Zavádění inovací do výuky specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj registrační číslo: CZ.1.07/3.2.11/03.0066
STUDIE Operační program Životní prostředí 2014-2020 Řešitel klíčové aktivity 02: Ing. Martina Fialová
Listopad 2014
Tato publikace byla spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 3 2. Operační program ŽP ............................................................................................................ 4 3. Informace o aplikaci MS2014+ ............................................................................................ 31 4. Vypracování a podání žádosti o podporu ............................................................................. 34 5. OPŽP 2014-2020 Implementace ......................................................................................... 35 6. Posouzení formálních náležitostí (administrativní soulad) .................................................. 37 7. Použité zdroje ....................................................................................................................... 49
2
1 Úvod Studie je vydána tiskem a elektronicky na webových stránkách projektu na www.zasme.cz/Projekty/OPVK a podle názvu projektu pod klíčovou aktivitou 02 najdete text studie. Studie byla opravena po diskusi získané pilotním ověřením dne 3. prosince 2014. Ve studii jsou zpracovány údaje z prezentací pracovníka MŽP Ing. Martina Popelky, dále Ing. Jana Šumy (Projektový manažer) z odboru ochrany přírody ze Státního fondu životního prostředí České republiky a Mgr. Jaromíra Kosejka z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Studie se zabývá novým programovacím obdobím 2014-2020 pro poskytování dotací EU v rámci Operačního programu životní prostředí. Vzhledem ke změnám v OP oproti minulému období, je naším cílem zprostředkovat aktuální informace odborné veřejnosti ohledně možnosti čerpání dotací. Finanční alokace pro období 2014-2020 je 2 565 mil € = cca 70 mld CZK (uváděný údaj je predikcí s kurzem ECB 27,43 CZK/€). Tyto prostředky by měly být maximálně účelně čerpány a využity pro zlepšení životního prostředí nás všech a proto je nezbytně nutné seznamovat odbornou veřejnost s těmito možnostmi. Česká zahradnická akademie v Mělníku, jako významná instituce vzdělávání zahradníků, arboristů a dalších odborníků pečujících o životní prostředí, se zapojila do projektu Zavádění moderních technologií do výuky specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj, v rámci kterého se konala série seminářů.
3
2. Operační program ŽP
2.1 Přípravy
Den 17. července 2014 byl pro Českou republiku (dále jen „ČR“) jedním z klíčových milníků v přípravách programového období 2014-2020. Přesně tři měsíce před tímto datem odeslala ČR prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) vládou ČR projednanou verzi Dohody o partnerství (dále jen „DoP“) ke schválení Evropské komisi (dále jen „EK“). DoP představuje na národní úrovni zásadní zastřešující dokument, jehož schválením je podmíněno čerpání evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESIF“) Českou republikou v letech 2014-2020. A právě tři měsíce od odeslání DoP na EK byla evropským nařízením striktně stanovená doba, kterou měla ČR na to, aby předložila EK finální podoby operačních programů připravovaných pro období 2014-2020. Všechny řídicí orgány lhůtu dodržely, čímž byl splněn jeden ze stěžejních předpokladů pro přístup k formálnímu vyjednávání s EK a pro následné schválení jednotlivých operačních programů. Mezi úspěšné řídicí orgány se řadí také Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“), které bude podobně jako v programovém období 2007-2013 řídicím orgánem Operačního programu Životní prostředí (dále jen „OPŽP“). Samotnému odeslání programového dokumentu OPŽP 2014-2020 na EK však předcházel poměrně složitý proces příprav. V listopadu 2012 vláda ČR svým usnesením určila OPŽP společně s dalšími operačními programy jako relevantní pro programové období 2014-2020 v podmínkách ČR a pověřila konkrétní resorty řízením příprav jednotlivých programů. Záštita nad přípravami nového programového období včetně jednotlivých operačních programů byla svěřena MMR. Celou proceduru na počátku znesnadňovala a zpomalovala nekompletní evropská legislativa k ESIF. Balíček nařízení pro nové programové období sice EK zveřejnila již v říjnu 2011, ale oficiálně byla definitivní podoba známa teprve ve druhé polovině prosince 2013. V mezidobí dvouletého vyjednávání o konečné podobě legislativního rámce čerpání podpory z ESIF zpracovalo MMR sadu metodických materiálů, které se společně s platnou evropskou
4
a národní legislativou staly hlavními stavebními pilíři nového OPŽP pro programové období 2014-2020. Na vzniku nového programového dokumentu OPŽP 2014-2020 se kromě odborníků z řad resortu MŽP podíleli také odborní poradci a četní externí partneři. Pro spolupráci s externími partnery vznikla na úrovni MŽP multioborová platforma tzv. Platforma MŽP 2014-2020, která sdružuje zástupce cca padesáti subjektů z nevládního neziskového sektoru, státní správy, akademické obce, podnikatelské sféry, odborů a dalších. Každý z participujících partnerů měl možnost uplatnit své podněty a návrhy. V rámci resortu zasedá také celá řada interních pracovních skupin zaměřených na konkrétní problematiky OPŽP. Činnost pracovních skupin a veškerou agendu spojenou s přípravami OPŽP 2014-2020 koordinuje na úrovni MŽP sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů. Své zástupce má MŽP nominované také v pracovních skupinách pro přípravu programového období 2014-2020, které organizuje a řídí MMR. Programový dokument při svém vzniku existoval v celé řadě verzí. Skutečnou zatěžkávací zkouškou prošla zejména 4. verze OPŽP 2014-2020 na konci ledna tohoto roku, kdy byla konfrontována ze strany EK v rámci neformálního dialogu. 4. verze obsahovala ještě celou řadu nevyjasněných oblastí způsobených v mnoha případech např. již zmiňovanou dlouhodobou absencí oficiální evropské legislativy. Připomínky EK a dynamický vývoj, který provázel přípravný proces především v průběhu prvního pololetí roku 2014, znamenaly výrazný skok v kvalitě i kvantitě zpracovaných informací reflektovaných v následující verzi programového dokumentu. Paralelně s dopracováním jednotlivých kapitol programového dokumentu probíhalo také SEA hodnocení a ex-ante evaluace programu. Jak stanovisko SEA, tak zpráva ex-ante hodnotitele jsou povinnou přílohou programového dokumentu. Vzhledem k blížícím se finálním termínům byla výrazně upravená 5. verze programu připravena pro předložení do vnitřního připomínkového řízení (dále jen „VPŘ“) v co nejkratší době. VPŘ proběhlo ke konci března. Připomínky z VPŘ byly promptně vypořádány, a tak porada vedení MŽP mohla dát zelenou rozeslání dokumentu do meziresortního připomínkového řízení (dále jen „MPŘ“). Od 2. do 19. května 2014 obdrželo MŽP v rámci MPŘ celkem 318 připomínek, z toho 153 zásadních. Zároveň se ve dnech 19. a 22. května uskutečnila série videokonferencí s EK jako součást neformálního vyjednávání. Z dialogu vzešla ze strany EK celá řada dalších konstruktivních připomínek. Konec měsíce května a celý následující měsíc se nesl ve znamení jednak zapracování připomínek z MPŘ a EK, ale
5
také dořešení problematických oblastí a finalizace ex-ante hodnocení a SEA hodnocení společně s vydáním stanoviska SEA. Vše směřovalo k termínu 9. července 2014, kdy bylo na programu jednání vlády ČR mimo jiné i projednání návrhu OPŽP 2014-2020. Vláda ČR svým usnesením č. 559 programový dokument OPŽP 2014-2020 v jeho 6. verzi schválila a nic tak již nebránilo jeho odeslání EK. Je důležité zmínit, že programový dokument OPŽP 2014-2020 v mnoha ohledech vychází z OPŽP 2007-2013. Obecně byl při přípravě nového operačního programu kladen důraz na reflexi dobré praxe z předchozího programového období, a naopak na vyvarování se nedostatkům, které se v průběhu implementace OPŽP 2007-2013 objevovaly. OPŽP 2014-2020 odeslaný EK ke schválení je navržen jako multifondový operační program zahrnující intervence pro finanční podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“) a z Fondu soudržnosti (dále jen „FS“). Celková alokace OPŽP na období 2014-2020 z těchto fondů činí 2 636 mil. EUR (v přepočtu cca 72,4 mld. Kč). Alokace je rozdělena mezi šest prioritních os: Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní (FS) - 29,2 % z celkové alokace OPŽP, Prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech (FS) - 17,2 %, Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika (FS, EFRR) - 17,4 %, Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu (EFRR) - 13,3 %, Prioritní osa 5: Energetické úspory (FS) - 20,1 %, Prioritní osa 6: Technická pomoc (FS) - 2,8 %.
