Nástûnné malby na prûãelí Nového purkrabství zámku v âeském Krumlovû

Nástûnné malby na prÛãelí Nového purkrabství zámku v âeském Krumlovû Petr PAVELEC

Hrad a zámek v âeském Krumlovû pfiedstavuje

ku, jímÏ se otevírá v˘chodní kfiídlo objektu do prv-

Obr. 1. âesk˘ Krumlov, pÛdorys areálu zámku s vyznaãe-

rozsáhl˘ komplex budov s dlouhou historií a sloÏi-

ního hradního nádvofií. Hmota budovy vrcholí str-

ním polohy druhého zámeckého nádvofií (‰rafovanû). (Ar-

t˘m stavebním v˘vojem. PÛvodní hrad byl zaloÏen

mou sedlovou stfiechou s fiadou ‰tíhl˘ch, bohatû

chiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích)

Vítkem z Prãic nûkdy v první polovinû 13. století

tvarovan˘ch renesanãních komínÛ.

a od zaãátku 14. století slouÏil jako rezidence

Nástûnná malífiská v˘zdoba byla provedena zá-

jedné z rodov˘ch vûtví VítkovcÛ – pánÛ z RoÏm-

hy po stavebním dokonãení budovy. Plochy prÛ-

■ Poznámky

berka. Ve druhé polovinû 16. století inicioval

ãelí vcelku pokr˘vá malované kvádrování a patro

1 Informace o stavebnû-historickém v˘voji objektu shrnu-

pfiedposlední roÏmbersk˘ vladafi Vilém z RoÏmber-

oddûluje iluzivní fiímsa s motivem zubofiezu. Na

je ucelenû Jan MUK, Lubo‰ LANCINGER: âesk˘ Krumlov,

ka velkorysou pfiestavbu starého gotického hra-

fiímse spoãívají iluzivní sloupy, prostfiídané na v˘-

stavebnû historick˘ prÛzkum areálu zámku, ãp. 59 –

du na moderní renesanãní palác. V rámci tûchto

chodním kfiídle nikami s fiktivními sochami Sta-

oblastní archiv a zámecká knihovna, Praha 1990 (strojo-

rozsáhl˘ch úprav vznikl také prostor druhého zá-

teãnosti (Fortitudo), Mírnosti (Temperantia), Judi-

pis uloÏen˘ v archivu Národního památkového ústavu

meckého nádvofií, na kterém byla v roce 1578 vy-

ty, Lukrécie a Vulkána. Hlavice sloupÛ nesou

v âesk˘ch Budûjovicích). Zde je také podrobn˘ seznam

budována nová úfiední a hospodáfiská budova,

iluzivní kladí s vysok˘m fabionem, na nûmÏ jsou

dal‰í literatury a archivních písemn˘ch, obrazov˘ch a plá-

tzv. buchalterie, v mlad‰í literatufie naz˘vaná Nové

umístûna oválná pole s figurálními v˘jevy, dopro-

nov˘ch materiálÛ.

vázená spletí rolwerkov˘ch ornamentÛ a grotesk-

2 Baltazar Maggi je v literatufie jako autor projektu uvádûn

sk˘ architekt Baltazar Maggi z Arogna, kter ˘

ních motivÛ. Iluzivní malba, provedená v ‰edavé

zejména na základû komparace s jin˘mi jeho stavbami,

v tomto období pÛsobil jako hlavní roÏmbersk˘ sta-

chiaroskurové barevnosti, vzbuzuje dojem archi-

nikoliv podle pfiím˘ch archivních pramenÛ. K tomu viz na-

vitel.

tektonicky ãlenitého a sochafisky velkor yse zdo-

pfiíklad Jarmila KRâÁLOVÁ: Renesanãní stavby Baldassa-

V následujících staletích zmûnila budova nûko-

beného prÛãelí, a tím v˘raznû obohacuje v zásadû

ra Maggiho v âechách a na Moravû, Praha 1986,

likrát své vyuÏití a od roku 1931 je v jejích pro-

jednodu‰e koncipovanou architekturu. Jako autor

s. 16–20.

1

purkrabství. Budovu pravdûpodobnû navrhl ital2

3

storách umístûn státní archiv a zámecká knihov-

nástûnn˘ch maleb je v literatufie uvádûn malífi

3 Emanuel POCHE: Umûlecké památky âech 1, Praha

na. Vnûj‰í architektonická podoba purkrabství

Gabriel de Blonde, kter˘ byl dlouhodobû ãinn˘ ve

1977, s. 215.

nezaznamenala od doby svého vzniku zásadnûj‰í

sluÏbách RoÏmberkÛ.

4 TamtéÏ.

zmûnu. Objekt je vybudován jako jednopatrové

Podle dosavadní literatur y byly malby na dru-

dvoukfiídlé stavení v severov˘chodní ãásti druhé-

hém nádvofií restaurovány v letech 1842–1843

ho zámeckého nádvofií. Objem a v˘raz budovy

a jejich dal‰í, blíÏe nespecifikovanou opravu pro-

jsou charakterizovány rozlehl˘m prÛãelím, ãlenû-

vedl roku 1908 malífi Ludvík Kuba. Následujících

n˘m v témûfi pravidelném r ytmu fiadou okenních

nûkolik desítek let byly na prÛãelí provádûny pou-

otvorÛ s profilovan˘m Ïulov˘m ostûním. Domi-

ze fiemeslné opravy nejvíce po‰kozen˘ch par tií

nantním prvkem v˘chodního prÛãelí je mohutn˘

a teprve v roce 1982 uskuteãnil t˘m restaurátorÛ

kamenn˘ portál s roÏmbersk˘m znakem v klená-

pod vedením akad. mal. Prokopce na fasádû purk-

4

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / O B N O V Y PA M ÁT E K | P e t r PAV E L E C / N á s t û n n é m a l b y n a p r Û ã e l í N o v é h o p u r k r a b s t v í z á m k u v â e s k é m K r u m l o v û

473

Obr. 2. âesk˘ Krumlov, zámek, detail v˘chodní fasády Nového purkrabství, stav pfied restaurováním. (Foto P. Pavelec) Obr. 3. âesk˘ Krumlov, zámek, detail v˘chodní fasády Nového purkrabství, stav po restaurování v roce 1998. (Foto P. Pavelec) Obr. 4. âesk˘ Krumlov, zámek, Nové purkrabství, detail autentického fie‰ení (zvlnûní) hrany iluzivního bosování, stav po restaurování. (Foto archiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích) Obr. 5. âesk˘ Krumlov, zámek, v˘chodní fasáda Nového purkrabství, rozsah malífisk˘ch rekonstrukcí z roku 1998 (vyznaãeno tmavû) a rekonstrukce z roku 1908 (vyznaãeno svûtle). (Foto archiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích)

474

2

4

3

5


5

rabství restaurátorsk˘ prÛzkum, kter˘ mûl pfiipra-

také respektovány, pfiípadnû oslabeny nebo retu-

poãátku 20. století opût odkryty a restaurovány,

vit podklady pro plánované restaurování. To se ale

‰ovány v‰ude tam, kde do‰lo k jejich nevratnému

byly malby na druhém nádvofií prezentovány prav-

nakonec neuskuteãnilo. Ke komplexnímu restau-

spojení s originálem, kter˘ by pfii jejich odstraÀo-

dûpodobnû nepfietrÏitû po celou dobu své existen-

6

vání mohl b˘t ohroÏen. V devastovan˘ch pfiízem-

ce. Tuto skuteãnost lze vysvûtlit tím, Ïe prÛãelí

Pfied restaurováním roku 1998 se malby na-

ních partiích byly odstranûny zbytky nesoudrÏn˘ch

budovy nebylo nikdy podstatnûji stavebnû upra-

cházely v havarijním stavu. Vedle defektÛ zpÛso-

a nesourod˘ch omítek, realizovány nové omítky

vováno a snad zde svou roli sehrál i pfiirozen˘ tra-

ben˘ch pfiirozen˘m stárnutím byly malby a omítky

a do nich technikou al fresco provedeny rekon-

dicionalismus majitelÛ zámku. Pfiímo na fasádû

váÏnû naru‰eny vzlínající vlhkostí v pfiízemních

strukce iluzivního kvádrování. Pfii rekonstrukcích

dokládá tuto skuteãnost absence obvykl˘ch zá-

partiích prÛãelí a dlouhodob˘m zatékáním v okolí

bylo dbáno na to, aby barevnost a rukopis rekon-

sekÛ (pekování), které se provádûly na star ˘ch

de‰Èov˘ch svodÛ. V dÛsledku opakovaného proni-

strukcí plynule navázaly na pÛvodní renesanãní

omítkách pfied jejich zakrytím. Na nûkter˘ch mís-

kání nadmûrného mnoÏství vlhkosti do omítek

malby i respektované historické opravy.

rování do‰lo teprve v roce 1998.

