Příloha č. 2 k usnesení RMČ č. 27 ze dne 18.1.2016 Připomínky k návrhu obecně závazné vyhlášky, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy (dále též jen „Statut“) Městská část Praha 2 má k návrhu změn Statutu tyto zásadní připomínky: I.
Zásadní připomínka k celému návrhu změny Statutu
Připomínkujeme to, že návrh změny Statutu je v rozporu s částí pátou samotného současně platného Statutu (Způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech), konkrétně s ust. § 22 odst. 1, neobsahuje kvalifikovaný odhad dopadu přijetí právního předpisu hlavního města Prahy do rozpočtu hlavního města Prahy a do rozpočtů městských částí. Pouze pro úplnost uvádíme, že návrh změny Statutu neobsahuje vůbec žádný dopad přijetí právního předpisu hlavního města Prahy, neboť obsahuje pouze tři body týkající se několika položek příloh Statutu. V ust. § 22 odst 1 současně platného Statutu je přitom explicitně uvedeno, že návrh tento kvalifikovaný odhad obsahovat musí, neboť toto ustanovení zní takto: „Hlavní město Praha zašle písemný návrh obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a nařízení hlavního města Prahy (dále jen "právní předpis hlavního města Prahy") před jeho přijetím městským částem k vyjádření. Návrh musí obsahovat kvalifikovaný odhad dopadu přijetí právního předpisu hlavního města Prahy do rozpočtu hlavního města Prahy a do rozpočtů městských částí.“ Tuto připomínku považuje městská část Praha 2 za zásadní a žádá o její řádné vypořádání v souladu s částí pátou současně platného Statutu.
II.
Zásadní připomínky k bodu 1 návrhu změny Statutu (bod týkající se vložení nové položky č. 103 za položku č. 102 do přílohy č. 3 Statutu)
1. Připomínkujeme to, že o plánované změně příslušnosti k projednávání přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích spáchaných porušením dopravní značky č. IP 12 a IP 13c (vyhláška č. 294/2015 Sb.) výhradně v souvislosti s narušením režimu parkování v zónách placeného stání zřízených na území příslušné městské části z Magistrátu hl. m. Prahy na úřady městských částí, jsme byli informováni prakticky pouze ústně a kuse, neobdrželi jsme žádný oficiální písemný materiál, který by nás o takto rozsáhlém projektu v dostatečné šíři informoval (písemný materiál obdržený u odboru dopravněsprávních činností Magistrátu hl. m. Prahy dne 1. 12. 2015, verze 120151201, patrně za takový materiál považovat nelze, neboť se jedná pouze o nastínění způsobu, jakým přestupky ze zón parkovacího stání řešit). Není žádný materiál, který by nás do tohoto projektu jakkoliv zahrnoval, natož abychom byli součástí projektového týmu, který se plánovanou změnou a souvisejícími změnami zabývá. Zatím jsme se zúčastnili pouze informativní schůzky dne 15. 1. 2016 u Technické správy komunikací, ta však nepřinesla žádné konkrétní informace o skutečném postupu prací na projektu (faktické dodržování jeho harmonogramu); pouze bylo obecně (vágně) konstatováno, že termíny by měly být dodrženy. 1