Každá z prioritních os se dále člení na jednotlivé specifické cíle (obdoba oblastí podpory z OPŽP 2007-2013). Zacílení specifických cílů s jejich přidělenými alokacemi primárně odpovídá prioritním potřebám ČR v oblasti životního prostředí, které vyplývají jak ze strategických dokumentů národní i evropské úrovně, tak i z doplňkových expertních analýz a v neposlední řadě i ze zkušeností z programového období 2007-2013. Spektrum podporovaných aktivit (projektů) v OPŽP 2014-2020 zůstane do značné míry velmi podobné široké paletě podporovaných opatření v OPŽP 2007-2013. Také okruh vhodných příjemců podpory si napříč prioritními osami zachová svůj charakter otevřenosti pro nejrůznější typy subjektů a nebude se zásadně vymykat praxi z let 2007-2013. Míra
6
spolufinancování projektů ze strany žadatelů se bude pohybovat převážně na hranici 15 % z celkových způsobilých výdajů na projekt. Kromě řídicího orgánu budou nedílnou součástí implementační struktury také dva zprostředkující subjekty – Státní fond životního prostředí ČR (dále jen „SFŽP ČR“) a Agentura ochrany Přírody a krajiny ČR (dále jen „AOPK ČR“). Pro prioritní osu 4 (vyjma jednoho specifického cíle) bude zprostředkujícím subjektem AOPK ČR, u všech ostatních prioritních os včetně jednoho specifického cíle prioritní osy 4 bude vykonávat roli zprostředkujícího subjektu SFŽP ČR. Jak již bylo nepřímo uvedeno v předchozím textu, přestože se MŽP podařilo dosáhnout milníku v oblasti programování ESIF na období 2014-2020 v podobě odeslání programového dokumentu nového OPŽP na EK, stále není dobojováno. Po klidnějších prázdninových měsících odstartuje rozhodující etapa vyjednávání konečné podoby OPŽP 2014-2020 v rámci formálního dialogu s EK. A lze očekávat poměrně intenzivní konfrontaci. Mimo jiné existuje několik tzv. předběžných podmínek, které musí ČR splnit, pakliže chce dosáhnout hladkého čerpání prostředků z ESIF. Z rizikových předběžných podmínek jmenujme např. mediálně známé přijetí služebního zákona, nebo z gesce MŽP nutnou novelizaci zákona o EIA a SEA, přijetí nového plánu odpadového hospodářství či řešení regulace cen v oblasti vodního hospodářství. Stále tedy ještě mohou nastat i výrazné změny oproti současné podobě programu. V průběhu léta a následně paralelně s formálním dialogem budou pokračovat intenzivní práce zejména na rozpracované navazující řídicí dokumentaci (Implementační dokument, Pravidla pro žadatele a příjemce) a detailním nastavení kompetencí a pracovních postupů uvnitř implementační struktury, dále vznikne harmonogram výzev a budou realizována všechna související opatření nezbytná pro zajištění plynulého průběhu programového období 2014-2020. Půjde-li vše podle optimističtějších předpokladů, program by mohl být EK schválen do konce roku 2014 a na počátku roku 2015 bychom se mohli dočkat prvních vyhlášených výzev pro předkládání žádostí o podporu.
7
2.2. Dohoda o partnerství a harmonogram přípravy OP ŽP Strategický zastřešující dokument pro 2014-2020 17.4.2014 – oficiálně předložena Evropské komisi 26. 8. 2014 - oficiální schválení Evropskou komisí
OPŽP 2014- 2020 Příprava 6. verze OPŽP 2014-2020 Konec května - jednání neformálního dialogu s EK 19.6.2014 Termín veřejného projednání programu v rámci SEA hodnocení 8
9.7.2014 Termín předložení programu vládě ke schválení 17. 7. 2014 - vládou schválený dokument zaslán na EK 8. 10. 2014 - obdrženy oficiální připomínky ze strany EK 24. 11. 2014 - formálně projednaná verze odeslána na EK do konce r. 2014 - program ve stavu „připraven ke schválení“ do konce března 2015 - rozhodnutí o schválení přelom 2014/15 - finalizace navazující řídicí dokumentace programu vyhlášení výzev - první čtvrtletí 2015
2.3. Právní a metodický rámec OPŽP 2014 - 2020 Nařízení EU: Obecné nařízení Specifická nařízení (FS, ERDF)
Metodické dokumenty EK, zejména: Prováděcí nařízení Fiche EK
Metodické dokumenty MMR, zejména: Metodický pokyn pro přípravu programových dokumentů pro programové období 2014 – 2020 další
Nařízení do značné míry predeterminují architekturu OP: Tematické cíle (obecné nařízení) Investiční priority (specifická nařízení)
9
2.4. 6.verze OPŽP 2014-2020
navrhuje 6 prioritních os programu:
PO 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní 768,7 mil. € PO 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech 453,8 mil. € PO 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika 458,8 mil. € PO 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu 351,7 mil. € PO 5: Energetické úspory 529,6 mil. € PO 6: Technická pomoc 73,8 mil. €
V rámci PO je připraveno 17 specifických cílů
10
2.5. Prioritní osa 1 Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní Specifické cíle: 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství – 9,337 mld. Kč 1.2 Snížit vnos znečišťujících látek z průmyslu a zemědělství do povrchových a podzemních vod – 1,867 mld. Kč
1.3 Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině – 5,602 mld Kč 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření 1,867 mld. Kč Podporované aktivity v rámci specifického cíle 1.1 - budou: Výstavba kanalizace za předpokladu existence vyhovující čistírny odpadních vod v aglomeraci, výstavba kanalizace za předpokladu související výstavby, modernizace
a intenzifikace
čistírny
odpadních
vod
včetně
decentralizovaných řešení likvidace odpadních vod. Výstavba a modernizace úpraven vody a zvyšování kvality zdrojů pitné vody, výstavba, a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě. Výstavba, modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod. Hlavní cílové skupiny: Veřejný sektor Cílová území: území celé České republiky
11
Podporované aktivity v rámci specifického cíle 1.2 - budou: Odstraňování příčin nadměrného zatížení povrchových vod živinami (eutrofizace vod). Likvidace nepotřebných vrtů v chráněných územích z Registru dle Směrnice 2000/60/ES o vodní politice s cílem zlepšit stav vodních útvarů podzemních vod. Hlavní cílové skupiny: Veřejný sektor Cílová území: území celé České republiky Podporované aktivity v rámci specifického cíle 1.3 - budou:
Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů. Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků. Obnova, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně. Stabilizace a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost vyplývajících z „ Registru svahových nestabilit“.
