číslo 6
ročník 24 Vážení spoluobčané,
Pohádková zahradní slavnost str. 2
Informace Základní školy str. 4
v měsíci červnu proběhlo ve městě několik významných akcí, na jejichž přípravě se podílelo mnoho dobrovolníků a organizátorů. Krásná pohádková Zahradní slavnost na zahradu mateřské školky opět přilákala velké množství diváků. Všichni svým potleskem povzbuzovali při dekorování budoucí prvňáčky. Loučení s budoucími prvňáčky je již tradiční akce naší školky. Pro děti znamená možná jen „jedno“ z mnoha programů, které paní učitelky připraví. Pro rodiče jsou pak poslední slavnostní dny ve školce předzvěstí něčeho nového co je i jejich děti po prázdninách čeká. Na slavnosti si uvědomí, jak čas utíká a jak rychle jim děti odrostly. Pro paní učitelky je Zahradní slavnost nejen velkou tečkou za mnohaměsíční prací. Pod rukama jim odrostla další generace šikovných školáků. Překrásně bylo připravené i rozloučení Taneční školy Step by Step se soutěžní sezonou. Soubor reprezentoval naše město na soutěžích v několika kategoriích. Zásluhou velké práce nadšených vedoucích a rodičů děti netráví svůj volný čas jen u počítačů. Děkovali jsme dětem ze základní školy za třídění odpadu. Manželé Hulánovi z firmy ProEKO Varnsdorf a paní Mocíková připravili pro děti odměny za odevzdaný vytříděný odpad. Věřím, že separování odpadu dětem vydrží. Tříděním šetříme nejen naši přírodu ale především rozpočet našeho města. Na jednu stranu učíme naše děti zacházet s využitelným odpadem a na stranu druhou musíme řešit záležitosti černých skládek. Někteří dospělí se chovají jako dobytek a vyvážejí stavební suť kam se jim zachce, právě posekanou trávu sypou do potoka apod. Dokonce všímaví spoluobčané nacházejí odpad z Německa. S černými skládkami musíme neustále bojovat. Nastane někdy doba, kdy si černoskládkaři laskavě uvědomí, že máme sběrný dvůr, že uložení odpadu ve
červen 2014
ZDARMA
sběrném dvoře je finančně vyjde levněji než odvážení odpadu do lesa??? Uložením odpadu do sběrného dvora tak ušetří rozpočet města a síly pracovníků města. Likvidováním odpadu pracovníci ztrácejí čas, který mohou věnovat zvelebování města. Na slavnostní Akademii základní školy všechny třídy předvedly svůj připravený program a na závěr jsme se rozloučili se žáky deváté třídy. Přeji všem deváťákům, aby se jim na vybraných školách líbilo a aby se do města rádi vraceli. Třetí červnový víkend patřil třetímu ročníku Nožířských slavností. Nožířské slavnosti jsou velkou událostí pro celé město. Zvlášť v letošním roce, ve kterém slavíme 220. výročí založení nožířské výroby. Je to tradice, jakou se můžeme chlubit jen u nás v Mikulášovicích. Tradice bychom měli ctít a měli bychom si je považovat. Slavnostního zahájení v areálu firmy Mikov s.r.o. se zúčastnil pan spisovatel Knápek, který napsal knihu o nožířích a do Mikulášovic léta jezdí. On se mě právě při křtu tého knihy zeptal, proč nepořádáme ve městě nožířské slavnosti. Proč je mají pořádat jinde v republice, když u nás je ta tradice. Tak bylo odstartováno. Letos krásný a zajímavý program ve firmě Mikov s.r.o. shlédlo na pět set návštěvníků. Jinak tomu nebylo ani u Slovanského domu. Věřím, že si všichni vybrali, co je zajímalo, věřím, že jste se pobavili a že Nožířským slavnostem zachováte přízeň. Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří výše uvedené akce připravovali, kteří tvořili program, připravovali zázemí, všem, které šily kostýmy, všem, kteří vynaložili nemalé prostředky, aby se mohli ostatní pobavit. Přeji dětem krásné prázdniny a všem ostatním přeji odpočinek na zasloužené dovolené, načerpejte síly do další práce. Ing. Miluše Trojanová - starostka
Nožířské slavnosti již potřetí Fotozprávy str. 8
Myslivecký den 23.8.2014 od 14.00 h. U Huberta od 20.00 h. zábava
Letošní ročník mikulášovických nožířských slavností se konal již potřetí v řadě. Program začínal jako ty minulé ročníky na nádvoří továrny Mikov a přilákal stovky návštěvníků. Ti si tak mohli přes poledne užít zajímavého doprovodného programu, ve kterém se představili šermíři, specialisté České armády, světová lezkyně, hasiči, k vidění byl také historický motocykl Indián a řada dalších zajímavostí a kuriozit. Samo sebou se návštěvníci opět mohli podívat do výstavní síně nebo do výrobního provozu. Děti si nejvíce užívaly předvádění historických střelných zbraní a hlavně lovení rybiček v písku „minohledačkou“. Odpolední program se přesunul ke Slovanskému domu a od 14.00 hodin se pokračovalo v oslavách. Odpoledne vyplnili členové místních zájmových spolků a také prodejci nejrůznějšího sorti-
mentu. Tady si velkého zájmu opět užívala parta, která připravila střílení z luků, házení nožem a hvězdicí, provázení na kostelní věž. Každý návštěvník si rozhodně mohl najít své zájmové priority. Akrobacie na jednokolce, ukázka dravých ptáků, vystoupení mateřské školy, a tak dále. Mohli bychom ve výčtu pokračovat, ale na více jak sto procent bychom na nějaký skvělý počin zapomněli. To by byla určitě chyba i škoda, protože akce je založena především na větší či menší dobrovolnosti a ochoty přiložit ruku k dílu. Je škoda, že se neprezentují i další spolky a sdružení. Předvedly by tak svojí činnost, nalákaly další občany či děti ke spolupráci a činnosti. Všem, kteří se prezentovali patří velký dík a věříme, že všichni mikulášovičané se již těší na další společnou akci. T.F.
Na stylové tribuně promluvil ředitel Mikovu pan Pařík, spisovatel pan Knápek a starostka města Trojanová.
Letošní nožířské slavnosti zahájil výstřel z děla, střelmistr přijel na veteránu Indián.
SVOZY ODPADŮ BIO ODPAD středa 2., 16. a 30. července DOMOVNÍ ODPAD týdenní - každé pondělí 14ti denní - pondělí 7. a 21. července měsíční - pondělí 7. července PYTLE S TŘÍDĚNÝM ODPADEM pondělí 7. a 21. července
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 2
Pohádková zahradní slavnost Je úžasné, co všechno se nejmenší děti naučí a secvičí, když se jim věnuje tým lidí se zájmem a zaujetím. Zahradní slavnost opět zabodovala a to nejen u rodičů a příbuzných samotných aktérů. Na naší slavnost se jezdí dívat zájemci i z okolních měst a obcí. To je ta nejlepší vizitka naší místní školky. Má to styl, má to děj, má to spád, prostě má to ten správný šmrnc. Je taky ale pravda, že si tam člověk i dobře pobrečí jako při romantickém filmu. Děti totiž dovedou být tak bezprostřední, že by to i ten nejlepší herec
nedokázal zahrát. Aktéři i diváci budou dlouho vzpomínat na tento povedený den. První částí programu, tou pohádkovou, si prošly všechny děti. Do té druhé pak zasáhly už jen ty, co se s naší školkou loučily a po prázdninách již nastupují do školy základní. Pro předškoláky to ale zdaleka ještě nekončí. Čeká je totiž přenocování ve školce a to je to opravdové nefalšované dobrodružství. O tom ale až v příštím čísle, akce se konala až po uzávěrce. T.F.
červen 2014
Luční soutěž 2014 V letošním roce se koná další kolo soutěže o nejhezčí louku Česko-Saského Švýcarska. Děkujeme pořadatelům a přátelům našeho kraje, kteří si dají s organizováním soutěže práci. Oceňují tak mnoholetou práci majitelů luk v našem krásném kraji. V loňském ročníku jsme do soutěže měli přihlášenou louku pod koupalištěm. Získala pro naše město krásné třetí místo. Pro nás je to významné ocenění a povzbuzení do další práce. Má smysl starat se o naši přírodu. Do letošního ročníku luční soutěže jsme přihlásili louku v dolní části města – pod nově opraveným mostkem naproti paní Klingerové. Více info o soutěži na: http://labskepiskovce.ochranaprirody.cz/ aktuality/lucni-soutez-2013/
POZVÁNKA 4.7. 2014 se v Dolní Poustevně konají velké slavnosti k příležitosti otevření železničního přejezdu Dolní Poustevna – Sebnitz. Tento přejezd vznikl v roce 1905, v roce 1945 byl uzavřen. Trvalo celých 69 let než se železniční spojení opět obnovilo. Téměř dvě desítky let neúnavné práce vedení města v čele s panem starostou Ing. Jemelkou dosáhlo vytouženého cíle. Cesta vlakem do Děčína bude trvat asi 60 min a cena bude max. 60 Kč. Na trati budou jezdit velmi moderní vlaky Siemens-Desiro s možností napojení na internet. Ve dnech 5.7. a 6.7. budou vlaky do Děčína jezdit za mimořádné jízdné 10,- .
