047k 26.1.2007 9:39 Stránka 8
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXXIV.) V první polovině 19. století byla prvořadým technickým předpokladem pro vybudování železáren ložiska koksovatelného uhlí. Přitom velká spotřeba uhlí při vysokopecní výrobě železa - na tunu železa až pět i více tun uhlí - vyžadovala dostatek provozního kapitálu. Těžba uhlí ze značné hloubky - někde až 122 metrů nebyla možná bez moderní složité techniky, na jejíž pořízení bylo nutno vynaložit nemalé prostředky. „Každý uznával,“ píše ve svém spisku o dějinách Kladna tamější amatérský historik a znalec tehdejších poměrů Josef Mottl, „to peněžité síly jednotlivce přesahuje.“ (Josef Mottl, Kladno. Město a statek v Pražském kraji, 1856) Možnost zbohatnout při dolování hledalo tehdy mnoho podnikavců. Podle knihy Sto let kladenských železáren „havíři, rolníci, sadaři, zedníci i měšťané zkoušeli své štěstí“. Jejich finanční prostředky však na potřebnou hlubinnou techniku nedostačovaly (hledali totiž uhlí jen v malé hloubce 20 - 30 m, což předem vylučovalo možnost nálezu sloje - poznámka autorky). Rozsáhlý průzkum existence uhelných ložisek na Kladensku neunikl ani pozornosti pražských podnikatelů; již jsme psali o jednom z nejbohatších pražských podnikatelů V. Lannovi (XXXIII. pokračování našeho seriálu). Byl to člověk energický, sebevědomý, „kapitalista velkého stylu“, který mohl a byl ochoten riskovat své peníze v naději „využít kladenského uhlí a nedávno objeveného nučického rudného ložiska (výskyt železa - poznámka autorky) k vybudování moderních koksových železáren.“ (Theodor Žákavec, Lanna. Příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a Československu, 1936) Lanna společně s Václavem Novotným, majitelem pražského Žofína a mlýnů, a později s bratry Františkem, Hubertem a Albertem Kleinovými, majiteli velkých válcoven v Sobotíně a Štěpánově a stro-
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je americký idealistický filosof Ralph Waldo Emerson (1803 1882), vůdčí osobnost hnutí transcendentalistů. Byl ovlivněn německou klasickou filosofií, anglickým romantismem i americkým unitářstvím, vytvořil novoplatónsko-panteistický systém, v němž příroda jako vtělení myšlenky je projevem božské nadduše a nad-vůle. V politice kritizoval z reformistických pozic kapitalismus a hájil buržoazní demokratické tradice. Vystupoval také proti otrokářství a dobyvačným válkám. (jk) Vyluštění z Kováku č. 3/2007 (výrok K. Haranta): Ctnost září jako slunce. 4
jírny v Petrovicích (vše na Moravě), byli zakladateli Kladenského kamenouhelného těžařstva (roku 1848). Členové těžařstva brzy po jeho vzniku - 9. února 1850 - podali k úřadům žádost o koncesi na zřízení dvou vysokých pecí pro výrobu železa. Z dochované úřední korespondence je zřejmé, že jednání o udělení koncese
Podnikatel Vojtěch Lanna (1805 - 1866)
byla poměrně obtížná a zdlouhavá, zatížená mnoha byrokratickými průtahy. Potenciální koncesionáři museli překonat řadu nesmyslných předpisů a zákonných ustanovení, než jim byl ministerstvem orby (tj. zemědělství poznámka autorky) a hornictví konečně 30. listopadu 1850 udělen dekret o koncesi ke zřízení železáren na statku kladenském (Sto let kladenských železáren).
Od udělení koncese k realizaci záměru vybudovat kladenskou huť však uplynula ještě určitá doba. Nejdříve bylo nutné provést rozsáhlý průzkum půdních podmínek, vykoupit pozemky (například církevního majetku), vypracovat nezbytné plány a projekty budoucí hutě apod. Nutné bylo rovněž zajistit zkonstruování a zhotovení potřebného strojního zařízení, obstarat stavební materiál (například žáruvzdorný), a to i v cizině. Tyto přípravné práce realizovalo zpočátku Kladenské kamenouhelné těžařstvo jakožto oprávněný koncesionář. 10. května 1851 došlo ke změně. Členové kamenouhelného těžařstva - Václav Novotný, Vojtěch Lanna a Albert Klein (ten i za oba bratry) - podepsali prohlášení, jímž se zříkali koncese poskytnuté jejich těžařstvu a deklarovali přenos této koncese jen na Vojtěcha Lannu a všechny tři bratry Kleiny. Oznámení ještě doplnili závazkem, že „budou podnikat stavbu hutě na vlastní účet a pod vlastní firmou“ (Sto let kladenských železáren). Václav Novotný, který se zřekl jako jediný z členů Kladenského kamenouhelného těžařstva další účasti na stavbě železářské hutě (pravděpodobně z finančních důvodů, byl z členů těžařstva kapitálově nejslabší), i nadále působil v uhelném podnikání. Po jeho smrti pokračoval v tomtéž těžařském podnikání Václav Novotný junior. Květen 1851 historici pokládají za datum vzniku Kladenského železářského těžařstva, které se oddělilo od těžařstva kamenouhelného a začalo samo realizovat stavbu kladenské železárny. Jak poznamenává historik, dochovaná korespondence užívá pro novou společnost nejprve označení Kladenské železářské těžařstvo, od roku 1856 také Kladenská železářská společnost, či jindy se objevuje i název Eisenhüttenunternehmung Klein und Lanna in Kladno. Obě instituce - uhelná i železářská úzce spolupracovaly a v roce 1857 se opětně spojily pod označením Pražská železářská společnost (Sto let kladenských železáren). Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
4 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 25. LEDNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 2. ÚNORA 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Ke kampani OS KOVO v BOZP - str. 2 a 3 ● OdboráfiÛ v autoprÛmyslu nepfiib˘vá - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● Pfiíspûvek na péãi podle nového zákona o sociálních sluÏbách (II.) ● Zákon o pomoci v hmotné nouzi (I.) ● Jiné dÛleÏité osobní pfiekáÏky v práci od 1. 1. 2007
Opěrky přinášejí při jízdě autem pohodlí a bezpečí, zatímco při jejich výrobě je to právě naopak - jde o namáhavou ruční práci s rizikem nemoci z povolání Ilustrační snímek Jaroslav Hodík
Pane doktore, tady v novinách píšou, že důchodci příbývají, ale já pořád hubnu a hubnu…
NEVŠEDNÍ PARTNERSTVÍ
BOJ S VĚTRNÝMI MLÝNY
Odbory v Grammeru Tachov se bojí o zdraví zaměstnanců
Automobilovému průmyslu se v naší zemi daří, ale má to i své stinné stránky. Tvrdé normy, přesčasy, monotónní práce poškozující ruce, a to vše se na zdraví zaměstnanců sčítá. Své o tom ví Juraj Gomolák, předseda ZO OS KOVO v tachovském Grammeru, Českými a německými písněmi bylo nedávno v podniku, jemuž se daří a nemá nouzi o zakázky. EURES-T ČECHY - BAVORSKO
v Plzni odstartováno partnerství EURES-T Čechy - Bavorsko. Co je smyslem tohoto projektu?
Cílem partnerství je informovat osoby hledající práci, zaměstnance a zainteresované zaměstnavatele a podporovat přeshraniční spolupráci těchto subjektů. Tyto cíle a záměry jsou běžné již několik desetiletí mezi „starými“ státy EU. EURES-T partnerství mezi Bavorskem a ČR je první partnerství mezi „starým“ a „novým“ členským státem EU. Evropskou komisí bylo toto partnerství oficiálně uznáno před půl rokem, avšak spolupráce mezi zaměstnavateli, odbory a pracovními správami probíhá již několik let. Uvedené aktivity jsou vý-
„Můžu říkat lidem horem dolem, ať nechodí do práce v sobotu a v neděli, že zdraví je přednější, neposlechnou mě. Vždycky přání vedení vyhoví, sobotu co sobotu, přitom jen málokdy se takto dělá z důvodu náhlé, neodkladné zakázky, což bych Juraj Gomolák pochopil, většinou to ale nutné není, prostě tak šéfové práci rozvrhnou. Zaměstnanci to nerozlišují, vidí, že budou mít v peněžence o nějakou tu korunu navíc, myslí na částku, kterou by si bez příplatků a přesčasů nevydělali, a nic jiného je už nezajímá. Nechtějí vědět, že za pár let budou mít propadlou dlaň a nenarovnají na ruce prsty. Diagnóza - karpální tunel,“ popisuje předseda základní organizace situaci v západočeském podniku.
Cesta do pekel
(Pokračování na str. 3)
Grammer v Tachově vyrábí hlavové a loketní opěrky pro sedačky do osobních aut světových značek BMW, Audi, VW a jiné. Zaměstnává 320 pracovníků - montážních dělníků a šiček. Výše uvedené zdravotní riziko hrozí dělníkům navlékajícím na opěrky kožené potahy. „Je to zátěž na šlachy,“ pokračuje J. Gomolák, „je potřeba těsnou kůži na opěrku natáhnout, napnout a uhladit a pak
s pomocí speciální pistole sepnout sponky na rubu materiálu. Vyžaduje to velkou zručnost, protože se musí dávat pozor, aby se kůže při napínání nepoškrábala nebo neprotrhla. Navíc je třeba to zvládnout ve značném tempu, každý musí potáhnout přes sto opěrek denně. A není to jediná práce, montážní dělníci nejprve opěrky sestavují a vybavují polstrováním. Normy jsou tak našponované, že tu málokdo vydrží. Měsíčně firma přijme několik nových lidí a 80 procent jich zase odejde. A starší lidé to nemohou dělat vůbec, protože nestihnou pracovat tak rychle, jak se tady žádá,“ zdůrazňuje J. Gomolák. Dodává, že náročná není jen montáž potahů: „Dřina je tu všude, nikdo se nevyhne namáhání zápěstí, takže časté přetěžování rozhodně nikomu nesvědčí.“ A jaké je řešení? Podle odborového předáka by si měli lidi uvědomit, že zdraví je v životě nejdůležitější, a nehonit se za penězi prací navíc. „Opak je cesta do pekel a na jejím konci, který je bohužel dohledný, je nemoc z povolání,“ zlobí se. Hlavní problém je však dle jeho názoru v tom, že se zaměstnanci bojí o práci a nepostaví se za odbory, které řešení vidí ve změkčení norem a slušném výdělku dosaženém bez práce přesčas. „Dokud mají ruce zdravé, nechtějí nic slyšet,“ podotýká. „Je to boj s větrnými mlýny, je věčný, (Pokračování na str. 3) 1
047k 26.1.2007 9:40 Stránka 2
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007
KAMPAŇ OS KOVO A CO S TÍM? Názor specialisty pro oblast BOZP Otázka č. 0: Co to vlastně je, jak postupovat? Odpovídám, že není třeba čekat na detailní pokyny pražského centra, potažmo metodických pracovišť. Máme přece stanovy § 16 odst 1.2 písm b a ZP § 108. A to stačí! Zde jsou povinnosti a v dalších paragrafech zákoníku práce (ZP) je právo kontroly... a máme příručku Metodickou pomůcku pro kolektivní vyjednávání (rok 2007). A samozřejmě máme přístup k právním předpisům. Na úvod se pokuste odpovědět na následující otázky: ● Najdeme společně vůli a začneme v oblasti BOZP dodržovat Stanovy OS KOVO a zákony ČR? ● Budeme vždy a bezprostředně po zjištění závad v oblasti BOZP vyžadovat od zaměstnavatelů jejich odstranění? Přestaneme se závadami kupčit? ● Přestaneme péči o BOZP většinově chápat jen jako klacek v ruce a navíc toliko při neúspěšném kolektivním vyjednávání? ● Vyhledáme na dodržování pravidel péče o BOZP v ZO funkcionáře? Budou mít tito vůli a čas se vzdělávat? Když ano, nezůstanou uvnitř ZO nakonec osamoceni? Stane se jejich poznání impulsem pohybu v celé ZO tím správným směrem? Pokud jste odpověděli kladně, čtěte dál. Jak by se mělo začít v ZO? Rozborem-oponenturou vlastní činnosti. Po krocích a hlavně odpovědích na otázky, jaká je naše vlastní činnost (ZO) a i spolupráce se zaměstnavatelem na poli BOZP; zde jsou zásadní oblasti s otázkami: Otázka č. 1: Má ZO a nakonec všichni dotčení zaměstnanci informace o rizicích na všech pracovištích firmy? V prevenci rizik existují různě zpracované varianty. Od nejjednodušší formy na podkladě řízeného rozhovoru až po mnohastránkové elaboráty, složitě srozumitelné až nepřehledné. Znalost všech rizik, opatření k jejich eliminaci jsou základním předpokladem systémové práce odborové organizace na poli BOZP. Bez komplexního seznámení se s uvedenou problematikou se nepohnete dál a už vůbec nedokážete naplnit povinnost danou odborovému orgánu v § 108 odst. 4 ZP. Spolupracuje vaše ZO aktivně se zaměstnavatelem a s odborně způsobilou osobou ve smyslu tohoto ustanovení? Aktivně neznamená zúčastnit se pouze jednou za rok prověrek BOZP pořádaných zaměstnavatelem. Otázka č. 2: Kategorie práce ve firmě jsou vyhlášené v souladu se skutečným stavem pracovního prostředí? Bylo měření provedeno na reprezentativním vzorku pracovního prostředí? Nebyly některé práce a technologie při měření omezeny? Nedostatky lze zjistit při zahájení nové výroby, následně pak při změnách ve výrobě, při seskupování strojů, technologií a při tzv. zkušebním provozu a nebo při rekonstrukci výroby „za pochodu“. Zaměstnavatelé zpravidla ve zmatku, jež tyto činnosti doprovázejí, zapomínají na „princip předběžné opatrnosti“. Proto je třeba, aby VZO trval pro tuto dobu i na třeba přehnaných OOPP, pokud nově vzniklé, případně rekonstruované pracovní prostředí není znovu změřeno a vyhodnoceno. 2
