Návrh ústavy Evropské unie návrh ústavy EVROPSKÉ UNIE

Návrh ústavy Evropské unie návrh ústavy EVROPSKÉ UNIE

Zjednodu¹ený text návrhu ústavy EU Výòatek, jak je EU návrh "jednoduchý" pro obèany v porovnání na Paøátu s jinými ústavami)) Základní zásady 1. Vymezení pravomocí Unie se øídí zásadou svìøení pravomocí. Výkon tìchto pravomocí se øídí zásadami subsidiarity a proporcionality. 2. Podle zásady svìøení pravomocí jedná Unie v mezích pravomocí svìøených jí v Ústavì èlenskými státy pro dosa¾ení cílù v ní uvedených. Pravomoci, které nejsou Ústavou Unii svìøeny, nále¾ejí èlenským státùm. 3. Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výluèné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílù zamý¹lené èinnosti nemù¾e být dosa¾eno uspokojivì èlenskými státy na úrovni ústøední, regionální èi místní, ale spí¹e jich, z dùvodu jeho rozsahu èi úèinkù, mù¾e být lépe dosa¾eno na úrovni Unie. Orgány Unie uplatòují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o pou¾ívání zásad subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodr¾ování uvedené zásady v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu. 4. Podle zásady proporcionality nepøekroèí obsah ani forma èinnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosa¾ení cílù Ústavy. Orgány uplatòují zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o pou¾ívání zásad subsidiarity a proporcionality.

Pøedmìt: Smlouva o Ústavì pro Evropu Constitution/Index/cs 1 OBSAH PREAMBULE ÈÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II - ZÁKLADNÍ PRÁVA A OBÈANSTVÍ UNIE HLAVA III - PRAVOMOCI UNIE HLAVA IV - ORGÁNY A INSTITUCE UNIE KAPITOLA I - INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC KAPITOLA II - OSTATNÍ ORGÁNY A PORADNÍ INSTITUCE UNIE HLAVA V - VÝKON PRAVOMOCÍ UNIE KAPITOLA I - SPOLEÈNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA II - ZVLÁ©TNÍ USTANOVENÍ KAPITOLA III - POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE HLAVA VI - DEMOKRATICKÝ ®IVOT UNIE HLAVA VII - FINANCE UNIE Constitution/Index/cs 2 HLAVA VIII - UNIE A JEJÍ SOUSEDÉ HLAVA IX - ÈLENSTVÍ V UNII ÈÁST II : LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV UNIE http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo

Generated: 24 January, 2017, 23:05

PREAMBULE HLAVA I - DÙSTOJNOST HLAVA II - SVOBODY HLAVA III - ROVNOST HLAVA IV - SOLIDARITA HLAVA V - OBÈANSKÁ PRÁVA HLAVA VI - SOUDNICTVÍ HLAVA VII - OBECNÁ USTANOVENÍ UPRAVUJÍCÍ VÝKLAD A POU®ITÍ LISTINY ÈÁST III : POLITIKY A FUNGOVÁNÍ UNIE HLAVA I - OBECNÌ POU®ITELNÁ USTANOVENÍ Constitution/Index/cs 3 HLAVA II - ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBÈANSTVÍ HLAVA III - VNITØNÍ POLITIKY A ÈINNOSTI KAPITOLA I - VNITØNÍ TRH Oddíl 1 - Vytvoøení a fungování vnitøního trhu Oddíl 2 - Volný pohyb osob a slu¾eb Pododdíl 1 - Pracovníci Pododdíl 2 - Svoboda usazování Pododdíl 3 - Volný pohyb slu¾eb Oddíl 3 - Volný pohyb zbo¾í Pododdíl 1 - Celní unie Pododdíl 2 - Celní spolupráce Pododdíl 3 - Zákaz mno¾stevních omezení Oddíl 4 - Kapitál a platby Oddíl 5 - Pravidla hospodáøské soutì¾e Pododdíl 1 - Pravidla vztahující se na podniky Pododdíl 2 - Státní podpory Oddíl 6 - Daòová ustanovení Oddíl 7 - Spoleèná ustanovení KAPITOLA II - HOSPODÁØSKÁ A MÌNOVÁ POLITIKA Oddíl 1 - Hospodáøská politika http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Oddíl 2 - Mìnová politika Oddíl 3 - Institucionální ustanovení Oddíl 4 - Ustanovení týkající se èlenských státù, jejich¾ mìnou je euro Oddíl 5 - Pøechodná ustanovení Constitution/Index/cs 4 KAPITOLA III - POLITIKY V DAL©ÍCH OBLASTECH Oddíl 1 - Zamìstnanost Oddíl 2 - Sociální politika Oddíl 3 - Hospodáøská, sociální a územní soudr¾nost Oddíl 4 - Zemìdìlství a rybolov Oddíl 5 - ®ivotní prostøedí Oddíl 6 - Ochrana spotøebitele Oddíl 7 - Doprava Oddíl 8 - Transevropské sítì Oddíl 9 - Výzkum a technologický rozvoj a vesmír Oddíl 10 - Energetika KAPITOLA IV - PROSTOR SVOBODY, BEZPEÈNOSTI A PRÁVA Oddíl 1 - Obecná ustanovení Oddíl 2 - Politiky týkající se kontrol na hranicích, azylu a pøistìhovalectví Oddíl 3 - Soudní spolupráce v obèanských vìcech Oddíl 4 - Soudní spolupráce v trestních vìcech Oddíl 5 - Policejní spolupráce KAPITOLA V - OBLASTI, VE KTERÝCH UNIE MÙ®E VÉST PODPÙRNOU, KOORDINAÈNÍ NEBO DOPLÒKOVOU ÈINNOST Oddíl 1 - Veøejné zdraví Oddíl 2 - Prùmysl Oddíl 3 - Kultura Oddíl 4 - Cestovní ruch Oddíl 5 - V¹eobecné vzdìlávání, mláde¾, sport a odborné vzdìlávání Oddíl 6 - Civilní ochrana Oddíl 7 - Správní spolupráce Constitution/Index/cs 5 HLAVA IV - PØIDRU®ENÍ ZÁMOØSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


HLAVA V - VNÌJ©Í ÈINNOST UNIE KAPITOLA I - OBECNÌ POU®ITELNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA II - SPOLEÈNÁ ZAHRANIÈNÍ A BEZPEÈNOSTNÍ POLITIKA Oddíl 1 - Spoleèná ustanovení Oddíl 2 - Spoleèná bezpeènostní a obranná politika Oddíl 3 - Finanèní ustanovení KAPITOLA III - SPOLEÈNÁ OBCHODNÍ POLITIKA KAPITOLA IV - SPOLUPRÁCE SE TØETÍMI ZEMÌMI A HUMANITÁRNÍ POMOC Oddíl 1 - Rozvojová spolupráce Oddíl 2 - Hospodáøská, finanèní a technická spolupráce se tøetími zemìmi Oddíl 3 - Humanitární pomoc KAPITOLA V - OMEZUJÍCÍ OPATØENÍ KAPITOLA VI - MEZINÁRODNÍ SMLOUVY KAPITOLA VII - VZTAHY UNIE K MEZINÁRODNÍM ORGANIZACÍM, KE TØETÍM ZEMÍM A DELEGACE UNIE Constitution/Index/cs 6 KAPITOLA VIII - PROVÁDÌNÍ DOLO®KY SOLIDARITY HLAVA VI - FUNGOVÁNÍ UNIE KAPITOLA I - INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ Oddíl 1 - Orgány Pododdíl 1 - Evropský parlament Pododdíl 2 - Evropská rada Pododdíl 3 - Rada ministrù Pododdíl 4 - Evropská Komise Pododdíl 5 - Soudní dvùr Evropské unie Pododdíl 6 - Evropská centrální banka Pododdíl 7 - Úèetní dvùr Oddíl 2 - Poradní instituce Unie Pododdíl 1 - Výbor regionù Pododdíl 2 - Hospodáøský a sociální výbor http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Oddíl 3 - Evropská investièní banka Oddíl 4 - Ustanovení spoleèná orgánùm, institucím a jiným subjektùm Unie KAPITOLA II - FINANÈNÍ USTANOVENÍ Oddíl 1 - Víceletý finanèní rámec Oddíl 2 - Roèní rozpoèet Unie Oddíl 3 - Plnìní rozpoètu a absolutorium Oddíl 4 - Spoleèná ustanovení Oddíl 5 - Boj proti podvodùm KAPITOLA III - POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE Constitution/Index/cs 7 HLAVA VII SPOLEÈNÁ USTANOVENÍ ÈÁST IV : OBECNÁ A ZÁVÌREÈNÁ USTANOVENÍ PREAMBULE JEHO VELIÈENSTVO KRÁL BELGIÈANÙ, PREZIDENT ÈESKÉ REPUBLIKY, JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA, PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NÌMECKO, PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT ØECKÉ REPUBLIKY, JEHO VELIÈENSTVO KRÁL ©PANÌLSKA, PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA IRSKA, PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA LOTY©SKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT LITEVSKÉ REPUBLIKY, JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA, PREZIDENT MAÏARSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT REPUBLIKY MALTA, JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA, SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO, PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY, VLÁDA ©VÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, INSPIRUJÍCE se evropským kulturním, nábo¾enským a humanistickým odkazem, ze kterého vze¹ly v¹eobecné hodnoty nedotknutelných a nezadatelných práv lidských bytostí, demokracie, rovnosti, svobody a právního státu, PØESVÌDÈENI, ¾e po bolestných zku¹enostech nyní ji¾ sjednocená Evropa je odhodlána pokraèovat v nastoupené cestì civilizace, pokroku a prosperity pro blaho v¹ech svých obyvatel, a to i tìch nejzranitelnìj¹ích a nejpotøebnìj¹ích; ¾e chce zùstat svìtadílem otevøeným kultuøe, poznání a spoleèenskému pokroku; ¾e si pøeje prohlubovat ve svém veøejném ¾ivotì demokratiènost a transparentnost a usilovat o mír, spravedlnost a solidaritu na svìtì, PØESVÌDÈENI, ¾e národy Evropy, tøeba¾e zùstávají hrdé na svou identitu a národní historii, jsou odhodlány pøekonat své døívìj¹í rozpory a ve stále u¾¹ím svazku vytváøet svùj spoleèný osud, JISTI si tím, ¾e Evropa, "Jednotná v rozmanitosti", jim poskytuje nejlep¹í mo¾nosti k tomu, aby pøi zachování práv ka¾dého jedince a s vìdomím své odpovìdnosti vùèi budoucím generacím a této planetì mohli pokraèovat ve velkém dobrodru¾ství, které z ní èiní mimoøádný prostor pro nadìji lidstva, ODHODLÁNI pokraèovat v práci dosa¾ené v rámci smluv o zalo¾ení Evropských spoleèenství a Smlouvy o Evropské unii pøi zaji¹tìní kontinuity acquis communautaire. VDÌÈNI èlenùm Evropského konventu za to, ¾e vypracovali návrh této ústavy ve jménu obèanù a státù Evropy, JMENOVALI SVÉ ZPLNOMOCNÌNÉ ZÁSTUPCE, JIMI® JSOU: ZA JEHO VELIÈENSTVO KRÁLE BELGIÈANÙ, Guy VERHOFSTADT pøedseda vlády http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Karel DE GUCHT ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA ÈESKÉ REPUBLIKY, Stanislav GROSS pøedseda vlády Cyril SVOBODA ministr zahranièních vìcí ZA JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA, Anders Fogh RASMUSSEN pøedseda vlády Per Stig MOLLER ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NÌMECKO, Gerhard SCHRÖDER spolkový kancléø Joseph FISCHER spolkový ministr zahranièních vìcí a vicekancléø ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY, Juhan PARTS pøedseda vlády Kristiina OJULANDOVÁ ministrynì zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA ØECKÉ REPUBLIKY, Kostas KARAMANLIS pøedseda vlády Petros G. MOLYVIATIS ministr zahranièních vìcí ZA JEHO VELIÈENSTVO KRÁLE ©PANÌLSKA, José Luis RODRÍGUEZ ZAPATERO pøedseda vlády Miguel Angel MORATINOS CUYAUBÉ ministr zahranièních vìcí a spolupráce ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, Jacques CHIRAC prezident Jean-Pierre RAFFARIN pøedseda vlády Michel BARNIER ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTKU IRSKA, Bertie AHERN pøedseda vlády (Taoiseach) Dermot AHERN ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY, Silvio BERLUSCONI pøedseda vlády Franco FRATTINI ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY, Tassos PAPADOPOULOS prezident George IACOVOU ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTKU LOTY©SKÉ REPUBLIKY, http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Vaira VIKE - FREIBERGOVÁ prezidentka Indulis EMSIS pøedseda vlády Artis PABRIKS ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY, Valdas ADAMKUS prezident Algirdas Mykolas BRAZAUSKAS pøedseda vlády Antanas VALIONIS ministr zahranièních vìcí ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA, Jean-Claude JUNCKER pøedseda vlády, státní ministr Jean ASSELBORN místopøedseda vlády, ministr zahranièních vìcí a pøistìhovalectví ZA PREZIDENTA MAÏARSKÉ REPUBLIKY, Ferenc GYURCSÁNY pøedseda vlády László KOVÁCS ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA REPUBLIKY MALTA, The Hon Lawrence GONZI pøedseda vlády The Hon Michael FRENDO ministr zahranièních vìcí ZA JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA, Dr. J. P. BALKENENDE pøedseda vlády Dr. B. R. BOT ministr zahranièních vìcí ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY, Dr. Wolfgang SCHÜSSEL spolkový kancléø Dr. Ursula PLASSNIKOVÁ spolková ministrynì zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY, Marek BELKA pøedseda vlády W³odzimierz CIMOSZEWICZ ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, Pedro Miguel DE SANTANA LOPES pøedseda vlády António Martin MARTINS MONTEIRO ministr zahranièních vìcí a portugalských komunit v zahranièí ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO, Anton ROP pøedseda vlády http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Ivo VAJGL ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY, Mikulá¹ DZURINDA pøedseda vlády Eduard KUKAN ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REPUBLIKY, Matti VANHANEN pøedseda vlády Erkki TUMIOJA ministr zahranièních vìcí ZA VLÁDU ©VÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, Göran PERSSON pøedseda vlády Laila FREIVALDSOVÁ ministrynì zahranièních vìcí ZA JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, The Rt. Hon Tony BLAIR pøedseda vlády The Rt. Hon Jack STRAW státní tajemník pro zahranièní vìci a Britské spoleèenství národù

KTEØÍ se po výmìnì svých plných mocí, je¾ byly shledány v dobré a nále¾ité formì, dohodli na tìchto ustanoveních:ÈÁST IHLAV - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE ÈLÁNEK I-1 Zalo¾ení Unie

1. Odrá¾ejíc vùli obèanù a státù Evropy vytváøet spoleènou budoucnost, zakládá tato Ústava Evropskou unii, jí¾ èlenské státy svìøují pravomoci k dosa¾ení spoleèných cílù. Unie koordinuje politiky èlenských státù zamìøené na dosa¾ení tìchto cílù a vykonává komunitárním zpùsobem pravomoci, které jí èlenské státy svìøují. 2. Unie je otevøena v¹em evropským státùm, které ctí její hodnoty a zavazují se je spoleènì podporovat. ÈLÁNEK I-2 Hodnoty Unie Unie je zalo¾ena na hodnotách úcty k lidské dùstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodr¾ování lidských práv, vèetnì práv pøíslu¹níkù men¹in. Tyto hodnoty jsou spoleèné èlenským státùm ve spoleènosti vyznaèující se pluralismem, nepøípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností ¾en a mu¾ù. ÈLÁNEK I-3 Cíle Unie 1. Cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel. 2. Unie poskytuje svým obèanùm prostor svobody, bezpeènosti a práva bez vnitøních hranic a vnitøní trh s volnou a nenaru¹enou soutì¾í. 3. Unie usiluje o udr¾itelný rozvoj Evropy, zalo¾ený na vyvá¾eném hospodáøském rùstu a na cenové stabilitì, vysoce konkurenceschopném sociálnì tr¾ním hospodáøství smìøujícím k plné zamìstnanosti a spoleèenskému pokroku, s vysokým stupnìm ochrany a zlep¹ování kvality ¾ivotního prostøedí. Podporuje vìdecký a technický pokrok. Bojuje proti sociálnímu vylouèení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost ¾en a mu¾ù, mezigeneraèní solidaritu a ochranu práv dítìte. Podporuje hospodáøskou, sociální a územní soudr¾nost a solidaritu mezi èlenskými státy. Respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rùznorodost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dìdictví. 4. Ve svých vztazích s okolním svìtem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy. Pøispívá k míru, bezpeènosti, udr¾itelnému rozvoji této planety, k solidaritì a vzájemné úctì mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


vymýcení chudoby a k ochranì lidských práv, pøedev¹ím práv dítìte, a k pøísnému dodr¾ování a k rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodr¾ování zásad Charty Organizace spojených národù. 5. Unie sleduje své cíle vhodnými prostøedky na základì pravomocí, které jsou jí Ústavou svìøeny. ÈLÁNEK I-4 Základní svobody a zákaz diskriminace

1. Uvnitø Unie jsou v souladu s Ústavou Unií zaruèeny volný pohyb osob, slu¾eb, zbo¾í a kapitálu, jako¾ i svoboda usazování. 2. V oblasti pùsobnosti Ústavy, ani¾ jsou dotèena její zvlá¹tní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základì státní pøíslu¹nosti. ÈLÁNEK I-5 Vztahy mezi Unií a èlenskými státy 1. Unie ctí rovnost èlenských státù pøed Ústavou a jejich národní identitu, která spoèívá v jejich základních politických a ústavních systémech, vèetnì místní a regionální samosprávy. Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zaji¹tìním územní celistvosti, udr¾ením veøejného poøádku a ochranou národní bezpeènosti. 2. Podle zásady loajální spolupráce se Unie a èlenské státy navzájem respektují a pomáhají si pøi plnìní úkolù vyplývajících z Ústavy. Èlenské státy uèiní ve¹kerá vhodná obecná i zvlá¹tní opatøení k plnìní závazkù, které vyplývají z Ústavy nebo jsou dùsledkem èinnosti orgánù Unie. Èlenské státy usnadòují Unii plnìní jejích úkolù a zdr¾í se v¹ech opatøení, je¾ by mohla ohrozit dosa¾ení cílù Unie. ÈLÁNEK I-6 Právo Unie Ústava a právo pøijímané orgány Unie pøi výkonu jí svìøených pravomocí mají pøednost pøed právem èlenských státù. ÈLÁNEK I-7 Právní subjektivita Unie má právní subjektivitu. ÈLÁNEK I-8 Symboly Unie Vlajka Unie znázoròuje kruh dvanácti zlatých hvìzd na modrém pozadí. Hymna Unie vychází z "Ódy na radost" z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena. Heslo Unie zní: "Jednotná v rozmanitosti". Mìnou Unie je euro. Den Evropy se v celé Unii slaví 9. kvìtna.HLAVA II - ZÁKLADNÍ PRÁVA A OBÈANSTVÍ UNIE ÈLÁNEK I-9 Základní práva 1. Unie uznává práva, svobody a zásady obsa¾ené v Listinì základních práv, která tvoøí èást II. 2. Unie pøistoupí k Evropské úmluvì o ochranì lidských práv a základních svobod. Pøistoupení k této úmluvì se nedotkne pravomocí Unie vymezených Ústavou. 3. Základní práva, která jsou zaruèena Evropskou úmluvou o ochranì lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic spoleèných èlenským státùm, tvoøí obecné zásady práva Unie. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK I-10 Obèanství Unie 1. Ka¾dá osoba, která má státní pøíslu¹nost èlenského státu, je obèanem Unie. Obèanství Unie doplòuje obèanství èlenského státu, nenahrazuje je. 2. Obèané Unie mají práva a povinnosti stanovené Ústavou. Mají a) právo svobodnì se pohybovat a pobývat na území èlenských státù; b) právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v èlenském státì, v nìm¾ mají bydli¹tì, za stejných podmínek jako státní pøíslu¹níci tohoto státu; c) na území tøetí zemì, kde èlenský stát, jeho¾ jsou státními pøíslu¹níky, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou a konzulární ochranu kterýmkoli èlenským státem za stejných podmínek jako státní pøíslu¹níci tohoto státu; d) petièní právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veøejného ochránce práv a právo obracet se na orgány a poradní instituce Unie v jednom z jazykù Ústavy a obdr¾et odpovìï ve stejném jazyce. Tato práva se vykonávají za podmínek a v mezích stanovených Ústavou a prostøednictvím opatøení pøijatých na jejím základì.HLAVA III - PRAVOMOCI UNIE ÈLÁNEK I-11 Základní zásady 1. Vymezení pravomocí Unie se øídí zásadou svìøení pravomocí. Výkon tìchto pravomocí se øídí zásadami subsidiarity a proporcionality. 2. Podle zásady svìøení pravomocí jedná Unie v mezích pravomocí svìøených jí v Ústavì èlenskými státy pro dosa¾ení cílù v ní uvedených. Pravomoci, které nejsou Ústavou Unii svìøeny, nále¾ejí èlenským státùm. 3. Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výluèné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílù zamý¹lené èinnosti nemù¾e být dosa¾eno uspokojivì èlenskými státy na úrovni ústøední, regionální èi místní, ale spí¹e jich, z dùvodu jeho rozsahu èi úèinkù, mù¾e být lépe dosa¾eno na úrovni Unie. Orgány Unie uplatòují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o pou¾ívání zásad subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodr¾ování uvedené zásady v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu. 4. Podle zásady proporcionality nepøekroèí obsah ani forma èinnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosa¾ení cílù Ústavy. Orgány uplatòují zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o pou¾ívání zásad subsidiarity a proporcionality. ÈLÁNEK I-12 Druhy pravomocí 1. Svìøuje-li v urèité oblasti Ústava Unii výluènou pravomoc, mù¾e pouze Unie vytváøet a pøijímat právnì závazné akty a èlenské státy tak mohou èinit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocnìny nebo provádìjí-li akty Unie. 2. Svìøuje-li v urèité oblasti Ústava Unii pravomoc sdílenou s èlenskými státy, mohou v této oblasti vytváøet a pøijímat právnì závazné akty Unie i èlenské státy. Èlenské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala nebo se ji rozhodla pøestat vykonávat. 3. Èlenské státy koordinují svou hospodáøskou politiku a politiku zamìstnanosti v souladu s úpravou uvedenou v èásti III, k jejímu¾ stanovení má pravomoc Unie. 4. Unie má pravomoc vymezovat a provádìt spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku vèetnì postupného vymezení spoleèné obranné politiky. 5. V nìkterých oblastech a za podmínek stanovených Ústavou má Unie pravomoc provádìt èinnosti, jimi¾ podporuje, koordinuje nebo doplòuje èinnosti èlenských státù, ani¾ by pøitom v tìchto oblastech nahrazovala jejich pravomoc. Právnì závazné akty Unie pøijaté na základì èásti III, které se týkají tìchto oblastí, nesmìjí harmonizovat právní pøedpisy èlenských státù. 6. Rozsah a zpùsob výkonu pravomocí Unie urèují ustanovení èásti III týkající se jednotlivých oblastí. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK I-13 Oblasti výluèné pravomoci 1. Unie má výluènou pravomoc v tìchto oblastech: a) celní unie; b) stanovení pravidel hospodáøské soutì¾e nezbytných pro fungování vnitøního trhu; c) mìnová politika pro èlenské státy, jejich¾ mìnou je euro; d) zachování biologických moøských zdrojù v rámci spoleèné rybáøské politiky; e) spoleèná obchodní politika. 2. Ve výluèné pravomoci Unie je rovnì¾ uzavøení mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavøení stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitøní pravomoc, nebo pokud její uzavøení mù¾e ovlivnit spoleèná pravidla èi zmìnit jejich rozsah. ÈLÁNEK I-14 Oblasti sdílené pravomoci 1. Unie sdílí pravomoc s èlenskými státy, pokud jí Ústava svìøuje pravomoc, která se netýká oblastí uvedených v èláncích I-13 a I-17. 2. Sdílená pravomoc se uplatòuje v tìchto hlavních oblastech: a) vnitøní trh; b) sociální politika, pokud jde o hlediska vymezená v èásti III; c) hospodáøská, sociální a územní soudr¾nost; d) zemìdìlství a rybolov, vyjma zachování biologických moøských zdrojù; e) ¾ivotní prostøedí; f) ochrana spotøebitele; g) doprava; h) transevropské sítì; i) energetika, j) prostor svobody, bezpeènosti a práva; k) spoleèné otázky bezpeènosti v oblasti veøejného zdraví, pokud jde o hlediska vymezená v èásti III. 3. Unie má pravomoc vyvíjet èinnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádìt programy, av¹ak výkon této pravomoci nesmí èlenským státùm bránit ve výkonu jejich pravomoci. 4. Unie má pravomoc vyvíjet èinnost a vést spoleènou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, av¹ak výkon této pravomoci nesmí èlenským státùm bránit ve výkonu jejich pravomoci. ÈLÁNEK I-15 Koordinace hospodáøských politik a politik zamìstnanosti 1. Èlenské státy koordinují své hospodáøské politiky v rámci Unie. Za tímto úèelem pøijme Rada ministrù opatøení, zejména hlavní smìry tìchto politik. Zvlá¹tní ustanovení se vztahují na ty èlenské státy, jejich¾ mìnou je euro. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


2. Unie pøijímá opatøení ke koordinaci politik zamìstnanosti èlenských státù, zejména vymezováním smìrù tìchto politik. 3. Unie mù¾e dávat podnìty pro zaji¹tìní koordinace sociálních politik èlenských státù. ÈLÁNEK I-16 Spoleèná zahranièní a bezpeènostní politika 1. Pravomoc Unie v otázkách spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky se vztahuje na v¹echny oblasti zahranièní politiky a v¹echny otázky týkající se bezpeènosti Unie, vèetnì postupného vymezení spoleèné obranné politiky, která by mohla vést ke spoleèné obranì. 2. Èlenské státy aktivnì a bezvýhradnì podporují spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity a respektují èinnost Unie v této oblasti. Zdr¾í se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo mù¾e sni¾ovat úèinnost jejího pùsobení. ÈLÁNEK I-17 Oblasti podpùrné, koordinaèní a doplòkové èinnosti Unie má pravomoc vyvíjet podpùrnou, koordinaèní a doplòkovou èinnost. Oblasti této èinnosti na evropské úrovni jsou a) ochrana a zlep¹ování lidského zdraví; b) prùmysl; c) kultura; d) cestovní ruch; e) v¹eobecné vzdìlávání, mláde¾, sport a odborné vzdìlávání; f) civilní ochrana; g) správní spolupráce. ÈLÁNEK I-18 Dolo¾ka flexibility 1. Uká¾e-li se, ¾e k dosa¾ení nìkterého z cílù stanovených Ústavou je nezbytná urèitá èinnost Unie v rámci politik vymezených v èásti III a Ústava k této èinnosti neposkytuje nezbytné pravomoci, pøijme Rada ministrù na návrh Evropské komise a po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslnì vhodná opatøení. 2. V rámci postupu pro kontrolu zásady subsidiarity podle èl. I-11 odst. 3 upozorní Evropská komise vnitrostátní parlamenty èlenských státù na návrhy zalo¾ené na tomto èlánku. 3. Opatøení zalo¾ená na tomto èlánku nesmìjí harmonizovat právní pøedpisy èlenských státù v pøípadech, kdy Ústava tuto harmonizaci vyluèuje.HLAVA IV -ORGÁNY A INSTITUCE UNIEKAPITOLA I - INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC ÈLÁNEK I-19 Orgány Unie 1. Unie má institucionální rámec, jeho¾ cílem je - podporovat její hodnoty, - sledovat její cíle, - slou¾it jejím zájmùm, zájmùm jejích obèanù a zájmùm èlenských státù, - zaji¹»ovat soudr¾nost, úèinnost a kontinuitu jejích politik a èinností. Tento institucionální rámec tvoøí http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


- Evropský parlament, - Evropská rada, - Rada ministrù (dále jen "Rada"), - Evropská komise (dále jen "Komise"), - Soudní dvùr Evropské unie. 2. Ka¾dý orgán jedná v mezích pùsobnosti svìøené mu Ústavou a v souladu s postupy a podmínkami v ní uvedenými. Orgány mezi sebou loajálnì spolupracují. ÈLÁNEK I-20 Evropský parlament 1. Evropský parlament vykonává spoleènì s Radou legislativní a rozpoètovou funkci. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Ústavou. Volí pøedsedu Komise. 2. Evropský parlament se skládá ze zástupcù obèanù Unie. Jejich poèet nesmí pøekroèit sedm set padesát. Zastoupení obèanù je zaji¹tìno pomìrným sestupným zpùsobem, pøièem¾ je stanovena minimální hranice ¹esti èlenù na èlenský stát. ®ádnému èlenskému státu nesmí být pøidìleno více ne¾ devadesát ¹est míst. Evropská rada pøijme z podnìtu Evropského parlamentu a s jeho souhlasem jednomyslnì evropské rozhodnutí, kterým stanoví slo¾ení Evropského parlamentu, pøi dodr¾ení zásad uvedených v prvním pododstavci. 3. Èlenové Evropského parlamentu jsou voleni na dobu pìti let ve v¹eobecných a pøímých volbách svobodným a tajným hlasováním. 4. Evropský parlament volí ze svých èlenù pøedsedu a pøedsednictvo. ÈLÁNEK I-21 Evropská rada 1. Evropská rada dává Unii nezbytné podnìty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické smìry a priority. Nevykonává legislativní funkci. 2. Evropskou radu tvoøí hlavy státù nebo pøedsedové vlád èlenských státù spoleènì s jejím pøedsedou a pøedsedou Komise. Jejího jednání se úèastní ministr zahranièních vìcí Unie. 3. Evropská rada zasedá ka¾dé tøi mìsíce; svolává ji její pøedseda. Vy¾aduje-li to poøad jednání, mohou èlenové Evropské rady rozhodnout, ¾e ka¾dému z nich bude nápomocen nìkterý ministr a v pøípadì pøedsedy Komise nìkterý èlen Komise. Vy¾aduje-li to situace, svolá pøedseda mimoøádné zasedání Evropské rady. 4. Nestanoví-li Ústava jinak, rozhoduje Evropská rada konsensem. ÈLÁNEK I-22 Pøedseda Evropské rady 1. Evropská rada volí svého pøedsedu kvalifikovanou vìt¹inou na dobu dva a pùl roku s tím, ¾e mù¾e být zvolen dvakrát po sobì. V pøípadì pøeká¾ky nebo záva¾ného pochybení mù¾e Evropská rada stejným postupem jeho funkèní období ukonèit. 2. Pøedseda Evropské rady a) pøedsedá Evropské radì a vede její jednání, b) ve spolupráci s pøedsedou Komise a na základì práce Rady pro obecné zále¾itosti zaji¹»uje pøípravu a kontinuitu jednání Evropské rady, c) usiluje o usnadnìní soudr¾nosti a konsensu uvnitø Evropské rady, http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


d) po ka¾dém zasedání Evropské rady pøedkládá zprávu Evropskému parlamentu. Pøedseda Evropské rady zaji¹»uje na své úrovni a v této funkci vnìj¹í zastupování Unie v zále¾itostech týkajících se spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky, ani¾ jsou dotèeny pravomoci ministra zahranièních vìcí Unie. 3. Pøedseda Evropské rady nesmí zastávat ¾ádnou vnitrostátní funkci. ÈLÁNEK I-23 Rada ministrù 1. Rada vykonává spoleènì s Evropským parlamentem legislativní a rozpoètovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Ústavou. 2. Rada se skládá z jednoho zástupce ka¾dého èlenského státu na ministerské úrovni zmocnìného zavazovat vládu èlenského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo. 3. Nestanoví-li Ústava jinak, rozhoduje Rada kvalifikovanou vìt¹inou. ÈLÁNEK I-24 Slo¾ení Rady ministrù 1. Rada zasedá v rùzných slo¾eních. 2. Rada pro obecné zále¾itosti zaji¹»uje soudr¾nost prací jednotlivých slo¾ení Rady. Ve spojení s pøedsedou Evropské rady a Komisí pøipravuje zasedání Evropské rady a zaji¹»uje jejich návaznost. 3. Rada pro zahranièní vìci vytváøí vnìj¹í èinnost Unie podle strategických smìrù vymezených Evropskou radou a zaji¹»uje soudr¾nost èinnosti Unie. 4. Evropská rada pøijme kvalifikovanou vìt¹inou evropské rozhodnutí, kterým stanoví seznam dal¹ích slo¾ení Rady. 5. Výbor stálých zástupcù vlád èlenských státù odpovídá za pøípravu prací Rady. 6. Rada zasedá veøejnì, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o nìm. Za tímto úèelem je ka¾dé zasedání Rady rozdìleno na dvì èásti, kdy první je urèena k projednávání legislativní aktù Unie a druhá nelegislativním èinnostem. 7. Pøedsednictví jednotlivých slo¾ení Rady, s výjimkou slo¾ení pro zahranièní vìci, zaji¹»ují zástupci èlenských státù v Radì na základì systému rovné rotace v souladu s podmínkami stanovenými evropským rozhodnutím Evropské rady. Evropská rada rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou. ÈLÁNEK I-25 Vymezení kvalifikované vìt¹iny v Evropské radì a v Radì 1. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % èlenù Rady, tvoøených nejménì patnácti z nich a zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva Unie. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì ètyøi èlenové Rady, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. 2. Odchylnì od odstavce 1, pokud Rada nerozhoduje na návrh Komise nebo ministra zahranièních vìcí Unie, je kvalifikovaná vìt¹ina vymezena jako nejménì 72 % èlenù Rady zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva Unie. 3. Odstavce 1 a 2 se vztahují na Evropskou radu, pokud rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou. 4. V Evropské radì se její pøedseda a pøedseda Komise neúèastní hlasování. ÈLÁNEK I-26 Evropská komise 1. Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto úèelu èiní vhodné podnìty. Zaji¹»uje uplatòování Ústavy a opatøení pøijatých orgány na jejím základì. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlí¾í na uplatòování práva Unie. Plní http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


rozpoèet a øídí programy. Vykonává koordinaèní, výkonné a øídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Ústavou. S výjimkou spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky a dal¹ích pøípadù uvedených v Ústavì zaji¹»uje vnìj¹í zastupování Unie. Èin podnìty k pøijímání jednoletých a víceletých programù Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod. 2. Nestanoví-li Ústava jinak, mohou být legislativní akty Unie pøijaty pouze na návrh Komise. Ostatní akty se pøijímají na návrh Komise, pokud tak Ústava stanoví. 3. Funkèní období Komise je pìtileté. 4. Èlenové Komise jsou vybíráni podle celkové zpùsobilosti a evropanství z osob, které poskytují ve¹keré záruky nezávislosti. 5. První Komise jmenovaná podle Ústavy se skládá z jednoho státního pøíslu¹níka z ka¾dého èlenského státu, vèetnì jejího pøedsedy a ministra zahranièních vìcí Unie, který je jedním z jejích místopøedsedù. 6. Od konce funkèního období Komise uvedené v odstavci 5 se Komise vèetnì pøedsedy a ministra zahranièních vìcí Unie skládá z takového poètu èlenù, který odpovídá dvìma tøetinám poètu èlenských státù, nerozhodne-li Rada jednomyslnì o zmìnì tohoto poètu. Èlenové Komise jsou vybíráni ze státních pøíslu¹níkù èlenských státù na základì systému rovné rotace mezi èlenskými státy. Tento systém se stanoví evropským rozhodnutím pøijatým jednomyslnì Evropskou radou na základì tìchto zásad: a) èlenské státy jsou s ohledem na poøadí a dobu pùsobení svých státních pøíslu¹níkù jako èlenù Komise naprosto rovnocenné; v dùsledku toho rozdíl mezi celkovými poèty funkèních období vykonávaných státními pøíslu¹níky jakýchkoli dvou èlenských státù nesmí být nikdy vy¹¹í ne¾ jedna; b) s výhradou písmene a) je ka¾dá následující Komise slo¾ena tak, aby uspokojivým zpùsobem odrá¾ela demografickou a zemìpisnou rùznorodost v¹ech èlenských státù. 7. Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Ani¾ je dotèen èl. I-28 odst. 2, èlenové Komise nevy¾adují ani nepøijímají pokyny od ¾ádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. Zdr¾í se jakéhokoli jednání nesluèitelného s povahou své funkce nebo plnìním svých úkolù. 8. Komise je jako sbor odpovìdná Evropskému parlamentu. V souladu s èlánkem III-340 mù¾e Evropský parlament navrhnout vyslovení nedùvìry Komisi. V pøípadì pøijetí tohoto návrhu èlenové Komise kolektivnì odstoupí ze svých funkcí a ministr zahranièních vìcí Unie odstoupí ze své funkce v Komisi. ÈLÁNEK I-27 Pøedseda Evropské komise 1. S pøihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po nále¾itých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou vìt¹inou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci pøedsedy Komise. Tohoto kandidáta zvolí Evropský parlament vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù. Nezíská-li potøebnou vìt¹inu, navrhne Evropská rada do jednoho mìsíce kvalifikovanou vìt¹inou nového kandidáta, který bude zvolen Evropským parlamentem stejným postupem. 2. Rada spoleènou dohodou se zvoleným pøedsedou pøijme seznam dal¹ích osob, které navrhuje jmenovat èleny Komise. Budou vybráni na základì návrhù èlenských státù v souladu s kritérii uvedenými v èl. I-26 odst. 4 a odst. 6 druhém pododstavci. Pøedseda, ministr zahranièních vìcí Unie a ostatní èlenové Komise podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Na základì tohoto schválení jmenuje Evropská rada Komisi kvalifikovanou vìt¹inou. 3. Pøedseda Komise a) vymezuje smìry, v jejich¾ rámci Komise plní své úkoly; b) rozhoduje o vnitøní organizaci Komise, aby zajistil soudr¾nost, výkonnost a kolegialitu její èinnosti; c) jmenuje místopøedsedy, kromì ministra zahranièních vìcí Unie, z øad èlenù Komise. Èlen Komise odstoupí, pokud jej k tomu pøedseda vyzve. Ministr zahranièních vìcí Unie odstoupí postupem podle èl. I-28 odst. 1, pokud jej k tomu pøedseda vyzve. ÈLÁNEK I-28 Ministr zahranièních vìcí Unie http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


1. Evropská rada jmenuje se souhlasem pøedsedy Komise kvalifikovanou vìt¹inou ministra zahranièních vìcí Unie. Evropská rada mù¾e jeho funkèní období stejným postupem ukonèit. 2. Ministr zahranièních vìcí Unie vede spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku Unie. Pøispívá svými návrhy k vytváøení této politiky a provádí ji jako zmocnìnec Rady. Stejnì jedná i v oblasti spoleèné bezpeènostní a obranné politiky. 3. Ministr zahranièních vìcí Unie pøedsedá Radì pro zahranièní vìci. 4. Ministr zahranièních vìcí Unie je jedním z místopøedsedù Komise. Zaji¹»uje soudr¾nost vnìj¹í èinnosti Unie. V rámci Komise odpovídá za úkoly, které jí pøíslu¹í v oblasti vnìj¹ích vztahù a za koordinací dal¹ích hledisek vnìj¹í èinnosti Unie. Pøi plnìní tìchto úkolù v Komisi, a pouze pro tyto úkoly, podléhá ministr zahranièních vìcí Unie postupùm, které upravují fungování Komise, v rozsahu, v jakém je to sluèitelné s odstavci 2 a 3. ÈLÁNEK I-29 Soudní dvùr Evropské unie 1. Soudní dvùr Evropské unie se skládá ze Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudù. Zaji¹»uje dodr¾ování práva pøi výkladu a provádìní Ústavy. Èlenské státy stanoví prostøedky nezbytné k zaji¹tìní úèinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie. 2. Soudní dvùr se skládá z jednoho soudce z ka¾dého èlenského státu. Jsou mu nápomocni generální advokáti. Tribunál se skládá z nejménì jednoho soudce z ka¾dého èlenského státu. Soudci a generální advokáti Soudního dvora a soudci Tribunálu jsou vybíráni z osob, které poskytují ve¹keré záruky nezávislosti a které splòují po¾adavky èlánkù III-355 a III-356. Jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád èlenských státù na dobu ¹esti let. Soudci a generální advokáti mohou být jmenováni opakovanì. 3. Soudní dvùr Evropské unie rozhoduje v souladu s èástí III a) o ¾alobách podaných èlenským státem, orgánem nebo fyzickými èi právnickými osobami, b) na ¾ádost vnitrostátních soudù o pøedbì¾ných otázkách týkajících se výkladu práva Unie nebo platnosti aktù pøijatých orgány, c) v ostatních pøípadech uvedených v Ústavì.KAPITOLA II - OSTATNÍ ORGÁNY A PORADNÍ INSTITUCE UNIE ÈLÁNEK I-30 Evropská centrální banka 1. Evropská centrální banka a národní centrální banky tvoøí Evropský systém centrálních bank. Evropská centrální banka a národní centrální banky èlenských státù, jejich¾ mìnou je euro, tvoøí Eurosystém a øídí mìnovou politiku Unie. 2. Evropský systém centrálních bank je øízen rozhodovacími orgány Evropské centrální banky. Prvoøadým cílem Evropského systému centrálních bank je udr¾ovat cenovou stabilitu. Ani¾ je dotèen tento cíl, podporuje obecné hospodáøské politiky v Unii se zámìrem pøispìt k dosa¾ení jejích cílù. Plní v¹echny ostatní úkoly centrální banky v souladu s èástí III a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. 3. Evropská centrální banka je orgánem. Má právní subjektivitu. Pouze ona mù¾e povolovat vydávání eura. Je nezávislá pøi výkonu svých pravomocí a správì svých financí. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jako¾ i vlády èlenských státù respektují tuto nezávislost. 4. Evropská centrální banka pøijímá opatøení nezbytná k plnìní svých úkolù podle èlánkù III-185 a¾ III-191 a III-196 a za podmínek stanovených statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. V souladu s tými¾ èlánky si èlenské státy, jejich¾ mìnou není euro, a jejich centrální banky ponechávají své pravomoci v mìnové oblasti. 5. Evropská centrální banka je v oblastech spadajících do její pùsobnosti konzultována ke ka¾dému návrhu aktu Unie a ke ka¾dému návrhu úpravy na vnitrostátní úrovni a mù¾e pøedkládat stanoviska. 6. Rozhodovací orgány Evropské centrální banky, jejich slo¾ení a zpùsob fungování jsou vymezeny v èláncích III-382 a III-383 a ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. ÈLÁNEK I-31 http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Úèetní dvùr 1. Úèetní dvùr je orgánem. Provádí kontrolu úèetnictví Unie. 2. Pøezkoumává úèetnictví v¹ech pøíjmù a výdajù Unie a pøesvìdèuje se o øádnosti finanèního øízení. 3. Skládá se z jednoho státního pøíslu¹níka ka¾dého èlenského státu. Jeho èlenové vykonávají své funkce naprosto nezávisle v obecném zájmu Unie. ÈLÁNEK I-32 Poradní instituce Unie 1. Evropskému parlamentu, Radì a Komisi jsou nápomocny Výbor regionù a Hospodáøský a sociální výbor, které plní poradní funkce. 2. Výbor regionù se skládá ze zástupcù regionálních a místních samosprávných celkù, kteøí buï mají volební mandát v nìkterém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovìdní volenému shromá¾dìní. 3. Hospodáøský a sociální výbor se skládá ze zástupcù organizací zamìstnavatelù, zamìstnancù a dal¹ích subjektù zastupujících obèanskou spoleènost, zejména v sociálnìhospodáøské, obèanské, profesní a kulturní oblasti. 4. Èlenové Výboru regionù a Hospodáøského a sociálního výboru nejsou vázáni ¾ádnými pøíkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Unie. 5. Pravidla týkající se slo¾ení tìchto výborù, jmenování jejich èlenù, jejich pravomocí a fungování jsou vymezeny v èláncích III386 a¾ III-392. Rada pravidelnì pøezkoumává pravidla uvedená v odstavcích 2 a 3, která se týkají jejich slo¾ení, aby zohlednila hospodáøský, sociální a demografický vývoj v Unii. K tomuto úèelu pøijímá Rada na návrh Komise evropská rozhodnutí.HLAVA V - VÝKON PRAVOMOCÍ UNIEKAPITOLA I - SPOLEÈNÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK I-33 Právní akty Unie

