„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
U Lesa, Karviná - Ráj
Určeno pro
8. a 9.ročník
Sekce
Rozšířená
Předmět
Dějepis
Téma / kapitola
Poválečné Německo, zrod nacismu
Zpracoval (tým 4)
Petra Olbřimková - Dějepis
Datum zpracování
2011 – duben, květen
Obsah: POVÁLEČNÉ NĚMECKO, ZROD NACISMU ...........................................................................................3 1
VÝMARSKÁ REPUBLIKA ..................................................................................................................3
2
NACISMUS .............................................................................................................................................6
3
ADOLF HITLER ....................................................................................................................................7
2
Poválečné Německo, zrod nacismu V této kapitole se dozvíte:
o Výmarské republice – o situaci po válce v Německu;
o nacismu;
o Adolfu Hitlerovi a situaci v Německu;
Budete schopni:
pohovořit o období po první světové válce a situaci v Německu;
Klíčová slova této kapitoly: Výmarská republika, Nacismus, Německo, Adolf Hitler Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1,5 h
1 Výmarská republika Těsně před koncem první světové války vypukla v Německu revoluce, která vedla ke svržení císařství, byla vyhlášena republika, v lednu 1919 bylo zvoleno národní shromáždění, které se však nesešlo v tehdy neklidném Berlíně, nýbrž ve městě Výmaru. V srpnu téhož roku zde byla schválena tzv. výmarská ústava (protože se ústavodárné shromáždění nové republiky sešlo v městě Výmaru, vžil se název pro Německo v letech 1919 – 1933 Výmarská republika). Prezident: Paul von Hindenburg
Územní členění Území Výmarské republiky bylo spolkovým státem (v čele s říšským kancléřem a říšským prezidentem), složeným ze všech původních spolkových zemí předchozího Německého císařství, které se staly republikami s německým označením Svobodný stát (Freistaat), případně Lidový stát (Volksstaat), či Svobodný lidový stát (Freie Volksstaat). Později došlo ke zmenšení počtu spolkových zemí.
Spolkové země Výmarské republiky v letech 1920 – 1933 (seznam zemí) S výjimkou Durynska, které vzniklo až 1. května 1920, Gothy a Koburgu (tyto dva státy existovaly v letech 1918-1920), existovaly všechny tyto státy již před rokem 1918. Údaje v tabulce odpovídají období od 1. května 1929, kdy byl Svobodný stát Waldeck začleněn do
3
Svobodného státu Pruska. Sársko, které vzniklo roku 1919 vyčleněním částí území Bavorska a Pruska, bylo spravováno Společností národů a nemělo postavení spolkové země Německa, i když mělo vlastní zemský sněm (zde nazývaný zemská rada).
Svobodný stát Anhaltsko
Svobodné a hanzovní město Lübeck Svobodný stát MeklenburskoSvobodný stát Bádensko Zvěřínsko Svobodný stát MeklenburskoSvobodný stát Bavorsko Střelicko Svobodný stát Brunšvicko Svobodný stát Oldenbursko Svobodné hanzovní město Brémy Svobodný stát Prusko Svobodné a hanzovní město Hamburg Svobodný stát Sasko Lidový stát Hesensko Svobodný stát Schaumburg-Lippe Svobodný stát Lippe Země Durynsko Svobodný lidový stát Württembersko Sársko
4
Německé státy za časů Výmarské republiky, modře je vyznačen svobodný stát Prusko Situace po válce: Německo patřilo mezi poražené státy, mělo obrovské potíže, mělo platit vysoké reparace a nebylo je schopno splácet, ekonomika se hroutila, došlo k obrovské inflaci (1 US dolar = 4,2 bilionu marek).