Dále připomínkujeme to, že jednou věcí je samotná změna Statutu, a druhou věcí je v tomto případě zásadní provázanost této změny Statutu s daleko rozsáhlejším projektem spojeným mimo jiné i s centrálním informačním systémem, který jsme si nemohli vybrat sami, ale má nám být dán k užívání, tj. v podstatě vnucen. Tento rozsáhlý celkový projekt, ve kterém je počítáno i se změnou příslušnosti k projednávání přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích spáchaných porušením dopravní značky č. IP 12 a IP 13c (vyhláška č. 294/2015 Sb.) výhradně v souvislosti s narušením režimu parkování v zónách placeného stání (dále též jen „ZPS“) zřízených na území příslušné městské části z Magistrátu hl. m. Prahy na úřady městských částí, a dále především se změnou software na vydávání parkovacích karet, s rozšířením ZPS na další městské části, příp. rozšířením ZPS v městských částech, ve kterých jsou již zavedeny, se změnou způsobu zjišťování narušení režimu parkování v ZPS, přičemž u městských částí, kde jsou již ZPS zavedené, je nutné provést i bezchybnou migraci dat ze stávajícího software, se jeví jako zcela nepřipravený, a to zejména ohledem na stav zcela nově vytvářeného software. K tomuto připomínkujeme, že software, který by měl být funkční ještě před navrhovanou účinností změny Statutu (navrženo již od 1. 4. 2016) a jehož faktickou nikoliv pouze deklarovanou funkčnost považujeme nejen pro změnu příslušnosti k projednávání přestupků (tato změna tvoří „jen“ část celého projektu) za naprosto nezbytnou, nám dosud nebyl představen, k čemuž jsme nuceni dále uvést, že považujeme za naprosto vyloučené, abychom byli vystaveni situaci, kdy software nebude funkční nebo bude funkční pouze omezeně. K výše uvedenému dále podrobněji připomínkujeme to, že až dne 11. 11. 2015 byla uzavřena smlouva mezi Technickou správou komunikací hl. m. Prahy (dále též jen „TSK“) a ALTRON Business Solutions, a. s. (dále též jen „ALTRON“), dle které má být mimo jiné vytvořen pro ZPS, včetně tvorby výzev pro provozovatele vozidla, Centrální informační systém, dle smlouvy tzv. CIS. Podle smlouvy uzavřené mezi TSK a ALTRONEM dne 11.11.2015 (dále též jen „smlouva“) má být ve lhůtě do 110 dnů od uzavření smlouvy verze CIS instalována na HW a SW infrastruktuře, nejpozději 115. den od uzavření smlouvy má být CIS akceptován bez výhrad(!) a nejpozději 120 dnů ode dne uzavření smlouvy má být zahájen provoz CIS, tj. ostrý provoz (ve stejné lhůtě, v jaké má dojít k akceptaci bez výhrad, mají být i proškoleni pracovníci výdejen, přestupkových pracovišť a Městské policie (!). Máme za to, že lhůty pro vytvoření CIS tak, aby byl skutečně po všech stránkách funkční a bylo možné v něm bez výpadků systému a při plné zátěži reálně pracovat, jsou naprosto iluzorní, zejména pak je velmi krátká lhůta na odstranění vad pro akceptaci bez výhrad. Ze lhůt navíc vyplývá, že školení může probíhat ještě na verzi CIS, který nebyl akceptován bez výhrad, tedy ne na konečné verzi CIS, která bude nasazena do ostrého provozu(!). Z našich dosavadních zkušeností s implementací jiných nových systémů, případně jejich propojení s dosavadními aplikacemi, je nám bohužel již dosti citelně známo, že vady systémů (aplikací) a jejich napojení skutečně ukáže až ostrý provoz při plném zatížení, nikoliv testy před jejich ostrým spuštěním.1 V jednotlivých podrobnostech jsme nuceni připomínkovat i to, že smlouva nerespektuje platný legislativní rámec, neboť stanoví, že „doručovací adresou právnických osob je datová schránka, fyzických trvalé bydliště; v případě, že datová 1
Z tohoto úhlu pohledu se plná akceptace před ověřením funkčnosti v ostrém provozu jeví jako nonsens.
