NERATOVICE Seznámení s charakterem možného ohrožení a s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva v území obce s rozšířenou působností. OBSAH: 1) Seznámení s charakterem možného ohrožení. 2) Seznámení s připravenými likvidačními pracemi. 3) Ochrana obyvatelstva rozšířenou působností.
v
záchrannými a území
obce
s
Seznámení s charakterem možného ohrožení Dle § 15 odst. 4, zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva.
Dále je způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení upraven vyhláškou Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva ve znění pozdějších předpisů. Dle § 4, odst. 1, této vyhlášky zabezpečuje obecní úřad a zaměstnavatel informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení. Následně § 4, odst. 2, vyhlášky č. 380/2002 Sb.,
upravuje způsob informování obyvatelstva. A to tak, že informování se uskutečňuje zejména hromadnými informačními prostředky, letáky a informačními brožurami, ukázkami činnosti integrovaného záchranného systému nebo besedami s obyvatelstvem. V návaznosti na bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s., Neratovice a UNIPETROL DOPRAVA a.s., závod Neratovice; bezpečnostní programy LACH:NER s.r.o., Neratovice a GHC Invest, s.r.o., Praha 7; vnější havarijní plán areálu SPOLANA a rozpracování vybraných úkolů krizového plánu Středočeského kraje na podmínky obce s rozšířenou působností Neratovice jste proto touto cestou seznamováni s charakterem možného ohrožení obyvatel a s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi.
Pro správní území obce s rozšířenou působností Neratovice i přes důslednější preventivní a ochranná opatření připadá jako možnost ohrožení - únik nebezpečných látek především do ovzduší, a to jak ze stabilních zdrojů (skladů, zásobníků atd.), tak i z cisteren dopravovaných po železnici či silnici. Jedná se o částečně nebo zcela neovladatelnou, časově a prostorově ohraničenou událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která vede k bezprostřednímu nebo následnému závažnému poškození nebo ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo ke škodě na majetku. Škodlivé účinky havárie velkého rozsahu se projevují na zdraví lidí ve formě energetických účinků na primární obsluhu a nejbližší okolí (výbuch a požár s následkem smrti a těžkých zranění) nebo ve formě působení chemických stresorů na lidský organismus
(smrt, zvýšená nemocnost, trvalé poškození zdraví). Obdobné projevy se týkají působení na přírodní prostředí, v němž uniklé nebezpečné látky mohou přetrvávat několik dní až několik let po havárii a ve značné vzdálenosti od místa havárie (šíření vzduchem a vodou). Předvídání vzniku tohoto typu krizové situace je obecně velmi obtížné, protože havárie vznikají převážně náhle v závislosti na fyzikálně-chemických parametrech látky, procesech a okolním prostředí. S látkami ohrožujícími život a zdraví obyvatel se lze setkat i v areálu Plaveckého bazénu (chlór – 195 kg) a Zimního stadionu (amoniak – 1.200 kg). V důsledku globálních klimatických změn se častěji objevují hrozby v podobě rozsáhlých živelních pohrom, jako jsou povodně nebo sněhové kalamity. Naopak dlouhotrvající sucho, kromě rizika nedostatku pitné i užitkové vody a vlivu na její kvalitu, zvyšuje pravděpodobnost rizika vzniku rozsáhlých lesních požárů, a to zejména v kombinaci s vichřicemi. Četnost a rozsah účinků živelních pohrom, především povodní, v posledním období svědčí o tom, že riziko jejich vzniku se zvyšuje. Proto je třeba na dalším místě uvést ohrožení způsobené přirozenou nebo zvláštní povodní (zvláštní povodeň souvisí s narušením vodních děl). Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů, nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vzdouvajícím vodním díle. Neustálou hrozbou jsou v současné době tzv. přívalové (bleskové) povodně, způsobené nadměrnými dešťovými srážkami nad omezeným územím, kdy vysoká intenzita deště rychle překročí infiltrační kapacitu půdy a dochází k povrchovému odtoku i mimo koryta toků. Vše se děje v
