišti. Kam jdu na školu? SOŠ Kolín, Jaselská Zájmy? Hudba, psi, móda Citát? Když ti celý svět říká „NE“, řekni sám sobě „ANO“, desetkrát hlasitěji!
Martin Váňa Čím jsem chtěl být? Santou Čím chci být? Fotbalistou Kam jdu na školu? Chvaletice automechanik Zájmy? Fotbal Citát? Porážka je sprosté slovo!
Václav Vlachý Čím jsem chtěl být? Ježíškem Čím chci být? Rentierem Kam jdu na školu? Střední odborná škola cestovního ruchu Zájmy? Hraní her Citát? Přes obtíže ke hvězdám.
Milí deváťáci! Nechce se mi věřit, že uplynulo tolik let a já vám píšu pozdrav do vašeho almanachu. Poznali jsme se spolu v první třídě – na začátku vaší dlouhé devítileté cesty, která vám již brzy skončí. Pevně věřím, že byla úspěšná a přinesla vám mnoho dobrého. Přesto, že jsme se znali jen krátce, na vás mám jen samé krásné vzpomínky ... „Nikdy nelituj, že jsi v životě někoho poznal. Dobří lidé ti dají radost. Špatní ti dají zkušenosti. Ti nejhorší ti dají lekci a ti nejlepší krásné vzpomínky.“ Přeji vám hezký zbytek školního roku a po prázdninách šťastné vykročení do nové životní etapy.
Vaše IVa Motlová (NetušIloVá) – třídní učitelka 1. třída
„Moji nejmilejší ze všech“, jsem velmi potěšena, že i já mohu přispět pár řádky do vašeho almanachu. Možná někoho zarazí oslovení, které jsem na začátku použila, ale vysvětlení je velmi prosté. Byli jste a navždy zůstanete mou první třídou, ve které začala má pedagogická kariéra. A díky tomu, jaká úžasná byla naše společná cesta, a co vše jsme za tři roky prožili, jsem se utvrdila, že to je to pravé, co chci v životě opravdu dělat, a za to Vám děkuji. Byli jste báječná banda plná různorodých charakterů a individualit, ale přesto jste vždy táhli za jeden provaz a kamarádství mělo svou váhu. Dokázali jste mě i naštvat, ale o to více a upřímně rozesmát. Tohle je přesně ta chvíle, kdy si člověk uvědomí, jak život rychle plyne. Kdykoliv si na Vás vzpomenu, vykouzlí se mi úsměv na tváři a vybaví se mi malé roztomilé děti, ale to už dávno není pravda. Jste na prahu dospělosti a další důležité životní etapy, proto do ní vkročte pravou nohou, s úsměvem na tváři a s životním optimismem! Přeji Vám, abyste v životě dosáhli všeho, co si přejete!!! Irena Milo – třídní učitelka 2.- 4. třída
Mám Vás ráda!....
Milí žáci,
pokaždé, když za mnou přijdou žáci deváté třídy a prosí o příspěvek do almanachu, cítím se zaskočena. Zaskočena tím, že opět jsou za námi čtyři roky, ve kterých jste získávali znalosti na druhém stupni základní školy. Není to tak dávno, co jste plní očekávání přišli poprvé do školy. Nyní se s ní budete muset rozloučit. Nebudu se ptát na pocity, zda jsou stejné, jako před devíti lety, to by bylo absurdní, ale určitě nějaká očekávání máte. Opět vás čeká krok do neznáma. Určitě jste zvědaví, jak to bude dál. Já vám doporučuji, buďte zvědaví, snažte se dozvědět co nejvíc. Protože jenom tak se budete neustále na něco těšit, těšit se na příští den, týden, na přátele. Dokud je člověk zvědavý, žije. Přeji vám mnoho štěstí, zdraví a úspěchů v osobním životě.
Vlasta Paletová – třídní učitelka 5. třída
Moji milí deváťáci Čas, který nám byl dán spolu prožít, strašně rychle utekl. Nyní sedím před počítačem a přemýšlím, co hezkého napsat svým jedním „ťukacím“ prstem na závěr našeho společného školního života. Život není černobílý, je barevný, a proto je i tak krásný. Věřím, že ve vzpomínkách na naše společná školní léta budou převažovat krásné pastelové barvy nad barvou šedou a černou, které se v životě každého z nás také vyskytnou. Přeji vám do dalších let hodně štěstí, radosti, pohody, ale i pevné vůle překonávat občasné životní strasti a problémy. Jsem moc rád za ty čtyři roky, po které jsem mohl být vaším třídním učitelem.
