„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Dělnická
Určeno pro
9. tř. ZŠ
Sekce
základní
Předmět
Přírodopis
Téma / kapitola
Vnější geologické děje
Zpracoval
Mgr. Lenka Grygová (tým 3)
Obsah: 1
ÚVOD - POJMY .....................................................................................................................................4
2
ZVĚTRÁVÁNÍ .......................................................................................................................................5
3
VZNIK PŮD ............................................................................................................................................6
4
VLIV GRAVITACE ...............................................................................................................................7
5
ČINNOST POZEMNÍ VODY ...............................................................................................................9
6
ČINNOST PODZEMNÍ VODY........................................................................................................... 13
7
ČINNOST MOŘE .................................................................................................................................14
8
ČINNOST LEDOVCŮ ......................................................................................................................... 15
9
ČINNOST VĚTRU ............................................................................................................................... 18
10
ČINNOST ORGANISMŮ A ČLOVĚKA ........................................................................................... 19
11
PŘEHLED LITERATURY ................................................................................................................. 20
2
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
V této kapitole se dozvíte: Jak se liší mechanické a chemické zvětrávání Který vrstva půdy je nejúrodnější Proč v krasové oblasti řeka zavrtává do krajiny Co jsou ronové rýhy Budete schopni: Vysvětlit, proč hromaděním suti vznikají různé útvary Vysvětlit, co ovlivňuje odnášení půdy z povrchu Země Vysvětlit, kde vznikají krasové oblasti Vysvětlit, čím se liší jednotlivé typy krápníků Klíčová slova této kapitoly: Vnější geologické děje, rušivá, tvořivá činnost, zvětrávání,sedimentace, podloží, půdní profil, typy půd, humus, gravitace, suť, suťový kužel, proud, pole, ronové rýhy, niva, krasové oblasti, minerální vody, pramen, tvrdost vody, pláž, příboj, příliv, odliv, ledovcový kotel, typy ledovců, moréna, bludný balvan, ledovcová řeka, pleso, duna, skalní města Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 h (teorie)
3
1 Úvod - pojmy Vnější geologické děje jsou způsobeny silami na povrchu planety nebo mimo ni – v atmosféře. Jejich působení dělíme na 2 typy činnosti: Rušivá činnost – způsobuje rozpad hornin. Při jejím působení zanikají vrstvy, tvoří se prohlubně. Tento jev nazýváme také eroze. Tvořivá činnost – způsobuje přemisťování materiálu hornin a jejich ukládání do vrstev – sedimentaci.
4
2 Zvětrávání Samovolný rozpad hornin vlivem přírodních pochodů nazýváme zvětrávání. Při mechanickém zvětrávání vznikají větší i menší úlomky minerálů a hornin. Jejich chemické složení se při tom nemění. Úlomky vznikají vlivem střídání teplot, přítomností vody v hornině při mrazu, působením větru apod. Příklady mechanického zvětrávání: pískovcová skalní města např. Teplicko – adršpašských skalách, útesy na mořském pobřeží – Jaderské moře.
Chemické zvětrávání je způsobeno chemickými reakcemi probíhajícími v horninách a nerostech. Nejčastěji je vyvolávají voda, oxid uhličitý a kyslík. Při těchto jevech dochází k chemické přeměně nerostů a hornin, mění se jejich chemické složení. Příklady chemického zvětrávání: železná ruda krevel se oxiduje na méně kvalitní železnou rudu hnědel, živce se rozpadají na jílové nerosty, kaolin, bauxit.
5
3 Vznik půd Neživým základem pro půdu jsou zvětraliny hornin a nerostů. Jejich charakter a složení ovlivňují vlastnosti půdy, která z nich vzniká. Původní horninu nazýváme matečná hornina. Kvalitu půdy ovlivňuje také podnebí, např. množství srážek. Živou složkou půdy jsou půdní bakterie, které rozkládají mrtvá těla rostlin a živočichů a vytvářejí humus. Také další organismy se spolupodílejí na procesu tvoření půdy – larvy hmyzu, žížaly a další provzdušňují půdu a obohacují ji o organické plátky. Vznik půd je dlouhodobý proces. Svislý řez svrchními částmi zemské kůry nazýváme půdní profil. Na něm můžeme dobře pozorovat, jak z původní horniny zvětráváním vznikají úlomky a ty se postupně promísí s organickými zbytky a humusem. Prosakující dešťová voda zanáší organické látky hlouběji a zvyšuje hloubku vrchní nejúrodnější vrstvy.
Vrstva úrodné vrstvy půdy je odlišná na různých částech povrchu Země. Na skalách je nulová, ale v obdělávaných oblastech dosahuje hloubky kolem 30 – 40 cm.
6
Podle vlastností a kvality dělíme půdy do skupin, nejznámější jsou černozem, hnědozem, písčitá půda, podzolová půda (neúrodná, kamenitá, zbavená humusových částic vypláchnutím dešťovou vodou), jílovitá půda a další.