8

tech byly malby opatfieny pekováním teprve pfii

a následné intenzivní migrace a krystalizace solí,

V prÛbûhu restaurátorského prÛzkumu a proce-

mlad‰ích opravách. Dokladem o nepfietrÏité pre-

zamrzání a dal‰ích souvisejících destruktivních

su restaurování pfii bezprostfiedním kontaktu s pa-

zentaci maleb je také nález nápisu JOHANES

procesÛ do‰lo v tûchto partiích k rozsáhlému po-

mátkou se podafiilo objasnit nûkteré otázky, t˘ka-

MILLER 1699 den 2 MARZ, vyr ytého v omítce

‰kození a ztrátám pÛvodních omítek s malbami.

jící se v˘tvarné stránky a techniky pÛvodních

s malbou v prostoru koutové pavlaãe na severní

Dále byla malífiská v˘zdoba prÛãelí celoplo‰nû

maleb i jejich historick˘ch oprav, a bylo také moÏ-

fasádû purkrabství. Nebylo sice dosud zji‰tûno,

zneãi‰tûna a na mnoha místech mechanicky po-

né upfiesnit nebo zcela novû interpretovat nûkte-

zda se nápis vztahuje k opravû maleb, nebo ke

‰kozena pfii lokálních zednick˘ch opravách v mi-

ré související otázky umûleckohistorické.

stavební úpravû, ãi zda jde o pfiíleÏitostn˘ nápis

nulosti a také v souvislosti s intenzivním turistic-

V˘sledky prÛzkumÛ potvrdily, Ïe malby na prÛ-

(graffiti) bez vztahu k historii maleb. V kaÏdém

k˘m provozem na zámku. VáÏn˘m zdrojem závad

ãelí vznikly v návaznosti na stavební dokonãení

pfiípadû ale tento nález dokládá, Ïe v uvedeném

byly i nevhodné technologické postupy uÏité pfii

objektu v roce 1578, neboÈ byly provádûny sou-

roce nebyly malby zakryty mlad‰í omítkou. DÛleÏi-

restaurování v letech 1842–1843 i 1908. K ne-

ãasnû s omítáním technikou al fresco, tedy do

t˘ poznatek vypl˘vá také ze stratigrafické situace

vyhovujícímu stavu maleb pfiispûla v neposlední

vlhké omítky. Pouze v pfiípadû severního kfiídla je

v okolí koutové pavlaãe. Podle archivních prame-

fiadû také dlouhodobá absence preventivních res-

nutné ponûkud korigovat text roÏmberského ar-

nÛ

taurátorsk˘ch zásahÛ, které, v pfiípadû Ïe jsou

chiváfie, hovofiícího o „z gruntu“ vybudovaném

dluÏována na prÛãelí v˘chodního kfiídla. V místech,

provedeny vãas, mohou v˘raznû zpomalit proces

stavení. Na prÛãelí severního kfiídla se totiÏ pod

kde do‰lo pfii uveden˘ch úpravách k poru‰ení pÛ-

stárnutí a degradace maleb. Velmi komplikova-

omítkou s freskovou malbou nachází star‰í omít-

vodní malby, byla pfii prÛzkumu zji‰tûna lokální re-

n˘m technologick˘m a zejména metodick˘m pro-

ková vrstva s nûkolika vápenn˘mi nátûr y. Tato

konstrukce maleb v technice al fresco, která do-

blémem byla vzájemná propojenost originálních

stratigrafická situace dokládá, Ïe v pfiízemí se-

renesanãních maleb s rekonstrukcemi a retu‰emi

verního kfiídla existuje zdivo star‰ího objektu, za-

pocházejícími z následn˘ch restaurování.

hrnuté patrnû do novû vystavûné budovy.

9

11

byla pavlaã v roce 1725 opravována a pro-

■ Poznámky

Restaurátorské práce zaãaly komplexním prÛ-

Postup prací pfii freskové v˘zdobû odpovídal

5 Petr PROKOPEC a kol.: Restaurátorská zpráva – prÛ-

zkumem, kter ˘ mûl za úkol vyhodnotit detailnû

praxi tehdy bûÏné v jihoãesk˘ch podmínkách. Pod-

zkum, Praha 1982 (strojopis je uloÏen˘ v archivu NPÚ –

stav, sloÏení a rozsah originální omítky s malbou

klad pro freskovou malbu nebyl provádûn sloÏit˘m

ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích pod ã. 320).

a míru a kvalitu druhotn˘ch zásahÛ. Dále bylo cí-

vrstven˘m zpÛsobem – jádrová omítka – arriccio –

6 Malby restaurovali Josef a Petr Novotní, restaurátorská

lem prÛzkumu rozpoznat v˘tvarné, technické

intonaco – jak ho popisuje klasická literatura. Na

zpráva je uloÏena v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjo-

a technologické prostfiedky související s realizací

zdivo, u svisl˘ch stûn z lomového kamene a u fa-

vicích. Informace o prÛzkumu maleb, restaurování a v˘-

pÛvodní malby i historick˘ch oprav. Jednalo se ze-

bionové fiímsy z cihlov˘ch dílcÛ, byla nanesena

tvarném, technickém a technologickém charakteru malífi-

jména o rozpoznání techniky pÛvodní malby, identi-

pouze jedna vrstva omítky a její povrch byl je‰tû za

ské v˘zdoby, které jsou obsaÏeny v tomto textu, ãerpá

fikaci tzv. denních dílÛ, ryt˘ch pfiedkreseb, kompo-

vlhka opatfien hust˘m vápenn˘m nátûrem, kter ˘

autor z v˘‰e uvedené restaurátorské zprávy.

ziãních rozvrhÛ a podobnû. Poznatky byly zji‰Èovány

po zavadnutí malífii zatónovali ‰ed˘m lazurním ná-

7 Etick˘ kodex a zásady pro praxi restaurování v˘tvar-

laboratorním vyhodnocením odebran˘ch vzorkÛ ne-

tûrem. Následnû byl do omítky vyryt základní roz-

n˘ch dûl vydala Asociace restaurátorÛ a spoleãnost Re

bo vizuálnû pfiímo na fasádû a zakreslovány do fo-

vrh vertikál a horizontál bosování. Základní kres-

art Praha, Praha 1991, s. 8.

tografick˘ch plánÛ. Informace získané pfii vstup-

bu ornamentÛ a figurálních v˘jevÛ provedli malífii

8 Na zpevnûní barevné vrstvy a omítky byl pouÏit materiál fir-

ním prÛzkumu byly posléze je‰tû upfiesÀovány

pomocí perforovan˘ch kartonÛ nebo pauz a zãás-

my SAX Tiefgrund W, k injektáÏím materiál LEDAN, omítkové

v prÛbûhu restaurování.

ti patrnû i bez nich. UÏití kartonÛ ãi pauz dokláda-

doplÀky byly provádûny maltou pfiipravovanou na místû z pís-

Koncepce vlastního restaurování vycházela ze-

jí v omítce dochované otvory po hfiebech, jimiÏ by-

ku, ha‰eného vápna a podílu bílého cementu. V pfiízemních

jména z integrity památky, tj. její fyzikální, histo-

ly pfiipevÀovány. Následovala ãerná ‰tûtcová

partiích byly lokálnû v jádru provedeny omítky sanaãní. Re-

rické a estetické celistvosti. To znamená, Ïe

kresba s lavírovan˘m stínováním a nasazování

tu‰e byly provádûny akvarelem a kaseinovou temperou

vedle originální malby byly respektovány ve znaã-

svûtel vápennou bûlobou. Jako pigment ãerné

s pouÏitím pigmentÛ Schmincke. Pfii freskov˘ch rekonstruk-

ném rozsahu také doplÀky z mlad‰ích oprav fa-

barvy bylo pouÏito dfievûné uhlí. Takto bylo po-

cích byla pouÏita vápenná bûloba a ãern˘ Fe3O4.

sády. Práce byly zamûfieny na restaurování origi-

stupnû v denních dílech pokryto malbou celé prÛ-

9 Václav B¤EZAN (ed. J. PÁNEK): Îivoty posledních RoÏm-

nální renesanãní vrstvy a v místech, kde se

ãelí severního i jiÏního kfiídla.

berkÛ 1, Praha 1985, s. 371.