Problém ale nastává při dodržování přijatých pravidel. U většiny zaměstnavatelů, zejména českých, přetrvává názor, že investice do výroby, do zlepšení technologií, pracovního prostředí a pracovního zázemí jsou investicemi ztrátovými nebo přinejmenším nevýnosnými. Proto je to obvykle až dělník, kdo přijde na chyby a nedostatky v připravenosti výroby. Bohužel někdy poškozen na zdraví. Ale i potom se bojí včas ozvat, dokonce se neobrátí ani na odborový orgán. Proto je třeba, aby na každé dílně byl důvěrník, který by měl dohled nad dodržováním pravidel BOZP. A samozřejmě je nutné, aby měl určitý stupeň ochrany a respektu u zaměstnavatele (například statut ZO) a navíc znal pracovní postupy a používané technologie na svěřeném úseku. Otázka č. 3: Přihlásila se ZO aktivně k tvorbě a obsahu „seznamu poskytovaných OOPP“ ve firmě a pomáhá jej spolu se zaměstnavatelem dodržovat? Toleruje ZO (ne)dodržování pravidel poskytování OOPP a mycích prostředků v době, kdy „zaměstnavatel (údajně) nemá peníze“? Velká většina zaměstnavatelů ví, že smí přidělovat jenom certifikované OOPP. Často se používají nevhodné OOPP, zejména ty, které zhoršují plicní ventilaci. Nezohledňuje se energetická náročnost vykonávané práce. Nejsou přestávky v práci, případně když jsou, využívají se k „dohnání normy“ vykonávané práce. Stále přetrvává nešvar určování doby životnosti OOPP ze strany zaměstnavatele, dokonce je takto určená životnost uváděna v oficiálních seznamech firmy. Taková informace je samozřejmě nesprávná a matoucí. Nedostatky lze najít i u pracovníků, kteří mají OOPP používat. Otázka č. 4: Zná ZO a zaměstnanci pravidla poskytování závodní preventivní péče, věcný obsah smlouvy zaměstnavatele a zařízení, které pro něj zajišťuje závodní preventivní péči? Vědí zaměstnanci, jakým cíleným zdravotním prohlídkám se musejí podrobit v rámci dohledu na zdraví zaměstnanců ve vztahu k práci a v jakém zdravotnickém zařízení? ČR nemá doposud zákon a jím stanovená pravidla pro poskytování závodní preventivní péče. Ale ČSSR již v roce 1988 (!) přijala mezinárodní úmluvu (161) dobrovolně pod vMZV 145/1988 Sb. a její věcné naplnění je u nás závazné; viz článek 10 Ústavy ČR. Je pravdou, že se velice těžko shání smluvní lékař pro práci ve firmě. Pokud tuto činnost chce dělat svědomitě, a ne pouze formálně, tak se musí s provozy a dílnami seznámit a naučit znát zdravotní úskalí všech prací a technologií. Nedostatky nastávají při stanovení obsahu povinných preventivních prohlídek. Zaměstnanci nejsou kontrolováni jen ve vztahu k práci, ale velice často závodní preventivní lékaři „suplují“ za zvoleného (obvodního) lékaře tzv. nárokovou preventivní prohlídku. Dokonce některé ZO toto „pravidlo“ zakomponovali do kolektivní smlouvy a stále to považují za úspěch a tvůrci jsou na to dokonce pyšní. Přesvědčují spolu se zaměstnavatelem své členy a i nečleny k účasti na těchto pro(Pokračování na str. 3)
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007
110 LET OD VZNIKU PRVNÍ ODBOROVÉ ÚSTŘEDNY Členové Rady ČMKOS vzpomenuli na svém pravidelném zasedání dne 22. ledna 110. výročí založení první odborové ústředny na našem území - Odborového sdružení Československého (OSČ), po vzniku ČSR československého. Informoval o tom předseda ČMKOS Milan Štěch na novoročním setkání s novináři 23. ledna 2007 v hotelu Olšanka v Praze, kde přítomným žurnalistům sdělil aktuální postoj ČMKOS k pracovnímu právu v ČR a EU a zhodnotil program české koaliční vlády z hlediska postavení zaměstnanců. OSČ vzniklo 31. ledna 1897 a podnět k ustavení této největší, a to sociálně demokraticky orientované odborové ústředny dali o rok dříve kováci, nespokojení s postavením, jaké zaujímali čeští odboráři v rámci celorakouských odborů. Do nové centrály se začaly sdružovat odborové spolky převážně z Čech, zatímco odborové organizace z Moravy a Slezska zůstaly věrné Vídni. Po počátečních sporech došlo mezi celorakouskou a českou odborovou centrálou k určitému kompromisu. Protestní akce odborově i neodborově organizovaného dělnictva přispěly k vítězství československého odboje proti rakousko-uherské monarchii. Převrat 28. října 1918 přinesl pro OSČ nové úkoly. Novou republiku jednoznačně podporovalo, stavělo se proti sociálnímu i národnostnímu extrémismu a snažilo se ovšem také zlepšit sociální postavení zaměstnanců. OSČ se například významně podílelo na všech zákonodárných iniciativách v oblasti sociální politiky včetně uzákonění osmihodinové pracovní doby. Počátkem 20. let minulého století výrazně oslabil působení OSČ vznik KSČ a Rudých odborů. Tento nápor však OSČ nakonec zvládlo, a naopak v roce 1930 přešla většina členstva Rudých odborů zpět do OSČ. Neméně důležité bylo, že v roce 1926 uzavřelo OSČ dohodu o koordinaci postupu a společném vedení s německou sociálně demokratickou ústřednou působící v ČSR. Postavení společné ústředny nemohlo nic ohrozit - v roce 1937 sdružovala téměř 750 000 zaměstnanců, tj. 31,4 procenta z celkového počtu téměř 2,4 miliónu všech odborářů. V době ohrožení československého státu se OSČ plně stavělo na rozhodný odpor proti Henleinovi a Hitlerovi, na záchranu míru a demokracie. OSČ bylo natolik vázáno na charakter Československé republiky, kterou pomáhalo budovat a upevňovat, že její konec předznamenal i zánik této první odborové ústředny. RUDOLF UNGER
STANOVISKO ČLENA PŘEDSEDNICTVA OS KOVO AD CO NOVÉHO NA OLOMOUCKU V Kováku č. 2 byl v rubrice Okénko do regionů pod názvem Co nového na Olomoucku otištěn rozhovor s vedoucím olomouckého metodického pracoviště OS KOVO JUDr. Z. Pazderou, v němž jsou uváděny informace, o jejichž pravdivosti lze s úspěchem pochybovat. Jedná se o pasáž, že při pohovorech u příležitosti výběru zaměstnance na místo právníka metodického pracoviště mohou být položeny otázky diskriminačního charakteru - politická orientace, úvaha o budoucím mateřství... Jako člen komise přítomný výběrovému řízení na místo právníka olomouckého metodického pracoviště považuji, s ohledem zejména na objektivní informovanost čtenářů, za vhodné zveřejnit své stanovisko: Otázka na politickou orientaci nebyla vznesena žádným z účastníků výběrového řízení. Zmiňovaná otázka „úvaha o budoucím mateřství“ vznesena byla, avšak stalo se tak při neformálním rozhovoru a za výrazně žertovné intonace, mající zejména za cíl zmírnit nervozitu uchazečky. JAROSLAV DOSTÁL, zmocněnec Krajského sdružení OS KOVO Olomouckého kraje
KAMPAŇ OS KOVO A CO S TÍM? zaručenému, kontrolovatelnému (ne DaRK) a na ZO vymahatelnému? hlídkách! Tato „přetrvávající vymoženost“ je A ti, kdo ochotni nejsou, nebo na to nemají, v příkrém rozporu ze svobodnou volbou lé- dokážou pro sjednocující cíl přenést své pravokaře a s principem dohledu na zdraví zaměst- moci na někoho jiného? nanců ve vztahu k práci. A kdo to za ně udělá? V zájmu podpory zdraví na pracovišti je Je i toto cesta, která povede k zlepšení třeba, aby ZO trvaly (nejlépe v kolektivních stavu? smlouvách) na zakomponování obsahu čl. 5 Až na malé výjimky je odborářský aktiv (Úmluvy 161) do smlouvy firmy se zařízením funkcionářů OS KOVO neschopen věcně naplvykonávajícím pro zaměstnavatele závodní nit dikci stanov a zákonů v oblasti BOZP, zepreventivní péči. Dále je potřebné dodržet jména o povinné spolupráci odborového orustanovení článku 12: „Dohled na zdraví pra- gánu se zaměstnavatelem při prevenci rizik covníků ve vztahu k práci nesmí být pro ně má to tři příčiny: spojen se ztrátou na výdělku; musí být bez1. Ve většině ZO nejsou osobnosti, které by platný a konat se pokud možno v pracovní v předmětné oblasti ochotně pracovaly a učily době.“ se navíc zadarmo, zpravidla je vše na předseJe nutné zlepšit závodní preventivní péči na dovi. závodech. Tam, kde zlepšení dosáhli, jsou vý2. Přetrvává nerovnovážný stav ve smluvsledky vidět. Troufám si tvrdit, že to mělo velký ních vztazích zaměstnavatel - zaměstnanec (byť vliv na pochopení politiky BOZP ve firmě na člen odborového orgánu nebo komise BOZP) všech stupních řízení. a neochota a neschopnost OS KOVO důsledky Ochrana zdraví při práci má pro odbory tohoto stavu zmírnit. velký význam. 3. Strach z nezaměstnanosti. Péče o BOZP je ve své podstatě technická Proto se domnívám, že je stále potřebné šízáležitost většinou měřitelná. Proto zastávám ření osvěty. názor, že často používaná a vše odzbrojující výDocela bych si uměl představit a i pomohl mluva na (odborově) demokratické principy aktivně rozpoutat skutečnou diskusi nad větší dané problematice škodí a není namístě. aktivitou všech ZO, hlavně pasivních členů OS A na druhou stranu: ono totiž požadovat na KOVO, aby přestali být lhostejní ke svému malé ZO, aby konala vše, jak jí zákony ukládají, zdraví a rovněž zdraví svých kolegů na praconebo předpokládat, že bude na poli BOZP po- višti. Věřím, že se najdou odboráři, kteří budou vinně spolupracovat se zaměstnavatelem v celé věcně oponovat zaměstnavatelům neznalým šíři, je nemožné. a neschopným dodržovat právní předpisy a buA tyto skutečnosti vytvářejí, podporovány dou s argumenty odmítat jejich dikci jako jeheslem právní subjektivity ZO, nelogickou od- dině možnou. borářskou tvořivost, často velice vzdálenou Nenechme si vnutit stále častěji slýchaný arsoučasnému právnímu stavu i Stanovám OS gument, že požadavky odborářů v oblasti KOVO. BOZP jsou pro firmu likvidační, neboť přece Ve většině ZO chybí vůle k systémové práci není na světě větší hodnoty než zdraví a život. na poli BOZP, uvádět v život nové předpisy Jsem přesvědčen, že máme v nové kampani a někdy i schopnost argumentovat s jejich po- jen dvě varianty: mocí při jednání se zaměstnavatelem. 1. buď setrvat na svérázné tvořivosti v ZO na Činnost odborového orgánu bývá nahodilá, poli BOZP, byť z centra kosmeticky upravené, ovlivněna mnoha vnitřními vlivy. a tím se v budoucnu připravit o pravomoci coVe funkcionářích ZO stále přetrvává vě- koli v BOZP ovlivnit, 2. anebo začít postupně, ale bez výhrad a vydomí, že péče o BOZP nepatří do kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem, je na okraji táček dodržovat pravidla daná pro oblast BOZP. Toto je třeba si uvědomit a všechna svá jedjejich zájmu, neboť je pro ně složitá a její ponání tomu také podřídit. chopení náročné na čas a vůli. JAROSLAV HAVLIGER, Otázka č. 5: Dokážeme se „kampaní za specialista BOZP, Metodické pracoviště BOZP“ sjednotit a přimět k nějakému „bezpeOS KOVO Hradec Králové čáckému minimu“ - celokovácky povinnému, (Dokončení ze str. 2)