1. Pro výkon pravomocí Unie vyu¾ívají orgány v souladu s èástí III jako právní nástroje evropské zákony, evropské rámcové zákony, evropská naøízení, evropská rozhodnutí, doporuèení a stanoviska. Evropský zákon je legislativní akt s obecnou pùsobností. Je závazný v celém rozsahu a pøímo pou¾itelný ve v¹ech èlenských státech. Evropský rámcový zákon je legislativní akt, který je závazný pro ka¾dý èlenský stát, kterému je urèen, pokud jde o výsledek, jeho¾ má být dosa¾eno, pøièem¾ volba formy a prostøedkù pro dosa¾ení výsledku se ponechává vnitrostátním orgánùm. Evropské naøízení je nelegislativní akt s obecnou pùsobností urèený k provádìní legislativních aktù a nìkterých ustanovení Ústavy. Mù¾e být buï závazné v celém rozsahu a pøímo pou¾itelné ve v¹ech èlenských státech, nebo být závazné pro ka¾dý èlenský stát, kterému je urèeno, pokud jde o výsledek, jeho¾ má být dosa¾eno, pøièem¾ volba formy a prostøedkù pro dosa¾ení výsledku s ponechává vnitrostátním orgánùm. Evropské rozhodnutí je nelegislativní akt, který je závazný v celém rozsahu. Pokud jsou v nìm uvedeni ti, jim¾ je urèeno, je závazné pouze pro nì. Doporuèení a stanoviska nejsou závazná. 2. Posuzují-li Evropský parlament a Rada návrh legislativního aktu, zdr¾í se pøijetí aktù, které pøíslu¹ný legislativní postup pro danou oblast nestanoví. ÈLÁNEK I-34 Legislativní akty 1. Evropské zákony a rámcové zákony pøijímají spoleènì Evropský parlament a Rada na návrh Komise øádným legislativním postupem podle èlánku III-396. Nedospìjí-li tyto dva orgány k dohodì, není dotyèný akt pøijat. 2. Ve zvlá¹tních pøípadech uvedených v Ústavì pøijímá evropské zákony a rámcové zákony Evropský parlament za úèasti Rady nebo Rada za úèasti Evropského parlamentu zvlá¹tními legislativními postupy. 3. Ve zvlá¹tních pøípadech uvedených v Ústavì mohou být evropské zákony a rámcové zákony pøijímány z podnìtu skupiny èlenských státù nebo Evropského parlamentu, na doporuèení Evropské centrální banky nebo na ¾ádost Soudního dvora Evropské unie nebo Evropské investièní banky. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK I-35 Nelegislativní akty 1. Evropská rada pøijímá evropská rozhodnutí v pøípadech uvedených v Ústavì. 2. Rada a Komise, zejména v pøípadech uvedených v èláncích I-36 a I-37, a Evropská centrální banka ve zvlá¹tních pøípadech uvedených v Ústavì pøijímají evropská naøízení a evropská rozhodnutí. 3. Rada pøijímá doporuèení. Rozhoduje na návrh Komise ve v¹ech pøípadech, kdy má podle Ústavy pøijmout akt na návrh Komise. V oblastech, ve kterých je pro pøijetí aktu Unie po¾adována jednomyslnost, rozhoduje jednomyslnì. Komise a ve zvlá¹tních pøípadech uvedených v Ústavì Evropská centrální banka pøijímají doporuèení. ÈLÁNEK I-36 Evropská naøízení v pøenesené pravomoci 1. Evropskými zákony a evropskými rámcovými zákony lze na Komisi pøenést pravomoc pøijímat evropská naøízení v pøenesené pravomoci, kterými se doplòují nebo pozmìòují nìkteré prvky zákona èi rámcového zákona, které nejsou podstatné. Evropské zákony a rámcové zákony výslovnì vymezí cíle, obsah, rozsah a dobu trvání pøenesení pravomoci. Podstatné prvky dané oblasti jsou vyhrazeny evropským zákonùm nebo rámcovým zákonùm, a nesmìjí tedy být pøedmìtem pøenesení pravomoci. 2. Evropské zákony a rámcové zákony stanoví podmínky pro pøenesení pravomoci, které mohou být tyto: a) Evropský parlament nebo Rada mohou rozhodnout o zru¹ení pøenesení pravomoci, b) evropské naøízení v pøenesené pravomoci mù¾e vstoupit v platnost pouze tehdy, nevysloví-li ve lhùtì stanovené evropským zákonem nebo rámcovým zákonem Evropský parlament nebo Rada ¾ádné námitky. Pro úèely písmen a) a b) se Evropský parlament usná¹í vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù a Rada rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou. ÈLÁNEK I-37 Provádìcí akty 1. Èlenské státy pøijmou ve¹kerá nezbytná vnitrostátní právní opatøení k provedení právnì závazných aktù Unie. 2. Jsou-li pro provedení právnì závazných aktù Unie nezbytné jednotné podmínky, svìøí tyto akty provádìcí pravomoci Komisi nebo ve zvlá¹tních, nále¾itì odùvodnìných pøípadech a v pøípadech uvedených v èlánku I-40 Radì. 3. Pro úèely odstavce 2 evropský zákon pøedem stanoví pravidla a obecné zásady zpùsobu, jakým èlenské státy kontrolují Komisi pøi výkonu provádìcích pravomocí. 4. Provádìcí akty Unie mají formu evropských provádìcích naøízení nebo evropských provádìcích rozhodnutí. ÈLÁNEK I-38 Zásady spoleèné právním aktùm Unie 1. Neuvádí-li Ústava druh aktu, který má být pøijat, zvolí jej orgány pro jednotlivé pøípady v souladu s platnými postupy a se zásadou proporcionality uvedenou v èlánku I-11. 2. Právní akty musí obsahovat odùvodnìní a odkazovat na návrhy, podnìty, doporuèení, ¾ádosti nebo stanoviska po¾adovaná Ústavou. ÈLÁNEK I-39 Vyhlá¹ení a vstup v platnost 1. Evropské zákony a rámcové zákony pøijaté øádným legislativním postupem podepisuje pøedseda Evropského parlamentu a pøedseda Rady. V ostatních pøípadech je podepisuje pøedseda orgánu, který je pøijal. Evropské zákony a http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


rámcové zákony se vyhla¹ují v Úøedním vìstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlá¹ení. 2. Evropská naøízení a evropská rozhodnutí, ve kterých není uvedeno, komu jsou urèena, podepisuje pøedseda orgánu, který je pøijal. Evropská naøízení a evropská rozhodnutí, v kterých není uvedeno, komu jsou urèena, se vyhla¹ují v Úøedním vìstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlá¹ení. 3. Ostatní evropská rozhodnutí, která nejsou uvedena v odstavci 2, se oznamují tìm, jim¾ jsou urèena, a nabývají úèinku tímto oznámením.KAPITOLA II - ZVLÁ©TNÍ USTANOVENÍ ÈLÁNEK I-40 Zvlá¹tní ustanovení týkající se spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky 1. Evropská unie vede spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku zalo¾enou na rozvoji vzájemné politické solidarity mezi èlenskými státy, na urèení otázek obecného zájmu a na stále se zvy¹ujícím sbli¾ování èinností èlenských státù. 2. Evropská rada urèí strategické zájmy Unie a stanoví cíle její spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky. Rada tuto politiku vypracovává v rámci strategických smìrù stanovených Evropskou radou a v souladu s èástí III. 3. Evropská rada a Rada pøijímají nezbytná evropská rozhodnutí. 4. Spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku provádí ministr zahranièních vìcí Unie a èlenské státy za vyu¾ití vnitrostátních prostøedkù a prostøedkù Unie. 5. S cílem vymezit spoleèný pøístup vedou èlenské státy v Evropské radì a v Radì vzájemné konzultace o v¹ech otázkách obecného zájmu týkajících se spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky. Døíve ne¾ èlenský stát podnikne jakékoli kroky na mezinárodní scénì nebo pøijme jakýkoli závazek, který by mohl mít dopad na zájmy Unie, vede v Evropské radì nebo v Radì konzultace s ostatními èlenskými státy. Sbli¾ováním èinností zaji¹»ují èlenské státy, ¾e je Unie schopná prosazovat své zájmy a hodnoty na mezinárodní scénì. Èlenské státy jsou mezi sebou solidární. 6. Evropská rada a Rada pøijímají v oblasti spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky evropská rozhodnutí jednomyslnì, s výjimkou pøípadù uvedených v èásti III. Rozhodují z podnìtu èlenského státu, na návrh ministra zahranièních vìcí Unie nebo na návrh tohoto ministra s podporou Komise. Evropské zákony a rámcové zákony jsou vylouèeny. 7. Evropská rada mù¾e jednomyslnì pøijmout evropské rozhodnutí o tom, ¾e Rada bude v pøípadech jiných ne¾ uvedených v èásti III rozhodovat kvalifikovanou vìt¹inou. 8. Evropský parlament je pravidelnì konzultován k hlavním hlediskùm a základním volbám spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky. Je informován o jejím vývoji. ÈLÁNEK I-41 Zvlá¹tní ustanovení týkající se spoleèné bezpeènostní a obranné politiky 1. Spoleèná bezpeènostní a obranná politika je nedílnou souèástí spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky. Zaji¹»uje Unii operativní schopnost, která se opírá o civilní a vojenské prostøedky. Unie je mù¾e pou¾ít pro mise vedené mimo území Unie k udr¾ení míru, pøedcházení konfliktùm a posílení mezinárodní bezpeènosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národù. Plnìní tìchto úkolù je zalo¾eno na vyu¾ití kapacit poskytnutých èlenskými státy. 2. Spoleèná bezpeènostní a obranná politika zahrnuje postupné vymezení rámce spoleèné obranné politiky Unie. Ta povede ke spoleèné obranì, jakmile o tom Evropská rada jednomyslnì rozhodne. V tomto pøípadì doporuèí èlenským státùm pøijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními pøedpisy. Politika Unie podle tohoto èlánku se nedotýká zvlá¹tní povahy bezpeènostní a obranné politiky nìkterých èlenských státù a uznává závazky nìkterých èlenských státù uskuteèòujících svou spoleènou obranu v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy, a je v souladu se spoleènou bezpeènostní a obrannou politikou vytvoøenou v tomto rámci. 3. Pro provádìní spoleèné bezpeènostní a obranné politiky dávají èlenské státy Unii k dispozici civilní a vojenské kapacity, aby pøispìly k plnìní cílù vymezených Radou. Èlenské státy, které mezi sebou ustavily mnohonárodní síly, je mohou rovnì¾ dát k dispozici spoleèné bezpeènostní a obranné politice. Èlenské státy se zavazují, ¾e budou své vojenské kapacity postupnì zdokonalovat. Zøídí se agentura pro oblast rozvoje obranných kapacit, výzkumu, poøizování a vyzbrojování (Evropská obranná agentura), aby bylo mo¾no urèovat operativní potøeby, podporovat opatøení k jejich uspokojování, pøispívat k urèení a pøípadnì k provádìní v¹ech úèelných opatøení pro posílení výrobní a technologické základny http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


v oblasti obrany, podílet se na vymezení evropské politiky kapacit a vyzbrojování a napomáhat Radì pøi hodnocení zlep¹ování vojenských kapacit. 4. Evropská rozhodnutí týkající se spoleèné bezpeènostní a obranné politiky vèetnì tìch, která se týkají zahájení mise podle tohoto èlánku, pøijímá Rada jednomyslnì na návrh ministra zahranièních vìcí Unie nebo z podnìtu nìkterého èlenského státu. Ministr zahranièních vìcí Unie mù¾e pøípadnì spoleènì s Komisí navrhnout, aby byly vyu¾ity vnitrostátní prostøedky i nástroje Unie. 5. K zachování hodnot Unie a slu¾bì jejím zájmùm mù¾e Rada v rámci Unie povìøit provedením mise skupinu èlenských státù. Provádìní této mise se øídí èlánkem III-310. 6. Èlenské státy, jejich¾ vojenské kapacity splòují vy¹¹í kritéria a které pøijaly v této oblasti pøísnìj¹í závazky s ohledem na vedení tìch nejnároènìj¹ích misí, navá¾í v rámci Unie stálou strukturovanou spolupráci. Tato spolupráce se øídí èlánkem III-312. Nedotýká se ustanovení èlánku III-309. 7. Pokud se èlenský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní èlenské státy pomoc a podporu v¹emi prostøedky, které jsou v jejich moci, v souladu s èlánkem 51 Charty Organizace spojených národù. Tím není dotèena zvlá¹tní povaha bezpeènostní a obranné politiky nìkterých èlenských státù. Závazky a spolupráce v této oblasti jsou v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zùstává pro ty èlenské státy, které jsou jejími èleny, základem jejich spoleèné obrany a fórem pro její provádìní. 8. Evropský parlament je pravidelnì konzultován k hlavním hlediskùm a základním volbám spoleèné bezpeènostní a obranné politiky. Je informován o jejím vývoji. ÈLÁNEK I-42 Zvlá¹tní ustanovení týkající se prostoru svobody, bezpeènosti a práva 1. Unie vytváøí prostor svobody, bezpeènosti a práva a) pøijímáním evropských zákonù a rámcových zákonù urèených, je-li to nutné, ke sbli¾ování právních pøedpisù èlenských státù v oblastech uvedených v èásti III, b) podporou vzájemné dùvìry mezi pøíslu¹nými orgány èlenských státù, zejména na základì vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí, c) operativní spoluprací pøíslu¹ných orgánù èlenských státù vèetnì policie, celních orgánù a dal¹ích orgánù specializovaných na pøedcházení trestným èinùm a jejich odhalování. 2. Vnitrostátní parlamenty se mohou v rámci prostoru svobody, bezpeènosti a práva podílet na mechanismech hodnocení uvedených v èlánku III-260. Jsou zapojeny do politické kontroly èinnosti Europolu a do hodnocení èinnosti Eurojustu podle èlánkù III-276 a III-273. 3. Èlenské státy mají právo podnìtu v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních vìcech podle èlánku III-264. ÈLÁNEK I-43 Dolo¾ka solidarity 1. Pokud je nìkterý èlenský stát cílem teroristického útoku nebo obìtí pøírodní nebo èlovìkem zpùsobené pohromy, jednají Unie a její èlenské státy spoleènì v duchu solidarity. Unie uvede do pohotovosti ve¹keré nástroje, které má k dispozici, vèetnì vojenských prostøedkù poskytnutých èlenskými státy, aby a) - odvrátila teroristickou hrozbu na území èlenských státù; - chránila pøed pøípadným teroristickým útokem demokratické instituce a civilní obyvatelstvo; - poskytla èlenskému státu pomoc na jeho území, pokud o to po¾ádají jeho politické orgány, v pøípadì teroristického útoku; b) poskytla èlenskému státu pomoc na jeho území, pokud o to po¾ádají jeho politické orgány, v pøípadì pøírodní nebo èlovìkem zpùsobené pohromy. 2. Provádìcí pravidla k tomuto èlánku jsou uvedena v èlánku III-329.KAPITOLA III - POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK I-44 Posílená spolupráce 1. Èlenské státy, které si v rámci nevýluèné pravomoci Unie pøejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci, se mohou v mezích a za podmínek uvedených v tomto èlánku a v èláncích III-416 a¾ III-423 obracet na její orgány a vykonávat tyto pravomoci pøi pou¾ití pøíslu¹ných ustanovení Ústavy. Posílená spolupráce je zamìøena na to, aby podporovala cíle Unie, chránila její zájmy a posilovala její proces integrace. Tato spolupráce je kdykoli otevøena v¹em èlenským státùm v souladu s èlánkem III-418. 2. Evropské rozhodnutí o povolení posílené spolupráce pøijme Rada a¾ jako poslední prostøedek, pokud shledá, ¾e cílù této spolupráce nelze dosáhnout v pøimìøené lhùtì Unií jako celkem, a za podmínky, ¾e se jí úèastní nejménì jedna tøetina èlenských státù. Rada rozhoduje postupem podle èlánku III-419. 3. Jednání Rady se mohou úèastnit v¹ichni její èlenové, av¹ak na hlasování se podílejí pouze èlenové Rady zastupující èlenské státy zúèastnìné na posílené spolupráci. K jednomyslnosti je tøeba pouze hlasù zástupcù zúèastnìných èlenských státù. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % èlenù Rady zastupujících zúèastnìné èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva tìchto státù. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì tolik èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. Odchylnì od tøetího a ètvrtého pododstavce, pokud Rada nerozhoduje na návrh Komise nebo ministra zahranièních vìcí Unie, je po¾adovaná kvalifikovaná vìt¹ina vymezena jako nejménì 72 % èlenù Rady zastupujících zúèastnìné èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva tìchto státù. 4. Akty pøijaté v rámci posílené spolupráce zavazují pouze zúèastnìné èlenské státy. Nepokládají se za acquis, které musí být pøijato státy kandidujícími na pøistoupení k Unii.HLAVA VI - DEMOKRATICKÝ ®IVOT UNIE ÈLÁNEK I-45 Zásada demokratické rovnosti Ve v¹ech svých èinnostech dodr¾uje Unie zásadu rovnosti svých obèanù, kterým se dostává ze strany jejích orgánù, institucí a jiných subjektù stejné pozornosti. ÈLÁNEK I-46 Zásada zastupitelské demokracie 1. Fungování Unie je zalo¾eno na zastupitelské demokracii. 2. Obèané jsou na úrovni Unie pøímo zastoupeni v Evropském parlamentu. Èlenské státy jsou zastoupeny v Evropské radì svými hlavami státù nebo pøedsedy vlád a v Radì svými vládami, kteøí jsou demokraticky odpovìdni buï jejich vnitrostátním parlamentùm, nebo jejich obèanùm. 3. Ka¾dý obèan má právo podílet se na demokratickém ¾ivotì Unie. Rozhodnutí jsou pøijímána co nejotevøenìji a co nejblí¾e obèanùm. 4. Politické strany na evropské úrovni pøispívají k utváøení evropského politického vìdomí a k vyjadøování vùle obèanù Unie. ÈLÁNEK I-47 Zásada participativní demokracie 1. Orgány dávají vhodnými zpùsoby obèanùm a reprezentativním sdru¾ením mo¾nost projevovat a veøejnì si vymìòovat své názory na v¹echny oblasti èinnosti Unie. 2. Orgány udr¾ují otevøený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdru¾eními a s obèanskou spoleèností. 3. Za úèelem zaji¹tìní soudr¾nosti a transparentnosti èinností Unie vede Komise s dotèenými stranami rozsáhlé konzultace. 4. Nejménì jeden milion obèanù Unie pocházejících z podstatného poètu èlenských státù se mù¾e ujmout iniciativy a vyzvat Komisi, aby v rámci svých pravomocí pøedlo¾ila vhodný návrh k otázkám, k nim¾ je podle mínìní tìchto obèanù nezbytné pøijetí právního aktu Unie pro úèely provedení Ústavy. Postup a podmínky po¾adované pro tuto obèanskou iniciativu, vèetnì minimálního poètu èlenských státù, z nich¾ musí tito obèané pocházet, stanoví evropský zákon. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK I-48 Sociální partneøi a samostatný sociální dialog S pøihlédnutím k rùznorodosti vnitrostátních systémù Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerù na své úrovni. Usnadòuje mezi nimi dialog, pøièem¾ uznává jejich samostatnost. Trojstranná sociální vrcholná schùzka pro rùst a zamìstnanost pøispívá k sociálnímu dialogu. ÈLÁNEK I-49 Evropský veøejný ochránce práv Evropský veøejný ochránce práv volený Evropským parlamentem pøijímá stí¾nosti týkající se nesprávného úøedního postupu pøi èinnosti orgánù, institucí nebo jiných subjektù Unie za podmínek stanovených Ústavou.Stí¾nosti pøezkoumává a podává o nich zprávu. Evropský veøejný ochránce práv vykonává svou funkci zcela nezávisle. ÈLÁNEK I-50 Transparentnost jednání orgánù, institucí a jiných subjektù Unie 1. S cílem podpoøit øádnou správu a zajistit úèast obèanské spoleènosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevøenìji. 2. Evropský parlament, jako¾ i Rada pøi projednávání návrhu legislativního aktu a hlasování o nìm, zasedají veøejnì. 3. Ka¾dý obèan Unie a ka¾dá fyzická osoba s bydli¹tìm nebo právnická osoba se sídlem v èlenském státì má za podmínek uvedených v èásti III právo na pøístup k dokumentùm orgánù,institucí a jiných subjektù Unie bez ohledu na pou¾itý nosiè. Evropský zákon stanoví obecné zásady a omezení, které z dùvodu veøejného nebo soukromého zájmu upravují výkon práva na pøístup k tìmto dokumentùm. 4. Ka¾dý orgán, instituce nebo jiný subjekt stanoví v souladu s evropským zákonem uvedeným v odstavci 3 ve svém jednacím øádu zvlá¹tní ustanovení o pøístupu ke svým dokumentùm. ÈLÁNEK I-51 Ochrana osobních údajù 1. Ka¾dý má právo na ochranu osobních údajù, které se jej týkají. 2. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví pravidla o ochranì fyzických osob pøi zpracovávání osobních údajù orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a èlenskými státy, pokud vykonávají èinnosti spadající do oblasti pùsobnosti práva Unie, a pravidla o volném pohybu tìchto údajù. Dodr¾ování tìchto pravidel podléhá kontrole nezávislými orgány. ÈLÁNEK I-52 Postavení církví a nekonfesních organizací 1. Unie uznává a nepøedjímá postavení, které podle vnitrostátních právních pøedpisù mají církve a nábo¾enská sdru¾ení èi spoleèenství v èlenských státech. 2. Unie stejným zpùsobem uznává postavení, které podle vnitrostátních právních pøedpisù mají nekonfesní organizace. 3. Unie udr¾uje otevøený, transparentní a pravidelný dialog s tìmito církvemi a organizacemi, pøièem¾ uznává jejich identitu a jejich osobitý pøínos.HLAVA VII - FINANCE UNIE ÈLÁNEK I-53 Rozpoètové a finanèní zásady

1. Pro ka¾dý rozpoètový rok musí být ve¹keré pøíjmy a výdaje Unie pøedbì¾nì vyèísleny a zahrnuty do rozpoètu Unie v souladu èástí III. 2. Rozpoèet musí být vyrovnaný co do pøíjmù a výdajù. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


3. Výdaje uvedené v rozpoètu jsou povoleny na dobu roèního rozpoètového období v souladu s evropským zákonem podle èlánku III-412. 4. Uskuteènìní výdajù zapsaných v rozpoètu vy¾aduje pøedchozí pøijetí právnì závazného aktu Unie, který stanoví právní základ pro její èinnost a pro uskuteènìní odpovídajících výdajù v souladu s evropským zákonem podle èlánku III-412, s výjimkou pøípadù stanovených tímto zákonem. 5. K zaji¹tìní rozpoètové káznì nepøijme Unie ¾ádné akty, které by mohly mít citelný dopad na rozpoèet, ani¾ by byla poskytnuta záruka, ¾e výdaje vyplývající z tìchto aktù mohou být financovány v rámci limitu pro vlastní zdroje Unie a v souladu s víceletým finanèním rámcem podle èlánku I-55. 6. Rozpoèet je plnìn v souladu se zásadou øádného finanèního øízení. Èlenské státy a Unie spolupracují, aby zajistily vyu¾ívání polo¾ek zapsaných v rozpoètu v souladu s touto zásadou. 7. V souladu s èlánkem III-412 bojují Unie a èlenské státy proti podvodùm a jiným protiprávním jednáním po¹kozujícím nebo ohro¾ujícím finanèní zájmy Unie. ÈLÁNEK I-54 Vlastní zdroje Unie 1. Unie si zajistí prostøedky nezbytné pro dosa¾ení svých cílù a pro úspì¹né vedení svých politik. 2. Ani¾ jsou dotèeny jiné pøíjmy, je rozpoèet Unie plnì financován z vlastních zdrojù. 3. Evropský zákon Rady stanoví ustanovení týkající se systému vlastních zdrojù Unie. V této souvislosti mù¾e zøídit nové kategorie vlastních zdrojù nebo zru¹it stávající kategorii. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem. Tento zákon vstoupí v platnost a¾ po schválení èlenskými státy v souladu s jejich ústavními pøedpisy. 4. Evropský zákon Rady stanoví provádìcí opatøení pro systém vlastních zdrojù Unie, pokud je tak stanoveno evropským zákonem pøijatým na základì odstavce 3. Rada rozhoduje po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu. ÈLÁNEK I-55 Víceletý finanèní rámec 1. Víceletý finanèní rámec zaji¹»uje øádný vývoj výdajù Unie v rámci limitu jejích vlastních zdrojù. V souladu s èlánkem III402 stanoví vý¹i roèních horních hranic polo¾ek závazkù podle kategorie výdajù. 2. Víceletý finanèní rámec stanoví evropský zákon Rady. Rada rozhoduje jednomyslnì po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu, který se usná¹í vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù. 3. Roèní rozpoèet Unie je v souladu s víceletým finanèním rámcem. 4. Evropská rada mù¾e jednomyslnì pøijmout evropské rozhodnutí, které Radì umo¾ní pøi pøijímání evropského zákona Rady uvedeného v odstavci 2 rozhodovat kvalifikovanou vìt¹inou. ÈLÁNEK I-56 Rozpoèet Unie Evropský zákon stanoví roèní rozpoèet Unie v souladu s èlánkem III-404.HLAVA VIII - UNIE A JEJÍ SOUSEDÉ ÈLÁNEK I-57 Unie a její sousedé 1. Unie rozvíjí se zemìmi ve svém sousedství zvlá¹tní vztahy s cílem vytvoøit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahù, zalo¾ený na hodnotách Unie a vyznaèující se úzkými a mírovými vztahy spoèívajícími na spolupráci. 2. Pro úèely odstavce 1 mù¾e Unie s dotyènými zemìmi uzavírat zvlá¹tní dohody. Tyto dohody mohou obsahovat vzájemná práva a povinnosti, jako¾ i mo¾nost vyvíjet spoleènou èinnost. Jejich provádìní podléhá pravidelným konzultacím.HLAVA IX - ÈLENSTVÍ V UNII http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK I-58 Kritéria a postup pro pøistoupení k Unii 1. Unie je otevøená v¹em evropským státùm, které uznávají její hodnoty uvedené v èlánku I-2 a zavazují se k jejich spoleèné podpoøe. 2. Ka¾dý evropský stát, který si pøeje stát se èlenem Unie, mù¾e podat svou ¾ádost Radì. O této ¾ádosti je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Komisí a po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu, který se usná¹í vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù. Podmínky a pravidla pøijetí jsou pøedmìtem dohody mezi èlenskými státy a kandidátským státem. Tato dohoda podléhá ratifikaci v¹emi smluvními státy v souladu s jejich ústavními pøedpisy. ÈLÁNEK I-59 Pozastavení urèitých práv vyplývajících z èlenství v Unii

1. Z odùvodnìného podnìtu jedné tøetiny èlenských státù, z odùvodnìného podnìtu Evropského parlamentu nebo na návrh Komise mù¾e Rada pøijmout evropské rozhodnutí o tom, ¾e existuje zøejmé nebezpeèí, ¾e nìkterý èlenský stát záva¾n poru¹í hodnoty uvedené v èlánku I-2. Rada rozhoduje vìt¹inou ètyø pìtin svých èlenù po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu. Pøed pøijetím tohoto rozhodnutí vyslechne Rada daný èlenský stát a mù¾e stejným postupem podat tomuto státu doporuèení. Rada pravidelnì pøezkoumává, zda dùvody, které ji k takovému rozhodnutí vedly, stále trvají. 2. Z podnìtu jedné tøetiny èlenských státù nebo na návrh Komise mù¾e Evropská rada pøijmout evropské rozhodnutí o tom, ¾e do¹lo k záva¾nému a trvajícímu poru¹ení hodnot uvedených v èlánku I-2 ze strany èlenského státu, poté co daný èlenský stát vyzve, aby se k této vìci vyjádøil. Evropská rada rozhoduje jednomyslnì po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu.

3. Bylo-li uèinìno zji¹tìní uvedené v odstavci 2, mù¾e Rada kvalifikovanou vìt¹inou pøijmout evropské rozhodnutí, kterým se pozastavují urèitá práva vyplývající pro dotyèný èlenský stát z pou¾ití Ústavy, vèetnì hlasovacích práv èlena Rady zastupujícího tento stát. Rada pøitom pøihlédne k mo¾ným dùsledkùm takového pozastavení pro práva a povinnosti fyzických a právnických osob. V ka¾dém pøípadì je tento stát nadále vázán povinnostmi, které pro nìj vyplývají z Ústavy.

4. Rada mù¾e kvalifikovanou vìt¹inou pøijmout evropské rozhodnutí, kterým zmìní nebo zru¹í opatøení pøijatá podle odstavce 3, jestli¾e se zmìní situace, která vedla k pøijetí tìchto opatøení.

5. Pro úèely tohoto èlánku se èlen Evropské rady nebo Rady zastupující dotyèný èlenský stát neúèastní hlasování a dotyèný èlenský stát se nezapoèítává pøi stanovení jedné tøetiny nebo ètyø pìtin èlenských státù podle odstavcù 1 a 2. To, ¾e se osobnì pøítomní nebo zastoupení èlenové zdr¾í hlasování, nebrání pøijetí evropských rozhodnutí uvedených v odstavci 2 Pro pøijímání evropských rozhodnutí uvedených v odstavcích 3 a 4 je kvalifikovaná vìt¹ina vymezena jako nejménì 72 % èlenù Rady zastupujících zúèastnìné èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva tìchto státù. Rozhoduje-li Rada poté, co pøijala rozhodnutí o pozastavení hlasovacích práv podle odstavce 3, kvalifikovanou vìt¹inou na základì ustanovení Ústavy, je kvalifikovaná vìt¹ina vymezena jako v druhém pododstavci, nebo rozhoduje-li Rada na návrh Komise nebo ministra zahranièních vìcí Unie, jako nejménì 55 % èlenù Rady zastupujících zúèastnìné èlenské státy, které pøestavující nejménì 65 % obyvatelstva tìchto státù. V posledním pøípadì musí blokaèní men¹inu tvoøit nejménì tolik èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. 6. Pro úèely tohoto èlánku se Evropský parlament usná¹í dvoutøetinovou vìt¹inou odevzdaných hlasù, které pøedstavují vìt¹inu v¹ech jeho èlenù. Tato HTML verze evropské ústavy pochází ze serveru Glosy.info, kde najdete dal¹í související texty a odkazy. Pùvodní verze se nachází zde: Evropská ústava - kompletní znìní ÈLÁNEK I-60 Dobrovolné vystoupení z Unie 1. Ka¾dý èlenský stát se v souladu se svými ústavními pøedpisy mù¾e rozhodnout z Unie vystoupit. 2. Èlenský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svùj zámìr Evropské radì. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavøe s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s pøihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahù s Unií. Tato dohoda se sjedná v souladu s èl. III-325 odst. 3. Jménem Unie ji uzavøe Rada, která rozhoduje http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


kvalifikovanou vìt¹inou po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu. 3. Tato Ústava pøestane být pro dotyèný stát pou¾itelná dnem, ke kterému vstoupí v platnost dohoda o vystoupení, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslnì po dohodì s dotyèným èlenským státem o prodlou¾ení této lhùty. 4. Pro úèely odstavcù 2 a 3 se èlen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující èlenský stát, nepodílí na jednáních ani evropských rozhodnutích Rady nebo Evropské rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 72 % èlenù Rady zastupujících zúèastnìné èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva tìchto státù. 5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, po¾ádá o nové pøistoupení, podléhá tato ¾ádost postupu podle èlánku I-58.ÈÁST II - LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV UNIEPREAMBULE Národy Evropy, vytváøejíce mezi sebou stále tìsnìj¹í unii, se rozhodly sdílet mírovou budoucnost zalo¾enou na spoleèných hodnotách. Unie, vìdoma si svého duchovního a morálního dìdictví, se zakládá na nedìlitelných a v¹eobecných hodnotách lidské dùstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity; spoèívá na zásadách demokracie a právního státu. Do støedu své èinnosti staví jednotlivce tím, ¾e zavádí obèanství Unie a vytváøí prostor svobody, bezpeènosti a práva. Unie pøispívá k zachování a rozvíjení tìchto spoleèných hodnot pøi rozmanitosti kultur a tradic národù Evropy, národní identity èlenských státù a uspoøádání jejich veøejné moci na státní, regionální a místní úrovni; usiluje o podporu vyvá¾eného a udr¾itelného rozvoje a zaji¹»uje volný pohyb osob, slu¾eb, zbo¾í a kapitálu, jako¾ i svobodu usazování. K tomuto úèelu je nezbytné posílit ochranu základních práv s ohledem na spoleèenský vývoj, sociální pokrok a vìdeckotechnologický rozvoj zøetelnìj¹ím vyjádøením tìchto práv v podobì listiny. Pøi respektování pravomocí a úkolù Unie i zásady subsidiarity potvrzuje tato listina práva, která vyplývají pøedev¹ím z ústavních tradic a mezinárodních závazkù spoleèných èlenským státùm, z Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod, ze sociálních chart pøijatých Unií a Radou Evropy a z judikatury Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. Tuto listinu budou v této souvislosti soudy Unie a èlenských státù vykládat s nále¾itým zøetelem na vysvìtlení vyhotovená pod vedením prezídia Konventu, je¾ vypracovalo tuto listinu, a doplnìná pod vedením prezídia Evropského konventu. Uplatòování tìchto práv s sebou nese odpovìdnost a povinnosti, jak ve vztahu k druhým, tak ve vztahu k lidskému spoleèenství a budoucím generacím. V dùsledku toho uznává Unie práva, svobody a zásady, které jsou vyhlá¹eny ní¾e.HLAVA I - DÙSTOJNOST ÈLÁNEK II-61 Lidská dùstojnost Lidská dùstojnost je nedotknutelná. Musí být respektována a chránìna. ÈLÁNEK II-62 Právo na ¾ivot 1. Ka¾dý má právo na ¾ivot. 2. Nikdo nesmí být odsouzen k trestu smrti ani popraven. ÈLÁNEK II-63 Právo na nedotknutelnost lidské osobnosti 1. Ka¾dý má právo na to, aby byla respektována jeho fyzická a du¹evní nedotknutelnost. 2. V lékaøství a biologii se musí dodr¾ovat zejména a) svobodný a informovaný souhlas dotèené osoby poskytnutý zákonem stanoveným zpùsobem, b) zákaz eugenických praktik, zejména tìch, jejich¾ cílem je výbìr lidských jedincù, c) zákaz vyu¾ívat lidské tìlo a jeho èásti jako takové jako zdroj finanèního prospìchu, d) zákaz reprodukèního klonování lidských bytostí. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK II-64 Zákaz muèení a nelidského èi poni¾ujícího zacházení anebo trestu Nikdo nesmí být muèen ani podroben nelidskému èi poni¾ujícímu zacházení anebo trestu. ÈLÁNEK II-65 Zákaz otroctví a nucené práce 1. Nikdo nesmí být dr¾en v otroctví nebo nevolnictví. 2. Od nikoho se nesmí vy¾adovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce. 3. Obchod s lidmi je zakázán.HLAVA II - SVOBODY ÈLÁNEK II -66 Právo na svobodu a bezpeènost Ka¾dý má právo na svobodu a osobní bezpeènost. ÈLÁNEK II-67 Respektování soukromého a rodinného ¾ivota Ka¾dý má právo na respektování svého soukromého a rodinného ¾ivota, obydlí a komunikace. ÈLÁNEK II-68 Ochrana osobních údajù 1. Ka¾dý má právo na ochranu osobních údajù, které se jej týkají. 2. Tyto údaje musí být zpracovány poctivì, k pøesnì stanoveným úèelùm a na základì souhlasu dotèené osoby nebo na základì jiného oprávnìného dùvodu stanoveného zákonem. Ka¾dý má právo na pøístup k údajùm, které o nìm byly shromá¾dìny, a má právo na jejich opravu. 3. Na dodr¾ování tìchto pravidel dohlí¾í nezávislý orgán. ÈLÁNEK II-69 Právo uzavøít man¾elství a právo zalo¾it rodinu Právo uzavøít man¾elství a zalo¾it rodinu je zaruèeno v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tìchto práv. ÈLÁNEK II-70 Svoboda my¹lení, svìdomí a nábo¾enského vyznání 1. Ka¾dý má právo na svobodu my¹lení, svìdomí a nábo¾enského vyznání. Toto právo zahrnuje svobodu zmìnit své nábo¾enské vyznání nebo pøesvìdèení, jako¾ i svobodu projevovat své nábo¾enské vyznání nebo pøesvìdèení sám nebo spoleènì s jinými, a» veøejnì nebo soukromì, bohoslu¾bou, vyuèováním, provádìním úkonù a zachováváním obøadù. 2. Právo odmítnout vykonávat vojenskou slu¾bu z dùvodu svìdomí se uznává v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tohoto práva. ÈLÁNEK II-71 Svoboda projevu a informací 1. Ka¾dý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a pøijímat a roz¹iøovat informace nebo my¹lenky bez zasahování veøejné moci a bez ohledu na hranice. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


2. Svoboda a pluralita sdìlovacích prostøedkù musí být respektována. ÈLÁNEK II-72 Svoboda shroma¾ïování a sdru¾ování 1. Ka¾dý má právo na svobodu pokojného shroma¾ïování a na svobodu sdru¾ovat se s jinými na v¹ech úrovních, zejména pokud jde o zále¾itosti politické, odborové èi obèanské, co¾ zahrnuje právo ka¾dého zakládat na ochranu svých zájmù odbory a vstupovat do nich. 2. Politické strany na úrovni Unie pøispívají k vyjadøování politické vùle obèanù Unie. ÈLÁNEK II-73 Svoboda umìní a vìd Umìlecká tvorba a vìdecké bádání nesmìjí být omezovány. Akademická svoboda musí být respektována. ÈLÁNEK II-74 Právo na vzdìlání 1. Ka¾dý má právo na vzdìlání a pøístup k odbornému a dal¹ímu vzdìlávání. 2. Toto právo zahrnuje mo¾nost bezplatné povinné ¹kolní docházky. 3. Svoboda zakládat vzdìlávací zaøízení pøi nále¾itém respektování demokratických zásad a právo rodièù zaji¹»ovat vzdìlání a výchovu svých dìtí ve shodì s jejich nábo¾enským, svìtonázorovým a pedagogickým pøesvìdèením musí být respektovány v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují jejich výkon. ÈLÁNEK II-75 Právo svobodné volby povolání a právo pracovat 1. Ka¾dý má právo pracovat a vykonávat svobodnì zvolené nebo pøijaté povolání. 2. Ka¾dý obèan Unie mù¾e svobodnì hledat zamìstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat slu¾by v kterémkoli èlenském státì. 3. Obèané tøetích zemí, kteøí jsou oprávnìni pracovat na území èlenských státù, mají právo na pracovní podmínky rovnocenné pracovním podmínkám obèanù Unie. ÈLÁNEK II-76 Svoboda podnikání Svoboda podnikání se uznává v souladu s právem Unie a vnitrostátními zákony a zvyklostmi. ÈLÁNEK II-77 Právo na vlastnictví

1. Ka¾dý má právo vlastnit zákonnì nabytý majetek, u¾ívat jej, nakládat s ním a odkazovat jej. Nikdo nesmí být zbaven svého majetku s výjimkou veøejného zájmu, v pøípadech a za podmínek, které stanoví zákon, a pøi poskytnutí spravedlivé náhrady v pøimìøené lhùtì. U¾ívání majetku mù¾e rovnì¾ být upraveno zákonem v míøe nezbytné z hlediska obecného zájmu. 2. Du¹evní vlastnictví je chránìno. ÈLÁNEK II-78 Právo na azyl Právo na azyl je zaruèeno pøi dodr¾ování ®enevské úmluvy ze dne 28. èervence 1951 a Protokolu ze dne 31. ledna 1967 týkajícího se právního postavení uprchlíkù a v souladu s Ústavou. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK II-79 Ochrana v pøípadì vystìhování, vyho¹tìní nebo vydání 1. Hromadné vyho¹tìní je zakázáno. 2. Nikdo nesmí být vystìhován, vyho¹tìn ani vydán do státu, v nìm¾ mu hrozí vá¾né nebezpeèí, ¾e by mohl být vystaven trestu smrti, muèení nebo jinému nelidskému èi poni¾ujícímu zacházení anebo trestu.HLAVA III - ROVNOST ÈLÁNEK II-80 Rovnost pøed zákonem Pøed zákonem jsou si v¹ichni rovni. ÈLÁNEK II-81 Zákaz diskriminace 1. Zakazuje se jakákoli diskriminace zalo¾ená zejména na pohlaví, rase, barvì pleti, etnickém nebo sociálním pùvodu, genetických rysech, jazyku, nábo¾enském vyznání nebo pøesvìdèení, politických názorech èi jakýchkoli jiných názorech, pøíslu¹nosti k národnostní men¹inì, majetku, narození, zdravotním posti¾ení, vìku nebo sexuální orientaci. 2. V oblasti pùsobnosti Ústavy, a ani¾ jsou dotèena její zvlá¹tní ustanovení, se zakazuje jakákoli diskriminace na základì státní pøíslu¹nosti. ÈLÁNEK II-82 Kulturní, nábo¾enská a jazyková rozmanitost Unie respektuje kulturní, nábo¾enskou a jazykovou rozmanitost. ÈLÁNEK II-83 Rovnost ¾en a mu¾ù Rovnost ¾en a mu¾ù musí být zaji¹tìna ve v¹ech oblastech vèetnì zamìstnání, práce a odmìny za práci. Zásada rovnosti nebrání zachování nebo pøijetí opatøení poskytujících zvlá¹tní výhody ve prospìch nedostateènì zastoupeného pohlaví. ÈLÁNEK II-84 Práva dítìte 1. Dìti mají právo na ochranu a péèi nezbytnou pro jejich blaho. Mohou svobodnì vyjadøovat své názory. V zále¾itostech, které se jich dotýkají, se k tìmto názorùm musí pøihlí¾et s ohledem na jejich vìk a vyspìlost. 2. Pøi v¹ech èinnostech týkajících se dìtí, a» u¾ uskuteèòované veøejnými orgány nebo soukromými institucemi, musí být nejvlastnìj¹í zájem dítìte prvoøadým hlediskem. 3. Ka¾dé dítì má právo udr¾ovat pravidelné osobní vztahy a pøímý styk s obìma rodièi, leda¾e by to bylo v rozporu s jeho zájmy. ÈLÁNEK II-85 Práva star¹ích osob Unie uznává a respektuje práva star¹ích osob na to, aby vedly dùstojný a nezávislý ¾ivot a podílely se na spoleèenském a kulturním ¾ivotì. ÈLÁNEK II-86 Zaèlenìní osob se zdravotním posti¾ením Unie uznává a respektuje právo osob se zdravotním posti¾ením na opatøení, jejich¾ cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní zaèlenìní a jejich úèast na ¾ivotì spoleènosti.HLAVA IV - SOLIDARITA http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK II-87 Právo pracovníka na informování a na projednávání v podniku Pracovníci nebo jejich zástupci musí mít na vhodných úrovních zaruèeno právo na vèasné informování a projednávání v pøípadech a za podmínek, které stanoví právo Unie a vnitrostátní právní pøedpisy a zvyklosti. ÈLÁNEK II-88 Právo na kolektivní vyjednávání a akce Pracovníci a zamìstnavatelé èi jejich pøíslu¹né organizace mají v souladu s právem Unie a vnitrostátními pøedpisy a zvyklostmi právo sjednávat a uzavírat na vhodných úrovních kolektivní smlouvy a v pøípadì konfliktu zájmù vést kolektivní akce na obranu svých zájmù, vèetnì stávky. ÈLÁNEK II-89 Právo na pøístup ke slu¾bám zamìstnanosti Ka¾dý má právo na bezplatné slu¾by zamìstnanosti. ÈLÁNEK II-90 Ochrana v pøípadì neoprávnìného propu¹tìní Ka¾dý pracovník má v souladu s právem Unie a s vnitrostátními právními pøedpisy a zvyklostmi právo na ochranu pøed neoprávnìným propu¹tìním. ÈLÁNEK II-91 Slu¹né a spravedlivé pracovní podmínky 1. Ka¾dý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpeènost a dùstojnost.

2. Ka¾dý pracovník má právo na stanovení maximální pøípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpoèinek a na ka¾doroèní placenou dovolenou. ÈLÁNEK II-92 Zákaz dìtské práce a ochrana mladých lidí pøi práci Dìtská práce se zakazuje. Minimální vìk pro pøijetí do zamìstnání nesmí být ni¾¹í ne¾ vìk pro ukonèení povinné ¹kolní docházky, ani¾ jsou dotèena pravidla, která jsou pøíznivìj¹í pro mladé lidi, a omezené výjimky. Mladí lidé pøijatí do práce musí práci vykonávat za podmínek odpovídajících jejich vìku a být chránìni pøed hospodáøským vykoøis»ováním a pøed jakoukoli prací, která by mohla ohrozit jejich bezpeènost, zdraví nebo tìlesný, du¹evní, mravní nebo sociální rozvoj nebo naru¹it jejich vzdìlávání. ÈLÁNEK II-93 Rodinný a pracovní ¾ivot 1. Rodina po¾ívá právní, hospodáøské a sociální ochrany. 2. V zájmu zachování souladu mezi rodinným a pracovním ¾ivotem má ka¾dý právo na ochranu pøed propu¹tìním z dùvodu spojeného s mateøstvím a právo na placenou mateøskou dovolenou a na rodièovskou dovolenou po narození nebo osvojení dítìte. ÈLÁNEK II-94 Sociální zabezpeèení a sociální pomoc 1. Unie uznává a respektuje nárok na pøístup k dávkám sociálního zabezpeèení a k sociálním slu¾bám zaji¹»ujícím ochranu v takových pøípadech, jako je mateøství, nemoc, pracovní úrazy, závislost nebo stáøí, jako¾ i v pøípadì ztráty zamìstnání, podle pravidel stanovených právem Unie a vnitrostátními právními pøedpisy a zvyklostmi. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


2. Ka¾dý, kdo oprávnìnì pobývá a pohybuje se uvnitø Evropské unie, má nárok na dávky sociálního zabezpeèení a na sociální výhody v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními pøedpisy a zvyklostmi. 3. Za úèelem boje proti sociálnímu vylouèení a chudobì Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejich¾ cílem je zajistit dùstojnou existenci pro v¹echny, kdo nemají dostateèné prostøedky, v souladu s pravidly stanovenými právem Unie a vnitrostátními právními pøedpisy a zvyklostmi. ÈLÁNEK II-95 Ochrana zdraví Ka¾dý má právo na pøístup k preventivní zdravotní péèi a na obdr¾ení lékaøské péèe za podmínek stanovených vnitrostátními právními pøedpisy a zvyklostmi. Pøi vymezování a provádìní v¹ech politik a èinností Unie je zaji¹tìn vysoký stupeò ochrany lidského zdraví. ÈLÁNEK II-96 Pøístup ke slu¾bám obecného hospodáøského zájmu Unie v souladu s Ústavou a s cílem podpoøit sociální a územní soudr¾nost Unie uznává a respektuje pøístup ke slu¾bám obecného hospodáøského zájmu tak, jak je stanoven vnitrostátními právními pøedpisy a zvyklostmi. ÈLÁNEK II-97 Ochrana ¾ivotního prostøedí Vysoká úroveò ochrany ¾ivotního prostøedí a zvy¹ování jeho kvality musí být zaèlenìny do politik Unie a zaji¹tìny v souladu se zásadou udr¾itelného rozvoje. ÈLÁNEK II-98 Ochrana spotøebitele V politikách Unie je zaji¹tìna vysoká úroveò ochrany spotøebitele.HLAVA V - OBÈANSKÁ PRÁVA ÈLÁNEK II-99 Právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu 1. Ka¾dý obèan Unie má právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu v èlenském státì, v nìm¾ má bydli¹tì, za stejných podmínek jako státní pøíslu¹níci tohoto státu. 2. Èlenové Evropského parlamentu jsou voleni v pøímých a v¹eobecných volbách svobodným a tajným hlasováním. ÈLÁNEK II-100 Právo volit a být volen v obecních volbách Ka¾dý obèan Unie má právo volit a být volen v obecních volbách v èlenském státì, v nìm¾ má bydli¹tì, za stejných podmínek jako státní pøíslu¹níci tohoto státu. ÈLÁNEK II-101 Právo na øádnou správu 1. Ka¾dý má právo na to, aby jeho zále¾itosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie øe¹eny nestrannì, spravedlivì a v pøimìøené lhùtì. 2. Toto právo zahrnuje pøedev¹ím a) právo ka¾dého být vyslechnut pøed pøijetím jemu urèeného individuálního opatøení, které by se jej mohlo nepøíznivì dotknout; b) právo ka¾dého na pøístup ke spisu, který se jej týká, pøi respektování oprávnìných zájmù dùvìrnosti a profesního a http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


obchodního tajemství; c) povinnost správních orgánù odùvodòovat svá rozhodnutí. 3. Ka¾dý má právo na to, aby mu Unie v souladu s obecnými zásadami spoleènými právním øádùm èlenských státù nahradila ¹kodu zpùsobenou jejími orgány nebo jejími zamìstnanci pøi výkonu jejich funkce. 4. Ka¾dý se mù¾e písemnì obracet na orgány Unie v jednom z jazykù Ústavy a musí obdr¾et odpovìï ve stejném jazyce. ÈLÁNEK II-102 Právo na pøístup k dokumentùm Ka¾dý obèan Unie a ka¾dá fyzická osoba s bydli¹tìm nebo právnická osoba se sídlem v èlenském státì má právo na pøístup k dokumentùm orgánù, institucí a jiných subjektù Unie bez ohledu na pou¾itý nosiè. ÈLÁNEK II-103 Evropský veøejný ochránce práv Ka¾dý obèan Unie a ka¾dá fyzická osoba s bydli¹tìm nebo právnická osoba se sídlem v èlenském státì má právo obracet se na evropského veøejného ochránce práv v pøípadì nesprávného úøedního postupu orgánù, institucí nebo jiných subjektù Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie pøi výkonu jeho soudních pravomocí. ÈLÁNEK II-104 Petièní právo Ka¾dý obèan Unie a ka¾dá fyzická osoba s bydli¹tìm nebo právnická osoba se sídlem v èlenském státì má petièní právo k Evropskému parlamentu. ÈLÁNEK II-105 Volný pohyb a pobyt 1. Ka¾dý obèan Unie má právo volnì se pohybovat a pobývat na území èlenských státù.

2. Volný pohyb a pobyt mù¾e být v souladu s Ústavou pøiznán státním pøíslu¹níkùm tøetích zemí oprávnìnì pobývajícím na územ èlenského státu. ÈLÁNEK II-106 Diplomatická a konzulární ochrana Ka¾dý obèan Unie má na území tøetí zemì, kde èlenský stát, jeho¾ je státním pøíslu¹níkem, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou nebo konzulární ochranu kterýmkoli èlenským státem za stejných podmínek jako státní pøíslu¹níci tohoto státu.HLAVA VI - SOUDNICTVÍ ÈLÁNEK II-107 Právo na úèinnou právní ochranu a spravedlivý proces Ka¾dý, jeho¾ práva a svobody zaruèené právem Unie byly poru¹eny, má za podmínek stanovených tímto èlánkem právo na úèinné prostøedky nápravy pøed soudem. Ka¾dý má právo, aby jeho vìc byla spravedlivì, veøejnì a v pøimìøené lhùtì projednána nezávislým a nestranným soudem, pøedem zøízeným zákonem. Ka¾dému musí být umo¾nìno poradit se, být obhajován a být zastupován. Bezplatná právní pomoc je poskytnuta v¹em, kdo nemají dostateèné prostøedky, pokud je to nezbytné k tomu, aby jim byl zaji¹tìn skuteèný pøístup ke spravedlnosti. ÈLÁNEK II-108 Presumpce neviny a právo na obhajobu http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


1. Ka¾dý obvinìný se pova¾uje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným zpùsobem. 2. Ka¾dému obvinìnému je zaruèeno respektování práv na obhajobu. ÈLÁNEK II-109 Zásady zákonnosti a pøimìøenosti trestných èinù a trestù

1. Nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v dobì. kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným èinem. Rovnì¾ nesmí být ulo¾en trest pøísnìj¹í, ne¾ jaký bylo mo¾no ulo¾it v dobì spáchá trestného èinu. Pokud poté, co ji¾ byl trestný èin spáchán, stanoví zákon mírnìj¹í trest, ulo¾í se tento mírnìj¹í trest. 2. Tento èlánek nebrání souzení a potrestání za jednání nebo opomenutí, které v dobì, kdy bylo spácháno, bylo trestné podle obecných zásad uznávaných mezinárodním spoleèenstvím. 3. Vý¹e trestu nesmí být nepøimìøená trestnému èinu. ÈLÁNEK II-110 Právo nebýt dvakrát trestnì stíhán nebo trestán za stejný trestný èin Nikdo nesmí být stíhán nebo potrestán v trestním øízení za èin, za který ji¾ byl v Unii osvobozen nebo odsouzen koneèným trestním rozsudkem podle zákona.HLAVA VII - OBECNÁ USTANOVENÍ UPRAVUJÍCÍ VÝKLAD A POU®ITÍ LISTINY ÈLÁNEK II-111 Oblast pou¾ití 1. Ustanovení této listiny jsou pøi dodr¾ení zásady subsidiarity urèena orgánùm, institucím a jiným subjektùm Unie, a dále èlenským státùm, výhradnì pokud uplatòují právo Unie. Respektují proto práva, dodr¾ují zásady a podporují jejich uplatòování v souladu se svými pravomocemi, pøi zachování mezí pravomocí, které jsou Unii svìøeny v dal¹ích èástech Ústavy. 2. Tato listina neroz¹iøuje oblast pùsobnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie, ani nevytváøí ¾ádnou novou pravomoc èi úkol pro Unii, ani nemìní pravomoc a úkoly stanovené v dal¹ích èástech Ústavy. ÈLÁNEK II-112 Rozsah a výklad práv a zásad 1. Ka¾dé omezení výkonu práv a svobod uznaných touto listinou musí být stanoveno zákonem a respektovat podstatu tìchto práv a svobod. Pøi dodr¾ení zásady proporcionality mohou být omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skuteènì odpovídají cílùm obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potøebì ochrany práv a svobod druhého. 2. Práva uznaná touto listinou, je¾ jsou podrobnìji upravena v dal¹ích èástech Ústavy, jsou vykonávána za podmínek a v mezích v nich stanovených. 3. Pokud tato listina obsahuje práva odpovídající právùm zaruèeným Úmluvou o ochranì lidských práv a základních svobod, jsou smysl a rozsah tìchto práv stejné jako ty, které jim pøikládá uvedená úmluva. Toto ustanovení nebrání tomu, aby právo Unie poskytovalo ¹ir¹í ochranu. 4. Pokud tato listina uznává základní práva, která vyplývají z ústavních tradic spoleèných èlenským státùm, musí být tato práva vykládána v souladu s tìmito tradicemi. 5. Ustanovení této listiny, která obsahují zásady, mohou být provádìna akty pøijímanými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a akty èlenských státù, provádìjí-li právo Unie, pøi výkonu jejich pravomocí. Pøed soudem se jich lze dovolávat pouze pro úèely výkladu a kontroly zákonnosti tìchto aktù. 6. K vnitrostátním právním pøedpisùm a zvyklostem musí být plnì pøihlí¾eno tak, jak je stanoveno v této listinì. 7. Soudy Unie a èlenských státù nále¾itì pøihlí¾ejí k vysvìtlením vypracovaným jako pomùcka pro výklad Listiny základních práv. ÈLÁNEK II-113 Úroveò ochrany http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


®ádné ustanovení této listiny nesmí být vykládáno jako omezení nebo naru¹ení lidských práv a základních svobod, které v oblasti své pùsobnosti uznávají právo Unie, mezinárodní právo a mezinárodní smlouvy, jejich¾ stranou je Unie nebo v¹echny èlenské státy, vèetnì Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod, a ústavy èlenských státù. ÈLÁNEK II-114 Zákaz zneu¾ití práv ®ádné ustanovení této listiny nesmí být vykládáno tak, jako by dávalo jakékoli právo vyvíjet èinnost nebo dopustit se èinu zamìøeného na zmaøení kteréhokoli z práv a svobod uznaných v této listinì, nebo na jejich omezení ve vìt¹ím rozsahu, ne¾ tato listina stanoví.ÈÁST III - POLITIKY A FUNGOVÁNÍ UNIEHLAVA I - OBECNÌ POU®ITELNÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK III-115 Unie zaji¹»uje soudr¾nost mezi jednotlivými politikami a èinnostmi podle této èásti s pøihlédnutím ke v¹em svým cílùm a v souladu se zásadou svìøení pravomocí. ÈLÁNEK III-116 Pøi v¹ech èinnostech uvedených v této èásti usiluje Unie o odstranìní nerovností mezi ¾enami a mu¾i a podporuje rovnost mezi nimi. ÈLÁNEK III-117 Pøi vymezování a provádìní politik a èinností podle této èásti pøihlí¾í Unie k po¾adavkùm spojeným s podporou vysoké úrovnì zamìstnanosti, zárukou pøimìøené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vylouèení a vysokou úrovní v¹eobecného a odborného vzdìlávání a ochrany lidského zdraví. ÈLÁNEK III-118 Pøi vymezování a provádìní politik a èinností podle této èásti se Unie zamìøuje na boj proti diskriminaci na základì pohlaví, rasy nebo etnického pùvodu, nábo¾enského vyznání nebo pøesvìdèení, zdravotního posti¾ení, vìku nebo sexuální orientace. ÈLÁNEK III-119

Po¾adavky na ochranu ¾ivotního prostøedí musí být zahrnuty do vymezení a provádìní politik a èinností uvedených v této èásti zejména s ohledem na podporu udr¾itelného rozvoje. ÈLÁNEK III-120 Po¾adavky vyplývající z ochrany spotøebitele budou brány v úvahu pøi vymezování a provádìní jiných politik a èinností Unie. ÈLÁNEK III-121 Pøi vymezování a provádìní politik Unie v oblastech zemìdìlství, rybolovu, dopravy, vnitøního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledòují Unie a èlenské státy plnì po¾adavky na dobré ¾ivotní podmínky zvíøat jako vnímajících bytostí, pøièem¾ respektují právní a správní pøedpisy a zvyklosti èlenských státù, které se týkají nábo¾enských obøadù, kulturních tradic a regionálního dìdictví. ÈLÁNEK III-122 Ani¾ jsou dotèeny èlánky I-5, III-166, III-167 a III-238 a s ohledem na místo, které zaujímají slu¾by obecného hospodáøského zájmu jako slu¾by, jim¾ v¹ichni v Unii pøièítají urèitou hodnotu, a na jejich význam pøi podpoøe sociální a územní soudr¾nosti, peèují Unie a èlenské státy v rámci svých pravomocí a v oblasti pùsobnosti Ústavy o to, aby zejména hospodáøské a finanèní zásady a podmínky pro fungování tìchto slu¾eb umo¾òovaly naplnìní jejich úkolù. Tyto zásady a podmínky stanoví evropský zákon, ani¾ je dotèena pravomoc èlenských státù poskytovat, zadávat èi financovat tyto slu¾by v souladu s Ústavou.HLAVA II - ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBÈANSTVÍ ÈLÁNEK III-123 Zákaz diskriminace na základì státní pøíslu¹nosti podle èl. I-4 odst. 2 lze upravit evropským zákonem nebo rámcovým zákonem. ÈLÁNEK III-124 http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


1. Ani¾ jsou dotèena ostatní ustanovení Ústavy a v rámci pravomocí svìøených Unii Ústavou lze evropským zákonem nebo rámcovým zákonem Rady stanovit nezbytná opatøení k boji proti diskriminaci na základì pohlaví, rasy nebo etnického pùvodu, nábo¾enského vyznání nebo pøesvìdèení, zdravotního posti¾ení, vìku nebo sexuální orientace. Rada rozhoduje jednomyslnì po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu. 2. Odchylnì od odstavce 1 lze evropským zákonem nebo rámcovým zákonem stanovit základní zásady pobídkových opatøení Unie na podporu èinností, které èlenské státy podnikají za úèelem pøispìní k uskuteèòování cílù uvedených v odstavci 1, a tato opatøení vymezit, s vylouèením harmonizace jejich právních pøedpisù. ÈLÁNEK III-125 1. Uká¾e-li se k usnadnìní výkonu práva ka¾dého obèana Unie volnì se pohybovat a pobývat podle èl. I-10 odst. 2 písm. a) èinnost Unie jako nezbytná a nestanoví-li Ústava pro takovou èinnost nezbytné pravomoci, lze k tomuto úèelu stanovit opatøení evropským zákonem nebo rámcovým zákonem. 2. Ke stejnému úèelu jako úèelu uvedenému v odstavci 1, nestanoví-li k tomu Ústava nezbytné pravomoci, lze opatøení týkající se cestovních pasù, prùkazù toto¾nosti, povolení k pobytu a dal¹ích obdobných dokladù, jako¾ i opatøení týkající se sociálního zabezpeèení nebo sociální ochrany stanovit evropským zákonem nebo rámcovým zákonem Rady. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem. ÈLÁNEK III-126 Podrobnou úpravu výkonu práva ka¾dého obèana Unie volit a být volen v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu podle èl. I-10 odst. 2 písm. b) v èlenském státì, v nìm¾ má bydli¹tì a jeho¾ není jeho státním pøíslu¹níkem, stanoví evropský zákon nebo rámcový zákon Rady. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem. Tato úprava mù¾e stanovit výjimky tam, kde je to odùvodnìno zvlá¹tními obtí¾emi nìkterého èlenského státu. Výkonem práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu není dotèen èl. III-330 odst. 1 a opatøení pøijatá k jeho provedení. ÈLÁNEK III-127 Èlenské státy pøijmou nezbytná ustanovení k zaji¹tìní diplomatické a konzulární ochrany obèanù Unie ve tøetích zemích podle èl. I-10 odst. 2 písm. c). Èlenské státy zahájí mezinárodní jednání potøebná pro zaji¹tìní této ochrany. Opatøení nezbytná pro usnadnìní této ochrany lze stanovit evropským zákonem Rady. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. ÈLÁNEK III-128 Jazyky, v nich¾ má podle èl. I-10 odst. 2 písm. d) ka¾dý obèan Unie právo obracet se na její orgány a instituce a obdr¾et v nich odpovìï, jsou ty, které jsou uvedeny v èl. IV-448 odst. 1. Orgány a instituce podle èl. I-10 odst. 2 písm. d) jsou ty, které jsou uvedeny v èl. I-19 odst. 1 druhém pododstavci a v èláncích I-30, I-31 a I-32 a rovnì¾ evropský veøejný ochránce práv. ÈLÁNEK III-129 Komise podá zprávu o pou¾ívání èlánku I-10 této hlavy Evropskému parlamentu, Radì a Hospodáøskému a sociálnímu výboru ka¾dé tøi roky. Tato zpráva pøihlédne k vývoji Unie. Na základì této zprávy a ani¾ jsou dotèena ostatní ustanovení Ústavy, lze evropským zákonem nebo rámcovým zákonem Rady doplnit práva uvedená v èlánku I-10. Rada rozhoduje jednomyslnì po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu. Tento zákon nebo rámcový zákon vstoupí v platnost po schválení èlenskými státy v souladu s jejich ústavními pøedpisy.HLAVA III - VNITØNÍ POLITIKY A ÈINNOSTIKAPITOLA I - VNITØNÍ TRHODDÍL 1 - VYTVOØENÍ A FUNGOVÁNÍ VNITØNÍHO TRHU ÈLÁNEK III-130

1. Unie pøijímá opatøení urèená k vytvoøení nebo zaji¹tìní fungování vnitøního trhu v souladu s pøíslu¹nými ustanoveními Ústavy 2. Vnitøní trh zahrnuje prostor bez vnitøních hranic, v nìm¾ je zaji¹tìn volný pohyb osob, slu¾eb, zbo¾í a kapitálu v souladu s Ústavou. 3. Rada na návrh Komise pøijímá evropská naøízení nebo rozhodnutí, která stanoví obecné zásady a podmínky nezbytné k zaji¹tìní vyvá¾eného pokroku ve v¹ech dotyèných odvìtvích. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


4. Pøi pøípravì návrhù smìøujících k dosa¾ení cílù stanovených v odstavcích 1 a 2 vezme Komise v úvahu úsilí, je¾ budou mus vynalo¾it nìkterá hospodáøství, která se li¹í stupnìm vývoje, pøi vytváøení vnitøního trhu, a mù¾e navrhnout vhodná opatøení. Pokud budou mít tato opatøení podobu výjimek, musí být doèasná a mohou naru¹ovat fungování vnitøního trhu co nejménì. ÈLÁNEK III-131

Èlenské státy vzájemnì konzultují spoleèné kroky, které mají zabránit tomu, aby fungování vnitøního trhu bylo dotèeno opatøeními, která by byl nìkterý èlenský stát nucen uèinit v pøípadì vá¾ných vnitøních nepokojù ohro¾ujících veøejný poøádek, pøípadì války nebo vá¾ného mezinárodního napìtí vytváøejícího nebezpeèí války, anebo proto, aby dostál závazkùm, je¾ pøijal za úèelem udr¾ení míru a mezinárodní bezpeènosti. ÈLÁNEK III-132 Povedou-li opatøení pøijatá v pøípadech uvedených v èláncích III-131 a III-436 k naru¹ení podmínek hospodáøské soutì¾e na vnitøním trhu, prozkoumá Komise spolu se zúèastnìným èlenským státem, jak by tato opatøení mohla být pøizpùsobena pravidlùm stanoveným Ústavou. Odchylnì od postupu stanoveného v èláncích III-360 a III-361 mù¾e Komise nebo kterýkoli èlenský stát pøedlo¾it vìc pøímo Soudnímu dvoru, pokud se Komise nebo èlenský stát domnívá, ¾e jiný èlenský stát zneu¾ívá oprávnìní stanovených v èláncích III-131 a III-436. Soudní dvùr rozhodne v neveøejném zasedání.ODDÍL 2 - VOLNÝ POHYB OSOB A SLU®EBPododdíl 1 - Pracovníci ÈLÁNEK III-133 1. Pracovníci mají právo volnì se pohybovat uvnitø Unie. 2. Mezi pracovníky èlenských státù je zakázána jakákoli diskriminace na základì státní pøíslu¹nosti, pokud jde o zamìstnávání, odmìnu za práci a jiné pracovní podmínky.