7

originál nedochoval, byly zachovány a restaurová-

Oproti renesanãním nástûnn˘m malbám na tfie-

ny funkãní rekonstrukce z 19. a poãátku 20. sto-

tím a ãtvrtém zámeckém nádvofií, které byly v ba-

letí. Mlad‰í rekonstrukce, pfiemalby a retu‰e byly

roku zakryty novou omítkou nebo zabíleny

10

a na

10 Jarmila KRâÁLOVÁ: Renesanãní nástûnné malby zámku v âeském Krumlovû, in: Umûní 16, 1968, s. 358. 11 J. MUK, L. LANCINGER, cit. v pozn. 1, s. 6.


475

15

Tohoto detailu si

ném shoduje s Vulkánem ze série grafick˘ch lis-

sádû stále uplatÀovala renesanãní malífiská v˘zdo-

Flath pfii restaurování buì nev‰iml, nebo ho nepo-

tÛ, podle nichÏ vznikly i vedlej‰í postavy Lukrécie

ba. V tomto pfiípadû jde také o nejstar‰í známou

kládal za dÛleÏit˘, a hrany iluzivních kvádrÛ vyzna-

a Judity. Rekonstrukce ornamentální v˘zdoby fiím-

opravu maleb na druhém nádvofií. Dal‰ím dokla-

ãil pfiím˘mi tvrd˘mi liniemi. V partiích nad kordo-

sy nedosahuje v˘tvarné kvality Vulkána a tvarem

dem o nepfietrÏité prezentaci maleb je akvarel

novou fiímsou, kde byla pÛvodní omítka s malbou

i rukopisem se zjevnû odli‰uje od originálu. Je aÏ

s námûtem zámecké gardy od Josefa Langweila

relativnû dobfie dochovaná, Flath originál vcelku

zaráÏející, Ïe se vynikající malífi a jinak mimofiád-

z roku 1836, na nûmÏ je vidût ãást fasády druhé-

pfiemaloval a v plo‰e fabionové fiímsy se omezil

nû chápav˘ a citliv˘ restaurátor Ludvík Kuba

ho nádvofií s renesanãní malífiskou v˘zdobou.

kládá, Ïe pfii opravû pavlaãe v roce 1725 se na fa-

bos malovan˘mi oblouãky.

19

na lokální retu‰e a plo‰nou fixaci originálu. FixáÏ

spokojil s tímto v˘sledkem. Je ale moÏné, Ïe Ku-

V letech 1842–1843 byly malby restaurovány.

na bázi oleje ale v následujících letech pÛvodní

ba namaloval pouze Vulkána, jak si posléze po-

Dosud ale nebylo známo nic o tom, kdo a jak˘m

malbu znaãnû po‰kodila. Povrch malby v˘raznû

znamenal, a navazující ornamenty rekonstruoval

zpÛsobem restaurování provádûl. Restaurátorsk˘

ztmavl a pfiíli‰n˘m pnutím fixáÏe postupnû dochá-

jeho pomocník. Zásah Ludvíka Kuby byl poslední

prÛzkum z roku 1998 a soubûÏnû probíhající v˘-

zelo k odpr˘skávání a odpadávání povrchu omít-

známou opravou maleb na fasádû purkrabství.

zkum archivních pramenÛ pfiinesly v této vûci no-

ky s originální barevnou vrstvou.

vé informace. Z dochovan˘ch písemn˘ch pramenÛ vypl˘vá,

12

Ïe roku 1842 byly malby na nádvofií

v tak ‰patném stavu, Ïe majitel zámku, kníÏe Jan

Ikonografii nástûnn˘ch maleb na druhém nádvo-

Dosavadní literatura uvádûla bez odkazu na

fií se dÛkladnûji vûnovala pouze Jarmila Krãálová

zdroj informace, Ïe v roce 1908 restauroval mal-

v rámci rozsáhlej‰í studie o renesanãních nástûn-

by na prÛãelí purkrabství L. Kuba.

16

Pfii restauro-

n˘ch malbách v areálu krumlovského zámku. 21

Adam ze Schwarzenberka, nafiídil jejich restauro-

vání a souvisejícím umûleckohistorickém v˘zku-

vání. Práce byly ukonãeny v roce 1843 a za jejich

mu roku 1998 bylo potfiebné tuto informaci ovûfiit

tofii F. Mare‰ a Sedláãek v nevydaném soupisu pa-

realizaci bylo zaplaceno malífii Flathovi 165 zl.

a souãasnû vymezit rozsah a charakter restaurá-

mátek âeského Krumlova.

konvenãní mûny. Malífi Flath byl doposud témûfi

torského zásahu z roku 1908. Ludvík Kuba ve

k postavû Temperancie pouÏil malífi jako pfiedlohu

neznámou osobou. Slovník v˘tvarn˘ch umûlcÛ

své autobiografii uvádí bez udání data a dal‰ích

grafick˘ list Virgila Solise ze série osmi ctností

uvádí,

13

Ïe Franti‰ek Flath, kníÏecí schwarzen-

Struãn˘ popis maleb uvádí také Albert Ilg

20

22

a au-

Krãálová zjistila, Ïe

podrobností, Ïe na krumlovském „gardeplacu“ 17

bersk˘ malífi (1750–1834), provedl roku 1786

obnovil za‰lého Vulkána.

rÛzné práce v zámeãku âerveném Dvofie u âeské-

bylo moÏné usuzovat, Ïe práce L. Kuby zahrnova-

■ Poznámky

ho Krumlova a Ïe ve stejném zámeãku maloval

la pouze obnovu figury Vulkána na pravé stranû

12 Státní oblastní archiv TfieboÀ, poboãka âesk˘ Krumlov

v letech 1839 a 1846 stejnojmenn˘ malífi, snad

v˘chodního prÛãelí budovy. Omezen˘ rozsah a v˘-

(Vs âK, zn. I A 6 B beta 2 a I).

syn uvedeného Flatha. Tolik heslo ve slovníku. Po

‰e uvedenou dataci restaurování potvrdily poslé-

13 Prokop TOMAN: Nov˘ slovník âeskoslovensk˘ch v˘-

smrti Franti‰ka Flatha star‰ího roku 1834 v âes-

ze záznamy nalezené v Kubovû pozÛstalosti.

tvarn˘ch umûlcÛ I, Praha 1993, s. 225.

kém Krumlovû skuteãnû Ïil a pracoval malífi stej-

V ruãnû psaném pfiehledu pfiíjmÛ za rok 1908 si

14 Státní oblastní archiv TfieboÀ, Matriky zemfiel˘ch a po-

ného jména, titulovan˘ jako kníÏecí nebo mûstsk˘

L. Kuba poznamenal, Ïe mu kníÏecí úfiad stavitel-

kfitûn˘ch pfii kostele sv. Víta v âeském Krumlovû.

malífi, nûkdy také jako malífi pokojÛ. Podle matriã-

sk˘ v âeském Krumlovû vyplatil dne 13. ãervence

15 Tento detail byl doloÏen také u iluzivní bosáÏe na tfie-

se narodil 1788 v Tfieboni a po-

200 korun za „pfiemalování Vulkána na nádvofií

tím a ãtvrtém zámeckém nádvofií pfii restaurování v roce

zdûji bydlel v Krumlovû, kde mûl se Ïenou Annou

I“. Na jiném místû si ke stejnému datu pfiipsal:

1997 a u malífiské v˘zdoby interiéru loÏnice osobního slu-

ních záznamÛ

14

Podle této informace

18

Flathovou pût dûtí. Zatím se nepodafiilo s jistotou

„Vulkán, Tempera, Krumlov. 200 K.“

Kuba se si-

hy Viléma z RoÏmberka, která je souãástí tzv. roÏmber-

prokázat, Ïe byl synem Franti‰ka Flatha star‰ího,

ce opakovanû zmiÀuje pouze o postavû Vulkána,

sk˘ch pokojÛ na zámku v âeském Krumlovû. K tomu viz

kterého uvádí citovan˘ slovník v˘tvarn˘ch umûl-

restaurátorsk˘ prÛzkum ale pfiesvûdãivû prokázal,

restaurátorské zprávy archivované u NPÚ – ÚOP v âes-

cÛ, je to ale velmi pravdûpodobné. Stejnû tak je

Ïe rozsah prací byl ponûkud vût‰í. Dokládá to si-

k˘ch Budûjovicích.

pravdûpodobné, Ïe Franti‰ek Flath mlad‰í je to-

tuace omítkové a barevné vrstvy v okolí postavy.