Závěrečný nástup všech malých školáků a poslední společná „školkovská“ fotka.
Rychlostní prémie Tour de Feminin na mikulášovickém náměstí Sport patří neodmyslitelně i k našemu městu, máme slavné sportovce, máme významné soutěže ve městě, ale světový pohár v cyklistice je jen jeden. Mikulášovice se opět mohou těšit na průjezd těch nejlepších cyklistek světa a co víc zase tady budou spurtovat o cenné body v rychlostní prémii. Světový pohár druhé kategorie v cyklistice žen Tour de Feminin se v našem regionu pojede ve dnech 10. – 13. července 2014. Mikulášovicemi pak peloton světových závodnic projede hned v první eta-
pě, která startuje ve čtvrtek 10. července 2014 ve 13.20 hodin v Krásné Lípě. Podle harmonogramu bude peloton projíždět mikulášovickým náměstím mezi 14.42 až 14.56 hodin, vše bude záležet na rychlosti, kterou cyklistky pojedou. Přijďte podpořit nejlepší závodnice a dokázat regionu, že Mikulášovice umí fandit sportu. Sledujte plakáty, čtěte denní tisk, brouzdejte na internetu aktuální informace o Tour de Feminin, tam určitě naleznete. T.F.
Otevírací doba městské knihovny: každý čtvrtek od 14.00 -17.00 hodin mobil: p. Machorková 774 340 582 pevná linka 474 774 114 Otevírací doba informačního střediska: úterý – neděle od 9.00 -16.00 hodin mobil: p. Fúsek 739 452 734 pevná linka do IS 474 774 113
Tour de Feminin každoročně ozdobí celá řada světových závodnic zvučných jmen, kdo letos bude patřit k lídrům startovního pole však ještě nevíme. V tom loňském roce například ozdobila závod angličanka Emma Pooley, stříbrná medailistka z olympijských her v Pekingu.
Otevírací doba sběrného dvoru: úterý 15.00 – 16.00 hodin 16.00 – 17.00 hodin kasárna bio odpad sobota 9.00 – 10.30 hodin 10.30- 11.30 hodin kasárna bio odpad
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 3
Bambiriáda 2014 Akce uspořádaná Českou radou dětí a mládeže, se v neděli 25. května odpoledne stala již minulostí. Splnila účel, jemuž stovky dobrovolníků v 15 městech naší republiky obětovaly svůj volný čas, zkušenosti i notnou dávku energie. Ačkoliv letošní Bambiriáda nebyla výjimečná návštěvností ani programovým repertoárem, přesto pobavila, potěšila a zaujala spoustu dětí a jejich rodičů, aniž za to museli platit vstupné. Čímž ovšem tak trochu výjimečná přece jenom byla – v porovnání s jinými akcemi zaměřenými na tutéž cílovou skupinu. Letošní ročník známé akce – v pořadí již šestnáctý – se konal pod mottem „Už nás znáte? Jsme zde (znovu) 25 let“. Prvou část hesla pak naplnily vrchovatou měrou dětské a mládežnické spolky, které na Bambirádě 2014 představovaly zájemcům „živé“ ukázky ze své celoroční, pravidelné činnosti. Namátkou to byli debrujáři, tomíci, skauti, woodcrafteři, pionýři, mladí chovatelé a dobrovolníci z dalších organizací. Bambiriádu 2014 bylo možné navštívit v některém z těchto měst: Blansko, České Budějovice, Český Těšín, Chrudim, Ivančice, Krnov, Kyjov, Liberec, Náchod, Ostrava, Plzeň, Praha, Šumperk,
KALENDÁŘ AKCÍ
Třinec a Zlín. Letošního ročníku se opět zúčastnili i naši mladí chovatelé z Mikulášovic. V pátek a sobotu představili svá chovaná zvířata papouška a potkana na Soukenném náměstí v Liberci u prodejního centra Forum, kde o akci byl tradičně velký zájem. Liberecké Bambiriády se i letos zúčastnilo na 7 tisíc návštěvníků. Při návštěvě naší expozice si zúčastněné děti na místě ověřily své teoretické chovatelské znalosti, když si vyzkoušely různé vědomostní testy, které se používají na Olympiádách mladých chovatelů, kterou každoročně organizuje Český svaz chovatelů pro děti do 18 let. A ti menší nám pak představili svoje nejmilejší zvířátka alespoň formou nakreslených obrázků. Děti i jejich doprovod se seznámili s činností ČSCH pro děti a mládež, někteří i využili možnosti se přihlásit na náš chovatelský tábor pořádaný v létě na Salmově. Za odměnu si všichni odnesli upomínkové dárky a chovatelské časopisy. Děkujeme městu Mikulášovice, že nám finančně přispělo na naši účast, my jsme na oplátku reprezentovali naše město. Za využití podkladů ČRDM zpracoval Vlastimil Jura st.
Foto: Elena Yurova Také zástupci chovatelského kroužku Mikulášovic se prezentovali na letošní Bambiriádě.
červen 2014
13.7. – 2.8. – Letní tábor mladých chovatelů 9. srpna - Petkyáda 23. srpna - Myslivecký den srpen - květinářství KLONCKO uspořádá výstavu bonsají 5. září – Divadlo Triumf Děčín 4. října – Mistrovství České republiky TZ smíšených dvojic 4. října – Koncert folkové legendy Nezmaři 11. října – Ples Step by Step 18. října – Free Tibet 14. listopadu – ABBA Stars
Další vydařený výlet V sobotu 14.6.2014 se uskutečnil další výlet zorganizovaný Sborem pro občanské záležitosti v Mikulášovicích. Tentokrát se účastníci dopravili vlakem do Brtníků a na začátku svého putování se zastavili v galerii G a informačním středisku v Brtníkách, které se nachází hned u silnice naproti autobusové zastávce. Zde se našim turistům velmi líbilo. Pak se vydali do skal, ale počasí jim malinko překazilo plány. Nepříznivé chvilky přečkali v oblíbené hospůdce v Kopci. Tentokrát se zúčastnilo méně zájemců, ale všem se výlet velmi líbil a už se těší na další. Takže přejeme členkám sboru, aby při výběru dalšího místa měly šťastnou ruku a přálo jim počasí. JD
Foto: vlastní Sbor pro občanské záležitosti uspořádal další vydařenou akci.
TISKOVÁ INFORMACE SPRÁVY NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO Turisté našli mládě, pomoc byla unáhlená Turisté našli v pondělí, 9. 6. 6 2014, 2014 v intravilánu i t ilá obce b JJetřichovice tři h i mládě ládě pěnkaě k vy obecné. V domnění, že je mládě v ohrožení, je z místa odebrali a donesli do blízkého informačního střediska, jehož pracovníci ptáče později předali strážcům národního parku. V péči strážní a informační služby pěnkava zůstala až do předání ornitoložce, která se o mládě postará do doby, než se naučí létat. “Nepochybně dobře míněná pomoc vyznívá v takovýchto případech spíše v neprospěch mláděte, rodiče by se o ně postarali,” říká Pavel Benda, ředitel Správy národního parku České Švýcarsko, a dodává: “Je obvyklé, že mláďata především pěvců v určitém období, ještě než se naučí létat, sama hnízdo opustí a snaží se skrýt v okolí, což snižuje šanci predátorů je ulovit. Ale rodiče jsou vždy někde poblíž.” Odnesením mláděte z okolí hnízda se sice podaří vyloučit řadu potenciálních rizik, na straně druhé se takové zvíře stane na poměrně dlouhou dobu závislé na lidské péči, což se může negativně odrazit i na jeho pozdějších schopnostech přežít bez pomoci člověka. V extrému pak takové mládě může být odsouzeno k trvalému životu v zajetí. “Jsme rádi, že návštěvníkům není osud zvířat lhostejný, měli by však mít na paměti, že unáhlená pomoc nemusí být skutečnou pomocí,” říká Pavel Svoboda, vedoucí strážní služby národního parku. Nejlepší je ponechat mládě na místě nebo mu jen pomoci dostat se na vyvýšené místo, například do vysoké trávy, keře nebo na větev stromu. V případě pochybností mohou lidé svůj zamýšlený postup s předstihem telefonicky konzultovat s odborníkem na telefonním čísle +420 603 990 000, které je běžně uváděno na informačních tabulkách pro neobvyklé či krizové situace. text a foto Tomáš Salov - tiskový mluvčí
Vedoucí strážní a informační služby Správy národního parku České Švýcarsko Pavel Svoboda zastupuje ptačí rodiče a krmí mládě pěnkavy, které návštěvníci v domnění, že vypadlo z hnízda, odnesli na informační středisko.