BOJ… (Dokončení ze str. 1) přesto to nevzdávám, jinak bych nemohl dělat odborového předáka!“
Jak to změnit? Zaměstnancům, pokud se u nich vyskytnou zdravotní problémy způsobené zátěžovou prací ve firmě, se J. Gomolák snaží pomáhat. „Jenže jedna věc je, že lidé si mně sice postěžují, ale pak se mnou k řediteli jít nechtějí. A když tam jdu sám a chci se jich za-
stat, následně zapřou, že se na mě obrátili. Zkrátka mě nepodrží. A anonymní být taky nemohu, poněvadž mě pak vedení obviňuje, že si problémy vymýšlím a že si dělám odbory pro sebe,“ upozorňuje J. Gomolák. „Rád se zastanu kohokoliv, je jedno, jestli je to odborář, nebo ne, ale nesmí mě pak zapřít,“ vysvětluje, „jedině tak lze ve firmě něco změnit, aby vedení konečně pochopilo, že lidé mají zdravotní problémy a nestíhají, a nemohlo se tvářit, že je vlastně všechno v pořádku,“ uzavírá na téma, jak je to s bezpečností a ochranou zdraví při práci v Grammeru Tachov. JANA BENEŠOVÁ Portrétní snímek Martin Beneš
ODBORÁŘŮ V AUTOPRŮMYSLU NEPŘIBÝVÁ I když vývoj automobilového průmyslu v České republice má stoupající tendenci a počet pracovních míst ve firmách se rok od roku zvyšuje, toto nelze říct o zvyšování počtu našich členů v těchto firmách. Růst členské základny neodpovídá vývoji automobilového průmyslu v České republice. Tato fakta uvádí zpráva o činnosti rady sekce automobilového průmyslu OS KOVO za rok 2006. Dále zpráva upozorňuje, že automobilový průmysl není fenomén jen České republiky. Automobilový průmysl zahrnuje Evropu, rovněž Asii, Ameriku, to znamená celý svět. Nám, jako občanům Evropské unie, by měl být bližší automobilový průmysl evropský. Ten průmysl, ve kterém pracuje 2,2 miliónu občanů přímo a přes 10 miliónů nepřímo při ročním obratu cca 53 miliard euro. Tak, jak uvedl Bert Keulen - člen sektorového výboru Evropské federace kováků pro automobilový průmysl: „Odbory se musí soustředit na vývoj v automobilovém průmyslu a přizpůsobit tomuto trendu i odborovou strukturu a styl práce.“ Součástí této zprávy je informace o průběhu a závěrech jednání pracovní skupiny OS KOVO a Sdružení automobilového průmyslu, které se uskutečnilo 1. prosince 2006 na základě požadavku rady autosekce: jednací strany si vzájemně vyslechly svá stanoviska k některým ustanovením nového zákoníku práce, na něž se jejich názory liší. Jednací strany se shodly, že není žádoucí ani z jedné strany, aby po začátku účinnosti nového zákoníku práce byla případná sporná ustanovení účelově využívána. Na závěr zpráva konstatuje, že činnost sekce nemůže být postavena na jednotlivcích, ale na týmu, ne na osobních zájmech, ale na zájmech společných. Tyto zájmy lze uplatnit ne sólo, ale společně v odborech, potažmo v sekci, která si říká „sekce automobilového průmyslu“. Tuto zprávu schválila valná hromada sekce automobilového průmyslu OS KOVO 11. ledna 2007. BŘETISLAV WITWER, předseda ZO OS KOVO Brano Hradec nad Moravicí
NEVŠEDNÍ PARTNERSTVÍ (Dokončení ze str. 1) slovně vyžadovány a podporovány EU a s nimi má být samozřejmě seznamována i široká veřejnost. Zahajovací akce, která se konala ve sněmovním sále plzeňské radnice (na snímku na str. 1) pod patronátem primátora města Plzně Ing. Pavla Rödla, se zúčastnila řada významných hostů za odbory, zaměstnavatele i státní správu. Sedmnáctičlennou delegaci českých odborářů reprezentoval místopředseda ČMKOS Mgr. Zdeněk Málek. Jako u většiny akcí, i v tomto případě převažovali kováci (bylo nás deset), a to pod vedením předsedy OS KOVO Josefa Středuly. JINDŘICH BRABEC, zmocněnec Krajského sdružení OS KOVO Plzeňského a Karlovarského kraje
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
047k 26.1.2007 9:40 Stránka 2
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007
KAMPAŇ OS KOVO A CO S TÍM? Názor specialisty pro oblast BOZP Otázka č. 0: Co to vlastně je, jak postupovat? Odpovídám, že není třeba čekat na detailní pokyny pražského centra, potažmo metodických pracovišť. Máme přece stanovy § 16 odst 1.2 písm b a ZP § 108. A to stačí! Zde jsou povinnosti a v dalších paragrafech zákoníku práce (ZP) je právo kontroly... a máme příručku Metodickou pomůcku pro kolektivní vyjednávání (rok 2007). A samozřejmě máme přístup k právním předpisům. Na úvod se pokuste odpovědět na následující otázky: ● Najdeme společně vůli a začneme v oblasti BOZP dodržovat Stanovy OS KOVO a zákony ČR? ● Budeme vždy a bezprostředně po zjištění závad v oblasti BOZP vyžadovat od zaměstnavatelů jejich odstranění? Přestaneme se závadami kupčit? ● Přestaneme péči o BOZP většinově chápat jen jako klacek v ruce a navíc toliko při neúspěšném kolektivním vyjednávání? ● Vyhledáme na dodržování pravidel péče o BOZP v ZO funkcionáře? Budou mít tito vůli a čas se vzdělávat? Když ano, nezůstanou uvnitř ZO nakonec osamoceni? Stane se jejich poznání impulsem pohybu v celé ZO tím správným směrem? Pokud jste odpověděli kladně, čtěte dál. Jak by se mělo začít v ZO? Rozborem-oponenturou vlastní činnosti. Po krocích a hlavně odpovědích na otázky, jaká je naše vlastní činnost (ZO) a i spolupráce se zaměstnavatelem na poli BOZP; zde jsou zásadní oblasti s otázkami: Otázka č. 1: Má ZO a nakonec všichni dotčení zaměstnanci informace o rizicích na všech pracovištích firmy? V prevenci rizik existují různě zpracované varianty. Od nejjednodušší formy na podkladě řízeného rozhovoru až po mnohastránkové elaboráty, složitě srozumitelné až nepřehledné. Znalost všech rizik, opatření k jejich eliminaci jsou základním předpokladem systémové práce odborové organizace na poli BOZP. Bez komplexního seznámení se s uvedenou problematikou se nepohnete dál a už vůbec nedokážete naplnit povinnost danou odborovému orgánu v § 108 odst. 4 ZP. Spolupracuje vaše ZO aktivně se zaměstnavatelem a s odborně způsobilou osobou ve smyslu tohoto ustanovení? Aktivně neznamená zúčastnit se pouze jednou za rok prověrek BOZP pořádaných zaměstnavatelem. Otázka č. 2: Kategorie práce ve firmě jsou vyhlášené v souladu se skutečným stavem pracovního prostředí? Bylo měření provedeno na reprezentativním vzorku pracovního prostředí? Nebyly některé práce a technologie při měření omezeny? Nedostatky lze zjistit při zahájení nové výroby, následně pak při změnách ve výrobě, při seskupování strojů, technologií a při tzv. zkušebním provozu a nebo při rekonstrukci výroby „za pochodu“. Zaměstnavatelé zpravidla ve zmatku, jež tyto činnosti doprovázejí, zapomínají na „princip předběžné opatrnosti“. Proto je třeba, aby VZO trval pro tuto dobu i na třeba přehnaných OOPP, pokud nově vzniklé, případně rekonstruované pracovní prostředí není znovu změřeno a vyhodnoceno. 2
Problém ale nastává při dodržování přijatých pravidel. U většiny zaměstnavatelů, zejména českých, přetrvává názor, že investice do výroby, do zlepšení technologií, pracovního prostředí a pracovního zázemí jsou investicemi ztrátovými nebo přinejmenším nevýnosnými. Proto je to obvykle až dělník, kdo přijde na chyby a nedostatky v připravenosti výroby. Bohužel někdy poškozen na zdraví. Ale i potom se bojí včas ozvat, dokonce se neobrátí ani na odborový orgán. Proto je třeba, aby na každé dílně byl důvěrník, který by měl dohled nad dodržováním pravidel BOZP. A samozřejmě je nutné, aby měl určitý stupeň ochrany a respektu u zaměstnavatele (například statut ZO) a navíc znal pracovní postupy a používané technologie na svěřeném úseku. Otázka č. 3: Přihlásila se ZO aktivně k tvorbě a obsahu „seznamu poskytovaných OOPP“ ve firmě a pomáhá jej spolu se zaměstnavatelem dodržovat? Toleruje ZO (ne)dodržování pravidel poskytování OOPP a mycích prostředků v době, kdy „zaměstnavatel (údajně) nemá peníze“? Velká většina zaměstnavatelů ví, že smí přidělovat jenom certifikované OOPP. Často se používají nevhodné OOPP, zejména ty, které zhoršují plicní ventilaci. Nezohledňuje se energetická náročnost vykonávané práce. Nejsou přestávky v práci, případně když jsou, využívají se k „dohnání normy“ vykonávané práce. Stále přetrvává nešvar určování doby životnosti OOPP ze strany zaměstnavatele, dokonce je takto určená životnost uváděna v oficiálních seznamech firmy. Taková informace je samozřejmě nesprávná a matoucí. Nedostatky lze najít i u pracovníků, kteří mají OOPP používat. Otázka č. 4: Zná ZO a zaměstnanci pravidla poskytování závodní preventivní péče, věcný obsah smlouvy zaměstnavatele a zařízení, které pro něj zajišťuje závodní preventivní péči? Vědí zaměstnanci, jakým cíleným zdravotním prohlídkám se musejí podrobit v rámci dohledu na zdraví zaměstnanců ve vztahu k práci a v jakém zdravotnickém zařízení? ČR nemá doposud zákon a jím stanovená pravidla pro poskytování závodní preventivní péče. Ale ČSSR již v roce 1988 (!) přijala mezinárodní úmluvu (161) dobrovolně pod vMZV 145/1988 Sb. a její věcné naplnění je u nás závazné; viz článek 10 Ústavy ČR. Je pravdou, že se velice těžko shání smluvní lékař pro práci ve firmě. Pokud tuto činnost chce dělat svědomitě, a ne pouze formálně, tak se musí s provozy a dílnami seznámit a naučit znát zdravotní úskalí všech prací a technologií. Nedostatky nastávají při stanovení obsahu povinných preventivních prohlídek. Zaměstnanci nejsou kontrolováni jen ve vztahu k práci, ale velice často závodní preventivní lékaři „suplují“ za zvoleného (obvodního) lékaře tzv. nárokovou preventivní prohlídku. Dokonce některé ZO toto „pravidlo“ zakomponovali do kolektivní smlouvy a stále to považují za úspěch a tvůrci jsou na to dokonce pyšní. Přesvědčují spolu se zaměstnavatelem své členy a i nečleny k účasti na těchto pro(Pokračování na str. 3)
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007