Hlavní cílové skupiny: Veřejný sektor, organizace zajišťující technická opatření na vodních tocích (správci toků), Česká republika - prostřednictvím organizačních složek státu a jimi zřízených příspěvkových organizací.
Cílová území: území celé České republiky Typy příjemců: obce a města, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, kraje, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, státní podniky, státní organizace,
Česká
republika
-
prostřednictví
organizačních
složek
státu,
ostatní
12
nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50% majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty i subjekty včetně VVI, fyzické osoby.
Podporované aktivity v rámci specifického cíle 1.4 - budou:
Analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření. Budování, rozšíření a zkvalitnění varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální i celostátní úrovni, digitální povodňové plány.
Hlavní cílové skupiny: Veřejný sektor Cílová území: území potenciálně ohrožená povodňovým rizikem a jejich povodí Typy příjemců: obce a města, svazky obcí, kraje, státní podniky, státní organizace, Česká republika - prostřednictvím organizačních složek státu a jimi zřízených příspěvkových organizací, ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50% majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty i VVI.
13
2.6. Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech Specifické cíle: 2.1 Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek – 10 mld. Kč 2.2 Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek – 2,8 mld. Kč 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí a klimatu a ozonové vrstvy Země – 0,5 mld. Kč Podporované aktivity v rámci specifického cíle 2.1 - budou:
Náhrada stávajících stacionárních spalovacích zdrojů v domácnostech. Podporované typy projektů: Výměna kotle na pevná paliva za nový kotel na pevná paliva. Výměna kotle na pevná paliva za nový spalovací stacionární zdroj na plynná nebo kapalná paliva. Výměna kotle na pevná paliva za tepelné čerpadlo. Výše uvedené výměny v kombinaci s doplňkovými nespalovacími zdroji tepelné energie. Hlavní cílové skupiny: Vlastníci rodinných a bytových domů Cílová území: území celé České republiky Typy příjemců: fyzické osoby, právnické osoby
14
Podporované aktivity v rámci specifického cíle 2.2 - budou:
Náhrada a rekonstrukce stávajících stacionárních zdrojů znečišťování. Pořízení technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí nečišťujících látek nebo ke snížení úrovně znečištění ovzduší. Úplný výčet typů projektů není možné s ohledem na množství technických řešení a různorodost stacionárních zdrojů vytvořit; mezi podporované typy projektů patří například:
Kompletní nebo dílčí náhrada či rekonstrukce stávajících stacionárních zdrojů znečišťování, pořízení dodatečných technologií ke snížení emisí znečišťujících látek (např. tkaninové filtry, elektrostatické odlučovače, technologie ke snižování emisí z produkce, skladování a aplikace statkových hnojiv), pořízení dodatečných technologií ke snížení úrovně znečištění ovzduší (např. vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení), čistící a kropicí vozy, změny technologických postupů za účelem snížení emisí, rozšiřování a rekonstrukce soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií, rozšiřování středotlaké sítě zemního plynu případně dalších distribučních energetických systémů v obcích.
Hlavní cílové skupiny: Vlastníci a provozovatelé stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Cílová území: území celé České republiky se zaměřením na sídelní útvary (města, obce) Typy příjemců: Právnické osoby a fyzické osoby podnikající Podporované aktivity v rámci specifického cíle 2.3 - budou:
Výstavba a obnova systémů sledování kvality ovzduší, počasí, klimatu a ozonové vrstvy Země včetně související infrastruktury pro správu zpracování a hodnocení dat a pro zdokonalování nástrojů pro modelování atmosféry a identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší a zveřejňování výsledků
Podporované typy projektů k naplnění jednotlivých aktivit specifického cíle budou:
15
Výstavba a obnova systémů sledování kvality ovzduší v celorepublikovém či regionálním měřítku (zejména monitorovací sítě, laboratoře, zabezpečení sběru vzorků a přenosu dat, technika pro primární zpracování dat, jejich archivaci a prezentaci), pořízení a aktualizace systémů určených pro hodnocení kvality ovzduší a posouzení dopadů opatření ke zlepšení kvality ovzduší (zejména tvorba, aktualizace a vývoj databází, softwaru pro zpracování dat, modelování a simulaci), podpora obnovy a rozvoj systémů pro archivaci a zpracování údajů o znečišťování ovzduší (emisních dat) jak standardních znečišťujících látek, tak skleníkových plynů, výstavba a obnova infrastruktury pro sledování meteorologických a klimatologických ukazatelů v celorepublikovém či regionálním měřítku (zejména měřicí sítě, laboratoř, přenos dat, technika pro primární zpracování dat, jejich archivaci a prezentaci), pořízení a aktualizace systémů určených pro hodnocení meteorologických a klimatologických dat (zejména tvorba, aktualizace a vývoj databází, softwaru pro modelování a simulaci), pořízení a obnova systémů sledování ozonové vrstvy Země a emisí a propadů skleníkových plynů, tvorba a aktualizace systémů určených pro hodnocení naměřených dat týkajících se ozonové vrstvy Země a emisí a propadů skleníkových plynů (zejména tvorba a aktualizace databází, softwaru pro modelování a simulaci), infrastruktura pro identifikaci zdrojů znečišťování (zejména monitorovací technika, laboratoře, zabezpečení sběru a zpracování vzorků a přenosu dat), správu a zpracování dat a pro vývoj a zdokonalování nástrojů pro modelování atmosféry.
Hlavní cílové skupiny: Veřejný sektor Cílová území: území celé České republiky Typy příjemců: organizační složky a příspěvkové organizace státu a jejich přímo řízené organizace, územní samosprávné celky a jejich svazky, veřejné výzkumné instituce, spolky, nadace a nadační fondy.
16
2.7. Prioritní osa 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika
Specifické cíle: 3.1 Předcházet vzniku odpadů a snížit vliv nebezpečných vlastností odpadů – 2 mld. Kč
3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů – 2,7 mld. Kč
3.3 Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky – 0,7 mld. Kč
3.4 Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže – 4 mld. Kč 3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení 0,7 mld. Kč
17
Podporované aktivity v rámci specifického cíle 3.1 - budou:
Aplikace inovativních technologií pro předcházení vzniku a nakládání s odpady (zahrnující nejlepší dostupné technologie). Podpora opětovného použití výrobků na konci životnosti a přípravy k opětovnému použití. Výstavba a modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů (vyjma skládkování).