Jan Kosek – třídní učitel 6. – 9. třída
A co na konec? „Vzpomínat na školu budu s úsměvem, ale zároveň se mi bude i stýskat, protože jsem tu strávil devět let svého života. Doufám, že na škole, kam jdu, se mi bude dařit stejně.“ Martin Ponča
„Když jsem poprvé přišel do školy, chtěl jsem hned odejít.“ Milan Flos
„Tak, a je to tu, devátá třída. Poslední třída našeho dobrodružství. Všichni odcházíme ze základní školy a jdeme na školy, které jsme si sami vybrali. Budeme si muset najít další nové kámoše. Devátou třídu budu opouštět se smutkem. Je pravda, že mě pár roků nebavilo natolik, že bych je zrušil, ale naučil jsem se spoustu důležitých věcí. Bude se mi stýskat po škole, po učitelích (jenom po některých), ale hlavně po kámoších .“ Josef Černý
„Do této školy jsem přišel ve třetí třídě, s pocitem, že mi škola půjde a budu lepší než ostatní, ale zanedlouho jsem zjistil, že to tak nebude.“ Daniel Čapek
„V deváté třídě jsme si začali uvědomovat, že musíme odejít. Od lidí, co známe už devět let. Najednou nikdo nechce odejít. Často jsme se hádali, ale přesto se máme rádi.“ Denisa Jiroutová
„Teď všechno končí. Každý si jde svou cestou. Už nebudeme třída. Já jen doufám, že zůstaneme přáteli a nezapomeneme na sebe.“ Magdaléna Janáková
„Nejvíce mi budou chybět kamarádi, ale zároveň se těším, že potkám nové lidi. A doufám, že konec roku bude ten nejlepší měsíc na škole.“ Pavla Koutská
„Do první třídy jsem se moc těšila, myslela jsem si, že ve škole to bude stejný, jako ve školce, akorát s lepšími hračkami pro větší děti.“ Tereza Blažková
„Škola mi dala hodně poznatků, vzpomínek i zážitků, na které budu vždy s úsměvem vzpomínat, naučila mě spoustu nových věcí, seznámila s novými lidmi, mezi kterými jsem si našla i přátele, které vždy ráda uvidím.“ Nicole Robová„
Na základní školu budu rád vzpomínat.“ Matěj Horáček
„Když jsem přišel poprvé do školy, tak jsem si myslel, že to budeme mít rychle za sebou, ale zmýlil jsem se.“ Martin Váňa
„Když jsem poprvé přišel do školy, tak jsem měl úžasný pocit ze všeho, co jsme ve škole dělali. Učili jsme se nové věci, jako třeba psát, počítat, kreslit a pořád jsme dělali něco nového, pro mě opravdu zajímavého.“ František Hendl „I když to časem zaskřípe, nebo se hádáme a dostáváme špatné známky, tak jsme spolu vyrůstali celých devět let a myslím, že takovou partu bláznů, kteří mě dokážou rozesmát natolik, až brečím, už jen tak nepoznám.“ Jiřina Mokřížová
„Z nástupu do školy si toho moc nepamatuju, jen to, jak jsem měl chřipku a musel jsem se jít fotit. Pak už to letělo hrozně rychle a najednou tu sedím a vím, že nejsem o nic chytřejší než dřív, naopak jsem si uvědomil, jak málo toho ještě vím.“ Lukáš Ondrejka
„Když se nyní po devíti letech studia dívám zpět, vidím, jak tu bylo hezky. Za pár týdnů se rozejdeme na letní prázdniny a více už se neuvidíme. Odejdeme jinam a co potom? Čeká mě cesta do neznáma, ale ty úžasné vzpomínky ze základní školy, ty mi navždy zůstanou.“ Jana Kučerová
„Když jsem byl menší, myslel jsem si, že škola je nekonečně dlouhá a psychicky vyčerpávající. No a v podstatě se to splnilo. Zbožňuju školní výlety. Na školních výletech jsme se všichni nejvíce sblížili.“ Lukáš Elko
„Když jsem poprvé 1. září 2006 vstoupil do první třídy, nevěděl jsem, co mě ještě čeká. Postupně se měnili žáci, učitelé a třídy a já poznával, o čem škola je. Díky škole jsem zažil mnoho zážitků, potkal jsem mnoho lidí a naučil spoustu nových věcí.“ Vašek Vlachý
„Věřím, že na tuhle školu budu vzpomínat dlouho a v dobrém.“ Alena Giňová
„Když jsem přišla na druhý stupeň, připadala jsem si taková skoro dospělá. Poznávali jsme se se spolužáky více do hloubky, dělali jsme různé průšvihy i ptákoviny. Když už jsme byli v 8. třídě, tak už jsme si říkali, ať už jsme pryč, už se nám tu nelíbí, ale myslím si, že se nám po naší „žlutý“ škole bude stýskat a budeme vzpomínat na 9 let našeho života. Teď, když už jsme přijatí na učiliště a střední školy, je to snad ještě horší. Naposledy se všichni rozloučíme, a zůstanou nám krásné vzpomínky. Na to, jaké to bylo na prvním stupni, a hlavně na první třídu, co jsme spolu prožili. Budu navždy vzpomínat a myslím, že na základní školu se nedá zapomenout. Já nezapomenu.“ Kristýna Galetová
Závěr A teď přichází chvíle, kdy si uvědomujeme, že to vše je pryč. Nikdy už společně nezasedneme do školních lavic, nebudeme čelit neočekávaným písemkám a nástrahám učitelů. Najednou se rozutečeme a každý z nás půjde svou vlastní cestou. Ať už na učňáky, obchodní akademie či gymnázia… A proto chceme poděkovat všem učitelům, ať už oblíbeným, či méně oblíbeným, že bojovali nejen s naší pubertou, ale také se nás snažili připravit na život.