110 LET OD VZNIKU PRVNÍ ODBOROVÉ ÚSTŘEDNY Členové Rady ČMKOS vzpomenuli na svém pravidelném zasedání dne 22. ledna 110. výročí založení první odborové ústředny na našem území - Odborového sdružení Československého (OSČ), po vzniku ČSR československého. Informoval o tom předseda ČMKOS Milan Štěch na novoročním setkání s novináři 23. ledna 2007 v hotelu Olšanka v Praze, kde přítomným žurnalistům sdělil aktuální postoj ČMKOS k pracovnímu právu v ČR a EU a zhodnotil program české koaliční vlády z hlediska postavení zaměstnanců. OSČ vzniklo 31. ledna 1897 a podnět k ustavení této největší, a to sociálně demokraticky orientované odborové ústředny dali o rok dříve kováci, nespokojení s postavením, jaké zaujímali čeští odboráři v rámci celorakouských odborů. Do nové centrály se začaly sdružovat odborové spolky převážně z Čech, zatímco odborové organizace z Moravy a Slezska zůstaly věrné Vídni. Po počátečních sporech došlo mezi celorakouskou a českou odborovou centrálou k určitému kompromisu. Protestní akce odborově i neodborově organizovaného dělnictva přispěly k vítězství československého odboje proti rakousko-uherské monarchii. Převrat 28. října 1918 přinesl pro OSČ nové úkoly. Novou republiku jednoznačně podporovalo, stavělo se proti sociálnímu i národnostnímu extrémismu a snažilo se ovšem také zlepšit sociální postavení zaměstnanců. OSČ se například významně podílelo na všech zákonodárných iniciativách v oblasti sociální politiky včetně uzákonění osmihodinové pracovní doby. Počátkem 20. let minulého století výrazně oslabil působení OSČ vznik KSČ a Rudých odborů. Tento nápor však OSČ nakonec zvládlo, a naopak v roce 1930 přešla většina členstva Rudých odborů zpět do OSČ. Neméně důležité bylo, že v roce 1926 uzavřelo OSČ dohodu o koordinaci postupu a společném vedení s německou sociálně demokratickou ústřednou působící v ČSR. Postavení společné ústředny nemohlo nic ohrozit - v roce 1937 sdružovala téměř 750 000 zaměstnanců, tj. 31,4 procenta z celkového počtu téměř 2,4 miliónu všech odborářů. V době ohrožení československého státu se OSČ plně stavělo na rozhodný odpor proti Henleinovi a Hitlerovi, na záchranu míru a demokracie. OSČ bylo natolik vázáno na charakter Československé republiky, kterou pomáhalo budovat a upevňovat, že její konec předznamenal i zánik této první odborové ústředny. RUDOLF UNGER
STANOVISKO ČLENA PŘEDSEDNICTVA OS KOVO AD CO NOVÉHO NA OLOMOUCKU V Kováku č. 2 byl v rubrice Okénko do regionů pod názvem Co nového na Olomoucku otištěn rozhovor s vedoucím olomouckého metodického pracoviště OS KOVO JUDr. Z. Pazderou, v němž jsou uváděny informace, o jejichž pravdivosti lze s úspěchem pochybovat. Jedná se o pasáž, že při pohovorech u příležitosti výběru zaměstnance na místo právníka metodického pracoviště mohou být položeny otázky diskriminačního charakteru - politická orientace, úvaha o budoucím mateřství... Jako člen komise přítomný výběrovému řízení na místo právníka olomouckého metodického pracoviště považuji, s ohledem zejména na objektivní informovanost čtenářů, za vhodné zveřejnit své stanovisko: Otázka na politickou orientaci nebyla vznesena žádným z účastníků výběrového řízení. Zmiňovaná otázka „úvaha o budoucím mateřství“ vznesena byla, avšak stalo se tak při neformálním rozhovoru a za výrazně žertovné intonace, mající zejména za cíl zmírnit nervozitu uchazečky. JAROSLAV DOSTÁL, zmocněnec Krajského sdružení OS KOVO Olomouckého kraje
KAMPAŇ OS KOVO A CO S TÍM? zaručenému, kontrolovatelnému (ne DaRK) a na ZO vymahatelnému? hlídkách! Tato „přetrvávající vymoženost“ je A ti, kdo ochotni nejsou, nebo na to nemají, v příkrém rozporu ze svobodnou volbou lé- dokážou pro sjednocující cíl přenést své pravokaře a s principem dohledu na zdraví zaměst- moci na někoho jiného? nanců ve vztahu k práci. A kdo to za ně udělá? V zájmu podpory zdraví na pracovišti je Je i toto cesta, která povede k zlepšení třeba, aby ZO trvaly (nejlépe v kolektivních stavu? smlouvách) na zakomponování obsahu čl. 5 Až na malé výjimky je odborářský aktiv (Úmluvy 161) do smlouvy firmy se zařízením funkcionářů OS KOVO neschopen věcně naplvykonávajícím pro zaměstnavatele závodní nit dikci stanov a zákonů v oblasti BOZP, zepreventivní péči. Dále je potřebné dodržet jména o povinné spolupráci odborového orustanovení článku 12: „Dohled na zdraví pra- gánu se zaměstnavatelem při prevenci rizik covníků ve vztahu k práci nesmí být pro ně má to tři příčiny: spojen se ztrátou na výdělku; musí být bez1. Ve většině ZO nejsou osobnosti, které by platný a konat se pokud možno v pracovní v předmětné oblasti ochotně pracovaly a učily době.“ se navíc zadarmo, zpravidla je vše na předseJe nutné zlepšit závodní preventivní péči na dovi. závodech. Tam, kde zlepšení dosáhli, jsou vý2. Přetrvává nerovnovážný stav ve smluvsledky vidět. Troufám si tvrdit, že to mělo velký ních vztazích zaměstnavatel - zaměstnanec (byť vliv na pochopení politiky BOZP ve firmě na člen odborového orgánu nebo komise BOZP) všech stupních řízení. a neochota a neschopnost OS KOVO důsledky Ochrana zdraví při práci má pro odbory tohoto stavu zmírnit. velký význam. 3. Strach z nezaměstnanosti. Péče o BOZP je ve své podstatě technická Proto se domnívám, že je stále potřebné šízáležitost většinou měřitelná. Proto zastávám ření osvěty. názor, že často používaná a vše odzbrojující výDocela bych si uměl představit a i pomohl mluva na (odborově) demokratické principy aktivně rozpoutat skutečnou diskusi nad větší dané problematice škodí a není namístě. aktivitou všech ZO, hlavně pasivních členů OS A na druhou stranu: ono totiž požadovat na KOVO, aby přestali být lhostejní ke svému malé ZO, aby konala vše, jak jí zákony ukládají, zdraví a rovněž zdraví svých kolegů na praconebo předpokládat, že bude na poli BOZP po- višti. Věřím, že se najdou odboráři, kteří budou vinně spolupracovat se zaměstnavatelem v celé věcně oponovat zaměstnavatelům neznalým šíři, je nemožné. a neschopným dodržovat právní předpisy a buA tyto skutečnosti vytvářejí, podporovány dou s argumenty odmítat jejich dikci jako jeheslem právní subjektivity ZO, nelogickou od- dině možnou. borářskou tvořivost, často velice vzdálenou Nenechme si vnutit stále častěji slýchaný arsoučasnému právnímu stavu i Stanovám OS gument, že požadavky odborářů v oblasti KOVO. BOZP jsou pro firmu likvidační, neboť přece Ve většině ZO chybí vůle k systémové práci není na světě větší hodnoty než zdraví a život. na poli BOZP, uvádět v život nové předpisy Jsem přesvědčen, že máme v nové kampani a někdy i schopnost argumentovat s jejich po- jen dvě varianty: mocí při jednání se zaměstnavatelem. 1. buď setrvat na svérázné tvořivosti v ZO na Činnost odborového orgánu bývá nahodilá, poli BOZP, byť z centra kosmeticky upravené, ovlivněna mnoha vnitřními vlivy. a tím se v budoucnu připravit o pravomoci coVe funkcionářích ZO stále přetrvává vě- koli v BOZP ovlivnit, 2. anebo začít postupně, ale bez výhrad a vydomí, že péče o BOZP nepatří do kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem, je na okraji táček dodržovat pravidla daná pro oblast BOZP. Toto je třeba si uvědomit a všechna svá jedjejich zájmu, neboť je pro ně složitá a její ponání tomu také podřídit. chopení náročné na čas a vůli. JAROSLAV HAVLIGER, Otázka č. 5: Dokážeme se „kampaní za specialista BOZP, Metodické pracoviště BOZP“ sjednotit a přimět k nějakému „bezpeOS KOVO Hradec Králové čáckému minimu“ - celokovácky povinnému, (Dokončení ze str. 2)
BOJ… (Dokončení ze str. 1) přesto to nevzdávám, jinak bych nemohl dělat odborového předáka!“
Jak to změnit? Zaměstnancům, pokud se u nich vyskytnou zdravotní problémy způsobené zátěžovou prací ve firmě, se J. Gomolák snaží pomáhat. „Jenže jedna věc je, že lidé si mně sice postěžují, ale pak se mnou k řediteli jít nechtějí. A když tam jdu sám a chci se jich za-
stat, následně zapřou, že se na mě obrátili. Zkrátka mě nepodrží. A anonymní být taky nemohu, poněvadž mě pak vedení obviňuje, že si problémy vymýšlím a že si dělám odbory pro sebe,“ upozorňuje J. Gomolák. „Rád se zastanu kohokoliv, je jedno, jestli je to odborář, nebo ne, ale nesmí mě pak zapřít,“ vysvětluje, „jedině tak lze ve firmě něco změnit, aby vedení konečně pochopilo, že lidé mají zdravotní problémy a nestíhají, a nemohlo se tvářit, že je vlastně všechno v pořádku,“ uzavírá na téma, jak je to s bezpečností a ochranou zdraví při práci v Grammeru Tachov. JANA BENEŠOVÁ Portrétní snímek Martin Beneš
ODBORÁŘŮ V AUTOPRŮMYSLU NEPŘIBÝVÁ I když vývoj automobilového průmyslu v České republice má stoupající tendenci a počet pracovních míst ve firmách se rok od roku zvyšuje, toto nelze říct o zvyšování počtu našich členů v těchto firmách. Růst členské základny neodpovídá vývoji automobilového průmyslu v České republice. Tato fakta uvádí zpráva o činnosti rady sekce automobilového průmyslu OS KOVO za rok 2006. Dále zpráva upozorňuje, že automobilový průmysl není fenomén jen České republiky. Automobilový průmysl zahrnuje Evropu, rovněž Asii, Ameriku, to znamená celý svět. Nám, jako občanům Evropské unie, by měl být bližší automobilový průmysl evropský. Ten průmysl, ve kterém pracuje 2,2 miliónu občanů přímo a přes 10 miliónů nepřímo při ročním obratu cca 53 miliard euro. Tak, jak uvedl Bert Keulen - člen sektorového výboru Evropské federace kováků pro automobilový průmysl: „Odbory se musí soustředit na vývoj v automobilovém průmyslu a přizpůsobit tomuto trendu i odborovou strukturu a styl práce.“ Součástí této zprávy je informace o průběhu a závěrech jednání pracovní skupiny OS KOVO a Sdružení automobilového průmyslu, které se uskutečnilo 1. prosince 2006 na základě požadavku rady autosekce: jednací strany si vzájemně vyslechly svá stanoviska k některým ustanovením nového zákoníku práce, na něž se jejich názory liší. Jednací strany se shodly, že není žádoucí ani z jedné strany, aby po začátku účinnosti nového zákoníku práce byla případná sporná ustanovení účelově využívána. Na závěr zpráva konstatuje, že činnost sekce nemůže být postavena na jednotlivcích, ale na týmu, ne na osobních zájmech, ale na zájmech společných. Tyto zájmy lze uplatnit ne sólo, ale společně v odborech, potažmo v sekci, která si říká „sekce automobilového průmyslu“. Tuto zprávu schválila valná hromada sekce automobilového průmyslu OS KOVO 11. ledna 2007. BŘETISLAV WITWER, předseda ZO OS KOVO Brano Hradec nad Moravicí
NEVŠEDNÍ PARTNERSTVÍ (Dokončení ze str. 1) slovně vyžadovány a podporovány EU a s nimi má být samozřejmě seznamována i široká veřejnost. Zahajovací akce, která se konala ve sněmovním sále plzeňské radnice (na snímku na str. 1) pod patronátem primátora města Plzně Ing. Pavla Rödla, se zúčastnila řada významných hostů za odbory, zaměstnavatele i státní správu. Sedmnáctičlennou delegaci českých odborářů reprezentoval místopředseda ČMKOS Mgr. Zdeněk Málek. Jako u většiny akcí, i v tomto případě převažovali kováci (bylo nás deset), a to pod vedením předsedy OS KOVO Josefa Středuly. JINDŘICH BRABEC, zmocněnec Krajského sdružení OS KOVO Plzeňského a Karlovarského kraje
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
047k 26.1.2007 9:39 Stránka 8