3. S výhradou omezení odùvodnìných veøejným poøádkem, veøejnou bezpeèností a ochranou veøejného zdraví mají pracovníc právo a) ucházet se o skuteènì nabízená pracovní místa; b) pohybovat se za tím úèelem volnì na území èlenských státù; c) pobývat v nìkterém z èlenských státù za úèelem výkonu zamìstnání v souladu s právními a správními pøedpisy, je¾ upravují zamìstnávání vlastních státních pøíslu¹níkù; d) zùstat na území èlenského státu po ukonèení zamìstnání za podmínek, které budou pøedmìtem evropských naøízení pøijatých Komisí. 4. Tento èlánek se nepou¾ije pro zamìstnání ve veøejné správì. ÈLÁNEK III-134 Opatøení nezbytná k uskuteènìní volného pohybu pracovníkù tak, jak je vymezen v èlánku III-133, stanoví evropský zákon nebo rámcový zákon. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. Evropský zákon nebo rámcový zákon mají za cíl zejména a) zajistit úzkou spolupráce mezi vnitrostátními slu¾bami zamìstnanosti,

b) odstranit ty administrativní postupy a praxi, jako¾ i lhùty pro pøístup pracovníkù k volným pracovním místùm, vyplývající buï z vnitrostátních právních pøedpisù, nebo z dohod døíve uzavøených mezi èlenskými státy, jejich¾ zachování by bylo pøeká¾kou liberalizace pohybu pracovníkù, c) odstranit v¹echny takové lhùty a jiná omezení stanovená vnitrostátními právními pøedpisy nebo dohodami døíve uzavøenými mezi èlenskými státy, které kladou pro pracovníky jiných èlenských státù jiné podmínky svobodné volby pracovního místa ne¾ pracovníkùm vlastním,

d) vytvoøit vhodný mechanismus, jen¾ by umo¾òoval propojení mezi nabídkou a poptávkou na trhu pracovních sil a usnadòova jejich vyrovnávání zpùsobem, který by vyluèoval vá¾né ohro¾ení ¾ivotní úrovnì a zamìstnanosti v rùzných regionech a odvìtvích prùmyslu. ÈLÁNEK III-135 http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Èlenské státy budou v rámci spoleèného programu podporovat výmìnu mladých pracovníkù. ÈLÁNEK III-136 1. V oblasti sociálního zabezpeèení stanoví opatøení nezbytná k uskuteènìní volného pohybu pracovníkù evropský zákon nebo rámcový zákon, a to vytvoøením systému, který migrujícím zamìstnancùm a osobám samostatnì výdìleènì èinným, jako¾ i osobám na nich závislým zajistí a) zapoètení v¹ech dob získaných podle právních pøedpisù jednotlivých èlenských státù pro úèely vzniku a zachování nárokù na dávky, jako¾ i výpoèet jejich vý¹e; b) vyplácení dávek osobám s bydli¹tìm na území èlenských státù. 2. Domnívá-li se èlen Rady, ¾e by se návrh evropského zákona nebo rámcového zákona podle odstavce 1 dotkl základních aspektù jeho systému sociálního zabezpeèení, vèetnì oblasti pùsobnosti, nákladù nebo finanèní struktury, nebo by se výraznì dotkl finanèní rovnováhy tohoto systému, mù¾e po¾ádat, aby se zále¾itostí zabývala Evropská rada. V takovém pøípadì se postup podle èlánku III-396 pozastaví. Po projednání Evropská rada do ètyø mìsícù od tohoto pozastavení a) vrátí návrh zpìt Radì, která ukonèí pozastavení postupu podle èlánku III-396, nebo b) po¾ádá Komisi o pøedlo¾ení nového návrhu; v tom pøípadì se pùvodnì navr¾ený akt pova¾uje za nepøijatý.Pododdíl 2 Svoboda usazování ÈLÁNEK III-137 V rámci tohoto pododdílu jsou zakázána omezení svobody usazování pro státní pøíslu¹níky jednoho èlenského státu na území státu druhého. Stejnì tak jsou zakázána omezení pøi zøizování zastoupení, poboèek nebo dceøiných spoleèností státními pøíslu¹níky jednoho èlenského státu na území druhého státu. Státní pøíslu¹níci jednoho èlenského státu mají právo na pøístup k samostatnì výdìleèným èinnostem a jejich výkon na území jiného èlenského státu, jako¾ i na zøizování a øízení podnikù, zejména spoleèností ve smyslu èl. III-142 druhého pododstavce, za podmínek stanovených pro vlastní státní pøíslu¹níky právem zemì usazení, nestanoví-li oddíl 4 týkající se kapitálu a plateb jinak. ÈLÁNEK III-138 1. Opatøení pro zavedení svobody usazování v urèitém oboru èinnosti stanoví evropský rámcový zákon. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. 2. Evropský parlament, Rada a Komise plní úlohy, které pro nì vyplývají z odstavce 1, pøièem¾ zejména a) zpravidla se pøednostnì zabývají takovými obory èinnosti, v nich¾ svoboda usazování zvlá¹tì významnì pøispívá k rozvoji výroby a obchodu, b) zaji¹»ují úzkou spolupráci mezi pøíslu¹nými orgány státní správy èlenských státù, aby se informovaly o konkrétní situaci v rùzných oborech èinnosti uvnitø Unie, c) odstraòují administrativní postupy a praxi, které vyplývají z vnitrostátních právních pøedpisù nebo z dohod uzavøených døíve mezi èlenskými státy a jejich¾ dal¹í zachování by bylo pøeká¾kou svobody usazování, d) zaji¹»ují, aby pracovníci jednoho èlenského státu, kteøí jsou zamìstnáni na území jiného èlenského státu, mohli na tomto území zùstat za úèelem výkonu samostatnì výdìleèné èinnosti, splòují-li podmínky, které by museli splòovat, kdyby do tohoto státu vstupovali s úmyslem takovou èinnost zahájit, e) umo¾òují státním pøíslu¹níkùm jednoho èlenského státu nabývat a u¾ívat nemovitosti na území jiného èlenského státu, pokud to není v rozporu se zásadami stanovenými v èl. III-227 odst. 2, f) postupnì odstraòují omezení svobody usazování v ka¾dém oboru èinnosti, který pøichází v úvahu, a to jak pokud jde o podmínky zøizování zastoupení, poboèek nebo dceøiných spoleèností na území èlenského státu, tak i pokud jde o podmínky vstupu zamìstnancù mateøského podniku na øídící nebo dozorèí místa tìchto zastoupení, poboèek nebo dceøiných spoleèností, g) v míøe nezbytné k dosa¾ení jejich rovnocennosti koordinují záruky, které jsou pro ochranu zájmù spoleèníkù i tøetích http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


osob vy¾adovány v èlenských státech od spoleèností ve smyslu èlánku III-142 druhého pododstavce, h) kontrolují, zda podmínky usazování nejsou naru¹ovány podporami poskytovanými èlenskými státy. ÈLÁNEK III-139 Tento pododdíl se v èlenských státech nevztahuje na èinnosti, které jsou v dotyèném èlenském státì spjaty, i kdy¾ jen pøíle¾itostnì, s výkonem veøejné moci. Evropský zákon nebo rámcový zákon mù¾e nìkteré èinnosti vylouèit z pou¾itelnosti ustanovení tohoto pododdílu. ÈLÁNEK III-140 1. Tento pododdíl a opatøení pøijatá na jeho základì nevyluèují u¾ití tìch ustanovení právních a správních pøedpisù, které stanoví zvlá¹tní re¾im pro cizí státní pøíslu¹níky z dùvodu veøejného poøádku, veøejné bezpeènosti a ochrany veøejného zdraví. 2. Evropský rámcový zákon koordinuje vnitrostátní pøedpisy podle odstavce 1. ÈLÁNEK III-141 1. Evropský rámcový zákon usnadòuje pøístup osob k samostatnì výdìleèným èinnostem a jejich výkonu. Má za cíl a) vzájemné uznávání diplomù, osvìdèení a jiných dokladù o kvalifikaci, b) koordinaci právních a správních pøedpisù èlenských státù týkajících se pøístupu k samostatnì výdìleèným èinnostem a jejich výkonu. 2. Pokud jde o povolání lékaøská, ostatní zdravotnická a farmaceutická, bude postupné odstraòování omezení záviset na koordinaci podmínek pro výkon tìchto povolání v jednotlivých èlenských státech. ÈLÁNEK III-142 Se spoleènostmi zalo¾enými podle práva nìkterého èlenského státu, je¾ mají své sídlo, svou ústøední správu nebo hlavní provozovnu uvnitø Unie, se pro úèely tohoto pododdílu zachází stejnì jako s fyzickými osobami, které jsou státními pøíslu¹níky èlenských státù. "Spoleènostmi" se rozumìjí spoleènosti zalo¾ené podle obèanského nebo obchodního práva vèetnì dru¾stev a jiné právnické osoby veøejného nebo soukromého práva s výjimkou neziskových organizací. ÈLÁNEK III-143 Èlenské státy poskytnou státním pøíslu¹níkùm ostatních èlenských státù zacházení stejné jako vlastním státním pøíslu¹níkùm, pokud jde o jejich finanèní úèast ve spoleènostech ve smyslu èl. III-142 druhého pododstavce; ostatní ustanovení Ústavy tím nejsou dotèena.Pododdíl 3 - Volný pohyb slu¾eb ÈLÁNEK III-144

V rámci tohoto pododdílu jsou zakázána omezení volného pohybu slu¾eb uvnitø Unie pro státní pøíslu¹níky èlenských státù, kteøí jsou usazeni v jiném státì Unie, ne¾ se nachází pøíjemce slu¾by. Evropský zákon nebo rámcový zákon mù¾e roz¹íøit pou¾itelnost tohoto pododdílu na poskytovatele slu¾eb, kteøí jsou státními pøíslu¹níky tøetích zemí a kteøí jsou usazeni uvnitø Unie. ÈLÁNEK III-145 Za slu¾by se pro úèely Ústavy pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu osob, zbo¾í a kapitálu. Slu¾by zahrnují zejména a) èinnosti prùmyslové povahy, b) èinnosti obchodní povahy, c) øemeslné èinnosti, http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


d) èinnosti v oblasti svobodných povolání. Ani¾ je dotèen pododdíl 2 týkající se svobody usazování, mù¾e poskytovatel slu¾by za úèelem jejího poskytnutí doèasnì provozovat svou èinnost v èlenském státì, kde je slu¾ba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním státním pøíslu¹níkùm. ÈLÁNEK III-146 1. Volný pohyb slu¾eb v oblasti dopravy je upraven kapitolou III oddílem 7 o dopravì. 2. Liberalizace bankovních a poji¹»ovacích slu¾eb, které jsou spojeny s pohybem kapitálu, se uskuteèní v souladu s liberalizací pohybu kapitálu. ÈLÁNEK III-147 1. Evropský rámcový zákon stanoví opatøení pro liberalizaci urèitého typu slu¾eb. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. 2. Evropský rámcový zákon uvedený v odstavci 1 se zpravidla pøednostnì týká tìch slu¾eb, které mají pøímý vliv na výrobní náklady nebo jejich¾ liberalizace pøispívá ke smìnì zbo¾í. ÈLÁNEK III-148 Èlenské státy usilují o dosa¾ení liberalizace slu¾eb ve vìt¹í míøe, ne¾ jsou povinny na základì evropského rámcového zákona pøijatého podle èl. III-147 odst. 1, pokud jim to dovolí jejich celková hospodáøská situace, jako¾ i situace v pøíslu¹ném hospodáøském odvìtví. Za tím úèelem podává Komise pøíslu¹ným èlenským státùm doporuèení. ÈLÁNEK III-149 Dokud nebudou odstranìna omezení volného pohybu slu¾eb, uplatòují je èlenské státy na v¹echny poskytovatele slu¾eb podle èl. III-144 prvního pododstavce, bez rozdílu státní pøíslu¹nosti nebo místa pobytu. ÈLÁNEK III-150 Pro otázky upravené tímto pododdílem se pou¾ijí èlánky III-139 a¾ III-142.ODDÍL 3 - VOLNÝ POHYB ZBO®ÍPododdíl 1 Celní unie Tato HTML verze evropské ústavy pochází ze serveru Glosy.info, kde najdete dal¹í související texty a odkazy. Pùvodní verze se nachází zde: Evropská ústava - kompletní znìní ÈLÁNEK III-151 1. Unie zahrnuje celní unii, která pokrývá ve¹kerý obchod se zbo¾ím a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a v¹ech poplatkù s rovnocenným úèinkem mezi èlenskými státy, tak i pøijetí spoleèného celního sazebníku ve vztahu ke tøetím zemím. 2. Odstavec 4 a pododdíl 3 o zákazu mno¾stevních omezení se týkají výrobkù, které pocházejí z èlenských státù, jako¾ i tìch výrobkù pocházejících ze tøetích zemí, které jsou v èlenských státech ve volném obìhu. 3. Za výrobky ve volném obìhu se v èlenských státech pokládají ty výrobky, které pocházejí ze tøetích zemí, u kterých byly v tomto èlenském státì splnìny dovozní nále¾itosti a zaplacena cla a poplatky s rovnocenným úèinkem a u kterých nedo¹lo k plnému ani èásteènému navrácení tìchto cel a poplatkù. 4. Dovozní a vývozní cla a poplatky s rovnocenným úèinkem jsou mezi èlenskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy. 5. Rada na návrh Komise pøijme evropská naøízení nebo rozhodnutí, je¾ stanoví sazby spoleèného celního sazebníku. 6. Pøi plnìní úkolù, které jí byly svìøeny na základì tohoto èlánku, Komise vychází a) z nutnosti podporovat obchod mezi èlenskými státy a tøetími zemìmi, b) z vývoje podmínek hospodáøské soutì¾e uvnitø Unie, pokud tento vývoj vede ke zvý¹ení konkurenceschopnosti podnikù, c) z po¾adavkù zásobování Unie surovinami a polotovary, pøièem¾ Komise dbá, aby mezi èlenskými státy nedo¹lo k http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


naru¹ení podmínek hospodáøské soutì¾e u koneèných výrobkù; d) z nutnosti vyvarovat se vá¾ných poruch v hospodáøství èlenských státù a zajistit racionální rozvoj výroby a roz¹íøení spotøeby v Unii.Pododdíl 2 - Celní spolupráce ÈLÁNEK III-152 V mezích oblasti pùsobnosti Ústavy stanoví evropský zákon nebo rámcový zákon opatøení k posílení celní spolupráce mezi èlenskými státy a mezi èlenskými státy a Komisí.Pododdíl 3 - Zákaz mno¾stevních omezení ÈLÁNEK III-153 Mno¾stevní omezení dovozu i vývozu, jako¾ i ve¹kerá opatøení s rovnocenným úèinkem jsou mezi èlenskými státy zakázána. ÈLÁNEK III-154 Èlánek III-153 nevyluèuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odùvodnìné veøejnou mravností, veøejným poøádkem, veøejnou bezpeèností, ochranou zdraví a ¾ivota lidí a zvíøat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jen¾ má umìleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou prùmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení v¹ak nesmìjí slou¾it jako prostøedky svévolné diskriminace nebo zastøeného omezování obchodu mezi èlenskými státy. ÈLÁNEK III-155 1. Èlenské státy upraví státní monopoly obchodní povahy tak, aby byla vylouèena jakákoli diskriminace mezi státními pøíslu¹níky èlenských státù, pokud jde o podmínky nákupu a odbytu zbo¾í. Tento èlánek se vztahuje na ka¾dý subjekt, jeho¾ prostøednictvím èlenský stát právnì nebo fakticky, pøímo nebo nepøímo kontroluje, øídí nebo významnì ovlivòuje dovoz nebo vývoz mezi èlenskými státy. Tato ustanovení platí i pro monopoly, je¾ stát svìøuje jiným subjektùm. 2. Èlenské státy se zdr¾í zavádìní jakéhokoli nového opatøení, které by bylo v rozporu se zásadami stanovenými v odstavci 1 nebo které by omezovalo dosah èlánkù týkajících se zákazu cel a mno¾stevních omezení mezi èlenskými státy. 3. V pøípadì státního monopolu obchodní povahy, s ním¾ je spjata úprava, je¾ má usnadòovat odbyt nebo zhodnocení zemìdìlských produktù, musí být pravidla stanovená tímto èlánkem pou¾ívána tak, aby byly zaji¹tìny rovnocenné záruky zamìstnanosti a ¾ivotní úrovnì dotyèných producentù.ODDÍL 4 - KAPITÁL A PLATBY ÈLÁNEK III-156 V rámci tohoto oddílu jsou zakázána omezení pohybu kapitálu a plateb mezi èlenskými státy a mezi èlenskými státy a tøetími zemìmi. ÈLÁNEK III-157 1. Èlánkem III-156 není dotèeno pou¾ívání ¾ádných omezení vùèi tøetím zemím, která existovala ke dni 31. prosince 1993 podle vnitrostátního práva nebo práva Unie ve vztahu k pohybu kapitálu do nebo ze tøetích zemí, zahrnujícího pøímé investice vèetnì investic do nemovitostí, usazování, poskytování finanèních slu¾eb èi pøijetí cenných papírù na kapitálové trhy. S ohledem na omezení existující ve vnitrostátních právních øádech Estonska a Maïarska je odpovídajícím dnem 31. prosinec 1999. 2. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení týkající se pohybu kapitálu do a ze tøetích zemí, zahrnujícího pøímé investice, vèetnì investic do nemovitostí, usazování, poskytování finanèních slu¾eb èi pøijetí cenných papírù na kapitálové trhy. Evropský parlament a Rada usilují o dosa¾ení cíle volného pohybu kapitálu mezi èlenskými státy a tøetími zemìmi v co nejvy¹¹í míøe, ani¾ jsou dotèena ostatní ustanovení Ústavy. 3. Odchylnì od odstavce 2 lze opatøení, která v oblasti liberalizace pohybu kapitálu do tøetích zemí èi z nich pøedstavují v právu Unie krok zpìt, stanovit pouze evropským zákonem nebo rámcovým zákonem Rady. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem. ÈLÁNEK III-158 1. Èlánkem III-156 není dotèeno právo èlenských státù http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


a) uplatòovat pøíslu¹ná ustanovení svých daòových pøedpisù, která rozli¹ují mezi daòovými poplatníky podle místa bydli¹tì nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován, b) uèinit v¹echna nezbytná opatøení, je¾ by zabránila poru¹ování vnitrostátních právních pøedpisù, zejména v oblasti zdanìní a obezøetnostního dohledu nad finanèními institucemi, nebo stanovit postupy pro ohla¹ování pohybu kapitálu pro úèely správní èi statistické, nebo uèinit opatøení odùvodnìná veøejným poøádkem èi veøejnou bezpeèností. 2. Tímto oddílem není dotèena pou¾itelnost omezení práva usazování, pokud jsou sluèitelná s Ústavou. 3. Opatøení a postupy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmìjí pøedstavovat ani prostøedek svévolné diskriminace, ani zastøené omezování volného pohybu kapitálu a plateb ve smyslu èlánku III-156.

4. Nebude-li pøijat evropský zákon nebo rámcový zákon podle èl. III-157 odst. 3, mù¾e Komise nebo, nepøijme-li Komise evropské rozhodnutí do tøí mìsícù od ¾ádosti dotèeného èlenského státu, Rada pøijmout evropské rozhodnutí o tom, ¾e omezující daòová opatøení pøijatá èlenským státem vùèi jedné nebo nìkolika tøetím zemím se pova¾ují za sluèitelná s Ústavou pokud jsou odùvodnìna nìkterým z cílù Unie a jsou sluèitelná s øádným fungováním vnitøního trhu. Rada rozhoduje jednomyslnì na ¾ádost èlenského státu. ÈLÁNEK III-159 Pokud pohyby kapitálu do èi ze tøetích zemí za výjimeèných okolností zpùsobují nebo hrozí zpùsobit vá¾né poruchy fungování hospodáøské a mìnové unie, mù¾e Rada na návrh Komise pøijmout evropské naøízení nebo rozhodnutí, kterým se na dobu nepøekraèující ¹est mìsícù zavádí ochranná opatøení vùèi tøetím zemím, jsou-li taková opatøení naprosto nezbytná. Rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou. ÈLÁNEK III-160 Je-li to nezbytné pro dosa¾ení cílù uvedených v èlánku III-257, pokud jde o pøedcházení a boj proti terorismu a souvisejícím èinnostem, vymezí evropský zákon rámec správních opatøení týkajících se pohybu kapitálu a plateb, jako je zmrazení penì¾ních prostøedkù, finanèních aktiv nebo hospodáøských výhod, které nále¾ejí fyzickým nebo právnickým osobám, skupinám nebo nestátním útvarùm, jsou jimi vlastnìny nebo je mají v dr¾bì. K provedení evropského zákona uvedeného v prvním pododstavci pøijme Rada na návrh Komise evropská naøízení nebo rozhodnutí. Akty uvedené v tomto èlánku musí obsahovat nezbytná ustanovení o právních zárukách.ODDÍL 5 - PRAVIDLA HOSPODÁØSKÉ SOUTÌ®EPododdíl 1 - Pravidla vztahující se na podniky ÈLÁNEK III-161 1. S vnitøním trhem jsou nesluèitelné, a proto zakázané, ve¹keré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdru¾ení podnikù a jednání ve vzájemné shodì, které by mohly ovlivnit obchod mezi èlenskými státy a jejich¾ cílem nebo výsledkem je vylouèení, omezení nebo naru¹ení hospodáøské soutì¾e na vnitøním trhu, zejména ty, které a) pøímo nebo nepøímo urèují nákupní nebo prodejní ceny a jiné obchodní podmínky; b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice; c) rozdìlují trhy nebo zdroje zásobování; d) uplatòují vùèi obchodním partnerùm rozdílné podmínky pøi plnìní stejné povahy, èím¾ jsou nìkteøí partneøi znevýhodnìni v hospodáøské soutì¾i;

e) podmiòují uzavøení smluv tím, ¾e druhá strana pøijme dal¹í plnìní, která ani vìcnì, ani podle obchodních zvyklostí s pøedmìte tìchto smluv nesouvisejí. 2. Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto èlánku jsou neplatné od poèátku. 3. Odstavec 1 v¹ak mù¾e být prohlá¹en za neúèinný pro - dohody nebo kategorie dohod mezi podniky, - rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdru¾ení podnikù a - jednání ve vzájemné shodì nebo jejich kategorie, které pøispívají ke zlep¹ení výroby nebo distribuce výrobkù anebo k podpoøe technického èi hospodáøského pokroku, pøièem¾ vyhrazují spotøebitelùm pøimìøený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


a) neukládají pøíslu¹ným podnikùm omezení, je¾ nejsou k dosa¾ení tìchto cílù nezbytná, b) neumo¾òují tìmto podnikùm vylouèit hospodáøskou soutì¾ ve vztahu k podstatné èásti výrobkù tímto dotèených. ÈLÁNEK III-162 S vnitøním trhem je nesluèitelné, a proto zakázané, aby jeden nebo více podnikù zneu¾ívaly dominantního postavení na vnitøním trhu nebo na jeho podstatné èásti, pokud to mù¾e ovlivnit obchod mezi èlenskými státy. Takové zneu¾ívání mù¾e zejména spoèívat a) v pøímém nebo nepøímém vynucování nepøimìøených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek; b) v omezování výroby, odbytu nebo technického rozvoje na úkor spotøebitelù; c) v uplatòování rozdílných podmínek vùèi obchodním partnerùm pøi plnìní stejné povahy, èím¾ jsou nìkteøí partneøi znevýhodòováni v hospodáøské soutì¾i; d) v podmiòování uzavøení smluv tím, ¾e druhá strana pøijme dal¹í plnìní, která ani vìcnì, ani podle obchodních zvyklostí s pøedmìtem tìchto smluv nesouvisejí. ÈLÁNEK III-163 Rada pøijme na návrh Komise evropská naøízení k provedení zásad uvedených v èláncích III-161 a III-162. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. Cílem tìchto naøízení je zejména a) zajistit dodr¾ování zákazù uvedených v èl. III-161 odst. 1 a v èlánku III-162 stanovením pokut a penále; b) urèit provádìcí pravidla k èl. III-161 odst. 3 s pøihlédnutím k nutnosti zajistit úèinný dozor pøi co nejvìt¹ím zjednodu¹ení správní kontroly; c) podrobnìji vymezit v pøípadì potøeby rozsah uplatòování èlánkù III-161 a III-162 v jednotlivých hospodáøských odvìtvích; d) vymezit úlohy Komise a Soudního dvora Evropské unie pøi provádìní ustanovení uvedených v tomto pododstavci; e) vymezit pomìr mezi právními pøedpisy èlenských státù na jedné stranì a ustanoveními tohoto pododdílu a evropskými naøízeními pøijatými na základì tohoto èlánku na stranì druhé. ÈLÁNEK III-164 Dokud nenabudou platnosti evropská naøízení pøijatá podle èlánku III-163, rozhodují o pøípustnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodì a o zneu¾ívání dominantního postavení na vnitøním trhu orgány èlenských státù v souladu se svým vnitrostátním právem a ustanoveními èlánku III-161, zejména odstavce 3, a èlánku III-162. ÈLÁNEK III-165 1. Ani¾ je dotèen èlánek III-164, dbá Komise na provádìní zásad stanovených v èláncích III-161 a III-162. Na ¾ádost èlenského státu nebo z úøední povinnosti a v souèinnosti s pøíslu¹nými orgány èlenských státù, které jí budou nápomocny, vy¹etøuje pøípady domnìlého poru¹ení uvedených zásad. Zjistí-li, ¾e k poru¹ení do¹lo, navrhne prostøedky vhodné k jeho odstranìní. 2. Trvá-li poru¹ení podle odstavce 1 i nadále, Komise pøijme odùvodnìné evropské rozhodnutí, kterým konstatuje poru¹ení zásad. Komise mù¾e své rozhodnutí zveøejnit a zmocnit èlenské státy, aby pøijaly potøebná opatøení k nápravì, jejich¾ podmínky a podrobnosti Komise urèí.

3. Komise mù¾e pøijmout evropská naøízení týkající se kategorií dohod, o nich¾ Rada pøijala evropské naøízení podle èl. III-16 druhého pododstavce písm. b). ÈLÁNEK III-166 1. Pokud jde o veøejné podniky a podniky, kterým èlenské státy pøiznávají zvlá¹tní nebo výluèná práva, tyto státy nepøijmou ani neponechají v platnosti opatøení odporující Ústavì, zejména èl. I-4 odst. 2 a èlánkùm III-161 a¾ III-169. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


2. Podniky povìøené poskytováním slu¾eb obecného hospodáøského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají ustanovením Ústavy, zejména pravidlùm hospodáøské soutì¾e, pokud uplatnìní tìchto ustanovení nebrání právnì nebo fakticky plnìní zvlá¹tních úkolù, které jim byly svìøeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotèen v míøe, která by byla v rozporu se zájmem Unie. 3. Komise dohlí¾í na provádìní tohoto èlánku a pøijímá podle potøeby vhodná evropská naøízení nebo rozhodnutí.Pododdíl 2 - Státní podpory ÈLÁNEK III-167

1. Podpory poskytované v jakékoli formì státem nebo ze státních prostøedkù, které naru¹ují nebo mohou naru¹it hospodáøskou soutì¾ tím, ¾e zvýhodòují urèité podniky nebo urèitá odvìtví výroby, jsou, pokud ovlivòují obchod mezi èlenským státy, nesluèitelné s vnitøním trhem, nestanoví-li Ústava jinak. 2. S vnitøním trhem jsou sluèitelné a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotøebitelùm za podmínky, ¾e se poskytují bez diskriminace na základì pùvodu výrobkù, b) podpory urèené k náhradì ¹kod zpùsobených pøírodními pohromami nebo jinými mimoøádnými událostmi, c) podpory poskytované hospodáøství urèitých oblastí Spolkové republiky Nìmecko posti¾ených rozdìlením Nìmecka, pokud jsou potøebné k vyrovnání hospodáøských znevýhodnìní zpùsobených tímto rozdìlením. Pìt let po vstupu Smlouvy o Ústavì pro Evropu v platnost mù¾e Rada na návrh Komise pøijmout evropské rozhodnutí, jím¾ se toto písmeno zru¹í. 3. Za sluèitelné s vnitøním trhem mohou být pova¾ovány a) podpory, které mají napomáhat hospodáøskému rozvoji oblastí s mimoøádnì nízkou ¾ivotní úrovní nebo s vysokou nezamìstnaností, jako¾ i rozvoji regionù uvedených v èlánku III-424 s ohledem na jejich strukturální, hospodáøskou a sociální situaci, b) podpory, které mají napomoci uskuteènìní nìkterého významného projektu spoleèného evropského zájmu anebo napravit vá¾nou poruchu v hospodáøství nìkterého èlenského státu, c) podpory, které mají usnadnit rozvoj urèitých hospodáøských èinností nebo hospodáøských oblastí, pokud nemìní podmínky obchodu v takové míøe, je¾ by byla v rozporu se spoleèným zájmem, d) podpory urèené na pomoc kultuøe a zachování kulturního dìdictví, jestli¾e neovlivní podmínky obchodu a hospodáøské soutì¾e v míøe odporující spoleènému zájmu, e) jiné kategorie podpor, které urèí evropská naøízení nebo rozhodnutí pøijatá Radou na návrh Komise. ÈLÁNEK III-168 1. Komise ve spolupráci s èlenskými státy neustále zkoumá re¾imy podpor existující v tìchto státech. Navrhuje jim vhodná opatøení, která vy¾aduje postupný rozvoj nebo fungování vnitøního trhu. 2. Zjistí-li Komise poté, co vyzvala zúèastnìné strany k podání pøipomínek, ¾e podpora poskytovaná nìkterým státem nebo ze státních prostøedkù není sluèitelná s vnitøním trhem podle èlánku III-167 nebo ¾e je zneu¾ívána, pøijme evropské rozhodnutí o tom, ¾e dotyèný èlenský stát ve lhùtì stanovené Komisí takovou podporu zru¹í nebo upraví. Nepodrobí-li se dotyèný èlenský stát tomuto evropskému rozhodnutí ve stanovené lhùtì, mù¾e Komise nebo jiný zainteresovaný èlenský stát, odchylnì od èlánkù III-360 a III-361, pøedlo¾it vìc pøímo Soudnímu dvoru Evropské unie. Rada mù¾e na ¾ádost èlenského státu jednomyslnì pøijmout evropské rozhodnutí o tom, ¾e podpora, kterou tento stát poskytuje nebo hodlá poskytnout, má být odchylnì od èlánku III-167 nebo od evropských naøízení podle èlánku III-169 pova¾ována za sluèitelnou s vnitøním trhem, odùvodòují-li takové rozhodnutí mimoøádné okolnosti. Zahájila-li ji¾ Komise ve vìci této podpory øízení podle prvního pododstavce tohoto odstavce, bude podáním ¾ádosti pøíslu¹ného èlenského státu Radì uvedené øízení pozastaveno a¾ do vyjádøení Rady. Nevyjádøí-li se v¹ak Rada do tøí mìsícù po podání této ¾ádosti, rozhodne vìc Komise. 3. Komise musí být èlenskými státy vèas informována o zámìrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla podat svá vyjádøení. Má-li za to, ¾e takový zámìr není s ohledem na èlánek III-167 sluèitelný s vnitøním trhem, zahájí neprodlenì øízení podle odstavce 2 tohoto èlánku. Dotyèný èlenský stát neprovede zamý¹lená opatøení, dokud Komise v tomto øízení nepøijme koneèné rozhodnutí. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


4. Komise mù¾e pøijmout evropská naøízení týkající se kategorií státních podpor, u kterých Rada podle èlánku III-169 dala mo¾nost vyjmout je z øízení uvedeného v odstavci 3 tohoto èlánku. ÈLÁNEK III-169 Rada mù¾e na návrh Komise pøijmout evropská naøízení pro pou¾ití èlánkù III-167 a III-168, a zejména stanovit podmínky, za nich¾ se pou¾ije èl. III-168 odst. 3, jako¾ i vymezit druhy podpor, které jsou vyòaty z øízení podle uvedeného odstavce. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.ODDÍL 6 - DAÒOVÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK III-170 1. Èlenské státy nepodrobí pøímo ani nepøímo výrobky jiných èlenských státù jakémukoli vy¹¹ímu vnitrostátnímu zdanìní ne¾ je to, jemu¾ jsou pøímo nebo nepøímo podrobeny podobné výrobky domácí. Èlenské státy nepodrobí dále výrobky jiných èlenských státù vnitrostátnímu zdanìní, které by poskytovalo nepøímou ochranu jiným výrobkùm. 2. Pokud jsou výrobky vyvezeny na území nìkterého èlenského státu, nesmí být navrácení vnitrostátních daní vy¹¹í ne¾ vnitrostátní danì, kterým byly výrobky pøímo nebo nepøímo podrobeny. 3. Osvobození od danì a navracení daní pøi vývozu do jiných èlenských státù s výjimkou danì z obratu, spotøebních a ostatních nepøímých daní, jako¾ i vyrovnávací poplatky pøi dovozu z èlenských státù jsou pøípustné pouze tehdy, pokud by zamý¹lená ustanovení na omezenou dobu pøedem schválilo evropské rozhodnutí pøijaté Radou na návrh Komise. ÈLÁNEK III-171 Evropský zákon nebo rámcový zákon Rady stanoví opatøení k harmonizaci právních pøedpisù týkajících se daní z obratu, spotøebních daní a jiných nepøímých daní, pokud je tato harmonizace nezbytná pro vytvoøení nebo fungování vnitøního trhu a zabránìní naru¹ení hospodáøské soutì¾e. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodáøským a sociálním výborem.ODDÍL 7 - SPOLEÈNÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK III-172 1 Není-li v Ústavì stanoveno jinak, pou¾ije se tento èlánek k dosa¾ení cílù uvedených v èlánku III-130. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení ke sbli¾ování právních a správních pøedpisù èlenských státù, jejich¾ úèelem je vytvoøení nebo fungování vnitøního trhu. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. 2. Odstavec 1 se nevztahuje na ustanovení o daních, ustanovení týkající se volného pohybu osob, ani na ustanovení týkající se práv a zájmù zamìstnancù.

3. Komise bude ve svých návrzích pøedkládaných podle odstavce 1, týkajících se zdraví, bezpeènosti, ochrany ¾ivotního prostøedí a ochrany spotøebitele vycházet z vysoké úrovnì ochrany a pøihlédne pøitom zejména k novému vývoji zalo¾enému na vìdeckých poznatcích. V rámci svých pravomocí usilují o dosa¾ení tohoto cíle té¾ Evropský parlament a Rada. 4. Pokládá-li èlenský stát po pøijetí harmonizaèního opatøení prostøednictvím evropského zákona nebo rámcového zákona nebo prostøednictvím evropského naøízení Komise za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní pøedpisy ze záva¾ných dùvodù uvedených v èlánku III-154 nebo vnitrostátní pøedpisy týkající se ochrany ¾ivotního nebo pracovního prostøedí, oznámí je Komisi spolu s dùvody pro jejich ponechání. 5. Ani¾ je dotèen odstavec 4, pokládá-li èlenský stát po pøijetí harmonizaèního opatøení prostøednictvím evropského zákona nebo rámcového zákona nebo prostøednictvím evropského naøízení Komise za nezbytné zavést vnitrostátní pøedpisy opírající se o nové vìdecké dùkazy vztahující se k ochranì ¾ivotního nebo pracovního prostøedí, z dùvodu zvlá¹tního problému tohoto èlenského státu, který se objeví po pøijetí harmonizaèních opatøení, oznámí zamý¹lené pøedpisy Komisi spolu s dùvody pro jejich zavedení. 6. Komise do ¹esti mìsícù po oznámení podle odstavcù 4 a 5 pøijme evropské rozhodnutí, kterým schválí nebo zamítne dotyèné vnitrostátní pøedpisy poté, co provìøí, zda neslou¾í jako prostøedek svévolné diskriminace nebo zastøeného omezování obchodu mezi èlenskými státy a nenaru¹ují fungování vnitøního trhu. Nerozhodne-li Komise v této lhùtì, pova¾ují se vnitrostátní pøedpisy uvedené v odstavcích 4 a 5 za schválené. Je-li to opodstatnìné slo¾itostí vìci a není-li to nebezpeèné pro lidské zdraví, mù¾e Komise oznámit dotyènému èlenskému státu, ¾e se lhùta uvedená v tomto odstavci prodlu¾uje o dal¹í dobu a¾ ¹esti mìsícù. 7. Je-li èlenský stát oprávnìn podle odstavce 6 zachovat nebo zavést vnitrostátní pøedpisy, které se odchylují od harmonizaèního opatøení, pøezkoumá Komise neprodlenì, zda má navrhnout pøizpùsobení tohoto opatøení. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


8. Upozorní-li èlenský stát na urèitý problém veøejného zdraví v nìkteré oblasti, která byla pøedmìtem harmonizaèních opatøení, uvìdomí o nìm Komisi, která neprodlenì pøezkoumá, zda nenavrhne odpovídající opatøení. 9. Odchylnì od postupu podle èlánkù III-360 a III-361 mù¾e Komise nebo kterýkoli èlenský stát pøedlo¾it vìc pøímo Soudnímu dvoru Evropské unie, domnívá-li se, ¾e jiný èlenský stát zneu¾ívá pravomoci stanovené v tomto èlánku. 10. Harmonizaèní opatøení uvedená v tomto èlánku zahrnují ve vhodných pøípadech ochrannou dolo¾ku, která zmocòuje èlenské státy pøijmout z jednoho nebo více dùvodù neekonomické povahy uvedených v èlánku III-154 prozatímní opatøení, která podléhají kontrolnímu postupu Unie. ÈLÁNEK III-173 Ani¾ je dotèen èlánek III-172, stanoví evropský rámcový zákon Rady opatøení ke sbli¾ování právních a správních pøedpisù èlenských státù, která mají pøímý vliv na vytvoøení nebo fungování vnitøního trhu. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodáøským a sociálním výborem. ÈLÁNEK III-174 Zjistí-li Komise, ¾e existující rozdíly mezi právními a správními pøedpisy èlenských státù naru¹ují podmínky hospodáøské soutì¾e na vnitøním trhu a vyvolávají naru¹ení, které je nutno odstranit, konzultuje dotyèné èlenské státy. Nevede-li tato konzultace ke shodì, stanoví nezbytná opatøení k odstranìní daného naru¹ení evropský rámcový zákon. Mohou být pøijata jakákoli jiná vhodná opatøení uvedená v Ústavì. ÈLÁNEK III-175 1. Jsou-li dùvody k obavám, ¾e pøijetí nebo zmìna právního a správního pøedpisu èlenského státu mù¾e vyvolat naru¹ení ve smyslu èlánku III-174, zahájí èlenský stát, který pøijetí nebo zmìnu zamý¹lí, konzultace s Komisí. Komise po konzultaci s èlenskými státy doporuèí pøíslu¹ným èlenským státùm vhodná opatøení, aby k danému naru¹ení nedo¹lo. 2. Jestli¾e stát, který hodlá pøijmout nebo zmìnit vnitrostátní pøedpisy, nevyhoví doporuèení Komise, které je mu urèeno, nelze od jiných èlenských státù po¾adovat, aby podle èlánku III-174 zmìnily své vnitrostátní pøedpisy za úèelem odstranìní tohoto naru¹ení. Jestli¾e èlenský stát, který nedbal doporuèení Komise, vyvolá naru¹ení pouze ke své vlastní újmì, èlánek III-174 se nepou¾ije. ÈLÁNEK III-176 V rámci vytváøení nebo fungování vnitøního trhu stanoví evropský zákon nebo rámcový zákon opatøení o vytvoøení evropských práv du¹evního vlastnictví, které zajistí jednotnou ochranu práv du¹evního vlastnictví v Unii, a o zavedení centralizovaného re¾imu pro vydávání povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie. Evropský zákon Rady stanoví pravidla pro pou¾ívání jazykù ve vztahu k evropským právùm du¹evního vlastnictví. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem.KAPITOLA II - HOSPODÁØSKÁ A MÌNOVÁ POLITIKA ÈLÁNEK III-177

Pro úèely èlánku I-3 zahrnují èinnosti èlenských státù a Unie za podmínek stanovených Ústavou zavedení hospodáøské politiky, která je zalo¾ena na úzké koordinaci hospodáøských politik èlenských státù, na vnitøním trhu a na vymezení spoleèných cílù a která je provádìna v souladu se zásadou otevøeného tr¾ního hospodáøství s volnou soutì¾í. Soubì¾nì s tím zahrnují tyto èinnosti za podmínek a v souladu s postupy stanovenými v Ústavì jednotnou mìnu - euro, jako¾ i vymezení a provádìní jednotné mìnové a devizové politiky, jejím¾ prvoøadým cílem je udr¾ovat cenovou stabilitu a, ani¾ je dotèen tento cíl, podporovat obecné hospodáøské politiky v Unii v souladu se zásadou otevøeného tr¾ního hospodáøství s volnou soutì¾í. Tyto èinnosti èlenských státù a Unie zahrnují dodr¾ování následujících hlavních zásad: stabilní ceny, zdravé veøejné finance a mìnové podmínky a stabilní platební bilance.ODDÍL 1 - HOSPODÁØSKÁ POLITIKA ÈLÁNEK III-178 Èlenské státy smìøují své hospodáøské politiky tak, aby v rámci hlavních smìrù uvedených v èl. III-179 odst. 2 pøispívaly k dosahování cílù Unie ve smyslu èlánku I-3. Èlenské státy a Unie jednají v souladu se zásadami stanovenými v èlánku III-177 a ve shodì se zásadou otevøeného tr¾ního hospodáøství s volnou soutì¾í, èím¾ je podporováno efektivní umís»ování zdrojù. ÈLÁNEK III-179 1. Èlenské státy pova¾ují své hospodáøské politiky za vìc spoleèného zájmu a koordinují je v rámci Rady v souladu s èlánkem III-178. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


2. Rada na doporuèení Komise vypracuje návrh hlavních smìrù hospodáøských politik èlenských státù a Unie a podá o tom zprávu Evropské radì. Evropská rada na základì zprávy Rady projedná závìry o hlavních smìrech hospodáøských politik èlenských státù a Unie. Na základì tìchto závìrù pøijme Rada doporuèení, ve kterém budou tyto hlavní smìry stanoveny. O svém doporuèení informuje Evropský parlament. 3. K zaji¹tìní u¾¹í koordinace hospodáøských politik a trvalé konvergence hospodáøské výkonnosti èlenských státù sleduje Rada na základì zpráv pøedkládaných Komisí hospodáøský vývoj v ka¾dém èlenském státì a v Unii, jako¾ i soulad hospodáøských politik s hlavními smìry uvedenými v odstavci 2, a pravidelnì provádí celkové hodnocení. Pro úèely tohoto mnohostranného dohledu poskytují èlenské státy Komisi informace o dùle¾itých opatøeních v oblasti své hospodáøské politiky, jako¾ i dal¹í informace, které pova¾ují za nezbytné. 4. Zjistí-li se na základì postupu uvedeného v odstavci 3, ¾e hospodáøské politiky èlenského státu nejsou v souladu s hlavními smìry uvedenými v odstavci 2 nebo ¾e by mohly ohrozit øádné fungování hospodáøské a mìnové unie, mù¾e se Komise na dotyèný èlenský stát obrátit s varováním. Rada mù¾e na doporuèení Komise podat dotyènému èlenskému státu nezbytná doporuèení. Rada mù¾e na návrh Komise rozhodnout o zveøejnìní svých doporuèení. V rámci tohoto odstavce Rada pøi rozhodování nepøihlí¾í k hlasu èlena Rady zastupujícího dotyèný èlenský stát. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % ostatních èlenù Rady zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì tolik tìchto ostatních èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. 5. Pøedseda Rady a Komise podají Evropskému parlamentu zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu. Pøedseda Rady mù¾e být vyzván, aby vystoupil pøed pøíslu¹ným výborem Evropského parlamentu, jestli¾e Rada svá doporuèení zveøejnila. 6. Evropský zákon mù¾e stanovit podrobná pravidla pro postup pøi mnohostranném dohledu podle odstavcù 3 a 4. ÈLÁNEK III-180 1. Ani¾ jsou dotèeny jiné postupy stanovené v Ústavì, mù¾e Rada na návrh Komise pøijmout evropské rozhodnutí, které stanoví opatøení pøimìøená hospodáøské situaci, zejména kdy¾ vzniknou záva¾né obtí¾e v zásobování urèitými výrobky.

