„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Majakovského
Určeno pro
8. – 9. třída
Sekce
Základní
Předmět
Dějepis
Téma / kapitola
Druhá republika 1938 – 1939
Zpracoval (tým 1)
Mgr. Aleš Homan, Ph.D. – tým dějepis
Druhá republika – od Mnichova 1938 do okupace Čech a Moravy německou armádou (15.3.1939) V této kapitole se dozvíte:
o názvu „druhá republika“ a problémech tohoto státu
o situaci v české společnosti v pomnichovském období
o zániku druhé republiky a definitivní okupaci zbytku Čech a Moravy
Budete schopni:
popsat problémy pomnichovské republiky
pochopit nárůst antisemitských a protidemokratických nálad v české společnosti
popsat zánik druhé republiky a objasnit název Protektorát Čechy a Morava
Klíčová slova této kapitoly: Druhá republika, antisemitismus, Slovenský štát, Protektorát Čechy a Morava Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina (teorie) + 0,5 (řešení kvízu, práce s mapou) Druhá republika (1938 – 1939) 1) 2) 3) 4)
termín druhá republika a základní charakteristika problémy druhé republiky život v druhé republice a rostoucí tlak nacistického Německa vznik Slovenského štátu a německá okupace Čech a Moravy
druhá republika – označení pro období od Mnichova 1938 do úplné likvidace republiky 15. března 1939; tento termín začali používat novináři a postupně se vžil do obecného užívání (můžeme se také setkat s označením pomnichovská republika) druhá republika – to bylo území, které zbylo poté, co Československo odevzdalo své pohraniční území Německu (mnichovská dohoda 1938) a následně Polsku a Maďarsku. Byl to útvar bez přirozených hranic, s mizivou nadějí na vojenskou obranu (ztráta pohraničních pevností po Mnichovu 1938), s těžkými problémy, tento stát nebyl schopen dlouhodobé existence (trval pouze 166 dní); oficiální název tzv. druhé republiky zněl Česko – Slovensko
2
2) Problémy druhé republiky
hospodářské – v odtrženém území zůstaly důležité továrny a ložiska významných surovin (např. hnědé a černé uhlí), dopravní – nová hranice přerušila důležité silnice a železniční tratě, vojenské – nové hranice nešlo nijak vojensky bránit, politické – druhá republika se dostala pod silný tlak nacistického Německa; rozpadl se demokratický systém a narostla agresivita českých fašistů a nedemokratických sil, uprchlické – do Česko-Slovenska přišly desetitisíce uprchlíků z území zabraných Německem a Polskem, stát na takovou situaci nebyl vůbec připraven a musel se o uprchlíky postarat (např. v Ostravě bylo tehdy téměř 20 000 uprchlíků)
3) Život v druhé republice a rostoucí tlak nacistického Německa
Po Mnichovu 1938 odstoupil prezident E. Beneš a odjel do Velké Británie, v listopadu 1938 byl novým prezidentem zvolen (jméno prezidenta najdete v tajence v závěru kapitoly) Postupně se rozpadl demokratický systém, v české společnosti nebývale narostl nacionalismus a antisemitismus (nenávist proti Židům) – ve společnosti totiž bylo velké zklamání z Mnichova 1938, a proto zde byly snahy najít „viníky“ tohoto stavu – byla kritizována politika E. Beneše, docházelo k útokům na demokraticky smýšlející osobnosti (např. na Karla Čapka, zemřel v prosinci 1938 uštván výhružkami a pomluvami); nebezpečně narostla agresivita českých fašistů, kteří napadali slovně i fyzicky židovské uprchlíky z odtrženého území, blokovali židovské kavárny a obchody, vylepovali plakáty s protižidovskou tematikou a požadovali zavedení protižidovských opatření V zahraniční politice se Česko – Slovensko dostalo stále více pod německý tlak; Hitler nikdy nepočítal s tím, že by zachoval Česko – Slovensko, jeho cílem bylo zlikvidovat pomnichovskou republiku; proto také Německo využilo nespokojenosti Slováků a podporovalo slovenské snahy o odtržení od Čechů – 14.března 1939 byl vyhlášen samostatný Slovenský štát (prezident Josef Tiso) – tím se Slovensko odtrhlo od Čech a Moravy a stalo se spojencem Německa 14.března 1939 pozval Hitler do Berlína prezidenta druhé republiky (jeho jméno je ukryto v tajence) a přinutil ho podepsat dohodu (Hitler hrozil, že jinak bude Praha letecky bombardována), že Čechy a Morava žádají Německo o ochranu; 15. března 1939 pak německá armáda bez boje obsadila Čechy a Moravu, tím přestala existovat druhá republika 16.března 1939 Němci vyhlásili Protektorát Čechy a Morava (Böhmen und Mähren) -–jako součást německé říše, formálně vládla protektorátní vláda, ale skutečná moc byla v rukou nacistů (říšský protektor Konstantin von Neurath)
3