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXXIV.) V první polovině 19. století byla prvořadým technickým předpokladem pro vybudování železáren ložiska koksovatelného uhlí. Přitom velká spotřeba uhlí při vysokopecní výrobě železa - na tunu železa až pět i více tun uhlí - vyžadovala dostatek provozního kapitálu. Těžba uhlí ze značné hloubky - někde až 122 metrů nebyla možná bez moderní složité techniky, na jejíž pořízení bylo nutno vynaložit nemalé prostředky. „Každý uznával,“ píše ve svém spisku o dějinách Kladna tamější amatérský historik a znalec tehdejších poměrů Josef Mottl, „to peněžité síly jednotlivce přesahuje.“ (Josef Mottl, Kladno. Město a statek v Pražském kraji, 1856) Možnost zbohatnout při dolování hledalo tehdy mnoho podnikavců. Podle knihy Sto let kladenských železáren „havíři, rolníci, sadaři, zedníci i měšťané zkoušeli své štěstí“. Jejich finanční prostředky však na potřebnou hlubinnou techniku nedostačovaly (hledali totiž uhlí jen v malé hloubce 20 - 30 m, což předem vylučovalo možnost nálezu sloje - poznámka autorky). Rozsáhlý průzkum existence uhelných ložisek na Kladensku neunikl ani pozornosti pražských podnikatelů; již jsme psali o jednom z nejbohatších pražských podnikatelů V. Lannovi (XXXIII. pokračování našeho seriálu). Byl to člověk energický, sebevědomý, „kapitalista velkého stylu“, který mohl a byl ochoten riskovat své peníze v naději „využít kladenského uhlí a nedávno objeveného nučického rudného ložiska (výskyt železa - poznámka autorky) k vybudování moderních koksových železáren.“ (Theodor Žákavec, Lanna. Příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a Československu, 1936) Lanna společně s Václavem Novotným, majitelem pražského Žofína a mlýnů, a později s bratry Františkem, Hubertem a Albertem Kleinovými, majiteli velkých válcoven v Sobotíně a Štěpánově a stro-
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je americký idealistický filosof Ralph Waldo Emerson (1803 1882), vůdčí osobnost hnutí transcendentalistů. Byl ovlivněn německou klasickou filosofií, anglickým romantismem i americkým unitářstvím, vytvořil novoplatónsko-panteistický systém, v němž příroda jako vtělení myšlenky je projevem božské nadduše a nad-vůle. V politice kritizoval z reformistických pozic kapitalismus a hájil buržoazní demokratické tradice. Vystupoval také proti otrokářství a dobyvačným válkám. (jk) Vyluštění z Kováku č. 3/2007 (výrok K. Haranta): Ctnost září jako slunce. 4
jírny v Petrovicích (vše na Moravě), byli zakladateli Kladenského kamenouhelného těžařstva (roku 1848). Členové těžařstva brzy po jeho vzniku - 9. února 1850 - podali k úřadům žádost o koncesi na zřízení dvou vysokých pecí pro výrobu železa. Z dochované úřední korespondence je zřejmé, že jednání o udělení koncese
Podnikatel Vojtěch Lanna (1805 - 1866)
byla poměrně obtížná a zdlouhavá, zatížená mnoha byrokratickými průtahy. Potenciální koncesionáři museli překonat řadu nesmyslných předpisů a zákonných ustanovení, než jim byl ministerstvem orby (tj. zemědělství poznámka autorky) a hornictví konečně 30. listopadu 1850 udělen dekret o koncesi ke zřízení železáren na statku kladenském (Sto let kladenských železáren).
Od udělení koncese k realizaci záměru vybudovat kladenskou huť však uplynula ještě určitá doba. Nejdříve bylo nutné provést rozsáhlý průzkum půdních podmínek, vykoupit pozemky (například církevního majetku), vypracovat nezbytné plány a projekty budoucí hutě apod. Nutné bylo rovněž zajistit zkonstruování a zhotovení potřebného strojního zařízení, obstarat stavební materiál (například žáruvzdorný), a to i v cizině. Tyto přípravné práce realizovalo zpočátku Kladenské kamenouhelné těžařstvo jakožto oprávněný koncesionář. 10. května 1851 došlo ke změně. Členové kamenouhelného těžařstva - Václav Novotný, Vojtěch Lanna a Albert Klein (ten i za oba bratry) - podepsali prohlášení, jímž se zříkali koncese poskytnuté jejich těžařstvu a deklarovali přenos této koncese jen na Vojtěcha Lannu a všechny tři bratry Kleiny. Oznámení ještě doplnili závazkem, že „budou podnikat stavbu hutě na vlastní účet a pod vlastní firmou“ (Sto let kladenských železáren). Václav Novotný, který se zřekl jako jediný z členů Kladenského kamenouhelného těžařstva další účasti na stavbě železářské hutě (pravděpodobně z finančních důvodů, byl z členů těžařstva kapitálově nejslabší), i nadále působil v uhelném podnikání. Po jeho smrti pokračoval v tomtéž těžařském podnikání Václav Novotný junior. Květen 1851 historici pokládají za datum vzniku Kladenského železářského těžařstva, které se oddělilo od těžařstva kamenouhelného a začalo samo realizovat stavbu kladenské železárny. Jak poznamenává historik, dochovaná korespondence užívá pro novou společnost nejprve označení Kladenské železářské těžařstvo, od roku 1856 také Kladenská železářská společnost, či jindy se objevuje i název Eisenhüttenunternehmung Klein und Lanna in Kladno. Obě instituce - uhelná i železářská úzce spolupracovaly a v roce 1857 se opětně spojily pod označením Pražská železářská společnost (Sto let kladenských železáren). Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
4 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 25. LEDNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 2. ÚNORA 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Ke kampani OS KOVO v BOZP - str. 2 a 3 ● OdboráfiÛ v autoprÛmyslu nepfiib˘vá - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● Pfiíspûvek na péãi podle nového zákona o sociálních sluÏbách (II.) ● Zákon o pomoci v hmotné nouzi (I.) ● Jiné dÛleÏité osobní pfiekáÏky v práci od 1. 1. 2007
Opěrky přinášejí při jízdě autem pohodlí a bezpečí, zatímco při jejich výrobě je to právě naopak - jde o namáhavou ruční práci s rizikem nemoci z povolání Ilustrační snímek Jaroslav Hodík
Pane doktore, tady v novinách píšou, že důchodci příbývají, ale já pořád hubnu a hubnu…
NEVŠEDNÍ PARTNERSTVÍ
BOJ S VĚTRNÝMI MLÝNY
Odbory v Grammeru Tachov se bojí o zdraví zaměstnanců
Automobilovému průmyslu se v naší zemi daří, ale má to i své stinné stránky. Tvrdé normy, přesčasy, monotónní práce poškozující ruce, a to vše se na zdraví zaměstnanců sčítá. Své o tom ví Juraj Gomolák, předseda ZO OS KOVO v tachovském Grammeru, Českými a německými písněmi bylo nedávno v podniku, jemuž se daří a nemá nouzi o zakázky. EURES-T ČECHY - BAVORSKO
v Plzni odstartováno partnerství EURES-T Čechy - Bavorsko. Co je smyslem tohoto projektu?
Cílem partnerství je informovat osoby hledající práci, zaměstnance a zainteresované zaměstnavatele a podporovat přeshraniční spolupráci těchto subjektů. Tyto cíle a záměry jsou běžné již několik desetiletí mezi „starými“ státy EU. EURES-T partnerství mezi Bavorskem a ČR je první partnerství mezi „starým“ a „novým“ členským státem EU. Evropskou komisí bylo toto partnerství oficiálně uznáno před půl rokem, avšak spolupráce mezi zaměstnavateli, odbory a pracovními správami probíhá již několik let. Uvedené aktivity jsou vý-
„Můžu říkat lidem horem dolem, ať nechodí do práce v sobotu a v neděli, že zdraví je přednější, neposlechnou mě. Vždycky přání vedení vyhoví, sobotu co sobotu, přitom jen málokdy se takto dělá z důvodu náhlé, neodkladné zakázky, což bych Juraj Gomolák pochopil, většinou to ale nutné není, prostě tak šéfové práci rozvrhnou. Zaměstnanci to nerozlišují, vidí, že budou mít v peněžence o nějakou tu korunu navíc, myslí na částku, kterou by si bez příplatků a přesčasů nevydělali, a nic jiného je už nezajímá. Nechtějí vědět, že za pár let budou mít propadlou dlaň a nenarovnají na ruce prsty. Diagnóza - karpální tunel,“ popisuje předseda základní organizace situaci v západočeském podniku.
Cesta do pekel
(Pokračování na str. 3)
Grammer v Tachově vyrábí hlavové a loketní opěrky pro sedačky do osobních aut světových značek BMW, Audi, VW a jiné. Zaměstnává 320 pracovníků - montážních dělníků a šiček. Výše uvedené zdravotní riziko hrozí dělníkům navlékajícím na opěrky kožené potahy. „Je to zátěž na šlachy,“ pokračuje J. Gomolák, „je potřeba těsnou kůži na opěrku natáhnout, napnout a uhladit a pak
s pomocí speciální pistole sepnout sponky na rubu materiálu. Vyžaduje to velkou zručnost, protože se musí dávat pozor, aby se kůže při napínání nepoškrábala nebo neprotrhla. Navíc je třeba to zvládnout ve značném tempu, každý musí potáhnout přes sto opěrek denně. A není to jediná práce, montážní dělníci nejprve opěrky sestavují a vybavují polstrováním. Normy jsou tak našponované, že tu málokdo vydrží. Měsíčně firma přijme několik nových lidí a 80 procent jich zase odejde. A starší lidé to nemohou dělat vůbec, protože nestihnou pracovat tak rychle, jak se tady žádá,“ zdůrazňuje J. Gomolák. Dodává, že náročná není jen montáž potahů: „Dřina je tu všude, nikdo se nevyhne namáhání zápěstí, takže časté přetěžování rozhodně nikomu nesvědčí.“ A jaké je řešení? Podle odborového předáka by si měli lidi uvědomit, že zdraví je v životě nejdůležitější, a nehonit se za penězi prací navíc. „Opak je cesta do pekel a na jejím konci, který je bohužel dohledný, je nemoc z povolání,“ zlobí se. Hlavní problém je však dle jeho názoru v tom, že se zaměstnanci bojí o práci a nepostaví se za odbory, které řešení vidí ve změkčení norem a slušném výdělku dosaženém bez práce přesčas. „Dokud mají ruce zdravé, nechtějí nic slyšet,“ podotýká. „Je to boj s větrnými mlýny, je věčný, (Pokračování na str. 3) 1
047kA 26.1.2007 9:41 Stránka 6
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007/příloha
● Poslední změna se týká poskytování pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu při přestěhování zaměstnance. Dle nové právní úpravy přísluší v těchto případech, nejde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, 2 dny pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu, aniž by se rozlišovalo, zda jde o stěhování v téže obci anebo do jiné obce. Na druhé straně je poskytnutí uvedeného volna podmíněno tím, že se jedná o zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení (bod 10 přílohy). Předchozí právní úprava takovouto podmínku výslovně neobsahovala, nicméně přiznávala zaměstnanci pracovní volno bez náhrady
mzdy nebo platu pouze v rozsahu 1 dne při stěhování v téže obci a 2 dnů, šlo-li o stěhování do jiné obce. Bez ohledu na shora uvedené změny provedené nařízením vlády č. 590/2006 Sb. lze v kolektivních smlouvách a při splnění zákonných podmínek i ve vnitřních předpisech zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nebo platu nad rozsah uvedený v citovaném nařízení vlády, nebo rozšířit jejich okruh o další případy, kdy zaměstnanci vznikne nárok na pracovní volno, popřípadě na náhradu mzdy nebo platu.
Daňová odpovědna
Co se mění ve smlouvách o půjčkách? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Jako základní organizace poskytujeme členům bezúročné půjčky. Jejich návratnost máme ošetřenou přímo ve smlouvě o půjčce s odkazem na ustanovení § 551 občanského zákoníku. Máme ale informace, že toto ustanovení již neplatí. Jaké se nabízí řešení? K. Š., Praha Ustanovení § 551 bylo novelizováno zákonem č. 264/2006 Sb. a v novém znění zní: Uspokojení pohledávky výživného podle zvláštních předpisů a jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon, lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Při provádění srážek se postupuje podle zvláštních právních předpisů. Je to například zákoník práce v § 147 až 150.