krátkém časovém horizontu. Tento čím dál častější meteorologický a posléze i hydrologický jev se stává velkým problémem a obrana proti němu je téměř nemožná nebo velice komplikovaná a finančně náročná. Způsobil již značné škody v České republice a většinu povodní v letech 2009 a 2010. Pro vznik povodní v České republice jsou tedy v naprosté většině případů rozhodující hydrologické příčinné jevy na území republiky. Mezi nejdůležitější faktory, ovlivňující rozsah povodní a v důsledku toho vznik a trvání krizových stavů a velikost povodňových škod, patří: dlouhotrvající vodní srážky, přívalové deště, v zimním období prudká obleva s deštěm vyvolávající tání sněhu a chod ledu (za intenzivní srážky způsobující přívalové povodně lze v našich podmínkách velmi zhruba považovat množství 30 mm/hod, 45 mm/2 hod, 55 mm/3 hod a 60 mm/4 hod.); kapacita a stav koryta vodního toku (přibližně jedna třetina délky toků v ČR je upravena na různý stupeň ochrany – doporučená ochrana pro louky a lesy je na vodu 2 až 5-letou, pro ornou půdu na vodu 5 až 10-letou, obytné a hospodářské objekty na 50-letou, pro souvislou městskou zástavbu a důležité průmyslové objekty na vodu 100-letou; skutečná kapacita koryta může být ovlivněna nánosy, překážkami v toku, ledovými zátarasy apod.); odolnost a dostatečná výška ochranných hrází podél vodního toku proti vzduté a proudící vodě a odolnost proti přelití hrází vodních děl (při povodních velkého rozsahu dochází k ohrožení bezpečnosti ochranných hrází podél vodních toků a vodních děl III. a IV. kategorie, která mohou být zdrojem dalšího povodňového nebezpečí, zejména v důsledku nedostatečné kapacity přelivných objektů nebo špatného technického stavu; významná vodní díla I. a II. kategorie jsou posuzována na převedení 1000-leté vody a kontrolována na převedení 10 000-leté vody, jejich bezpečnost je trvale monitorována a zajišťována technicko - bezpečnostním dohledem);
vliv retenční schopnosti vodních děl a technických zařízení (regulace odtoku z retenčních nádrží podle manipulačních řádů, úpravy vodních toků, systémy ochranných hrází a poldry; negativně mohou působit překážky v inundačních územích - komplikují odtok, většinou jsou destruovány a odneseny dále po toku, kde v kritických profilech, jakými jsou např. silniční a železniční mosty, způsobí zatarasení a mohou vyvolat další následné škody); vliv retenční schopnosti krajiny (významně snižují rozsah a velikost povodní při pozvolných a nižších srážkách a to zejména v rovinatých terénech; v kopcovitých a horských terénech a zejména při vyšších srážkách a přívalových deštích význam retenční schopnosti krajiny značně klesá); zástavba a využívání záplavového území (způsob zástavby a využívání záplavového území by měl odpovídat pravděpodobnosti zaplavení - pro průběh povodně je rozhodující zejména aktivní část záplavového území tvořící součást průtočného profilu, kde jsou soustředěny největší průtoky a rychlosti proudící vody; objekty a předměty v záplavovém území, které mohou být při povodni odplaveny, mohou způsobit ucpání průtočného profilu v další části toku); včasná informovanost o povodňovém nebezpečí (je založena na spolehlivé činnosti předpovědní a hlásné povodňové služby, hlídkové služby obcí, na schopnosti zajištění trvalé informovanosti povodňových orgánů a složek IZS, na zabezpečení jednosměrného selektivního systému pro vyrozumění a varování ohrožených subjektů; možnosti předpovědní povodňové služby jsou omezeny dobou doběhu povodňových průtoků na hlavních tocích standardní termínové předpovědi mají předstih předpovědi na velkých tocích omezen na 1 den, na malých tocích na několik hodin, předpovídání povodní v důsledku bouřkových přívalových dešťů v letním období na malých tocích je vzhledem k rychlosti průběhu děje prakticky nemožné); operativní řízení vodohospodářských procesů v době povodní (aktivní ovlivňování rozsahu a průběhu povodně zachycením části povodňové vlny v nádrži nebo převedením části vody do jiného povodí);
opatření k ochraně před povodněmi (příprava obyvatelstva, souhrn aktivit povodňových orgánů, správců vodních toků, správců ohrožených nemovitostí a všech dalších subjektů zapojených v systému ochrany před povodněmi; opatření k ochraně před povodněmi jsou zahrnuta v povodňových plánech, jsou řízena a koordinována povodňovými orgány). Další dva obrázky znázorňují graficky působnost jednotlivých povodí na území ORP Neratovice, včetně nejvýznamnějších vodních toků a vodních děl. Povodí Vltavy, s.p.