2. Nastanou-li èlenskému státu z dùvodu pøírodních pohrom nebo mimoøádných událostí, které nemù¾e ovlivnit, obtí¾e nebo je-li z tého¾ dùvodu vá¾nì ohro¾en záva¾nými obtí¾emi, mù¾e Rada na návrh Komise pøijmout evropské rozhodnutí, jí dotyènému èlenskému státu za urèitých podmínek poskytne finanèní pomoc Unie. Pøedseda Rady o rozhodnutí informuje Evropský parlament. ÈLÁNEK III-181 1. Evropské centrální bance nebo centrálním bankám èlenských státù (dále jen "národní centrální banky") se zakazuje poskytovat mo¾nost pøeèerpání bankovních úètù nebo jakýkoli jiný typ úvìru orgánùm, institucím nebo jiným subjektùm Unie, ústøedním vládám, regionálním nebo místním orgánùm nebo jiným veøejnoprávním orgánùm, jiným veøejnoprávním subjektùm nebo podnikùm veøejného práva èlenských státù. Rovnì¾ je zakázán pøímý nákup jejich dluhových nástrojù Evropskou centrální bankou nebo národními centrálními bankami. 2. Odstavec 1 se nepou¾ije na úvìrové instituce ve veøejném vlastnictví, kterým národní centrální banky a Evropská centrální banka v souvislosti s poskytováním penì¾ních prostøedkù centrálními bankami poskytují stejné zacházení jako soukromým úvìrovým institucím. ÈLÁNEK III-182 Zakazují se jakákoli opatøení a ustanovení, která nejsou odùvodnìna obezøetnostním dohledem a která umo¾òují orgánùm, institucím èi jiným subjektùm Unie, ústøedním vládám, regionálním nebo místním orgánùm nebo jiným veøejným orgánùm, jiným veøejnoprávním subjektùm nebo veøejným podnikùm èlenských státù zvýhodnìný pøístup k finanèním institucím. ÈLÁNEK III-183 1. Unie neodpovídá za závazky ani nepøebírá závazky ústøedních vlád, regionálních nebo místních orgánù nebo jiných veøejných orgánù, jiných veøejnoprávních subjektù nebo veøejných podnikù kteréhokoli èlenského státu, ani¾ jsou dotèeny vzájemné finanèní záruky pro spoleèné uskuteèòování urèitého zámìru. Èlenský stát neodpovídá za závazky ani http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


nepøebírá závazky ústøedních vlád, regionálních nebo místních orgánù nebo jiných veøejných orgánù, jiných veøejnoprávních subjektù nebo veøejných podnikù jiného èlenského státu, ani¾ jsou dotèeny vzájemné finanèní záruky pro spoleèné uskuteèòování urèitého zámìru. 2. Rada mù¾e na návrh Komise pøijmout evropská naøízení nebo rozhodnutí, která upøesní definice pro pou¾ití zákazù uvedených v èláncích III-181, III-182 a v tomto èlánku. Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. ÈLÁNEK III-184 1. Èlenské státy se vyvarují nadmìrných schodkù veøejných financí. 2. Komise sleduje vývoj rozpoètové situace a vý¹i veøejného zadlu¾ení v èlenských státech, aby bylo mo¾no zjistit záva¾né chyby. Zkoumá zejména dodr¾ování rozpoètové káznì na základì tìchto dvou kritérií: a) zda pomìr plánovaného nebo skuteèného schodku veøejných financí k hrubému domácímu produktu nepøekraèuje doporuèovanou hodnotu, leda¾e by i) pomìr podstatnì a nepøetr¾itì klesal a dosáhl úrovnì, která se blí¾í doporuèované hodnotì, nebo ii) pøekroèení doporuèované hodnoty bylo pouze výjimeèné a doèasné a pomìr zùstával blízko k doporuèované hodnotì; b) zda pomìr veøejného zadlu¾ení k hrubému domácímu produktu nepøekraèuje doporuèovanou hodnotu, leda¾e se pomìr dostateènì sni¾uje a blí¾í se uspokojivým tempem k doporuèované hodnotì. Referenèní hodnoty jsou stanoveny v Protokolu o postupu pøi nadmìrném schodku. 3. Nesplòuje-li èlenský stát po¾adavky podle jednoho nebo ¾ádného z tìchto kritérií, Komise vypracuje zprávu. Zpráva Komise pøihlédne k tomu, zda schodek veøejných financí pøekraèuje veøejné investièní výdaje, jako¾ i ke v¹em dal¹ím rozhodujícím faktorùm vèetnì støednìdobé hospodáøské a rozpoètové situace èlenského státu. Komise mù¾e také vypracovat zprávu, je-li i pøes plnìní kritérií toho názoru, ¾e v nìkterém èlenském státì existuje riziko nadmìrného schodku. 4. Hospodáøský a finanèní výbor zøízený podle èlánku III-192 vydá stanovisko ke zprávì Komise. 5. Usoudí-li Komise, ¾e v èlenském státì existuje nebo mù¾e vzniknout nadmìrný schodek, pøedlo¾í stanovisko danému èlenskému státu a informuje o tom Radu. 6. Rada na návrh Komise a po zvá¾ení v¹ech pøípadných pøipomínek, které dotyèný èlenský stát uèiní, rozhodne po celkovém zhodnocení, zda existuje nadmìrný schodek. V takovém pøípadì na doporuèení Komise Rada bez zbyteèného odkladu pøijme doporuèení, která pøedá dotyènému èlenskému státu, aby tento èlenský stát mohl do dané lhùty tuto situaci ukonèit. S výhradou odstavce 8 nebudou tato doporuèení zveøejnìna. V rámci tohoto odstavce Rada pøi rozhodování nepøihlí¾í k hlasu èlena Rady zastupujícího dotyèný èlenský stát. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % ostatních èlenù Rady zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì tolik tìchto ostatních èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. 7. Rada na doporuèení Komise pøijme evropská rozhodnutí a doporuèení uvedená v odstavcích 8 a¾ 11. Rada pøi rozhodování nepøihlí¾í k hlasu èlena Rady zastupujícího dotyèný èlenský stát. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % ostatních èlenù Rady zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì tolik tìchto ostatních èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. 8. Pøijme-li Rada evropské rozhodnutí o tom, ¾e ve stanovené lhùtì nebyla na její doporuèení pøijata ¾ádná úèinná opatøení, mù¾e svá doporuèení zveøejnit. 9. Nenásleduje-li èlenský stát ani poté doporuèení Rady, mù¾e Rada pøijmout evropské rozhodnutí, kterým vyzve èlenský stát, aby v urèité lhùtì uèinil opatøení ke sní¾ení schodku, která Rada pova¾uje za nezbytná pro nápravu situace. V takovém pøípadì mù¾e Rada ¾ádat dotyèný èlenský stát, aby podle zvlá¹tního harmonogramu pøedkládal zprávy za úèelem posouzení jeho úsilí o nápravu. 10. Pokud se èlenský stát nepodøídí evropskému rozhodnutí pøijatému podle odstavce 9, mù¾e Rada rozhodnout, ¾e pou¾ije nebo pøípadnì zesílí jedno nebo více z následujících opatøení: a) po¾ádá dotyèný èlenský stát, aby pøed vydáním obligací a jiných cenných papírù zveøejnil dodateèné informace, které Rada urèí; http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


b) vyzve Evropskou investièní banku, aby pøehodnotila svou úvìrovou politiku vùèi dotyènému èlenskému státu; c) po¾ádá dotyèný èlenský stát, aby u Unie ulo¾il neúroèený vklad v pøimìøené vý¹i, dokud nebude podle názoru Rady nadmìrný schodek napraven; d) ulo¾í pokuty v pøimìøené vý¹i. Pøedseda Rady informuje Evropský parlament o pøijatých opatøeních. 11. Rada zru¹í nìkterá nebo v¹echna svá opatøení uvedená v odstavcích 6, 8, 9 a 10, pokud usoudí, ¾e je nadmìrný schodek v dotyèném èlenském státì napraven. Zveøejnila-li Rada pøedtím svá doporuèení, uèiní, jakmile bude zru¹eno evropské rozhodnutí podle odstavce 8, veøejné prohlá¹ení, ¾e nadmìrný schodek v dotyèném èlenském státì ji¾ neexistuje. 12. Právo podat ¾alobu podle èlánkù III-360 a III-361 nelze uplatnit v rámci odstavcù 1 a¾ 6, 8 a 9. 13. Dal¹í ustanovení týkající se provádìní postupu popsaného v tomto èlánku jsou stanovena v Protokolu o postupu pøi nadmìrném schodku. Evropský zákon Rady stanoví vhodná opatøení, která nahradí tento protokol. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou. S výhradou ostatních ustanovení tohoto odstavce pøijme Rada na návrh Komise evropská naøízení nebo rozhodnutí, která stanoví bli¾¹í podrobnosti a definice k pou¾ívání tohoto protokolu. Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.ODDÍL 2 - MÌNOVÁ POLITIKA ÈLÁNEK III-185 1. Prvoøadým cílem Evropského systému centrálních bank je udr¾ovat cenovou stabilitu. Ani¾ je dotèen tento cíl, podporuje Evropský systém centrálních bank obecné hospodáøské politiky v Unii se zámìrem pøispìt k dosa¾ení jejích cílù, jak jsou vymezeny v èlánku I-3. Evropský systém centrálních bank jedná ve shodì se zásadami stanovenými v èlánku III-177 a v souladu se zásadou otevøeného tr¾ního hospodáøství s volnou soutì¾í, èím¾ podporuje efektivní umís»ování zdrojù. 2. Evropský systém centrálních bank plní tyto základní úkoly: a) vymezuje a provádí mìnovou politiku Unie, b) provádí devizové operace v souladu s èlánkem III-326, c) dr¾í a spravuje oficiální devizové rezervy èlenských státù, d) podporuje plynulé fungování platebních systémù. 3. Ustanovení odst. 2 písm. c) se nevztahuje na dr¾ení a správu devizových provozních zùstatkù vládami èlenských státù. 4. Evropská centrální banka je konzultována a) ke v¹em návrhùm aktù Unie v oblasti své pùsobnosti, b) vnitrostátními orgány ke v¹em návrhùm právních pøedpisù v oblasti své pùsobnosti, av¹ak v mezích a za podmínek stanovených Radou postupem podle èl. III-187 odst. 4. Evropská centrální banka mù¾e pøedkládat stanoviska orgánùm, institucím nebo jiným subjektùm Unie nebo vnitrostátním orgánùm v zále¾itostech spadajících do oblasti její pùsobnosti. 5. Evropský systém centrálních bank pøispívá k øádnému øízení politik, které provádìjí pøíslu¹né orgány v oblasti obezøetnostního dohledu nad úvìrovými institucemi a stability finanèního systému. 6. Evropský zákon Rady mù¾e svìøit Evropské centrální bance zvlá¹tní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezøetnostnímu dohledu nad úvìrovými a dal¹ími finanèními institucemi, s výjimkou poji¹»ovacích podnikù. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou. ÈLÁNEK III-186 1. Evropská centrální banka má výluèné právo povolovat vydávání eurobankovek v Unii. Tyto bankovky mohou vydávat Evropská centrální banka a národní centrální banky. Bankovky vydávané Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami jsou jedinými bankovkami, které mají v Unii status zákonného platidla. 2. Èlenské státy mohou vydávat euromince, objem jejich emise v¹ak vy¾aduje schválení Evropské centrální banky. Rada mù¾e na návrh Komise pøijmout evropská naøízení, která stanoví opatøení k sladìní nominálních hodnot a technických specifikací mincí urèených pro obìh v rozsahu nezbytném k umo¾nìní jejich plynulého obìhu v Unii. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK III-187 1. Evropský systém centrálních bank je øízen rozhodovacími orgány Evropské centrální banky, kterými jsou Rada guvernérù a Výkonná rada. 2. Statut Evropského systému centrálních bank je stanoven v Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. 3. Ustanovení èl. 5 odst. 1, 2 a 3, èlánky 17 a 18, èl. 19 odst. 1, èlánky 22, 23, 24 a 26, èl. 32 odst. 2, 3, 4 a 6, èl. 33 odst. 1 písm. a) a èlánek 36 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky lze zmìnit evropským zákonem a) buï na návrh Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou, b) nebo na doporuèení Evropské centrální banky a po konzultaci s Komisí. 4. Rada pøijme evropská naøízení a rozhodnutí o opatøeních podle èlánku 4, èl. 5 odst. 4, èl. 19 odst. 2, èlánku 20, èl. 28 odst. 1, èl. 29 odst. 2, èl. 30 odst. 4 a èl. 34 odst. 3 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem a) buï na návrh Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou, b) nebo na doporuèení Evropské centrální banky a po konzultaci s Komisí. ÈLÁNEK III-188 Pøi výkonu pravomocí a plnìní úkolù a povinností svìøených jim Ústavou a statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky nesmìjí Evropská centrální banka, ¾ádná národní centrální banka ani ¾ádný èlen jejich rozhodovacích orgánù vy¾adovat ani pøijímat pokyny od orgánù, institucí èi jiných subjektù Unie, od ¾ádné vlády èlenského státu ani od jakéhokoli jiného subjektu. Orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a vlády èlenských státù se zavazují zachovávat tuto zásadu a nesna¾it se ovlivòovat èleny rozhodovacích orgánù Evropské centrální banky èi národních centrálních bank pøi plnìní jejich úkolù. ÈLÁNEK III-189 Ka¾dý èlenský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní právní pøedpisy, vèetnì statutu jeho národní centrální banky, byly sluèitelné s Ústavou a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. ÈLÁNEK III-190 1. K plnìní úkolù svìøených Evropskému systému centrálních bank, v souladu s Ústavou a za podmínek stanovených statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, Evropská centrální banka pøijímá a) evropská naøízení v rozsahu nezbytném pro plnìní úkolù vymezených v èl. 3 odst. 1 písm. a), èl. 19 odst. 1, èlánku 22 nebo èl. 25 odst. 2 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky a dále v pøípadech stanovených evropskými naøízeními a rozhodnutími, je¾ jsou uvedeny v èl. III-187 odst. 4, b) evropská rozhodnutí nezbytná pro plnìní úkolù svìøených Evropskému systému centrálních bank Ústavou a statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, c) doporuèení a stanoviska. 2. Evropská centrální banka mù¾e rozhodnout o zveøejnìní svých evropských rozhodnutí, doporuèení a stanovisek. 3. Rada pøijme postupem podle èl. III-187 odst. 4 evropská naøízení, kterými stanoví meze a podmínky, za nich¾ je Evropská centrální banka zmocnìna ukládat podnikùm pokuty èi penále za neplnìní povinností vyplývajících z jejích evropských naøízení a rozhodnutí. ÈLÁNEK III-191 Ani¾ jsou dotèeny pravomoci Evropské centrální banky, stanoví evropský zákon nebo rámcový zákon opatøení nezbytná pro pou¾ívání eura jako jednotné mìny. Pøijme se po konzultaci s Evropskou centrální bankou.ODDÍL 3 INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK III-192 1. Na podporu koordinace politik èlenských státù v rozsahu potøebném pro fungování vnitøního trhu se zøizuje Hospodáøský a finanèní výbor. 2. Výbor má tyto úkoly: a) vydávat stanoviska na ¾ádost Rady èi Komise nebo z vlastního podnìtu a pøedkládat je tìmto orgánùm, b) sledovat hospodáøskou a finanèní situaci èlenských státù a Unie a pravidelnì o ní, zejména o finanèních vztazích se tøetími zemìmi a mezinárodními institucemi, podávat zprávy Radì a Komisi, c) ani¾ je dotèen èlánek III-344, pøispívat k pøípravì prací Rady uvedených v èlánku III-159, èl. III-179 odst. 2, 3, 4 a 6, èláncích III-180, III-183, III-184, èl. III-185 odst. 6, èl. III-186 odst. 2, èl. III-187 odst. 3 a 4, èláncích III-191, III-196, èl. III198 odst. 2 a 3, èlánku III-201, èl. III-202 odst. 2 a 3 a èláncích III-322 a III-326, a plnit dal¹í poradní a pøípravné úkoly svìøené mu Radou, d) posuzovat alespoò jednou roènì situaci v oblasti pohybu kapitálu a volnosti plateb, jak vyplývá z pou¾ití Ústavy a z aktù Unie; posuzování se týká v¹ech opatøení vztahujících se na pohyb kapitálu a platby; výbor podává zprávu Komisi a Radì o výsledku tohoto posouzení. Ka¾dý èlenský stát, Komise a Evropská centrální banka jmenují nejvíce po dvou èlenech výboru. 3. Rada pøijme na návrh Komise evropské rozhodnutí, kterým se stanoví podrobná ustanovení týkající se slo¾ení Hospodáøského a finanèního výboru. Rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou a tímto výborem. Pøedseda Rady informuje o takovém rozhodnutí Evropský parlament. 4. Po dobu existence èlenských státù, na které se vztahuje výjimka podle èlánku III-197, sleduje výbor nad rámec úkolù podle odstavce 2 mìnovou a finanèní situaci a v¹eobecný platební styk tìchto èlenských státù a pravidelnì o tom podává zprávu Radì a Komisi. ÈLÁNEK III-193 V zále¾itostech upravených v èl. III-179 odst. 4, èlánku III-184 s výjimkou odstavce 13, èláncích III-191, III-196, èl. III-198 odst. 3 a èlánku III-326 mù¾e Rada nebo èlenský stát po¾ádat Komisi, aby podle potøeby podala doporuèení nebo návrh. Komise posoudí ¾ádost a neprodlenì pøedlo¾í své závìry Radì.ODDÍL 4 - USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ÈLENSKÝCH STÁTÙ, JEJICH® MÌNOU JE EURO ÈLÁNEK III-194 1. K zaji¹tìní øádného fungování hospodáøské a mìnové unie a v souladu s pøíslu¹nými ustanoveními Ústavy pøijme Rada, v souladu s nìkterým z pøíslu¹ných postupù uvedených v èláncích III-179 a III-184, s výjimkou postupu podle èl. III-184 odst. 13, opatøení týkající se èlenských státù, jejich¾ mìnou je euro, k a) posílení koordinace jejich rozpoètové káznì a dohledu nad ní; b) vypracování smìrù hospodáøské politiky pro tyto státy, pøièem¾ se dbá na to, aby byly sluèitelné se smìry pøijímanými pro celou Unii a byl nad nimi zaji¹tìn dohled. 2. Na hlasování o opatøeních podle odstavce 1 se podílejí pouze èlenové Rady zastupující èlenské státy, jejich¾ mìnou je euro. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % tìchto èlenù Rady zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì tolik tìchto èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. ÈLÁNEK III-195 Pravidla zasedání ministrù èlenských státù, jejich¾ mìnou je euro, jsou stanovena Protokolem o Euroskupinì. ÈLÁNEK III-196 1. K zaji¹tìní postavení eura v mezinárodním mìnovém systému pøijme Rada na návrh Komise evropské rozhodnutí, které stanoví spoleèné postoje k otázkám, je¾ mají zvlá¹tní význam pro hospodáøskou a mìnovou unii v rámci pøíslu¹ných mezinárodních finanèních institucí a konferencí. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou. 2. Rada mù¾e na návrh Komise pøijmout vhodná opatøení pro zaji¹tìní jednotného zastoupení v rámci mezinárodních finanèních institucí a konferencí. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


3. O opatøeních podle odstavcù 1 a 2 hlasují pouze èlenové Rady zastupující èlenské státy, jejich¾ mìnou je euro. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % tìchto èlenù Rady zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì tolik tìchto èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou.ODDÍL 5 - PØECHODNÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK III-197 1. Èlenské státy, o kterých Rada nerozhodla, ¾e splòují nezbytné podmínky pro pøijetí eura, jsou dále oznaèovány jako "èlenské státy, na které se vztahuje výjimka". 2. Na èlenské státy, na které se vztahuje výjimka, se nepou¾ijí tato ustanovení Ústavy: a) pøijetí tìch èástí hlavních smìrù hospodáøských politik, které se obecnì týkají eurozóny (èl. III-179 odst. 2); b) donucovací opatøení k nápravì nadmìrných schodkù (èl. III-184 odst. 9 a 10); c) cíle a úkoly Evropského systému centrálních bank (èl. III-185 odst. 1, 2, 3 a 5); d) vydávání eura (èlánek III-186); e) akty Evropské centrální banky (èlánek III-190); f) opatøení týkající se u¾ívání eura (èlánek III-191); g) mìnové dohody a dal¹í opatøení vztahující se ke kurzové politice (èlánek III-326); h) jmenování èlenù Výkonné rady Evropské centrální banky (èl. III-382 odst. 2); i) evropská rozhodnutí stanovící spoleèné postoje k otázkám, které mají zvlá¹tní význam pro hospodáøskou a mìnovou unii v rámci pøíslu¹ných mezinárodních finanèních institucí a konferencí (èl. III-196 odst. 1); j) opatøení pro zaji¹tìní jednotného zastoupení v rámci mezinárodních finanèních institucí a konferencí (èl. III-196 odst. 2). V èláncích uvedených v písmenech a) a¾ j) se tedy pojmem "èlenské státy" rozumí èlenské státy, jejich¾ mìnou je euro. 3. Podle kapitoly IX statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky jsou èlenské státy, na které se vztahuje výjimka, a jejich národní centrální banky vyòaty z práv a povinností v rámci Evropského systému centrálních bank. 4. Hlasovací práva èlenù Rady zastupujících èlenské státy, na které se vztahuje výjimka, se pozastavují tehdy, jestli¾e Rada pøijímá opatøení podle èlánkù vyjmenovaných v odstavci 2 a v tìchto pøípadech: a) doporuèení podávaná èlenských státùm, jejich¾ mìnou je euro, v rámci mnohostranného dohledu, vèetnì programù stability a varování (èl. III-179 odst. 4); b) opatøení týkající se nadmìrných schodkù u èlenských státù, jejich¾ mìnou je euro (èl. III-184 odst. 6, 7, 8 a 11). Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % ostatních èlenù Rady zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì tolik tìchto ostatních èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. ÈLÁNEK III-198 1. Alespoò jednou za dva roky, nebo na ¾ádost èlenského státu, na který se vztahuje výjimka, podávají Komise a Evropská centrální banka Radì zprávu o pokroku dosa¾eném èlenskými státy, na které se vztahuje výjimka, pøi plnìní jejich závazkù týkajících se uskuteèòování hospodáøské a mìnové unie. Tyto zprávy posuzují také sluèitelnost vnitrostátních právních pøedpisù ka¾dého z tìchto èlenských státù vèetnì statutù jejich národních centrálních bank s èlánky III-188 a III-189 a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Zprávy dále posoudí, zda bylo dosa¾eno vysokého stupnì udr¾itelné konvergence, na základì toho, jak jednotlivé èlenské státy splnily tato kritéria:

a) dosa¾ení vysokého stupnì cenové stability patrného z míry inflace, která se blí¾í míøe inflace nejvý¹e tøí èlenských státù, je¾ dosáhly v oblasti cenové stability nejlep¹ích výsledkù;

b) dlouhodobì udr¾itelný stav veøejných financí patrný ze stavu veøejných rozpoètù nevykazujících nadmìrný schodek ve smyslu III-184 odst. 6; http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


c) dodr¾ování normálního fluktuaèního rozpìtí stanoveného mechanismem smìnných kurzù Evropského mìnového systému po dobu alespoò dvou let, ani¾ by do¹lo k devalvaci vùèi euru;

d) stálost konvergence dosa¾ené èlenským státem, na který se vztahuje výjimka, a jeho úèasti v mechanismu smìnných kurzù Evropského mìnového systému, která se odrá¾í v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb. Ètyøi kritéria uvedená v tomto odstavci a rozhodující období, po nì¾ mají být respektována, jsou blí¾e stanovena v Protokolu o kritériích konvergence. Zprávy Komise a Evropské centrální banky také pøihlédnou k výsledkùm integrace trhù, situaci a vývoji bì¾ného úètu platební bilance a posouzení vývoje nákladù na jednotku pracovní síly a jiných cenových indexù. 2. Po konzultaci s Evropským parlamentem a rozpravì v Evropské radì pøijme Rada na návrh Komise evropské rozhodnutí o tom, které èlenské státy, na které se vztahuje výjimka, splòují nezbytné podmínky na základì kritérií stanovených v odstavci 1, a pro dotyèné èlenské státy výjimku zru¹í. Rada rozhoduje po obdr¾ení doporuèení od kvalifikované vìt¹iny svých èlenù zastupujících èlenské státy, jejich¾ mìnou je euro. Tito èlenové rozhodnou do ¹esti mìsícù poté, co Rada obdr¾í návrh Komise. Kvalifikovaná vìt¹ina uvedená v druhém pododstavci je vymezena jako nejménì 55 % tìchto èlenù Rady zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì tolik tìchto èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. 3. Bude-li rozhodnuto postupem podle odstavce 2 o zru¹ení výjimky, pøijme Rada na návrh Komise evropská naøízení nebo rozhodnutí, která neodvolatelnì stanoví smìnný kurz, podle nìj¾ euro nahradí mìnu dotyèného èlenského státu, a dal¹í opatøení nezbytná pro zavedení eura jako jednotné mìny v dotyèném èlenském státì. Rada rozhoduje jednomyslným usnesením èlenù zastupujících èlenské státy, jejich¾ mìnou je euro, a dotyèného èlenského státu po konzultaci s Evropskou centrální bankou. ÈLÁNEK III-199 1. Po dobu existence èlenských státù, na které se vztahuje výjimka, a ani¾ je dotèen èl. III-187 odst. 1, zøizuje se jako tøetí rozhodovací orgán Evropské centrální banky Generální rada Evropské centrální banky uvedená v èlánku 45 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. 2. Po dobu existence èlenských státù, na které se vztahuje výjimka, Evropská centrální banka ve vztahu k tìmto èlenským státùm a) posiluje spolupráci mezi národními centrálními bankami; b) posiluje koordinaci mìnových politik èlenských státù s cílem zajistit cenovou stabilitu; c) dohlí¾í na fungování mechanismu smìnných kurzù; d) poøádá konzultace o otázkách, které spadají do pùsobnosti národních centrálních bank a ovlivòují stabilitu finanèních institucí a trhù; e) vykonává bývalé úkoly Evropského fondu pro mìnovou spolupráci, které pøedtím pøevzal Evropský mìnový institut. ÈLÁNEK III-200 Ka¾dý èlenský stát, na který se vztahuje výjimka, pokládá svou kurzovou politiku za vìc spoleèného zájmu. Pøitom zohledòuje zku¹enosti získané ze spolupráce v rámci mechanismu smìnných kurzù. ÈLÁNEK III-201

1. Nastanou-li nebo hrozí-li vá¾nì èlenskému státu, na který se vztahuje výjimka, obtí¾e s jeho platební bilancí vyplývající z celkové nerovnováhy jeho platební bilance nebo z typu mìny, kterou má k dispozici, a mohou-li tyto obtí¾e zejména ohrozit fungování vnitøního trhu nebo uskuteèòování spoleèné obchodní politiky, prozkoumá Komise okam¾itì situaci dotyèného státu a opatøení, která tento stát s vyu¾itím v¹ech prostøedkù, je¾ má k dispozici, v souladu s Ústavou pøijal nebo mù¾e pøijmout. Komise uvede opatøení, je¾ dotyènému státu doporuèuje. Uká¾í-li se opatøení pøijatá èlenským státem, na který se vztahuje výjimka, a opatøení navr¾ená Komisí jako nedostateèná k pøekonání obtí¾í, které nastaly nebo mohou nastat, Komise po konzultaci s Hospodáøským a finanèním výborem doporuèí Radì poskytnutí vzájemné pomoci a vhodné metody jejího poskytnutí. Komise pravidelnì informuje Radu o situaci a jejím vývoji. 2. Rada pøijímá evropská naøízení nebo rozhodnutí, kterými poskytuje takovou vzájemnou pomoc a stanoví její podmínky a http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


podrobnosti. Vzájemná pomoc mù¾e mít zejména formu a) dohodnutého postupu ve vztahu k jiným mezinárodním organizacím nebo v jejich rámci, na nì¾ se mohou èlenské státy, na které se vztahuje výjimka, obrátit,

b) opatøení potøebných k zamezení odklonu obchodu, pokud stát, na který se vztahuje výjimka a který má obtí¾e, udr¾uje nebo znovu zavádí mno¾stevní omezení vùèi tøetím zemím, c) poskytnutí omezených úvìrù ostatními èlenskými státy; k tomu je tøeba jejich souhlasu.

3. Neposkytne-li Rada vzájemnou pomoc doporuèenou Komisí nebo jsou-li poskytnutá vzájemná pomoc a uèinìná opatøení nedostateèné, zmocní Komise èlenský stát, na který se vztahuje výjimka a který má obtí¾e, aby pøijal ochranná opatøení, jejich¾ podmínky a podrobnosti Komise stanoví. Rada mù¾e takové zmocnìní odvolat a mìnit podmínky a podrobnost tìchto opatøení. ÈLÁNEK III-202 1. Dojde-li k náhlé krizi v platební bilanci a není-li okam¾itì pøijato evropské rozhodnutí podle èl. III-201 odst. 2, mù¾e èlenský stát, na který se vztahuje výjimka, uèinit preventivnì nezbytná ochranná opatøení. Taková opatøení smìjí fungování vnitøního trhu naru¹it pouze v co nejmen¹í míøe a nesmìjí pøekroèit rozsah nezbytnì nutný pro odstranìní náhle vzniklých obtí¾í. 2. Komise a ostatní èlenské státy budou o ochranných opatøeních uvedených v odstavci 1 informovány nejpozdìji pøi jejich vstupu v platnost. Komise mù¾e Radì doporuèit poskytnutí vzájemné pomoci podle èlánku III-201. 3. Rada mù¾e na doporuèení Komise a po konzultaci s Hospodáøským a finanèním výborem pøijmout evropské rozhodnutí, aby dotyèný èlenský stát zmìnil, pozastavil nebo zru¹il ochranná opatøení uvedená v odstavci 1.KAPITOLA III - POLITIKY V DAL©ÍCH OBLASTECHODDÍL 1 - ZAMÌSTNANOST ÈLÁNEK III-203 Unie a èlenské státy pracují v souladu s tímto oddílem na rozvoji koordinované strategie zamìstnanosti, a zejména na podpoøe kvalifikace, vzdìlání a pøizpùsobivosti pracovníkù a schopnosti trhù práce reagovat na hospodáøské zmìny, aby dosáhly cílù uvedených v èlánku I-3. ÈLÁNEK III-204 1. Èlenské státy pøispívají svou politikou zamìstnanosti sluèitelnou s hlavními smìry hospodáøských politik èlenských státù a Unie pøijatými podle èl. III-179 odst. 2 k dosa¾ení cílù uvedených v èlánku III-203. 2. Èlenské státy pova¾ují podporu zamìstnanosti za zále¾itost spoleèného zájmu a slaïují své odpovídající èinnosti podle èlánku III-206 v Radì, pøièem¾ pøihlí¾ejí k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovìdnosti sociálních partnerù. ÈLÁNEK III-205 1. Unie pøispívá k dosa¾ení vysoké úrovnì zamìstnanosti tím, ¾e podnìcuje spolupráci mezi èlenskými státy a podporuje a pøípadnì doplòuje jejich opatøení. Uznává pøitom pravomoci èlenských státù. 2. Cíl dosa¾ení vysoké úrovnì zamìstnanosti je brán v úvahu pøi vymezování a provádìní politik a èinností Unie. ÈLÁNEK III-206 1. Na základì spoleèné výroèní zprávy Rady a Komise pøezkoumává Evropská rada ka¾dým rokem stav zamìstnanosti v Unii a pøijímá k tomu závìry. 2. Na základì závìrù Evropské rady stanoví ka¾doroènì Rada na návrh Komise hlavní zásady, které berou èlenské státy v úvahu pøi své politice zamìstnanosti. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem, Výborem regionù, Hospodáøským a sociálním výborem a Výborem pro zamìstnanost. Tyto hlavní zásady musí být sluèitelné s hlavními smìry pøijatými podle èl. III-179 odst. 2. 3. Ka¾dý èlenský stát pøedkládá Radì a Komisi výroèní zprávu o hlavních opatøeních, která pøijal k provádìní své politiky zamìstnanosti s ohledem na hlavní zásady politiky zamìstnanosti uvedené v odstavci 2. 4. Na základì zpráv uvedených v odstavci 3 a po obdr¾ení stanoviska Výboru pro zamìstnanost provìøuje Rada ka¾doroènì provádìní politiky zamìstnanosti èlenských státù s ohledem na hlavní zásady zamìstnanosti. Rada pøitom mù¾e na doporuèení Komise pøijmout doporuèení, která pøedá èlenským státùm. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


5. Na základì výsledkù této provìrky podají Rada a Komise Evropské radì spoleènou výroèní zprávu o situaci zamìstnanosti v Unii a o provádìní hlavních zásad zamìstnanosti. ÈLÁNEK III-207 Evropský zákon nebo rámcový zákon mù¾e stanovit pobídková opatøení ke spolupráci mezi èlenskými státy a k podpoøe jejich èinnosti v oblasti zamìstnanosti prostøednictvím podnìtù, které mají za cíl rozvíjet výmìnu informací a osvìdèených zku¹eností, poskytovat srovnávací analýzy a poradenství, jako¾ i podporovat inovaèní pøístupy a vyhodnocovat zku¹enosti, zejména vyu¾itím pilotních projektù. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a s Hospodáøským a sociálním výborem. Evropský zákon nebo rámcový zákon nesmí zahrnovat harmonizaci právních pøedpisù èlenských státù. ÈLÁNEK III-208 Rada pøijme prostou vìt¹inou evropské rozhodnutí o zøízení Výboru pro zamìstnanost s poradní funkcí k podpoøe koordinace politik zamìstnanosti a trhu práce mezi èlenskými státy. Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. Výbor má tyto úkoly: a) sledovat vývoj stavu zamìstnanosti a politiky zamìstnanosti Unie a èlenských státù, b) ani¾ je dotèen èlánek III-344, podávat na ¾ádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnìtu stanoviska a pøispívat k pøípravì jednání Rady podle èlánku III-206. Výbor pøi plnìní svých úkolù konzultuje se sociálními partnery. Ka¾dý èlenský stát a Komise jmenují po dvou èlenech výboru.ODDÍL 2 - SOCIÁLNÍ POLITIKA ÈLÁNEK III-209

Unie a èlenské státy, vìdomy si základních sociálních práv, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartì podepsané v Turínu dne 18. øíjna 1961 a v Chartì Spoleèenství základních sociálních práv pracovníkù z roku 1989, mají za cíl podporu zamìstnanosti, zlep¹ování ¾ivotních a pracovních podmínek tak, aby bylo mo¾no tyto podmínky vyrovnat a pøitom udr¾et jejich zvý¹enou úroveò, pøimìøenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojù za úèelem trvale vysoké zamìstnanosti a boj proti vylouèení. Za tím úèelem Unie a èlenské státy postupují s pøihlédnutím k rozmanitosti vnitrostátních zvyklostí, zejména v oblasti smluvních vztahù, a k potøebì udr¾ovat konkurenceschopnost hospodáøství Unie. Soudí, ¾e takový vývoj bude výsledkem nejen fungování vnitøního trhu, který napomù¾e harmonizaci sociálních systémù, ale také výsledkem postupù stanovených Ústavou a sbli¾ování právních a správních pøedpisù èlenských státù. ÈLÁNEK III-210 1. Za úèelem dosa¾ení cílù stanovených v èlánku III-209 Unie podporuje a doplòuje èinnost èlenských státù v tìchto oblastech: a) zlep¹ování pøedev¹ím pracovního prostøedí tak, aby byly chránìny zdraví a bezpeènost pracovníkù; b) pracovní podmínky; c) sociální zabezpeèení a sociální ochrana pracovníkù; d) ochrana pracovníkù pøi skonèení pracovního pomìru; e) informování pracovníkù a konzultace s nimi; f) zastupování a kolektivní obrana zájmù pracovníkù a zamìstnavatelù vèetnì spolurozhodování, s výhradou odstavce 6; g) podmínky zamìstnávání státních pøíslu¹níkù tøetích zemí oprávnìnì pobývajících na území Unie; h) zapojení osob vylouèených z trhu práce, ani¾ je dotèen èlánek III-283; i) rovnost pøíle¾itostí mezi ¾enami a mu¾i na trhu práce a rovné zacházení na pracovi¹ti; j) boj proti sociálnímu vylouèení; k) modernizace systémù sociální ochrany, ani¾ je dotèeno písmeno c). 2. Pro úèely odstavce 1 mù¾e http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


a) evropský zákon nebo rámcový zákon stanovit opatøení k podpoøe spolupráce mezi èlenskými státy prostøednictvím podnìtù, které mají za cíl zlep¹ování znalostí, rozvoj výmìny informací a osvìdèených zku¹eností, podporu inovaèních pøístupù a vyhodnocování zku¹eností, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù; b) v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a) a¾ i) evropský rámcový zákon stanovit minimální po¾adavky, které uplatní postupnì s pøihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým pøedpisùm jednotlivých èlenských státù. Tento rámcový zákon se zdr¾í ukládání správních, finanèních a právních omezení bránící zakládání a rozvoji malých a støedních podnikù. Ve v¹ech pøípadech se evropský zákon nebo rámcový zákon pøijme po konzultaci s Výborem regionù a s Hospodáøským a sociálním výborem. 3. Odchylnì od odstavce 2 pøijme Rada evropský zákon nebo rámcový zákon v oblastech uvedených v odst. 1 písm. c), d) f) a g) jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem, Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem. Rada mù¾e na návrh Komise pøijmout evropské rozhodnutí o pou¾ití øádného legislativního postupu na odst. 1 písm. c), d), f) a g). Rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem

4. Èlenský stát mù¾e povìøit sociální partnery na jejich spoleènou ¾ádost provádìním evropských rámcových zákonù pøijatých podle odstavcù 2 a 3, nebo pøípadnì provádìním evropských naøízení nebo rozhodnutí pøijatých v souladu s èlánkem III-212. V takovém pøípadì èlenský stát zajistí, ¾e nejpozdìji ke dni, k nìmu¾ musí být proveden evropský rámcový zákon nebo k nìmu¾ m být provedeno evropské naøízení nebo evropské rozhodnutí, pøijmou sociální partneøi formou dohody nezbytná opatøení a dotyèný èlenský stát pøijme v¹echna nezbytná opatøení, aby mohl kdykoli zaruèit, ¾e výsledkù pøedepsaných tímto rámcovým zákonem, naøízením nebo rozhodnutím bude dosa¾eno. 5. Evropské zákony a rámcové zákony pøijaté podle tohoto èlánku a) se nedotýkají práva èlenských státù vymezovat základní zásady svého systému sociálního zabezpeèení a nesmìjí významnì ovlivòovat finanèní rovnováhu tohoto systému; b) nebrání ¾ádnému èlenskému státu, aby zachovával èi zavádìl pøísnìj¹í ochranná opatøení, která jsou sluèitelná s Ústavou. 6. Tento èlánek se nevztahuje na odmìnu za práci, na právo sdru¾ovat se, na právo na stávku ani na právo na výluku. ÈLÁNEK III-211 1. Komise podporuje konzultace mezi sociálními partnery na úrovni Unie a pøijímá v¹echna úèelná opatøení pro usnadnìní jejich dialogu, pøièem¾ zaji¹»uje vyvá¾enou podporu jednajících stran. 2. Pro úèely odstavce 1 Komise pøed pøedlo¾ením návrhù z oblasti sociální politiky konzultuje se sociálními partnery otázku mo¾ného zamìøení akce Unie. 3. Pova¾uje-li Komise po konzultaci podle odstavce 2 akci Unie za úèelnou, konzultuje se sociálními partnery obsah zamý¹leného návrhu. Sociální partneøi pøedají Komisi své stanovisko, pøípadnì doporuèení. 4. Pøi konzultaci podle odstavcù 2 a 3 mohou sociální partneøi informovat Komisi o svém úmyslu zahájit postup podle èl. III-212 odst. 1. Doba trvání tohoto postupu nesmí pøekroèit devìt mìsícù, nerozhodnou-li se spoleènì dotyèní sociální partneøi a Komise tuto dobu prodlou¾it. ÈLÁNEK III-212 1. Pokud si to sociální partneøi pøejí, mù¾e dialog mezi nimi na úrovni Unie vést ke smluvním vztahùm, vèetnì uzavírání dohod. 2. Dohody uzavøené na úrovni Unie se provádìjí buï podle stávajících postupù a zvyklostí sociálních partnerù a èlenských státù, nebo v zále¾itostech týkajících se èlánku III-210 na základì spoleèné ¾ádosti podepsaných stran evropským naøízením nebo rozhodnutím pøijatým Radou na návrh Komise. Evropský parlament je o tom informován. Obsahuje-li dotyèná dohoda jedno nebo více ustanovení vztahujících se k nìkteré z oblastí, pro kterou je podle èl. III-210 odst. 3 vy¾adována jednomyslnost, rozhoduje Rada jednomyslnì. ÈLÁNEK III-213 Za úèelem dosa¾ení cílù stanovených v èlánku III-209 a ani¾ jsou dotèena jiná ustanovení Ústavy, podporuje Komise spolupráci mezi èlenskými státy a usnadòuje koordinaci jejich èinnosti ve v¹ech oblastech sociální politiky spadajících do tohoto oddílu, zejména v oblastech http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


a) zamìstnanosti; b) pracovního práva a pracovních podmínek; c) odborného a dal¹ího odborného vzdìlávání; d) sociálního zabezpeèení; e) ochrany pøed pracovními úrazy a nemocemi z povolání; f) ochrany zdraví pøi práci; g) práva sdru¾ovat se v odborových organizacích a práva kolektivního vyjednávání mezi zamìstnavateli a zamìstnanci. Za tím úèelem Komise v úzké spolupráci s èlenskými státy vypracovává prùzkumy, zaujímá stanoviska a organizuje konzultace o problémech, které vznikají na vnitrostátní úrovni, a o problémech, které se týkají mezinárodních organizací, a zejména vyvíjí podnìty ve snaze stanovit smìry a ukazatele, poøádat výmìnu osvìdèených zku¹eností a pøipravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plnì informován. Pøed zaujetím stanovisek podle tohoto èlánku konzultuje Komise Hospodáøský a sociální výbor. ÈLÁNEK III-214 1. Ka¾dý èlenský stát zajistí uplatnìní zásady stejné odmìny ¾en a mu¾ù za stejnou nebo rovnocennou práci. 2. "Odmìnou" ve smyslu tohoto èlánku se rozumí obvyklá základní èi minimální mzda nebo plat a ve¹keré ostatní odmìny, je¾ zamìstnavatel pøímo nebo nepøímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zamìstnanci v souvislosti se zamìstnáním. Rovnost odmìòování bez diskriminace na základì pohlaví znamená, ¾e a) se odmìna za stejnou práci vypoèítává pøi úkolové mzdì podle stejné sazby; b) èasová odmìna za práci je stejná na stejném pracovním místì.

3. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení k uplatnìní zásady rovných pøíle¾itostí a rovného zacházení pro ¾eny a mu¾e v otázkách práce a zamìstnanosti vèetnì zásady stejné odmìny za stejnou nebo rovnocennou práci. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. 4. S ohledem na zaji¹tìní úplné rovnosti ¾en a mu¾ù v profesním ¾ivotì nebrání zásada rovného zacházení èlenskému státu zachovat nebo zavést opatøení poskytující zvlá¹tní výhody pro usnadnìní profesní èinnosti ménì zastoupeného pohlaví nebo pro pøedcházení èi vyrovnávání nevýhod v profesní kariéøe. ÈLÁNEK III-215 Èlenské státy se vynasna¾í zachovat stávající rovnocennost systémù placené dovolené. ÈLÁNEK III-216 Komise ka¾doroènì vypracuje zprávu o pokroku v dosahování cílù stanovených v èlánku III-209 a o demografické situaci v Unii. Zprávu pøedlo¾í Evropskému parlamentu, Radì a Hospodáøskému a sociálnímu výboru. ÈLÁNEK III-217 Rada pøijme prostou vìt¹inou evropské rozhodnutí o zøízení Výboru pro sociální ochranu s poradní funkcí k podpoøe spolupráce mezi èlenskými státy a Komisí v zále¾itostech sociální ochrany. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. Výbor má tyto úkoly: a) sledovat sociální situaci a vývoj politik sociální ochrany v èlenských státech a v Unii; b) podporovat výmìnu informací, zku¹eností a ovìøené praxe mezi èlenskými státy a Komisí; c) ani¾ je dotèen èlánek III-344, vypracovávat na ¾ádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnìtu zprávy, zaujímat stanoviska nebo vyvíjet jiné èinnosti v oblastech, které spadají do oblasti jeho pùsobnosti. Pøi plnìní svých úkolù navá¾e výbor vhodné styky se sociálními partnery. Ka¾dý èlenský stát a Komise jmenují po dvou èlenech výboru. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK III-218 Výroèní zpráva Komise pro Evropský parlament obsahuje zvlá¹tní kapitolu o vývoji sociální situace v Unii. Evropský parlament mù¾e Komisi vyzvat, aby vypracovala zprávy o zvlá¹tních problémech týkajících se sociální situace. ÈLÁNEK III-219 1. Pro zlep¹ení mo¾ností zamìstnávání pracovníkù na vnitøním trhu, a tím pro zvy¹ování ¾ivotní úrovnì se zøizuje Evropský sociální fond, jeho¾ zámìrem bude roz¹iøovat mo¾nosti zamìstnávání pracovníkù a zvy¹ovat jejich profesní a geografickou mobilitu uvnitø Unie a usnadòovat jejich pøizpùsobování se zmìnám v prùmyslu a ve výrobních systémech, zejména odborným vzdìláváním a rekvalifikací. 2. Fond spravuje Komise. Komisi je pøi tom nápomocen výbor, jeho¾ pøedsedou je èlen Komise a jeho¾ èleny jsou zástupci vlád, odborových organizací a organizací zamìstnavatelù. 3. Provádìcí opatøení týkající se fondu stanoví evropský zákon. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem.ODDÍL 3 - HOSPODÁØSKÁ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDR®NOST ÈLÁNEK III-220 Unie za úèelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje èinnost vedoucí k posilování hospodáøské, sociální a územní soudr¾nosti. Unie se pøedev¹ím zamìøí na sni¾ování rozdílù mezi úrovní rozvoje rùzných regionù a na sní¾ení zaostalosti nejvíce znevýhodnìných regionù. V rámci dotyèných regionù je zvlá¹tní pozornost vìnována venkovským oblastem, oblastem posti¾eným prùmyslovým pøechodem a regionùm, které jsou záva¾nì a trvale znevýhodnìny pøírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou napøíklad nejsevernìj¹í regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, pøeshranièní a horské regiony. ÈLÁNEK III-221

Èlenské státy provádìjí své hospodáøské politiky a koordinují je tak, aby dosahovaly cílù uvedených v èlánku III-220. Tvorba a provádìní politik a èinností Unie a uskuteèòování vnitøního trhu pøihlí¾í k tìmto cílùm a pøispívá k jejich dosa¾ení. Uni dále podporuje dosahování tìchto cílù prostøednictvím strukturálních fondù (orientaèní sekce Evropského zemìdìlského orientaèního a záruèního fondu, Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj), Evropské investièní banky a jiných dostupných finanèních nástrojù. Komise pøedkládá ka¾dé tøi roky Evropskému parlamentu, Radì, Výboru regionù a Hospodáøskému a sociálnímu výboru zprávu o pokroku dosa¾eném pøi upevòování hospodáøské, sociální a územní soudr¾nosti a o zpùsobu, jakým k tomu pøispìly rùzné prostøedky stanovené v tomto èlánku. Tato zpráva pøípadnì obsahuje vhodné návrhy. Ani¾ jsou dotèena opatøení pøijatá v rámci dal¹ích politik Unie, mù¾e evropský zákon nebo rámcový zákon stanovit jakákoli zvlá¹tní opatøení mimo rámec fondù. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem. ÈLÁNEK III-222 Úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je, aby svou úèastí na rozvoji a strukturálních zmìnách zaostávajících regionù a pøemìnì upadajících prùmyslových oblastí pomáhal odstraòovat zásadní regionální rozdíly v Unii. ÈLÁNEK III-223 1. Ani¾ je dotèen èlánek III-224, evropský zákon vymezí úkoly, pøednostní cíle a organizaci strukturálních fondù, které mohou zahrnovat sdru¾ování fondù, obecná pravidla pro nì pou¾itelná a nezbytná ustanovení pro zaji¹tìní jejich úèinnosti a pro zaji¹tìní koordinace fondù mezi sebou navzájem a s dal¹ími existujícími finanèními nástroji. Fond soudr¾nosti zøízený evropským zákonem poskytne finanèní pøíspìvky na projekty ve sféøe ¾ivotního prostøedí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury. Ve v¹ech pøípadech se evropský zákon pøijme po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem. 2. První ustanovení o strukturálních fondech a o Fondu soudr¾nosti, pøijatá v návaznosti na ustanovení platná v den podpisu Smlouvy o Ústavì pro Evropu, se stanoví evropským zákonem Rady. Rada rozhoduje jednomyslnì po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu. ÈLÁNEK III-224 Provádìcí opatøení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj stanoví evropský zákon. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem. Ve vztahu k orientaèní sekci Evropského zemìdìlského http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


orientaèního a záruèního fondu a k Evropskému sociálnímu fondu se pou¾ijí èlánek III-231 a èl. III-219 odst. 3.ODDÍL 4 ZEMÌDÌLSTVÍ A RYBOLOV ÈLÁNEK III-225 Unie vymezuje a provádí spoleènou zemìdìlskou politiku a spoleènou rybáøskou politiku. "Zemìdìlskými produkty" se rozumìjí produkty rostlinné a ¾ivoèi¹né výroby a rybolovu, jako¾ i výrobky po prvotním zpracování, které mají s tìmito produkty pøímou souvislost. Odkazy na spoleènou zemìdìlskou politiku nebo na zemìdìlství a u¾ívání výrazu "zemìdìlský" se rovnì¾ vztahují na rybolov, s ohledem na zvlá¹tní rysy tohoto oboru. ÈLÁNEK III-226 1. Vnitøní trh se roz¹íøí na zemìdìlství a obchod zemìdìlskými produkty. 2. Pravidla stanovená pro vytváøení nebo fungování vnitøního trhu se vztahují i na zemìdìlské produkty, nestanoví-li èlánky III-227 a¾ III-232 jinak. 3. Produkty, na nì¾ se vztahují èlánky III-227 a¾ III-232, jsou zahrnuty do seznamu v pøíloze I. 4. Fungování a rozvoj vnitøního trhu se zemìdìlskými produkty musejí být doprovázeny spoleènou zemìdìlskou politikou. ÈLÁNEK III-227 1. Cílem spoleèné zemìdìlské politiky je a) zvý¹it produktivitu zemìdìlství podporou technického pokroku a zaji¹»ováním racionálního rozvoje zemìdìlské výroby a optimálního vyu¾ití produkèních èinitelù, zejména pracovní síly; b) zajistit tak odpovídající ¾ivotní úroveò zemìdìlského obyvatelstva, a to zejména zvý¹ením individuálních pøíjmù osob pracujících v zemìdìlství; c) stabilizovat trhy, d) zajistit plynulé zásobování, e) zajistit spotøebitelùm dodávky za rozumné ceny. 2. Pøi vypracovávání spoleèné zemìdìlské politiky a zvlá¹tních metod, které mù¾e zahrnovat, se pøihlí¾í a) ke zvlá¹tní povaze zemìdìlské èinnosti, vyplývající ze sociální struktury v zemìdìlství a ze strukturálních a pøírodních rozdílù mezi rùznými zemìdìlskými oblastmi; b) k nutnosti provádìt vhodné úpravy postupnì; c) ke skuteènosti, ¾e v èlenských státech zemìdìlství pøedstavuje odvìtví, které je tìsnì spjato s celým hospodáøstvím. ÈLÁNEK III-228 1. K dosa¾ení cílù stanovených v èlánku III-227 je zøízena spoleèná organizace zemìdìlských trhù. Tato organizace má v závislosti na dotyèných produktech jednu z tìchto forem: a) spoleèná pravidla hospodáøské soutì¾e; b) povinná koordinace rùzných vnitrostátních systémù organizace trhu; c) evropská organizace trhu. 2. Spoleèná organizace trhù podle odstavce 1 mù¾e zahrnovat ve¹kerá opatøení potøebná k dosa¾ení cílù stanovených v èlánku III-227, zejména regulaci cen, subvencování výroby i odbytu rùzných produktù, skladovací a pøeklenovací opatøení a spoleèné mechanismy pro stabilizaci dovozu nebo vývozu. Spoleèná organizace trhù se musí omezit na dosa¾ení cílù uvedených v èlánku III-227 a musí vyluèovat jakoukoli diskriminaci mezi producenty nebo spotøebiteli uvnitø Unie. Spoleèná cenová politika musí být zalo¾ena na spoleèných kritériích a jednotných metodách výpoètu. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


3. Aby spoleèná organizace trhù podle odstavce 1 mohla dosáhnout svých cílù, mù¾e být vytvoøen jeden nebo více zemìdìlských orientaèních a záruèních fondù. ÈLÁNEK III-229 K dosa¾ení cílù uvedených v èlánku III-227 mohou být v rámci spoleèné zemìdìlské politiky pøijata opatøení jako napøíklad a) úèinná koordinace úsilí v oblasti odborného vzdìlávání, výzkumu a ¹íøení odborných zemìdìlských poznatkù; pøitom mohou být spoleènì financovány projekty nebo instituce; b) spoleèné opatøení na podporu spotøeby urèitých produktù. ÈLÁNEK III-230 1. Oddíl týkající se pravidel hospodáøské soutì¾e se vztahuje na zemìdìlskou výrobu a obchod zemìdìlskými produkty pouze v rozsahu, který urèí evropský zákon nebo rámcový zákon podle èl. III-231 odst. 2, se zøetelem k cílùm uvedeným v èlánku III-227. 2. Rada mù¾e na návrh Komise pøijmout evropské naøízení nebo rozhodnutí schvalující poskytování podpor a) k ochranì podnikù, je¾ jsou znevýhodnìny strukturálními nebo pøírodními podmínkami, b) v rámci programù hospodáøského rozvoje. ÈLÁNEK III-231 1. Pøi vypracování a provádìní spoleèné zemìdìlské politiky Komise pøedkládá návrhy, vèetnì nahrazení vnitrostátních systémù organizace trhu nìkterou z forem spoleèné organizace trhù uvedenou v èl. III-228 odst. 1 a uskuteèòování opatøení uvedených v tomto oddíle. Tyto návrhy musí brát v úvahu vzájemnou závislost zemìdìlských otázek uvedených v tomto oddíle. 2. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví spoleènou organizaci zemìdìlských trhù uvedenou v èl. III-228 odst. 1 a ostatní ustanovení nezbytná pro sledování cílù spoleèné zemìdìlské politiky a spoleèné rybáøské politiky. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. 3. Rada pøijme na návrh Komise evropská rozhodnutí nebo naøízení týkající se stanovení cen, dávek, podpor a mno¾stevních omezení a stanovení a pøidìlení rybolovných práv. 4. V souladu s odstavcem 2 lze vnitrostátní systémy organizace trhu nahradit spoleènou organizací trhu uvedenou v èl. III-228 odst. 1, pokud a) spoleèná organizace poskytne èlenským státùm, které se stavìjí proti tomuto opatøení a které mají vlastní systém organizace trhu pro pøíslu¹nou produkci, rovnocenné záruky zamìstnanosti a ¾ivotní úrovnì pøíslu¹ných producentù, a to s pøihlédnutím k úpravám, které jsou mo¾né, a ke stupni vy¾adované specializace a b) spoleèná organizace trhu zabezpeèí obchodu uvnitø Unie podmínky obdobné podmínkám existujícím na vnitrostátním trhu. 5. Bude-li zavedena spoleèná organizace trhu pro urèité suroviny pøed zavedením spoleèné organizace trhù pro odpovídající zpracované produkty, mohou být dané suroviny dovezeny ze zemí mimo Unii, pokud se pou¾ívají pro zpracované produkty urèené pro vývoz do tøetích zemí. ÈLÁNEK III-232 Jestli¾e v nìkterém èlenském státì urèitý produkt podléhá vnitrostátnímu systému organizace trhu nebo vnitøní regulaci s rovnocenným úèinkem a je-li tím z hlediska soutì¾ního postavení nepøíznivì ovlivnìna produkce stejného druhu v jiném èlenském státì, zavedou èlenské státy vyrovnávací poplatek pøi dovozu tohoto produktu z èlenského státu, v nìm¾ taková organizace nebo regulace existuje, leda¾e by tento stát zavedl vyrovnávací poplatek pøi vývozu. Komise pøijme evropská naøízení nebo rozhodnutí, která stanoví vý¹i poplatkù v míøe nutné k obnovení rovnováhy. Mù¾e schválit také pou¾ití jiných opatøení, jejich¾ podmínky a podrobnosti sama urèí.ODDÍL 5 - ®IVOTNÍ PROSTØEDÍ ÈLÁNEK III-233 1. Politika Unie v oblasti ¾ivotního prostøedí pøispívá k sledování tìchto cílù: a) udr¾ování, ochrana a zlep¹ování kvality ¾ivotního prostøedí, http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


b) ochrana lidského zdraví, c) obezøetné a racionální vyu¾ívání pøírodních zdrojù, d) podpora opatøení na mezinárodní úrovni, èelících regionálním a celosvìtovým problémùm ¾ivotního prostøedí.