Znamená to tedy, že u smluv o půjčce uzavřených po 1. 1. 2007 již nelze zajistit uspokojení pohledávky v souladu s výše uvedeným ustanovením občanského zákoníku. Jako řešení se nabízí zakotvení příslušného ustanovení do kolektivní smlouvy, kdy se zaměstnavatel zaváže k tomu, že srážky bude nadále provádět po předložení písemné dohody mezi věřitelem a dlužníkem tak, jak tomu bylo až do konce roku 2006. U smluv uzavřených před 1. 1. 2007 se postupuje dle původního ustanovení § 551 občanského zákoníku.
Zdravotní koutek - léčitelka
Jak zhubnout bez hladovění? YVETA KNOBLOCHOVÁ
Trápí mě nadváha. Mám pocit, že tloustnu snad i po vodě. Vystřídala jsem již několik diet, vyhýbám se houskám, rýži, těstovinám. Dělám prostě vše, abych netloustla. Bohužel, z nedostatku jídla mám neustálý hlad a cítím se trvale unavená. Snažím se i cvičit, pokud mi to mé zaměstnání, které je sedavé, dovolí. Přesto výsledky jsou více než neuspokojivé. Prosím, poraďte mi, co mám dělat, abych dosáhla úspěchu, a přitom moc nehladověla. L. G., Praha (47 let, 163 cm, 82 kg) Úplně na počátku je třeba zjistit, proč máte nadváhu, zdali se u vás neprojevuje snížená funkce štítné žlázy, snížený metabolismus, nebo jiný problém. Také psychika hraje v tomto případě velkou roli. Pokud ale toto vše je v relativním pořádku, pak je zapotřebí upravit jídelníček. Velkým pochybením je, když lidé drží třeba několikadenní hladovky a pak se najednou najedí, či přes den nejedí a večer se snaží vše dohnat.Tělo je velice inteligentní, a když zjistí, že nedostane příslušný přísun živin v daný čas, tak si začne dělat zásoby. A dělá si je i v době, kdy dotyčný jedinec svůj rytmus změní a vrátí se ke správnému jídelnímu režimu. Proto nelze očekávat změnu k lepšímu hned, ale vždy až po delším časovém úseku. Doporučuji jíst 5x až 6x denně v malých dávkách a omezit potraviny se skrytými cukry, jako jsou ovoce a zelenina. Tyto potraviny je třeba jíst s mírou, ale nevyloučit je z jídelníčku úplně! Děláte chybu, když nejíte těstoviny a rýži, tedy potraviny s menším množstvím bílkovin. Dospělý člověk sice nepotřebuje tolik bílkovin, kolik většinou konzumuje, stačí mu relativně málo, 45 až 60 g denně, ale přesto je jíst v tomto množství má. Samozřejmě to závisí i na jeho činnosti, zda jde o těžce fyzicky, nebo duševně pracujícího jedince. Omezená konzumace se týká i tuku, jinak se v těle ukládá a nespaluje se, jak by bylo potřeba. Je lépe využívat spíše sacharidy, které se spolu se škroby a cukry v trávicím traktu rozloží na glukózu. Krev pak glukózu ze střev vstřebá a poIV
užije jako zdroj energie pro organismus. Sacharidy se výhradně nacházejí v potravinách rostlinného původu - obilovinách, ovoci, zelenině a potravinách z nich připravovaných, jako jsou chléb, pečivo, těstoviny a cereálie. Ale pozor - pokud se jednotlivé sacharidy konzumují bez vlákniny, jsou rychle vstřebávány a dojde ke zvýšené hladině glukózy v krvi, což se může projevit náhlou slabostí. Proto vždy platí - raději si vzít například jablko než nějakou sladkost, protože jablko má vedle cukru i vlákninu. (Zde doporučuji rozlišit výrazy sacharidy a cukr, tak jak je většinou vnímán.) Shrnu-li tedy, po čem se nejvíce tloustne, pak je to přijímání přemíry tuku a bílkovin, především živočišných a mléka. V mléce a mléčných výrobcích je hodně tuku a živočišných bílkovin. Proto by mléko mělo být bráno jako jídlo, a ne jako nápoj, a nemělo by se po něm proto již nic jiného jíst. Jezte raději spíše brambory, těstoviny, luštěniny, rýži či proso. Budete nasycena a nezatížena kaloriemi. K tomu je dobré přidat ovoce a zeleninu, ne však ale ve velkém množství. Někdy jsou lepší ovocné a zeleninové šťávy - pod podmínkou, že jsou zhotoveny doma na vlastním odšťavňovači. Ale pozor - pokud k tomu začnete přidávat různé omáčky, zálivky, dresinky, kysanou smetanu nebo sýr, stane se z nízkokalorického jídla energetická bomba. Pokud tedy budete jíst bez tučných přídavků, můžete jíst více, a přesto hubnout. A ještě jedna rada na závěr. Je dobré jíst pouze do setmění. Po západu slunce si tělo vše již jen ukládá ve formě zásob a tuku. Vždy platí ale i trpělivost a víra v sebe sama, že to, co si člověk předurčí, dokáže.
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007/příloha
ZÁKON O POMOCI V HMOTNÉ NOUZI (I.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (schválený poslaneckou sněmovnou 14. 3. 2006), navazuje na zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o němž Kovák již informoval (v č. 41 a 42/2006). Oba zákony vstoupily v platnost dnem 1. 1. 2007. Zákon o hmotné nouzi nově stanoví podmínky pro pomoc osobám v hmotné nouzi (dříve sociálně potřebným osobám podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, který byl k uvedenému datu zrušen). Má motivovat osoby s nedostatečnými příjmy k aktivní snaze zajistit si prostředky k překonání tíživé situace, a to především vlastní prací a vlastním přičiněním. V zásadě vychází z principu, že každý, kdo pracuje, by se měl mít lépe, než ten, kdo nepracuje nebo se dokonce zaměstnání vyhýbá. Proto se například výhodněji započítávají do celkového příjmu, který se porovnává s životním minimem, příjmy ze zaměstnání, respektive se příjem pro tyto účely nezapočítává plně, a proto pak náleží vyšší doplatek do životního minima. Zákon také přináší zpřesnění sociální práce s klienty a má zabránit jejich sociálnímu vyloučení.
Každý má nárok na radu Podle zákona má každý nárok na sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. Pokud se do ní osoby přesto dostanou, je jim poskytována pomoc prostřednictvím dávek v hmotné nouzi.Těmi podle § 4 jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
Kdy je osoba v hmotné nouzi Osoba se může nacházet v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob: a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky na živobytí, a nemůže si přitom příjem vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním zvýšit, a zabezpečení základních životních podmínek této osoby je tak vážně ohroženo, nebo b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek živobytí (částky živobytí = nový termín zavedený zákonem o pomoci v hmotné nouzi - bude vysvětlen v dalších pokračováních), ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby s bydlením bezprostředně spojené. Okruh společně posuzovaných osob, jejichž příjmy a sociální a majetkové poměry se při posuzování stavu hmotné nouze posuzují s příjmy a sociálními a majetkovými poměry žadatele o dávku společně, je určen zákonem o životním a existenčním minimu a Kovák o tomto zákonu i okruhu společně posuzovaných osob již informoval.
Další situace ● Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi také tehdy, jestliže nesplňuje uvedené podmínky, avšak pro nedostatek finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. ● Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami. Vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. ● Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky: a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných
nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte.
Hmotná nouze při propuštění z vězení nebo z psychiatrie Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která sice nesplňuje uvedené podmínky, avšak v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a na nedostatek finančních prostředků, nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména: a) je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.
Kdy osoba není v hmotné nouzi Osobou v hmotné nouzi naopak není osoba, která: a) není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osob uvedených v § 11 odst. 3 zákona (tzn. například s výjimkou osob starších 65 let, poživatelů starobního důchodu, rodiče celodenně osobně a řádně pečujícího alespoň o 1 dítě do 4 let věku nebo osoby celodenně osobně a řádně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II., III. nebo IV., nebo při péči o osobu závislou ve stupni I., která je starší 80 let), b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci, ani na mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, a odmítla bez vážných důvodů vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání, které odpovídá jejímu zdravotnímu stavu a dopravní dosažitelnosti zaměstnání, anebo odmítla účast v cíleném programu k řešení zaměstnanosti, c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, c) je OSVČ nebo spolupracující osobou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění, d) je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce, e) nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc, f) je umístěna k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče nebo obdobném zařízení, nebo g) je umístěna ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nebo obdobném zařízení, kde je jí poskytována sociální péče, a tato skutečnost trvá po celý kalendářní měsíc. Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech rozhodnout, že osobou v hmotné nouzi není osoba, jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení zaručit dostatečné zajištění její výživy a ostatních základních osobních potřeb a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat. (Pokračování příště) I
047kA 26.1.2007 9:41 Stránka 4
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007/příloha
PŘÍSPĚVEK NA PÉČI PODLE NOVÉHO ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH (II.) Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
Příjemce příspěvku Příjemcem příspěvku na péči je oprávněná osoba (závislá na pomoci jiné osoby), jak bylo uvedeno výše. Místo oprávněné osoby může být příjemcem příspěvku: a) zákonný zástupce, nebo b) jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. V některých případech se také vyplácí příspěvek tzv. zvláštnímu příjemci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoví zvláštního příjemce příspěvku, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku: a) nemůže příspěvek přijímat, nebo b) nevyužívá příspěvek k zajištění potřebné pomoci. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba souhlasit; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat nebo pokud jde o případ, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu, že oprávněná osoba příspěvek nevyužívá k zajištění potřebné pomoci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce používá příspěvek podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tyto pokyny udělovat. Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku, který mu byl vyplacen, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.
Povinnosti žadatele o příspěvek Žadatel o příspěvek a oprávněná osoba, jejichž zdravotní stav je třeba posoudit pro stanovení stupně závislosti, jsou povinni zejména: a) podrobit se sociálnímu šetření, b) podrobit se na vyzvání úřadu práce vyšetření zdravotního stavu lékařem určeným úřadem práce nebo vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce. Příjemce příspěvku je povinen písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 8 dnů změny, které mají vliv na nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu. Především pak je příjemce příspěvku povinen využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci. Pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení o příspěvku z úřední moci. Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem. Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o příspěvku tato fyzická osoba. Žádost o příspěvek musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat: a) označení osoby blízké nebo jiné fyzické osoby anebo právnické osoby, která osobě poskytuje nebo bude poskytovat péči, pokud je tato skutečnost známa při podání žádosti, b) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen.
Kdo posoudí stupeň závislosti? Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí pro účely rozhodování o příspěvku sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost saII
mostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Sociální šetření provádí sociální pracovník. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle příslušnému úřadu práce žádost o posouzení stupně závislosti osoby; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek. Při posuzování stupně závislosti osoby vychází úřad práce ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Úřad práce sdělí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností výsledek posouzení stupně závislosti osoby.
Kontrola využívání příspěvku Obecní úřad obce s rozšířenou působností má oprávnění kontrolovat, zda příspěvek byl využit na zajištění pomoci a zda osobě, které byl příspěvek přiznán, je poskytována pomoc odpovídající stanovenému stupni závislosti. Příjemce příspěvku je povinen pro účely kontroly využívání příspěvku písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kdo osobě poskytuje pomoc a jakým způsobem, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o příspěvku, pokud tato skutečnost již nebyla uvedena v žádosti o příspěvek. V této lhůtě je příjemce příspěvku povinen písemně ohlásit změny ve způsobu zajištění pomoci. Zaměstnanci obce jsou na základě souhlasu osoby oprávněni vstupovat do obydlí, v němž osoba žije, za účelem provedení sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku. Zaměstnanci obce jsou povinni prokázat se zvláštním oprávněním vydaným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, které obsahuje označení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, fotografii zaměstnance, jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení.