Povodí Labe, s.p.
Dalším možným ohrožením obyvatel na území ORP Neratovice jsou požáry objektů. Mezi nejčastější příčiny požárů patří: neopatrnost kuřáků, zakládání ohně, vypalování porostů, neopatrnost při používání otevřeného ohně, nedbalost při používání elektrických a jiných tepelných spotřebičů, nesprávná obsluha topidel všeho druhu, nevšímavost k závadám na různých zařízeních – např. komínech, kouřovodech, bleskosvodech. Dalšími příčinami požárů mohou být:
požáry vzniklé působením přírodních živlů (např. blesk, samovznícení při vysokých letních teplotách lesní požáry, požáry skládek), požáry vznikají často v souvislosti s jinými mimořádnými událostmi, jsou často jejich doprovodným jevem (zemětřesení, bouřky, zřícení, havárie, nehody a další). Doporučené činnosti při vzniku požáru jsou následující: buďte vybaveni funkčními jednoduchými hasebními prostředky, mějte vždy volné, případně označené, únikové cesty, vznikne-li požár, okamžitě jej uhaste nebo zamezte jeho rozšíření, při hašení plošného požáru dbejte na to, aby vám nezamezil ústupovou cestu, proveďte nutná opatření pro záchranu ohrožených osob, neodkladně ohlaste zjištěný požár na telefonní číslo 150 nebo 112, požární poplach se vyhlašuje údery na kovové předměty nebo voláním „HOŘÍ“, zabezpečte uzavření přívodu plynu a vypnutí elektrické energie, co nejrychleji opusťte objekt, ve kterém hoří, vezměte s sebou jen nejnutnější věci (doklady, léky, peníze), vytvořte si roušku z navlhčené textilie a případně si vezměte namočený kabát či deku přes hlavu, při odchodu z hořícího objektu se pohybujte co nejblíže u země, nesnažte se překonávat již požárem zasažené a zakouřené prostory, nemůžete-li již opustit objekt, uzavřete se v místnosti bez větrání, utěsněte okna a dveře (nejlépe mokrým ručníkem, dekou) a upozorněte na sebe hasiče máváním za oknem či vyvěšením bílé látky či prostěradla, prověřte, zda se v ohroženém prostoru nenacházejí osoby a zvířata; pokud ano, pokuste se zabezpečit jejich vyvedení nebo si zapamatujte, kde se nacházejí a řekněte to následně záchranářům,
shromážděte všechny osoby na bezpečném místě mimo ohrožený prostor, po příjezdu hasičů podejte veliteli zásahu informaci o situaci včetně údajů o specifikách hořícího objektu a okolí, poskytněte osobní pomoc. V neposlední řadě je třeba zmínit i narušování zákonnosti velkého rozsahu a terorismus. Jde o závažné a úmyslné narušování zákonů a bezpečnosti ČR s cílem ohrozit životy a zdraví občanů, materiální hodnoty, životní prostředí a společenský demokratický systém. Je charakterizováno nemožností zvládat tyto situace běžnými prostředky a postupy bezpečnostních sil a dále možností, že při dalším neřešení situace budou ohroženy samotné základy právního a demokratického státu. Otevřením hranic a snadným přístupem k informacím se zvýšila možnost, že v budoucnosti budou do ČR importovány některé nezákonné extrémní a kriminální praktiky včetně terorismu. Nový fenomén ”TERORISMUS” je předem připravované a politicky motivované násilí, které směřuje proti civilním osobám či skupině osob, uskutečňované extrémistickými skupinami s cílem, zastrašit, způsobit značnou škodu včetně usmrcení osob. Cílem teroristických útoků mohou být mimo jiné sklady nebezpečného chemického materiálu, výrobní kapacity s rizikovou výrobou biologickou, farmaceutickou, chemickou, potravinářskou, dále rafinérie ropy, produktovody, vodohospodářská zařízení, přehrady a vodní díla (zdroje pitné vody), dopravní prostředky všech typů, železniční dopravní uzly, dále zdravotnická, sociální, školská a ubytovací zařízení, Další nebezpečí plyne z možného teroristického útoku zaměřeného na velká shromáždění obyvatelstva při sportovních utkáních, koncertech a jiných kulturních akcích. Cílem politicky orientovaných teroristických útoků mohou být rovněž státní instituce, zastupitelské úřady, vojenské a policejní objekty apod.