16 E. POCHE, cit. v pozn. 3, s. 215.

toÏn˘ s malífiem Flathem, kter ˘ v letech 1842–

Podklad malby Vulkána tvofií nekvalitní, nedosta-

17 Ludvík KUBA: Zaschlá paleta, Praha 1958, s. 264.

1843 restauroval malby na fasádách purkrabství.

teãnû pojená omítka s hrub˘m povrchem, kter ˘

18 Polabské muzeum v Podûbradech, Kabinet pro studi-

Pfii restaurování maleb na druhém nádvofií postu-

se v˘raznû odli‰uje od pÛvodní kletované rene-

um Ïivota a díla Ludvíka Kuby, pozÛstalost L. Kuby pofi.

poval malífi Flath (patrnû s pomocníky) rÛznû pod-

sanãní omítky. Tato hrubá omítka pfiechází bez

ã. 65/99. Na tento zdroj informace upozornila autora dr.

le stavu malované fasády. V nejvíce po‰kozen˘ch

pfieru‰ení na partie v bezprostfiedním okolí Vulká-

Nováková a záznamy v Kubovû pozÛstalosti ochotnû vy-

pfiízemních partiích provedl novou omítku, kterou

na a za roh na plochu malého prÛãelí proti Hrád-

hledala Mgr. M. K. Prchalová z Polabského muzea.

zãásti nanesl na obnaÏené zdivo a zãásti jí pfie-

ku. Charakter malby vãetnû postavy Vulkána na

19 V roce 1900 restauroval L. Kuba na objednávku stej-

kryl zbytky renesanãní omítky s malbami. Na této

této omítce je rovnûÏ stejnorod˘. Malba je prove-

ného vlastníka stfiedovûké nástûnné malby v sakristii kos-

omítce rekonstruoval kaseinovou technikou

dená technikou al secco mastnou temperou

tela v Hosínû na âeskobudûjovicku. Pfii této práci proká-

al secco kvádrovou bosáÏ. Pfii rekonstrukci ale

v tmavû ‰ed˘ch aÏ ãern˘ch tónech. Její v˘tvarná

zal mimofiádné a ve své dobû v˘jimeãné porozumûní a cit

nerespektoval pfiesnû pÛvodní renesanãní rozvrh

kvalita je ale nestejnorodá. Postava Vulkána je

pro problémy restaurování. K tomu viz Petr PAVELEC: Ná-

bosování a oproti mûkké a svûtle ‰edavé barev-

v˘tvarnû dobfie zvládnutá a sv˘m v˘razem a for-

stûnné malby v kostele sv. Petra a Pavla v Hosínû, in:

nosti originálu provedl rekonstrukci bosování

málním pojetím se nenásilnû pfiipojuje k vedlej-

Zprávy památkové péãe 56, 1996, ã. 3, s. 77–84.

v tmavû ‰ed˘ch aÏ ãern˘ch barvách. Od originálu

‰ím renesanãním figurám. Pfied její rekonstrukcí

20 J. KRâÁLOVÁ, cit. v pozn. 10, s. 357–379.

se odch˘lil také v dÛleÏitém tvarovém detailu bo-

si L. Kuba nepochybnû opauzoval nebo pfiekreslil

21 Alber t ILG: Kunsttopographische Mittheilungen aus

sování. Renesanãní malífii totiÏ patrnû ve snaze

zbytky pÛvodní renesanãní figur y, neboÈ – jak

den fürstlich Schwarzenbergischen Besitzungen in Süd-

pfiiblíÏit iluzivní bosáÏ reáln˘m, kamenicky hrubûji

v dal‰ím textu ukáÏeme – postava Vulkána na-

böhmen, III, MdkkCC, NF XVII, 1891, s. 29–38.

opracovan˘m kvádrÛm opatfiili hrany fiktivních

malovaná Ludvíkem Kubou se ve v‰em podstat-

22 Strojopis nûmeckého pfiekladu je archivován ve Státním oblastním archivu TfieboÀ, poboãka âesk˘ Krumlov.

476


a Vulkána, Lukrécii a Juditu namaloval podle grafic-

stava se vztyãenou okfiídlenou rukou a s druhou

k˘ch listÛ Jana a Adriaena CollaertÛ. Autorka také

rukou pfiitahovanou k zemi velk˘m kamenem. Ripa

zãásti identifikovala figurální scénky v ováln˘ch po-

tento obraz vykládá jako alegorii Chudoby. Kfiídla

lích na fabionové fiímse jako v˘jevy z Ovidiov˘ch

na vztyãené pravé ruce symbolizují rozlet lidského

Promûn. Na v˘chodním kfiídle budovy urãila tfii

ducha, kter˘ je v dÛsledku chudoby, vyjádfiené ka-

z pûti v˘jevÛ: Diana promûÀuje Aktaiona v jelena

menem v druhé ruce alegorické postavy, brzdûn

poté, co ji pfiistihl pfii koupeli, Drak hubí Kadmovy

a stahován k zemi. RipÛv spis byl v Itálii vydán ro-

druhy, Kadmos zabíjí draka pramene Areova. Na

ku 1602, tedy dvacet ãtyfii let po dokonãení malífi-

severním úseku fabionové fiímsy urãila Krãálová

ské v˘zdoby purkrabství, autor v nûm ale shrnuje

tfii z celkového poãtu sedmi v˘jevÛ: Apollon s mrt-

a kodifikuje jiÏ star‰í a ustálené pfiedstavy. V Ripo-

v˘m Pythonem, Meleagros pfiedávající Atalantû

vû Iconologii je Chudoba zobrazena jako Ïena, na ji-

hlavu kalydonského kance, Fortuna ujíÏdûjící po

n˘ch vyobrazeních ale stejn˘ obsah tlumoãí posta-

vlnách. Jeden v˘jev oznaãila jako tûÏko rozlu‰titel-

va muÏská.

n˘ a zb˘vající tfii ve své studii neuvádí.

vzácné, shodou okolností se ale stejn˘ námût ob-

25

V âechách je toto téma pomûrnû

Pro tfii scénky z historie Kadmovy, obrázek

jevuje v areálu renesanãního letohrádku Kratochví-

Apollona s Pythonem a Meleagra s Atalantou po-

le, kter˘, stejnû jako budovu purkrabství v Krumlo-

slouÏily podle zji‰tûní Krãálové jako vzor dfievofie-

vû, nechal v letech 1583–1589 vybudovat Vilém

zy Virgila Solise k Ovidiov˘m Promûnám a orna-

z RoÏmberka. Alegorie Chudoby je na Kratochvíli

mentální v˘zdoba fiímsy byla odvozena z grafické

zobrazená ve ‰tukovém reliéfu v interiéru rene-

ornamentiky Cornelise Florise a Cornelise Bose.

sanãní vily a pak je‰tû jednou na nástûnné malbû

Detailnûj‰ímu porovnávání grafick˘ch pfiedloh

na západní ohradní zdi areálu. Grafickou pfiedlohu

s malbami se Krãálová nevûnovala a Ïádná z v˘‰e

krumlovského obrazu se zatím nepodafiilo dohle-

uveden˘ch grafik nebyla dosud publikována.