4 Vliv gravitace Vlivem gravitace jsou tělesa na Zemi přitahována směrem k ní. Tato síla způsobuje sesouvání úlomků hornin a nerostů do údolí, řícení skal a uvolňování kamenných lavin. Hmotu, která je tvořena úlomky hornin, nazýváme suť. Na úpatích hor a v údolích se suť hromadí a tvoří různé útvary: suťové kužely, suťová pole, kamenné proudy. Často při současné působení dešťové vody a gravitace dochází k sesuvům půd, zvláště v oblastech bez vegetace.
Sesuv půdy
7
suťový kužel Slovensko – Chopok
Suťové pole Krušné hory Plešivec
Suťový proud Sibiř
8
5 Vliv pozemní vody Pozemní tekoucí voda výrazně modeluje ráz krajiny. Odnáší úlomky, zaobluje je a ukládá na místech, kde tok zpomalí, někdy až do moře. Déšť Dešťová voda odnáší půdní vrstvy v místech, kde je málo vegetace. Vznikají drobné ronové rýhy. V případě silných dešťů dochází k rozvodnění toků, které pak devastují povrch Země (sesuvy půd, záplavy).
Vodní tok Na horním toku řeky dochází vymílání koryta, proud je silný, odnáší úlomky hornin. Údolí je úzké do tvaru písmene V. Často mají ráz kaňonů s vodopády.
9
kaňon Na středním toku najdeme místa (zátočiny), na kterých dochází k usazování úlomků, ale také místa s rychlým prouděním, kde jsou částice vymílány. Údolí má tvar písmene U. Často také vytváří zákruty – meandry.
meandr Dolní tok je charakteristický ukládáním písků a jílovitých částic. Koryto je plytké, často dochází k rozlévání vody, tvoří se rovina usazenin zvaná niva.
10
niva s deltou Krasové jevy Ve vápencových oblastech dešťová voda při prosakování rozpouští vápenec a na povrchu obnažuje podloží, které tvarově ovlivňuje. Vytváří: ostré výčnělky – škrapy
škrapy
11
trychtýřovité prohlubně - závrty.
závrty Pod povrchem vznikají rozpouštěním vápence jeho zpětným usazováním: podzemní jeskyně – v nich vápencové útvary krápníky, jezírka, brčka
Stalaktity (shora), stalagmity (zdola), stalagnáty (spojené)
12
propadnutím stropů jeskyní – propasti
vodní tok se zavrtává pod povrch – podzemní řeka a zpětně vyvěrá na povrch vyvěračka.
6 Vliv podzemní vody Dešťová voda vsakuje do zemské kůry póry a puklinami. Při protékání horninami se čistí a rozpouští rozpustné sloučeniny a sama se jimi obohacuje. Tyto minerální látky způsobují tvrdost vody. Voda prosakuje propustnými horninami a hromadí se nad vrstvami nepropustných hornin. Na úbočí hor nebo v místech, kde nepropustné vrstvy zasahují k povrchu, podzemní voda vyvěrá na povrch jako pramen. Může stoupat i puklinami v zemské kůře. Lidé vodonosné vrstvy hledají a uměle navrtanými vrty minerální vodu čerpají a využívají také k léčebným účelům.
prameny
13
7 Činnost moře Mořský příboj (vlny) a příliv a odliv jsou 2 jevy, které ovlivňují mořské pobřeží. Nárazy mořský vln způsobují erozi skal, vymílání mořských jeskyní, vytváření útesů. Moře pomalu ukusuje pevninu. Úlomky hornin jsou obrušovány a dále drceny, vytvářejí mořský písek. Ten se ukládá na mořském dně i na pobřeží. Příliv na pobřeží přináší drobné částečky, které se usazují, vytvářejí pláže.
příliv a odliv
příboj
pláž pod útesem
14
8 Činnost ledovců Nahromaděním dostatečného množství sněhu a ledu a nízkými teplotami vznikají ledovce. Podle rozsahu zakrytí plochy je dělíme na pevninské (např. v Antarktidě nebo Grónsku) a horské (Alpy). Horské ledovce se tvoří na vrcholcích hor v údolí zvaném ledovcový kar (kotel). Ledovec se pomalu vlivem gravitace posouvá do údolí. Drtí okolní skály a odnáší jejich úlomky sebou. Modeluje údolí do tvaru širokého písmene U. Skalní podloží pod ledovce je ohlazeno, často jsou v něm podélné rýhy od vlečení kamenů a balvanů.
ledovcový kar V místech, kde se ledovec přestane pohybovat nebo taje, se ukládá vlečený materiál. Tvoří se valy zvané morény. Podle polohy směrem k ledovci je dělíme na čelní (vpředu), boční, spodní.