Připravené záchranné a likvidační práce Základním způsobem vyrozumění a varování obyvatelstva je varovný a informační systém obyvatelstva (VISO), jehož hlavními prvky jsou elektronické (akustické) a rotační sirény, venkovní bezdrátové hlásiče a bytové přijímače. Město přistupuje každý rok ke zkvalitňování VISO rozmístěním dalších bezdrátových hlásičů. Pravidelné kontroly funkčnosti systému, se uskutečňují každou první středu v kalendářním měsíci. Při nebezpečí z prodlení může ovládat a přímo vstupovat do VISO také operační středisko Spolana a.s. a občané by byli v případě úniku nebezpečných látek ze stabilních zdrojů bezprostředně informováni o hrozícím nebezpečí a zároveň by mohla být vydána i doporučení ke snížení rizika ohrožení. Jednou z hlavních zásad je, že je třeba omezit telefonické hovory, aby složky integrovaného záchranného systému mohly plnit úkoly a řídit zásah – nemohou tedy odpovídat na dotazy typu „co se stalo“. V počáteční fázi vzniku mimořádné situace zpravidla není dostatek informací, a proto prvotní hlášení po odeznění sirén lze charakterizovat např. následujícími slovy : „CHEMICKÁ HAVÁRIE ! V prostoru……….došlo k úniku nebezpečné látky. Opusťte volná prostranství a ukryjte se v objektech. Utěsněte okna a připravte se na pobyt v zamořeném prostoru! Vyčkejte na další pokyny!“ Informace o situaci můžete dále získat s určitým zpožděním i prostřednictvím sdělovacích prostředků: - kabelové televize SAT Plus a jejího programu UPC Express, - regionální rozhlasové stanice Radio Relax – Kladno, vysílač: 103.4 MHz - Kralupy nad Vltavou - Nehošť (263 m), - na webových stránkách města Neratovice (www.neratovice.cz),
- případně na ostatních televizních (ČT1, NOVA, PRIMA) a rádiových stanicích s celostátní působností.
Záchranné a likvidační práce zajišťuje Integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“). IZS je koordinovaný postup pro provedení záchranných a likvidačních prací (státem budovaný systém od roku 1993), který je universální a vznikl z potřeby společného postupu při mimořádných událostech různého druhu a za všech právních stavů (běžný, krizový nebo válečný stav). Jeho principem je integrace každého, kdo je povinen provádět záchranné a likvidační práce; kdo pomoci může nebo kdo pomoci chce. Záleží na druhu mimořádné události jaká složka bude využita k jejímu řešení. IZS se podle zákona uplatňuje v momentě, kdy jsou na místě zásahu dvě a více složek záchranného systému a společně řeší způsob, jakým se budou záchranné a likvidační práce provádět. Integrovaný záchranný systém tvoří: základní složky
- Hasičský záchranný sbor
- Policie České republiky - Zdravotnická záchranná služba - Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje Jejich síly a prostředky jsou rozmístěny po celém území České republiky – zabezpečují časovou dosažitelnost; zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem tísňových volání, jejich vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události; předávají si informace o mimořádných událostech mezi sebou. ostatní složky - vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil (příslušníci a technika záchranných, ženijních, protichemických, vrtulníkových, logistických a zdravotnických útvarů a zařízení)
- zařízení civilní ochrany (Chemická laboratoř Kamenice; zaměstnanci nebo jiné osoby s vyčleněnými věcnými prostředky právnických osob nebo obcí, vyškolené a prakticky odborně připravené k plnění úkolů ochrany obyvatelstva) - ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (Městská a obecní policie, Vězeňská služba a Vězeňská stráž, Justiční stráž, bezpečnostní agentury, apod.) ostatní záchranné sbory (Svaz záchranných brigád kynologů, Horská služba ČR, nestátní záchranná služba, Báňská záchranná služba, Speleologická záchranná služba, Vodní záchranná služba, Letecká hasičská služba, hasičské sbory podniků, aj.) orgány ochrany veřejného zdraví (hygienické stanice a zdravotní ústavy) - havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby - neziskové organizace a sdružení občanů, které lze využít k záchranným a likvidačním pracím (Český červený kříž, ADRA, Česká katolická charita, Armáda spásy, Asociace samaritánů České republiky, Ekumenická rada církví v České republice, Česká maltézská pomoc, Česká asociace linek důvěry, Občanské sdružení Naděje, Občanské sdružení Diakonie, apod.) Tyto složky provádí záchranné a likvidační práce pouze na vyžádání.