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 4
červen 2014
INFORMACE ZÁKLADNÍ ŠKOLY Školní výlet 1. třídy Každý školní rok končí tradičně školními výlety. V pátek 16. 5. jako první v řadě vyjeli naši prvňáčkové. Navštívili rekreační středisko Natura Rumburk, kde strávili příjemné dopoledne mezi zvířátky. Mohli si je nejen prohlédnout, ale i pohladit a nakrmit. Mgr. Alena Kolaříková
Šluknovská liga Florbal Ve středu sedmého května jsme se s panem učitelem Plešingerem vypravili na každoroční Šluknovskou ligu ve florbale, která se konala v rumburské hale u koupaliště. Již před začátkem turnaje jsme tajně doufali, že bychom mohli vyhrát. Po konci ligy se naše předpoklady potvrdily. Skončili jsme bez prohry a obdrženého gólu. Umístili jsme se na prvním místě. Členové vítězného týmu: ze sedmé třídy: Vojta Veverka a Petr Jacykov, z osmé třídy: Vojta Weihs a Filip Konfršt a z deváté třídy: Honza Soukup, Petr Miller a Honza Hulan. Vojtěch Weihs, 8. třída
Vybíjená Ve středu 21. 5. 2014 se dívky ze základní školy zúčastnily turnaje ve vybíjené, která se konala v Jiříkově. Dívky vybojovaly společnými silami 2. místo, za které obdržely diplom a sladkou odměnu. Spokojeně a s radostí se vrátily domů. Neminula je ani pochvala a odměna od paní ředitelky. Jiřina Sedláčková, 9. třída
Afrika
Foto: vlastní Děti si zkusily místní zvířátka také nakrmit.
Zábavní park Bellantis v Lipsku V úterý 3. června se někteří žáci ze 6. a 8. třídy zúčastnili výletu do zábavního parku Bellantis v Lipsku. Cesta do Lipska byla docela dlouhá, ale dalo se to přežít. Když jsme dorazili do parku, netušili jsme, co nás čeká. Jen co jsme prošli vstupní branou a viděli všechny ty atrakce, řekli jsme si: „Tak na tohle všechno chceme jít.“ Pokud se vypravíte do parku, připravte se na větší dávku adrenalinu. Uvidíte pyramidu v živé velikosti, ze které můžete sjet v nafukovacím člunu a obrovskou horskou dráhu s devadesátistupňovým sjezdem. Klidnější povahy zde naleznou také nějaké atrakce. Mohou se podívat do odpočinkové indiánské vesnice nebo pohodově jezdit na lodičkách. Jsem ráda, že jsem mohla park navštívit a vyzkoušet si svou odvahu. Chtěla bych poděkovat především paní Líbě Vladařové, která tento výlet zorganizovala a nabídla nám volná místa. Dík patří také paní učitelce Kláře Kubičinové, která na nás při výletu dohlížela. Terezie Paťhová, 8. třída
Školní výlet 2. a 3. třídy V pátek 6. června vyrazili žáci ze 2. a 3. třídy na školní výlet do Děčína. Nejprve si prohlédli zámek, po kterém je provedla komtesa a pověděla jim mnoho zajímavostí. Za každou správně zodpovězenou otázku, kterou jim položila, získali peníz do měšce. Získané peníze pak vyměnili za pamětní list. V zámecké zahradě posvačili a poté je čekala loutková pohádka, při které sami rozhodovali, jak bude děj pokračovat. Nakonec se pěší procházkou přesunuli do zoologické zahrady, kde poobědvali, pohráli si na dětském hřišti, utratili peníze a samozřejmě si také prohlédli všechna zvířátka. Výlet se vydařil i díky pěknému počasí. Mgr. Marie Čiháková
Muzeum hygieny v Drážďanech V úterý 27. 5. 2014 se osmá třída a někteří žáci ze sedmé a deváté třídy zúčastnili exkurze v Muzeu hygieny v Drážďanech. Ráno jsme vyrazili autobusem do Dolní Poustevny, odkud se naše skupina přesunula pěšky do Sebnitz na vlakové nádraží. Odtud jsme jeli do Drážďan. Muzeum je zaměřeno na anatomii, hygienu a další oblasti lidského těla. Hravou formou jsme zde mohli objevovat záhady našich smyslů jako například: ovládat kuličku svou myslí, optické klamy nebo jak vidí lidé, kteří mají nějaký problém se zrakem. Nevýhodou bylo, že máme německý jazyk teprve druhým rokem, a tak jsme u některých exponátů nevěděli, co s nimi máme dělat. Naštěstí jsme si pomohli angličtinou. Prohlídka doplnila naše vědomosti z přírodopisu, neboť v osmém ročníku se probírá biologie člověka. Jsem ráda, že jsme měli tu možnost podívat se do tohoto úžasného muzea a chtěla bych poděkovat panu učiteli R. Klingerovi, M. Bílému a paní učitelce M. Žemlové, kteří celou tuto cestu připravili. Terezie Paťhová, 8. třída
V pátek 23. 5. se žáci z naší školy společně se žáky z Dolní Poustevny zúčastnili diashow manželů Špillarových. Tématem besedy byla Jižní Afrika. Manželé Špillarovi nás zavedli na výpravu po Jižní Africe a své vyprávění doprovodili promítáním fotografií africké přírody, které pořídili na svých cestách. Obdivovali jsme stolové hory, duté kameny, písečné duny, zkamenělé stromy a rozmanitou přírodu. Na konci besedy proběhla soutěž o cestovní časopisy. Úspěšnějšími byli žáci naší školy. Přednáška byla velmi zajímavá a doufám, že se i ostatním líbila. Ráda bych se zúčastnila další přednášky na jiné téma. Terezie Paťhová, 8. třída
Tonda Obal V pondělí 26.5. 2014 se celá naše škola zúčastnila přednášky o třídění odpadu. Všichni žáci byli zapojeni do aktivit, které si pro nás přednášející připravili. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých věcí. Jiřina Sedláčková, 9. třída
IQLANDIA Liberec Ve čtvrtek 29. 5. 2014 se žáci ze 4. a 5. třídy zúčastnili exkurze v iQlandii v Liberci. Žáci si prohlédli jednotlivé expozice a zhlédli tematickou science show, která nabízela možnost zapojení žáků do jednotlivých experimentů. Všichni se vrátili nadšení.
Škola hrou V pátek 30.5.2014 se konal projektový den,,ŠKOLA HROU´´.Děti byly ve skupinkách po 9 -10 žácích z různých tříd a každou vyučovací hodinu navštívily jiného vyučujícího, který pro ně měl připravenou netradiční a zajímavou činnost.
Školní zahrada S pěkným počasím opět ožila školní zahrada, kterou využívají nejvíce děti, které navštěvují školní družinu. V dubnu děti vyráběly hadrovou čarodějnici, která následně ozdobila vatru u Slovanského domu. Čarodějnice se moc povedla, nakonec byla docela škoda, že se musela „upálit“. Na školní zahradě přibyl nový dřevěný altánek, ve kterém mohou děti nejen odpočívat, ale také si zahrát stolní hry, malovat nebo v klidu posvačit. Největší radost udělal dětem nový kolotoč, který je umístěn v dolní části zahrady. Děti ho nenechají ani chvíli v klidu. Veronika Vondráčková, asistentka pedagoga
strana 5
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
červen 2014
HISTORIE Vážení čtenáři, v těchto dnech je tomu právě sto let od vypuknutí I. světové války a nám se naskytla možnost jak se s vámi podělit o zajímavé informace. V několika dílech vám přineseme autentické zápisky ze soukromého deníku účastníka válečných bojů pana Václava Šťastného. Tyto přepsané listy nám poskytla jeho dcera Milena
Šťastná. Za její vstřícnost mnohokrát děkujeme, tyto informace prosím přijměte jako věčný odkaz na kruté události všech válek, které ve světě proběhly a bohužel stále probíhají. Na krutosti působené vůči lidstvu bychom neměli nikdy zapomínat.