Příklady podporovaných projektů: Podpora modernizace výrobních technologií, jejichž výstupem bude výrobek neobsahující nebezpečné látky, nebo výrobek se sníženým obsahem nebezpečných látek, oproti výrobkům vyrobených původní výrobní technologií. Budování center pro předcházení vzniku odpadů (např. pro nábytek, textil). Zařízení pro energetické zpracování zdravotnických a nebezpečných odpadů, či jejich modernizace. Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady (např. autoklávy, homogenizéry, separátory, termická desorpce, reaktory, biodegradační zařízení), či jejich modernizace.
Hlavní cílové skupiny: kraje, města a obce, města a pověřené obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty. Cílová území: území celé České republiky Typy příjemců: neziskové organizace, územní samosprávné celky a jejich svazky, spolky, účelová zařízení církví nebo náboženských společností, podnikatelské subjekty, příspěvkové organizace, organizační složky státu a jejich přímo řízené organizace, právnické osoby státem pro tyto účely zřízené, státní podniky, nadace a nadační fondy, organizace zřízené na základě zvláštního zákona.
18
Podporované aktivity v rámci specifického cíle 3.2 - budou:
Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálních odpadů, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury). Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů (např. kompostárny a jiná vhodná zařízení pro materiálové využití odpadů), Výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury.
Příklady podporovaných projektů: Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů. Doplnění systémů odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady. Budování nových a modernizace stávajících sběrných dvorů. Třídící a dotřiďovací linky zabezpečující kvalitní výstupní surovinu a linky s navazujícími technologiemi. Doplnění překladišť a skladů pro KO a jeho vytříděné složky a pro další odpady, které nejsou z kategorie nebezpečné. Budování systémů odděleného sběru bioodpadů. Podpora
a
rozvoj
systému
sběru,
shromažďování
a
nakládání
s nebezpečnými
a zdravotnickými odpady. Budování kompostáren s využitím kompostu převážně na zemědělské půdě. Obecní/komunitní kompostárny. Budování samostatného sběru a svozu gastroodpadů/kuchyňských odpadů. Doplnění systému sběru u výrobků na konci životnosti. Vybudování automatizované technologie pro třídění přenosných baterií. Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů. Zařízení na úpravu, zpracování a využívání elektroodpadů. Rozvoj nových zpracovatelských technologií chemických typů baterií.
19
Technologie
pro
zpracování
stavebních
prvků
ze
zateplovacích
systémů
(např. zpracování stavebního polystyrénu, stavebních prvků z PVC ). Budování zařízení na energetické využití komunálních odpadů (ZEVO). Zařízení na plazmové zplyňování komunálního odpadu. Zařízení pro termické zpracování kalů. Rekonstrukce zařízení pro spoluspalování odpadů (např. teplárny, elektrárny). Výstavba bioplynových a biofermentačních stanic pro zpracování bioodpadů.
Hlavní cílové skupiny: kraje, města a obce, města a pověřené obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty. Cílová území: území celé České republiky Typy příjemců: neziskové organizace, územní samosprávné celky a jejich svazky, spolky, účelová zařízení církví nebo náboženských společností, podnikatelské subjekty, příspěvkové organizace, organizační složky státu a jejich přímo řízené organizace, právnické osoby státem pro tyto účely zřízené, státní podniky, nadace a nadační fondy, organizace zřízené na základě zvláštního zákona. Podporované aktivity v rámci specifického cíle 3.3 - budou:
Odstraňování nepovolených skládek (ve zvláště chráněných územích, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a NATURA 2000). Rekultivace starých skládek (technicky nezabezpečených).
Příklady podporovaných projektů: Odstranění (vymístění) nepovolených tzv. černých skládek ve zvláště chráněných územích, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a NATURA 2000, u nichž nebudou prokázána závažná rizika pro lidské zdraví či ekosystémy, a to na základě výsledků analýz rizik.
20
Rekultivace starých skládek technicky nezabezpečených, které byly provozovány před účinností zákona č. 238/1991 Sb. Na základě žádostí, a zpracovaných a schválených projektů budou realizovány rekultivace nepovolených skládek. Lokality, u nichž budou prokázána rizika pro lidské zdraví a ekosystémy budou moci být řešeny v rámci SC 3.4.
Hlavní cílové skupiny: kraje, města a obce, města a pověřené obce. Cílová území: území celé České republiky Typy příjemců: neziskové organizace, územní samosprávné celky a jejich svazky, účelová zařízení církví nebo náboženských společností, podnikatelské subjekty, příspěvkové organizace, státní podniky, nadace a nadační fondy, organizace zřízené na základě zvláštního zákona Podporované aktivity v rámci specifického cíle 3.4 - budou:
Inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci. Realizace průzkumných prací (včetně doprůzkumů), analýz rizik. Sanace vážně kontaminovaných lokalit. Odstraňování (vymístění) nepovolených tzv. černých "skládek" prioritně v ZCHÚ a území Natura 2000. Sanace a stabilizace objektů úložných míst vyplývající ze "Systému Inventarizace uzavřených a opuštěných úložných míst těžebních odpadů na území ČR a Registru rizikových uzavřených a opuštěných úložných míst“.
21
Příklady a specifikace podporovaných aktivit: V rámci inventarizace a prioritizace bude pokračovat plnění databáze kontaminovaných míst a průběžná aktualizace údajů u již evidovaných lokalit. Na základě žádostí, a zpracovaných a schválených projektů budou realizovány detailní průzkumy potenciálně kontaminovaných lokalit, u nichž není znám původce znečištění, a to včetně zpracování analýz rizik a hodnocení prioritizace. Na základě žádostí, a zpracovaných a schválených projektů budou realizovány sanační zásahy u nejvážněji kontaminovaných lokalit, u nichž míra kontaminace představuje riziko pro lidské zdraví či ekosystémy. Na základě žádostí, a zpracovaných a schválených projektů budou realizovány sanační zásahy (vymístění) nepovolených skládek, u nichž budou prokázána rizika pro lidské zdraví či ekosystémy. Jako prioritní budou hodnoceny lokality v ZCHÚ a Natura 2000. Lokality, u nichž nebudou prokázána rizika pro lidské zdraví a ekosystémy budou moci být řešeny v rámci SC 3.3.