2. Politika Unie v oblasti ¾ivotního prostøedí je zamìøena na vysokou úroveò ochrany, pøièem¾ pøihlí¾í k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie. Je zalo¾ena na zásadách pøedbì¾né opatrnosti a prevence, odvracení ohro¾ení ¾ivotního prostø pøedev¹ím u zdroje a na zásadì "zneèi¹»ovatel platí".

V této souvislosti obsahují harmonizaèní opatøení odpovídající po¾adavkùm ochrany ¾ivotního prostøedí popøípadì ochrannou dolo¾ku, na základì které jsou èlenské státy oprávnìny pøijmout z mimoekonomických dùvodù ochrany ¾ivotního prostøedí doèasná opatøení podléhající kontrolnímu procesu Unie. 3. Pøi pøípravì politiky v oblasti ¾ivotního prostøedí pøihlédne Unie k a) dostupným vìdeckým a technickým údajùm, b) podmínkám ¾ivotního prostøedí v rùzných regionech Unie, c) mo¾nému prospìchu a nákladùm plynoucím z èinnosti nebo neèinnosti, d) hospodáøskému a sociálnímu rozvoji Unie jako celku a vyvá¾enému rozvoji jejích regionù. 4. V rámci svých pravomocí spolupracují Unie a èlenské státy se tøetími zemìmi a s pøíslu¹nými mezinárodními organizacemi. Podrobnosti spolupráce Unie mohou být pøedmìtem dohod mezi Unií a dotyènými tøetími stranami. Prvním pododstavcem není dotèena pravomoc èlenských státù jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy. ÈLÁNEK III-234 1. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví, jakou èinnost je tøeba vyvíjet, aby bylo dosa¾eno cílù uvedených v èlánku III-233. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a s Hospodáøským a sociálním výborem. 2. Odchylnì od odstavce 1 a ani¾ je dotèen èlánek III-172, pøijme Rada jednomyslnì evropské zákony nebo rámcové zákony, které stanoví a) ustanovení pøedev¹ím fiskální povahy, b) opatøení týkající se i) územního plánování, ii) hospodaøení s vodními zdroji nebo týkající se pøímo nebo nepøímo dostupnosti vodních zdrojù, iii) vyu¾ívání pùdy, s výjimkou nakládání s odpady, c) opatøení významnì ovlivòující volbu èlenského státu mezi rùznými energetickými zdroji a základní skladbu jeho zásobování energií. Rada mù¾e na návrh Komise jednomyslnì pøijmout evropské rozhodnutí o pou¾ití øádného legislativního postupu na oblasti uvedené v prvním pododstavci. Ve v¹ech pøípadech rozhoduje Rada po konzultaci s Evropským parlamentem, Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem. 3. Evropský zákon stanoví obecné akèní programy, v nich¾ urèí pøednostní cíle, kterých má být dosa¾eno. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem. Opatøení nezbytná pro provádìní tìchto programù se pøijmou za podmínek odstavce 1 nebo 2, podle povahy vìci. 4. Ani¾ jsou dotèena urèitá opatøení pøijatá Unií, èlenské státy zaji¹»ují financování a provádìní politiky v oblasti ¾ivotního prostøedí. 5. Zahrnuje-li opatøení zalo¾ené na ustanoveních odstavce 1 náklady pova¾ované orgány èlenského státu za neúmìrné a ani¾ je dotèena zásada "zneèi¹»ovatel platí", stanoví toto opatøení ve vhodné formì http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


a) doèasné výjimky nebo b) finanèní podporu z Fondu soudr¾nosti. 6. Ochranná opatøení pøijatá podle tohoto èlánku nebrání èlenskému státu zachovávat nebo zavádìt pøísnìj¹í ochranná opatøení. Tato opatøení musí být sluèitelná s Ústavou. Oznamují se Komisi.ODDÍL 6 - OCHRANA SPOTØEBITELE ÈLÁNEK III-235 1. K podpoøe zájmù spotøebitelù a zaji¹tìní vysoké úrovnì ochrany spotøebitele pøispívá Unie k ochranì zdraví, bezpeènosti a hospodáøských zájmù spotøebitelù, jako¾ i k podpoøe jejich práva na informace, vzdìlávání a práva sdru¾ovat se k ochranì svých zájmù. 2. Unie pøispívá k dosa¾ení cílù uvedených v odstavci 1 prostøednictvím a) opatøení pøijatých podle èlánku III-65 v rámci vytváøení nebo fungování vnitøního trhu; b) opatøení, která podporují, doplòují a sledují politiku èlenských státù. 3. Opatøení uvedená v odst. 2 písm. b) stanoví evropský zákon nebo rámcový zákon. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. 4. Akty pøijaté podle odstavce 3 nebrání èlenskému státu zachovávat nebo zavádìt pøísnìj¹í ochranná opatøení. Tato opatøení musí být sluèitelná s Ústavou. Oznamují se Komisi.ODDÍL 7 - DOPRAVA ÈLÁNEK III-236 1. V oblastech upravovaných tímto oddílem sledují èlenské státy cíle Ústavy v rámci spoleèné dopravní politiky. 2. Evropský zákon nebo rámcový zákon provede odstavec 1 s pøihlédnutím ke zvlá¹tnostem dopravy. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a s Hospodáøským a sociálním výborem. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví a) spoleèná pravidla pro mezinárodní dopravu do nebo z nìkterého èlenského státu anebo procházející pøes území jednoho nebo nìkolika èlenských státù; b) podmínky, za nich¾ mohou dopravci, kteøí nejsou rezidenty tohoto státu, provozovat dopravu uvnitø nìkterého èlenského státu; c) opatøení ke zlep¹ení bezpeènosti dopravy; d) ve¹kerá jiná úèelná opatøení. 3. Pøi pøijímání evropského zákona nebo rámcového zákona uvedeného v odstavci 2 se pøihlí¾í k pøípadùm, kdy by se jeho uplatòování mohlo vá¾nì dotknout ¾ivotní úrovnì a úrovnì zamìstnanosti v nìkterých regionech, jako¾ i vyu¾ití dopravních zaøízení. ÈLÁNEK III-237

A¾ do pøijetí evropského zákona nebo rámcového zákona uvedeného v èl. III-236 odst. 2, pokud Rada jednomyslnì nepøijme evropské rozhodnutí o udìlení výjimky, nesmí ¾ádný èlenský stát mìnit pøedpisy upravující tuto oblast k 1. lednu 1958 nebo pro pøistupující státy ke dni pøistoupení zpùsobem, který by pøímo nebo nepøímo znevýhodòoval dopravce jiných èlenský státù ve srovnání s domácími dopravci. ÈLÁNEK III-238 S Ústavou jsou sluèitelné podpory, které odpovídají potøebì koordinovat dopravu nebo které pøedstavují náhradu za urèitá plnìní související s pojmem veøejné slu¾by. ÈLÁNEK III-239 Ve¹kerá opatøení v oblasti cen a podmínek dopravy uèinìná v rámci Ústavy musí pøihlí¾et k hospodáøské situaci dopravcù. ÈLÁNEK III-240 1. V dopravì uvnitø Unie je zakázána ve¹kerá diskriminace spoèívající v tom, ¾e dopravce uplatòuje na dopravu tého¾ zbo¾í http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


dopravovaného za stejných okolností ceny a dopravní podmínky odli¹né v závislosti na zemi pùvodu nebo urèení dopravovaného zbo¾í. 2. Odstavec 1 nevyluèuje, aby byly pøijaty jiné evropské zákony nebo rámcové zákony podle èl. III-236 odst. 2. 3. Rada na návrh Komise pøijme evropská naøízení nebo rozhodnutí k provedení odstavce 1. Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodáøským a sociálním výborem. Mù¾e zejména pøijmout evropská naøízení nebo rozhodnutí potøebná k tomu, aby orgány Unie mohly zabezpeèit plnìní pravidla stanoveného v odstavci 1 a aby mohly zajistit u¾ivatelùm dopravy výhody vyplývající z uvedeného ustanovení. 4. Komise prozkoumá z vlastního podnìtu nebo na ¾ádost nìkterého èlenského státu pøípady diskriminace uvedené v odstavci 1 a po konzultaci s ka¾dým pøíslu¹ným èlenským státem vydá v rámci evropských naøízení a rozhodnutí podle odstavce 3 potøebná evropská rozhodnutí. ÈLÁNEK III-241 1. V dopravì uvnitø Unie je zakázáno uplatòovat takové ceny a podmínky ulo¾ené èlenským státem, které jakýmkoli zpùsobem podporují nebo chrání jeden nebo nìkolik urèitých podnikù nebo prùmyslových odvìtví, leda¾e k tomu dá povolení evropské rozhodnutí pøijaté Komisí.

2. Komise prozkoumá z vlastního podnìtu nebo na ¾ádost nìkterého èlenského státu ceny a podmínky uvedené v odstavci l, pøihlédne zejména k po¾adavkùm vhodné regionální hospodáøské politiky, k potøebám nerozvinutých oblastí a k obtí¾ím oblastí vá¾nì posti¾ených politickými okolnostmi, jako¾ i k úèinkùm tìchto cen a podmínek na hospodáøskou soutì¾ mezi rùznými zpùsoby dopravy. Komise po konzultaci s ka¾dým dotyèným èlenským státem vydá nezbytná evropská rozhodnutí. 3. Zákaz uvedený v odstavci 1 se netýká sazeb zavedených k zaji¹tìní konkurenceschopnosti. ÈLÁNEK III-242 Dávky nebo poplatky nezávislé na cenì dopravy úètované dopravcem v souvislosti s pøechodem hranic nesmìjí pøesahovat rozumnou míru stanovenou s pøihlédnutím ke skuteèným výdajùm vynalo¾eným v souvislosti s tímto pøechodem. Èlenské státy se vynasna¾í tyto výdaje sni¾ovat. Komise mù¾e k provedení tohoto èlánku podávat èlenským státùm doporuèení. ÈLÁNEK III-243 Ustanovení tohoto oddílu nebrání pou¾ití opatøení pøijatých ve Spolkové republice Nìmecko, pokud jsou nutná k vyrovnání hospodáøských nevýhod, je¾ byly hospodáøství urèitých oblastí Spolkové republiky zpùsobeny rozdìlením Nìmecka. Pìt let po vstupu Smlouvy o Ústavì pro Evropu v platnost mù¾e Rada na návrh Komise pøijmout evropské rozhodnutí, jím¾ se tento èlánek zru¹í. ÈLÁNEK III-244 Pøi Komisi se zøizuje poradní výbor slo¾ený z odborníkù jmenovaných vládami èlenských státù. Komise s výborem podle potøeby konzultuje otázky dopravy. ÈLÁNEK III-245 1. Tento oddíl se vztahuje na dopravu po ¾eleznicích, silnicích a vnitrozemských vodních cestách. 2. Evropský zákon nebo rámcový zákon mù¾e stanovit vhodná opatøení pro dopravu námoøní a leteckou. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem.ODDÍL 8 - TRANSEVROPSKÉ SÍTÌ ÈLÁNEK III-246

1. Za úèelem dosa¾ení cílù uvedených v èláncích III-130 a III-220 a s úmyslem umo¾nit obèanùm Unie, hospodáøským subjektùm, jako¾ i regionálním a místním územním samosprávným celkùm plné vyu¾ití výhod vyplývajících z vytváøení prostoru bez vnitøních hranic, pøispívá Unie ke zøizování a rozvoji transevropských sítí v oblastech dopravních, telekomunikaèních a energetických infrastruktur. 2. V rámci systému otevøených a konkurenèních trhù bude èinnost Unie zamìøena na podporu propojení a interoperability vnitrostátních sítí, jako¾ i pøístupu k nim. Zejména pøihlédne k potøebì propojit ostrovní, enklávní a okrajové regiony s http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ústøedními regiony Unie. ÈLÁNEK III-247 1. K dosa¾ení cílù uvedených v èlánku III-246 Unie a) vymezí soubor hlavních smìrù zahrnující cíle, priority a hlavní rysy opatøení pøedpokládaných v oblasti transevropských sítí; tyto hlavní smìry urèí projekty spoleèného zájmu; b) provede akce, které se pøípadnì uká¾í nezbytné pro zaji¹tìní interoperability sítí, zejména v oblasti harmonizace technických norem; c) mù¾e podporovat projekty spoleèného zájmu, které jsou podporovány èlenskými státy a jsou uvedeny v rámci hlavních smìrù podle písmene a), zejména formou výzkumu jejich proveditelnosti, úvìrových záruk nebo subvencí úrokových sazeb; Unie mù¾e také pøispìt k financování specifických projektù v èlenských státech v oblasti dopravní infrastruktury prostøednictvím Fondu soudr¾nosti. Unie zohlední ve svých opatøeních potenciální ekonomickou ¾ivotnost projektù. 2. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví hlavní smìry a dal¹í opatøení uvedená v odstavci 1. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem. Hlavní smìry a projekty spoleèného zájmu, které se týkají území èlenského státu, vy¾adují schválení dotyèným èlenským státem. 3. Ve spojení s Komisí koordinují èlenské státy mezi sebou politiky provádìné na vnitrostátní úrovni, které mohou mít významný vliv na dosahování cílù uvedených v èlánku III-246. V úzké spolupráci s èlenskými státy mù¾e Komise vyvinout jakékoli u¾iteèné podnìty na podporu takové koordinace. 4. Unie se mù¾e rozhodnout spolupracovat se tøetími zemìmi k podpoøe projektù spoleèného zájmu a k zaji¹tìní interoperability sítí.ODDÍL 9 - VÝZKUM A TECHNOLOGICKÝ ROZVOJ A VESMÍR ÈLÁNEK III-248 1. Èinnost Unie má za cíl posilovat své vìdecké a technologické základy vytvoøením evropského výzkumného prostoru, ve kterém se vìdci, vìdecké poznatky a technologie volnì pohybují, a podporovat rozvoj své konkurenceschopnosti, vèetnì konkurenceschopnosti prùmyslu, jako¾ i podporovat v¹echny výzkumné èinnosti, které jsou z hlediska ostatních kapitol Ústavy pokládány za nezbytné. 2. Pro úèely odstavce 1 Unie podporuje podniky vèetnì malých a støedních, výzkumná støediska a vysoké ¹koly v jejich èinnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje vysoké úrovnì. Podporuje jejich snahy o vzájemnou spolupráci, zejména tím, ¾e umo¾òuje vìdcùm svobodnì mezi sebou spolupracovat bez ohledu na hranice a podnikùm vyu¾ívat potenciál vnitøního trhu Unie, a to zvlá¹tì zpøístupnìním veøejných zakázek v jednotlivých státech, stanovením spoleèných norem a odstranìním právních a daòových pøeká¾ek této spolupráce. 3. O v¹ech èinnostech Unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, vèetnì demonstraèních projektù, se rozhoduje v souladu s tímto oddílem a jsou v souladu s ním i provádìny. ÈLÁNEK III-249 K dosa¾ení cílù uvedených v èlánku III-248 provádí Unie tyto èinnosti, které doplòují èinnosti èlenských státù: a) provádìní programù výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace za podpory spolupráce s podniky a mezi nimi, s výzkumnými støedisky a s vysokými ¹kolami; b) podpora spolupráce se tøetími zemìmi a s mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací provádìných Unií; c) ¹íøení a vyhodnocování výsledkù èinností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace provádìných Unií; d) podpora vzdìlávání a mobility výzkumných pracovníkù v rámci Unie. ÈLÁNEK III-250 1. Unie a èlenské státy koordinují své èinnosti ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zaji¹»ovaly vzájemnou provázanost vnitrostátních politik a politiky Unie. 2. V úzkém spojení s èlenskými státy mù¾e Komise vyvinout jakékoli u¾iteèné podnìty na podporu koordinace uvedené v odstavci 1, zvlá¹tì podnìty pro stanovení hlavních smìrù a ukazatelù, poøádání výmìny osvìdèených zku¹eností a pøípravu http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


podkladù pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plnì informován. ÈLÁNEK III-251 1. Evropský zákon stanoví víceletý rámcový program vymezující v¹echny èinnosti financované Unií. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. Rámcový program a) stanoví vìdecké a technologické cíle, kterých má být dosa¾eno èinnostmi stanovenými v èlánku III-249, jako¾ i pøíslu¹né priority; b) naznaèí hlavní rysy tìchto èinností; c) urèí nejvy¹¹í celkovou èástku a podrobnosti finanèní úèasti Unie na rámcovém programu a odpovídající podíl na ka¾dé z vymezených èinností. 2. Víceletý rámcový program je pøizpùsobován nebo doplòován podle vývoje situace. 3. Evropský zákon Rady stanoví zvlá¹tní programy pro provádìní víceletého rámcového programu v rámci ka¾dé èinnosti. V ka¾dém zvlá¹tním programu budou stanoveny podrobnosti jeho provádìní, doba jeho trvání a prostøedky pova¾ované za nezbytné. Úhrn èástek, pova¾ovaných zvlá¹tními programy za nezbytný, nesmí pøekroèit nejvy¹¹í celkovou èástku urèenou pro rámcový program a ka¾dou z èinností. Tento zákon se pøijme po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodáøským a sociálním výborem. 4. Jako doplnìk k èinnostem uvedeným ve víceletém rámcovém programu stanoví evropský zákon nezbytná opatøení k uskuteènìní evropského výzkumného prostoru. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. ÈLÁNEK III-252 1. K provádìní víceletého rámcového programu evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví a) pravidla pro úèast podnikù, výzkumných støedisek a vysokých ¹kol; b) pravidla pro ¹íøení výsledkù výzkumu. Evropský zákon nebo rámcový zákon se pøijme po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. 2. Pøi provádìní víceletého rámcového programu lze evropským zákonem stanovit doplòkové programy, jich¾ se úèastní jen nìkteré èlenské státy, které je s výhradou pøípadné úèasti Unie financují. Evropský zákon stanoví pravidla týkající se tìchto doplòkových programù, zvlá¹tì pokud jde o ¹íøení poznatkù a pøístup jiných èlenských státù k nim. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem a se souhlasem dotèených èlenských státù. 3. Pøi provádìní víceletého rámcového programu lze evropským zákonem se souhlasem dotèených èlenských státù stanovit pravidla pro úèast na výzkumných a rozvojových programech provádìných nìkolika èlenskými státy, vèetnì úèasti ve strukturách vytvoøených k uskuteènìní tìchto programù. Evropský zákon se pøijme po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. 4. Pøi provádìní víceletého rámcového programu mù¾e Unie stanovit pravidla pro spolupráci se tøetími zemìmi nebo mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrace provádìných Unií. Podrobnosti této spolupráce mohou být pøedmìtem mezinárodních smluv mezi Unií a dotyènými tøetími stranami. ÈLÁNEK III-253 Rada mù¾e na návrh Komise pøijmout evropská naøízení nebo rozhodnutí o zalo¾ení spoleèných podnikù nebo jiné struktury nutné k úèinnému uskuteènìní výzkumných programù, programù technologického rozvoje a demonstrace provádìných Unií. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem a s Hospodáøským a sociálním výborem. ÈLÁNEK III-254 1. K podpoøe vìdeckého a technického pokroku, prùmyslové konkurenceschopnosti a provádìní svých politik vypracuje Unie evropskou politiku pro oblast vesmíru. K tomu úèelu mù¾e podporovat spoleèné iniciativy, podporovat výzkum a technologický rozvoj a koordinovat nezbytné úsilí pro výzkum a vyu¾ití vesmíru. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


2. Jako pøíspìvek k dosa¾ení cílù uvedených v odstavci 1 stanoví evropský zákon nebo rámcový zákon nezbytná opatøení, která mohou mít podobu evropského kosmického programu. 3. Unie zøídí ve¹keré úèelné vztahy s Evropskou kosmickou agenturou. ÈLÁNEK III-255 Na poèátku ka¾dého roku pøedlo¾í Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radì. Tato zpráva pojedná zejména o èinnostech v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a ¹íøení výsledkù za uplynulý rok a o pracovním programu pro bì¾ný rok.ODDÍL 10 - ENERGETIKA ÈLÁNEK III-256 1. V rámci vytváøení a fungování vnitøního trhu a s pøihlédnutím k potøebì chránit a zlep¹ovat ¾ivotní prostøedí má politika Unie v oblasti energie za cíl a) zajistit fungování trhu s energií, b) zajistit bezpeènost dodávek energie v Unii a c) podporovat energetickou úèinnost a úspory energie, jako¾ i rozvoj nových a obnovitelných zdrojù energie. 2. Ani¾ je dotèeno pou¾ití jiných ustanovení Ústavy, evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení pro dosa¾ení cílù uvedených v odstavci 1. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem. Evropský zákon nebo rámcový zákon se nedotýká práva èlenského státu stanovit podmínky pro vyu¾ívání svých energetických zdrojù, jeho volby mezi rùznými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií, ani¾ je dotèen èl. III-234 odst. 2 písm. c). 3. Odchylnì od odstavce 2 stanoví opatøení podle uvedeného odstavce evropský zákon nebo rámcový zákon Rady, pokud jsou tato opatøení pøedev¹ím fiskální povahy. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem.KAPITOLA IV - PROSTOR SVOBODY, BEZPEÈNOSTI A PRÁVAODDÍL 1 OBECNÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK III-257 1. Unie vytváøí prostor svobody, bezpeènosti a práva pøi respektování základních práv a rùzných právních systémù a tradic èlenských státù. 2. Zaji¹»uje, ¾e na vnitøních hranicích neprobíhá kontrola osob, a rozvíjí spoleènou politiku v oblasti azylu, pøistìhovalectví a kontrol na vnìj¹ích hranicích, která je zalo¾ena na solidaritì mezi èlenskými státy a je spravedlivá vùèi státním pøíslu¹níkùm tøetích zemí. Pro úèely této kapitoly se s osobami bez státní pøíslu¹nosti zachází jako se státními pøíslu¹níky tøetích zemí. 3. Unie usiluje o zaji¹tìní vysoké úrovnì bezpeènosti prostøednictvím opatøení pro pøedcházení a boj proti trestné èinnosti, rasismu a xenofobii prostøednictvím opatøení pro koordinaci a spolupráci mezi policejními a soudními orgány a jinými pøíslu¹nými orgány, jako¾ i prostøednictvím vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v trestních vìcech a, je-li to nezbytné, prostøednictvím sbli¾ování pøedpisù trestního práva. 4. Unie usnadòuje pøístup ke spravedlnosti, zejména zásadou vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí v obèanských vìcech. ÈLÁNEK III-258 Evropská rada vymezuje v rámci prostoru svobody, bezpeènosti a práva strategické smìry pro legislativní a operativní plánování. ÈLÁNEK III-259 Vnitrostátní parlamenty zajistí s ohledem na legislativní návrhy a podnìty pøedkládané v rámci oddílù 4 a 5 dodr¾ování zásady subsidiarity v souladu s Protokolem o pou¾ívání zásad subsidiarity a proporcionality. ÈLÁNEK III-260 Ani¾ jsou dotèeny èlánky III-360 a¾ III-362, mù¾e Rada na návrh Komise pøijmout evropská naøízení nebo rozhodnutí, která stanoví zpùsob, jakým èlenské státy ve spolupráci s Komisí postupují pøi objektivním a nestranném hodnocení toho, jak orgány èlenských státù provádìjí politiky Unie podle této kapitoly, zejména pro usnadnìní plného uplatòování zásady http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


vzájemného uznávání. O obsahu a výsledcích hodnocení je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. ÈLÁNEK III-261 K zaji¹tìní podpory a posílení operativní spolupráce v oblasti vnitøní bezpeènosti uvnitø Unie se v Radì zøizuje stálý výbor. Ani¾ dotèen èlánek III-344, usnadòuje tento výbor koordinaci èinnosti pøíslu¹ných orgánù èlenských státù. Do jednání výboru mohou být zapojeni zástupci dotèených institucí a jiných subjektù Unie. O jednáních je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. ÈLÁNEK III-262 Tato kapitola se nedotýká výkonu odpovìdnosti èlenských státù za udr¾ování veøejného poøádku a ochranu vnitøní bezpeènosti. ÈLÁNEK III-263 Rada pøijme evropská naøízení k zaji¹tìní správní spolupráce mezi pøíslu¹nými útvary èlenských státù v oblastech uvedených v této kapitole, jako¾ i mezi tìmito útvary a Komisí. Rozhoduje na návrh Komise, s výhradou èlánku III-264, a po konzultaci s Evropským parlamentem. ÈLÁNEK III-264 Akty uvedené v oddílech 4 a 5 a evropská naøízení uvedená v èlánku III-263, která zaji¹»ují správní spolupráci v oblastech podle tìchto oddílù, se pøijímají a) na návrh Komise, nebo b) z podnìtu ètvrtiny èlenských státù.ODDÍL 2 - POLITIKY TÝKAJÍCÍ SE KONTROL NA HRANICÍCH, AZYLU A PØISTÌHOVALECTVÍ ÈLÁNEK III-265 1. Unie rozvíjí politiku s cílem a) zajistit, aby osoby bez ohledu na svou státní pøíslu¹nost nebyly kontrolovány pøi pøekraèování vnitøních hranic; b) zajistit kontrolu osob a úèinný dohled nad pøekraèováním vnìj¹ích hranic; c) postupnì zavést integrovaný systém ochrany vnìj¹ích hranic. 2. Pro úèely odstavce 1 evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení týkající se a) spoleèné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu; b) kontrol, jim¾ podléhají osoby pøekraèující vnìj¹í hranice; c) podmínek, za kterých po¾ívají státní pøíslu¹níci tøetích zemí v Unii po krátkou dobu svobody cestování; d) ve¹kerých opatøení nezbytných pro postupné zavedení integrovaného systému ochrany vnìj¹ích hranic; e) neprovádìní kontrol osob bez ohledu na jejich státní pøíslu¹nost pøi pøekraèování vnitøních hranic. 3. Tento èlánek se nedotýká pravomoci èlenských státù k zemìpisnému vymezení jejich hranic podle mezinárodního práva. ÈLÁNEK III-266 1. Unie vyvíjí spoleènou politiku týkající se azylu, podpùrné ochrany a doèasné ochrany s cílem poskytnout ka¾dému státnímu pøíslu¹níkovi tøetí zemì, který potøebuje mezinárodní ochranu, pøimìøený status a zajistit dodr¾ování zásady nenavracení. Tato politika musí být v souladu s ®enevskou úmluvou ze dne 28. èervence 1951 a Protokolem ze dne 31. ledna 1967 o právním postavení uprchlíkù a s ostatními pøíslu¹nými smlouvami. 2. Pro úèely odstavce 1 evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení týkající se spoleèného evropského azylového systému, který obsahuje http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


a) jednotný azylový status pro státní pøíslu¹níky tøetích zemí platný v celé Unii; b) jednotný status podpùrné ochrany pro státní pøíslu¹níky tøetích zemí, kteøí, ani¾ by získali evropský azyl, potøebují mezinárodní ochranu; c) spoleèný re¾im doèasné ochrany vysídlených osob v pøípadì hromadného pøílivu; d) spoleèný postup pro udìlování a odnímání jednotného azylového statusu nebo statusu doplòkové ochrany; e) kritéria a mechanismy pro urèení èlenského státu odpovìdného za posouzení ¾ádosti o azyl nebo doplòkovou ochranu; f) normy týkající se podmínek pro pøijímání ¾adatelù o azyl nebo podpùrnou ochranu; g) partnerství a spolupráci se tøetími zemìmi pro zvládání pøílivù osob ¾ádajících o azyl nebo podpùrnou èi doèasnou ochranu. 3. Ocitnou-li se jeden nebo více èlenských státù ve stavu nouze v dùsledku náhlého pøílivu státních pøíslu¹níkù tøetích zemí, mù¾e Rada na návrh Komise pøijmout evropská naøízení nebo rozhodnutí o doèasných opatøeních ve prospìch dotyèných èlenských státù. Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. ÈLÁNEK III-267 1. Unie vyvíjí spoleènou pøistìhovaleckou politiku, jejím¾ cílem je ve v¹ech etapách zajistit úèinné øízení migraèních tokù, spravedlivé zacházení pro pøíslu¹níky tøetích zemí oprávnìnì pobývající v èlenských státech, jako¾ i pøedcházení a zesílená opatøení pro boj proti nedovolenému pøistìhovalectví a obchodu s lidmi. 2. Pro úèely odstavce 1 evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení v tìchto oblastech: a) podmínky vstupu a pobytu a pravidla, podle nich¾ èlenské státy udìlují dlouhodobá víza a vydávají povolení k pobytu, vèetnì tìch, která jsou udìlována a vydávána za úèelem sluèování rodin; b) vymezení práv státních pøíslu¹níkù tøetích zemí oprávnìnì pobývajících v èlenském státì, vèetnì podmínek upravujících svobodu pohybovat se a pobývat v ostatních èlenských státech; c) nedovolené pøistìhovalectví a nedovolený pobyt vèetnì vyho¹tìní a vracení osob s neoprávnìným pobytem; d) boj proti obchodu s lidmi, pøedev¹ím s ¾enami a dìtmi.

3. Unie mù¾e se tøetími zemìmi uzavøít dohody o navracení státních pøíslu¹níkù tøetích zemí, kteøí nesplòují nebo ji¾ nesplòuj podmínky pro vstup, zdr¾ování se nebo pobyt na území nìkterého èlenského státu, do zemì pùvodu nebo do zemì, odkud pøicházejí. 4. Evropský zákon nebo rámcový zákon mù¾e stanovit opatøení pro povzbuzení a podporu èinnosti èlenských státù k podpoøe integrace státních pøíslu¹níkù tøetích zemí oprávnìnì pobývajících na jejich území, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù. 5. Tento èlánek se nedotýká práva èlenských státù stanovit objem vstupù státních pøíslu¹níkù tøetích zemí pøicházejících z tøetích zemí na jejich území s cílem hledat tam práci jako zamìstnanci nebo osoby samostatnì výdìleènì èinné. ÈLÁNEK III-268 Politiky Unie podle tohoto oddílu a jejich provádìní se øídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdìlení odpovìdnosti mezi èlenskými státy, a to i na finanèní úrovni. Kdykoli je to nutné, obsahují akty Unie pøijaté podle tohoto oddílu vhodná opatøení pro pou¾ívání této zásady.ODDÍL 3 - SOUDNÍ SPOLUPRÁCE V OBÈANSKÝCH VÌCECH ÈLÁNEK III-269 1. V obèanských vìcech s mezinárodním prvkem vyvíjí Unie soudní spolupráci zalo¾enou na zásadì vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí. Tato spolupráce mù¾e zahrnovat pøijímání opatøení pro sbli¾ování právních pøedpisù èlenských státù. 2. Pro úèely odstavce 1 evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení, která mají, zejména pokud je to nezbytné k øádnému fungování vnitøního trhu, za cíl zajistit a) vzájemné uznávání a výkon soudních a mimosoudních rozhodnutí mezi èlenskými státy; http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


b) mezinárodní doruèování soudních a mimosoudních písemností; c) sluèitelnost kolizních norem platných v èlenských státech a pøedpisù pro øe¹ení kompetenèních sporù; d) spolupráci pøi opatøování dùkazù; e) úèinný pøístup ke spravedlnosti; f) odstraòování pøeká¾ek øádného prùbìhu obèanskoprávního øízení, popøípadì podporou sluèitelnosti úpravy obèanskoprávního øízení v èlenských státech; g) vyvíjení alternativních metod urovnávání sporù; h) podporu dal¹ího vzdìlávání soudcù a soudních zamìstnancù. 3. Odchylnì od odstavce 2 stanoví opatøení týkající se rodinného práva s mezinárodním prvkem evropský zákon nebo rámcový zákon Rady. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem. Rada mù¾e na návrh Komise pøijmout evropské rozhodnutí urèující ta hlediska rodinného práva s mezinárodním prvkem, která mohou být pøedmìtem aktù pøijatých øádným legislativním postupem. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem.ODDÍL 4 - SOUDNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VÌCECH Tato HTML verze evropské ústavy pochází ze serveru Glosy.info, kde najdete dal¹í související texty a odkazy. Pùvodní verze se nachází zde: Evropská ústava - kompletní znìní ÈLÁNEK III-270 1. Soudní spolupráce v trestních vìcech je v Unii zalo¾ena na zásadì vzájemného uznávání rozsudkù a soudních rozhodnutí a zahrnuje sbli¾ování právních a správních pøedpisù èlenských státù v oblastech uvedených v odstavci 2 a v èlánku III-271. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení, která mají za cíl a) stanovit pravidla a postupy pro zaji¹tìní uznávání v¹ech forem rozsudkù a soudních rozhodnutí v celé Unii; b) pøedcházet kompetenèním sporùm mezi èlenskými státy a urovnávat je; c) napomáhat dal¹ímu vzdìlávání soudcù a soudních zamìstnancù; d) usnadòovat spolupráci mezi soudními nebo obdobnými orgány èlenských státù v rámci trestního øízení a výkonu rozhodnutí. 2. V rozsahu nezbytném pro usnadnìní vzájemného uznávání rozsudkù a soudních rozhodnutí a policejní a soudní spolupráce v trestních vìcech s mezinárodním rozmìrem mù¾e evropský rámcový zákon stanovit minimální pravidla. Tato pravidla pøihlí¾ejí k rozdílùm mezi právními tradicemi a systémy èlenských státù. Týkají se a) vzájemné pøípustnosti dùkazù mezi èlenskými státy; b) práv osob v trestním øízení; c) práv obìtí trestných èinù; d) dal¹ích zvlá¹tních hledisek trestního øízení, která Rada pøedem urèila v evropském rozhodnutí; pøi pøijímání tohoto rozhodnutí Rada rozhoduje jednomyslnì po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu. Pøijetí minimálních pravidel podle tohoto odstavce nebrání èlenským státùm zachovat nebo zavést vy¹¹í stupeò ochrany osob. 3. Pokud se èlen Rady domnívá, ¾e by se návrh evropského rámcového zákona podle odstavce 2 dotkl základních aspektù jeho systému trestního soudnictví, mù¾e po¾ádat, aby se zále¾itostí zabývala Evropská rada. V takovém pøípadì se postup podle èlánku III-396 pozastaví. Po projednání Evropská rada do ètyø mìsícù od tohoto pozastavení a) vrátí návrh zpìt Radì, která ukonèí pozastavení postupu podle èlánku III-396, nebo b) po¾ádá Komisi nebo skupinu èlenských státù, od nich¾ návrh pochází, o pøedlo¾ení nového návrhu; v tom pøípadì se pùvodnì navr¾ený akt pova¾uje za nepøijatý. 4. Pokud do konce období uvedeného v odstavci 3 Evropská rada nejednala nebo pokud do 12 mìsícù od pøedlo¾ení nového návrhu podle odst. 3 písm. b) nebyl pøijat evropský rámcový zákon a alespoò jedna tøetina èlenských státù si pøeje navázat posílenou spolupráci na základì dotèeného návrhu rámcového zákona, oznámí to Evropskému http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


parlamentu, Radì a Komisi. V takovém pøípadì se povolení k zavedení posílené spolupráce podle èl. I-44 odst. 2 a III-419 odst. 1 pova¾uje za udìlené a pou¾ijí se ustanovení o posílené spolupráci. ÈLÁNEK III-271 1. Evropský rámcový zákon mù¾e stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných èinù a sankcí v oblastech mimoøádnì záva¾né trestné èinnosti, která nabývá mezinárodního rozmìru z dùvodu povahy nebo dopadu tìchto trestných èinù nebo kvùli zvlá¹tní potøebì potírat ji na spoleèném základì. Jsou to tyto oblasti trestné èinnosti: terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykoøis»ování ¾en a dìtí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbranìmi, praní penìz, korupce, padìlání platebních prostøedkù, trestná èinnost v oblasti výpoèetní techniky a organizovaná trestná èinnost. Na základì vývoje trestné èinnosti mù¾e Rada pøijmout evropské rozhodnutí urèující dal¹í oblasti trestné èinnosti, které splòují kritéria uvedená v tomto odstavci. Rozhoduje jednomyslnì po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu. 2. Uká¾e-li se, ¾e sbli¾ování trestnìprávních pøedpisù èlenského státu je nezbytné pro zaji¹tìní úèinného provádìní politiky Unie v oblasti, která byla pøedmìtem harmonizaèního opatøení, mù¾e evropský rámcový zákon stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných èinù a sankcí v dané oblasti. Pøijme se stejným postupem, který byl pou¾it pro pøijetí dotyèných harmonizaèních opatøení, ani¾ je dotèen èlánek III-264. 3. Pokud se èlen Rady domnívá, ¾e by návrh evropského rámcového zákona podle odstavcù 1 nebo 2 poru¹il základní zásady jeho systému trestního soudnictví, mù¾e po¾ádat, aby se zále¾itostí zabývala Evropská rada. V takovém pøípadì se postup podle èlánku III-396, je-li pou¾itelný, pozastaví. Po projednání Evropská rada do ètyø mìsícù od tohoto pozastavení a) vrátí návrh zpìt Radì, která ukonèí pozastavení postupu podle èlánku III-396, je-li pou¾itelný, nebo b) po¾ádá Komisi nebo skupinu èlenských státù, od nich¾ návrh pochází, o pøedlo¾ení nového návrhu; v tom pøípadì se pùvodnì navr¾ený akt pova¾uje za nepøijatý. 4. Pokud do konce období uvedeného v odstavci 3 Evropská rada nejednala nebo pokud do 12 mìsícù od pøedlo¾ení nového návrhu podle odst. 3 písm. b) nebyl pøijat evropský rámcový zákon a alespoò jedna tøetina èlenských státù si pøeje navázat posílenou spolupráci na základì dotèeného návrhu rámcového zákona, oznámí to Evropskému parlamentu, Radì a Komisi. V takovém pøípadì se povolení k zavedení posílené spolupráce podle èl. I-44 odst. 2 a III-419 odst. 1 pova¾uje za udìlené a pou¾ijí se ustanovení o posílené spolupráci. ÈLÁNEK III-272 Evropský zákon nebo rámcový zákon mù¾e stanovit pobídková a podpùrná opatøení pro èinnost èlenských státù v oblasti pøedcházení trestné èinnosti, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù. ÈLÁNEK III-273 1. Posláním Eurojustu je podporovat a posilovat koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány povìøenými vy¹etøováním a stíháním ve vztahu k záva¾né trestné èinnosti, která se dotýká dvou nebo nìkolika èlenských státù nebo která vy¾aduje stíhání na spoleèném základì, a to na základì operací vedených a informací poskytovaných orgány èlenských státù a Europolem. V této souvislosti evropský zákon vymezí strukturu, fungování, oblast èinnosti a úkoly Eurojustu. Tyto úkoly mohou zahrnovat a) zahájení trestních vy¹etøování a navrhování zahájení stíhání, která vedenou pøíslu¹né vnitrostátní orgány, zejména pokud jde o trestné èiny proti finanèním zájmùm Unie; b) koordinaci vy¹etøování a stíhání uvedených v písmeni a); c) posílení soudní spolupráce, vèetnì urovnání kompetenèních sporù a úzké spolupráce s Evropskou soudní sítí. Evropský zákon rovnì¾ stanoví zpùsoby zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentù do hodnocení èinnosti Eurojustu. 2. V rámci stíhání podle odstavce 1 a ani¾ je dotèen èlánek III-274, vykonávají procesní úkony v souvislosti se soudním øízením pøíslu¹ní vnitrostátní úøedníci. ÈLÁNEK III-274 1. Pro boj proti trestným èinùm po¹kozujícím nebo ohro¾ujícím finanèní zájmy Unie mù¾e evropský zákon Rady vytvoøit z http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Eurojustu Úøad evropského veøejného ¾alobce. Rada rozhoduje jednomyslnì po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu.

2. Úøad evropského veøejného ¾alobce je pøípadnì ve spojení s Europolem pøíslu¹ný k vy¹etøování, stíhání a pøedvádìní pøed soud pachatelù a spolupachatelù trestných èinù po¹kozujících nebo ohro¾ujících finanèní zájmy Unie, jak jsou vymezeny evropským zákonem podle odstavce 1. Pøed pøíslu¹nými soudy èlenských státù vykonává v souvislosti s tìmito trestnými èiny úlohu veøejného ¾alobce. 3. Evropský zákon uvedený v odstavci 1 vymezí statut Úøadu evropského veøejného ¾alobce, podmínky pro výkon jeho funkcí, procesní pravidla platná pro jeho èinnost, jako¾ i ta, jimi¾ se øídí pøípustnost dùkazù, a pravidla pou¾itelná na soudní kontrolu procesních úkonù uèinìných pøi výkonu jeho funkcí.