dat, je ale moÏné, Ïe v pfiípadû jednodu‰‰ích ná-

Pfii bezprostfiedním kontaktu s malbami bûhem

mûtÛ, jako je tento, pracovali malífii bez pfiedloh

restaurování v roce 1998 bylo moÏné závûr y

a pouze volnû pozmûÀovali jednou nauãené nebo

J. Krãálové ovûfiit a v nûkter ˘ch pfiípadech také

odpozorované v˘jevy. V dal‰ím kruhovém medailo-

roz‰ífiit.

nu napravo od alegorie Chudoby je zobrazena bohy-

Zásadním nov˘m poznatkem restaurátorského

nû osudu Fortuna (·tûstûna). Bohynû stojí jednou

prÛzkumu, ze kterého je nutné pfii kaÏdé dal‰í

nohou na kouli, která je atributem nestálosti a ná-

ikonografické i formální anal˘ze vycházet, je sku-

hody, nûkdy ale také symbolizuje svût, nad nímÏ se

teãnost, Ïe ornamentální i figurální malby fabionu

její moc rozprostírá. V rukou pfiidrÏuje plachtu, do

6

se dochovaly v autentickém stavu. Není proto tfie-

níÏ se opírá vítr a uná‰í bohyni po vlnách. Ve stfiedo-

7

ba se obávat, Ïe by identifikace jednotliv˘ch v˘je-

vûku byla Fortuna obvykle zobrazována s otáãejícím

vÛ byla problematizována zavádûjícími retu‰emi

se kolem – symbolem nestálosti. Atribut koule, mo-

ãi rekonstrukcemi z minul˘ch restaurátorsk˘ch zá-

tiv mofie a napnuté plachty, inspirovan˘ Horatiov˘mi

sahÛ. Ani pfiemalby figur v nikách nejsou kromû

Ódami, se objevuje aÏ v renesanci. V dal‰ím medai-

Kubovy rekonstrukce Vulkána tak závaÏné, Ïe by

lonu je umístûn˘ v˘jev z Ovidiov˘ch Promûn, pfied-

zásadnû komplikovaly formální a ikonografická ur-

stavující Meleagra, jak pfiedává Atalantû hlavu kaly-

ãení.

donského kance. Pfiedlohou zde mohl b˘t dfievofiez

Na severním kfiídle objektu, v úseku fabionové

26

Virgila Solise z vydání Promûn z roku 1563,

jak

fiímsy, je úplnû nalevo v kruhovém medailonu namalovaná nahá postava neurãitého pohlaví. Pravou ruku má vztyãenou a v pfiedloktí okfiídlenou,

■ Poznámky

Obr. 6. âesk˘ Krumlov, zámek, Alegorie Chudoby, ná-

levá ruka je pfiitahována k zemi neurãit˘m kulovi-

23 MARE·, SEDLÁâEK, cit. v pozn. 22; A. ILG, cit. v pozn.

stûnná malba na severní fasádû Nového purkrabství, stav

t˘m pfiedmûtem s násadou. Krãálová tuto postavu

21. Autofii jsou v popise maleb znaãnû struãní a uvádûjí

po restaurování v roce 1998. (Foto P. Pavelec)

ve své studii neuvádí, Albert Ilg a Mare‰ se Sed-

pouze v˘ãet alegorick˘ch a mytologick˘ch postav bez jejich

Obr. 7. Alegorie Chudoby, Caesare Ripa, Iconologia,

Ten

lokace na fasádû. Proto není jisté, zda jako Ganyméda in-

1618.

b˘vá v renesanãním umûní zobrazován v doprovo-

terpretují právû postavu s okfiídlenou rukou v levé ãásti

du orla-Jupitera s rozepjat˘mi kfiídly a mívá pfii so-

severního úseku fabionové fiímsy. Je to ale pravdûpodob-

bû mal˘ vinn˘ dÏbánek jako pfiedznamenání jeho

né, protoÏe u ostatních scén toto urãení nepfiipadá v úva-

role ãí‰níka bohÛ. Kfiídla i kulovit˘ pfiedmût, kter˘

hu.

by mohl b˘t dÏbánkem, se vyskytují také u v˘‰e

24 Caesare RIPA: Iconologia II., Torino 1991 (podle vydá-

uvedené figury. Jde ale o podobnost pouze zdánli-

ní z roku 1618), s. 123.

23

láãkem ji interpretují patrnû jako Ganyméda.

vou. O pravém v˘znamu této postavy nás pouãuje

25 Arthur HENKEL, Albrecht SCHÖNE: Emblemata, Hand-

klasick˘ spis renesanãního ikonografa Caesara

buch zur Sinnbildkunst des XVI. und XVII. Jahrhunder t,

24

Ripy.

V jeho Iconologii je vyobrazena Ïenská po-

Stuttgart 1967, s. 1021.


477

31

uvádí J. Krãálová. Grafika se ale od malby na stû-

Solise z roku 1565.

nû odli‰uje v mnoha dÛleÏit˘ch detailech, a proto

tává ve vûtvích stromu a mezek pokraãuje v bûhu.

je moÏné, Ïe se malífi Solisovy ilustrace drÏel pou-

Ne zcela jasná pasáÏ textu, podle níÏ zabil Joáb

ze volnû, nebo mûl k dispozici jinou, dosud ne-

Absolona tfiemi o‰tûpy najednou, je zde rozvedena

známou pfiedlohu. V následujícím medailonu je

tak, Ïe do Absolona vráÏejí o‰tûpy tfii jezdci. Od

znázornûna stojící postava, která má v pravé ruce

krumlovského obrazu se ale li‰í v mnoha dÛleÏi-

meã a v levé drÏí za vlasy uÈatou hlavu. Pozadí ob-

t˘ch detailech. BliÏ‰í krumlovskému v˘jevu je bib-

rázku tvofií neurãit˘ terén a pás oblohy. Krãálová

lická ilustrace Tobiá‰e Stimmera z roku 1576,

ani Ilg a Mare‰ se Sedláãkem tento v˘jev nepopi-

na níÏ, stejnû jako v Krumlovû, vniká do Absolona

sují.

Patrnû

jde

o

Absolon se na nûm zachy-

32

zobrazení

pouze jeden o‰tûp a mezek je jiÏ vzdálen. Stim-

triumfujícího Davida s hlavou Goliá‰ovou. Grafic-

merÛv obrázek je ale opaãnû orientovan˘ a li‰í

kou pfiedlohu se zatím nepodafiilo dohledat. V me-

i v dal‰ích detailech. Jako pfiímá pfiedloha krum-

dailonu napravo od Goliá‰e (?) je vyobrazen Apol-

lovskému malífii mohl poslouÏit dfievofiez Josta

lon s mr tv˘m pythonsk˘m drakem. I zde mohla

Ammana,

33

kter˘ se ve v‰em podstatném shodu-

poslouÏit jako pfiedloha ilustrace k Promûnám,

27

je s obrazem na fiímse. Je zde jezdec s kopím,

jak uvádí Krãálová. Podobnû jako v pfiípadû obráz-

které vniká do zad Absolona, Absolon ve vûtvích

ku Atalanty a Meleagra tlumoãí malba SolisÛv dfie-

s meãem pfii levém boku i AbsolonÛv mezek, kte-

vofiez pouze volnû. BlíÏ má ke krumlovskému ob-

r˘ v bûhu obrací hlavu ke svému pánovi.

rázku SolisÛv samostatn˘ grafick˘ list s t˘mÏ námûtem.