Hlavní cílové skupiny: Subjekty zajišťující odstraňovaní ekologických zátěží Cílová území: území celé České republiky Typy příjemců: Veřejné subjekty, soukromé subjekty (obce a města, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, kraje, státní podniky, státní organizace, Česká republika – organizačních složek státu, příspěvkové organizace –
prostřednictvím
stát, spolky, obecně prospěšné
společnosti, ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, obchodní společnosti a družstva vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, obchodní společnosti a družstva vlastněné z méně než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, podnikatelské subjekty - fyzické osoby, fyzické osoby – nepodnikatelé) Hlavní cílové skupiny: Subjekty zajišťující odstraňovaní ekologických zátěží Cílová území: území celé České republiky 22
Typy příjemců: Veřejné subjekty, soukromé subjekty (obce a města, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, kraje, státní podniky, státní organizace, Česká republika – organizačních složek státu, příspěvkové organizace –
prostřednictvím
stát, spolky, obecně prospěšné
společnosti, ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, obchodní společnosti a družstva vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, obchodní společnosti a družstva vlastněné z méně než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, podnikatelské subjekty – fyzické osoby, fyzické osoby – nepodnikatelé). Podporované aktivity v rámci specifického cíle 3.5 - budou:
Náhrada nebo rekonstrukce zařízení (stacionární technické nebo technologické jednotky, ve které je nebezpečná chemická látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována), s cílem zvýšení bezpečnosti provozu, snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií. Vytvoření informačních systémů, znalostních portálů a SW nástrojů pro tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů v managementu chemických látek a prevenci závažných chemických havárií. Vytvoření
expertních center REACH a center prevence rizik - infrastruktura pro institucionální zázemí implementace REACH a prevence závažných chemických havárií.
Typy podporovaných projektů: Rekonstrukce zařízení výrob s nebezpečnými chemickými látkami. Rekonstrukce chladícího zařízení - změnou chladiva, snížením množství kapalného čpavku, náhradou chladícího zařízení, modernizací rozvodů. Protipožární izolace zásobníků LPG. Vybudování bezpečného stáčení vstupních surovin a nových produktů. Rekonstrukce skladovacích nádrží vč. realizace havarijních jímek. Rekonstrukce skladů hořlavých kapalin.
23
Rekonstrukce skladovacích nádrží kapalných uhlovodíků. Rekonstrukce skladů kapalných průmyslových hnojiv. Modernizace zabezpečovacího zařízení u vlečky pro přepravu nebezpečných látek. Znalostní portály - vytvoření uceleného znalostního systému nebezpečných chemických látek pro potřeby implementace nařízení CLP s ohledem na specifika GHS, TDG a na požadavky prevence závažných havárií. Informační systémy pro podporu prevence závažných havárií. Vytvoření expertních center REACH pro hodnocení rizik chemických látek. Vybavení pracoviště pro hodnocení rizik chemických látek.
Hlavní cílové skupiny: Subjekty angažující se v oblasti omezování environmentálních rizik Cílová území: území celé České republiky, mimo území hl. města Prahy. Typy příjemců: územní samosprávné celky a jejich svazky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, spolky, neziskové organizace, podnikatelské subjekty, státní podniky, státní organizace, organizační složky státu.
24
2.8. Prioritní osa 4 Ochrana a péče o přírodu a krajinu Specifické cíle: 4.1 Posílit biodiverzitu na majetku státu – 0,7 mld. Kč
4.2 Posílit biodiverzitu – 0,7 mld. Kč
4.3 Posílit přirozené funkce krajiny – 2,3 mld. Kč
4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech – 3 mld. Kč
25
Podporované aktivity v rámci specifických cílů 4.1 a 4.2 - budou:
Péče o vzácné druhy a jejich biotopy vč. obnovy a tvorby těchto biotopů. Péče o cenná stanoviště a jejich obnova a tvorba. Zajišťování péče o zvláště chráněná území (ZCHÚ) i lokality soustavy Natura 2000. Sběr informací, tvorba informačních a technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče o ZCHÚ a území soustavy Natura 2000 a o cílové organismy. Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů (včetně jejich sledování, hodnocení rizik a tvorby metodických a koncepčních podkladů a nástrojů). Předcházení, minimalizace a náprava škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů na majetku. Budování a údržba návštěvnické infrastruktury v ZCHÚ a území soustavy NATURA 2000.
Hlavní cílové skupiny:
SC 4.1 Posílení biodiverzity na majetku státu: AOPK ČR, správy národních parků, Správa jeskyní ČR SC 4.2 Posílení biodiverzity: Vlastníci a nájemci pozemků, orgány státní správy a organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny
Cílová území: SC 4.1 Posílení biodiverzity na majetku státu: zvláště chráněná území ve vlastnictví státu v rámci celé ČR SC 4.2 Posílení biodiverzity: území celé ČR, mimo území hl. města Prahy.
Typy příjemců:
SC 4.1 Posílení biodiverzity na majetku státu: AOPK ČR, správy národních parků, Správa jeskyní ČR
26
SC 4.2 Posílení biodiverzity: fyzické osoby nepodnikatelé s výjimkou opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, obce a města, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, příspěvkové organizace, organizační složky krajů, kraje, státní podniky, státní organizace, vysoké školy, Česká republika – prostřednictvím organizačních složek státu s výjimkou pozemkových úřadů, příspěvkové organizace – správy národních parků, příspěvkové organizace – stát, veřejné výzkumné instituce (v. v. i), spolky, obecně prospěšné společnosti, další subjekty, jejichž činnost není podnikatelskou ve smyslu Obchodního zákoníku, ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty včetně VVI, obchodní společnosti vlastněné z více než 67 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, právnické osoby –
podnikatelé
s výjimkou opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, fyzické osoby – podnikatelé s výjimkou opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů (opatření vyžadující přímou manipulaci s jedinci – např. umělý odchov, repatriace). Podporované aktivity v rámci specifického cíle 4.3 - budou:
Zprůchodnění migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur. Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů (s výjimkou lesů ve vlastnictví státu) zařízených LHP mimo ZCHÚ a území soustavy Natura 2000. Realizace
přírodě
blízkých
opatření
vyplývajících
z komplexních
studií
cílených
na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu, a adaptaci na změnu klimatu
Hlavní cílové skupiny: Vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků Cílová území: území celé České republiky, mimo území hl. města Prahy.
27
Typy příjemců: fyzické osoby nepodnikatelé, obce a města, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, kraje, státní podniky, státní organizace, vysoké školy.
Podporované aktivity v rámci specifického cíle 4.4 - budou:
Zakládání či revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně. Hlavní cílové skupiny: Orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků Cílová území: území celé České republiky, mimo území hl. města Prahy. Typy příjemců: vlastníci/spoluvlastníci, správci a nájemci pozemků (v případě opatření na podporu volně žijících organismů i vlastníci/spoluvlastníci, správci a nájemci budov či jiných staveb), zejména obce, příspěvkové organizace a organizační složky obcí, fyzické osoby, právnické osoby, příspěvkové organizace spolky, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků atd.)
Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů ochranou a obnovou biologické rozmanitosti a půdy a podporou ekosystémových služeb, včetně prostřednictvím sítě NATURA 2000 a ekologických infrastruktur (Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).
28
2.9 Prioritní osa 5 Energetické úspory Specifický cíl: 5.1 Snížit energetickou náročnost u veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie – 13,3 mld. Kč Podporované aktivity v rámci specifického cíle 5.1 - budou:
Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov, včetně dalších opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti budov. Realizace technologií na využití odpadního tepla. Realizace nízkoemisních a obnovitelných zdrojů tepla.