4. Evropská rada mù¾e souèasnì nebo následnì pøijmout evropské rozhodnutí pozmìòující odstavec 1, aby roz¹íøila pravomoci Úøadu evropského veøejného ¾alobce tak, aby zahrnovaly boj proti záva¾né trestné èinnosti s mezinárodním rozmìrem, a odpovídajícím zpùsobem pozmìòující odstavec 2, pokud jde o pachatele a spolupachatele záva¾ných trestných èinù dotýkajících se nìkolika èlenských státù. Evropská rada rozhoduje jednomyslnì po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu a po konzultaci s Komisí.ODDÍL 5 - POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE ÈLÁNEK III-275 1. Unie vyvíjí policejní spolupráci, do ní¾ jsou zapojeny v¹echny pøíslu¹né orgány èlenských státù, vèetnì policie, celních orgánù a dal¹ích donucovacích orgánù specializovaných na pøedcházení trestným èinùm, jejich odhalování a objasòování. 2. Pro úèely odstavce 1 mù¾e evropský zákon nebo rámcový zákon stanovit opatøení týkající se a) shroma¾ïování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výmìny pøíslu¹ných informací; b) podpory vzdìlávání zamìstnancù, jako¾ i spolupráce týkající se výmìny zamìstnancù, prostøedkù a forenzního výzkumu; c) spoleèných kriminalistických metod pøi odhalování záva¾ných forem organizované trestné èinnosti. 3. Evropský zákon nebo rámcový zákon Rady mù¾e stanovit opatøení týkající se operativní spolupráce mezi orgány uvedenými v tomto èlánku. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem. ÈLÁNEK III-276 1. Posláním Europolu je podporovat a posilovat èinnost policejních orgánù a jiných donucovacích orgánù èlenských státù, jako¾ i jejich vzájemnou spolupráci pøi pøedcházení a boji proti záva¾né trestné èinnosti dotýkající se dvou nebo více èlenských státù, terorismu a tìm formám trestné èinnosti, které se dotýkají spoleèného zájmu, jen¾ je pøedmìtem nìkteré politiky Unie. 2. Evropský zákon vymezí strukturu, fungování, oblast èinnosti a úkoly Europolu. Tyto úkoly mohou zahrnovat a) shroma¾ïování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výmìnu informací pøedávaných zejména orgány èlenských státù nebo tøetích zemí èi subjektù; b) koordinaci, organizaci a vedení vy¹etøování a operativních akcí, provádìných spoleènì s pøíslu¹nými orgány èlenských státù nebo v rámci spoleèných vy¹etøovacích týmù, pøípadnì ve spolupráci s Eurojustem. Evropský zákon rovnì¾ stanoví zpùsoby kontroly èinností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty. 3. Jakákoli operativní akce Europolu musí být vedena ve spojení a po dohodì s orgány èlenských státù, jejich¾ území se týká. Pou¾ívání donucovacích opatøení spadá výluènì do pravomoci pøíslu¹ných vnitrostátních orgánù. ÈLÁNEK III-277 Evropský zákon nebo rámcový zákon Rady stanoví podmínky a meze, za nich¾ mohou pøíslu¹né orgány èlenských státù uvedené v èláncích III-270 a III-275 zasahovat na území jiného èlenského státu ve spojení a po dohodì s jeho orgány. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem.KAPITOLA V - OBLASTI, VE KTERÝCH UNIE MÙ®E VÉST PODPÙRNOU, KOORDINAÈNÍ NEBO DOPLÒKOVOU ÈINNOSTODDÍL 1 - VEØEJNÉ ZDRAVÍ ÈLÁNEK III-278 1. Pøi vymezování a provádìní v¹ech politik a èinností Unie je zaji¹tìn vysoký stupeò ochrany lidského zdraví. Èinnost Unie doplòuje politiku èlenských státù a je zamìøena na zlep¹ování veøejného zdraví, pøedcházení lidským nemocím a na odstraòování pøíèin ohro¾ení tìlesného a du¹evního zdraví. Tato èinnost zahrnuje a) boj proti nejzáva¾nìj¹ím nemocem podporou výzkumu jejich pøíèin, pøenosu a jejich pøedcházení, jako¾ i zdravotnické http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


informace a zdravotní výchovu, b) sledování vá¾ných pøeshranièních zdravotních hrozeb, vèasné varování pøed nimi a boj proti nim. Unie doplòuje èinnost èlenských státù zamìøenou na sni¾ování ¹kodlivých úèinkù drog na zdraví, vèetnì informaèních a prevenèních opatøení. 2. Unie podnìcuje spolupráci mezi èlenskými státy v oblastech uvedených v tomto èlánku a pøípadnì podporuje jejich èinnost. Podnìcuje zejména spolupráci mezi èlenskými státy zamìøenou na zlep¹ení vzájemného doplòování jejich zdravotních slu¾eb v pøíhranièních oblastech. Ve spojení s Komisí koordinují èlenské státy mezi sebou své politiky a programy v oblastech uvedených v odstavci 1. V úzkém spojení s èlenskými státy mù¾e Komise vyvinout jakékoli u¾iteèné podnìty na podporu takové koordinace, zejména podnìty s cílem stanovit smìry a ukazatele, poøádat výmìnu osvìdèených postupù a pøipravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plnì informován. 3. Unie a èlenské státy podporují spolupráci se tøetími zemìmi a s pøíslu¹nými mezinárodními organizacemi v oblasti veøejného zdraví. 4. Odchylnì od èl. I-12 odst. 5 a èl. I-17 písm. a) a v souladu s èl. I-14 odst. 2 písm. k) pøispìje evropský zákon nebo rámcový zákon k dosa¾ení cílù uvedených v tomto èlánku stanovením tìchto opatøení, aby bylo mo¾no zohlednit spoleèné otázky bezpeènosti: a) opatøení k zaji¹tìní vysokých standardù kvality a bezpeènosti lidských orgánù a látek lidského pùvodu, jako¾ i krve a krevních derivátù; tato opatøení nebrání èlenským státùm zachovávat nebo zavádìt pøísnìj¹í ochranná opatøení; b) opatøení ve veterinární a rostlinolékaøské oblasti, která mají za svùj pøímý cíl ochranu veøejného zdraví; c) opatøení k zaji¹tìní vysokých standardù kvality a bezpeènosti léèivých pøípravkù a zdravotnických prostøedkù; d) opatøení týkající se sledování vá¾ných pøeshranièních zdravotních hrozeb, vèasného varování pøed nimi a boje proti nim. Evropský zákon nebo rámcový zákon se pøijme po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem a Výborem regionù. 5. Evropský zákon nebo rámcový zákon mù¾e rovnì¾ stanovit pobídková opatøení urèená k ochranì a zlep¹ování lidského zdraví a zejména k boji proti nejzáva¾nìj¹ím pøeshranièním nemocem, jako¾ i opatøení, která mají za svùj pøímý cíl ochranu veøejného zdraví, pokud jde o tabák a zneu¾ívání alkoholu, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem. 6. Pro úèely tohoto èlánku mù¾e Rada na návrh Komise rovnì¾ pøijmout doporuèení. 7. Pøi èinnosti Unie je uznávána odpovìdnost èlenských státù za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péèe. Odpovìdnost èlenských státù zahrnuje øízení zdravotnictví a zdravotní péèe, jako¾ i rozdìlování na nì vyèlenìných zdrojù. Opatøení podle odst. 4 písm. a) se nedotýkají vnitrostátních pøedpisù o dárcovství nebo lékaøském vyu¾ití orgánù a krve.ODDÍL 2 - PRÙMYSL ÈLÁNEK III-279 1. Unie a èlenské státy zajistí, aby existovaly podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost prùmyslu Unie. Za tímto úèelem a v souladu se systémem volného a konkurenèního trhu se jejich èinnost zamìøí na a) urychlené pøizpùsobování prùmyslu strukturálním zmìnám; b) podporu vytváøení prostøedí pøíznivého pro rozvoj podnikání v rámci Unie, zejména malých a støedních podnikù; c) podporu prostøedí pøíznivého pro spolupráci mezi podniky; d) podporu dokonalej¹ího vyu¾ívání prùmyslového potenciálu v oblasti inovace, výzkumu a technologického rozvoje. 2. Èlenské státy navzájem projednávají ve spolupráci s Komisí svou èinnost a podle potøeby ji koordinují. Komise mù¾e vyvinout jakékoli u¾iteèné podnìty na podporu takové koordinace, zejména podnìty s cílem stanovit smìry a ukazatele, poøádat výmìnu osvìdèených postupù a pøipravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plnì informován. 3. Unie pøispívá k dosahování cílù uvedených v odstavci 1 prostøednictvím politik a èinností, které provádí na základì ostatních ustanovení Ústavy. Evropský zákon nebo rámcový zákon mù¾e stanovit zvlá¹tní opatøení urèená na podporu èinností, které jsou v èlenských státech provádìny k dosa¾ení cílù uvedených v odstavci 1, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù. Pøijme se po konzultaci s Hospodáøským a sociálním výborem. Tento oddíl nevytváøí podklad pro zavádìní jakýchkoli opatøení Unií, která by mohla vést k naru¹ení hospodáøské soutì¾e nebo která by http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


obsahovala daòová ustanovení nebo ustanovení týkající se práv a zájmù zamìstnaných osob.ODDÍL 3 - KULTURA ÈLÁNEK III-280 1. Unie pøispívá k rozkvìtu kultur èlenských státù a pøitom respektuje jejich národní a regionální rùznorodosti a zároveò zdùrazòuje spoleèné kulturní dìdictví. 2. Èinnost Unie je zamìøena na povzbuzování spolupráce mezi èlenskými státy a v pøípadì potøeby na podporu a doplòování jejich èinnosti v tìchto oblastech a) zlep¹ování znalosti a ¹íøení kultury a dìjin evropských národù, b) zachování a ochrana kulturního dìdictví evropského významu, c) nekomerèní kulturní výmìny, d) umìlecká a literární tvorba, vèetnì tvorby v audiovizuální oblasti. 3. Unie a èlenské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se tøetími zemìmi a s pøíslu¹nými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy. 4. Unie ve své èinnosti podle ostatních ustanovení Ústavy pøihlí¾í ke kulturním hlediskùm, zejména s cílem zachovávat a podporovat rozmanitost svých kultur. 5. Ve snaze pøispìt k dosa¾ení cílù uvedených v tomto èlánku a) evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví pobídkové akce, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù, b) Rada na návrh Komise pøijme doporuèení.ODDÍL 4 - CESTOVNÍ RUCH ÈLÁNEK III-281 1. Unie doplòuje èinnost èlenských státù v oblasti cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podnikù Unie v této oblasti. Za tímto úèelem je èinnost Unie zamìøena na a) podporu vytváøení pøíznivého prostøedí pro rozvoj podnikù v této oblasti; b) podporu spolupráce mezi èlenskými státy, zejména výmìnou zku¹eností. 2. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví zvlá¹tní opatøení urèená na doplnìní èinností, které èlenské státy provádìjí k dosa¾ení cílù uvedených v tomto èlánku, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù.ODDÍL 5 - V©EOBECNÉ VZDÌLÁVÁNÍ, MLÁDE®, SPORT A ODBORNÉ VZDÌLÁVÁNÍ ÈLÁNEK III-282 1. Unie pøispívá k rozvoji kvalitního vzdìlávání podporou spolupráce mezi èlenskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplòováním èinnosti èlenských státù pøi plném respektování jejich odpovìdnosti za obsah výuky a za organizaci vzdìlávacích systémù a za jejich kulturní a jazykovou rozmanitost. Unie pøispívá k podpoøe evropských hledisek sportu s pøihlédnutím k jeho zvlá¹tní povaze, jeho strukturám zalo¾eným na dobrovolné èinnosti a jeho spoleèenské a vzdìlávací funkci. Èinnost Unie je zamìøena na a) rozvoj evropského rozmìru ve vzdìlávání, zvlá¹tì výukou a ¹íøením jazykù èlenských státù, b) podporu mobility studentù a uèitelù, také prostøednictvím podpory akademického uznávání diplomù a zapoèítáváním doby studia; c) podporu spolupráce mezi vzdìlávacími institucemi; d) rozvoj výmìny informací a zku¹eností týkajících se otázek, které jsou spoleèné vzdìlávacím systémùm èlenských státù;

e) podporu rozvoje výmìn mláde¾e a pedagogických pracovníkù a podporu úèasti mladých lidí na demokratickém ¾ivotì Evropy; http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


f) podporu rozvoje dálkového vzdìlávání; g) rozvoj evropského rozmìru sportu podporou spravedlivého a otevøeného sportovního soutì¾ení a spolupráce mezi subjekty odpovìdnými za sport, jako¾ i ochranou fyzické a mravní integrity sportovcù, obzvlá¹tì mladých sportovcù. 2. Unie a èlenské státy podporují spolupráci v oblasti vzdìlávání a sportu se tøetími zemìmi a s pøíslu¹nými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy. 3. Ve snaze pøispìt k dosa¾ení cílù uvedených v tomto èlánku a) evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví pobídkové akce, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem, b) Rada na návrh Komise pøijme doporuèení. ÈLÁNEK III-283 1. Unie provádí politiku odborného vzdìlávání, je¾ podporuje a doplòuje èinnost èlenských státù pøi plném respektování jejich odpovìdnosti za obsah a organizaci odborného vzdìlávání. Èinnost Unie je zamìøena na a) usnadòování adaptace na zmìny v prùmyslu, zejména odborným vzdìláváním a rekvalifikací; b) zlep¹ování základního a dal¹ího odborného vzdìlávání za úèelem usnadnìní profesního zaèlenìní a znovuzaèlenìní na trhu práce; c) usnadnìní pøístupu k odbornému vzdìlávání, podporu mobility vyuèujících a osob vyuèovaných v rámci odborné výuky, obzvlá¹tì mladých lidí; d) podporu spolupráce v oblasti odborného vzdìlávání mezi institucemi odborného vzdìlávání èi výcviku a podniky; e) rozvoj výmìny informací a zku¹eností týkajících se otázek, které jsou spoleèné systémùm odborného vzdìlávání èlenských státù. 2. Unie a èlenské státy podporují spolupráci v oblasti odborného vzdìlávání se tøetími zemìmi a s pøíslu¹nými mezinárodními organizacemi. 3. Ve snaze pøispìt k dosa¾ení cílù uvedených v tomto èlánku, a) evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví nezbytná opatøení, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù. Pøijme se po konzultaci s Výborem regionù a Hospodáøským a sociálním výborem; b) Rada na návrh Komise pøijme doporuèení.ODDÍL 6 - CIVILNÍ OCHRANA ÈLÁNEK III-284 1. Unie podporuje spolupráci mezi èlenskými státy ve snaze posílit úèinnost systémù pro pøedcházení pøírodním nebo èlovìkem zpùsobeným pohromám a pro ochranu proti nim. Èinnost Unie je zamìøena na

a) podporu a doplòování èinností èlenských státù na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, které se týkají pøedcházení rizikùm, pøípravy osob zabývajících se civilní ochranou a zásahu v pøípadì pøírodních nebo èlovìkem zpùsobených pohrom uvn Unie; b) podporu rychlé a úèinné operativní spolupráce uvnitø Unie mezi vnitrostátními útvary civilní ochrany; c) napomáhání soudr¾nost akcí podnikaných v oblasti civilní ochrany na mezinárodní úrovni. 2. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení nezbytná jako pøíspìvek k dosa¾ení cílù uvedených v odstavci 1, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù.ODDÍL 7 - SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE ÈLÁNEK III-285 1. Úèinné provádìní práva Unie èlenskými státy, které má zásadní význam pro øádné fungování Unie, se pokládá za otázku spoleèného zájmu. 2. Unie mù¾e podpoøit úsilí èlenských státù o zlep¹ení jejich správní kapacity pro provádìní práva Unie. Tato èinnost mù¾e http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


zahrnovat usnadnìní výmìny informací a státních zamìstnancù, jako¾ i podporu vzdìlávacích programù. ®ádný èlenský stát není povinen této podpory vyu¾ít. Evropský zákon stanoví k tomuto úèelu nezbytná opatøení, s vylouèením harmonizace právních pøedpisù èlenských státù. 3. Tento èlánek se nedotýká povinnosti èlenských státù provádìt právo Unie, ani práv a povinností Komise. Nedotýká se ani ostatních ustanovení Ústavy, je¾ upravují správní spolupráci mezi èlenskými státy, jako¾ i mezi èlenskými státy a Unií.HLAVA IV - PØIDRU®ENÍ ZÁMOØSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ ÈLÁNEK III-286 1. K Unii jsou pøidru¾eny mimoevropské zemì a území, které mají zvlá¹tní vztah k Dánsku, Francii, Nizozemsku a Spojenému království. Tyto zemì a území (dále jen "zemì a území") jsou vyjmenovány v pøíloze II. Tato hlava se vztahuje na Grónsko, nestanoví-li jinak zvlá¹tní ustanovení v Protokolu o zvlá¹tní úpravì vztahující se na Grónsko. 2. Úèelem pøidru¾ení je podporovat hospodáøský a sociální rozvoj tìchto zemí a území a navazovat úzké hospodáøské vztahy mezi nimi a Unií. Pøidru¾ení má slou¾it pøedev¹ím podpoøe zájmù a blahobytu obyvatel tìchto zemí a území a tomu, aby byly vedeny k hospodáøskému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji, o nìj¾ usilují. ÈLÁNEK III-287 Pøidru¾ení sleduje tyto cíle: a) èlenské státy uplatòují pøi obchodních stycích se zemìmi a územími stejné zacházení, jaké si vzájemnì poskytují na základì Ústavy; b) ka¾dá zemì nebo území uplatòuje pøi svých obchodních stycích s èlenskými státy a s ostatními zemìmi a územími stejné zacházení, jaké uplatòuje vùèi tomu evropskému státu, s ním¾ udr¾uje zvlá¹tní vztahy; c) èlenské státy se podílejí na investicích, které vy¾aduje postupný rozvoj tìchto zemí a území; d) u investic financovaných Unií je úèast na veøejných soutì¾ích a dodávkách umo¾nìna za stejných podmínek v¹em fyzickým i právnickým osobám, které jsou státními pøíslu¹níky èlenských státù nebo zemí a území; e) na právo usazování státních pøíslu¹níkù a spoleèností ve vztazích mezi èlenskými státy a zemìmi a územími se vztahují s vylouèením jakékoli diskriminace ustanovení hlavy III kapitoly I oddílu 2 pododdílu 2 o svobodì usazování a postupy v tomto pododdíle stanovené, nestanoví-li akty pøijaté podle èlánku III-291 jinak. ÈLÁNEK III-288 1. Cla na zbo¾í pocházející z tìchto zemí a území jsou pøi dovozu do èlenských státù zakázána tak, jak jsou podle Ústavy zakázána cla mezi èlenskými státy. 2. Cla na zbo¾í pocházející z èlenských státù a z ostatních zemí a území jsou pøi dovozu do ka¾dé zemì nebo území zakázána v souladu s èl. III-151 odst. 4. 3. Zemì a území v¹ak mohou vybírat cla, která jsou nezbytná pro jejich rozvoj a industrializaci, anebo cla fiskální povahy, která tvoøí pøíjem jejich rozpoètu. Cla uvedená v pøedchozím pododstavci nesmìjí pøesáhnout úroveò cel na dovoz zbo¾í pocházejícího z èlenského státu, s ním¾ pøíslu¹ná zemì nebo území udr¾uje zvlá¹tní vztahy. 4. Odstavec 2 se nepou¾ije pro zemì a území, které z dùvodu zvlá¹tních mezinárodních závazkù, jimi¾ jsou vázány, uplatòují nediskriminaèní celní sazebník. 5. Zavedení nebo zmìna celních sazeb na zbo¾í dová¾ené do zemí nebo na území nesmí vést ani právnì, ani fakticky k pøímé nebo nepøímé diskriminaci mezi dovozy zbo¾í z rùzných èlenských státù. ÈLÁNEK III-289 Pokud by vý¹e celní sazby uplatòované na zbo¾í z tøetí zemì pøi dovozu do zemì nebo na území mohla pøi uplatnìní èl. III-288 odst. 1 vyvolat odklon obchodu ke ¹kodì nìkterého èlenského státu, mù¾e tento stát po¾ádat Komisi, aby navrhla ostatním èlenským státùm opatøení potøebná k nápravì tohoto stavu. ÈLÁNEK III-290 http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


S výhradou ustanovení týkajících se ochrany zdraví, veøejné bezpeènosti a veøejného poøádku je volný pohyb pracovníkù ze zemí a území v èlenských státech, jako¾ i pracovníkù z èlenských státù v zemích a na územích upraven akty pøijatými v souladu s èlánkem III-291. ÈLÁNEK III-291 Na základì zku¹eností získaných z pøidru¾ení zemí a území k Unii pøijme Rada jednomyslnì na návrh Komise evropské zákony, rámcové zákony, naøízení a rozhodnutí týkající se podrobností a postupu pro pøidru¾ování zemí a území k Unii. Tyto zákony a rámcové zákony se pøijmou po konzultaci s Evropským parlamentem.HLAVA V - VNÌJ©Í ÈINNOST UNIEKAPITOLA I - OBECNÌ POU®ITELNÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK III-292 1. Èinnost Unie na mezinárodní scénì spoèívá na zásadách, které se uplatnily pøi jejím zalo¾ení, jejím rozvoji a jejím roz¹iøování a které hodlá podporovat v ostatním svìtì: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedìlitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské dùstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodr¾ování zásad Charty Organizace spojených národù a mezinárodního práva. Unie usiluje o rozvíjení vztahù a budování partnerství s tøetími zemìmi a mezinárodními, regionálními nebo svìtovými organizacemi, které sdílejí zásady uvedené v prvním pododstavci. Podporuje vícestranná øe¹ení spoleèných problémù, pøedev¹ím v rámci Organizace spojených národù. 2. Unie vymezuje a vede spoleèné politiky a èinnosti a usiluje o dosa¾ení vysokého stupnì spolupráce ve v¹ech oblastech mezinárodních vztahù, ve snaze a) chránit své hodnoty, základní zájmy, svou bezpeènost, nezávislost a celistvost; b) upevòovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a zásady mezinárodního práva; c) zachovávat mír, pøedcházet konfliktùm a posilovat mezinárodní bezpeènost v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národù, jako¾ i v souladu se zásadami Helsinského závìreèného aktu a s cíli Paøí¾ské charty, vèetnì tìch, které se týkají vnìj¹ích hranic;

d) podporovat udr¾itelný rozvoj v hospodáøské a sociální oblasti a v oblasti ¾ivotního prostøedí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýcení chudoby; e) povzbuzovat zapojení v¹ech zemí do svìtové ekonomiky, vèetnì postupného odstraòování pøeká¾ek mezinárodnímu obchodu;

f) pøispívat k vypracování mezinárodních opatøení pro ochranu a zlep¹ení kvality ¾ivotního prostøedí a udr¾itelné hospodaøení se svìtovými pøírodními zdroji, aby se zajistil udr¾itelný rozvoj; g) pomáhat lidem, zemím a regionùm èelícím pøírodním nebo èlovìkem zpùsobeným pohromám; h) podporovat mezinárodní systém zalo¾ený na posílené mnohostranné spolupráci a na dobrém vládnutí v celosvìtovém mìøítku. 3. Pøi vypracování a provádìní vnìj¹í èinnosti v jednotlivých oblastech podle této hlavy, jako¾ i u vnìj¹ích aspektù ostatních politik zachovává Unie zásady a sleduje cíle uvedené v odstavcích 1 a 2. Unie dbá na soudr¾nost mezi jednotlivými oblastmi své vnìj¹í èinnosti a mezi tìmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jim¾ je nápomocen ministr zahranièních vìcí Unie, zaji¹»ují tuto soudr¾nost a za tímto úèelem spolupracují. ÈLÁNEK III-293 1. Na základì zásad a cílù uvedených v èlánku III-292 urèí Evropská rada strategické zájmy a cíle Unie. Evropská rozhodnutí Evropské rady o strategických zájmech a cílech Unie se vztahují na spoleènou zahranièní a bezpeènostní politikou a na jiné oblasti vnìj¹í èinnosti Unie. Mohou se týkat vztahù Unie s nìkterou zemí nebo regionem, nebo být zamìøena tematicky. Vymezují jejich trvání a prostøedky, které mají poskytnout Unie a èlenské státy. Evropská rada rozhoduje jednomyslnì na doporuèení Rady, které Rada pøijme zpùsobem stanoveným pro ka¾dou oblast. Evropská rozhodnutí Evropské rady se provádìjí podle postupù stanovených Ústavou. 2. Ministr zahranièních vìcí Unie v oblasti spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky a Komise v ostatních oblastech vnìj¹í èinnosti mohou Radì pøedkládat spoleèné návrhy.KAPITOLA II - SPOLEÈNÁ ZAHRANIÈNÍ A BEZPEÈNOSTNÍ POLITIKAODDÍL 1 - SPOLEÈNÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK III-294 http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


1. V rámci zásad a cílù své vnìj¹í èinnosti Unie vymezuje a provádí spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku, která zahrnuje v¹echny oblasti zahranièní a bezpeènostní politiky. 2. Èlenské státy aktivnì a bezvýhradnì podporují spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku v duchu loajality a vzájemné solidarity. Èlenské státy spolupracují na posilování a rozvoji své vzájemné politické solidarity. Zdr¾í se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo mù¾e sni¾ovat úèinnost jejího pùsobení jako soudr¾né síly v mezinárodních vztazích. Rada a ministr zahranièních vìcí Unie dbají na dodr¾ování tìchto zásad. 3. Unie vede spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku a) vymezováním obecných smìrù; b) pøijímáním evropských rozhodnutí vymezujících i) akce, které má Unie provést; ii) postoje, které má Unie zaujmout; iii) podrobnosti provádìní evropských rozhodnutí uvedených v bodech i) a ii); c) a posilováním systematické spolupráce mezi èlenskými státy pøi provádìní jejich politiky. ÈLÁNEK III-295 1. Evropská rada vymezuje obecné smìry spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky, vèetnì vìcí souvisejících s obranou. Pokud to vy¾aduje mezinárodní vývoj, svolá pøedseda Evropské rady mimoøádné zasedání Evropské rady, aby ve vztahu k tomuto vývoji vymezila strategické smìry politiky Unie. 2. Rada pøijme evropská rozhodnutí nezbytná pro vymezení a provádìní spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky na základì obecných smìrù a strategických smìrù vymezených Evropskou radou. ÈLÁNEK III-296 1. Ministr zahranièních vìcí Unie, který pøedsedá Radì pro zahranièní vìci, pøispívá svými návrhy k vypracovávání spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky a zaji¹»uje provádìní evropských rozhodnutí pøijatých Evropskou radou a Radou. 2. Ministr zahranièních vìcí zastupuje Unii v zále¾itostech spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky. Jménem Unie vede politický dialog s tøetími stranami a vyjadøuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. 3. Pøi plnìní své funkce se ministr zahranièních vìcí Unie opírá o evropský útvar pro vnìj¹í èinnost. Tento útvar pùsobí ve spolupráci s diplomatickými útvary èlenských státù a skládá se z úøedníkù pøíslu¹ných oddìlení generálního sekretariátu Rady a Komise, jako¾ i z vyslaného personálu vnitrostátních diplomatických útvarù. Organizaci a fungování evropského útvaru pro vnìj¹í èinnost stanoví evropské rozhodnutí Rady. Rada rozhoduje na návrh ministra zahranièních vìcí Unie po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdr¾ení souhlasu Komise. ÈLÁNEK III-297 1. Vy¾aduje-li mezinárodní situace operativní akci Unie, pøijme Rada nezbytná evropská rozhodnutí. Tato rozhodnutí stanoví cíle, rozsah a prostøedky, které mají být Unii poskytnuty, jako¾ i podmínky pro provádìní akce a, je-li to nutné, i její trvání. Dojde-li ke zmìnì okolností majících podstatný vliv na zále¾itost, která je pøedmìtem takového evropského rozhodnutí, pøezkoumá Rada zásady a cíle tohoto rozhodnutí a pøijme nezbytná evropská rozhodnutí. 2. Evropská rozhodnutí uvedená v odstavci 1 zavazují èlenské státy pøi zaujímání postojù a pøi provádìní jejich èinnosti. 3. Informace o ka¾dém vnitrostátním postoji nebo akci, které jsou plánovány podle evropského rozhodnutí uvedeného v odstavci 1, oznámí dotèený èlenský stát s dostateèným pøedstihem, aby se v pøípadì potøeby mohly konat pøedbì¾né konzultace v Radì. Povinnost pøedbì¾ného informování se nevztahuje na opatøení, která pøedstavují pouhé provedení tohoto rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. 4. V nevyhnutelných pøípadech vyplývajících ze zmìn situace a nebylo-li evropské rozhodnutí uvedené v odstavci 1 pøezkoumáno, mohou èlenské státy s ohledem na obecné cíle tohoto rozhodnutí urychlenì pøijmout nezbytná opatøení. Èlenský stát pøijímající tato opatøení o nich okam¾itì uvìdomí Radu. 5. Nastanou-li pøi uplatòování evropského rozhodnutí podle tohoto èlánku vìt¹í obtí¾e, vyrozumí o nich èlenský stát Radu, http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


která je projedná a hledá vhodné øe¹ení. Taková øe¹ení nesmìjí být v rozporu s cíli akce ani nesmìjí sni¾ovat její úèinnost. ÈLÁNEK III-298 Rada pøijímá evropská rozhodnutí, která vymezují postoj Unie ke konkrétní otázce zemìpisné nebo tématické povahy. Èlenské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly v souladu s postoji Unie. ÈLÁNEK III-299 1. Ka¾dý èlenský stát, ministr zahranièních vìcí Unie nebo tento ministr s podporou Komise se mohou Rady dotazovat na zále¾itosti týkající se spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky a mohou pøedkládat Radì podnìty a návrhy. 2. V pøípadech vy¾adujících rychlé rozhodnutí svolá ministr zahranièních vìcí Unie z vlastního podnìtu nebo na ¾ádost èlenského státu mimoøádné zasedání Rady ve lhùtì ètyøiceti osmi hodin, a je-li to naprosto nezbytné, ve lhùtì krat¹í. ÈLÁNEK III-300 1. Evropská rozhodnutí podle této kapitoly pøijímá Rada jednomyslnì. Zdr¾í-li se èlen Rady hlasování, mù¾e to odùvodnit formálním prohlá¹ením. V takovém pøípadì není povinen provést evropské rozhodnutí, uznává v¹ak, ¾e rozhodnutí zavazuje Unii. V duchu vzájemné solidarity se dotyèný èlenský stát zdr¾í jakékoli èinnosti, která by se mohla dostat do rozporu s èinností Unie zalo¾ené na takovém rozhodnutí nebo jí bránit, a ostatní èlenské státy jeho postoj uznávají. Zastupují-li èlenové Rady, kteøí uèinili takové prohlá¹ení, nejménì jednu tøetinu èlenských státù, které pøedstavují nejménì jednu tøetinu obyvatelstva Unie, není rozhodnutí pøijato. 2. Odchylnì od odstavce 1 rozhoduje Rada kvalifikovanou vìt¹inou, a) pøijímá-li evropské rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie na základì evropského rozhodnutí Evropské rady, týkajícího se strategických zájmù a cílù Unie podle èl. III-293 odst. 1, b) pøijímá-li evropské rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie, na návrh, jen¾ jí pøedkládá ministr zahranièních vìcí Unie na základì zvlá¹tní ¾ádosti, kterou mu Evropská rada pøedala z vlastního podnìtu nebo z podnìtu tohoto ministra, c) pøijímá-li evropské rozhodnutí, jím¾ se provádí evropské rozhodnutí vymezující akci nebo postoj Unie; d) pøijímá-li evropské rozhodnutí o jmenování zvlá¹tního zástupce podle èlánku III-302. Prohlásí-li èlen Rady, ¾e se ze zásadních dùvodù vnitrostátní politiky, které musí uvést, zamý¹lí postavit proti pøijetí evropského rozhodnutí, která má být pøijato kvalifikovanou vìt¹inou, hlasování se nekoná. Ministr zahranièních vìcí Unie v úzké konzultaci s dotyèným èlenským státem hledá pøijatelné øe¹ení pro tento stát. Pokud je nenajde, mù¾e Rada kvalifikovanou vìt¹inou po¾ádat, aby byla vìc pøedlo¾ena Evropské radì k jednomyslnému evropskému rozhodnutí. 3. V souladu s èl. I-40 odst. 7 mù¾e Evropská rada jednomyslnì pøijmout evropské rozhodnutí, jím¾ stanoví, ¾e Rada rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou v jiných pøípadech ne¾ uvedených v odstavci 2 tohoto èlánku. 4. Odstavce 2 a 3 se nepou¾ijí na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou. ÈLÁNEK III-301 1. Vymezila-li Evropská rada nebo Rada spoleèný pøístup Unie ve smyslu èl. I-40 odst. 5, ministr zahranièních vìcí Unie a ministøi zahranièních vìcí èlenských státù koordinují svou èinnost v Radì. 2. Diplomatická zastoupení èlenských státù a delegace Unie ve tøetích zemích a pøi mezinárodních organizacích mezi sebou spolupracují a pøispívají k vytváøení a provádìní spoleèného pøístupu uvedeného v odstavci 1. ÈLÁNEK III-302 Rada mù¾e jmenovat na návrh ministra zahranièních vìcí Unie zvlá¹tního zástupce pro jednotlivé politické otázky. Zvlá¹tní zástupce vykonává svou funkci pod vedením ministra. ÈLÁNEK III-303 Unie mù¾e uzavøít dohody s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi v oblastech spadajících do této kapitoly. ÈLÁNEK III-304 1. Ministr zahranièních vìcí Unie konzultuje a informuje Evropský parlament v souladu s èl. I-40 odst. 6 a èl. I-41 odst. 7. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Zaji¹»uje, aby názory Evropského parlamentu byly nále¾itì brány v úvahu. Do informování Evropského parlamentu mohou být zapojeni zvlá¹tní zástupci. 2. Evropský parlament mù¾e Radì a ministru zahranièních vìcí Unie klást dotazy nebo jim dávat doporuèení. Dvakrát roènì koná rozpravu o pokroku pøi provádìní spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky, vèetnì spoleèné bezpeènostní a obranné politiky. ÈLÁNEK III-305 1. Èlenské státy koordinují svou èinnost v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. Na tìchto fórech zastávají postoje Unie. Ministr zahranièních vìcí Unie zaji¹»uje organizaci této koordinace. V mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, kterých se neúèastní v¹echny èlenské státy, zastávají postoje Unie zúèastnìné státy. 2. V souladu s èl. I-16 odst. 2 èlenské státy zastoupené v mezinárodních organizacích nebo na mezinárodních konferencích, jich¾ se neúèastní v¹echny èlenské státy, informují tyto státy, jako¾ i ministra zahranièních vìcí Unie, o v¹ech otázkách spoleèného zájmu. Èlenské státy, které jsou souèasnì èleny Rady bezpeènosti Organizace spojených národù, harmonizují svùj postup a plnì informují ostatní èlenské státy, jako¾ i ministra zahranièních vìcí Unie. Èlenské státy, které jsou èleny Rady bezpeènosti, budou pøi výkonu svých funkcí hájit postoje a zájmy Unie, ani¾ je dotèena jejich odpovìdnost podle Charty Organizace spojených národù. Vymezila-li Unie postoj k nìkteré otázce, které je na poøadu jednání Rady bezpeènosti Organizace spojených národù, po¾ádají èlenské státy, které v ní zasedají, aby byl ministr zahranièních vìcí Unie vyzván k pøednesení postoje Unie. ÈLÁNEK III-306 Diplomatická a konzulární zastoupení èlenských státù a delegace Unie ve tøetích zemích a na mezinárodních konferencích a jejich zastoupení pøi mezinárodních organizacích spolupracují tak, aby zajistily dodr¾ování a provádìní evropských rozhodnutí, která vymezují postoje a akce Unie pøijaté na základì této kapitoly. Prohlubují spolupráci výmìnou informací a vypracováváním spoleèných hodnocení. Pøispívají k provádìní práva evropských obèanù na ochranu na území tøetí zemì podle èl. I-10 odst. 2 písm. c) a opatøení pøijatých podle èlánku III-127. ÈLÁNEK III-307 1. Ani¾ je dotèen èlánek III-344, sleduje Politický a bezpeènostní výbor mezinárodní situaci v oblastech spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky a pøispívá k vymezení politik podáváním stanovisek Radì na její ¾ádost, na ¾ádost ministra zahranièních vìcí Unie nebo z vlastního podnìtu. Sleduje také provádìní dohodnutých politik, ani¾ jsou dotèeny pravomoci ministra zahranièních vìcí Unie. 2. V rámci této kapitoly vykonává Politický a bezpeènostní výbor pod odpovìdností Rady a ministra zahranièních vìcí Unie politickou kontrolu a strategické øízení pøi operacích k øe¹ení krizí podle èlánku III-309. Rada mù¾e za úèelem operace k øe¹ení krizí a po dobu jejího trvání, jak ji Rada urèí, zmocnit výbor k pøijímání vhodných opatøení týkajících se politické kontroly strategického øízení operace. ÈLÁNEK III-308 Provádìní spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky se nedotýká uplatòování postupù a rozsahu pravomocí orgánù, které Ústava stanoví pro výkon pravomocí Unie uvedených v èláncích I-13 a¾ I-15 a èlánku I-17. Stejnì tak se provádìní politik uvedených v daných èláncích nedotýká uplatòování postupù a rozsahu pravomocí orgánù, které Ústava stanoví pro výkon pravomocí Unie podle této kapitoly.ODDÍL 2 - SPOLEÈNÁ BEZPEÈNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA ÈLÁNEK III-309

1. Mise uvedené v èl. I-41 odst. 1, pøi kterých mù¾e Unie pou¾ít civilní a vojenské prostøedky, zahrnují spoleèné akce v oblasti odzbrojení, humanitární a záchranné mise, poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, mise pro pøedcházení konfliktùm a udr¾ení míru, mise bojových sil k øe¹ení krizí, vèetnì misí pro prosazování míru a stabilizaèních operací po ukonèen konfliktù. V¹echny tyto mise mohou pøispívat k boji proti terorismu, vèetnì podpory tøetích zemí v boji proti terorismu na jejich území. 2. Rada pøijme evropská rozhodnutí týkající se misí uvedených v odstavci 1, ve kterých vymezení jejich cíle, rozsah a obecné podmínky jejich provádìní. Ministr zahranièních vìcí Unie pod vedením Rady a v úzkém a stálém styku s Politickým a bezpeènostním výborem zaji¹»uje koordinaci civilních a vojenských hledisek tìchto misí. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK III-310 1. V rámci evropských rozhodnutí pøijatých podle èlánku III-309 mù¾e Rada svìøit provádìní nìkteré mise skupinì èlenských státù, které si to pøejí a mají pro takovou misi nezbytné kapacity. Tyto èlenské státy se ve spojení s ministrem zahranièních vìcí Unie mezi sebou dohodnou øízení této mise. 2. Èlenské státy úèastnící se mise informují o vývoji mise pravidelnì Radu z vlastního podnìtu nebo na ¾ádost jiného èlenského státu. Èlenské státy úèastnící se mise neprodlenì informují Radu v pøípadì, kdy by provedení mise mìlo podstatné následky nebo by vy¾adovalo zmìnu cíle, rozsahu nebo podmínek mise stanovených evropským rozhodnutím podle odstavce 1. V takových pøípadech pøijme Rada nezbytná evropská rozhodnutí. ÈLÁNEK III-311 1. Agentura pro oblast rozvoje obranných kapacit, výzkumu, poøizování a vyzbrojování (Evropská obranná agentura), zøízená èl. I-41 odst. 3 a pod vedením Rady, má za úkol a) pøispívat k urèení cílù vojenských kapacit èlenských státù a hodnotit dodr¾ování závazkù týkajících se kapacit pøislíbených èlenskými státy; b) podporovat harmonizaci operativních potøeb a pøijímání úèinných a sluèitelných akvizièních metod; c) navrhovat mnohostranné projekty pro plnìní cílù z hlediska vojenských kapacit a zaji¹»ovat koordinaci programù provádìných èlenskými státy a øízení zvlá¹tních programù spolupráce; d) podporovat výzkum v oblasti obranných technologií, koordinovat a plánovat spoleènou výzkumnou èinnost a studie technických øe¹ení odpovídajících budoucím operativním potøebám; e) pøispívat k urèování a pøípadnì k provádìní v¹ech úèelných opatøení pro posílení prùmyslové a technologické základny v oblasti obrany a pro zlep¹ení úèinnosti vojenských výdajù. 2. Evropské obranná agentura je otevøena v¹em èlenským státùm, které si pøejí podílet se na její èinnosti. Rada kvalifikovanou vìt¹inou pøijme evropské rozhodnutí vymezující statut, sídlo a zpùsob fungování agentury. Toto rozhodnutí pøihlí¾í ke stupni skuteèného podílu na èinnostech agentury. V rámci agentury budou vytvoøeny zvlá¹tní skupiny sdru¾ující èlenské státy, je¾ vedou spoleèné projekty. Agentura plní své úkoly ve spojení s Komisí, je-li to tøeba. ÈLÁNEK III-312 1. Èlenské státy, které si pøejí úèastnit se stálé strukturované spolupráce uvedené v èl. I-41 odst. 6, splòují kritéria a zavázaly se k vojenským kapacitám stanoveným v Protokolu o stálé strukturované spolupráci, oznámí svùj zámìr Radì a ministrovi zahranièních vìcí Unie. 2. Do tøí mìsícù od oznámení podle odstavce 1 pøijme Rada evropské rozhodnutí o zøízení stálé strukturované spolupráce a stanoví seznam zúèastnìných èlenských státù. Rada rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou po konzultaci s ministrem zahranièních vìcí Unie. 3. Ka¾dý èlenský stát, který si v pozdìj¹ím stadiu pøeje úèastnit se stálé strukturované spolupráce, oznámí svùj zámìr Radì a ministru zahranièních vìcí Unie. Rada pøijme evropské rozhodnutí, kterým potvrdí úèast dotyèného èlenského státu, který splòuje kritéria a pøijímá závazky stanovené v èláncích 1 a 2 Protokolu o stálé strukturované spolupráci. Rada rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou po konzultaci s ministrem zahranièních vìcí Unie. Na hlasování se podílejí pouze èlenové Rady zastupující zúèastnìné èlenské státy. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % èlenù Rady zastupujících zúèastnìné èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva tìchto státù. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì tolik èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. 4. Pokud zúèastnìný èlenský stát ji¾ nesplòuje kritéria nebo není ji¾ schopen dostát závazkùm stanoveným v èláncích 1 a 2 Protokolu o stálé strukturované spolupráci, mù¾e Rada pøijmout evropské rozhodnutí o pozastavení úèasti tohoto èlenského státu. Rada rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou. Na hlasování se podílejí pouze èlenové Rady zastupující zúèastnìné èlenské státy, s výjimkou dotyèného èlenského státu. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % èlenù Rady zastupujících zúèastnìné èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva tìchto státù. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì tolik èlenù Rady, kolik jich zastupuje nejménì 35 % obyvatelstva zúèastnìných èlenských státù, a je¹tì jeden èlen, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. 5. Pokud si zúèastnìný èlenský stát pøeje odstoupit ze stálé strukturované spolupráce, informuje o svém zámìru Radu, která vezme na vìdomí, ¾e dotyèný èlenský stát ukonèil svou úèast. 6. Evropská rozhodnutí a doporuèení Rady v rámci stálé strukturované spolupráce, jiná ne¾ uvedená v odstavcích 2 a¾ 5, se pøijímají jednomyslnì. Pro úèely tohoto odstavce je k jednomyslnosti tøeba pouze hlasù zástupcù zúèastnìných http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


èlenských státù.ODDÍL 3 - FINANÈNÍ USTANOVENÍ ÈLÁNEK III-313 1. Správní výdaje, které orgánùm vzniknou pøi provádìní této kapitoly, jsou hrazeny z rozpoètu Unie. 2. Operativní výdaje, které vzniknou v souvislosti s provádìním této kapitoly, jsou rovnì¾ hrazeny z rozpoètu Unie s výjimkou výdajù na operace související s vojenstvím nebo obranou a pøípadù, kdy Rada rozhodne jinak. Nejsou-li výdaje hrazeny z rozpoètu Unie, hradí je èlenské státy podle klíèe hrubého národního produktu, pokud Rada nerozhodne jinak. Èlenské státy, jejich¾ zástupci v Radì uèinili formální prohlá¹ení podle èl. III-300 odst. 1 druhého pododstavce, nejsou povinny pøispívat na financování operací souvisejících s vojenstvím nebo obranou. 3. Rada pøijme evropské rozhodnutí, kterým stanoví zvlá¹tní postupy pro zaji¹tìní rychlého pøístupu k polo¾kám rozpoètu Unie urèeným k naléhavému financování iniciativ v rámci spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky, a zejména k pøípravným èinnostem pro mise podle èl. I-41 odst. 1 a èlánku III-309. Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. Èinnosti pro pøípravu misí uvedených v èl. I-41 odst. 1 a èlánku III-309, které nejsou hrazeny z rozpoètu Unie, jsou financovány ze spou¹tìcího fondu vytvoøeného pøíspìvky èlenských státù. Rada pøijme kvalifikovanou vìt¹inou na návrh ministra zahranièních vìcí Unie evropská rozhodnutí, kterými stanoví a) postupy vytvoøení a financování spou¹tìcího fondu, zejména finanèní èástky pøidìlené fondu; b) postupy správy spou¹tìcího fondu; c) postupy finanèní kontroly. Pokud plánovaná mise podle èl. I-41 odst. 1 a èlánku III-309 nemù¾e být hrazena z rozpoètu Unie, povìøí Rada vyu¾itím tohoto fondu ministra zahranièních vìcí Unie. Ministr zahranièních vìcí Unie pøedlo¾í Radì zprávu o provedení tohoto povìøení.KAPITOLA III - SPOLEÈNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ÈLÁNEK III-314 Vytvoøením celní unie v souladu s èlánkem III-151 Unie pøispívá ve spoleèném zájmu k harmonickému rozvoji svìtového obchodu, k postupnému odstranìní omezení mezinárodního obchodu a pøímých zahranièních investic a ke sni¾ování celních a jiných pøeká¾ek. ÈLÁNEK III-315 1. Spoleèná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod týkajících se obchodu zbo¾ím a slu¾bami a obchodních aspektù du¹evního vlastnictví, pøímé zahranièní investice, sjednocování liberalizaèních opatøení, vývozní politiku a obchodní ochranná opatøení, jako jsou opatøení pro pøípad dumpingu a subvencování. Spoleèná obchodní politika je vedena v rámci zásad a cílù vnìj¹í èinnosti Unie. 2. Evropský zákon stanoví opatøení vymezující rámec pro provádìní spoleèné obchodní politiky. 3. Je-li tøeba sjednat a uzavøít dohody s jedním nebo více státy nebo s mezinárodními organizacemi, pou¾ije se èlánek III325 s výhradou zvlá¹tních ustanovení tohoto èlánku. Komise podá doporuèení Radì, která ji zmocní k zahájení potøebných jednání. Rada a Komise odpovídají za to, ¾e sjednané dohody jsou sluèitelné s vnitøními politikami a vnitøními pøedpisy Unie. Komise pøi vedení tìchto jednání konzultuje zvlá¹tní výbor, který jmenuje Rada, aby jí v tomto úkolu napomáhal, a øídí se smìrnicemi, které jí Rada mù¾e poskytnout. Komise pravidelnì podává zprávu o stavu jednání zvlá¹tnímu výboru a Evropskému parlamentu. 4. Pøi sjednávání a uzavírání dohod uvedených v odstavci 3 rozhoduje Rada kvalifikovanou vìt¹inou. Pøi sjednávání a uzavírání dohod v oblasti obchodu slu¾bami a v oblasti obchodních aspektù du¹evního vlastnictví, jako¾ i pøímých zahranièních investic rozhoduje Rada jednomyslnì, pokud daná dohoda obsahuje ustanovení, pro která je pøi pøijímání vnitøních pøedpisù vy¾adována jednomyslnost. Rada rovnì¾ rozhoduje jednomyslnì pøi sjednávání a uzavírání dohod a) v oblasti obchodu kulturními a audiovizuálními slu¾bami, pokud by tyto dohody mohly ohrozit kulturní a jazykovou rozmanitosti Unie; http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


b) v oblasti obchodu sociálními, vzdìlávacími a zdravotnickými slu¾bami, pokud by tyto dohody mohly vá¾nì naru¹it vnitrostátní organizaci takových slu¾eb a ohrozit odpovìdnosti èlenských státù za jejich poskytování. 5. Na sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod v oblasti dopravy se vztahuje kapitola III hlava III oddíl 7 a èlánek III-325. 6. Výkon pravomocí svìøených tímto èlánkem v oblasti spoleèné obchodní politiky se nedotýká vymezení pravomocí mezi Unií a èlenskými státy a nesmí vést k harmonizaci právních pøedpisù èlenských státù, jestli¾e Ústava takovou harmonizaci vyluèuje.KAPITOLA IV - SPOLUPRÁCE SE TØETÍMI ZEMÌMI A HUMANITÁRNÍ POMOCODDÍL 1 - ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ÈLÁNEK III-316

Hlavním cílem politiky Unie v této oblasti je sní¾ení a výhledovì i vymýcení chudoby. Unie pøihlí¾í k cílùm rozvojové spolupráce provádìní politik, které by mohly mít vliv na rozvojové zemì. 1. Politika Unie v oblasti rozvojové spolupráce je vedena v rámci zásad a cílù vnìj¹í èinnosti Unie. Politika rozvojové spolupráce Unie a politika, kterou v této oblasti vedou èlenské státy, se navzájem doplòují a posilují. 2. Unie a èlenské státy dodr¾ují závazky a pøihlí¾ejí k cílùm, na kterých se shodli v rámci Organizace spojených národù a ostatních pøíslu¹ných mezinárodních organizací. ÈLÁNEK III-317 1. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení nezbytná pro provádìní politiky rozvojové spolupráce, která se mohou týkat víceletých programù spolupráce s rozvojovými zemìmi nebo tématicky zamìøených programù.

2. Unie mù¾e se tøetími zemìmi a pøíslu¹nými mezinárodními organizacemi uzavøít jakoukoli dohodu úèelnou pro dosa¾ení cílù uvedených v èláncích III-292 a III-316. První pododstavec se nedotýká pravomoci èlenských státù vést jednání na mezinárodní úrovni a uzavírat mezinárodní smlouvy. 3. Evropská investièní banka za podmínek stanovených ve svém statutu pøispívá k provádìní opatøení uvedených v odstavci 1. ÈLÁNEK III-318 1. K prohloubení vzájemného doplòování a úèinnosti svých èinností Unie a èlenské státy koordinují své politiky v oblasti rozvojové spolupráce a vzájemnì slaïují své programy pomoci, vèetnì svého vystupování v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. Mohou pøijímat spoleèná opatøení. Èlenské státy v pøípadì potøeby pøispívají k provádìní programù pomoci Unie. 2. Komise mù¾e vyvinout jakoukoli u¾iteènou èinnost potøebnou na podporu koordinace uvedené v odstavci 1. 3. V rámci svých pravomocí spolupracují Unie a èlenské státy s tøetími zemìmi a s pøíslu¹nými mezinárodními organizacemi.ODDÍL 2 - HOSPODÁØSKÁ, FINANÈNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE S TØETÍMI ZEMÌMI ÈLÁNEK III-319 1. Ani¾ jsou dotèena ostatní ustanovení Ústavy, a zejména èlánky III-316 a¾ III-318, provádí Unie èinnosti hospodáøské, finanèní a technické spolupráce, vèetnì pomoci zejména ve finanèní oblasti, s jinými ne¾ rozvojovými tøetími zemìmi. Tyto èinnosti jsou v souladu s rozvojovou politikou Unie a jsou provádìny v rámci zásad a cílù její vnìj¹í èinnosti. Èinnosti Unie a èlenských státù se navzájem doplòují a posilují. 2. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení nezbytná pro provádìní odstavce 1. 3. V rámci svých pravomocí spolupracují Unie a èlenské státy s tøetími zemìmi a s pøíslu¹nými mezinárodními organizacemi. Zpùsoby spolupráce Unie mohou být upraveny dohodami mezi Unií a dotyènými tøetími zemìmi. První pododstavec se nedotýká pravomoci èlenských státù jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy. ÈLÁNEK III-320 Vy¾aduje-li situace v tøetí zemi naléhavou finanèní pomoc ze strany Unie, pøijme Rada na návrh Komise nezbytná evropská rozhodnutí.ODDÍL 3 - HUMANITÁRNÍ POMOC ÈLÁNEK III-321 http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


1. Èinnosti Unie v oblasti humanitární pomoci jsou vedeny v rámci zásad a cílù vnìj¹í èinnosti Unie. Tyto èinnosti jsou urèeny k poskytnutí cílené pomoci a podpory obyvatelstvu tøetích zemí posti¾enému pøírodními nebo èlovìkem zpùsobenými pohromami, aby byly zaji¹tìny humanitární potøeby vyplývající z tìchto rùzných situací. Èinnost Unie a èlenských státù se navzájem doplòují a posilují. 2. Akce humanitární pomoci jsou vedeny v souladu se zásadami mezinárodního práva a v souladu se zásadami nestrannosti, neutrality a nepøípustnosti diskriminace. 3. Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví opatøení vymezující rámec, v nìm¾ se provádí èinnosti humanitární pomoci Unie.

4. Unie mù¾e se tøetími zemìmi a pøíslu¹nými mezinárodními organizacemi uzavøít jakoukoli dohodu úèelnou pro dosa¾ení cílù uvedených v odstavci 1 a v èlánku III-292. První pododstavec se nedotýká pravomoci èlenských státù vést jednání na mezinárodní úrovni a uzavírat mezinárodní smlouvy. 5. K vytvoøení rámce pro spoleèný pøíspìvek mladých Evropanù k humanitárním èinnostem Unie se zøídí Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci. Evropský zákon stanoví statut a zpùsoby fungování sboru. 6. Komise mù¾e vyvinout jakoukoli u¾iteènou èinnost potøebnou na podporu koordinace èinností Unie a èlenských státù, aby prohloubila úèinnost a doplòkovost programù Unie a vnitrostátních programù v oblasti humanitární pomoci. 7. Unie zaji¹»uje, aby její akce humanitární pomoci byly koordinovány s èinnostmi mezinárodních organizací a institucí, pøedev¹ím tìch, které jsou souèástí systému Organizace spojených národù, a aby s tìmito èinnostmi byly sluèitelné.KAPITOLA V - OMEZUJÍCÍ OPATØENÍ ÈLÁNEK III-322 1. Pøedpokládá-li evropské rozhodnutí pøijaté podle kapitoly II pozastavení, omezení nebo úplné pøeru¹ení hospodáøských a finanèních vztahù s jednou nebo s nìkolika tøetími zemìmi, pøijme Rada kvalifikovanou vìt¹inou na spoleèný návrh ministra zahranièních vìcí Unie a Komise nezbytná evropská naøízení nebo rozhodnutí. Uvìdomí o tom Evropský parlament. 2. Pokud tak stanoví evropské rozhodnutí pøijaté podle kapitoly II, mù¾e Rada postupem uvedeným v odstavci 1 pøijmout omezující opatøení vùèi fyzickým nebo právnickým osobám a skupinám nebo nestátním subjektùm. 3. Akty uvedené v tomto èlánku obsahují nezbytná ustanovení o právních zárukách.KAPITOLA VI - MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Tato HTML verze evropské ústavy pochází ze serveru Glosy.info, kde najdete dal¹í související texty a odkazy. Pùvodní verze se nachází zde: Evropská ústava - kompletní znìní ÈLÁNEK III-323 1. Unie mù¾e uzavøít dohodu s jednou nebo s nìkolika tøetími zemìmi nebo mezinárodními organizacemi, stanoví-li tak Ústava nebo je-li uzavøení dohody buï nezbytné k dosa¾ení cílù stanovených Ústavou v rámci politik Unie, nebo je stanoveno právnì závazným aktem Unie nebo se mù¾e dotknout spoleèných pravidel èi zmìnit jejich oblast pùsobnosti. 2. Dohody uzavøené Unií jsou závazné pro orgány Unie i pro èlenské státy. ÈLÁNEK III-324 Unie mù¾e uzavøít dohodu o pøidru¾ení s jednou nebo více tøetími zemìmi nebo mezinárodními organizacemi za úèelem zalo¾ení pøidru¾ení zahrnujícího vzájemná práva a povinnosti, spoleèné postupy a zvlá¹tní øízení. ÈLÁNEK III-325 1. Ani¾ jsou dotèena zvlá¹tní ustanovení èlánku III-217, dohody mezi Unií a tøetími zemìmi nebo mezinárodními organizacemi se sjednávají a uzavírají podle následujícího postupu. 2. Rada dává oprávnìní k zahájení vyjednávání, vydává smìrnice k vyjednávání, dává oprávnìní k podpisu a uzavírá dohody. 3. Komise, nebo týká-li se zamý¹lená dohoda výluènì nebo zejména spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky, ministr zahranièních vìcí Unie pøedlo¾í Radì doporuèení a Rada pøijme evropské rozhodnutí, kterým dá oprávnìní k zahájení http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


vyjednávání a v závislosti na pøedmìtu zamý¹lené dohody jmenuje vyjednavaèe nebo vedoucího vyjednavaèského týmu Unie. 4. Rada mù¾e vyjednavaèi vydávat smìrnice a mù¾e urèit zvlá¹tní výbor, s kterým musí být vyjednávání konzultováno. 5. Rada pøijme na návrh vyjednavaèe evropské rozhodnutí, kterým dá oprávnìní k podpisu dohody a pøípadnì k jejímu prozatímnímu uplatòování pøed vstupem v platnost. 6. Rada pøijme na návrh vyjednavaèe evropské rozhodnutí o uzavøení dohody. Netýká-li se dohoda výluènì spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky, pøijme Rada evropské rozhodnutí o uzavøení dohody a) po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu v tìchto pøípadech: i) dohody o pøidru¾ení; ii) pøistoupení Unie k Evropské úmluvì o ochranì lidských práv a základních svobod; iii) dohody vytváøející zvlá¹tní institucionální rámec zavedením postupù spolupráce; iv) dohody mající citelný dopad na rozpoèet Unie; v) dohody v oblastech, na nì¾ se buï vztahuje øádný legislativní postup, nebo zvlá¹tní legislativní postup, v nìm¾ je vy¾adován souhlas Evropského parlamentu. V naléhavých pøípadech se mù¾e Evropský parlament a Rada dohodnout na lhùtì pro vydání souhlasu. b) po konzultaci s Evropským parlamentem v ostatních pøípadech. Evropský parlament zaujme stanovisko ve lhùtì, kterou mù¾e Rada stanovit podle naléhavosti vìci. Pokud v této lhùtì stanovisko nezaujme, mù¾e rozhodnout Rada.