Shrnutí kapitoly Na základě mnichovské dohody (konec září 1938) bylo Československo pod silným mezinárodním tlakem donuceno odstoupit (odevzdat) své pohraniční území (Sudety) Německu. Na začátku října 1938 Československo toto území spěšně vyklidilo a předalo Německu. Složité situace Československa tehdy využilo také Polsko, které si pod nátlakem vynutilo vydání Těšínska a dále Maďarsko, kterému muselo Československo odevzdat část území na jižním Slovensku a Podkarpatské Ukrajině. Tím zanikla první Československá republika. Období od Mnichova 1938 do 15.března 1939 nazýváme tzv. druhou republikou, oficiální název zněl Česko-Slovensko. Mnichovská dohoda měla pro druhou republiku katastrofální důsledky – stát přišel o 1/3 svého území a 5 milionů obyvatel, v odevzdaném území zůstaly důležité průmyslové podniky a významná naleziště hnědého a černého uhlí, dopravní spojení bylo na mnoha místech přerušeno (silnice, železnice), z odstoupeného území přicházely desetitisíce českých uprchlíků, vojensky se nové hranice nedaly nijak ubránit. Takto zmrzačený stát nebyl schopen dlouhodobé existence. Navíc se dostával pod drtivý tlak nacistického Německa, které mělo v plánu brzy obsadit i zbytek Čech a Moravy. V říjnu 1938 odstoupil prezident Beneš, novým prezidentem byl zvolen (jméno najdete v tajence). Postupně se rozpadl demokratický systém a Česko – Slovensko se proměnilo v autoritativní stát. Došlo k nárůstu netolerantních nálad zejména vůči židovskému obyvatelstvu a židovským uprchlíkům (vyvolávali čeští fašisté). Německo začalo podporovat slovenské snahy o samostatnost a nakonec docílilo toho, že se v březnu 1939 Slovensko odtrhlo od Čech a Moravy a vyhlásilo samostatný Slovenský štát. Dalším Hitlerovým cílem bylo obsazení zbytku Čech a Moravy. Hitler si pozval do Berlína čs. prezidenta (jméno v tajence) a pod drtivým nátlakem ho přinutil podepsat dohodu, že Čechy s Moravou žádají o německou ochranu. 15.března 1939 německá armáda bez boje obsadila Čechy a Moravu, tím skončila tzv. druhá republika a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava (jako součást německé říše).
4
Mapa druhé republiky po mnichovské dohodě 1938. Zdroj: Gebhart, Jan: Rok zkoušek a zklamání. Československo od jara 1938 do jara 1939. Praha 1991.
5
Otázky Seřaďte chronologicky následující texty (od nejstaršího k nejnovějšímu)
A) Původně měl prezident odcestovat letadlem, ale vzhledem k jeho zdravotnímu stavu byla s Berlínem dohodnuta cesta vlakem. Do Berlína dojel zvláštní vlak s prezidentem a ministrem zahraničí Chvalkovským kolem desáté hodiny večer. Hitler stroze oznámil, že nenastala v Česko – Slovensku očekávaná změna, a proto se rozhodl obsadit Čechy a Moravu vojensky. B) V ranních hodinách 24.září, zanedlouho po vyhlášení mobilizace, opouštěly nádraží v různých městech republiky první transporty československých vojáků. Byli odhodláni bránit hranice a odjížděli do pohraničí s nadšením. Československý rozhlas oznámil, že naše vojsko obsadilo hranice podél celé republiky. C) Hnací silou procesu přeměny republiky v totalitní stát bylo Beranovo křídlo agrární strany, které ovládlo rozhodující mocenské pozice. Beran navrhl vytvořit velkou pravicovou
národní
stranu.
Tisk
reakčních
a
fašizujících
sil
pořádal
antidemokratické a antisemitské štvanice. Terčem těchto útoků byli nejenom T.G. Masaryk a E. Beneš, ale i další demokraticky smýšlející osobnosti, jako např. Karel Čapek. D) Verdikt mnichovské konference čtyř mocností se během dopoledne 30.září stal předmětem jednání politických stran, představitelů armády, vlády a prezidenta. V Kolovratském paláci se sešla vláda a na Pražském hradě jednal prezident s předsedy vládních politických stran. Mnichovskému diktátu se Československo nakonec podrobilo.
6
Doplňte křížovku a vypište tajenku; v tajence najdete jméno prezidenta 2.republiky (a Protektorátu Čechy a Morava)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Tajenka – jméno a příjmení prezidenta 2.republiky (Česko –Slovenska) a později také Protektorátu Čechy a Morava................................................ 1. Systém, který je opakem totalitního systému, např. systém v meziválečném Československu 2. Německé město, nacisté v něm v roce 1935 na svém sjezdu vyhlásili rasové protižidovské zákony; po 2.světové válce proběhl v tomto městě mezinárodní soud s válečnými zločinci 3. Země, v níž se moci chopili fašisté, v čele tohoto režimu stál B. Mussolini 4. Tělovýchovná jednota, jejím zakladatelem byl Miroslav Tyrš 5. Vůdce sudetských Němců v československém pohraničí, křestním jménem Konrad 6. Poslední ruský car, byl nakonec zabit bolševiky 7. Vystupoval po boku Voskovce v Osvobozeném divadle 8. Název státu - hlavního spojence Československa v letech 1918 - 1938
7
Další zdroje Gebhart, Jan: Rok zkoušek a zklamání. Československo od jara 1938 do jara 1939. Praha 1991. Mates, Pavel: Mezi Mnichovem a Berlínem. Státoprávní problémy druhé republiky. Brno 1992.
8