Vzpomínky mého otce, Václava Šťastného, na 1. světovou válku. Tatínkovy zápisky z 1. sv. války se mi dostaly do rukou po smrti mé sestry, která je kdysi přepsala na stroji z malého sešitku, psané byly inkoustovou tužkou. Válkou a vzpomínkami na ni byl poznamenán celý otcův další život. Byl velmi hrdý na to, že vstoupil do italských legií, že byl u zrodu Československé republiky, a že se osobně setkal s Milanem Rastislavem Štefánikem a velikou úctu choval také k T. G. Masarykovi. Dopisoval si s jedním spolubratrem z Černé Hory, a když jim bylo 80 let, smluvili si setkání v Praze a jeli se rozloučit do Lán k hrobu TGM. Za své zásluhy obdržel otec několik medailí. Vznik ČSR byl vykoupen hrdinstvím a oběťmi tisíců mladých vojáků. Když vstupovali do legií, věděli, že riskují život. Pokud je chytili, byli kvůli tzv. zradě císaře pána bez soudu oběšeni. Neměli bychom na tyto statečné lidi zapomínat. Výstřely na Ferdinanda d‘Este, následníka trůnu habsburské monarchie, vyprovokovaly 1. světovou válku. Stalo se to 28. 6. 1914. Za necelý rok po této události oslavil můj otec Václav 25. května své 18. narozeniny a věděl, že bude do války povolán. Pocházel z menšího hospodářství v Obodři v Nových Benátkách /nyní Benátky nad Jizerou/, pracoval u místního stavitele jako kreslíř, a protože byl zručný a spolehlivý, bezdětný pan stavitel plánoval, že mu prý jednou předá svou živnost. Napsal o svém odvodu později, už na italsko-rakouské frontě, do svého deníku inkoustovou tužkou: ,,Roku 1915, 15. října císař Můj a král František Josef I. do služby vojenské mě povolal /opravdu napsal zájmeno můj velkým písmenem, jistě byli lidé k této úctě k panovníkovi vychováváni/. Rukoval jsem do Josefinum u Voldera v Tyrolích k 10. zeměbraneckému pluku, od kteréhož jsem byl 13. prosince 1915 přeložen ku zemským střelcům, do Schwazu.“ Dostal se tedy do Dolomit. Údolími, průsmyky i po skalních štítech zde probíhala hranice mezi dvěma válčícími stranami. Na jedné straně stála vojska italská, na druhé rakousko-uherská. Ještě dnes lze vidět v Dolomitech spoustu pozůstatků někdejší války. Vojenské bunkry i tunely ve skalách, střílny, zákopy a také kůly s ostnatým drátem. Dokonce ještě dnes zde číhá nebezpečí od nevybuchlé munice. Dodnes je na hoře Monte Piana mohutný kanon vyrobený v plzeňské Škodovce a dopravený nahoru mezi lety 1915-1917. Mt. Piana má rozlehlou plochou vrcholovou část protaženou zhruba od severu k jihu. Uprostřed je sníženinou rozdělena na dvě části. Touto sníženinou procházela státní hranice. Jižní část vrcholu drželi Italové, severní vojsko Rakousko-Uherska. Italové obsadili celý vrchol na počátku června 1915. A již 7. června sem v noci stoupali za své strany skalami Rakušané. Prozradil je však hluk, který způsobili při výstupu na vrcholovou plošinu. Nastal první střet a byl velmi krvavý. Skončil, když padli oba velitelé a desítky vojáků na obou stranách. Do bojů zasahovala i palba děl z okolních horských masivů. Životní podmínky vojáků tu byly víc než drastické. V období zimy 1916-1917 napadlo na vrcholku 6-8 m sněhu a teplota klesala až na minus 40 stupňů. I za těchto podmínek se nepřetržitě držela strážní služba. I když se v ní vojáci střídali po 30 minutách,byly prý časté případy, že stráž na stanovišti umrzla. Jednou sjela z rakouské strany lavina, která pohřbila 180 vojáků i s polním kurátem v době bohoslužby. Nahoře nebyla voda, absolutně všechno se muselo vynášet. Situace Rakušanů byla svízelnější než italská. Proto si později postavili provizorní lanovku s převýšením 800 metrů. Dnes mohou návštěvníci Dolomit navštívit Přírodní muzeum války, kde je i vojenský hřbitov s mnoha pomníky i českých vojáků, kteří zde padli. Otcovy záznamy začínají dnem 18. ledna 1916. Píše:
„Byl jsem nucen zákeřnou nemocí do špitálu vstoupili, z něhož vycházím zdráv dne 27. února 1916. 28. 2. jsem zase v kasárnách a cvičím vesele. Dnes dopoledne byl Űbung a odpoledne stříleli jsme na Šűssbodě. 29. 2. Gefektsmarše. Březen 1916 1. 3. Cvičení Angrifu v horách. 2. 3. Feldwachy. 3. 3. Polní Űbung. Kompl. execírka. 4. 3. Ustrojeni jsme do marše. 5. 3. Neděle, šli jsme my Slovani do kostela, odpol. Bereit. 6. 3. Polní cvičení, odpol. execírka, večer jel V. Zborník ze Strak na Urlaub. 7. 3. Velké Űbungy našeho celého batalionu a 10. Landveru z Veru. 8. 3. Byl zde generál infanterie na inspenkci, velká cvičení na execíráku a též alarm. 12. 3. Marschűbung do Achensee /jezero/. Každá cesta trvala 5 hod. bez odpočinku, šli jsme úplně napakovaní. 15. 3. Byli jsme u sv. přijímání. Večer nachtűbung, krytí ústupu. 16. 3. Űbung-cvičení obsazení. 19. 3. Marš na horu Kellerjoch a Gattenberg. 24. 3. Velký nachtűbung, přišli jsme ve dvě h. v noci. 30. 3. Byl tu 41. pluk z Haličské fronty, na rastě /odpočinku/, šel pěšky odsud na ital. frontu. Máme maršberuf. Duben 1916 9.4. Stěhovali jsme se do města do kasáren wachkompanie. Z kasáren bude nemocnice, která je přivelena z Čáslavi. 14. 4. Jeli jsme o 5. hod. večer do Telfsu, kamž jsme přijeli o 9. hod. V Innsbruku kafé. Jan Drobný mi zde 3.4. nechal dopis. Šli pěšky až do fronty, tak v psaní stálo. 15. 4. Volný den. Náš Oberleutnant jest Zanger, ingsttír Mittelmayer, unterjäger Pasis a Lindner, patrolfírer hejtman je náš Gambert. 23. 4. Užívám první svátky velikonoční mimo domu, bez peněz, koupil jsem si 2 vejce, která stála 80 haléřů. Po svátcích stálé/ Űbungy, zahnali nás do vody a bahna, bylo místo na půl metru, přišli jsme všichni celí zmazaní. Květen 1916 1.5. Marš na Űbung, spali jsme v horách na salaši, druhý den šli jsme na Lufeld, kde již bylo vojsko z Innsbruku, velký Űbung za inspekce generála Žuržentala. Vše se mu velice líbilo a chválil nás. 3. 5. Feldnesis pod Hohe Munde, celý batalion, jeden se tam postřelil. Na frontě: 4. 5. Vše fasovali do pole, po poledni přísaha a v 7. h. jedeme do pole. V Innsbruku menáž a již v 10. hod. jsme byli na místě v Niederdorfu, který je 15 km od fronty. Střelba je velice dobře slyšeti a odpoledne zde byly pouštěny také balony jako znamení. 6. 5. Marš do fronty, přenocovali jsme v jednom domě v Műnchen. 7. 5. 1916 Jdeme dál a právě máme rast, již však blízko fronty. Rozházeli nás všechny, vždy pár Němců, Čechů a Poláků, dnes již některé švarmy jsou do švarnlinie. V Munichernu již bylo vše rozbité, též již více lidí tam přišlo o život. My jsme ještě v jednom baráku, kde přenocujeme. K obědu byla konzerva a večer sardinky. 8. 5. Šli jsme večer dále, všude vesnice rozstřílené a zákopy. Přespali jsme v jednom baráku, byl tu také Calda z Předměřic, vypravoval, jak je zde zle, místy tu je na 5 m. sněhu. 9. 5. Stálý nečas, jak včera, i dnes padá sníh a je zima. Večer nesli jsme proviant do dekungů, bylo po nás stříleno, též i šrapnely. V 7. h. jsme vyšli a v 5. h. odpoledne byli jsme zas doma. 10. 5. Letěly zde italské aeroplány, bylo po nich stříleno, šrapnely praskaly zrovna nad námi. Bylo střeleno granátem do jednoho z našich baráků a zabilo to 8 mužů a 13 zranilo, Lavina zasypala batailon, kancelář, hejtmana a leutnanta. 2 sluhové byli mrtví, Večer jsme zase nesli proviant až na Rotwandšpici přes 3000 m vysokou. Osvětlovaly nás italské reflektory a bylo po nás stříleno. Měli jsme šnémantly, neb jsme místy byli na 50 kroků od it. zákopů. Co jsme byli pryč, bylo stříleno na naše celty. Jedna střela padla zrovna do našeho. 11. 5. Znova hrozná mela na Rotwandšpici. 12. 5. Šli jsme zase a ještě skoro u lágru byl na nás střelen šrapnel, který nás náhodou žádného nevzal, neb šel o 2 m vpravo.13. 5. Zase na Rotwandšpici, stříleli po nás mašinkvérem. 14. 5. Na Ardenalpách nesli jsme tam prach a zapalovací šňůry a štamaisle na trhání