7. Odchylnì od odstavcù 5, 6 a 9 mù¾e Rada pøi uzavírání dohody zmocnit vyjednavaèe, aby jménem Unie schválil zmìny, jestli¾e dohoda stanoví, ¾e se takové zmìny pøijímají zjednodu¹eným postupem nebo orgánem zøízeným dohodou. Rada mù¾ takovému zmocnìní pøipojit zvlá¹tní podmínky.

8. Rada v prùbìhu celého postupu rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou. Jednomyslnì v¹ak rozhoduje tehdy, týká-li se dohoda oblasti, kde je pro pøijetí aktu Unie po¾adována jednomyslnost, jako¾ i v pøípadì dohod o pøidru¾ení a dohod podle èlánku III319 se státy, které jsou kandidáty na pøistoupení. 9. Rada na návrh Komise nebo ministra zahranièních vìcí Unie pøijme evropské rozhodnutí o pozastavení uplatòování dohody a stanoví postoje, které má jménem Unie zaujmout orgán zøízený dohodou, má-li tento orgán pøijímat akty s právními úèinky, s výjimkou aktù, které doplòují nebo pozmìòují institucionální rámec dohody. 10. Evropský parlament je okam¾itì a plnì informován ve v¹ech etapách tohoto postupu. 11. Èlenský stát, Evropský parlament, Rada nebo Komise si mohou vy¾ádat posudek Soudního dvora o sluèitelnosti zamý¹lené dohody s Ústavou. Je-li posudek Soudního dvora odmítavý, nemù¾e zamý¹lená dohoda vstoupit v platnost, pokud nedojde ke zmìnì dohody nebo ke zmìnì Ústavy. ÈLÁNEK III-326 1. Odchylnì od èlánku III-325 mù¾e Rada buï na doporuèení Evropské centrální banky nebo na doporuèení Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou ve snaze dosáhnout shody sluèitelné s cílem cenové stability uzavírat formální dohody o systému smìnných kurzù eura ve vztahu k mìnám tøetích státù. Rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem postupem podle odstavce 3. Rada mù¾e buï na doporuèení Evropské centrální banky, nebo na doporuèení Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou ve snaze dosáhnout shody sluèitelné s cílem cenové stability stanovit, upravovat nebo opou¹tìt støední parity eura v rámci systému smìnných kurzù. Pøedseda Rady informuje Evropský parlament o stanovení, upravení nebo opu¹tìní støedních parit eura. 2. Pøi neexistenci systému smìnných kurzù vùèi jedné nebo více mìnám tøetích státù podle odstavce 1 mù¾e Rada buï na doporuèení Evropské centrální banky nebo na doporuèení Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou formulovat obecné smìry kurzové politiky ve vztahu k tìmto mìnám. Tyto obecné smìry nesmìjí být na újmu prvoøadému cíli Evropského systému centrálních bank udr¾ovat cenovou stabilitu. 3. Má-li Unie sjednat s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi dohody týkající se otázek mìnového nebo kurzového re¾imu, rozhoduje Rada odchylnì od èlánku III-325 na doporuèení Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou o podmínkách pro sjednávání a uzavírání takových dohod. Tyto podmínky zajistí, ¾e Unie zaujme jednotný postoj. Komise se v plném rozsahu úèastní tìchto jednání. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


4. Ani¾ jsou dotèeny pravomoci a dohody Unie týkající se hospodáøské a mìnové unie, mohou èlenské státy jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy.KAPITOLA VII - VZTAHY UNIE K MEZINÁRODNÍM ORGANIZACÍM A KE TØETÍM ZEMÍM A DELEGACE UNIE ÈLÁNEK III-327 1. Unie navá¾e ve¹kerou úèelnou spolupráci s orgány Organizace spojených národù a jejími odbornými organizacemi, s Radou Evropy, s Organizací pro bezpeènost a spolupráci v Evropì a s Organizací pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj. Unie kromì toho zaji¹»uje vhodné vztahy s dal¹ími mezinárodními organizacemi. 2. Provádìním tohoto èlánku jsou povìøeni ministr zahranièních vìcí Unie a Komise. ÈLÁNEK III-328 1. Zastoupení Unie ve tøetích zemích a pøi mezinárodních organizacích zaji¹»ují delegace Unie. 2. Delegace Unie jsou pod vedením ministra zahranièních vìcí Unie. Jednají v úzké spolupráci s diplomatickými a konzulárními zastoupeními èlenských státù.KAPITOLA VIII - PROVÁDÌNÍ DOLO®KY SOLIDARITY ÈLÁNEK III-329 1. Pokud je nìkterý èlenský stát cílem teroristického útoku nebo obìtí pøírodní èi èlovìkem zpùsobené pohromy, ostatní èlenské státy mu na ¾ádost jeho politických orgánù poskytnou pomoc. Za tím úèelem èlenské státy koordinují svou èinnost v Radì. 2. Zpùsob provádìní dolo¾ky solidarity uvedené v èlánku I-43 Unií vymezí evropské rozhodnutí pøijaté Radou na spoleèný návrh Komise a ministra zahranièních vìcí Unie. Pokud toto rozhodnutí souvisí s obranou, rozhoduje Rada v souladu s èl. III-300 odst. 1. Evropský parlament je informován. Pro úèely tohoto odstavce a ani¾ je dotèen èlánek III-344 je Radì nápomocen Politický a bezpeènostní výbor s podporou slo¾ek ustavených v rámci spoleèné bezpeènostní a obranné politiky a výbor uvedený v èlánku III-261, které jí pøípadnì podávají spoleèná stanoviska. 3. Pro zaji¹tìní úèinnosti jednání Unie a jejích èlenských státù Evropská rada pravidelnì vyhodnocuje hrozby, kterým je Unie vystavena.HLAVA VI - FUNGOVÁNÍ UNIEKAPITOLA I - INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍODDÍL 1 ORGÁNYPododdíl 1 - Evropský parlament ÈLÁNEK III-330 1. Evropský zákon nebo rámcový zákon Rady stanoví nezbytná opatøení pro volbu èlenù Evropského parlamentu v pøímých a v¹eobecných volbách konaných jednotným postupem ve v¹ech èlenských státech nebo podle zásad spoleèných v¹em èlenským státùm. Rada rozhoduje jednomyslnì z podnìtu a po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu, který se usná¹í vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù. Tento zákon nebo rámcový zákon vstoupí v platnost a¾ po schválení èlenskými státy v souladu s jejich ústavními pøedpisy. 2. Evropský zákon Evropského parlamentu stanoví úpravu a obecné podmínky výkonu funkcí jeho èlenù. Evropský parlament se usná¹í z vlastního podnìtu po vy¾ádání stanoviska Komise a po obdr¾ení souhlasu Rady. Rada rozhoduje jednomyslnì o v¹ech pravidlech a podmínkách týkajících se daòového re¾imu jeho stávajících nebo bývalých èlenù. ÈLÁNEK III-331 Evropský zákon stanoví pravidla, kterými se øídí politické strany na evropské úrovni podle èl. I-46 odst. 4, a zejména pravidla pro jejich financování. ÈLÁNEK III-332

Evropský parlament mù¾e vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù po¾ádat Komisi, aby pøedlo¾ila vhodný návrh ve vìcech, u nich¾ m za to, ¾e je k provedení Ústavy potøeba vypracovat akt Unie. Pokud Komise návrh nepøedlo¾í, sdìlí dùvody Evropskému parlamentu. ÈLÁNEK III-333

Evropský parlament mù¾e pøi plnìní svých úkolù na ¾ádost ètvrtiny v¹ech èlenù zøídit doèasný vy¹etøovací výbor, který by zkou obvinìní z poru¹ování práva Unie nebo nesprávného úøedního postupu pøi jeho uplatòování, s výjimkou pøípadù, kdy jsou tvrzené skuteènosti pøedmìtem dosud neukonèeného soudního øízení; pravomoci svìøené Ústavou jiným orgánùm nebo institucím tím nejsou dotèeny. Doèasný vy¹etøovací výbor skonèí svou èinnost pøedlo¾ením své zprávy. Podrobnosti pro výkon http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


vy¹etøovacího práva stanoví evropský zákon Evropského parlamentu. Evropský parlament se usná¹í z vlastního podnìtu po obdr¾ení souhlasu Rady a Komise. ÈLÁNEK III-334 V souladu s èl. I-10 odst. 2 písm. d) má ka¾dý obèan Unie a ka¾dá fyzická osoba s bydli¹tìm nebo právnická osoba se sídlem v nìkterém èlenském státì právo pøedlo¾it samostatnì èi spoleènì s dal¹ími osobami petici Evropskému parlamentu ve vìci, která spadá do oblasti èinností Unie a která se jich pøímo dotýká. ÈLÁNEK III-335 1. Evropský parlament zvolí evropského veøejného ochránce práv. V souladu s èl. I-10 odst. 2 písm. d) a s èlánkem I-49 je oprávnìn od kteréhokoli obèana Unie nebo od kterékoli fyzické osoby s bydli¹tìm nebo právnické osoby se sídlem v èlenském státì pøijímat stí¾nosti, které se týkají pøípadù nesprávného úøedního postupu orgánù, institucí nebo jiných subjektù Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie pøi výkonu jeho soudních pravomocí. V souladu se svými povinnostmi provádí veøejný ochránce práv ¹etøení, která pova¾uje za opodstatnìná, a to z vlastního podnìtu nebo na základì stí¾ností pøedlo¾ených mu pøímo nebo prostøednictvím èlena Evropského parlamentu, pokud tvrzené skuteènosti nejsou nebo nebyly pøedmìtem soudního øízení. Jestli¾e veøejný ochránce práv zjistí nesprávný úøední postup, postoupí vìc dotyènému orgánu, instituci nebo jinému subjektu, které mají lhùtu tøí mìsícù na to, aby mu sdìlily své stanovisko. Poté pøedá Evropskému parlamentu a dotyènému orgánu, instituci nebo jinému subjektu zprávu. Osobu podávající stí¾nost informuje o výsledku tìchto ¹etøení. Veøejný ochránce práv podává ka¾doroènì zprávu o výsledku svých ¹etøení Evropskému parlamentu. 2. Veøejný ochránce práv je volen po ka¾dých volbách do Evropského parlamentu na dobu jeho volebního období. Mù¾e být zvolen opakovanì. Veøejný ochránce práv mù¾e být odvolán z funkce Soudním dvorem na návrh Evropského parlamentu, pøestane-li splòovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí záva¾ného pochybení. 3. Veøejný ochránce práv vykonává své funkce zcela nezávisle. Nevy¾aduje ani nepøijímá pokyny od ¾ádného orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Bìhem funkèního období nesmí vykonávat ¾ádnou jinou výdìleènou nebo nevýdìleènou profesionální èinnost. 4. Evropský zákon Evropského parlamentu stanoví statut a obecné podmínky výkonu funkce veøejného ochránce práv. Evropský parlament se usná¹í z vlastního podnìtu po obdr¾ení stanoviska Komise a po obdr¾ení souhlasu Rady. ÈLÁNEK III-336 Evropský parlament zasedá jednou roènì. Schází se, ani¾ by musel být svolán, druhé úterý v mìsíci bøeznu. Evropský parlament se mù¾e sejít k mimoøádnému zasedání na ¾ádost vìt¹iny v¹ech svých èlenù anebo na ¾ádost Rady nebo Komise. ÈLÁNEK III-337 1. Za podmínek, které jsou stanoveny v jednacím øádu Evropské rady a v jednacím øádu Rady, mohou Evropská rada a Rada kdykoli vystoupit pøed Evropským parlamentem. 2. Komise se mù¾e úèastnit v¹ech schùzí Evropského parlamentu a mù¾e pøed ním na svou ¾ádost vystoupit. Odpovídá ústnì nebo písemnì na otázky, které jí polo¾í Evropský parlament nebo jeho èlenové. 3. Evropský parlament projednává na veøejném zasedání souhrnnou výroèní zprávu, kterou mu pøedkládá Komise. ÈLÁNEK III-338 Nestanoví-li Ústava jinak, usná¹í se Evropský parlament vìt¹inou odevzdaných hlasù. Usná¹eníschopnost stanoví jeho jednací øád. ÈLÁNEK III-339 Evropský parlament pøijme svùj jednací øád vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù. Zápisy z jednání Evropského parlamentu se zveøejòují zpùsobem stanoveným v Ústavì a v jeho jednacím øádu. ÈLÁNEK III-340 Byl-li podán návrh na vyslovení nedùvìry Komisi pro její èinnost, mù¾e Evropský parlament o tomto návrhu rozhodnout a¾ po uplynutí tøí dnù od jeho podání, a to pouze veøejným hlasováním. Je-li návrh na vyslovení nedùvìry pøijat vìt¹inou dvou tøetin odevzdaných hlasù a vìt¹inou v¹ech èlenù Evropského parlamentu, èlenové Komise kolektivnì odstoupí ze svých funkcí http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


a ministr zahranièních vìcí Unie odstoupí ze své funkce v Komisi. Zùstávají ve funkci a vyøizují nadále bì¾né zále¾itosti, dokud nebudou nahrazeni v souladu s èlánky I-26 a I-27. V tomto pøípadì funkèní období èlenù Komise jmenovaných jako nástupci skonèí ke dni, k nìmu¾ by skonèilo funkèní období èlenù Komise, kteøí museli kolektivnì odstoupit.Pododdíl 2 Evropská rada ÈLÁNEK III-341 1. Pøi hlasování mù¾e být ka¾dý èlen Evropské rady zmocnìn hlasovat nejvý¹e za jednoho z ostatních èlenù. Zdr¾ení se hlasování pøítomných nebo zastoupených èlenù není pøeká¾kou pøijetí usnesení Evropské rady vy¾adujících jednomyslnost. 2. Pøedseda Evropského parlamentu mù¾e být vyzván, aby vystoupil pøed Evropskou radou. 3. Evropská rada rozhoduje prostou vìt¹inou v procedurálních otázkách, jako¾ i pøi pøijímání svého jednacího øádu. 4. Evropské radì je nápomocen generální sekretariát Rady.Pododdíl 3 - Rada ministrù ÈLÁNEK III-342 Radu svolává k zasedání její pøedseda z vlastního podnìtu, na ¾ádost nìkterého z jejích èlenù nebo na ¾ádost Komise. ÈLÁNEK III-343 1. Pøi hlasování mù¾e být ka¾dý èlen Rady zmocnìn hlasovat nejvý¹e za jednoho z ostatních èlenù. 2. Má-li se Rada usnést prostou vìt¹inou, usná¹í se vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù.

3. Zdr¾ení se hlasování pøítomných nebo zastoupených èlenù není pøeká¾kou pøijetí usnesení Rady vy¾adujících jednomysln ÈLÁNEK III-344 1. Výbor slo¾ený ze stálých zástupcù vlád èlenských státù je zodpovìdný za pøípravu prací Rady a za plnìní úkolù, kterými jej Rada povìøí. V pøípadech stanovených v jednacím øádu Rady mù¾e výbor vydávat procesní rozhodnutí. 2. Radì je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka jmenovaného Radou. Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu prostou vìt¹inou. 3. Rada rozhoduje o procedurálních otázkách a pøijetí svého jednacího øádu prostou vìt¹inou. ÈLÁNEK III-345 Rada mù¾e prostou vìt¹inou po¾ádat Komisi, aby provedla prùzkumy, které Rada pokládá za potøebné k dosa¾ení spoleèných cílù, a aby jí pøedlo¾ila ve¹keré vhodné návrhy. Pokud Komise ¾ádný návrh nepøedlo¾í, sdìlí Radì dùvody. ÈLÁNEK III-346 Rada pøijme evropská rozhodnutí stanovící statuty výborù uvedených v Ústavì. Rozhoduje prostou vìt¹inou po konzultaci s Komisí.Pododdíl 4 - Evropská komise ÈLÁNEK III-347

Èlenové Komise se zdr¾í jakéhokoliv jednání nesluèitelného s povahou své funkce. Èlenské státy uznávají jejich nezávislost a nesna¾í se je ovlivòovat pøi plnìní jejich úkolù. Bìhem funkèního období nesmìjí èlenové Komise vykonávat ¾ádnou jinou výdìleènou nebo nevýdìleènou profesionální èinnost. Pøi svém nástupu do funkce se slavnostnì zavazují dodr¾ovat bìhem výkonu své funkce i po jeho ukonèení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost èestného a zdr¾enlivého jednání pøi pøijímání nìkterých funkcí nebo nìkterých výhod po uplynutí funkèního období. V pøípadì poru¹ení tìc povinností mù¾e Soudní dvùr na návrh Rady, která rozhoduje prostou vìt¹inou, nebo Komise rozhodnout podle okolností o jejich odvolání podle èlánku III-349 nebo o odnìtí jejich nároku na dùchod nebo jej nahrazující po¾itky. ÈLÁNEK III-348 1. Mimo pøípady pravidelné obmìny a smrti konèí výkon funkce èlena Komise odstoupením nebo odvoláním. 2. Èlen Komise je v pøípadì odstoupení, odvolání nebo smrti nahrazen pro zbývající èást funkèního období novým èlenem stejné státní pøíslu¹nosti, kterého jmenuje Rada spoleènou dohodou s pøedsedou Komise po konzultaci s Evropským parlamentem a v souladu s kritérii stanovenými v èl. I-27 odst. 4. Rada mù¾e jednomyslnì na návrh pøedsedy Komise http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


rozhodnout, ¾e èlena není tøeba nahradit, zejména pokud je zbývající èást jeho funkèního období krátká. 3. Pøedseda je v pøípadì odstoupení, odvolání nebo smrti nahrazen pro zbývající èást funkèního období v souladu s èl. I-27 odst. 1. 4. Ministr zahranièních vìcí Unie je v pøípadì odstoupení, odvolání nebo smrti nahrazen pro zbývající èást funkèního období v souladu s èl. I-28 odst. 1.

5. V pøípadì odstoupení v¹ech èlenù Komise zastávají tito èlenové ve funkci a vyøizují nadále bì¾né zále¾itosti a¾ do okam¾ik svého nahrazení pro zbývající èást funkèního období, v souladu s èlánky I-26 a I-27. ÈLÁNEK III-349 Pøestane-li kterýkoli èlen Komise splòovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo dopustil-li se vá¾ného pochybení, mù¾e být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady, která rozhoduje prostou vìt¹inou, nebo na návrh Komise. ÈLÁNEK III-350 Ani¾ je dotèen èl. I-28 odst. 4, pùsobnost Komise strukturuje a pøidìluje jejím èlenùm pøedseda v souladu s èl. I-27 odst. 3. Pøedseda mù¾e zmìnit rozdìlení pùsobnosti i bìhem funkèního období. Èlenové Komise vykonávají úkoly, které jim pøedseda svìøil, pod jeho vedením. ÈLÁNEK III-351 Komise se usná¹í vìt¹inou hlasù svých èlenù. Usná¹eníschopnost stanoví její jednací øád. ÈLÁNEK III-352 1. Komise pøijme svùj jednací øád, kterým upraví svou èinnost a èinnost útvarù jí podléhajících. Zajistí zveøejnìní tohoto jednacího øádu. 2. Komise zveøejní ka¾doroènì nejménì mìsíc pøed zahájením zasedání Evropského parlamentu souhrnnou zprávu o èinnosti Unie.Pododdíl 5 - Soudní dvùr Evropské unie ÈLÁNEK III-353 Soudní dvùr zasedá v senátech, ve velkém senátu nebo v plénu v souladu se statutem Soudního dvora Evropské unie. ÈLÁNEK III-354 Soudnímu dvoru je nápomocno osm generálních advokátù. Na ¾ádost Soudního dvora mù¾e Rada jednomyslnì pøijmout evropské rozhodnutí, aby poèet generálních advokátù zvý¹ila. Úlohou generálního advokáta je pøedkládat veøejnì, zcela nestrannì a nezávisle odùvodnìné závìry ve vìcech, které podle statutu Soudního dvora Evropské unie vy¾adují jeho úèast. ÈLÁNEK III-355 Soudci a generální advokáti Soudního dvora jsou vybíráni z osob, které poskytují ve¹keré záruky nezávislosti a které splòují po¾adavky nezbytné k výkonu nejvy¹¹ích soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecnì uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád èlenských státù po konzultaci s výborem uvedeným v èlánku III-357. Ka¾dé tøi roky dochází k èásteèné obmìnì soudcù a generálních advokátù za podmínek stanovených statutem Soudního dvora Evropské unie. Soudci volí ze svého støedu pøedsedu Soudního dvora na dobu tøí let. Pøedseda mù¾e být zvolen opakovanì. Soudní dvùr pøijme svùj jednací øád. Jednací øád vy¾aduje schválení Rady. ÈLÁNEK III-356 Poèet soudcù Tribunálu stanoví statut Soudního dvora Evropské unie. Statut mù¾e stanovit, ¾e Tribunálu jsou nápomocni generální advokáti. Soudci Tribunálu jsou vybíráni z osob, které poskytují ve¹keré záruky nezávislosti a jsou zpùsobilé k výkonu vysokých soudních funkcí. Jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád èlenských státù po konzultaci s výborem uvedeným v èlánku III-357. Ka¾dé tøi roky dochází k èásteèné obmìnì soudcù Tribunálu. Soudci volí ze svého støedu pøedsedu Tribunálu na dobu tøí let. Pøedseda mù¾e být zvolen opakovanì. Tribunál pøijme svùj jednací øád po dohodì s Soudním dvorem. Jednací øád vy¾aduje schválení Rady. Nestanoví-li statut jinak, vztahují se ustanovení Ústavy týkající se Soudního dvora i na Tribunál. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK III-357 Zøizuje se výbor, který pøed jmenováním vládami èlenských státù podle èlánkù III-355 a III-356 vydává stanovisko k vhodnosti kandidátù na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu. Tento výbor se skládá ze sedmi osob vybraných mezi bývalými èleny Soudního dvora a Tribunálu, èleny nejvy¹¹ích vnitrostátních soudních orgánù a obecnì uznávanými právníky, z nich¾ jedna bude navr¾ena Evropským parlamentem. Rada pøijme evropské rozhodnutí stanovící pravidla fungování tohoto výboru a evropské rozhodnutí o jmenování jeho èlenù. Rada rozhoduje z podnìtu pøedsedy Soudního dvora. ÈLÁNEK III-358 1. Tribunál je pøíslu¹ný rozhodovat v prvním stupni o ¾alobách uvedených v èláncích III-365, III-367, III-370, III-372 a III-374 s výjimkou tìch, které jsou v pùsobnosti nìkterého specializovaného soudu zøízeného na základì èlánku III-359, nebo tìch, které statut Soudního dvora Evropské unie vyhrazuje Soudnímu dvoru. Statut mù¾e stanovit, ¾e Tribunál je pøíslu¹ný i pro jiné kategorie ¾alob. Proti rozhodnutím Tribunálu podle tohoto odstavce je mo¾no za podmínek a v mezích stanovených statutem podat opravný prostøedek k Soudnímu dvoru, omezený na právní otázky. 2. Tribunál je pøíslu¹ný rozhodovat o opravných prostøedcích proti rozhodnutím specializovaných soudù. Rozhodnutí Tribunálu podle tohoto odstavce mohou být výjimeènì za podmínek a v mezích stanovených statutem Soudního dvora Evropské unie pøezkoumána Soudním dvorem v pøípadì vá¾ného nebezpeèí naru¹ení jednoty nebo souladu práva Unie. 3. Tribunál je pøíslu¹ný rozhodovat o pøedbì¾ných otázkách podle èlánku III-369 ve zvlá¹tních oblastech urèených statutem Soudního dvora Evropské unie. Má-li Tribunál za to, ¾e vìc vy¾aduje zásadní rozhodnutí, je¾ mù¾e ovlivnit jednotu a soulad práva Unie, mù¾e vìc postoupit k rozhodnutí Soudnímu dvoru. Rozhodnutí Tribunálu o pøedbì¾ných otázkách mohou být výjimeènì za podmínek a v mezích stanovených statutem pøezkoumána Soudním dvorem v pøípadì vá¾ného nebezpeèí naru¹ení jednoty nebo souladu práva Unie. ÈLÁNEK III-359 1. Evropský zákon mù¾e zøídit specializované soudy pøipojené k Tribunálu, pøíslu¹né rozhodovat v prvním stupni o nìkterých kategoriích ¾alob ve zvlá¹tních oblastech. Pøijme se buï na návrh Komise a po konzultaci se Soudním dvorem nebo na ¾ádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí. 2. Evropský zákon o zøízení specializovaného soudu stanoví pravidla pro jeho slo¾ení a upøesní rozsah pravomocí, které jsou mu svìøeny. 3. Proti rozhodnutí specializovaných soudù je mo¾né podat opravný prostøedek k Tribunálu buï omezený na právní otázky, nebo stanoví-li tak evropský zákon o zøízení specializovaného soudu, té¾ týkající se skutkových otázek. 4. Èlenové specializovaných soudù jsou vybíráni z osob, které poskytují ve¹keré záruky nezávislosti a jsou zpùsobilé k výkonu soudních funkcí. Jsou jmenováni Radou, která rozhoduje jednomyslnì. 5. Specializované soudy pøijmou svùj jednací øád po dohodì se Soudním dvorem. Jednací øád vy¾aduje schválení Rady.

6. Nestanoví-li evropský zákon o zøízení specializovaného soudu jinak, vztahují se ustanovení Ústavy týkající se Soudního dvora Evropské unie a statut Soudního dvora Evropské unie i na specializované soudy. Hlava I a èlánek 64 statutu se na specializované soudy pou¾ijí v ka¾dém pøípadì. ÈLÁNEK III-360 Má-li Komise za to, ¾e èlenský stát nesplnil povinnost, která pro nìj z Ústavy vyplývá, vydá o tom odùvodnìné stanovisko poté, co umo¾ní tomuto státu podat vyjádøení. Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhùtì stanovené Komisí, mù¾e Komise pøedlo¾it vìc Soudnímu dvoru Evropské unie. ÈLÁNEK III-361 Má-li èlenský stát za to, ¾e jiný èlenský stát nesplnil povinnost, která pro nìj vyplývá z Ústavy, mù¾e vìc pøedlo¾it Soudnímu dvoru Evropské unie. Døíve ne¾ èlenský stát podá proti jinému èlenskému státu ¾alobu pro údajné nesplnìní povinnosti, která pro nìj vyplývá z Ústavy, pøedlo¾í vìc Komisi. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Komise vydá odùvodnìné stanovisko poté, co umo¾ní dotyèným státùm, aby si navzájem pøedlo¾ily písemná i ústní vyjádøení. Nevydá-li Komise takové stanovisko ve lhùtì tøí mìsícù ode dne, kdy jí vìc byla pøedlo¾ena, mù¾e být vìc pøedlo¾en Soudnímu dvoru Evropské unie i bez stanoviska Komise. ÈLÁNEK III-362 1. Shledá-li Soudní dvùr Evropské unie, ¾e èlenský stát nesplnil povinnost, která pro nìj vyplývá z Ústavy, je tento stát povinen pøijmout opatøení, která vyplývají z rozsudku tohoto soudního dvora. 2. Má-li Komise za to, ¾e dotyèný èlenský stát nepøijal opatøení, která vyplývají z rozsudku uvedeného v odstavci 1, mù¾e pøedlo¾it vìc Soudnímu dvoru Evropské unie poté, co poskytla tomuto státu pøíle¾itost se vyjádøit. Navrhne pau¹ální èástku nebo penále, ji¾ je dotyèný èlenský stát povinen zaplatit, ve vý¹i, kterou pova¾uje za pøimìøenou okolnostem. Shledáli Soudní dvùr Evropské unie, ¾e dotyèný èlenský stát nevyhovìl jeho rozsudku, mù¾e mu ulo¾it zaplacení pau¹ální èástky nebo penále. Èlánek III-361 není tímto postupem dotèen. 3. Pøedlo¾í-li Komise Soudnímu dvoru Evropské unie vìc podle èlánku III-360 z dùvodu, ¾e dotyèný stát nesplnil povinnost oznámit opatøení provádìjící evropský rámcový zákon, mù¾e, pokládá-li to za vhodné, navrhnout pau¹ální èástku nebo penále, ji¾ je dotyèný èlenský stát povinen zaplatit, ve vý¹i, kterou pova¾uje za pøimìøenou okolnostem. Shledá-li Soudní dvùr Evropské unie, ¾e do¹lo k poru¹ení povinnosti, mù¾e èlenskému státu ulo¾it zaplacení pau¹ální èástky nebo penále, které nepøekroèí vý¹i navr¾enou Komisí. Platební povinnost nabude úèinku ke dni stanovenému Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku. ÈLÁNEK III-363 Evropské zákony nebo evropská naøízení Rady mohou na Soudní dvùr Evropské unie pøenést neomezenou soudní pravomoc týkající se sankcí, které jsou v nich uvedeny. ÈLÁNEK III-364 Ani¾ jsou dotèena ostatní ustanovení Ústavy, mù¾e evropský zákon na Soudní dvùr Evropské unie pøenést v míøe, kterou stanoví, pravomoc rozhodovat ve sporech týkajících se pou¾ívání aktù pøijatých na základì Ústavy, které vytváøejí evropská práva du¹evního vlastnictví. ÈLÁNEK III-365 1. Soudní dvùr Evropské unie pøezkoumává legalitu evropských zákonù a rámcových zákonù, aktù Rady, Komise a Evropské centrální banky, s výjimkou doporuèení a stanovisek, a aktù Evropského parlamentu a Evropské rady, které mají právní úèinky vùèi tøetím osobám. Rovnì¾ pøezkoumává legalitu aktù institucí a jiných subjektù Unie, které mají právní úèinky vùèi tøetím osobám. 2. Pro úèely odstavce 1 má Soudní dvùr Evropské unie pravomoc rozhodovat o ¾alobách podaných èlenskými státy, Evropským parlamentem, Radou nebo Komisí pro nedostatek pøíslu¹nosti, pro poru¹ení podstatných formálních nále¾itostí, pro poru¹ení Ústavy nebo jakéhokoli právního pøedpisu týkajícího se jejího provádìní anebo pro zneu¾ití pravomoci. 3. Soudní dvùr Evropské unie má za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 pravomoc rozhodovat o ¾alobách podaných Úèetním dvorem, Evropskou centrální bankou a Výborem regionù k ochranì jejich výsadních práv. 4. Ka¾dá fyzická nebo právnická osoba mù¾e za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 podat ¾alobu proti aktùm, které jsou jí urèeny, nebo které se jí bezprostøednì a osobnì dotýkají, jako¾ i proti podzákonným právním aktùm, které se jí bezprostøednì týkají a nevy¾adují pøijetí provádìcích opatøení. 5. Akty zøizující instituce a jiné subjekty Unie mohou stanovit zvlá¹tní podmínky a úpravy týkající se ¾alob podávaných fyzickými nebo právnickými osobami proti aktùm tìchto institucí a jiných subjektù, které vùèi nim mají právní úèinky. 6. ®aloby uvedené v tomto èlánku musí být podány ve lhùtì dvou mìsícù, a to podle okolností ode dne vyhlá¹ení pøíslu¹ného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o nìm navrhovatel dozvìdìl. ÈLÁNEK III-366 Je-li ¾aloba opodstatnìná, Soudní dvùr Evropské unie prohlásí napadený akt za neplatný od poèátku. Soudní dvùr Evropské unie v¹ak uvede, pova¾uje-li to za nezbytné, ty úèinky aktu prohlá¹eného za neplatný, které jsou nadále pova¾ovány za zachované. ÈLÁNEK III-367 http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Poru¹í-li Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Komise nebo Evropská centrální banka Ústavu svou neèinností, mohou èlenské státy a ostatní orgány Unie pøedlo¾it vìc Soudnímu dvoru Evropské unie, aby urèil, ¾e do¹lo k takovému poru¹ení. Tento èlánek se za stejných podmínek pou¾ije na neèinnost institucí a jiných subjektù Unie. Tato ¾aloba je pøípustná pouze tehdy, byl-li pøíslu¹ný orgán, instituce èi jiný subjekt pøedem vyzván, aby jednal. Jestli¾e se orgán, instituce èi jiný subjekt ve lhùtì dvou mìsícù od této výzvy nevyjádøí, mù¾e být ¾aloba podána v dal¹í lhùtì dvou mìsícù. Ka¾dá fyzická nebo právnická osoba mù¾e za podmínek uvedených v prvním a druhém pododstavci podat stí¾nost k Soudnímu dvoru Evropské unie na nìkterý orgán, instituci èi jiný subjekt Unie proto, ¾e nevydaly akt této osobì urèený, jiný ne¾ doporuèení nebo stanovisk ÈLÁNEK III-368 Orgán, instituce nebo jiný subjekt, jejich¾ akt byl prohlá¹en za neplatný nebo jejich¾ neèinnost byla prohlá¹ena za odporující Ústavì, jsou povinny pøijmout opatøení vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropské unie. Tato povinnost se netýká povinností, které mohou vyplynout z pou¾ití èl. III-431 druhého pododstavce. ÈLÁNEK III-369 Soudní dvùr Evropské unie má pravomoc rozhodovat o pøedbì¾ných otázkách týkajících se a) výkladu Ústavy, b) platnosti a výkladu aktù pøijatých orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Vyvstane-li taková otázka pøed soudem èlenského státu, mù¾e tento soud, pova¾uje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, po¾ádat Soudní dvùr Evropské unie o rozhodnutí o této otázce. Vyvstane-li taková otázka pøi jednání pøed soudem èlenského státu, jeho¾ rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostøedky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvùr Evropské unie. Pokud tato otázka vyvstane pøi jednání pøed soudem èlenského státu, které se týká osoby ve vazbì, rozhodne Soudní dvùr Evropské unie v co nejkrat¹í lhùtì. ÈLÁNEK III-370 Soudní dvùr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradu ¹kody podle èl. III-431 druhého a tøetího pododstavce. ÈLÁNEK III-371 Soudní dvùr má pravomoc rozhodovat o legalitì aktù pøijatých Evropskou radou nebo Radou podle èlánku I-59 výluènì na ¾ádost èlenského státu dotèeného rozhodnutím Evropské rady nebo Rady, a to výhradnì v otázce procedurálních ustanovení obsa¾ených v uvedeném èlánku. Tato ¾ádost musí být podána do jednoho mìsíce ode dne takového rozhodnutí. Soudní dvùr rozhodne ve lhùtì jednoho mìsíce ode dne této ¾ádosti. ÈLÁNEK III-372 Soudní dvùr Evropské unie má pravomoc rozhodovat v¹echny spory mezi Unií a jejími zamìstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve slu¾ebním øádu úøedníkù Unie a pracovním øádu ostatních zamìstnancù Unie. ÈLÁNEK III-373 Soudní dvùr Evropské unie má v mezích dále uvedených pravomoc rozhodovat spory, které se týkají a) plnìní závazkù èlenských státù, je¾ vyplývají ze statutu Evropské investièní banky. Správní rada Banky má v této souvislosti pravomoci, které èlánek III-360 pøiznává Komisi; b) usnesení Rady guvernérù Evropské investièní banky. Ka¾dý èlenský stát, Komise a správní rada Banky mù¾e v této souvislosti podat ¾alobu za podmínek stanovených v èlánku III-365; c) usnesení správní rady Evropské investièní banky. ®aloby proti tìmto usnesením mohou za podmínek uvedených v èlánku III-365 podat pouze èlenské státy nebo Komise, a to pouze pro poru¹ení formálního postupu stanoveného v èl. 19 odst. 2, 5, 6 a 7 statutu banky, d) plnìní povinností národními centrálními bankami podle Ústavy a statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Rada guvernérù Evropské centrální banky má ve vztahu k národním centrálním bankám v této vìci pravomoci, které èlánek III-360 pøiznává Komisi ve vztahu k èlenským státùm. Shledá-li Soudní dvùr Evropské unie, ¾e národní centrální banka nesplnila povinnost podle Ústavy, je tato banka povinna uèinit opatøení, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora Evropské unie. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK III-374 Soudní dvùr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základì rozhodèí dolo¾ky obsa¾ené ve veøejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvì uzavøené Unií nebo jejím jménem. ÈLÁNEK III-375 1. S výhradou pravomocí svìøených Soudnímu dvoru Evropské unie Ústavou nejsou spory, v nich¾ je Unie stranou, vyòaty z pravomoci vnitrostátních soudù. 2. Èlenské státy se zavazují, ¾e spory o výklad nebo uplatòování Ústavy nebudou øe¹it jinak, ne¾ jak stanoví Ústava. 3. Soudní dvùr má pravomoc rozhodovat v¹echny spory mezi èlenskými státy, které souvisejí s pøedmìtem Ústavy, jsou-li mu tyto spory pøedlo¾eny na základì rozhodèí smlouvy. ÈLÁNEK III-376 Soudní dvùr Evropské unie nemá pravomoc ve vztahu k èlánkùm I-40 a I-41, ustanovením hlavy V kapitoly II o spoleèné zahranièní a bezpeènostní politice a èlánku III-293, pokud se týká spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky. Soudní dvùr Evropské unie v¹ak má pravomoc kontrolovat dodr¾ování èlánku III-308 a rozhodovat o ¾alobách podaných za podmínek stanovených v èl. III-365 odst. 4, které se týkají pøezkumu legality evropských rozhodnutí, jimi¾ se stanoví omezující opatøení vùèi fyzickým nebo právnickým osobám, pøijatých Radou na základì hlavy V kapitoly II. ÈLÁNEK III-377

Pøi výkonu svých pravomocí týkajících se ustanovení hlavy III kapitoly IV oddílù 4 a 5 o prostoru svobody, bezpeènosti a práva, není Soudní dvùr Evropské unie pøíslu¹ný pøezkoumávat platnost nebo pøimìøenost operací vedených policií nebo jiným donucovacími orgány èlenského státu, ani rozhodovat o výkonu odpovìdnosti èlenských státù za udr¾ování veøejného poøádku a ochranu vnitøní bezpeènosti. ÈLÁNEK III-378 Dotýká-li se spor aktu s obecnou pùsobností pøijatého orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, mù¾e se ka¾dá strana, i kdy¾ lhùta stanovená v èl. III-365 odst. 6 uplynula, domáhat z dùvodù stanovených v èl. III-365 odst. 2 pøed Soudním dvorem Evropské unie nepou¾itelnosti tohoto aktu. ÈLÁNEK III-379 1. ®aloby podané u Soudního dvora Evropské unie nemají odkladný úèinek. Má-li v¹ak tento soudní dvùr za to, ¾e to okolnosti vy¾adují, mù¾e naøídit odklad provádìní napadeného aktu. 2. Soudní dvùr Evropské unie mù¾e ve vìcech, které mu byly pøedlo¾eny, naøídit nezbytná pøedbì¾ná opatøení. ÈLÁNEK III-380 Rozsudky Soudního dvora Evropské unie jsou vykonatelné za podmínek stanovených v èlánku III-401. ÈLÁNEK III-381 Statut Soudního dvora Evropské unie se stanoví protokolem. Ustanovení statutu lze s výjimkou hlavy I a èlánku 64 zmìnit evropským zákonem. Pøijme se buï na ¾ádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí, nebo na návrh Komise a po konzultaci se Soudním dvorem.Pododdíl 6 - Evropská centrální banka ÈLÁNEK III-382 1. Rada guvernérù Evropské centrální banky se skládá z èlenù Výkonné rady Evropské centrální banky a z guvernérù národních centrálních bank èlenských státù, na které se nevztahuje výjimka podle èlánku III-197. 2. Výkonná rada se skládá z prezidenta, viceprezidenta a ètyø dal¹ích èlenù. Prezident, viceprezident a dal¹í èlenové Výkonné rady jsou jmenováni z uznávaných osob s profesionální zku¹eností v mìnových nebo bankovních zále¾itostech Evropskou radou kvalifikovanou vìt¹inou na doporuèení Rady, po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérù Evropské centrální banky. Jejich funkèní období je osmileté; nemohou být jmenováni opakovanì. Èleny Výkonné rady mohou být pouze státní pøíslu¹níci èlenských státù. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


ÈLÁNEK III-383 1. Pøedseda Rady a èlen Komise se mohou bez hlasovacího práva úèastnit zasedání Rady guvernérù Evropské centrální banky. Pøedseda Rady mù¾e pøedkládat Radì guvernérù Evropské centrální banky návrhy k projednání. 2. Prezident Evropské centrální banky je zván k úèasti na zasedáních Rady, kdy¾ Rada projednává zále¾itosti mající vztah k cílùm a k úkolùm Evropského systému centrálních bank. 3. Evropská centrální banka pøedkládá výroèní zprávu o èinnosti Evropského systému centrálních bank a o mìnové politice za uplynulý a bì¾ný rok Evropskému parlamentu, Evropské radì, Radì a Komisi. Prezident Evropské centrální banky tuto zprávu pøedkládá Evropskému parlamentu, který na jejím základì mù¾e zahájit obecnou rozpravu, a Radì. Prezident Evropské centrální banky a dal¹í èlenové Výkonné rady mohou na ¾ádost Evropského parlamentu nebo z vlastního podnìtu vystoupit pøed pøíslu¹nými orgány Evropského parlamentu.Pododdíl 7 - Úèetní dvùr ÈLÁNEK III-384 1. Úèetní dvùr pøezkoumává úèetnictví v¹ech pøíjmù a výdajù Unie. Pøezkoumává rovnì¾ úèetnictví v¹ech pøíjmù a výdajù ka¾dé instituce nebo jiného subjektu zøízeného Unií, pokud to akt zøizující tuto instituci nebo tento jiný subjekt nevyluèuje. Úèetní dvùr pøedkládá Evropskému parlamentu a Radì prohlá¹ení o vìrohodnosti úèetnictví a o legalitì a øádnosti podkladových operací, které bude zveøejnìno v Úøedním vìstníku Evropské unie. Toto prohlá¹ení mù¾e být doplnìno zvlá¹tním hodnocením ke ka¾dé hlavní oblasti èinnosti Unie. 2. Úèetní dvùr pøezkoumává legalitu a øádnost pøíjmù a výdajù a pøesvìdèuje se o øádnosti finanèního øízení. Podává pøitom zprávy zejména o jakýchkoli nesrovnalostech. Kontrola pøíjmù se provádí porovnáním splatných pohledávek a do¹lých úhrad ve prospìch Unie. Kontrola výdajù se provádí porovnáním pøijatých závazkù a poskytnutých úhrad. Kontroly mohou být provádìny pøed úèetní závìrkou pøíslu¹ného rozpoètového roku.

3. Kontrola se provádí na základì úèetních dokladù a podle potøeby i na místì v ostatních orgánech Unie, nebo v prostorách jakékoli instituce nebo jiného subjektu, který spravuje pøíjmy a výdaje jménem Unie a v èlenských státech, vèetnì prostor fyzických a právnických osob, které pøijímají platby z rozpoètu. V èlenských státech se kontrola provádí v souèinnosti s vnitrostátními orgány kontroly úèetnictví, a nemají-li tyto orgány potøebné pravomoci, v souèinnosti s pøíslu¹nými vnitrostátními místy. Úèetní dvùr a vnitrostátní orgány kontroly úèetnictví èlenských státù spolupracují se vzájemnou dùvìrou a pøi uznávání vzájemné nezávislosti. Tyto orgány nebo útvary sdìlí Úèetnímu dvoru, zda se na kontrole zamý¹lejí podílet. Ostatní orgány, instituce nebo jiné subjekty spravující pøíjmy a výdaje jménem Unie, fyzické nebo právnické osoby pøijímající platby z rozpoètu a vnitrostátní orgány kontroly úèetnictví, nebo nemají-li potøebné pravomoci, pøíslu¹ná vnitrostátní místa, pøedají Úèetnímu dvoru na jeho ¾ádost ve¹keré podklady a informace nezbytné pro splnìní jeho úkolù. Právo Úèetního dvora na pøístup k informacím Evropské investièní banky, týkajícím se její èinnosti pøi správì pøíjmù a výdajù Unie, bude upraveno dohodou mezi Úèetním dvorem, bankou a Komisí. Úèetní dvùr má právo na pøístup k informacím, které jsou nutné pro pøezkoumání pøíjmù a výdajù Unie spravovaných bankou, i tehdy, pokud k takové dohodì nedojde.

4. Úèetní dvùr vypracuje po skonèení ka¾dého rozpoètového roku výroèní zprávu. Tato zpráva se pøedkládá ostatním orgánùm a zveøejòuje se v Úøedním vìstníku Evropské unie spolu s odpovìïmi orgánù na pøipomínky Úèetního dvora. Mù¾e dá kdykoli pøedkládat své pøipomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formì zvlá¹tních zpráv, a na ¾ádost nìkterého jiného orgánu zaujímat stanoviska. Výroèní zprávy, zvlá¹tní zprávy a stanoviska pøijímá Úèetní dvùr vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù. Mù¾e nicménì vytvoøit ze svého støedu senáty pro pøijímání urèitých kategorií zpráv nebo stanovisek za podmínek stanovených v jeho jednacím øádu. Je nápomocen Evropskému parlamentu a Radì pøi výkonu jejich pravomocí pøi kontrole plnìní rozpoètu. Pøijme svùj jednací øád. Jednací øád vy¾aduje schválení Radou. ÈLÁNEK III-385 1. Èlenové Úèetního dvora jsou vybíráni z osob, které ve svých státech pracují nebo pracovaly v orgánech vnìj¹í kontroly úèetnictví nebo které mají pro tuto funkci zvlá¹tní kvalifikaci. Musí poskytovat ve¹keré záruky nezávislosti.

2. Èlenové Úèetního dvora jsou jmenováni na dobu ¹esti let. Mohou být jmenováni opakovanì. Rada pøijme evropské rozhodnutí, jím¾ se stanoví seznam èlenù sestavený podle návrhù podaných ka¾dým èlenským státem. Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. Èlenové Úèetního dvora volí ze svého støedu pøedsedu na dobu tøí let. Pøedseda mù¾e být zvolen opakovanì. 3. Èlenové Úèetního dvora pøi plnìní svých úkolù nevy¾adují ani nepøijímají pokyny od ¾ádné vlády ani jiného subjektu. Zdr¾í jakéhokoli jednání nesluèitelného se svou funkcí. 4. Bìhem funkèního období nesmìjí èlenové Úèetního dvora vykonávat ¾ádnou jinou výdìleènou nebo nevýdìleènou http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


profesionální èinnost. Pøi svém nástupu do funkce se slavnostnì zavazují respektovat bìhem výkonu své funkce i po jejím ukonèení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost èestného a zdr¾enlivého jednání pøi pøijímání nìkterých funkcí nebo nìkterých výhod po uplynutí funkèního období. 5. Mimo pøípady pravidelných obmìn a smrti konèí výkon funkce èlenù Úèetního dvora odstoupením nebo odvoláním vyhlá¹eným Soudním dvorem podle odstavce 6. Dotyèný èlen je nahrazen pro zbývající èást funkèního období. Mimo pøípady odvolání zastávají èlenové Úèetního dvora svou funkci a¾ do okam¾iku svého nahrazení.