Městský úřad Neratovice zajišťuje připravenost na mimořádné situace celou řadou opatření z nichž pro Vaši informaci vyjímáme : vyčlenění finanční částky v rozpočtu města pro řešení krizových a mimořádných situací pravidelnou činnost bezpečnostní rady obce (která se skládá ze zástupců vedení města, Městského úřadu, Hasičského záchranného sboru, Policie České republiky, Městské policie a Jednotky sboru dobrovolných hasičů); tito zástupci pak zároveň tvoří základní část krizového štábu města zajištění nouzového zdroje elektrické energie pro možnost práce krizového štábu a operačního střediska městské policie i při výpadku dodávek elektrické energie technické zajištění připojení III. ZŠ k nouzovému zdroji elektrické energie (dieselagregát) v případě dlouhodobého výpadku dodávek elektrické energie zkvalitnění výbavy pro jednotku sboru dobrovolných hasičů včetně investic do rekonstrukcí požárních zbrojnic v Neratovicích, Mlékojedech a Lobkovicích, získání novějších požárních vozidel a techniky zpracování plánů činností při mimořádných událostech (krizový plán, havarijní plán, povodňový plán, apod.) společná cvičení složek integrovaného záchranného systému a vzájemné poskytování informací o silách a prostředcích pro řešení mimořádných situací zpracovávání, aktualizace různých přehledů, potřebných dat a informací integrace komunikačních systémů pro potřeby krizového řízení ovlivňování provozovatelů rizikových činností ve směru ke snižování rizik prostřednictvím připomínek ke zpracovaným bezpečnostním zprávám a bezpečnostním programům, vnějšímu havarijnímu plánu, apod. nákup a předinstalace vodočetné latě na pilíři železničního mostu Neratovice – Mlékojedy provádění pravidelných povodňových prohlídek a odstraňování případných závad oprava zpětných klapek na povodňové hrázi v části Mlékojedy, aj.
K zabezpečení nouzového přežití obyvatelstva, zejména evakuovaných osob, jsou využívána především vhodná stacionární zařízení s možností ubytování a stravování. Tvoří je Společenský dům (který je předurčen jako prvotní evakuační středisko) a základní a mateřské školy na území a v majetku Města Neratovice. Případné stravování je zajištěno ve školských zařízeních nebo v určených restauracích. Zpracován je plán nouzového přežití obyvatelstva, který řeší následující oblasti: nouzové ubytování nouzové zásobování potravinami nouzové zásobování pitnou vodou nouzové základní služby obyvatelstvu, vytipovány jsou podnikatelské subjekty v těchto oborech: - stravování - doprava - stavební činnost - zámečnictví, klempířství - instalatérství, topenářství - tesařství, truhlářství - pokrývačství - sklenářství nouzové dodávky energií Kontejner nouzového přežití organizování humanitární pomoci
Dále je u HZS krajů vytvořeno přes 280 souprav materiálu ke krátkodobému nouzovému přežití cca 8 000 osob postižených mimořádnou událostí. U HZS Středočeského kraje byly pořízeny mobilní kontejnerové soupravy pro nouzové přežití. V působnosti Ministerstva obrany jsou připraveny materiální základny humanitární pomoci pro 2 700 osob a u MV-GŘ HZS ČR jsou vytvořeny soupravy nouzového přežití pro 750 osob.