skal. 15. 5. Na Rotwandšpici bylo po nás stříleno, granáty praskaly i na 1 metr od nás, ti ze štelunku na Rotwandšpici byli všichni zraněni nebo pobiti handgaranátem. 18. 5. Taliáni stříleli mašinkvérem, ustali teprv, když do nich pustili naši asi 6 granátů. 21. 5 Polní mše, oltář, dva smrčky, několik prken, trochu chvojí, toť vše, děla hučí. Večer na Rotwandšpici, takovou noc jsme snad nikdo nezažili jako tuto. Taková děsná střelba, to bylo něco hrozného, každý přišel domů více mrtev nežli živ a až k nám do tábora granáty padaly, také stříleli na marodcimru. 26. 5. Na Rotwandšpici padaly laviny, nás také vzala, 2 byli úplně mrtví a 3 těžce zranění. Červen1916 8. 6. Každou noc střelba z děl. Na Elfte Scharte. Zpátky jsme nesli mrtvé. Byl jsem u marodvisity, neb jsem již 14 dní marod, ale nikoho neuznají. Sešel jsem se zde se Šestákem z Brodce a s Fr. Drakem, který tam stál na postě. Stálé feldwache u Drei Zinnen. Červenec 1916 12. 7. Děsná kanonáda, granáty padaly u samého baráku, utekli jsme do kaverny, ale i tam nám padl granát, štěstí však, že se neroztrhl, štelunky máme rozbité, 2 byli zraněni , oba do hlavy. 13. 7. Asi v půl 4 odpoledne začali Italové pálit na naši feldwachu, utekli jsme všichni do kaverny, avšak málo platné neb bil právě do rohu a když střela explodovala, 2 těžce zranění, 3 mrtví a já byl střepinou škrábnut do čela, ale to zcela nic není. Vyvázli jsme jen 3. Srpen 1916 Po celý srpen budovali jsme opevnění, nosili stromy, železa a dráty za neustálého ostřelování. 24. 8. Jsem na 4. Feldwache, večer byl angrif, zde bila artilerie do našich štrelunků. Odpoledne o půl 4. byl jsem dekorován bronz. medailí, oberlaitnant mi gratuloval, ruku podal a po něm kadeti a kamarádi. Byla mi dána za chování na 3. Feldwache v dělostřeleckém ohni. A zase veliké přestřelky a na Monte Piano angrif /útok/. Září 1916 2. 9. Měli jsme vepřové se zelím. Bylo by to bývalo dobré, ale Tyroláci to neumějí upravit. 27. 9. Kamarád Janíček zastřelil na 7. Feldwache kamzíka. V noci proň byli a dali ho oberrlaitnantovi. Dostal zaň 20 K. V deníku jsou i básně, které otec skládal. Psáno ku vzpomínce na děsnou kanonádu, kdy byl můj přítel zabit a já musil státi posta v tom největším ohni. Ten dnešek byl horký, Ital si nás v mušku vzal a já zrovna náhodou, v zákopě jsem posta stál. Tam na jeho straně v dáli, dělo za dělem tam hřímá, granáty nade mnou sviští, praskají před očima. Tak to lítá stále, já zde musím zůstati přísně mám já zakázáno z místa zde se vzdáliti. Ital pořád pálí, do baráku nám střílí, kamarád tam je zabit, kaprál raněn se svíjí. Jak já jsem však čas ten přežil, to je šťastná náhoda, že v tak hrozné palbě nestihla mne nehoda. Mnoho veršů věnoval domovu, matce, bratrům a malé sestřičce. Listopad 1916 22. 11. 1916 Přišla sem zpráva, že císař František Josef I. o půl 9. h. večer zemřel. Prosinec 1916 –leden 1917 4. 12. Nová přísaha císaři Karlu. 5. 12. Byl jsem v kompanii v Schaterhűtte, 5 hod. cesty. Když jsem šel zpátky, byla sněhová bouře, takže jsem myslel, že ani není možné vylézt nahoru, ale byli jsme 4 a společnými silami jsme se přece vyškrábali nahoru. Začaly potíže s jídlem, bývali jsme tři dny bez jídla. Stále jsou bouře a laviny. Za takových hrozných podmínek jsme se dočkali Nového roku 1917. Můj Nový rok 1917. Měli jsme jít ku Štendšicům a byli jsme proto přeložení ze zákopů do baráku,kde bývali dříve polní četníci. To bylo v sobotu dne 30.12., přes neděli bylo volno, jen se fasovalo to, co bylo třeba. V pondělí na Nový Rok dopoledne o půl jedenácté menáž a již v poledne jsme vyšli. Každý měl 300 patron. Jeden oddíl šel
strana 6 dolů do Šusterhűttya my, bylo nás 13, jsme šli přes Zinnen-platto ku štanšicům kol zákopů 3. komp. Byla děsná bouře, my každý šnéraify na nohách a po kolena i po pás jsme se pomalu brodili sněhem.Přišli jsme k ,,Vlaštovce“/Schwalbenkofel/, vysoké to skále, kde je náš dělostřelecký pozorovatel a pod ním je jeden baráček. Zde jsme měli půl hodiny odpočinek, neb jsme byli velice utrmáceni. Potom se šlo zase a stále hůř a hůř, u jedné skály nad propastí jsem se musil vrátit a pomáhat jednomu z nás, který již již padal do propasti,podal jsem mu perkelte a zatáhl a on pomalu za mnou se škrabal. My, asi tři, samí malí hoši, šli jsme vpředu a prošlapovali cestu. Došli jsme ku štamšicům, kde opět byl odpočinek;někteří,kteří šli dolů, ti zde zůstali. My za chvíli šli opět výše,dva vůdci vpředu a my za nimi. Byla to hrozná cesta. Teprve v noci jsme došli na Feldwachu zvanou ,,Švalbenkopf“, kde jsme byli 2 dny bez potravin. Až třetího dne, kdy se bouře ztišila, přišli nosiči, kteří nám přinesli jídlo, od nich jsme se dozvěděli, že jeden patrolfir byl stržen lavinou a usmrcen. Nyní je zde dobré živobytí. Dne 14. 1. Běžel kol kamzík, kterého jsme pronásledovali, boříce se po prsa ve sněhu, ovšem marně neb byl příliš daleko by ho některá kulka usmrtila a postačit mu v běhu jsme nemohli, tak jsme si nechali pečínku ujít, která běžela kol naší boudy na 15 kroků, poštěstí-li se nám, vynahradíme si to podruhé. 16.1. Nemáme zde dřeva a ničeho, a proto měl jeden muž jít dolů. Šel Jerič, přišel však jenom za štelung a lavina se s ním utrhla a on spadl přes skálu dolů. Dověděli jsme se to teprv až jeden, co házel cestu, přiběhl a ze sebe to vyrazil, že Jerič a ještě jeden jsou zasypáni; hned šnerify na nohy a tam naštěstí ale ten jeden zůstal viset nad skálou, kterému jsme pomohli nahoru a ten pravil, že i Jeričovi se nic nestalo, že jde vesele dolů. Byli jsme trochu uspokojeni, ale když mne a jednoho Čecha kaprála poslal nahoru,uhlídali jsme Jerice jak celý zkrvácený a již zcela zmrzlý se chce vydrápat nahoru. Chtěli jsme mu pomoci sami, ale sníh foukal a bylo nebezpečí, že nová lavina sletí a to za námi, tu nepřestával křičet zima, zima a proto jsem poslal toho druhého by šel pro ostatní, za chvíli zde byli, jeden druhému se podal berkštok, jeho vzali pod paží a zatáhli a byl nahoře, ale nyní nemohl ani kroku udělati, no k baráku jsme ho přeci dostali a zde ho třeli sněhem, až se z něho kouřilo, a potom s ním do baráku, zabalili, kávy mu dali a on po tolika svízelích usnul. Šel po poledni a v baráku byl teprv v 5 hodin, nyní spí na mém místě, které jsem mu postoupil u kamínek. Únor-březen 1917 Přežil jsem hroznou bitvu na Šebestianě, v níž zahynulo 30000 rakouských vojáků a devadesát tisíc Italů. Italové tehdy již nechtěli jít dopředu, a tak pálilo je jejich vlastní
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY dělostřelectvo do zad. Italský obrst předběhne vojsko a hodí šavli za naše dráty na znamení, že se vzdává, ale má v sobě hned pět ran od svých vojáků. Druhý den byla hrozná podívaná. Vzajetí Při útoku na Sextenštejn, kdy jsme pracovali na tunelu, byl jsem při útoku Italů v tunelu zajat v neděli 22. dubna 1917. Duben 1917 21. 4. 1917 Jest ráno. Utekl jeden Rusín. Patrola. Chystá se útok na Sextenštejn. Hoši od 8 hodin pracují v tunelu. Jdu pro kabiny. Přijdu dolů, poručík již pryč. Vezmu své a jeho věci a jdu k tunelu. Vše čeká na povel. Poručík tam již též. Generální zpověď. Hrozná cesta tunelem, po 9. h. povel. Mnohý poslední cestu tunelem. Povel zpět, zmatek, znovu vpřed, rachot, první zajatci v tunelu. Ztratil jsem z obzoru poručíka. Četař Děvěščin velí. Bajonety nasazeny, ženem vpřed, přes dráty, šturmtrupa zápolí, hledám poručíka, boj o kaverny handgranáty. Sextenštejn dobyt. Italové zajati. Reflektory, stálé bitky dole. Poručík nalezen do rána boj děl. Ráno v 6 hod. italský angrif. Vše rozbito. Dole naši zajati. Já na samé špici s předními. Od mašinkvéru zabiti, hrozný boj, handgranáty, poručík letí na druhou stranu. Jsem sám se dvěma hochy, palba dál z děl a mašinkvérů. Polák raněn. Jsme dva. Hrozná událost několika minut. Talián v tunelu. Boj pušek, sám mám čas prvého Itala srazit. Mašinkvér pálí po mně, mám čas se skrýt skokem do jakéhosi baráčku. Nemohu ven. Palba do baráčku. Zajat v půl 11 v poledne v neděli 22. dubna. Táhnou mě dolů. Oloupen, podobenky, hodinky, vše. Vedou mne tunelem,, Na Lange Alpach.