Typy podporovaných projektů: 29
Celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov: Zateplení obvodového pláště budovy. Výměna a renovace (repase) otvorových výplní. Realizace opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí. Realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. Realizace systémů využívajících odpadní teplo. Výměna zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody využívajícího fosilní paliva za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (mikrokogenerace) využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn. Hlavní cílové skupiny: vlastníci veřejných budov Typy příjemců: organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace obcí, příspěvkové organizace krajů, obce, kraje, svazky obcí, veřejné výzkumné instituce, veřejné a státní vysoké školy, školské právnické osoby, spolky, účelová zařízení církví nebo náboženských společností, obecně prospěšné společnosti, jiné subjekty sloužící veřejnému zájmu, zejména organizační složky obcí, organizační složky krajů, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, státní organizace zřízené zvláštním zákonem. Cílové území: celá Česká republika.
30
3. Informace o aplikaci MS2014+ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR nechalo vytvořit Operační program Technická pomoc.
Osnova k MS2014+ 1. Základní pojmy k aplikaci, k projektu 2. Portál pro žadatele / příjemce
31
3.1. Základní pojmy k aplikaci, k projektu Aplikace MS2014+ byla předmětem veřejné zakázky jíž se zúčastnili i společnosti z ČR i zahraničí. Aplikace MS2014+ a její komponenty jsou určeny pro všechny činnosti od registrace uživatelů, vytváření výzev, zadávání žádostí o financování, hodnocení žádostí, všech činností pro monitorování projektů, ale i nastavení Programů a Dohody o partnerství. O záměrech řešení jednotného monitorovacího systému rozhodla vláda ČR v roce 2011 a 2012. Zodpovědnost za projekt je na Ministerstvu pro místní rozvoj. Všechny Řídící orgány se podílejí na práci Pracovní skupiny pro MS2014+ i na práci jednotlivých projekčních skupin. Projekt aplikace MS2014+ začal v červnu 2013 a je ve shodě s vydávanou metodikou monitorování i pravidly EK (Nařízení) i požadavky české legislativy (e-Government) Nejdůležitější Portály Aplikace MS2014+ jsou: IS KP14+ – portál pro žadatele/příjemce CSSF14+ – Portál pro implementační strukturu / pracovníky Řídících orgánů, NOK, Platební a certifikační orgán /PCO/ MF, apod. Service Desk – jednotné místo pro registraci všech žadatelů, přidělování práv k datům a přidělování a schvalování potřebných kompetencí. Projekt aplikace MS2014+ má smluvní termín předání aplikace do provozu k 31.8.2014. Samozřejmostí je, že u tak rozsáhlé aplikace bude pokračovat rozvoj funkčnosti s ohledem na vývoj metodiky a legislativy ČR a EK. Reálný začátek provozu je též podmíněn schválením Dohody o Partnerství, schválením Programů a úspěšným auditem shody řídících a kontrolních mechanizmů v MS2014+ ze strany Evropské komise.
32
3.2. Portál pro žadatele Portál IS KP14+ je jednotný pro všechny Programy a pro všechny žadatele /čeština a polština/. Pro předložení žádosti o podporu bude potřebné, aby žadatel/ žadatelé vlastnili certifikovaný elektronický podpis. Při vyplňování se využívají Základní Registry ČR /osob, území/ pro kontroly i k doplňování údajů. Umožňuje podporu sdílení žádostí více uživateli s různými rolemi /vyplňování, čtení, podepisování/ Využívá se digitálního podpisu k potřebným úkonům podepisování potřebných dokumentů. Digitální dokumenty jsou základem vkládání a sdílení žádostí, příloh, smluv, žádostí o platbu atp. pro všechny žadatele. Portál IS KP14+ využívá jednotné číselníky k ulehčení procesu vyplňování žádosti a provádí celou řadu kontrol pro odstranění čí úplnou redukci chyb v žádostech o podporu. K ulehčení bude k dispozici i jednotný nástroj CBA. Portál pro žadatele/ příjemce přináší řadu nových funkčností, které snižují administrativní náročnost. •
Sledování stavu žádosti /Work flow/
•
Oboustranné informování žadatele a ŘO /interním komunikačním nástrojem MS2014+/
•
Podpůrné funkce automatických dopočtů v žádosti, / finanční rozpady/, kalendáře apod.
•
Podpora a zjednodušení pro hodnotitele projektů, projektové manažery ŘO.
33
4. Vypracování a podání žádosti o podporu Podávání žádosti o podporu může probíhat buď v jednom, nebo ve dvou kolech (předběžná žádost o podporu a plná žádost o podporu) v závislosti na počtu kol hodnocení. O nastavení modelu hodnocení a tím i způsobu podání žádosti o podporu (včetně počtu kol, ve kterých bude žádost o podporu podána, typů projektů, lhůt pro podání žádosti apod.) rozhoduje řídicí orgán v rámci přípravy výzvy. Pro individuální nastavení procesu vypracování a podávání žádosti o podporu pak řídicí orgán využívá modul Podpora oběhu dokumentů. Formulář žádosti o podporu bude vytvořen uživatelsky na základě podmínek příslušné výzvy a požadavků řídicího orgánu a NOK pomocí konfigurátoru vstupních formulářů. Řídicí orgán zohledňuje při tvorbě formuláře: •
typ projektu,
•
vybraný model hodnocení,
•
rozsah dat povinných pro: •
první podání žádosti o podporu na ŘO/ZS (v návaznosti na proces č. 5),
•
podpis právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, 34
•
případné specifické požadavky vyplývající z nastavení příslušného programu a výzvy,
•
povinnost zveřejňování vybraných informací z žádosti o podporu.
5. OPŽP 2014-2020 Implementace Zjednodušení pro žadatele a příjemce podpory:
-
Zajistit jednoduchost a srozumitelnost dokumentace a dalších materiálů určených pro žadatele a příjemce.
-
Jeden dokument navazující řídicí dokumentace pro žadatele a příjemce (spojení Implementačního dokumentu a Pravidel pro žadatele a příjemce, zrušení Směrnice MŽP).
35
-
Transparentní pravidla pro příjemce z pohledu nutnosti plnění milníků implementace projektu.
-
Revize povinných příloh projektových žádostí a podkladů pro RoPD (vyžadováno povinné minimum, které zaručí kvalitu a efektivitu projektu.
Lepší osvěta při veřejných zakázkách:
-
Pro veřejné zakázky malého rozsahu vzorové dokumenty.
-
Ex-ante kontrola zadávací dokumentace a ex–post kontrola výběrového řízení pouze u projektů nad 200 mil. Kč, u ostatních projektů pouze ex-post kontrola výběrového řízení.
-
Katalog nejčastějších pochybení v oblasti veřejných zakázek.
Hodnocení projektů: -
Zvýhodnění projektových žádostí ve vysokém stupni připravenosti projektu.
-
Důraz na kvalitativní stránku projektu a co největší ekologický přínos, nikoli jen technické řešení.
-
Důslednější přístup k posuzování projektu a ukončení administrace v případě neplnění podmínek.
Strategické řízení výzev:
-
Poskytování informací o výzvách pro žadatele předem v dostatečné míře a dostatečném časovém předstihu.
-
Vytvořit Plán výzev do roku 2018.
-
Strategický realizační plán připravovat pro každý rok
-
Vypisovat především soutěžní výzvy s nastavenou bodovou prahovou hranicí a předem jasně stanovenou finanční alokací.