28

Dal‰í medailon s figurálním v˘jevem je umístûn

I zde se ale objevují nûkteré odli‰-

v koutû na okraji v˘chodního kfiídla budovy. Tento

nosti a je moÏné, Ïe byl pouÏit je‰tû jin˘, dosud

v˘jev dosud unikal pozornosti badatelÛ. V kruho-

neznám˘ grafick˘ list. Námûtem následující scén-

vém poli je vyobrazen muÏ na nízkém ãlunu odpi-

ky je únos Europy. Krãálová tento v˘jev nepopisu-

chující se dlouh˘m bidlem. Pozadí scénky tvofií

je, uvádûjí jej ale Mare‰ se Sedláãkem a pfied ni-

klidná vodní hladina a oblaãné nebe. V‰echny atri-

mi Alber t Ilg. Obrázek je sice v souãasné dobû

buty v˘jevu, loìka s muÏskou postavou, bidlo

fragmentární, pfii konfrontaci se Solisovou ilustra-

a chmurná vodní hladina, nasvûdãují tomu, Ïe je

29

cí k Promûnám

jej ale lze bezpeãnû urãit. Jupi-

zde zobrazen Charon, m˘tick˘ pfievozník du‰í

ter v podobû b˘ka plave po mofiské hladinû a na

pfies fieku Styx. Pfiíbuzná zobrazení se v regionu

svém hfibetû uná‰í Europu, dceru krále Agénora.

nedochovala a pfiípadná grafická pfiedloha zÛstá-

Malba v medailonu je pouze v˘sekem ponûkud v˘-

vá zatím neznámá. Dále napravo je v oválném rá-

pravnûj‰í Solisovy ilustrace – vynechává dvû po-

mu v˘jev Kadmos zabíjí draka u pramene Areova,

stavy pfiihlíÏející únosu ze bfiehu, a li‰í se i v nû-

kter˘, jak zjistila Krãálová, témûfi doslova tlumoãí

kter˘ch nepodstatn˘ch detailech, jako je umístûní

dfievofiez Virgila Solise z Promûn. Nejasn˘ ale i na-

vlajícího závoje Europy nebo pohyb její levé ruky.

dále zÛstává sousední v˘jev. Je na nûm znázor-

Dal‰í v˘jev fiadila Krãálová mezi tûÏko rozlu‰titel-

nûn muÏ sedící u jednoduchého stolku. Stolek

né. Je zde zobrazen muÏ, kter˘ visí na vûtvi stro-

stojí na dláÏdûné podlaze a v pozadí obrazu je si-

mu a zezadu jej probodává dlouh˘m kopím jezdec

tuována neurãitá stylizovaná architektura. MuÏ

na koni. Od muÏe ve vûtvích odjíÏdí kÛÀ s prázd-

má ruce poloÏené na stole, snad hnûte nakupe-

n˘m sedlem. Krãálová naznaãila, Ïe by scéna mo-

nou hlínu, a otáãí se za sebe, kde je na kvádro-

hla pfiedstavovat zabití Absolona. Pochybovala ale

vém podstavci umístûna jakási nádoba s polo-

o tom, Ïe by mezi mytologické scény mohl b˘t za-

otevfien˘m víkem. Krãálová se domnívala, Ïe

fiazen v˘jev starozákonní. Bez ohledu na souvis-

námût obrázku byl zkreslen pfiemalbou pfii pfied-

lost s ostatními obrazy je zfiejmé, Ïe scéna skuteã-

cházejícím restaurování a Ïe pÛvodnû v˘jev pfied-

nû znázorÀuje smrt Absolona. Obrázek na fiímse je

stavoval Aktaiona, kter˘ pohledem do vody zji‰Èu-

drobn˘ a v detailech zjednodu‰en˘. Porovnáme-li

je svou promûnu v jelena. Nyní je ale zfiejmé, Ïe

jej v‰ak s textem Starého zákona a dobov˘mi gra-

obrázek se dochoval v autentickém stavu, bez ru-

fick˘mi listy, které pfiipadají v úvahu jako moÏné pfiedlohy,

je

tato

10

11

9

12

13

14

15

16

atri-

buce mimo pochybnost. Biblick˘ text popisuje

■ Poznámky

Absolonovu smrt takto: „Absolon narazil na Davi-

26 The illustrated Bar tsch, vol. 19 (par t 1), New York

dovy sluÏebníky, a jak ujíÏdûl..., vbûhl mezek pod

1987, s. 496.

vûtvoví velikého posvátného stromu a on v tom

27 TamtéÏ, s. 497.

stromû uvázl hlavou, takÏe se ocitl mezi nebem

28 TamtéÏ, s. 450.

a zemí; mezek, na nûmÏ jel, bûÏel dál... Joáb... po-

29 TamtéÏ, s. 480.

30

padl tfii o‰tûpy a vrazil je Absolonovi do srdce.“

30 Bible, ekumenick˘ pfieklad, Praha 1984, 2. kniha Sa-

Témûfi doslova tuto scénu tlumoãí dfievofiez Virgila

muelova 18, 9–14.

478

8


31 Biblische Figuren dess Alten Testaments, gantz künst-

Obr. 8. âesk˘ Krumlov, zámek, Únos Europy, nástûnná

Obr. 13. Kadmos zabíjí draka u pramene Areova, dfievo-

lich gerissen. Durch den weitberümpten Vergilium Solis,

malba na severní fasádû Nového purkrabství, stav po re-

fiez Virgila Solise z Ovidiov˘ch Promûn, 1563.

Maler und Kunststecher zu Nürnberg. 1565. Getruckt zu

staurování v roce 1998. (Foto P. Pavelec)

Obr. 14. âesk˘ Krumlov, zámek, dosud neidentifikovan˘

Franckfurt am Mayn, in: The illustrated Bartsch, vol. 19,

Obr. 9. Únos Europy, dfievofiez Virgila Solise z Ovidiov˘ch

v˘jev na v˘chodní fasádû Nového purkrabství, stav po re-

New York 1987, s. 311.

Promûn, 1563.

staurování v roce 1998. Pokud by nûkdo ze ãtenáfiÛ zobra-

32 Neue Künstliche Figuren Biblischer Historien, grund-

Obr. 10. âesk˘ Krumlov, zámek, Zabití Absolona, nástûn-

zen˘ motiv identifikoval, sdûlte to prosím autorovi nebo re-

lich von Tobia Stimmer gerissen..., Zu Basel bei Thoma

ná malba na severní fasádû Nového purkrabství, stav po

dakci. (Foto P. Pavelec)

Gwarin. Anno 1576, in: The illustrated Bartsch, vol. 19

restaurování v roce 1998. (Foto P. Pavelec)

Obr. 15. âesk˘ Krumlov, zámek, ornamentální maska,

(Part 2), New York 1988, s. 189.

Obr. 11. Zabití Absolona, dfievofiez Josta Ammana, 1565.

nástûnná malba na severní fasádû Nového purkrabství,

33 Biblia, Das isst die gantze heylige Schrifft Teutsch. D.

Obr. 12. âesk˘ Krumlov, zámek, Kadmos zabíjí draka

stav po restaurování v roce 1998. (Foto P. Pavelec)

Mart. Luther..., Getruckt zu Frankfurt am Mayn, 1565, in:

u pramene Areova, nástûnná malba na v˘chodní fasádû

Obr. 16. Ornamentální maska, mûdiryt Hanse Sebalda

The illustrated Bartsch, vol. 20 (Part 1), New York 1985,

Nového purkrabství, stav po restaurování v roce 1998.

Behama.

s. 275.

(Foto P. Pavelec)


479

17

18

19

‰iv˘ch retu‰í a pfiemaleb, a je tedy nutné vycházet

Ponûkud sloÏitûj‰í je situace v pfiípadû Vulkána.

Obr. 17. âesk˘ Krumlov, zámek, Fortitudo, nástûnná

z toho, co se bezprostfiednû ukazuje. Zobrazení

Jak bylo v˘‰e uvedeno, postavu Vulkána rekon-

malba na v˘chodní fasádû Nového purkrabství, stav po re-

Aktaiona nepfiichází po tomto zji‰tûní v úvahu a ji-

struoval v roce 1908 Ludvík Kuba. Obnoven˘ Vul-


ná ikonografická urãení se nenabízejí. U posled-

kán se ale ve v‰em dÛleÏitém shoduje s Vulká-

Obr. 18. âesk˘ Krumlov, zámek, Temperantia, nástûnná

ních dvou obrázkÛ zÛstávají v platnosti zji‰tûní

nem ze stejné série grafik bratfií Collaer tÛ jako

malba na v˘chodní fasádû Nového purkrabství, stav po re-

J. Krãálové. Je zde zobrazen drak poÏírající Kad-

vedlej‰í Lukrécie a Judita. Tuto situaci je moÏné


movy druhy a Diana promûÀující Aktaiona v jelena

interpretovat dvojím zpÛsobem. Buì mûl Ludvík

Obr. 19. Temperantia, mûdiryt Virgila Solise.

za trest, Ïe ji pfiistihl pfii koupeli. Jako vzor k obû-

Kuba pfii rekonstrukci Vulkána k dispozici pÛvodní

ma obrázkÛm poslouÏily ilustrace Virgila Solise

grafickou pfiedlohu, nebo, jak jsme jiÏ v˘‰e nazna-

k Promûnám. Malífi se od nich odch˘lil pouze

ãili, si opauzoval ãi zakreslil zbytky pÛvodní malby

tuje se zde velmi pestrá smûs námûtÛ – alegorie

v nepodstatn˘ch detailech a s ohledem na obdél-

a podle nich provedl rekonstrukci, coÏ se zdá

Chudoby, antická bohynû For tuna, mytologické

n˘ tvar obrazov˘ch polí fabionu roz‰ífiil ponûkud

pravdûpodobnûj‰í. Grafická pfiedloha k postavû

a starozákonní scény – jejichÏ vzájemná v˘znamo-

pÛvodnû sevfienûj‰í proporce Solisov˘ch ilustrací.