6. Èlen Úèetního dvora mù¾e být odvolán ze své funkce a zbaven nároku na dùchod nebo jej nahrazující po¾itky jen v pøípadì, ¾e Soudní dvùr na ¾ádost Úèetního dvora shledá, ¾e pøestal splòovat podmínky nezbytné k výkonu jeho funkce nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce.ODDÍL 2 - PORADNÍ INSTITUCE UNIEPododdíl 1 - Výbor regionù ÈLÁNEK III-386 Poèet èlenù Výboru regionù nesmí pøekroèit 350. Rada na návrh Komise jednomyslnì pøijme evropské rozhodnutí stanovící slo¾ení výboru. Èlenové výboru a náhradníci jsou ve stejném poètu jmenováni na dobu pìti let. Mohou být jmenováni opakovanì. Nemohou být souèasnì èleny Evropského parlamentu. Rada pøijme evropské rozhodnutí, jím¾ se stanoví seznam èlenù a náhradníkù sestavený podle návrhù podaných ka¾dým èlenským státem. Uplynutím mandátu uvedeného v èl. I-32 odst. 2, na jeho¾ základì byli navr¾eni, konèí funkèní období èlenù výboru a èlenové výboru jsou stejným postupem nahrazeni na zbytek funkèního období. ÈLÁNEK III-387 Výbor regionù volí z øad svých èlenù pøedsedu a pøedsednictvo na dobu dva a pùl roku. Svolává jej jeho pøedseda na ¾ádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise. Mù¾e se také sejít z vlastního podnìtu. Pøijme svùj jednací øád. ÈLÁNEK III-388

Evropský parlament, Rada nebo Komise konzultují Výbor regionù v pøípadech, kdy tak Ústava stanoví, a ve v¹ech ostatních pøípadech, v nich¾ to nìkterý z tìchto orgánù pova¾uje za vhodné, zejména v pøípadech týkajících se pøeshranièní spolupráce Pova¾ují-li to Evropský parlament, Rada nebo Komise za nutné, urèí výboru pro pøedlo¾ení jeho stanoviska lhùtu nejménì jednoho mìsíce od jejího oznámení pøedsedovi. Po uplynutí stanovené lhùty mohou jednat i bez tohoto stanoviska. Je-li Hospodáøský a sociální výbor konzultován, Evropský parlament, Rada nebo Komise o tomto vy¾ádání stanoviska informují Výbor regionù. Usoudí-li Výbor regionù, ¾e jsou dotèeny zvlá¹tní regionální zájmy, mù¾e v této vìci zaujmout stanovisko. Mù¾e rovnì¾ zaujmout stanovisko z vlastního podnìtu. Stanovisko výboru a zápis z jeho jednání se postupují Evropskému parlamentu, Radì a Komisi.Pododdíl 2 - Hospodáøský a sociální výbor ÈLÁNEK III-389 Poèet èlenù Hospodáøského a sociálního výboru nesmí pøekroèit 350. Rada na návrh Komise jednomyslnì pøijme evropské rozhodnutí stanovící slo¾ení výboru. ÈLÁNEK III-390 Èlenové Hospodáøského a sociálního výboru jsou jmenováni na dobu pìti let. Mohou být jmenováni opakovanì. Rada pøijme evropské rozhodnutí, jím¾ se stanoví seznam èlenù sestavený podle návrhù podaných ka¾dým èlenským státem. Rada rozhoduje po konzultaci s Komisí. Mù¾e si vy¾ádat názor evropských organizací, které pøedstavují jednotlivá hospodáøská a sociální odvìtví, jich¾ se týkají èinnosti Unie. ÈLÁNEK III-391 Hospodáøský a sociální výbor volí z øad svých èlenù pøedsedu a pøedsednictvo na dobu dva a pùl roku. Svolává jej jeho pøedseda na ¾ádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise. Mù¾e se také sejít z vlastního podnìtu. Pøijme svùj jednací øád. ÈLÁNEK III-392 Evropský parlament, Rada nebo Komise konzultují Hospodáøský a sociální výbor v pøípadech, kdy tak Ústava stanoví. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to pova¾ují za vhodné. Výbor mù¾e rovnì¾ zaujmout stanovisko z vlastního podnìtu. Pova¾ují-li to Evropský parlament, Rada nebo Komise za nutné, urèí výboru pro pøedlo¾ení jeho stanoviska lhùtu nejménì jednoho mìsíce od jejího oznámení pøedsedovi. Po uplynutí stanovené lhùty mohou jednat i bez tohoto stanoviska. Stanovisko výboru a zápis z jeho jednání se postupují Evropskému parlamentu, Radì a Komisi.ODDÍL 3 - EVROPSKÁ INVESTIÈNÍ BANKA ÈLÁNEK III-393 http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Evropská investièní banka má právní subjektivitu. Jejími èleny jsou èlenské státy. Statut Evropské investièní banky se stanoví protokolem. Evropským zákonem Rady lze zmìnit statut Evropské investièní banky. Rada rozhoduje jednomyslnì buï na ¾ádost Evropské investièní banky a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí, nebo na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou investièní bankou. ÈLÁNEK III-394 Úkolem Evropské investièní banky je pøispívat k vyvá¾enému a neru¹enému rozvoji vnitøního trhu v zájmu Unie; vyu¾ívá k tomu jak kapitálového trhu, tak vlastních zdrojù. Za tím úèelem zejména neziskovým poskytováním pùjèek a záruk usnadòuje financování dále uvedených projektù ve v¹ech odvìtvích hospodáøství: a) projektù na rozvoj ménì rozvinutých oblastí; b) projektù na modernizaci nebo konverzi podnikù anebo na vytvoøení nových èinností vyplývajících z vytváøení nebo fungování vnitøního trhu, které pro svùj rozsah nebo pro svou povahu nemohou být plnì kryty dostupnými finanèními prostøedky v jednotlivých èlenských státech; c) projektù spoleèného zájmu více èlenských státù, které pro svùj rozsah nebo povahu nemohou být plnì kryty dostupnými finanèními prostøedky v jednotlivých èlenských státech. Pøi plnìní svých úkolù usnadòuje Evropská investièní banka financování investièních programù s vyu¾itím strukturálních fondù a dal¹ích finanèních nástrojù Unie.ODDÍL 4 USTANOVENÍ SPOLEÈNÁ ORGÁNÙM, INSTITUCÍM A JINÝM SUBJEKTÙM UNIE ÈLÁNEK III-395 1. Rozhoduje-li Rada na návrh Komise, mù¾e takový návrh zmìnit pouze jednomyslným rozhodnutím, s výjimkou pøípadù uvedených v èláncích I-55, I-56, èl. III-396 odst. 10 a 13, èlánku III-404 a èl. III-405 odst. 2. 2. Dokud Rada nerozhodne, mù¾e Komise kdykoli bìhem postupu vedoucího k pøijetí aktu Unie svùj návrh zmìnit. ÈLÁNEK III-396 1. Pøijímají-li se podle Ústavy evropské zákony nebo rámcové zákony øádným legislativním postupem, pou¾ijí se následující ustanovení. 2. Komise pøedlo¾í Evropskému parlamentu a Radì návrh. První ètení 3. Evropský parlament zaujme svùj postoj v prvním ètení a postoupí jej Radì. 4. Schválí-li Rada postoj Evropského parlamentu, je dotyèný akt pøijat ve znìní odpovídajícím postoji Evropského parlamentu. 5. Neschválí-li Rada postoj Evropského parlamentu, pøijme svùj postoj v prvním ètení a postoupí jej Evropskému parlamentu. 6. Rada podrobnì informuje Evropský parlament o dùvodech, na základì kterých pøijala postoj v prvním ètení. Komise podrobnì informuje Evropský parlament o svém postoji. Druhé ètení 7. Jestli¾e ve lhùtì tøí mìsícù od tohoto postoupení Evropský parlament a) schválí postoj Rady v prvním ètení nebo nepøijme ¾ádné usnesení, pokládá se dotyèný akt za pøijatý ve znìní odpovídajícím postoji Rady; b) odmítne postoj Rady v prvním ètení vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù, pokládá se navrhovaný akt za nepøijatý; c) navrhne vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù zmìny postoje Rady v prvním ètení, postoupí se zmìnìný text Radì a Komisi, která k tìmto zmìnám zaujme stanovisko. 8. Jestli¾e ve lhùtì tøí mìsícù od obdr¾ení zmìn Evropského parlamentu Rada kvalifikovanou vìt¹inou a) schválí v¹echny tyto zmìny, pokládá se dotyèný akt za pøijatý; http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


b) neschválí v¹echny zmìny, svolá pøedseda Rady po dohodì s pøedsedou Evropského parlamentu ve lhùtì ¹esti týdnù dohodovací výbor. 9. O návrzích zmìn, k nim¾ Komise zaujala odmítavé stanovisko, Rada rozhoduje jednomyslnì. Dohodovací postup 10. Dohodovací výbor, který se skládá z èlenù Rady nebo z jejich zástupcù a ze stejného poètu èlenù zastupujících Evropský parlament, má za úkol dosáhnout pøijetí dohody o spoleèném návrhu kvalifikovanou vìt¹inou èlenù Rady nebo jejich zástupcù a vìt¹inou èlenù zastupujících Evropský parlament ve lhùtì ¹esti týdnù od svého svolání, a to na základì postojù Evropského parlamentu a Rady ve druhém ètení. 11. Komise se úèastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí ve¹kerou èinnost potøebnou ke sblí¾ení postojù Evropského parlamentu a Rady. 12. Neschválí-li dohodovací výbor ve lhùtì ¹esti týdnù od svého svolání spoleèný návrh, pokládá se navrhovaný akt za nepøijatý. Tøetí ètení 13. Schválí-li dohodovací výbor v této lhùtì spoleèný návrh, mají Evropský parlament, který se usná¹í nadpolovièní vìt¹inou odevzdaných hlasù, a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou, ode dne tohoto schválení ¹est týdnù na to, aby pøijaly navrhovaný akt v souladu se spoleèným návrhem. Pokud tak neuèiní, pokládá se navrhovaný akt za nepøijatý. 14. Lhùty tøí mìsícù a ¹esti týdnù uvedené v tomto èlánku se prodlu¾ují z podnìtu Evropského parlamentu nebo Rady, první nejvý¹e o jeden mìsíc a druhá nejvý¹e o dva týdny. Zvlá¹tní ustanovení 15. Je-li evropský zákon nebo rámcový zákon v pøípadech uvedených v Ústavì podán k øádnému legislativnímu postupu z podnìtu skupiny èlenských státù, na doporuèení Evropské centrální banky nebo na ¾ádost Soudního dvora, nepou¾ije se odstavec 2, druhá vìta odstavce 6 a odstavec 9. V takovém pøípadì Evropský parlament a Rada pøedají Komisi návrh aktu i se svými postoji v prvním a druhém ètení. Evropský parlament nebo Rada mohou kdykoli bìhem celého postupu po¾ádat Komisi o stanovisko, které mù¾e Komise rovnì¾ vydat z vlastního podnìtu. Pokud to pokládá za nezbytné, mù¾e se rovnì¾ podílet na èinnosti dohodovacího výboru podle odstavce 11. ÈLÁNEK III-397 Evropský parlament, Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upravují zpùsoby své spolupráce. Za tímto úèelem mohou v souladu s Ústavou uzavírat interinstitucionální dohody, které mohou mít závaznou povahu. ÈLÁNEK III-398 1. Pøi plnìní svých úkolù se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevøenou, efektivní a nezávislou evropskou správu. 2. V souladu se slu¾ebním øádem a pracovním øádem pøijatými na základì èlánku III-427 stanoví evropský zákon za tímto úèelem ustanovení. ÈLÁNEK III-399 1. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie zaji¹»ují transparentnost své èinnosti a podle èlánku I-50 stanoví ve svých jednacích øádech zvlá¹tní ustanovení o pøístupu veøejnosti ke svým dokumentùm. Soudní dvùr Evropské unie, Evropská centrální banka a Evropská investièní banka podléhají èl. I-50 odst. 3 a tohoto èlánku, pouze pokud vykonávají své správní funkce. 2. Evropský parlament a Rada zajistí zveøejnìní dokumentù týkajících se legislativního postupu za podmínek stanovených evropským zákonem podle èl. I-50 odst. 3. ÈLÁNEK III-400 1. Rada pøijme evropská naøízení a rozhodnutí, která stanoví a) platy, náhrady a dùchody pøedsedy Evropské rady, pøedsedy Komise, ministra zahranièních vìcí Unie, èlenù Komise, http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


pøedsedù, èlenù a tajemníkù Soudního dvora Evropské unie a generálního tajemníka Rady. b) pracovní podmínky a zejména platy, náhrady a dùchody pøedsedy a èlenù Úèetního dvora. c) ve¹keré náhrady poskytované místo odmìny osobám uvedeným v písmenech a) a b). 2. Rada pøijme evropská naøízení a rozhodnutí, která stanoví náhrady èlenù Hospodáøského a sociálního výboru. ÈLÁNEK III-401 Akty Rady, Komise nebo Evropské centrální banky, které ukládají penì¾itý závazek jiným osobám ne¾ èlenským státùm, jsou podkladem pro výkon rozhodnutí.

Výkon rozhodnutí se øídí pravidly obèanského procesního práva toho státu, na jeho¾ území se provádí. Dolo¾ku vykonatelnosti pøipojí po pøezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ovìøení pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu urèí vláda ka¾dého èlenského státu; jeho urèení dá na vìdomí Komisi a Soudnímu dvoru Evropské unie. Jsou-li na ¾ádost oprávnìné strany splnìny tyto formální nále¾itosti, mù¾e tato strana v souladu s vnitrostátním právem po¾ádat o výkon rozhodnutí pøímo pøíslu¹ný orgán. Výkon rozhodnutí mù¾e být zastaven pouze na základì rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Kontrola øádného provádìní výkonu rozhodnutí v¹ak spadá do pravomoci vnitrostátních soudních orgánù.KAPITOLA II - FINANÈNÍ USTANOVENÍODDÍL 1 - VÍCELETÝ FINANÈNÍ RÁMEC ÈLÁNEK III-402 1. Víceletý finanèní rámec se v souladu s èlánkem I-55 stanoví nejménì na dobu pìti let. 2. Finanèní rámec stanoví vý¹i roèních horních hranic polo¾ek závazkù podle kategorie výdajù a roèních horních hranic polo¾ek plateb. Kategorie výdajù, kterých je omezený poèet, odpovídají hlavním oblastem èinnosti Unie. 3. Finanèní rámec stanoví jakákoli dal¹í ustanovení, která jsou úèelná pro hladký prùbìh roèního rozpoètového procesu.

4. Nebyl-li do uplynutí pøedcházejícího finanèního rámce pøijat evropský zákon Rady, který stanoví nový finanèní rámec, prodlou¾í se platnost horní hranice a dal¹í ustanovení odpovídající poslednímu roku pøedcházejícího rámce a¾ do pøijetí tohoto zákona. 5. Evropský parlament, Rada a Komise èiní bìhem celého procesu vedoucího k pøijetí finanèního rámce v¹echna nezbytná opatøení k usnadnìní úspì¹ného dokonèení tohoto procesu.ODDÍL 2 - ROÈNÍ ROZPOÈET UNIE ÈLÁNEK III-403 Rozpoètový rok zaèíná 1. ledna a konèí 31. prosince. ÈLÁNEK III-404 Evropský zákon stanoví roèní rozpoèet Unie v souladu s tìmito ustanoveními:

1. Ka¾dý orgán sestaví pøed 1. èervencem pøedbì¾ný odhad svých výdajù na pøí¹tí rozpoètový rok. Komise shrne tyto odhady návrhu rozpoètu, je¾ mù¾e obsahovat odli¹né odhady. Návrh rozpoètu zahrnuje odhad pøíjmù a odhad výdajù. 2. Komise pøedlo¾í návrh obsahující pøedlohu rozpoètu Evropskému parlamentu a Radì nejpozdìji do 1. záøí roku pøedcházejícího roku, ve kterém má být rozpoèet plnìn. Komise mù¾e pøedlohu rozpoètu v prùbìhu procesu mìnit, a to a¾ do svolání dohodovacího výboru podle odstavce 5. 3. Rada pøijme svùj postoj k pøedloze rozpoètu a postoupí ji Evropskému parlamentu nejpozdìji do 1. øíjna roku pøedcházejícího roku, ve kterém má být rozpoèet plnìn. Podrobnì informuje Evropský parlament o dùvodech, na základì kterých postoj pøijala. 4. Jestli¾e ve lhùtì ètyøiceti dvou dnù od tohoto postoupení Evropský parlament a) schválí postoj Rady, je evropský zákon o rozpoètu pøijat; b) nepøijme ¾ádné usnesení, pokládá se evropský zákon o rozpoètu za pøijatý; c) pøijme zmìny vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù, postoupí se zmìnìná pøedloha Radì a Komisi. Pøedseda Evropského parlamentu po dohodì s pøedsedou Rady neprodlenì svolá dohodovací výbor. Pokud v¹ak do deseti dnù od tohoto postoupení Rada Evropskému parlamentu sdìlí, ¾e schvaluje v¹echny zmìny, dohodovací výbor se nesejde. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


5. Dohodovací výbor, který se skládá z èlenù Rady nebo z jejich zástupcù a ze stejného poètu èlenù zastupujících Evropský parlament, má za úkol dosáhnout pøijetí dohody o spoleèné pøedloze kvalifikovanou vìt¹inou èlenù Rady nebo jejich zástupcù a vìt¹inou èlenù zastupujících Evropský parlament ve lhùtì dvaceti jednoho dne od svého svolání, a to na základì postojù Evropského parlamentu a Rady. Komise se úèastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí ve¹kerou èinnost potøebnou ke sblí¾ení postojù Evropského parlamentu a Rady. 6. Dohodne-li se dohodovací výbor ve lhùtì dvaceti jednoho dne podle odstavce 5 na spoleèné pøedloze, mají Evropský parlament a Rada ode dne této dohody ètrnáct dní na to, aby spoleènou pøedlohu schválily. 7. Jestli¾e ve lhùtì ètrnácti dnù podle odstavce 6 a) Evropský parlament i Rada schválí spoleènou pøedlohu nebo nepøijmou ¾ádné rozhodnutí, nebo jestli¾e jeden z tìchto orgánù spoleènou pøedlohu schválí, zatímco druhý nepøijme ¾ádné rozhodnutí, pokládá se evropský zákon o rozpoètu za pøijatý s koneènou platností v souladu se spoleènou pøedlohou; nebo b) Evropský parlament, který se usná¹í vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù, i Rada spoleènou pøedlohu zamítnou, nebo pokud jeden z tìchto orgánù spoleènou pøedlohu zamítne, zatímco druhý nepøijme ¾ádné rozhodnutí, Komise pøedlo¾í novou pøedlohu rozpoètu; nebo c) Evropský parlament, který se usná¹í vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù, zamítne spoleènou pøedlohu, zatímco Rada ji schválí, Komise pøedlo¾í novou pøedlohu rozpoètu; nebo d) Evropský parlament schválí spoleènou pøedlohu, zatímco Rada ji zamítne, Evropský parlament, který se usná¹í vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù a tøípìtinovou vìt¹inou odevzdaných hlasù, mù¾e ve lhùtì ètrnácti dnù ode dne zamítnutí Radou rozhodnout o potvrzení v¹ech nebo nìkterých zmìn uvedených v odst. 4 písm. c). Není-li nìkterá zmìna Evropského parlamentu potvrzena, zachová se postoj dohodnutý dohodovacím výborem k rozpoètové linii, která je pøedmìtem zmìny. Evropský zákon o rozpoètu se pokládá za pøijatý s koneènou platností na tomto základì. 8. Nedohodne-li se dohodovací výbor ve lhùtì dvaceti jednoho dne podle odstavce 5 na spoleèné pøedloze, Komise pøedlo¾í novou pøedlohu rozpoètu. 9. Po ukonèení postupu uvedeného v tomto èlánku prohlásí pøedseda Evropského parlamentu, ¾e evropský zákon o rozpoètu je pøijat s koneènou platností. 10. Ka¾dý orgány vykonává pravomoci svìøené mu podle tohoto èlánku pøi dodr¾ování Ústavy a aktù pøijatých na jejím základì, zejména pokud jde o vlastní zdroje Unie a o rovnováhu pøíjmù a výdajù. ÈLÁNEK III-405 1. Pokud na zaèátku rozpoètového roku nebyl schválen evropský zákon o rozpoètu s koneènou platností, mohou být výdaje provádìny mìsíènì podle kapitol v souladu s evropským zákonem podle èlánku III-412, a to a¾ do vý¹e jedné dvanáctiny polo¾ek zapsaných v dotyèné kapitole rozpoètu pøede¹lého rozpoètového roku, pøièem¾ tato èástka nesmí pøekroèit jednu dvanáctinu polo¾ek pøedpokládaných ve stejné kapitole pøedlohy rozpoètu. 2. Rada mù¾e na návrh Komise a za pøedpokladu dodr¾ení ostatních podmínek uvedených v odstavci 1 pøijmout evropské rozhodnutí opravòující k tomu, aby výdaje pøekroèily jednu dvanáctinu, v souladu s evropským zákonem podle èlánku III412. Rada toto rozhodnutí neprodlenì postoupí Evropskému parlamentu. Uvedené evropské rozhodnutí stanoví nezbytná opatøení týkající se zdrojù k pou¾ití tohoto èlánku, v souladu s evropskými zákony uvedenými v èl. I-55 odst. 3 a 4. Vstoupí v platnost tøicet dnù po svém pøijetí, pokud se v této lhùtì Evropský parlament, který se usná¹í vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù, nerozhodl tyto výdaje sní¾it. ÈLÁNEK III-406 Za podmínek stanovených evropským zákonem podle èlánku III-412 je mo¾né pøevést polo¾ky nevyèerpané do konce rozpoètového roku, s výjimkou polo¾ek urèených na výdaje na zamìstnance, výluènì do rozpoètu bezprostøednì následujícího rozpoètového roku. Polo¾ky jsou rozdìleny do kapitol zahrnujících výdaje podle jejich druhu nebo urèení a dále rozèlenìny podle potøeby v souladu s evropským zákonem podle èlánku III-412. Výdaje - Evropského parlamentu, - Evropské rady a Rady, http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


- Komise a - Soudního dvora Evropské unie tvoøí samostatné oddíly rozpoètu, ani¾ je dotèen zvlá¹tní re¾im stanovený pro nìkteré spoleèné výdaje.ODDÍL 3 - PLNÌNÍ ROZPOÈTU A ABSOLUTORIUM ÈLÁNEK III-407 Komise plní rozpoèet ve spolupráci s èlenskými státy, v souladu s evropským zákonem podle èlánku III-412, na vlastní odpovìdnost a v mezích pøidìlených prostøedkù, v souladu se zásadou øádného finanèního øízení. Èlenské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily vyu¾ití prostøedkù v souladu s touto zásadou. Evropský zákon podle èlánku III-412 stanoví pro èlenské státy povinnost kontroly a auditu pøi plnìní rozpoètu, jako¾ i vyplývající odpovìdnosti. Stanoví odpovìdnosti a podrobná pravidla, podle kterých se ka¾dý orgán podílí na provádìní svých výdajù. V rámci rozpoètu mù¾e Komise v mezích a za podmínek stanovených evropským zákonem podle èlánku III-412 pøevádìt prostøedky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky ni¾¹ího èlenìní do druhé. ÈLÁNEK III-408 Komise pøedkládá ka¾doroènì Evropskému parlamentu a Radì závìreèný úèet operací provádìných v rámci rozpoètu za uplynulý rozpoètový rok. Dále jim pøedává finanèní rozvahu aktiv a pasiv Unie. Komise rovnì¾ pøedkládá Evropskému parlamentu a Radì hodnotící zprávu o financích Unie zalo¾enou na dosa¾ených výsledcích, zejména ve vztahu k zadání, které Evropský parlament a Rada uvedly na základì èlánku III-409. ÈLÁNEK III-409 1. Evropský parlament na doporuèení Rady udìluje Komisi absolutorium za plnìní rozpoètu. Za tím úèelem Rada a poté Evropský parlament pøezkoumají závìreèný úèet, finanèní rozvahu a hodnotící zprávu podle èlánku III-408, výroèní zprávu Úèetního dvora, k ní¾ jsou pøipojeny odpovìdi kontrolovaných orgánù na jeho zji¹tìní, prohlá¹ení uvedené v èl. III-384 odst. 1 druhém pododstavci, jako¾ i pøíslu¹né zvlá¹tní zprávy Úèetního dvora. 2. Pøed udìlením absolutoria Komisi nebo z jiného dùvodu v souvislosti s výkonem svých rozpoètových pravomocí si mù¾e Evropský parlament vy¾ádat vystoupení Komise týkající se provádìní výdajù nebo fungování systémù finanèní kontroly. Komise podá Evropskému parlamentu na jeho ¾ádost v¹echny nezbytné informace. 3. Komise uèiní v¹echna vhodná opatøení, aby vyhovìla pøipomínkám pøipojeným k rozhodnutí o udìlení absolutoria a dal¹ím pøipomínkám Evropského parlamentu, týkajícím se provádìní výdajù, jako¾ i poznámkám provázejícím doporuèení k udìlení absolutoria, pøijaté Radou. 4. Na ¾ádost Evropského parlamentu nebo Rady podá Komise zprávu o opatøeních uèinìných s ohledem na tyto pøipomínky a poznámky, a zejména o pokynech daných útvarùm, které odpovídají za plnìní rozpoètu. Tyto zprávy se pøedávají rovnì¾ Úèetnímu dvoru.ODDÍL 4 - SPOLEÈNÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK III-410 Víceletý finanèní rámec a roèní rozpoèet se sestavují v eurech. ÈLÁNEK III-411 Komise mù¾e za podmínky, ¾e to oznámí pøíslu¹ným orgánùm dotyèných èlenských státù, pøevádìt pohledávky v mìnì jednoho èlenského státu do mìny jiného èlenského státu, pokud je to nezbytné k tomu, aby jich mohlo být pou¾ito k cílùm stanoveným Ústavou. Komise se podle mo¾ností zdr¾í provádìní takových pøevodù, má-li volné nebo uvolnitelné pohledávky v mìnì, kterou potøebuje. Komise jedná s ka¾dým dotèeným èlenským státem prostøednictvím orgánu, který tento stát urèí. Pøi provádìní finanèních operací se obrací na emisní banku pøíslu¹ného èlenského státu nebo na jiné finanèní instituce, které tento stát schválil. ÈLÁNEK III-412 1. Evropský zákon stanoví a) finanèní pravidla urèující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnìní rozpoètu a pøedkládání a auditu úèetnictví; b) pravidla pro kontrolu odpovìdnosti úèastníkù finanèních operací, a zejména schvalujících osob a úèetních. Evropský zákon se pøijme po konzultaci s Úèetním dvorem. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


2. Rada pøijme na návrh Komise evropské naøízení, které stanoví podrobnosti a postup, kterými se rozpoètové pøíjmy v rámci v systému vlastních zdrojù Unie dávají k dispozici Komisi, jako¾ i opatøení, která se v pøípadì potøeby pou¾ijí ke krytí hotovostních nárokù.Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem a Úèetním dvorem. 3. Ve v¹ech pøípadech podle tohoto èlánku rozhoduje do 31. prosince 2006 Rada jednomyslnì. ÈLÁNEK III-413 Evropský parlament, Rada a Komise zajistí, aby Unie mìla k dispozici finanèní prostøedky, které jí umo¾ní plnit právní závazky vùèi tøetím stranám. ÈLÁNEK III-414 V rámci rozpoètového procesu podle této kapitoly jsou z podnìtu Komise svolávána pravidelná setkání pøedsedù Evropského parlamentu, Rady a Komise. Pøedsedové uèiní v¹echna nezbytná opatøení k tomu, aby podpoøili vzájemnou dohodu a sbli¾ování postojù jednotlivých orgánù, kterým pøedsedají, aby tak usnadnili provádìní této kapitoly.ODDÍL 5 BOJ PROTI PODVODÙM ÈLÁNEK III-415 1. Unie a èlenské státy bojují proti podvodùm a jiným protiprávním jednáním po¹kozujícím nebo ohro¾ujícím finanèní zájmy Unie opatøeními pøijatými podle tohoto èlánku. Tato opatøení mají odstra¹ující úèinek a poskytují v èlenských státech a ve v¹ech orgánech, institucích a jiných subjektech Unie úèinnou ochranu. 2. Èlenské státy pøijmou k zamezení podvodù po¹kozujících nebo ohro¾ujících finanèní zájmy Unie stejná opatøení, jaká pøijímají k zamezení podvodù po¹kozujících nebo ohro¾ujících jejich vlastní finanèní zájmy. 3. Ani¾ jsou dotèena ostatní ustanovení Ústavy, èlenské státy koordinují svou èinnost zamìøenou na ochranu finanèních zájmù Unie proti podvodùm. Za tím úèelem organizují s Komisí úzkou a pravidelnou spolupráci mezi pøíslu¹nými orgány. 4. K zaji¹tìní úèinné a rovnocenné ochrany v èlenských státech a ve v¹ech orgánech, institucích a jiných subjektech Unie stanoví evropský zákon nebo rámcový zákon opatøení nezbytná k pøedcházení a potírání podvodù po¹kozujících nebo ohro¾ujících finanèní zájmy Unie. Pøijme se po konzultaci s Úèetním dvorem. 5. Komise ka¾doroènì pøedkládá ve spolupráci s èlenskými státy Evropskému parlamentu a Radì zprávu o opatøeních, která byla pøijata k provedení tohoto èlánku.KAPITOLA III - POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE ÈLÁNEK III-416 Ka¾dá posílená spolupráce musí být v souladu s Ústavou a právem Unie. Tato spolupráce nesmí naru¹ovat vnitøní trh ani hospodáøskou, sociální a územní soudr¾nost. Nesmí vytváøet pøeká¾ku ani diskriminaci v obchodu mezi èlenskými státy, ani mezi nimi vyvolávat naru¹ení hospodáøské soutì¾e. ÈLÁNEK III-417 Ka¾dá posílená spolupráce musí zachovávat pravomoci, práva a povinnosti èlenských státù, které se jí neúèastní. Tyto státy pak nebrání jejímu provádìní zúèastnìnými èlenskými státy. ÈLÁNEK III-418

1. Pøi navázání je posílená spolupráce otevøená pro v¹echny èlenské státy, s výhradou dodr¾ení pøípadných podmínek úèasti stanovených povolujícím evropským rozhodnutím. Je pro nì rovnì¾ otevøená kdykoli, s výhradou dodr¾ení, kromì pøípad uvedených podmínek, aktù ji¾ pøijatých v jejím rámci. Komise a èlenské státy úèastnící se posílené spolupráce dbají na to, aby podporovaly úèast co nejvìt¹ího poètu èlenských státù. 2. Komise a pøípadnì ministr zahranièních vìcí Unie pravidelnì informují Evropský parlament a Radu o vývoji posílené spolupráce. ÈLÁNEK III-419 1. Èlenské státy, které si mezi sebou pøejí navázat posílenou spolupráci v jedné z oblastí uvedených v Ústavì, s výjimkou oblastí výluèné pravomoci a spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky, podají ¾ádost Komisi a upøesní oblast a cíle navrhované posílené spolupráce. Komise mù¾e v tomto smyslu pøedlo¾it Radì návrh. Pokud Komise návrh nepøedlo¾í, sdìlí dùvody daným èlenským státùm. Povolení k zavedení posílené spolupráce vydá evropským rozhodnutím Rada, která http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


rozhoduje na návrh Komise a po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu. 2. ®ádost èlenských státù, které si pøejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci v rámci spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky, se podává Radì. Postoupí se ministru zahranièních vìcí Unie, který zaujme stanovisko k souladuzamý¹lené posílené spolupráce se spoleènou zahranièní a bezpeènostní politikou Unie, a Komisi, která zaujme stanovisko zejména k souladu zamý¹lené posílené spolupráce s ostatními politikami Unie. Pro informaci se pøedá i Evropskému parlamentu. Povolení k zavedení posílené spolupráce vydá evropským rozhodnutím Rada, která rozhoduje jednomyslnì. ÈLÁNEK III-420 1. Ka¾dý èlenský stát, který si pøeje úèastnit se probíhající posílené spolupráce v jedné z oblastí podle èl. III-419 odst. 1, oznámí svùj zámìr Radì a Komisi. Ve lhùtì ètyø mìsícù ode dne pøijetí oznámení potvrdí Komise úèast dotyèného èlenského státu. V pøípadì potøeby stanoví, ¾e jsou splnìny podmínky úèasti, a pøijme pøechodná opatøení, která jsou nezbytná pro pou¾ití aktù ji¾ pøijatých v rámci posílené spolupráce. Usoudí-li v¹ak Komise, ¾e podmínky úèasti splnìny nejsou, uvede, jaká ustanovení mají být pøijata pro splnìní tìchto podmínek a stanoví lhùtu pro opìtovné pøezkoumání ¾ádosti. Po uplynutí této lhùty ¾ádost znovu pøezkoumá v souladu s druhým pododstavcem. Pokud Komise usoudí, ¾e podmínky úèasti stále nejsou splnìny, mù¾e se dotyèný èlenský stát obrátit v této vìci na Radu, která o ¾ádosti rozhodne. Rada rozhoduje v souladu s èl. I-44 odst. 3. Na návrh Komise mù¾e rovnì¾ pøijmout pøechodná opatøení podle druhého pododstavce. 2. Ka¾dý èlenský stát, který si pøeje úèastnit se probíhající posílené spolupráce v rámci spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky, oznámí svùj zámìr Radì, ministrovi zahranièních vìcí Unie a Komisi. Rada potvrdí úèast dotyèného èlenského státu po konzultaci s ministrem zahranièních vìcí Unie a poté, co v pøípadì potøeby stanoví, ¾e jsou splnìny podmínky úèasti. Rada mù¾e na návrh ministra zahranièních vìcí Unie rovnì¾ pøijmout nezbytná pøechodná opatøení pro pou¾ití aktù ji¾ pøijatých v rámci posílené spolupráce. Pokud v¹ak Rada usoudí, ¾e podmínky úèasti splnìny nejsou, uvede, jaká ustanovení mají být pøijata pro splnìní tìchto podmínek a stanoví lhùtu pro opìtovné pøezkoumání ¾ádosti o úèast. Pro úèely tohoto odstavce rozhoduje Rada jednomyslnì a v souladu s èl. I-44 odst. 3. ÈLÁNEK III-421 Náklady, které vznikají z provádìní posílené spolupráce, s výjimkou správních nákladù orgánù, hradí zúèastnìné èlenské státy, pokud v¹ichni èlenové Rady po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslnì nerozhodnou jinak. ÈLÁNEK III-422 1. Stanoví-li nìkteré ustanovení Ústavy, které mù¾e být pou¾ito v rámci posílené spolupráce, ¾e Rada rozhoduje jednomyslnì, mù¾e Rada jednomyslnì v souladu s postupem podle èl. I-44 odst. 3 pøijmout evropské rozhodnutí o tom, ¾e bude rozhodovat kvalifikovanou vìt¹inou. 2. Stanoví-li nìkteré ustanovení Ústavy, které mù¾e být pou¾ito v rámci posílené spolupráce, ¾e Rada pøijímá evropské zákony nebo rámcové zákony zvlá¹tním legislativním postupem, mù¾e Rada jednomyslnì v souladu s postupem podle èl. I-43 odst. 3 pøijmout evropské rozhodnutí o tom, ¾e bude rozhodovat øádným legislativním postupem. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. 3. Odstavce 1 a 2 se nepou¾ijí na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou. ÈLÁNEK III-423 Rada a Komise zaji¹»ují soudr¾nost mezi èinnostmi provádìnými v rámci posílené spolupráce a soudr¾nost tìchto èinností s politikami Unie a za tímto úèelem spolupracují.HLAVA VII - SPOLEÈNÁ USTANOVENÍ Tato HTML verze evropské ústavy pochází ze serveru Glosy.info, kde najdete dal¹í související texty a odkazy. Pùvodní verze se nachází zde: Evropská ústava - kompletní znìní ÈLÁNEK III-424

S ohledem na strukturální sociální a hospodáøskou situaci Guadeloupu, Francouzské Guayany, Martiniku, Réunionu, Azor, Madeiry a Kanárských ostrovù, která je prohlubována jejich odlehlostí, ostrovní povahou, malou rozlohou, slo¾itým povrchem a podnebím a hospodáøskou závislostí na malém mno¾ství produktù, pøièem¾ nemìnnost a spolupùsobení tìchto faktorù vá¾ným zpùsobem ohro¾uje jejich rozvoj, pøijímá Rada na návrh Komise evropské zákony, rámcové zákony, naøízení a rozhodnutí, zamìøené zejména na vytvoøení podmínek pro uplatnìní Ústavy na tyto regiony, vèetnì spoleèných politik Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem. Akty uvedené v prvním pododstavci se týkají zejména celní a obchodní politiky, daòové politiky, svobodných pásem, http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


zemìdìlské politiky a rybáøské politiky, podmínek pro zásobování surovinami a základním spotøebním zbo¾ím, státní podpory a podmínek pøístupu ke strukturálním fondùm a horizontálním programùm Unie. Rada pøijme akty uvedené v prvním pododstavci s ohledem na zvlá¹tní charakter a omezení nejvzdálenìj¹ích regionù, ani¾ by naru¹ila integritu a soudr¾nost právního øádu Unie, vèetnì vnitøního trhu a spoleèných politik. ÈLÁNEK III-425 Ústava se nijak nedotýká úpravy vlastnictví, uplatòované v èlenských státech. ÈLÁNEK III-426 Unie má v ka¾dém z èlenských státù nej¹ir¹í zpùsobilost k právùm a právním úkonùm, jakou jejich vnitrostátní právo pøiznává právnickým osobám. Mù¾e zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat pøed soudem. Pro tento úèel je zastupována Komisí. Unie je v otázkách spojených s fungováním jejích jednotlivých orgánù zastupována vzhledem k jejich správní samostatnosti ka¾dou z nich. ÈLÁNEK III-427 Evropský zákon stanoví slu¾ební øád úøedníkù a pracovní øád ostatních zamìstnancù Unie. Pøijme se po konzultaci s dotèenými orgány. ÈLÁNEK III-428 K plnìní úkolù, které jí jsou svìøeny, mù¾e Komise shroma¾ïovat ve¹keré informace a provádìt ve¹keré potøebné kontroly v mezích a za podmínek stanovených evropským naøízením nebo rozhodnutím pøijatým Radou prostou vìt¹inou. ÈLÁNEK III-429 1. Ani¾ je dotèen èlánek 5 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, stanoví evropský zákon nebo rámcový zákon opatøení k vypracování statistik, jestli¾e je to nezbytné k provádìní èinností Unie. 2. Pøi vypracování statistik se dodr¾uje nestrannost, spolehlivost, objektivita, vìdecká nezávislost, hospodárnost výdajù a dùvìrnost statistických informací. Hospodáøským subjektùm pøi tom nesmí vzniknout nadmìrné náklady. ÈLÁNEK III-430 Èlenové orgánù Unie, èlenové výborù, jako¾ i úøedníci a jiní zamìstnanci Unie jsou povinni, a to i po skonèení svých funkcí, nevyzrazovat takové informace, které jsou profesním tajemstvím, zejména údaje o podnicích, o jejich obchodních stycích nebo o struktuøe jejich nákladù. ÈLÁNEK III-431

Smluvní odpovìdnost Unie se øídí právem rozhodným pro pøíslu¹nou smlouvu. V pøípadì mimosmluvní odpovìdnosti nahradí Un v souladu s obecnými zásadami spoleènými právním øádùm èlenských státù ¹kody zpùsobené jejími orgány nebo jejími zamìstnanci pøi výkonu jejich funkce. Odchylnì od druhého pododstavce nahradí Evropská centrální banka v souladu s obecnými zásadami spoleènými právním øádùm èlenských státù ¹kody zpùsobené jí nebo jejími zamìstnanci pøi výkonu jejich funkce. Osobní odpovìdnost zamìstnancù vùèi Unii se øídí slu¾ebním nebo pracovním øádem, který se na nì vztahuje. ÈLÁNEK III-432 Sídlo orgánù Unie urèí vlády èlenských státù vzájemnou dohodou. ÈLÁNEK III-433 Rada pøijme jednomyslnì evropské naøízení, kterým se stanoví pravidla pro pou¾ívání jazykù v orgánech Unie, ani¾ je dotèen statut Soudního dvora Evropské unie. ÈLÁNEK III-434 Unie po¾ívá na území èlenských státù výsad a imunit nezbytných k plnìní svého poslání za podmínek stanovených v Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie. ÈLÁNEK III-435 Práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavøených pøed 1. lednem 1958 nebo pro pøistupující státy pøede dnem jejich pøistoupení mezi jedním nebo nìkolika èlenskými státy na jedné stranì a jedním nebo nìkolika tøetími zemìmi na stranì druhé http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


nejsou Ústavou dotèeny. Pokud jsou uvedené smlouvy nesluèitelné s Ústavou, pou¾ije dotyèný èlenský stát èi èlenské státy v¹ech vhodných prostøedkù k odstranìní zji¹tìných nesluèitelností. V pøípadì potøeby si èlenské státy poskytnou vzájemnou pomoc k dosa¾ení tohoto cíle a zaujmou pøípadnì spoleèný pøístup. Pøi pou¾ívání smluv uvedených v prvním pododstavci èle státy pøihlí¾ejí k tomu, ¾e výhody poskytované v Ústavì ka¾dým z èlenských státù jsou nedílnou souèástí Unie a jsou proto neoddìlitelnì spojeny s vytvoøením orgánù, kterým byly pravomoci svìøeny Ústavou, a s poskytováním shodných výhod v¹emi ostatními èlenskými státy. ÈLÁNEK III-436 1. Ústava nebrání pou¾ití tìchto pravidel: a) ¾ádný èlenský stát není povinen poskytovat údaje, jejich¾ zpøístupnìní podle jeho názoru odporuje podstatným zájmùm jeho bezpeènosti, b) ka¾dý èlenský stát mù¾e uèinit opatøení, která pova¾uje za nezbytná k ochranì podstatných zájmù své bezpeènosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, støeliva a váleèného materiálu nebo obchodem s nimi; tato opatøení nesmí nepøíznivì ovlivnit podmínky hospodáøské soutì¾e na vnitøním trhu s výrobky, které nejsou urèeny výluènì k vojenským úèelùm.

2. Rada mù¾e na návrh Komise jednomyslnì pøijmout evropské rozhodnutí, kterým se mìní seznam výrobkù, na nì¾ se vztahuje odst. 1 písm. b), ze dne 15. dubna 1958.ÈÁST IV - OBECNÁ A ZÁVÌREÈNÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK IV-437 Zru¹ení døívìj¹ích smluv 1. Touto Smlouvou o Ústavì pro Evropu se zru¹ují Smlouva o zalo¾ení Evropského spoleèenství, Smlouva o Evropské unii a, za podmínek uvedených v Protokolu o aktech a smlouvách, které doplnily nebo pozmìnily Smlouvu o zalo¾ení Evropského spoleèenství a Smlouvu o Evropské unii, akty a smlouvy, které je pozmìnily nebo doplnily, s výhradou odstavce 2 tohoto èlánku. 2. Smlouvy o pøistoupení a) Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, b) Øecké republiky, c) ©panìlského království a Portugalské republiky, d) Rakouské republiky, Finské republiky a ©védského království a e) Èeské republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Loty¹ské republiky, Litevské republiky, Maïarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky se zru¹ují. Nicménì - ustanovení smluv uvedených v písmenech a) a¾ d), která jsou pøevzata do Protokolu o smlouvách a aktech o pøistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Øecké republiky, ©panìlského království a Portugalské republiky, Rakouské republiky, Finské republiky a ©védského království, nebo na nì¾ se v tomto protokolu odkazuje, zùstávají v platnosti a jejich právní úèinky jsou zachovány v souladu s tímto protokolem; - ustanovení smlouvy uvedené v písmenu e), která jsou pøevzata do Protokolu o smlouvì a aktu o pøistoupení Èeské republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Loty¹ské republiky, Litevské republiky, Maïarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky, nebo na nì¾ se v tomto protokolu odkazuje, zùstávají v platnosti a jejich právní úèinky jsou zachovány v souladu s tímto protokolem. ÈLÁNEK IV-438 Nástupnictví a právní kontinuita 1. Evropská unie zalo¾ená touto smlouvou je nástupkyní Evropské unie zalo¾ené Smlouvou o Evropské unii a Evropského spoleèenství. 2. Orgány, instituce a jiné subjekty existující ke dni vstupu této smlouvy v platnost vykonávají, s výhradou èlánku IV439, své pravomoci podle této smlouvy ve slo¾ení k uvedenému dni, dokud nebudou pøijata nová ustanovení za pou¾ití této smlouvy nebo do konce jejich funkèního období. http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


3. Akty orgánù, institucí a jiných subjektù pøijaté na základì smluv a aktù zru¹ených èlánkem IV-437 zùstávají v platnosti. Jejich právní úèinky jsou zachovány a¾ do jejich zru¹ení, zániku nebo pozmìnìní za pou¾ití této smlouvy. Toté¾ platí pro dohody uzavøené mezi èlenskými státy na základì smluv a aktù zru¹ených èlánkem IV-437. Ostatní èásti acquis communautaire a acquis Unie, které existují v okam¾iku vstupu této smlouvy v platnost, zejména interinstitucionální dohody, rozhodnutí a dohody zástupcù vlád èlenských státù, zasedajících v Radì, smlouvy uzavøené èlenskými státy, týkající se fungování Unie nebo Spoleèenství nebo mající souvislost s jejich èinností, prohlá¹ení, vèetnì prohlá¹ení uèinìných v rámci mezivládních konferencí, jako¾ i usnesení nebo jiné postoje Evropské rady nebo Rady a ty, které se týkají Unie nebo Spoleèenství a byly pøijaty vzájemnou dohodou èlenských státù, jsou rovnì¾ zachovány a¾ do svého zru¹ení nebo pozmìnìní. 4. Judikatura Soudního dvora Evropských spoleèenství a Soudu prvního stupnì, týkající se výkladu a uplatòování smluv a aktù zru¹ených èlánkem IV-437, jako¾ i aktù a smluv pøijatých k jejich uplatòování, obdobnì zùstávají zdrojem výkladu práva Unie a zejména srovnatelných ustanovení Ústavy. 5. Kontinuita právních a správních øízení zahájených pøed vstupem této smlouvy v platnost je zaji¹tìna v souladu s Ústavou. Orgány, instituce a jiné subjekty odpovìdné za tato øízení pøijmou za tímto úèelem v¹echna nezbytná opatøení. ÈLÁNEK IV-439 Pøechodná ustanovení týkající se nìkterých orgánù Pøechodná ustanovení týkající se slo¾ení Evropského parlamentu, vymezení kvalifikované vìt¹iny v Evropské radì a v Radì, vèetnì pøípadù, kdy nehlasují v¹ichni èlenové Evropské rady èi Rady, a slo¾ení Komise, vèetnì ministra zahranièních vìcí Unie, stanoví Protokol o pøechodných ustanoveních týkajících se orgánù a institucí Unie. ÈLÁNEK IV-440 Územní pùsobnost 1. Tato smlouva se vztahuje na Belgické království, Èeskou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Nìmecko, Estonskou republiku, Øeckou republiku, ©panìlské království, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Loty¹skou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maïarskou republiku, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, ©védské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. 2. Tato smlouva se vztahuje na Guadeloupe, Francouzskou Guayanu, Martinik, Réunion, Azory, Madeiru a Kanárské ostrovy podle èlánku III-424. 3. Na zámoøské zemì a území uvedené na seznamu v pøíloze II, se vztahuje zvlá¹tní systém pøidru¾ení, který je vymezen v èásti III hlavì IV této smlouvy. Tato smlouva se nevztahuje na zámoøské zemì a území, je¾ udr¾ují zvlá¹tní vztahy se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a je¾ nejsou uvedeny na tomto seznamu. 4. Tato smlouva se vztahuje na evropská území, za jejich¾ vnìj¹í vztahy pøevzal odpovìdnost èlenský stát. 5. Tato smlouva se vztahuje na Alandy s odchylkami, je¾ byly pùvodnì uvedeny ve smlouvì uvedené v èl. IV-437 odst. 2 písm. d) Ústavy a je¾ byly pøevzaty do hlavy V oddílu 5 Protokolu o smlouvách a aktech o pøistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Øecké republiky, ©panìlského království a Portugalské republiky a Rakouské republiky, Finské republiky a ©védského království. 6. Odchylnì od odstavcù 1 a¾ 5 se a) tato smlouva nevztahuje na Faerské ostrovy; b) tato smlouva vztahuje na výsostné oblasti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru, Akrotiri a Dhekelii, jen v míøe nezbytné pro zaji¹tìní uplatòování re¾imu, který byl pùvodnì stanoven v Protokolu o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru, pøipojeném k aktu o pøistoupení, jen¾ je nedílnou souèástí smlouvy uvedené v èl. IV-437 odst. 2 písm. e) Ústavy, a který byl pøevzat do èásti II hlavy III Protokolu o smlouvì a aktu o pøistoupení Èeské republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Loty¹ské republiky, Litevské republiky, Maïarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky; c) tato smlouva vztahuje na britské Normanské ostrovy a ostrov Man jen v míøe nezbytné pro zaji¹tìní uplatòování re¾imu, který byl pro tyto ostrovy pùvodnì stanoven ve smlouvì uvedené v èl. IV-437 odst. 2 písm. a) Ústavy pro Evropu a který byl pøevzat do hlavy II oddílu 3 Protokolu o smlouvách a aktech o pøistoupení Dánského království, Irska a Spojeného http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


království Velké Británie a Severního Irska, Øecké republiky, ©panìlského království a Portugalské republiky a Rakouské republiky, Finské republiky a ©védského království. 7. Evropská rada mù¾e z podnìtu dotyèného èlenského státu pøijmout evropské rozhodnutí, kterým se vùèi Unii mìní status dánské, francouzské nebo nizozemské zemì nebo území uvedených v odstavcích 2 a 3. Evropská rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Komisí. ÈLÁNEK IV-441 Regionální unie Tato smlouva nebrání existenci ani naplòování regionálních unií mezi Belgií a Lucemburskem nebo mezi Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem, pokud k dosa¾ení cílù tìchto unií nedostaèuje pou¾ívání této smlouvy. ÈLÁNEK IV-442 Protokoly a pøílohy Protokoly a pøílohy této smlouvy tvoøí její nedílnou souèást. ÈLÁNEK IV-443 Øádný postup pro pøijímání zmìn 1. Vláda kteréhokoli èlenského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou Radì pøedkládat návrhy na zmìnu této smlouvy. Tyto návrhy pøedá Rada Evropské radì a oznámí se vnitrostátním parlamentùm. 2. Pøijme-li Evropská rada po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí prostou vìt¹inou kladné rozhodnutí ve vztahu k pøezkoumání navrhovaných zmìn, svolá pøedseda Evropské rady konvent slo¾ený ze zástupcù vnitrostátních parlamentù, hlav státù nebo pøedsedù vlád èlenských státù, Evropského parlamentu a Komise. Institucionální zmìny v mìnové oblasti jsou rovnì¾ konzultovány s Evropskou centrální bankou. Konvent pøezkoumá návrhy zmìn a konsensem pøijme doporuèení pro konferenci zástupcù vlád èlenských státù podle odstavce 3. Evropská rada mù¾e po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu prostou vìt¹inou rozhodnout, ¾e Konvent nesvolá, pokud to není odùvodnìné rozsahem navrhovaných zmìn. V tom pøípadì vymezí Evropská rada mandát pro konferenci zástupcù vlád èlenských státù. 3. Konferenci zástupcù vlád èlenských státù svolá pøedseda Rady, aby se spoleènì dohodly zmìny, které mají být v této smlouvì provedeny. Zmìny vstoupí v platnost po ratifikaci v¹emi èlenskými státy v souladu s jejich ústavními pøedpisy. 4. Pokud po dvou letech od podpisu smlouvy pozmìòující tuto smlouvu ratifikovaly uvedenou smlouvu ètyøi pìtiny èlenských státù a jeden nebo více èlenských státù se pøi její ratifikaci setkalo s obtí¾emi, bude se touto otázkou zabývat Evropská rada. ÈLÁNEK IV-444 Zjednodu¹ený postup pro pøijímání zmìn 1. Stanoví-li se v èásti III, ¾e Rada rozhoduje v urèité oblasti nebo v urèitém pøípadì jednomyslnì, mù¾e Evropská rada pøijmout evropské rozhodnutí, které Radì umo¾ní v této oblasti nebo v tomto pøípadì rozhodovat kvalifikovanou vìt¹inou. Tento odstavec se nepou¾ije na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou. 2. Stanoví-li se v èásti III, ¾e Rada pøijímá evropské zákony nebo rámcové zákony zvlá¹tním legislativním postupem, mù¾e Evropská rada pøijmout evropské rozhodnutí, kterým umo¾ní pøijímat tyto evropské zákony nebo rámcové zákony øádným legislativním postupem. 3. Ka¾dá iniciativa Evropské rady na základì odstavcù 1 nebo 2 se oznámí vnitrostátním parlamentùm. Vysloví-li vnitrostátní parlament ve lhùtì do ¹esti mìsícù od tohoto oznámení svùj nesouhlas, evropské rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepøijme. Není-li nesouhlas vysloven, Evropská rada mù¾e toto rozhodnutí pøijmout. Evropská rada rozhoduje o pøijetí evropských rozhodnutí uvedených v odstavcích 1 a 2 jednomyslnì po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu, který se usná¹í vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù. ÈLÁNEK IV-445 Zjednodu¹ený postup pro pøijímání zmìn týkajících se vnitøních politik a èinností Unie http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


1. Vláda ka¾dého èlenského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou pøedlo¾it Evropské radì návrhy na zmìnu v¹ech nebo èásti ustanovení èásti III hlavy III, které se týkají vnitøních politik Unie. 2. Evropská rada mù¾e pøijmout evropské rozhodnutí o zmìnì v¹ech ustanovení èásti III hlavy III nebo jejich èásti. Evropská rada rozhoduje jednomyslnì po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí a, v pøípadì institucionálních zmìn v mìnové oblasti, s Evropskou centrální bankou. Toto evropské rozhodnutí vstoupí v platnost a¾ po schválení èlenskými státy v souladu s jejich ústavními pøedpisy. 3. Evropské rozhodnutí podle odstavce 2 nesmí zvý¹it pravomoci svìøené Unii touto smlouvou. ÈLÁNEK IV-446 Doba trvání Tato smlouva se uzavírá na dobu neurèitou. ÈLÁNEK IV-447 Ratifikace a vstup v platnost 1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními pøedpisy. Ratifikaèní listiny budou ulo¾eny u vlády Italské republiky. 2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. listopadu 2006 za pøedpokladu, ¾e budou ulo¾eny v¹echny ratifikaèní listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem druhého mìsíce následujícího po ulo¾ení ratifikaèní listiny tím signatáøským státem, který tak uèiní jako poslední. ÈLÁNEK IV-448 Pùvodní znìní a pøeklady 1. Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, èeském, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, loty¹ském, maïarském, maltském, nìmeckém, nizozemském, polském, portugalském, øeckém, slovenském, slovinském, ¹panìlském a ¹védském, pøièem¾ v¹echna znìní mají stejnou platnost, bude ulo¾ena v archivu vlády Italské republiky, která pøedá její ovìøený opis v¹em vládám ostatních signatáøských státù. 2. Tato smlouva mù¾e být rovnì¾ pøelo¾ena do jakéhokoliv jazyka urèeného èlenskými státy z tìch jazykù, je¾ jsou podle ústavního øádu èlenských státù úøedními jazyky na jejich celém území nebo jeho èásti. Dotyèný èlenský stát pøedá ovìøený opis tìchto pøekladù, který bude ulo¾en v archivu Rady. NA DÙKAZ ÈEHO® pøipojili ní¾e podepsaní zplnomocnìní zástupci k této smlouvì své podpisy. V .... dne.... parat.webzdarma.cz - DISKUZNÍ FÓRUM

http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz

Powered by Mambo


Návrh ústavy Evropské unie návrh ústavy EVROPSKÉ UNIE

Recommend Documents