“ Hoši též jsou tam v kaverně, též Lacek, je mi trochu veseleji. O hladu již druhý den, těžká to zkouška, zvlášť po mém návratu z dovolené. V noci pochod, svázaní. Malý odpočinek. Ráno dolů. V italském táboře oběd. Automobily dále do vesnice. Umyti, oholeni. Dva dny tam. Auty k nádraží. Vlakem do Belluny. Jednotvárný život. Byly zde naše aeroplány. Jeden sestřelen. Mše svatá, kněz vousatý kaprál, kněží zde co vojáci. Četař od aeroplánu zde. Je Čech. Byl až u moře. Pozorovatel mrtev. Na letu zpět napaden třemi itals. letadly. Až zde byl sražen. Rezervátor benzinu rozbit, motor též. Četař letěl se strojem jak kámen dolů, na 200 m výšky vyrovnal letadlo, přeletěl řeku a padl na pole. Povalil 2 povozy. Auta přivezla jej sem. Květen 1917 28. 5. Jedeme pryč. Již dva dny na cestě. 30. 5. Vysedáme. Na místě v Avazzaně velký tábor. Včera bylo Boží tělo, slavná mše, 3 kněží a sbor hudby a zpěváků /zajatci/ Červen 1917 11 června 1917 přišlo sem mnoho nových zajatců. Lacek odejel na práci, věrný kamarád ztracen, přijdu-li domů, budu mu psát a budu-li moci, k němu zajdu. Adresa otce: Franz Lacek, Jaworzinka, Jablunkov, Těšín, Vých. Slezsko. 18. 6. Šli jsme do práce do Fučiny, při seně,
červen 2014 druhý den v Averzzaně ve ville Tarbonia. 28. 6. Jsme doma. 30. 6. Utekl jeden náš voják, byl však chycen. Jdou Rumuni do práce. Červenec 1917 7. 7. Bylo v noci zemětřesení, asi o 4. h. ráno probuzeni rachotem a v zápětí pozorován silný otřes. Ráno přišli s regulace a říkali, že tam byli někteří zraněni. Máme zde kapelu, která v neděli odp. vždy hraje. 19. 7. Měli jsme naše reparto službu den co den na nádraží na práci. Dostal zde jeden českou světovou knihovnu. 16. 7. Děsná dlouhá chvíle, válíme se na slamníkách a já hraju s Chmelíkem šachy,ale ani to nás už nebaví. Kdyby alespoň řádečka přišla z otčiny. Hned by bylo veseleji 22.7. Včera vyfasovali jsme potřeb. mundur a peníze a dnes o čtvrté jsme vstali. Jdem na nádraží do Avezzené, nasedáme. V poledne v Římě, čekáme do 3 h. odp. a potom jedeme na sever. Jsme u jednoho většího přístavu, ten plný parníků. Spal jsem a vzbudil až v Pise 1 h. po půlnoci. Zde byl právě sanitní vlak s raněnými, též tam byl vidět tklivý výjev, jak děti vítaly otce, který též co raněn sem přijel. Dostali jsme konzervu a chléb. Jedem celý den a skoro stále v tunelech. Večer dojíždíme na místo, jsme v Pavii. Zde již na nás čekalo obyvatelstvo a dělalo špalír. S celou naší četou jsme nyní v nějaké škole. Zde děláme na hrázi, je to těžká, ale dobrá práce. Ráno chléb a mléko přilepšení. Též nyní řeka rozvodněná. Měli jsme v noci ve středu též alarm, protrhla se hráz. Srpen 1917 5. 8. Nyní jsme ve dvorci, přistěh. Maďaři a my jsme se nastěhovali.Přišli sem noví zajatci,též od marine. Ráno jsme se dozvěděli, že ti dva marinéři a ještě dva Rumuni prchli, dosud jich nemají. 6. 9. Dostal jsem poukázku na 15 lir od strýce Hořčičky z Prahy. Září 1917 28. 9. Je Václava, můj svátek. Zde děláme stále a to již někdy i o hladu. Chléb již zde není. Říjen 1917 Pobyt v zajetí je nudný, občas jsme byli posláni na práci v zemědělství nebo na nádraží, ubytováni jsme v Avezzaně. 22. 7. Odjeli do Pavie, kde jsme pracovali na rozvodněné řece po protržení hráze. 15. 10. Máme jít do práce, ale nikdo nechce jít, protože jsme celý týden usilovně pracovali a to o hladu. Mnohé zdejší ženy, které nás viděly, nad námi plakaly. Vždyť je opravdu přespříliš, jak se s námi zachází. 18. 10 Jsem doma, nemám boty. V listopadu jsem se dal do pěveckého sboru, hraje se kopaná, nacvičili dokonce Švandu dudáka a zahráli ho v divadle v Padule. Listopad 1917 – leden 1918 20. 11. 1917 Jsme všichni již týden doma, nevíme proč. Jdeme na dráhu a jedeme do Alessandrie, zde jsme právě týden a zase odjíždíme do Paduly, která je na jižním samém cípu Itálie, do Říma v osobním vlaku, v Neapoli, krásný pohled na moře a Vesuv. Zde v Padule jsem našel 5 krajanů ze Starých Benátek a Švitorku z Nových Benátek. Dal jsme se 18. 11. 1917 ku dobrovolnému sboru /do legií/. Byla zde výstava prací zajatců, velmi krásné. Co den, když je pěkně, je kopaná, nyní ovšem ne, stále prší a já jako všichni, se stále válím od rána do večera na kavalci. Nudný to život. 13. 2. 1918 Jdu do nemocnice, měl jsem lišej a zápal mandlí. pokračování příště
Foto: vlastní Václav Šťastný byl příslušníkem italských legií.
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 7
červen 2014
TIP NA VÝLET Historickým vláčkem na Moritzburg za Popelkou Nejpopulárnější televizní a filmovou pohádku všech dob „Tři oříšky pro Popelku“ si s chutí pustíme zas a zas, každé Vánoce. Co byste řekli na to, kdybychom se alespoň jednou vydali společně do míst, kde se její děj částečně odehrával. Věřte už teď tomu, že i tam se budete vracet častěji. Nejen se svými dětmi, vnoučaty, ale i pro svoje potěšení. Už cesta do pohádky je zajímavá a tak trochu pohádková. Pomineme-li však naše vyhlášené zříceniny bývalého Mikova a stapáckého ředitelství, které připomínají spíše než pohádku válečný film. Ale právě u nich bychom měli začít naší pouť. Jako už po několikáté při společných výletech, na dolním nádraží zakoupíme slevovou hromadnou jízdenku, přesuneme se na nádraží do Bad Schandau a rychlovlakem do stanice Radebeul Ost, která následuje po jedenácti zastávkách v Drážďanech. Tam přeběhneme na sousední nástupiště, sloužící staré úzkokolejce Lossnitzgrundbahn. A to už je ten okamžik, kdy se i my dospělí vrátíme do dětských let. Přistaven je historický parní vláček, sestrojený právě pro úzkokolejný provoz. Jeho výstavba byla dokončena roku 1884 a měla oživit místní zemědělství a lesnictví a také zlepšit odbyt výrobků zdejších firem. Máme-li štěstí, dostaneme se do jednoho otevřeného výletního vagónu, ale i ostatní vozy na nás nostalgicky dýchnou starými dobrými časy, stejně jako stará supící lokomotiva. V tuto chvíli jenom naše hromadná jízdenka, která jinak platí i pro městské dopravy v celém širokém okolí, svoji kouzelnou moc ztrácí a několik málo stanic do Moritzburgu si musíme zaplatit zvlášť. Cesta z nádraží k našemu cíli není dlouhá. Snad půl kilometru, a potkáme na ní i netypickou stavbu místního kostela, který asi bude dalším terčem našim objektivům. Zámek Moritzburg je úchvatný a dostane nás na první dojem. Tím spíše, že se nám vybaví záběry z Popelky, která tu ztratila svůj pantoflíček a také srdce. Je v Německu neméně populární než u nás. Původem renesanční stavba je po své pozdější přestavbě po právu nazývána „Barokní perlou Saska“. Původním zakladatelem byl v roce 1542 Moritz Saský, po němž zdědila i své jméno, umístil ji citlivě doprostřed místních lesů, bohatých na lovnou zvěř. Pozdějším majitelem a správcem se stal August Silný, Saský kurfiřt a král Polský, s jehož osobností se v Sasku potkáváme na každém kroku. Interiér sezdává se ze sedmi sálů a více jak 200 místností, v nichž je také co obdivovat. Kromě toho, že se zde čas od času, zvláště v zimních měsících pořádají ve spolupráci s Barrandovským ateliérem velkolepé výstavy kostýmů a rekvizit, připomínající právě filmovou pohádku s Libuškou Šafránkovou a Pavlem Trávníčkem, jsou zde velice zajímavé a cenné exponáty. Asi nejvzácnější je postel v péřové místnosti, zdobená dvěma miliony ptačích pírek exotických ptáků. Tu prý kdysi pro Mexického krále vyzdobili tamní indiáni, aby přes krále Španělského doputovala jako dar za účast na býčích zápasech až do rukou Augusta Silného. Některé další cimry jsou opatřeny koženými tapetami s malbou, které dávají těmto prostorám zvláštní výraz. Tolik kožených tapet nikde na světě neuvidíte. Není nouze ani o rozsáhlé sbírky čínského, japonského a míšeňského porcelánu. Mezi honebními trofejemi vyniká paroží 66teráka. Od roku 1933 až do konce války, kdy byl objekt zestátněn, byl jeho majitelem E. H. Saský. Ten se svými syny v zámeckém parku zakopal nejhodnotnější umělecké předměty, které však sovětští osvoboditelé vyslídili a odvezli. Nebyli ale až tak důslední a několik z těchto beden bylo náhodně objeveno až nedávno, v roce 1996. K příjemnému výletu přispěje i procházka právě oním přilehlým zámeckým parkem až k 2,5 km vzdálenému loveckému „Bažantímu zámečku“. V němčině Fasanenschlosschen. Ten stojí stejně jako Moritzburg na břehu jezírka, jakoby v přístavu s molem a majákem. Na výjezdu na Radeburg, označena ostatně mnoha cedulemi, rozprostírá se na 40 hektarech obora Wildgehege, jejíž historie sahá rovněž