Fortitudo zÛstává i nadále neznámá.

vá spojitost je nepravdûpodobná, respektive kraj-

Ve své studii se J. Krãálová vûnovala také po-

Pokud jde o bohatou ornamentální v˘zdobu fabi-

nû spekulativní. Pozornosti neujde ani skuteãnost,

stavám v nikách na v˘chodním kfiídle purkrabství.

onu, je moÏné, jak uvádí J. Krãálová, Ïe je odvoze-

Ïe fiazení scén z jediného tematicky souvisejícího

Autorka uvádí, Ïe k postavû Temperancie poslou-

na z ornamentiky Cornelise Florise a Cornelise Bo-

celku, Ovidiov˘ch Promûn, je nesouvislé a nere-

Ïila jako vzor figura ze série ctností od V. Solise,

se. Inspiraãní zdroje a ‰kála vzorníkÛ a pfiedloh

spektuje chronologii vyprávûní, a to jak pfii obvyk-

zatímco jako pfiedlohy k postavám Judity, Lukré-

byly ale patrnû rozmanitûj‰í, jak dokládá napfiíklad

lém ãtení zleva doprava, tak ani obrácenû. Zará-

cie a Vulkána pouÏil renesanãní malífi grafiky Ja-

maska s ornamenty na severním úseku fabionu,

na a Adriaena Collaer tÛ. V‰echny tyto postavy

shodná s grafikou Hanse Sebalda Behama.

mûl pak „beze zmûn pfienést na stûnu, pfiizdobiv

36

V citované studii naznaãila J. Krãálová

37

Ïející je také zjevná nesourodost grafick˘ch pfiedloh, coÏ platí zejména o postavách v nikách na

moÏ-

jen hladké niky pfiedlohy rolverkov˘mi ozdobami“.

nou interpretaci ikonografického programu maleb

Ke zji‰tûním J. Krãálové je po restaurování

na fasádû purkrabství. Autorka uvádí, Ïe vzhledem

■ Poznámky

v roce 1998 moÏné pfiipojit nûkolik poznámek:

k tomu, Ïe se na stûnû objevují v˘jevy z antické

34 The illustrated Bar tsch, vol. 19, New York 1987,

Pro postavu Temperancie poslouÏil jako vzor sku-

mytologie i scény a postavy ze Starého zákona,

s. 485.

teãnû grafick˘ list Virgila Solise. Figura vybraná

mohly by malby b˘t jedním z dokladÛ v renesanci

35 VídeÀ, Albertina, HB – 74.2, s. 74.

ze série osmi ctností ale není umístûna v nice,

znaãnû roz‰ífieného novoplatonského my‰lení,

36 The illustrated Bartsch, vol. 15, New York 1978, s. 118.

n˘brÏ v krajinû, a V. Solis vyhotovil dvû totoÏné,

v nûmÏ jsou antické báje chápány jako ilustrace

37 J. KRâÁLOVÁ, cit. v pozn. 10.

pouze zrcadlovû situované postavy. Atribut Tem-

ãi pfiedobrazy biblick˘ch pfiíbûhÛ. Podobnû „Vul-

38 TamtéÏ, s. 376.

perancie, pes s miskou, je na grafickém listu si-

kán a Lukrécie spolu se starozákonní Juditou

39 V. B¤EZAN, cit. v pozn. 9.

tuován vedle nohou alegorické postavy, na stûnû

jsou vybrány do souboru s alegoriemi Síly a Umír-

40 Viz napfiíklad Jan MÜLLER: Nové poznatky o renesanã-

jej v‰ak malífi z prostorov˘ch a kompoziãních dÛ-

nûnosti ne náhodou, n˘brÏ pro hlub‰í obrazn˘

ní nástûnné malbû na zámku v âeském Krumlovû, in:

Postavy

smysl: snad mûly v duchu humanistÛ novoplaton-

Opera historica 3, Sborník katedry historie Pedagogické

Judity, Lukrécie a Vulkána odpovídají figurám

ského smûru ilustrovat náboÏensko morální prav-

vodÛ umístil za postavu Temperancie.

34

z grafick˘ch listÛ Adriaena a Jana Collaer tÛ,

35

38

fakulty Jihoãeské univerzity v âesk˘ch Budûjovicích,

Krãálová zvaÏo-

1993, s. 379–384; t˘Ï: Zámecká sídla. Lidé a lidiãky

umístûn˘ch v jednoduch˘ch nikách. Postavu Judity

vala tuto ikonografickou interpretaci pouze jako

v zámku a podzámãí, in: kol. aut.: Dvor y velmoÏÛ s er-

pfievzal krumlovsk˘ malífi témûfi beze zmûn a opro-

hypotetickou a souãasn˘ stav poznání maleb na

bem rÛÏe, Praha 1997, s. 34, 262.

ti pfiedloze pouze ponûkud obohatil a rozvlnil dra-

fasádû purkrabství ji pfiíli‰ nepodporuje. Pokud jde

41 V. B¤EZAN, cit. v pozn. 9, s. 371.

perii, spofie zakr ˘vající nahou postavu Lukrécie.

o figurální scénky v medailonech fabionu, prezen-

480

dy, tedy obû kardinální ctnosti“.


v˘chodním prÛãelí, kde Temperancie je pfievzata od V. Solise, Judita, Lukrécie a Vulkán od J. a A. CollaertÛ a Fortitudo od dosud neznámého autora. Pfiitom jak Solis, tak Collaertové, ale i jiní soudobí autofii vytvofiili kompletní série ctností, nefiestí i narativních cyklÛ, podle nichÏ bylo moÏné bez dal‰ích úprav sestavovat a kombinovat rÛzné ikonografické programy. V úvahu je také nutné vzít fakt, Ïe z doby renesanãních úprav krumlovského zámku se nedochovaly Ïádné pfiímé doklady o komponování ikonografick˘ch programÛ, a to i pfies relativnû velké mnoÏství jin˘ch písemn˘ch pramenÛ. DÛleÏité je v této souvislosti svûdectví roÏmberského archiváfie a knihovníka Václava Bfiezana, kter ˘ si ãasto velmi podrobnû v‰ímal událostí souvisejících s umûleck˘m a intelektuálním 39

Ïivotem na rezidenci posledních RoÏmberkÛ.

Ni-

kde ale neuvedl ani nenaznaãil, Ïe by umûlecká v˘zdoba novû vybudovan˘ch objektÛ mûla tlumoãit nûjak˘ závaÏn˘ obsah, kter˘ by mûl dokonce pfiím˘ vztah k Ïivotním datÛm, osudÛm ãi pfiáním posledních RoÏmberkÛ, jak o tom ãasto spekuluje umûleckohistorická literatura.