Správa státních hmotných rezerv vytváří zásoby pro humanitární pomoc, které lze využít v případě vyhlášení krizového stavu a které slouží pro první tři dny nepříznivé situace k zajištění nezbytných životních potřeb fyzických osob, které vlivem krizové situace zůstaly bez potřebných věcných prostředků nutných pro přežití, a které nebyly evakuovány. O jejich vydání rozhoduje předseda Správy na základě požadavku městského úřadu. Vydané zásoby se neuhrazují, ani nevracejí (mimo nespotřebovaných). Správa zajistí jejich dopravu na místo určení do 24 hodin od obdržení požadavku. Aktuální struktura zásob pro humanitární pomoc je tvořena: humanitárními balíčky konzervovanými dávkami přikrývkami a spacími pytli
balenou pitnou vodou Nelze nevzpomenout i organizace zabývající se organizováním a poskytováním humanitární pomoci, jako například jsou: - Český červený kříž, Kokořínská 3465, Mělník - Člověk v tísni, o.p.s., Vítkova 24/154, Praha 8 a Sokolská 18/1869, Praha 2 - ADRA, občanské sdružení, Klikatá 90c/1238, Praha 5 - Maltézská pomoc, o.p.s., Lázeňská 2/485, Praha 1 - Hend for help Europe o.s., Orlí 139, Liberec
Ochrana obyvatelstva v území obce s rozšířenou působností NERATOVICE Základním realizačním dokumentem je „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“, schválená usnesením vlády ze dne 22. dubna 2002 č. 417 a aktualizovaná usnesením vlády ze dne 5. ledna 2005 č. 21 a „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“ (usnesení BRS č.3, usnesení vlády ze dne 25. února 2008 č.165), kdy nová koncepce předpokládá, že finanční náklady spojené s financováním ochrany obyvatelstva se budou v souvislosti s rozšiřujícím se okruhem hrozeb a rizik nevojenského charakteru a rozsahem jejich možných dopadů adekvátně navyšovat. Obec při plnění svých úkolů ochrany veřejného zájmu tvoří základní prvek veřejné správy při zabezpečování opatření ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích. Obecní úřad pak zabezpečuje úkoly stanovené havarijním plánem a jako orgán krizového řízení i krizovým plánem. Podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací
a nouzovém přežití obyvatel obce, na zajišťování varování, evakuaci, ukrytí a hospodaření s materiálem civilní ochrany. Tyto činnosti patří do přenesené působnosti obce. K plnění úkolů obce v oblasti ochrany obyvatelstva bude využívána především jednotka sboru dobrovolných hasičů, dislokovaná v Neratovicích, Mlékojedech a Lobkovicích, čítající cca 39 osob. Tato jednotka se bude podílet především na zabezpečení evakuace (doprovod a péče o evakuované), zabezpečení nouzového přežití (nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou a stravování), organizování humanitární pomoci, zjišťování a označování nebezpečných oblastí a provádění dekontaminace. Při vzniku mimořádné události, jejíž rozsah je nad rámec možností obce a základních složek integrovaného záchranného systému, budou opatření zabezpečována z krajské úrovně. V souladu s aktualizovanou Koncepcí ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 stát neposkytuje dotace na novou výstavbu a rekonstrukce ochranných systémů podzemních dopravních staveb a stálých úkrytů, ani netrvá na zachování jejich účelu v mírové době. Stálé tlakově odolné úkryty, které byly budovány pro ochranu obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení, nelze z hlediska doby jejich zpohotovení a nerovnoměrné dislokace v rámci města využít při nevojenském ohrožení. Město Neratovice má k dispozici 8 stálých úkrytů (7 v majetku města) s kapacitou pro 1.452 osob. K ukrytí osob před kontaminací radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných látek však budou využívány především přirozené ochranné vlastnosti staveb a prováděny jejich úpravy proti pronikání těchto látek.