2
schránka právnické osoby není známa, tak sídlo společnosti“. Jednak je nutno konstatovat, že zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, používá nikoliv termín „trvalé bydliště“, nýbrž termín „trvalý pobyt“.2 Termín „bydliště“ používá zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, avšak nikoliv ve spojení s termínem „trvalé“. Dále je nutno uvést, že smlouva v tomto ignoruje to, že mnoho fyzických osob má rovněž datovou schránku (která má při doručování přednost před adresou trvalého pobytu), i to, že dle zákona o evidenci obyvatel existuje tzv. adresa pro doručování zřízená dle zákona o evidenci obyvatel, která má před adresou trvalého pobytu při doručování písemností rovněž přednost.3 Není jakkoliv obhajitelný postup orgánu veřejné moci spočívající v doručování písemnosti na adresu trvalého pobytu, pokud si občan nechá v agendovém informačním systému evidence obyvatel zaevidovat adresu pro doručování dle zákona o evidenci obyvatel nebo si zřídí datovou schránku. Tuto připomínku uvádíme i z důvodu, že nejsme součástí projektového týmu, kdybychom byli, tak bychom tyto podrobnosti mohli řešit v průběhu tvorby CIS. Všechny tyto připomínky považuje městská část Praha 2 za zásadní a žádá o jejich řádné vypořádání v souladu s částí pátou současně platného Statutu. 2. Připomínkujeme to, že nám nebyla dána žádná záruka, že budeme mít prostřednictvím CIS přístup do registru vozidel. Tuto funkcionalitu CIS považujeme za naprosto nezbytnou, neboť vždy musíme mít možnost zpětně ověřit, jaká osoba byla ke dni zjištění narušení režimu parkování v ZPS provozovatelem vozidla.4 Tuto záruku městská část Praha 2 vyžaduje, vznesenou připomínku považuje za zásadní a žádá o její řádné vypořádání v souladu s částí pátou současně platného Statutu. 3. Připomínkujeme to, že nám nebyla dána žádná záruka, že budeme mít prostřednictvím CIS přístup do základního registru obyvatel a základního registru osob. Tuto funkcionalitu CIS považujeme za naprosto nezbytnou, neboť při každém úkonu správního orgánu vůči fyzické nebo právnické osobě spočívajícím v zasílání písemnosti i pro jednoznačnou identifikaci osoby v této písemnosti je nutno ověřit, zda v mezidobí nezměnila adresu trvalého pobytu (sídlo), nezřídila si či nezrušila adresu pro doručování, nezřídila si, nezrušila či neznepřístupnila si datovou schránku. Neověřování těchto skutečností by bylo v rozporu se zákonem č. 111/2009 Sb. o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o základních registrech“) a v případě chybného doručování kvůli neověření údajů i se zákonnými požadavky, které na doručování písemností a identifikaci osob (účastníků řízení) klade zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „správní řád“). Tuto záruku městská část Praha 2 vyžaduje, vznesenou připomínku považuje za zásadní a žádá o její řádné vypořádání v souladu s částí pátou současně platného Statutu. 2
§ 10 a násl. zákona o evidenci obyvatel. § 10b zákona o evidenci obyvatel. 4 V řízení o správním deliktu nebo o přestupku je na správním orgánu, aby jednoznačně prokázal, kdo byl v tu kterou dobu provozovatelem vozidla, nikoliv na obviněném z přestupku prokázat to, že jím v tu kterou dobu nebyl. 3
3
4. Připomínkujeme to, že nám nebyla dána žádná záruka, že CIS bude ve smyslu zákona o základních registrech registrován jako agendový informační systém, tzv. AIS. Tuto registraci a záruku za ni považujeme za naprosto nezbytnou pro to, aby CIS mohl být napojen legálně a funkčně na základní registr obyvatel a základní registr osob a za alespoň částečnou záruku toho, že CIS bude provozován v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o ochraně osobních údajů“) K tomuto jsme podrobněji nuceni připomínkovat to, že nám není zřejmé, že by se text smlouvy registrací systému jako AIS vůbec zabýval, přičemž je nutno zdůraznit skutečnost, že registrace systému jako AIS je podmínkou přístupu do základních registrů prostřednictvím systému a dále skutečnost, že do základního registru obyvatel lze vstupovat pouze na základě příslušného zákonného zmocnění,5 nikoliv z libovolného důvodu. Takovéto zákonné zmocnění pro vydávání parkovacích karet ZPS nám není známo, jedná se o agendu v samostatné působnosti.6 Až ukládání pokut provozovatelům vozidla je působností přenesenou. Ve smlouvě není tento dosti podstatný rozdíl nikterak řešen. Co se týče výkonu přenesené působnosti, zákon o základních registrech stanoví, že orgán veřejné moci údaje vedené v základních registrech využívat musí, pokud by využíval údaje odjinud, než ze základních registrů, veškerá odpovědnost za toto padá na něj, rovněž pak na něj padá odpovědnost, pokud by od osob vyžadoval údaje, které si může (a má) ze základních registrů sám zjistit.7 Tj. pokud nebude funkční napojení CIS na základní registry, je vyloučené jakési „vkládání dat a jejich ověřování pomocí fyzických dokladů,“ neboť jakmile úřad bude vystupovat jako orgán veřejné moci, není po osobách oprávněn vyžadovat údaje, které si má ze zákona sám být schopen zjistit. Tuto záruku městská část Praha 2 proto vyžaduje, vznesené připomínky považuje za zásadní a žádá o jejich řádné vypořádání v souladu s částí pátou současně platného Statutu. 