40

Naopak Bfiezan

bezprostfiednû a nekomplikovanû vnímal a zaznamenával pouze estetickou funkci nov˘ch staveb ozdoben˘ch malbami, kdyÏ napsal: „hrad Krumlov star ˘, nepofiádn˘, úzk˘, tmav˘ a nevesel˘... roz‰ífiil, pfieformoval /Vilém z RoÏmberka/, v zpÛsob vesel˘ a prostrann˘ vystavûti dal...“ Dále konkrétnû o budovách na druhém nádvofií uvedl: „V dolej‰ím place naskrze z gruntu krásné stavení /nové purkrabství/... Item na zámku... velmi ozdobn˘ Hrádek a vûÏ pfii tom okrouhlá, krásná a spanilá, jíÏ rovné tím zpÛsobem a poloÏením v âechách nenachází se.“

41

V‰echny tyto skuteãnosti nasvûdãují spí‰e tomu, Ïe pfii v˘zdobû purkrabství se dopfiedu nepoãítalo s konkrétním ikonografick˘m programem. Skuteãnost mohla b˘t taková, Ïe malífiská v˘zdoba vznikla pomûrnû r ychle v návaznosti na stavební dokonãení budovy a malífii pfiitom uÏívali grafické pfiedlohy, které mûli pohotovû k dispozici buì z vlastních zdrojÛ, nebo ze zámeck˘ch sbí-

20

21

rek, a to patrnû ãasto v tematicky i autorsky ne-

22

23

uspofiádané a nekompletní podobû. Je moÏné, Ïe pfii jejich v˘bûru rozhodovaly spí‰e poÏadavky kompoziãní a prostorové a svou roli snad sehrála

Obr. 20. âesk˘ Krumlov, zámek, Lukrécie, nástûnná mal-

i spontánní rozhodnutí provádûjících malífiÛ, pod-

ba na v˘chodní fasádû Nového purkrabství, stav po restau-

nícená spí‰e radostí z malování a zálibou ve

rování v roce 1998. (Foto P. Pavelec)

zdobnosti neÏ ikonologick˘mi spekulacemi.

Obr. 21. Lukrécie, dfievofiez J. a A. CollaertÛ.

RoÏmbersk˘ vladafi jako objednavatel v˘zdoby ne-

Obr. 22. âesk˘ Krumlov, zámek, Vulkán, nástûnná malba

bo jím povûfien˘ dvorsk˘ úfiedník se mohl omezit

na v˘chodní fasádû Nového purkrabství, stav po restauro-

na obecné vymezení tematiky, dané dobovû oblí-

vání v roce 1998. (Foto P. Pavelec)

ben˘mi alegoriemi a biblick˘mi ãi antick˘mi ná-

Obr. 23. Vulkán, dfievofiez J. a A. CollaertÛ.

mûty bez konkrétní a pfiedem promy‰lené obsahové souvislosti. Hlavní dÛraz mohl b˘t kladen na


481

estetick˘ dojem a zejména na relativnû levnou

a lze je srovnat s malífiskou v˘zdobou purkrabství.

Obr. 24. âesk˘ Krumlov, zámek, Nové purkrabství, detail

a rychlou iluzi honosné, architektonicky a sochafi-

Posoudit lze i dílo ·ebestiána Hájka, jehoÏ signo-

grotesky na fabionové fiímse, stav pfied restaurováním.

sky bohatû utváfiené fasády po vzoru italsk˘ch re-

vané malby se dochovaly na prÛãelí Sytrova domu

(Foto archiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích)

nesanãních palácÛ, pfiiãemÏ fiktivní architektonic-

v Prachaticích.

Obr. 25. âesk˘ Krumlov, zámek, Nové purkrabství, detail

kou dekoraci fasády navrhl pravdûpodobnû samotn˘ architekt.

Z takzvan˘ch roÏmbersk˘ch pokojÛ je pro potfie-

grotesky na fabionové fiímse, stav po restaurování v roce

by komparace dÛleÏit˘ pfiedev‰ím druh˘ pokoj,

1998. (Foto archiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích)

Otázkou i nadále zÛstává autorství maleb na

v nûmÏ se kromû ornamentálních dekorací docho-

prÛãelí purkrabství. Jako autor b˘vá v literatufie

valy i figurální v˘jevy s námûty Lot a jeho dcery, Já-

42

ov‰em bez jedno-

kob zápasí s andûlem, JákobÛv sen, Uzdravení

turní postavy v medailonech jsou vykreslené rych-

znaãné opory v písemn˘ch pramenech. Jedin˘m

slepého otce Tobiá‰em, Bakchus a Ceres. Svou

lou, ale pfiesvûdãivû zvládnutou zkratkou, rostlin-

dÛvodem k pfiipsání maleb Blondemu je skuteã-

v˘tvarnou úrovní patfií tyto malby k nejkvalitnûj-

ná ornamentika je rozbujelá a její zoomorfní i fan-

nost, Ïe v roce 1577, tedy v dobû dokonãování

‰ím na krumlovském zámku a svûdãí o vyspû-

taskní sloÏka smûfiuje ãasto k v˘razové nadsázce

budovy purkrabství, pÛsobil na krumlovském

lém, stylovû man˘risticky orientovaném autorovi.

a karikatufie. Uvedené srovnání naznaãuje, Ïe

zámku. Pracoval pravdûpodobnû na malífiské v˘-

Postavy z jeho obrazÛ jsou ‰tíhlé, mûkce tvarova-

malby v roÏmbersk˘ch pokojích a na fasádû purk-

zdobû tzv. roÏmbersk˘ch pokojÛ, i kdyÏ ani to není

né a ladné v pohybech. Graciézní obrazy v roÏm-

rabství nejsou dílem stejného malífie a lze-li na zá-

Ve stejné dobû ale na zámku proka-

berském pokoji se v‰ak v˘raznû odli‰ují od maleb

kladû v˘‰e zmínûného archivního záznamu pfii-

zatelnû pracovali na blíÏe neurãen˘ch malbách nej-

na fasádû purkrabství. I jejich autor ovládal suve-

psat s urãitou mírou pravdûpodobnosti malby

ménû dva malífii z nedalek˘ch Prachatic, z nichÏ je-

rénnû malífiské fiemeslo. Zjemnûlost a umûfienost

v roÏmbersk˘ch pokojích Gabrielu de Blonde, pak

den byl ·ebestián Hájek. Druh˘ prachatick˘ malífi

mistra roÏmbersk˘ch pokojÛ ov‰em nahrazuje ne-

jeho autorství na purkrabství je nutné vylouãit.

uvádûn Gabriel de Blonde,

43

úplnû jisté.

zÛstává neznám˘.

44

Malby v roÏmbersk˘ch poko-

klidnou energickou malbou. Figury v nikách jsou

Malífiská v˘zdoba purkrabství se neshoduje ani

jích se dochovaly z velké ãásti do souãasnosti

robustní a zobrazené v pevn˘ch postojích. Minia-

s malbami ·ebestiána Hájka na fasádû tzv. Sytrova domu v Prachaticích. Hájkovy malífiské schopnosti jsou oproti autorovi maleb na purkrabství zfietelnû slab‰í. Ornamentika postrádá motivické

24

bohatství i spontánní a pfiesvûdãivû zvládnutou

25

tendenci k nadsázce a omezuje se vût‰inou na jednoduché rolwerkové motivy. Figur y malované ·ebestiánem Hájkem jsou tuhé v postojích a zahalené draperiemi, v jejichÏ záhybech je‰tû vzdálenû doznívá pozdnû gotick˘ láman˘ sloh, u maleb na purkrabství jiÏ dávno pfiekonan˘ ãistû renesanãním cítûním. Z uveden˘ch srovnání vypl˘vá následující: Je-li autorem maleb v roÏmbersk˘ch pokojích Gabriel de Blonde, pak je jeho autorství na fasádû purkrabství nepravdûpodobné. Stejnû nepravdûpodobné je, Ïe by autorem byl prachatick˘ malífi ·ebestián Hájek. Je proto nutné konstatovat, Ïe autor maleb na fasádû purkrabství zÛstává prozatím neznám˘.

■ Poznámky 42 E. POCHE, cit. v pozn. 3, s. 215. 43 J. KRâÁLOVÁ, cit. v pozn. 10, s. 358, 369, 370. Na s. 358 cituje autorka archivní pramen z roku 1577, uvádûjící, Ïe v nové svûtnici (tedy pravdûpodobnû v jednom z tzv. roÏmbersk˘ch pokojÛ) pracuje mistr Gabriel. Na základû této zprávy a vzhledem ke skuteãnosti, Ïe v âeském Krumlovû v této dobû prokazatelnû pob˘val, jsou figurální malby v roÏmbersk˘ch pokojích pfiipisovány malífii Gabrielovi de Blonde. 44 TamtéÏ, s. 358. Viz také Václav STAR¯: Prachatice a Jan Neuman, Prachatice 1997, s. 35.

482


Nástûnné malby na prûãelí Nového purkrabství zámku v âeském Krumlovû

Recommend Documents