Vítězné mocnosti si nyní již uvědomili, že tato situace může vyústit v radikalizaci obyvatelstva, jak předpovídali někteří politici a ekonomové na mírové konferenci v Paříži a tak bylo vypracováno několik plánů na řešení situace. Spojené státy poskytly Německu půjčky, aby se zotavil německý průmysl, postupně se snižovaly splátky reparací a jejich celková výše a splácení se rozložilo na delší období. Situace se v Německu začala sice zlepšovat, ale Výmarská republika měla i nadále ekonomické problémy a díky ztrátě postavení Německa po válce (dříve průmyslová velmoc, se silnou armádou) a ztrátě území nebudila u svých obyvatel respekt. Jednoduchá a rychlá řešení začali nabízet jak komunisté, tak fašisté. A vzhledem k tomu, že v této době byl fašismus pokládán jako obrana proti komunismu (viz Rusko), tak mnoho lidí dávalo přednost fašismu, protože se báli znárodňování (viz Rusko).
Paul von Hindenburg, prezident
5
2 Nacismus 1929 – světová hospodářská krize USA (24.10.1929 krach na newyorské burze) Světová hospodářská krize se rozšířila do Evropy, na Německo dopadla ve chvíli, kdy se začalo vzpamatovávat z války a poválečných problémů, opět došlo k hospodářským problémům, nezaměstnanost 40% = živná půda pro nástup extremistů, nástup Adolfa Hitlera. Nacismus – spojuje fašistické pojetí státu a rasistickou představu o nadřazenosti árijské rasy (árijec=příslušník vyšší rasy, Árijská rasa označuje antropologický a filozofický směr pocházející z 19. století. Stoupenci tohoto směru věřili v existenci nadřazené rasy, mající jak zvláštní atributy (fyzickou krásu, blond vlasy, modré oči atd.), tak i lepší schopnosti v myšlení, kreativitě, tzv. skupinu nadlidí), u Němců představa, že jsou „něco víc“ hojila sebevědomí pošramocené poválečným vývojem. Slovany, židy aj. nazývali „méněcennými rasami“. Nacistický program zformuloval Adolf Hitler v díle Mein Kampf (Můj boj) už v polovině 20.let, měl tři zásadní body:
boj o životní prostor – „vyšší rasa“ má nárok na životní prostor na úkor „méněcenných ras“ zde šlo o Slovany, území se mělo rozšiřovat na východ od Německa
světovláda německého národa – Hitler předpokládal, že Němci ovládnou Evropu, Asii, Ameriku atd. za dvě generace
boj o rasovou čistotu – árijci měli plodit potomky jen mezi sebou, aby vznikla skutečně „kvalitní“ a „silná“ rasa
Nacismus byl také ostře antisemitský (protižidovský), tzn. že židé byli – nepřítelem číslo jedna, viníkem všech problémů, mohli za prohru v první světové válce atd. Nacisté byli mistři propagandy, ve volebním programu naslibovali vše, co lidé potřebovali v těžké době slyšet a to: práci, sociální jistoty, vzrůst prestiže Německa, ...
6
Volby – Hitlerovu NSDAP (nacistická strana) volilo 40% voličů, 30.1.1933
–
jmenování Hitlera kancléřem Tím začala nejtemnější kapitola německých dějin.
3 Adolf Hitler
nar.20.4.1889, Braunau am Inn, zemřel 30.4.1945, Berlín, Německo
německý nacistický politik
vůdce Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP)
od 30. ledna 1933 do své smrti německý kancléř
hlásal antisemitismus, nacionalismus, rasovou nadřazenost
2.světová válka
Rakousko-Uhersko
Ze sjezdu NSDAP 1930
Hitlerova stranická průkazka
7
Shrnutí kapitoly. 1919 – 1933 tzv. Výmarská republika, prezident: Paul von Hindenburg nástup nacismu až po začátku světové hospodářské krize 1929 od 30. ledna 1933 do své smrti Adolf Hitler – německý kancléř Nacismus – spojuje fašistické pojetí státu a rasistickou představu o nadřazenosti árijské rasy, je silně antisemitský, Adolf Hitler zformuloval nacistický program v díle“Mein Kampf“
Použité materiály: http://cs.wikipedia.org Učebnice Dějepis 9 - SPN - ISBN 978-80-7235-428-3 Učebnice Dějepis Nová doba 2.díl ISBN 80-208-0383-1
Konec kapitoly.
8