15
morény Rakousko Někdy vleče ledovec opravdu velký kus horniny a zanechá ho osamoceně na místě a ustoupí. Takové útvary nazýváme bludné balvany. Rozšířené jsou na severní Moravě a ve Slezsku, kde je zavlekl ledovec v poslední době ledové.
bludný balvan Jeseník Z dolní části ledovce táním vytéká ledovcová řeka, podle charakteru terénu může vznikat ledovcové jezero – pleso.
ledovcová řeka Norsko
16
ledovcové jezero Krkonoše Pevninské ledovce kryjí plochu velké části kontinentu nebo velká území. Mají velikou tloušťku. Led se hromadí trvale a dlouhodobě. Ledovec zaobluje všechny vyvýšeniny krajiny. Často se pohybují směrem k moři velmi pomalu a kry se ulamují do moře.
pevninský ledovec Grónsko
17
9 Činnost větru Vítr působí na povrch Země hlavně v oblastech bez vegetace nebo v oblastech, kde jsou méně odolné horniny vystupující na povrch. Rozrušuje pískovce a drolí z nich zrníčka písku. Modeluje skály a vytváří z nich neobvyklé útvary. Jsou to skalní hřiby, výklenky, dutiny. Větším systémům těch útvarů říkáme skalní města.
Tam, kde se nahromadí více písku, tvoří vítr duny – písečné přesypy. Přesouvá je a mění jejich tvar.
18
duny
10 Činnost organismů a člověka Organismy se spolupodílejí na utváření povrchu Země. Rostliny, lišejníky a jiné organismy urychlují zvětrávání hornin. Vylučují kyseliny, kterými horniny leptají, nebo kořeny pronikají do puklin. Pokud povrch Země porůstá vegetace, je odolný proti erozi a brání sesuvům půd. Někteří živočichové hromaděním svých schránek nebo celých těl horniny vytvářejí. V minulosti z těl prehistorických přesliček, kapradin a plavuní vzniklo černé uhlí, z těl jehličnanů hnědé uhlí, z těl rašeliníků vzniká i dnes rašelina. Z těl mořských živočichů vznikla ropa a další fosilní paliva. Ze schránek korálů vznikají i dnes vápence, z rozsivek rozsivkové zeminy, z ulit, lastur a dalších částí těl mořských živočichů mořský písek. Takové procesy probíhaly i v minulosti na dně moří, daly vzniknout např. vápencům u Hranic na Moravě. Člověk mění ráz krajiny úmyslně: - v důsledku těžby surovin (Karvinsko, Mostecko) - regulací vodních toků a stavěním přehrad - umělým zvětšování plochy souše (Holandsko) - stavěním umělých ostrovů (Kuvajt) - stavebními pracemi (tunely, metro, obchvaty, přivaděče, spojení ostrovů a pevnin) - pěstováním zemědělských plodin - vysušováním bažinatých oblastí - obytnou zástavbou a dalšími aktivitami.
19
Shrnutí kapitoly Vnější geologické děje jsou způsobeny silami na povrchu planety nebo v atmosféře. Činitele vyvolávají tvořivou a rušivou činnost. Zvětrávání znamená eroze. Bez chemických změn je mechanické, jinak chemické. Půdy vznikají z horninových zvětralin. Jsou obohaceny humusem, který tvoří půdní bakterie. Půdní profil je kolmý řez půdou. Vidíme na něj jednotlivé vrstvy při vzniku půdy. Gravitace způsobuje sesouvání půdy a úlomků hornin. Nahromaděním vznikají různé útvary. Tekoucí voda vymílá úlomky, přemisťuje a usazuje je. Tyto úlomky jsou zaoblené. Déšť vytváří ronové rýhy v oblastech bez vegetace. Vodní tok má koryto na horním toku úzké, postupně se rozšiřuje a zanáší usazeninami. Tvoří zákruty meandry a roviny nivy. V krasových oblastech vznikají na povrchu a pod ním krasové jevy – jeskyně, škrapy, závrty, propasti. Při prosakování pohlcuje dešťová voda rozpuštěné minerální látky. Místo, kde podzemní voda vyvěrá, nazýváme pramen. Moře rozrušuje pobřeží a ukládá nahromaděný materiál. Ledovce dělíme na pevninské a horské. Horské ledovce vytvářejí koryta - kary, valy - morény, řeky, jezera – plesa. Vítr obrušuje měně odolné horniny, tvoří skalní útvary, duny. Organismy vytvářejí hromaděním svých těl nebo jejich částí horniny. Člověk ovlivňuje povrch planety úmyslně.
11 Přehled literatury Nakladatelství Prodos, Zapletal, Janoška, Bičíková, Tomančáková, Přírodopis 9 SPN Praha, doc. Dr. František Pauk, CSc., Mineralogie, petrologie, geologie Internetová encyklopedie Wikipedie http://fyzweb.cz www.google.cz Konec kapitoly
20