Přechodné období Občané, kteří byli příjemci zvýšení důchodu pro bezmocnost, obdrželi již koncem loňského roku od České správy sociálního zabezpečení oznámení o zastavení výplaty této dávky. Bylo jim zároveň sděleno, že se ode dne účinnosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, čili od 1. ledna 2007 považují za osoby závislé na pomoci jiné osoby. Dále jim bylo sděleno, že mají od stejného data nárok na příspěvek na péči podle stupně závislosti, o kterém rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, a že tento úřad bude o jejich příspěvku rozhodovat bez podání žádosti. Osoby, kterým ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona náleželo zvýšení důchodu pro bezmocnost podle dosavadních právních předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby: a) ve stupni I (lehká závislost), jde-li o osoby částečně bezmocné, b) ve stupni II (středně těžká závislost), jde-li o osoby převážně bezmocné, c) ve stupni III (těžká závislost), jde-li o osoby úplně bezmocné. Na základě kontroly posouzení zdravotního stavu může být stanoven i jiný stupeň závislosti. Poté, co bude občanu přiznán příspěvek na péči, má tento občan oznámit obecnímu úřadu, jakým způsobem bude dávku využívat, tj. kdo mu poskytuje potřebnou pomoc. Taktéž osoby, které byly poživateli příspěvku při péči o osobu blízkou, již obdržely od příslušného obecního úřadu rozhodnutí, že jim tento příspěvek byl k datu 31. 12. 2006 odejmut.
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007/příloha
Zdravotní a důchodové pojištění Nová zákonná úprava sociálních služeb musela vyřešit i situaci osob pečujících o dříve bezmocné, nově závislé osoby vzhledem ke zdravotnímu a důchodovému pojištění pečujících osob. Pokud se týká pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, byli do konce roku z tohoto titulu státními pojištěnci (zdravotní pojištění za ně hradil stát) tyto osoby: osoby převážně nebo úplně bezmocné, osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby. Náhradní dobu pojištění pro účely důchodového pojištění do konce loňského roku získávaly osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žily v domácnosti. Podmínka domácnosti se přitom nevyžadovala, šlo-li o osobu blízkou. S novou právní úpravou bylo nutno změnit zákony, aby osoby pečující o závislé osoby nebyly poškozeny ve svých nárocích. Od 1. ledna 2007 jsou státními pojištěnci dle § 7 odst. 1 písm. g) zá-
kona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby. Jako náhradní doba důchodového pojištění se hodnotí v souladu s § 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, osobní péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu. Kdo se rozumí osobou blízkou je obsaženo v § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Poskytuje-li oprávněné osobě pomoc osoba blízká nebo jiná fyzická osoba, která s oprávněnou osobou žije v domácnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá těmto osobám na jejich žádost bezplatně písemné potvrzení prokazující dobu této péče pro účely zdravotního pojištění a důchodového pojištění; v tomto potvrzení vždy uvede stupeň závislosti osoby, které je péče poskytována. (Dokončení z minulého čísla)
JINÉ DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI OD 1. 1. 2007 JUDr. STANISLAV LAUN, právní odbor OS KOVO
Na základě zmocnění uvedeného v § 199 odst. 2 nového zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) vydala vláda ČR dne 12. 12. 2006 nařízení, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Uvedené nařízení bylo publikováno pod č. 590/2006 Sb. a nabylo účinnosti 1. 1. 2007. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby uvedené v citovaném nařízení vlády, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy nebo platu však zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátil do práce. Neomluvená zaměstnání kratších částí jednotlivých směn se pro tento účel sčítají. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. v plném rozsahu nahrazuje úpravu obsaženou v příloze k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce (ZP) a některé další zákony, jež pozbyla účinnosti k 31. 12. 2006.
Jaké zásadní změny nová právní úprava obsahuje? Kromě jiného členění a pořadí, ve kterém jsou jednotlivé důležité osobní překážky v práci v příloze k nařízení vlády uvedeny, zavádí právní úprava účinná od 1. 1. 2007 některé nové důležité osobní překážky v práci. ● Na prvém místě lze uvést překážku v práci, jež vznikne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování v souvislosti s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V těchto případech přísluší zaměstnancům dle bodu 2 přílohy k nařízení vlády pracovní volno. Náhrada mzdy nebo platu je řešena § 103 písm. d) a e) nového ZP. ● Nově je dále v příloze k citovanému nařízení vlády (bod 6 písm. b)) v souvislosti s narozením dítěte jako důležitá osobní překážka v práci uvedena účast při porodu manželky (družky). V uvedených pří-
padech přísluší zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu. ● Obdobně tak nová právní úprava (bod 8 písm. c) přílohy) umožňuje poskytnout jednomu z rodinných příslušníků pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. ● K určitému zhoršení proti úpravě platné před 1. 1. 2007 došlo při poskytování pracovního volna k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Nově je v uvedených případech zaměstnancům poskytováno pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, pouze jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče nebo prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li přitom zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy nebo platu mu nepřísluší (bod 8 písm. a) odst. 1). Pokud zaměstnanec doprovází do zdravotnického zařízení ostatní rodinné příslušníky, přísluší mu k tomuto účelu pouze pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, a to bez náhrady mzdy nebo platu (bod 8 písm. b) odst. 2). Dle předchozí právní úpravy bylo zaměstnancům v těchto případech poskytováno pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na dobu nezbytně nutnou při doprovodu rodinného příslušníka, aniž by bylo rozlišováno, o jaký příbuzenský vztah se jedná. ● Obdobně tak zhoršení proti předchozí právní úpravě účinné před 1. 1. 2007 nastalo při poskytování pracovního volna na vlastní svatbu, kde po 1. 1. 2007 má zaměstnanec nárok na poskytnutí 2 dní pracovního volna, z toho 1 den je určen k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší pouze za 1 den (bod 5 přílohy). Do 31. 12. 2006 obdržel zaměstnanec při splnění zákonných podmínek k tomuto účelu 2 dny pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu. III
047kA 26.1.2007 9:41 Stránka 4
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007/příloha
PŘÍSPĚVEK NA PÉČI PODLE NOVÉHO ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH (II.) Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
Příjemce příspěvku Příjemcem příspěvku na péči je oprávněná osoba (závislá na pomoci jiné osoby), jak bylo uvedeno výše. Místo oprávněné osoby může být příjemcem příspěvku: a) zákonný zástupce, nebo b) jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. V některých případech se také vyplácí příspěvek tzv. zvláštnímu příjemci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoví zvláštního příjemce příspěvku, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku: a) nemůže příspěvek přijímat, nebo b) nevyužívá příspěvek k zajištění potřebné pomoci. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba souhlasit; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat nebo pokud jde o případ, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu, že oprávněná osoba příspěvek nevyužívá k zajištění potřebné pomoci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce používá příspěvek podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tyto pokyny udělovat. Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku, který mu byl vyplacen, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.
Povinnosti žadatele o příspěvek Žadatel o příspěvek a oprávněná osoba, jejichž zdravotní stav je třeba posoudit pro stanovení stupně závislosti, jsou povinni zejména: a) podrobit se sociálnímu šetření, b) podrobit se na vyzvání úřadu práce vyšetření zdravotního stavu lékařem určeným úřadem práce nebo vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce. Příjemce příspěvku je povinen písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 8 dnů změny, které mají vliv na nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu. Především pak je příjemce příspěvku povinen využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci. Pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení o příspěvku z úřední moci. Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem. Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o příspěvku tato fyzická osoba. Žádost o příspěvek musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat: a) označení osoby blízké nebo jiné fyzické osoby anebo právnické osoby, která osobě poskytuje nebo bude poskytovat péči, pokud je tato skutečnost známa při podání žádosti, b) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen.
Kdo posoudí stupeň závislosti? Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí pro účely rozhodování o příspěvku sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost saII
mostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Sociální šetření provádí sociální pracovník. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle příslušnému úřadu práce žádost o posouzení stupně závislosti osoby; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek. Při posuzování stupně závislosti osoby vychází úřad práce ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Úřad práce sdělí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností výsledek posouzení stupně závislosti osoby.
Kontrola využívání příspěvku Obecní úřad obce s rozšířenou působností má oprávnění kontrolovat, zda příspěvek byl využit na zajištění pomoci a zda osobě, které byl příspěvek přiznán, je poskytována pomoc odpovídající stanovenému stupni závislosti. Příjemce příspěvku je povinen pro účely kontroly využívání příspěvku písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kdo osobě poskytuje pomoc a jakým způsobem, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o příspěvku, pokud tato skutečnost již nebyla uvedena v žádosti o příspěvek. V této lhůtě je příjemce příspěvku povinen písemně ohlásit změny ve způsobu zajištění pomoci. Zaměstnanci obce jsou na základě souhlasu osoby oprávněni vstupovat do obydlí, v němž osoba žije, za účelem provedení sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku. Zaměstnanci obce jsou povinni prokázat se zvláštním oprávněním vydaným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, které obsahuje označení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, fotografii zaměstnance, jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení.
Přechodné období Občané, kteří byli příjemci zvýšení důchodu pro bezmocnost, obdrželi již koncem loňského roku od České správy sociálního zabezpečení oznámení o zastavení výplaty této dávky. Bylo jim zároveň sděleno, že se ode dne účinnosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, čili od 1. ledna 2007 považují za osoby závislé na pomoci jiné osoby. Dále jim bylo sděleno, že mají od stejného data nárok na příspěvek na péči podle stupně závislosti, o kterém rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, a že tento úřad bude o jejich příspěvku rozhodovat bez podání žádosti. Osoby, kterým ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona náleželo zvýšení důchodu pro bezmocnost podle dosavadních právních předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby: a) ve stupni I (lehká závislost), jde-li o osoby částečně bezmocné, b) ve stupni II (středně těžká závislost), jde-li o osoby převážně bezmocné, c) ve stupni III (těžká závislost), jde-li o osoby úplně bezmocné. Na základě kontroly posouzení zdravotního stavu může být stanoven i jiný stupeň závislosti. Poté, co bude občanu přiznán příspěvek na péči, má tento občan oznámit obecnímu úřadu, jakým způsobem bude dávku využívat, tj. kdo mu poskytuje potřebnou pomoc. Taktéž osoby, které byly poživateli příspěvku při péči o osobu blízkou, již obdržely od příslušného obecního úřadu rozhodnutí, že jim tento příspěvek byl k datu 31. 12. 2006 odejmut.
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007/příloha
Zdravotní a důchodové pojištění Nová zákonná úprava sociálních služeb musela vyřešit i situaci osob pečujících o dříve bezmocné, nově závislé osoby vzhledem ke zdravotnímu a důchodovému pojištění pečujících osob. Pokud se týká pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, byli do konce roku z tohoto titulu státními pojištěnci (zdravotní pojištění za ně hradil stát) tyto osoby: osoby převážně nebo úplně bezmocné, osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby. Náhradní dobu pojištění pro účely důchodového pojištění do konce loňského roku získávaly osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žily v domácnosti. Podmínka domácnosti se přitom nevyžadovala, šlo-li o osobu blízkou. S novou právní úpravou bylo nutno změnit zákony, aby osoby pečující o závislé osoby nebyly poškozeny ve svých nárocích. Od 1. ledna 2007 jsou státními pojištěnci dle § 7 odst. 1 písm. g) zá-
kona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby. Jako náhradní doba důchodového pojištění se hodnotí v souladu s § 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, osobní péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu. Kdo se rozumí osobou blízkou je obsaženo v § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Poskytuje-li oprávněné osobě pomoc osoba blízká nebo jiná fyzická osoba, která s oprávněnou osobou žije v domácnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá těmto osobám na jejich žádost bezplatně písemné potvrzení prokazující dobu této péče pro účely zdravotního pojištění a důchodového pojištění; v tomto potvrzení vždy uvede stupeň závislosti osoby, které je péče poskytována. (Dokončení z minulého čísla)
JINÉ DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI OD 1. 1. 2007 JUDr. STANISLAV LAUN, právní odbor OS KOVO
Na základě zmocnění uvedeného v § 199 odst. 2 nového zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) vydala vláda ČR dne 12. 12. 2006 nařízení, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Uvedené nařízení bylo publikováno pod č. 590/2006 Sb. a nabylo účinnosti 1. 1. 2007. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby uvedené v citovaném nařízení vlády, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy nebo platu však zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátil do práce. Neomluvená zaměstnání kratších částí jednotlivých směn se pro tento účel sčítají. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. v plném rozsahu nahrazuje úpravu obsaženou v příloze k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce (ZP) a některé další zákony, jež pozbyla účinnosti k 31. 12. 2006.