Foto: vlastní Zámek Moritzburg zaujme každého hned na první pohled
několik století zpět. V prostředí nenarušené přírody zde můžeme pozorovat na 35 druhů zvířat. Ani to není úplně všechno. Místní historický a ve světě koní velice uznávaný hřebčín pořádá několikrát za sezónu, na k tomu určeném cvičišti, jakási koňská matiné. Při kterých se jezdci předvádějí v dobových kostýmech, s různými mnohazpřeženími, při soutěžích v parkůru a hrají koňské polo. Časový rozvrh těchto představení, kterým říkají Hengstparade, najdeme bez problému na internetu třeba i přes obsluhu našeho infocentra. Nakonec vám prozradíme ještě jedno tajemství. Kdo by se chtěl zvěčnit na místě, kde Popelka ztratila při ústupu ze zámku svůj pantoflíček, stalo se tak na postranním schodišti. To jen, aby fotka byla opravdu autentická. Dalšími dvěma objekty, kde se pohádka natáčela je zámek Ctěnice ve Vinoři, poblíž Líbeznic před Prahou a vodní hrad Švihov. P.S.: Rychlovlak jezdí každou půlhodinku. Přesto bychom měli cestovat tak, abychom stihli úzkokolejku, která vyjíždí o víkendech z Radebeul Ost směrem na Moritzburg v 8.00, 10.30, 13.00, 14.30 a 17.00 hodin. Zpáteční jízdní řád vyčteme na nádraží v Moritzburgu. Petr Horák
Úprava vstupného Šluknovský zámek od 1. června 2014 je v platnosti nový ceník vstupného na prohlídkový okruh zámkem: plné vstupné se mění z 50 Kč na 70 Kč/osoba, rodinné vstupné zůstává na 120 Kč/rodina (2 dospělí + 2 děti do 18 let) skupinové vstupné ze 40 Kč na 50 Kč/osoba (min. skupina 10 osob) zvýhodněné vstupné (studenti, důchodci, zdravotně postižení): ze 40 Kč na 50 Kč/osoba
SLOVO FARÁŘE Dovolit Mu, aby působil. V polovině 19. 19 století se začaly konat v Čechách a na Moravě tzv. „lidové misie“. Své ovoce přinášely po celých 100 let až do roku 1950, kdy byla činnost řeholních řádů v České republice zakázána. Misie jsou silným impulsem především svou tématikou, rozhodnými promluvami, liturgickými slavnostmi. Během misií mají lidé věnovat Bohu denně „hodinku“; dovolit Mu, aby na ně působil. Při tom se mohou každý den věnovat svému zaměstnání, rodině, studiu, … Cílem misií je vnitřní obrácení člověka, od sebe samého k Bohu a bližním. Jde o oživení a prohloubení víry ve vlastních řadách. Misie pomáhají člověku znovu objevit víru - poklad, který mnohdy leží zakopán někde hluboko na poli, ve firmě, či je ukryt pod nánosy starostí všedního dne nebo prázdného způsobu života. Dnes nemusíme jezdit na misie jen do Afriky či klepat u dveří ateistů. Většinou stačí pohlédnout do svého nitra a otevře se nám misijní území, které bývá daleko větší než onen „černý“ kontinent. Podaří-li se člověku misie dobře prožít, nalézá většinou radost z víry v Krista a co víc … lidé okolo to na něm poznají a přinese jim to rovněž užitek. Je nejvyšší čas uskutečnit dílo „lidových misií“ také v naší farnosti. Vpravdě bude to teprve v říjnu, ale už dnes vás všechny o tom informuji a také vás upřímně na misie zvu. Podrobnosti programu budou v následujících číslech.
strana 8
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
červen 2014
FOTOZPRÁVY
Manželé Havlíčkovi reprezentovali Mikulášovice na řezbářském klání v Moravských Budějovicích, které se konalo v týdnu od 9. do 16. června 2014
Jarní dopravní akce v naší školce patří již k zavedeným. Nejen, že se děti učí jak si na silnicích počínat, navíc si celé dopoledne hodně užívají.
Slavnost Těla a Krve Páně, farníci z města a okolí u Fürleovy kaple (kaplička u DPS).
Opět se nám ve městě zvýšil výskyt černých skládek, vývoz suti, pneumatik i jiného komunálního odpadu u bočních cest a na kraji lesů nám rozhodně dobrou vizitku nedělá. Co víc najdou se tací, kteří trávu posekanou na své zahradě místo odvozu do míst k tomu určených, hodí kupy již suché trávy do potoku, který městem protéká. Vzniklou situaci bude nyní pravděpodobně řešit vodohospodářský úřad.
Duchovní i letos uskutečnili obřad „Novéna ke Svatému Duchu“, jedno z mnoha zastavení proběhlo také u Balzerovy kaple (v dolních Mikulášovicích na kopci u kolejí).
Letošní Nožířské slavnosti se opravdu povedly, dokonce jim přálo i počasí.
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 9
červen 2014
V. Ročník o putovní pohár Memoriálu Josefa Hýbla a Miroslava Linharta (Navazující na předešlé tři ročníky BERNARD CUPU)
TURNAJ V MALÉ KOPANÉ Základní údaje Pořadatel: Termín: Místo konání: Kontakty E-mail: Kontaktní osoby:
FK MIKULÁŠOVICE sobota 19. července 2014 stadion FK Mikulášovice
[email protected],
[email protected] Jaroslav Šulc MT: +420 605 200 028 Procházka Petr MT: +420 733 233 755 Dosavadní vítězové: 2007 - Hotel RON, 2008 - BERNARD PREDATORS, 2009 - Kopnem si, 2010 - KÁDĚ 5000 , 2011 - KÁDĚ 5000, 2012 – Severní vítr je krutý! 2013 - Best OF Varnsdorf. Turnaj v malé kopané fotbalového klubu FK Mikulášovice se hraje dle pravidel pro malou kopanou. Hrací doba se upřesní dle doručených přihlášek.
o o o o
hraje se ve složení 5+1, střídá se libovolně povrh hřiště - tráva startovné: 700,-- Kč za družstvo hlavní pořadatel:FK MIKULÁŠOVICE přihlášení a zaplacení startovného do čtvrtka 17.7 2014 losování turnaje proběhne v pátek 18. 7. 2014 v 19.00 hod. v kabinách na hřišti. rozlosování obdržíte E-mailem nebo pomocí SMS na Váš mobil začátek turnaje v 9.00 hod. hraje se dle pravidel FIFA: Auty se hází, rohy se kopou Volný kop - bránící hráč musí být vzdálen 4 m od míče, rozehrání do 4 vteřin Zahrání brankáře rukou mimo pokutové území = pokutový kop Brankář po autu rozehrává rukou
Obec Lipová
Vás zvou na
DEN OTEVŘENÝCH PODSTÁVKOVÝCH DOMŮ v Lipové dne 6. července 2014 v centru obce
od 10.00hod do 17.00hod
prohlídka podstávkového domu čp. 424 přístupné budou další 4 domy v obci celodenní program: ukázky tradičních řemesel, posezení s hudbou, občerstvení, dětské hřiště vstup zdarma www.tur-sluknovsko.cz, www.umgebindeland.de
o Brankář může přehazovat půlící čáru, musí hrát do 4 vteřin, jinak nepřímý volný kop o Malá domů = pokutový kop o Účast hráčů ve více mužstvech není povolena o Dopisování hráčů na soupisku během turnaje je zakázáno o Za ŽK je vyloučení na 2 minuty, za ČK 2 minuty a stop v následujícím utkání o Při nedostavení družstva k utkání do 3 minut od vyhlášení = kontumace 3:0 o Turnaj řídí kvalifikovaní rozhodčí o Mužstva musí být jednotně oblečena stejnými dresy s čísly o Střídání hráčů je dovoleno jen na bránící polovině v útočné je zakázané. Systém turnaje: - Hrací systém se upřesní dle počtu přihlášených mužstev - Hrací doba se také upřesní dle počtu přihlášených mužstev - O pořadí ve skupině rozhoduje: o Body (výhra 3, remíza 1) o Vzájemná utkání (při více jak 2 týmu se stejnými body minitabulka) o Celkový rozdíl skóre o Větší počet vstřelených branek o V případě shody penalty (3 a pak po 1) Play-off: - hrací doba 1x10 minut, finále 1x15 minut. - rozlosovaní dle připraveného hracího schématu. Vítěz postupuje do dalšího kola, poražený končí. V případě nerozhodného výsledku následují pokutové kopy (každé družstvo po třech kopech a následně 1 a 1. První tři kopy pokaždé jiný hráč rozstřel po jedné už může kopat stejný hráč. Upozornění: Každý zúčastněný na tomto turnaji hraje na vlastní nebezpečí!!! Hlavní pořadatel po dobu turnaje za odložené věci v celém sportovním areálu a kabin neručí!!!