-
Míra financování z fondů EU 85 %.
-
Dva zprostředkující subjekty - SFŽP ČR a AOPK ČR
-
Obce a dobrovolné svazky obcí jsou oprávněným žadatelem ve všech prioritních osách.
36
6. Posouzení formálních náležitostí (administrativní soulad)
Obecná přijatelnost projektu (zhodnocení stavu území, cíle podpory, soulad, rozpory, nákladovost), Specifická přijatelnost projektu: Realizace ÚSES v souladu s územním plánem Revitalizované plochy zeleně jsou v územním plánu vymezené jako zeleň ve veřejném prostranství, nebo samostatně vymezené jako plochy zeleně, nebo vymezené v rámci systému sídelní zeleně, nebo jako plochy, jejichž podmínky využití zajišťují ochranu před zastavěním a umožňují využití jako zeleň. Výjimku tvoří revitalizace prvků zeleně a liniových výsadeb podél komunikací a vodních toků, které nemusí být v územním plánu samostatně V případě sídel nad 10 000 obyvatel vychází projekt ze systému sídelní zeleně
37
6.1.Posouzení přijatelnosti projektu (kritéria přijatelnosti) Hodnocení a výběrová kritéria projektu (u 4 prioritní osy) Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur – Území s nízkou ekologickou hodnotou (např. velké celky orné půdy, erozně ohrožené pozemky, okolí aglomerací), území se střední ekologickou hodnotou, ÚSES, ZCHÚ, NATURA 2000, Další významná území, návaznost Revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně – Možnost čerpat podporu pro sídla od 500 obyvatel. Významné posílení ekologické stability území a zvýšení/obnovy biodiverzity druhů a stanovišť, návazností realizovaných ploch zeleně na ostatní plochy zeleně/volnou krajinu (velikost navržených ploch, jejich charakter (variabilita stanovišť, dostatečná výšková i plošná diferenciace porostů, vhodná druhová skladba odpovídající daným ekologickým podmínkám a začlenění stávající zeleně, zejm. dřevin) a také variabilita vegetačních prvků (mj. využitím druhů dřevin vhodných pro dané ekologické podmínky)).
Definován ve vyhl. č. 500/2006 Sb.
38
Textová část územního plánu obsahuje urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Měl by vycházet z územních studií/generelů zeleně Ze strany MMR neexistuje metodika či osnova pro zpracování studií sídelní zeleně Systém sídelní zeleně bude možné financovat z Národního programu životní prostředí (kapitola SFŽP) Evidence ploch zeleně v sídle, zhodnocení funkčního využití veškerých stávajících ploch sídelní zeleně, navržení nových ploch zeleně a jejich využití (zajistit vazbu na volnou krajinu), stanovení regulativů pro jednotlivé kategorie zeleně (regulativy využitelné pro ÚP), návrh etapizace realizací, rekonstrukcí a dalších úprav ploch zeleně, kategorizace ploch do tříd údržby dle naléhavosti, náročnosti Posílit biodiverzitu a ekosystémové funkce znehodnocených ekosystémů v sídlech, resp. jejich ekologickou stabilitu (funkčnost a udržitelnost) Zajištění návaznosti realizovaných opatření na proces územního plánování u revitalizovaných ploch zeleně musí být územním plánem zajištěna ochrana před zástavbou stanovením způsobu a podmínek využití těchto ploch.
Návrh jejich
obnovy bude vycházet ze studií systémů sídelní zeleně (platných, případně zpracovaných v rámci podporovaného záměru) zahrnující inventarizaci, ochranu a správu veřejné zeleně. Prioritou revitalizovaných ploch zeleně je zajištění jejich ekosystémové funkce v návaznosti na další plochy zeleně v sídle (parky, zahrady a ostatní veřejná zeleň) a zajištění jejich udržitelnosti Udržitelnost je dána charakterem ploch (variabilitou biotopů, druhovou skladbou, odolností druhů, apod.), jejich velikostí a spojitostí jak v rámci sídla, tak ve vazbě na okolní krajinu
39
V rámci revitalizovaných ploch zeleně bude prioritně podporováno využití druhů dřevin vhodných pro dané ekologické podmínky a vytvoření stanovištních podmínek pro volně žijící druhy živočichů, zakládání trávníků s přihlédnutím k daným ekologickým podmínkám, revitalizace drobných vodních či mokřadních stanovišť a realizace dalších doplňkových opatření, která pozitivně ovlivní vývoj biologické rozmanitosti (tvorba úkrytů pro plazy a drobné obratlovce, podpora hnízdění ptáků, zvyšování nabídky zdrojů nektaru pro hmyz apod.). Doprovodné vodní plochy budou vytvářet specifická stanoviště vodních a na vodu vázaných druhů a přitom přispějí ke zlepšení odtokových poměrů v území (zadržení srážek v místě spadu, zpomalení odtoku).
40
Mezi způsobilé výdaje bude u spec. cíle 4.4 patřit např.: Pořízení či aktualizace studie systému sídelní zeleně. Pořízení studie nakládání se srážkovými vodami na revitalizovaných plochách, vč. vodních ploch a částí vodních toků. Zpracování dendrologického průzkumu a odpovídajících speciálních průzkumů, zejména fytocenologického, entomologického a ornitologického průzkumu. Kácení dřevin je způsobilým výdajem pouze v případě, že bude prokazatelně nezbytné k založení nové zeleně příp. revitalizaci zeleně stávající zejména špatný zdravotní stav, rizikovost vůči okolí. V případě, že z pokácené dřevní hmoty vznikne příjem, musí být tento příjem přiznán poskytovateli dotace. Poskytovatel dotace o tento příjem sníží způsobilé výdaje projektu Do způsobilých výdajů lze zahrnout náklady spojené s rekonstrukcí a realizací cest a pěšin s polopropustným a propustným povrchem v rámci komplexního řešení ploch zeleně do výše 10% celkových nákladů.
Opatření na podporu sídelní zeleně jsou dle EK zaměřena na posílení ekostabilizačních funkcí v městském prostředí. Nesmí docházet k překryvům s jinými dotačními tituly. Kromě výsadby a ošetřování dřevin bude možná v sídlech i realizace trávníků či trvalek. Budou závazně využívány standardy péče o přírodu a krajinu (tak jak budou postupně vydávány). Udržitelnost (asi 10 let) bude vyžadována u dřevin, nikoliv např. u záhonů). Náklady obvyklých opatření budou aktualizovány, doplněny a sjednoceny s ceníkem AOPK ČR, do ceníků budou promítnuty údaje ze standardů, aktualizace jednou ročně.