Jaké zásadní změny nová právní úprava obsahuje? Kromě jiného členění a pořadí, ve kterém jsou jednotlivé důležité osobní překážky v práci v příloze k nařízení vlády uvedeny, zavádí právní úprava účinná od 1. 1. 2007 některé nové důležité osobní překážky v práci. ● Na prvém místě lze uvést překážku v práci, jež vznikne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování v souvislosti s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V těchto případech přísluší zaměstnancům dle bodu 2 přílohy k nařízení vlády pracovní volno. Náhrada mzdy nebo platu je řešena § 103 písm. d) a e) nového ZP. ● Nově je dále v příloze k citovanému nařízení vlády (bod 6 písm. b)) v souvislosti s narozením dítěte jako důležitá osobní překážka v práci uvedena účast při porodu manželky (družky). V uvedených pří-
padech přísluší zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu. ● Obdobně tak nová právní úprava (bod 8 písm. c) přílohy) umožňuje poskytnout jednomu z rodinných příslušníků pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. ● K určitému zhoršení proti úpravě platné před 1. 1. 2007 došlo při poskytování pracovního volna k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Nově je v uvedených případech zaměstnancům poskytováno pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, pouze jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče nebo prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li přitom zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy nebo platu mu nepřísluší (bod 8 písm. a) odst. 1). Pokud zaměstnanec doprovází do zdravotnického zařízení ostatní rodinné příslušníky, přísluší mu k tomuto účelu pouze pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, a to bez náhrady mzdy nebo platu (bod 8 písm. b) odst. 2). Dle předchozí právní úpravy bylo zaměstnancům v těchto případech poskytováno pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na dobu nezbytně nutnou při doprovodu rodinného příslušníka, aniž by bylo rozlišováno, o jaký příbuzenský vztah se jedná. ● Obdobně tak zhoršení proti předchozí právní úpravě účinné před 1. 1. 2007 nastalo při poskytování pracovního volna na vlastní svatbu, kde po 1. 1. 2007 má zaměstnanec nárok na poskytnutí 2 dní pracovního volna, z toho 1 den je určen k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší pouze za 1 den (bod 5 přílohy). Do 31. 12. 2006 obdržel zaměstnanec při splnění zákonných podmínek k tomuto účelu 2 dny pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu. III
047kA 26.1.2007 9:41 Stránka 6
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007/příloha
● Poslední změna se týká poskytování pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu při přestěhování zaměstnance. Dle nové právní úpravy přísluší v těchto případech, nejde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, 2 dny pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu, aniž by se rozlišovalo, zda jde o stěhování v téže obci anebo do jiné obce. Na druhé straně je poskytnutí uvedeného volna podmíněno tím, že se jedná o zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení (bod 10 přílohy). Předchozí právní úprava takovouto podmínku výslovně neobsahovala, nicméně přiznávala zaměstnanci pracovní volno bez náhrady
mzdy nebo platu pouze v rozsahu 1 dne při stěhování v téže obci a 2 dnů, šlo-li o stěhování do jiné obce. Bez ohledu na shora uvedené změny provedené nařízením vlády č. 590/2006 Sb. lze v kolektivních smlouvách a při splnění zákonných podmínek i ve vnitřních předpisech zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nebo platu nad rozsah uvedený v citovaném nařízení vlády, nebo rozšířit jejich okruh o další případy, kdy zaměstnanci vznikne nárok na pracovní volno, popřípadě na náhradu mzdy nebo platu.
Daňová odpovědna
Co se mění ve smlouvách o půjčkách? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Jako základní organizace poskytujeme členům bezúročné půjčky. Jejich návratnost máme ošetřenou přímo ve smlouvě o půjčce s odkazem na ustanovení § 551 občanského zákoníku. Máme ale informace, že toto ustanovení již neplatí. Jaké se nabízí řešení? K. Š., Praha Ustanovení § 551 bylo novelizováno zákonem č. 264/2006 Sb. a v novém znění zní: Uspokojení pohledávky výživného podle zvláštních předpisů a jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon, lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Při provádění srážek se postupuje podle zvláštních právních předpisů. Je to například zákoník práce v § 147 až 150.
Znamená to tedy, že u smluv o půjčce uzavřených po 1. 1. 2007 již nelze zajistit uspokojení pohledávky v souladu s výše uvedeným ustanovením občanského zákoníku. Jako řešení se nabízí zakotvení příslušného ustanovení do kolektivní smlouvy, kdy se zaměstnavatel zaváže k tomu, že srážky bude nadále provádět po předložení písemné dohody mezi věřitelem a dlužníkem tak, jak tomu bylo až do konce roku 2006. U smluv uzavřených před 1. 1. 2007 se postupuje dle původního ustanovení § 551 občanského zákoníku.
Zdravotní koutek - léčitelka
Jak zhubnout bez hladovění? YVETA KNOBLOCHOVÁ
Trápí mě nadváha. Mám pocit, že tloustnu snad i po vodě. Vystřídala jsem již několik diet, vyhýbám se houskám, rýži, těstovinám. Dělám prostě vše, abych netloustla. Bohužel, z nedostatku jídla mám neustálý hlad a cítím se trvale unavená. Snažím se i cvičit, pokud mi to mé zaměstnání, které je sedavé, dovolí. Přesto výsledky jsou více než neuspokojivé. Prosím, poraďte mi, co mám dělat, abych dosáhla úspěchu, a přitom moc nehladověla. L. G., Praha (47 let, 163 cm, 82 kg) Úplně na počátku je třeba zjistit, proč máte nadváhu, zdali se u vás neprojevuje snížená funkce štítné žlázy, snížený metabolismus, nebo jiný problém. Také psychika hraje v tomto případě velkou roli. Pokud ale toto vše je v relativním pořádku, pak je zapotřebí upravit jídelníček. Velkým pochybením je, když lidé drží třeba několikadenní hladovky a pak se najednou najedí, či přes den nejedí a večer se snaží vše dohnat.Tělo je velice inteligentní, a když zjistí, že nedostane příslušný přísun živin v daný čas, tak si začne dělat zásoby. A dělá si je i v době, kdy dotyčný jedinec svůj rytmus změní a vrátí se ke správnému jídelnímu režimu. Proto nelze očekávat změnu k lepšímu hned, ale vždy až po delším časovém úseku. Doporučuji jíst 5x až 6x denně v malých dávkách a omezit potraviny se skrytými cukry, jako jsou ovoce a zelenina. Tyto potraviny je třeba jíst s mírou, ale nevyloučit je z jídelníčku úplně! Děláte chybu, když nejíte těstoviny a rýži, tedy potraviny s menším množstvím bílkovin. Dospělý člověk sice nepotřebuje tolik bílkovin, kolik většinou konzumuje, stačí mu relativně málo, 45 až 60 g denně, ale přesto je jíst v tomto množství má. Samozřejmě to závisí i na jeho činnosti, zda jde o těžce fyzicky, nebo duševně pracujícího jedince. Omezená konzumace se týká i tuku, jinak se v těle ukládá a nespaluje se, jak by bylo potřeba. Je lépe využívat spíše sacharidy, které se spolu se škroby a cukry v trávicím traktu rozloží na glukózu. Krev pak glukózu ze střev vstřebá a poIV
užije jako zdroj energie pro organismus. Sacharidy se výhradně nacházejí v potravinách rostlinného původu - obilovinách, ovoci, zelenině a potravinách z nich připravovaných, jako jsou chléb, pečivo, těstoviny a cereálie. Ale pozor - pokud se jednotlivé sacharidy konzumují bez vlákniny, jsou rychle vstřebávány a dojde ke zvýšené hladině glukózy v krvi, což se může projevit náhlou slabostí. Proto vždy platí - raději si vzít například jablko než nějakou sladkost, protože jablko má vedle cukru i vlákninu. (Zde doporučuji rozlišit výrazy sacharidy a cukr, tak jak je většinou vnímán.) Shrnu-li tedy, po čem se nejvíce tloustne, pak je to přijímání přemíry tuku a bílkovin, především živočišných a mléka. V mléce a mléčných výrobcích je hodně tuku a živočišných bílkovin. Proto by mléko mělo být bráno jako jídlo, a ne jako nápoj, a nemělo by se po něm proto již nic jiného jíst. Jezte raději spíše brambory, těstoviny, luštěniny, rýži či proso. Budete nasycena a nezatížena kaloriemi. K tomu je dobré přidat ovoce a zeleninu, ne však ale ve velkém množství. Někdy jsou lepší ovocné a zeleninové šťávy - pod podmínkou, že jsou zhotoveny doma na vlastním odšťavňovači. Ale pozor - pokud k tomu začnete přidávat různé omáčky, zálivky, dresinky, kysanou smetanu nebo sýr, stane se z nízkokalorického jídla energetická bomba. Pokud tedy budete jíst bez tučných přídavků, můžete jíst více, a přesto hubnout. A ještě jedna rada na závěr. Je dobré jíst pouze do setmění. Po západu slunce si tělo vše již jen ukládá ve formě zásob a tuku. Vždy platí ale i trpělivost a víra v sebe sama, že to, co si člověk předurčí, dokáže.
KOVÁK číslo 4 — 2. února 2007/příloha
ZÁKON O POMOCI V HMOTNÉ NOUZI (I.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (schválený poslaneckou sněmovnou 14. 3. 2006), navazuje na zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o němž Kovák již informoval (v č. 41 a 42/2006). Oba zákony vstoupily v platnost dnem 1. 1. 2007. Zákon o hmotné nouzi nově stanoví podmínky pro pomoc osobám v hmotné nouzi (dříve sociálně potřebným osobám podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, který byl k uvedenému datu zrušen). Má motivovat osoby s nedostatečnými příjmy k aktivní snaze zajistit si prostředky k překonání tíživé situace, a to především vlastní prací a vlastním přičiněním. V zásadě vychází z principu, že každý, kdo pracuje, by se měl mít lépe, než ten, kdo nepracuje nebo se dokonce zaměstnání vyhýbá. Proto se například výhodněji započítávají do celkového příjmu, který se porovnává s životním minimem, příjmy ze zaměstnání, respektive se příjem pro tyto účely nezapočítává plně, a proto pak náleží vyšší doplatek do životního minima. Zákon také přináší zpřesnění sociální práce s klienty a má zabránit jejich sociálnímu vyloučení.
Každý má nárok na radu Podle zákona má každý nárok na sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. Pokud se do ní osoby přesto dostanou, je jim poskytována pomoc prostřednictvím dávek v hmotné nouzi.Těmi podle § 4 jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
Kdy je osoba v hmotné nouzi Osoba se může nacházet v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob: a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky na živobytí, a nemůže si přitom příjem vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním zvýšit, a zabezpečení základních životních podmínek této osoby je tak vážně ohroženo, nebo b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek živobytí (částky živobytí = nový termín zavedený zákonem o pomoci v hmotné nouzi - bude vysvětlen v dalších pokračováních), ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby s bydlením bezprostředně spojené. Okruh společně posuzovaných osob, jejichž příjmy a sociální a majetkové poměry se při posuzování stavu hmotné nouze posuzují s příjmy a sociálními a majetkovými poměry žadatele o dávku společně, je určen zákonem o životním a existenčním minimu a Kovák o tomto zákonu i okruhu společně posuzovaných osob již informoval.
Další situace ● Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi také tehdy, jestliže nesplňuje uvedené podmínky, avšak pro nedostatek finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. ● Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami. Vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. ● Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky: a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných
nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte.
Hmotná nouze při propuštění z vězení nebo z psychiatrie Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která sice nesplňuje uvedené podmínky, avšak v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a na nedostatek finančních prostředků, nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména: a) je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.
Kdy osoba není v hmotné nouzi Osobou v hmotné nouzi naopak není osoba, která: a) není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osob uvedených v § 11 odst. 3 zákona (tzn. například s výjimkou osob starších 65 let, poživatelů starobního důchodu, rodiče celodenně osobně a řádně pečujícího alespoň o 1 dítě do 4 let věku nebo osoby celodenně osobně a řádně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II., III. nebo IV., nebo při péči o osobu závislou ve stupni I., která je starší 80 let), b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci, ani na mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, a odmítla bez vážných důvodů vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání, které odpovídá jejímu zdravotnímu stavu a dopravní dosažitelnosti zaměstnání, anebo odmítla účast v cíleném programu k řešení zaměstnanosti, c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, c) je OSVČ nebo spolupracující osobou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění, d) je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce, e) nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc, f) je umístěna k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče nebo obdobném zařízení, nebo g) je umístěna ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nebo obdobném zařízení, kde je jí poskytována sociální péče, a tato skutečnost trvá po celý kalendářní měsíc. Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech rozhodnout, že osobou v hmotné nouzi není osoba, jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení zaručit dostatečné zajištění její výživy a ostatních základních osobních potřeb a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat. (Pokračování příště) I