Pořadatel si vyhrazuje právo změn!!!
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 10
Běžci uspěli na Mistrovství České republiky První část nejvyšších soutěží v turistickém závodě je minulostí a mikulášovičtí běžci tak mohou bilancovat a zároveň se podělit o radost z kvalitních výsledků, které pro naše město vybojovali. V průběhu května a června se tým zúčastnil všech čtyř závodů Českého poháru v Kralovicích, Karviné, Pacově a současně Mistrovství České republiky v Bílovci. Již v polovině sezony jsme měli nakročeno k dobrým pozicím v celkovém hodnocení celorepublikového žebříčku téměř ve všech obsazených kategoriích. Závěrečnými závody jsme svojí výkonnost potvrdili a v celkovém pořadí jsme prakticky obsadili pozice v první desítce. V absolutním pořadí týmů jsme v kategorii dospělých dosáhli na velmi pěkné šesté místo, které ve srovnání s velkokluby jako například Kralupy nad Vltavou, Orlová, Frýdek-Místek je velkým úspěchem a příslibem do dalších soutěží. V kategorii dětí nám plánované umístění v první desítce uniklo pouze o kousek, a to pouze z důvodu neúčasti talentovaného Josefa Horvatoviče v kategorii nejmladších žáků na MČR. Nyní si závodních budou užívat zaslouženého odpočinku před podzimní částí mistrovské sezony. Tam nás čeká MČR v závodu štafet, Mezinárodní mistrovství na Slovensku a domácí MČR smíšených dvojic. Také v těchto závodech mají mikulášo-
Tělocvična - důležité upozornění
vičtí velké ambice na získání některého z cenných kovů do své letošní sbírky. Výsledky – Mistrovství České republiky: 2. místo Tomáš Fúsek 3. místo Tomáš Levan 6. místo Květa Fúsková 7. místo Josef Petr 8. místo Andrea Fúsková 9. místo Eliška Šimková 9. místo Daniel Kreibich 11. místo Filip Salač 12. místo Petr Kalousek Výsledky – konečné pořadí žebříčku ČP: 1. místo Tomáš Fúsek 5. místo Tomáš Levan 6. místo Josef Petr 7. místo Květa Fúsková 8. místo Filip Salač 8. místo Daniel Kreibich 9. místo Andrea Fúsková 10. místo Petr Kalousek 10. místo Josef Horvatovič 11. místo Eliška Šimková 16. místo David Machorek 16. místo Romana Horvatovičová 30. místo Marek Charvát 36. místo Daniel Charvát
Letošní sezona se co do výsledků opravdu vydařila, přesto hledáme ještě další rezervy, jak stmelit kolektiv dětí a dospělých. V týmu chybí kategorie dorostu a to nás výsledkově sráží mimo medailové pozice v soutěži týmů. Na snímku třetí Tomáš Levan, který bude spolu s Tomášem Fúskem reprezentovat ČR na mezinárodním mistrovství na Slovensku.
Konečná tabulka 1.B třídy ve fotbale dospělých 1. TJ Brná 2. FK Chuderov 3. MSK Benešov nad Ploučnicí 4. TJ Chlumec 5. SK Promako Hostovice 6. TJ Střekov B 7. SK Velký Šenov 8. FK Mikulášovice 9. TJ Heřmanov 10. TJ Přestanov 11. TJ Čechie Horní Podluží 12. TJ Svádov-Olšinky 13. FK Ravel junior Ústí n. Labem 14. TJ Hvězda Trnovany
121:52 92:52 86:40 80:54 74:58 50:46 66:66 57:70 60:72 55:67 56:64 49:78 56:107 31:107
červen 2014
57 bodů b 57 bodů 56 bodů 50 bodů 45 bodů 39 bodů 38 bodů 38 bodů 33 body 33 body 32 body 29 bodů 22 body 16 bodů
Prosíme rodiče dětí naší základní školy, prosíme všechny sportovce, kteří navštěvují (budou navštěvovat) naši nově opravenou tělocvičnu, aby si zakoupili novou sálovou obuv. V tělocvičně je nová podlaha za více než 2 mil. korun a je potřeba dbát na to, abychom ji neuváženým chováním nepoškodili. Užívání našeho sportoviště bude pod dohledem a bez kvalitní sportovní obuvi, která nebude dělat šmouhy (doporučujeme světlou podrážku – u kvalitní obuvi to bývá standard), nebude sportovec vpuštěn na hrací plochu.
Informace FK Mikulášovice Utkání 26. kola 1. B. Třídy FK Mikulášovice - MSK Benešov nad Ploučnicí 1 : 5 (0:1) V posledním kole jsme na našem pažitu, opět před pěknou návštěvou, přivítali mužstvo bojující o postup do vyšší soutěže MSK Benešov nad Ploučnicí. Již od prvních minut, dávali hráči z Benešova jasně najevo, že do Mikulášovic přijeli body získat. Začátek utkání hrály Mikulášovice opatrně v zadních řadách a tím i umožňovaly hostům si vytvářet gólové šance. Ve dvacáté minutě se hostům podařilo jednu šanci proměnit a dostali se do vedení brankou, kterou vsítil hráč Jäger 0:1. Tento brankový stav vydržel až do konce poločasu. Ve druhém poločase v 66. minutě se hostům podařilo z pokutového kopu zvýšit svůj náskok na 0:2. Po druhé obdržené brance museli domácí otevřít hru a ta se sice vyrovnala, ale přišla 74. minuta a další branka hostů, kterou vsítil Kropáč. Po třetí obdržené brance začaly Mikulášovice hrát vabank, a to se jim i vyplatilo a při jednom útoku byl v pokutovém území faulován hráč domácích a nařízený pokutový kop bezpečně proměnil nejstarší hráč na hřišti Soukup Miroslav starší a bylo to 1:3. Domácí se pak vrhli vehementně do útoku, a chtěli se pokusit před věrnými fanoušky o obrat, který se jim dařil v podzimní části a vybojovat si penaltový rozstřel. Ale podvakrát si nepohlídali střídajícího hráče Nelibu a bylo rozhodnuto. Ten nejprve v 88. minutě zvýšil na 1:4 a v poslední minutě trestal ještě jednou na konečných 1:5. Bylo to zasloužené vítězství lepšího a bojovnějšího mužstva. Sestava Mikulášovic: Tesař (ŽK), Soukup M. ml., Soukup M. st., Kozák, Soukup Vl.(ŽK), Kočka (Hrdlička), Šipula (Petružálek), Křehký (Budiš), Linhart, Novák (ŽK), Soukup T. Náhradníci: Hrdlička, Hoštička, Petružálek a Budiš. Trenér: Novák Zdeněk. Sestava MSK Benešov nad Ploučnicí: Polanský (ŽK), Verbíř (ŽK), Hora (ŽK), Krédl (ŽK), (Kropáč), Mysliveček, Horvát, Brom, Marek (Neliba), Chmelík, Jäger, Kolář. Náhradníci: Kropáč, Neliba, Pařízek. Góly: 20´ Jäger 0:1, 66´ Kolář z PK 0:2, 74´ Kropáč 0:3, 80´ Soukup M. st. z PK 1:3, 88´ Neliba 1:4, 90´ Neliba 1:5 Karty: žluté 3 : 4, červené 0:0 Rozhodčí: Trojan Michal, Červený Tomáš a Sabo Miroslav. Diváků 160
Konečná tabulka střelců sezony 2013/2014 Novák Lukáš Soukup Tomáš Briestenský Martin Linhart Ondřej Soukup Miroslav st. Budiš Petr Šach Otomar Křehký Filip
12 9 7 6 4 4 3 3
Vítek Roman Šipula Luboš Kozák Milan Kočka Adam Petružálek Jiří Fojta Robin Soukup Miroslav ml.
2 2 1 1 1 1 1
Vydavatel - Město Mikulášovice, adresa redakce - MěÚ Mikulášovice, 407 79 Mikulášovice 1007, tel.: 474 774 104, IČO: 261581, MK ČR E 10958, redakční rada - Ing. Miluše Trojanová, Tomáš Fúsek, Jana Doutnáčová, Blanka Choutková, Mgr. Milada Novotná, Mgr. Milena Žemlová, Ing. Václav Vlček, Roman Klinger, sazba a neoznačené fotografie - Tomáš Fúsek, grafické zpracování a tisk - TISK KRÁSNÁ LÍPA, spol. s r.o., Kyjovská 63, vychází 1x měsíčně, uzávěrka je vždy 15. v měsíci