Přehled stálých tlakově odolných úkrytů Poř. číslo
Číslo STOÚ
1
02060041
Bří. Čapků 828
110
2
02060042
U tržnice 855
80
3
02060043
Školní 678
146
4
02060044
Školní 670
146
5
02060045
Školní 669
146
6
02060046
Školní 671
146
7
02060047
U tržnice 857
78
8
02060068
LEGATO, Bří. Čapků 1317
600
Adresa
Kapacita
(počet osob)
Ochrana dýchacích cest a povrchu těla by měla být prováděna improvizovaným způsobem s využitím prostředků všeobecně dostupných v domácnostech, na pracovištích, apod.
Pro děti a mládež do 18 let, respektive do ukončení úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání v souvislém denním studiu a pro jejich doprovod a pro zdravotnická, sociální nebo obdobná zařízení budou péčí státu doplněny prostředky individuální ochrany systémem hospodářských opatření pro krizové stavy pouze v krizových stavech vojenského charakteru. Ostatnímu obyvatelstvu budou vytvořeny podmínky k nákupu prostředků individuální ochrany ve specializovaných prodejnách. V rámci regulačních opatření budou stanoveny jejich maximální prodejní ceny. Dalšími prvky uplatňovanými při zajišťování úkolů obce spojených s ochranou obyvatelstva jsou: civilní nouzové plánování, hospodářská opatření pro krizové stavy a ochrana kritické infrastruktury. Civilní nouzové plánování (dále jen „CNP“) v ČR je procesem plánování opatření k zajištění ochrany obyvatelstva, ochrany ekonomiky, trvalé funkčnosti státní správy, přijatelné úrovně společenské a hospodářské činnosti státu a obyvatelstva. Nedílnou součástí je koordinace požadavků na civilní zdroje, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti ČR. Nejvyšší prioritou a cílem veškerých opatření vyplývajících z naplňování poslání a úlohy CNP je podíl na zajištění ochrany a bezpečnosti obyvatelstva. Ústředním orgánem státní správy pro CNP je Ministerstvo vnitra. Systém hospodářských opatření pro krizové stavy je představován souborem nástrojů pro zabezpečení věcných zdrojů (materiálních prostředků a služeb) od právnických a podnikajících fyzických osob, z předem vytvořených státních hmotných rezerv a přípravou výroby takových produktů, které nejsou běžně dostupné. Plánování a zajišťování věcných zdrojů k řešení krizových situací je součástí krizového plánování a je završené dokumentem Plán nezbytných dodávek, který je přílohou krizového plánu. S ohledem na nové a měnící se bezpečnostní hrozby Státní správa hmotných rezerv ve spolupráci s odborně příslušnými ústředními státními úřady pravidelně upravuje skladbu a výši jednotlivých položek ve státních hmotných rezervách, vytvářených na základě jejich krizových plánů. Tvoří je vybrané základní suroviny, materiály,
polotovary a výrobky určené pro odstraňování následků krizových situací, pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu a položky potravinářského charakteru důležité pro zajištění výživy obyvatelstva v krizových situacích. Ačkoliv jsou prioritně určeny pro řešení krizových situací, mohou být a v praxi jsou, na základě rozhodnutí vlády, používány i v období mimo krize a tím přispívají k řešení mimořádných událostí. Kritická infrastruktura (dále jen „KI“) je souhrn zařízení, objektů, hospodářských, komunikačních, informačních, energetických, dopravních, zásobovacích a rozvodných systémů, řídících a ochranných zařízení a objektů a služeb zajišťujících výkon státní správy a samosprávy, životní podmínky a ochranu obyvatelstva, plynulý chod ekonomiky a podmínky pro činnosti související se zabezpečováním obrany státu. Ochranu kritické infrastruktury lze rozdělit do tří fází, a to na informace o jednotlivých oblastech, včetně právních předpisů pro krizové situace, na přehled subjektů KI a zjištění vzájemných vazeb a závislostí. V současné době se obec podílí na vypracování aktuálního přehledu subjektů KI rozčleněného na tři kategorie, tj. na subjekty KI s celostátním, regionálním a lokálním významem.
Podrobnější a další informace občané mohou získat především přímo na Městském úřadu v Neratovicích u pracovníka krizového řízení na tel. 315 650 307 nebo u Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, územní odbor na Mělníku na tel. 950 895 138.
Použité zdroje: http://www.ochranaobyvatel.cz/ http://www.mvcr.cz/hasici/ Krizový plán Středočeského kraje