41
V dostatečném předstihu bude zveřejňován harmonogram plánovaných výzev (střednědobý výhled s plánovanými výzvami do r. 2018, vždy ke konci roku pak roční harmonogram na nadcházející rok). Výzva pro podávání žádostí o podporu bude otevřena po dobu min. 2 měsíců, žadatel tak bude moci lépe naplánovat své kroky k podání žádosti. Změny projektů bude schvalovat výhradně AOPK ČR, proto by měl být i tento krok efektivnější. Příprava samostatné mapové databáze, pro lokalizaci jednotlivých akcí. Udržitelnost projektu po dobu min. 10 let je jednou ze základních podmínek přidělení financí z OP ŽP na projekty týkajících se dřevin. Vlastnictví či pronájem pozemků na kterých je realizováno opatření, souhlas vlastníka se zajištěním udržitelnosti včetně nutné následné péče. Příjemce dotace je povinen archivovat veškeré dokumenty potřebné k řádnému provedení kontroly, podklady vztahující se k projektu a jeho realizaci, které dokumentují průběh administrace projektu od podání žádosti o podporu po závěrečné vyhodnocení včetně doložení splnění minimální požadované doby udržitelnosti projektu - např. fotografie, záznamy provedených prací, předávací protokoly staveb a dodaného majetku apod. U ukončených projektů zpracovává jednou ročně příjemce dotace tzv. provozní zprávu (název ze systému Bene-fill) přičemž se defakto jedná o zprávu o udržitelnosti. Zpráva se zpracovává pouze elektronicky a je přes Bene-fill zasílána na SFŽP. Zpráva se zpracovává na avízo, které automaticky rozesílá systém na email kontaktní osoby projektu a lhůta na její zpracování je 3 měsíce.
42
Zpráva obsahuje: čestná prohlášení žadatele, že nezměnil subjektivitu, provozuje opatření dle podmínek OP ŽP, předmět podpory nijak právně nezatížil, spravuje předmět podpory s péčí řádného hospodáře, uchovává veškeré doklady k dotaci, dodržuje podmínky publicity, zda došlo ke změně plnění podmínek dotace popis současného stavu a popis, jak je udržitelnost zajišťována popis uložených nápravných opatření (pokud k tomuto došlo)
Průběžná kontrola pracovníky SFŽP a AOPK ČR SFŽP je kompetentním subjektem rozhodovat v konečné fázi, zda je dodržována udržitelnost. Podkladem je kontrola a šetření ze strany AOPK ČR Každý projekt bude zkontrolován minimálně jednou
43
Ze strany AOPK ČR je v rámci udržitelnosti kontrolován stav realizovaného opatření s ohledem na odborný posudek, který byl k projektu zpracován, tedy na stanovené podmínky pro realizace opatření
Výsledek kontroly: bez zjištění, tedy vše v pořádku se zjištěním a stanovením nápravných opatření se zjištěním, která nelze napravit - o následném postupu rozhoduje SFŽP např. předání podnětu Při zjištění pochybení v následné péči kdy bude ohrožena udržitelnost projektu, AOPK ČR informuje SFŽP, který by měl vyzvat příjemce dotace k odstranění chyb (např. provést výchovný řez, dosadbu, opravit ochranu proti okusu zvěří, apod.). Při neodstranění chyb, popř. když jsou chyby tak závažné, že odstranit nejdou, postoupí ŠFŽP celou věc pro podezření na nesrovnalost řídícímu orgánu – MŽP (je kompetentní k řešení nesrovnalostí), které zahájí řízení, jehož výsledkem může být odejmutí části, nebo i celé dotace. Pokud existuje podezření na zanedbání následné péče a ohrožení udržitelnosti projektu uvítá AOPK ČR podněty ke kontrole takovýchto již realizovaných opatření. Kompetentní k provedení kontroly jsou regionální pracoviště AOPK ČR, jednotlivá krajská střediska. U nového programovacího období 2014 – 2020 se teprve nastavují přesná pravidla, i zde však bude nutné zajistit patřičnou udržitelnost projektů.
44
45
46
47
48
7. Použité zdroje přednášky a prezentace : Ing. Martin Popelka - Ministerstvo životního prostředí Ing. Jan Šuma – Státní fond životního prostředí Mgr. Jaromír Kosejk – Agentura ochrany přírody a krajiny použité fotografie : prezentace Ing. Jana Šumy, Vybrané příklady podpořených projektů Státní fond životního prostředí Kopytná, Obec Kopytná, Celkové způsobilé výdaje/podpora z ERDF: 3 594 327,-/3 055 177,- Kč
Realizace: 10/2008 – 5/2009
Obec na území CHKO Bílé Karpaty. V rámci projektu se provedlo odstranění stávajících nevhodných náletových a druhově nevhodných dřevin, terénní úpravy a výsadba stromů, keřů a trvalek. Revitalizace aleje ke kostelu Sv. Jana Křtitele v Radomyšli Městys Radomyšl, Celkové způsobilé výdaje/podpora z ERDF: 1 176 759 Kč/1 000 245,- Kč Realizace: 7/2009 – 2/2011 Významná krajinná dominanta, která jedinečným způsobem propojuje obec s areálem kostela sv. Jana Křtitele. V průběhu realizace byla alej vyhlášena za NKP a VKP. Cílem bylo zlepšení provozní bezpečnosti jednotlivých stromů a posílení estetické a krajinotvorné funkce aleje. Obnova zámeckého parku v Poběžovicích - I.etapa Město Poběžovice, Celkové způsobilé výdaje/podpora z ERDF: 5 203 221,-/4 422 737,-
Realizace: 9/2011 – 11/2012
Park, který byl v minulosti silně zdevastován, především pobytem armády v letech 1946-1990, má i přes dlouhotrvající proces devastace stále velký potenciál. Celý park je součástí vyhlášené nemovité kulturní památky areálu zámku a je začleněn do Městské památkové zóny Poběžovice.
49
Dlouhodobým cílem postupné obnovy je celková revitalizace a rehabilitace zámeckého parku s ohledem na jeho původní historický vzhled a úprava do podoby, která by do parku přivedla občany a návštěvníky města. Lipová alej v Jičíně Město Jičín Celkové způsobilé výdaje/podpora z ERDF: 5 107 725 Kč/4 341 567 Kč Realizace: 8/2011 – 8/2013 Významná historická čtyřřadá alej v délce 1,8 km spojující Libosad s Valdštejnskou lodžií. EVL, Území zařazené do soustavy Natura 2000, kriticky ohrožený páchník hnědý (Osmoderma eremita) Městská památková rezervace Rekonstrukce jedné z nejrozsáhlejších lipových alejí v České republice. Po studii a hledání variant realizace zvolena metoda „ částečné etapovité obnovy a hlavový řez“. Nalezena shoda mezi vlastníkem (městem), památkovou péčí a zájmem ochrany přírody. Cílem projektu byla stabilizace stávající lipové aleje a zajištění její kontinuity pro budoucí generace. Revitalizace lesoparku Důně Obec Kněžmost Celkové způsobilé výdaje/podpora z ERDF: 4 724 672,-/4 015 971,- Kč Realizace: 12/2009 – 11/2012 Součástí projektu je obnova sadů, zalesnění, krajinářská květnatá louka, alejové výsadby, travní porosty, porosty přírodě blízké. Aktivity projektu zahrnují naučnou pomologickou stezku. Projekt si klade za cíl vyřešit celkovou revitalizaci území zahrnující stabilizaci, obnovu a doplnění zeleně. Základem veškerých návrhů je podřídit se charakteru území (CHKO). Veškeré projekční záměry na jednotlivých pozemcích byly konzultovány s jejich majiteli, jakékoli zásahy budou taktéž podřízeny jejich souhlasu. 50