5. Připomínkujeme, že nám nebyla dána žádná záruka, že CIS bude funkčním a reálně použitelným způsobem napojen na ekonomický systém kvůli úhradě pokut na výzvy k úhradě uložené částky, na systém, ve kterém projednáváme přestupky kvůli možnosti překlopení věcí nevyřešených uhrazením uložené částky na výzvu do přestupkového řízení, a na systém spisové služby kvůli možnosti odesílání zásilek a vedení spisů, m.j. i v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, což považujeme pro reálné projednávání přestupků, která máme dle návrhu změny Statutu projednávat, za nezbytné. 5
Např. § 58a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu je také v Praze 2 žadatelům o parkovací kartu překládán k podpisu souhlas se zpracováním osobních údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů. 7 § 5 odst. 1 zákona o základních registrech „Orgán veřejné moci využívá při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, a to aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem doložení takových údajů požadováno, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud nejsou v základním registru obsaženy, jsou označeny jako nesprávné, vznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje, nebo jsou nezbytné pro bezpečnostní řízení podle jiného právního předpisu.“ 6
4
Dále v této souvislosti připomínkujeme to, že nám není znám ani způsob financování napojení CIS na výše uvedené systémy. Výše uvedenou záruku městská část Praha 2 vyžaduje, vznesené připomínky považuje za zásadní a žádá o jejich řádné vypořádání v souladu s částí pátou současně platného Statutu. 6. Připomínkujeme to, že dle smlouvy má být možné z CIS tvořit reporty (statistiky). K tomuto podotýkáme, že nám není znám důvod, proč by do CIS měly být zpětně, ať už ručně nebo automaticky, propisovány údaje o tom, jak byl ten který přestupek vyřešen (přestupky jsou úřadem městské části zpracovávány ve zcela jiné aplikaci). Správní řízení obecně a přestupkové řízení je neveřejné a soukromá osoba (ALTRON) ve svém software, případně TSK jako příspěvková organizace hlavního města Prahy (tedy nikoliv orgány veřejné moci), nemá dle našeho názoru mít přístup k údajům z konkrétního řízení o přestupku nebo o správním deliktu; pokud by tento přístup umožněn byl, městská část Praha 2 by jej považovala za rozporný s dikcí zákona na ochranu osobních údajů. K tomuto jsme dále nuceni připomínkovat, že systém, ve kterém zpracováváme přestupky, je registrován jako AIS, a jelikož projednávání přestupků je ve smyslu příslušných zákonných ustanovení zcela v naší kompetenci (resp. v kompetenci Úřadu městské části Praha 2), máme ohledně osobních údajů obsažených v jednotlivých přestupkových řízeních postavení správce údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů. Jako správce těchto osobních údajů nemáme jakýkoliv zájem na tom, aby k údajům, za jejichž ochranu máme a neseme odpovědnost, měl přístup jakýkoliv, natož soukromoprávní subjekt (!). Tyto připomínky považuje městská část Praha 2 za zásadní a žádá o jejich řádné vypořádání v souladu s částí pátou současně platného Statutu. 7. Připomínkujeme způsob zjišťování narušení režimu parkování v ZPS soukromoprávním subjektem (od kterého se pak nutně odvíjí možnosti zjištěná narušení režimu parkování v ZPS projednat v řízení o přestupku nebo o správním deliktu), neboť smlouva tvrdí, že „všechny záznamy o parkování musí CIS evidovat transparentním a prokazatelným způsobem a že všechny údaje o parkování musí být natolik průkazné, aby nebyly následně zpochybnitelné v případě správního řízení nebo soudního sporu.“ Průkaznost je jedna věc a použitelnost záznamů o parkování jako důkazu ve správním řízení věc druhá. Jelikož záznamy o parkování bude získávat soukromoprávní subjekt, máme důvodnou obavu, že tyto záznamy jako důkaz ve správním řízení (v řízení o přestupku, případně v řízení o správním deliktu) použitelné nebudou. Zde jsme nepochybně v oblasti výkonu přenesené působnosti, tj. výkonu státní moci, kterou lze realizovat pouze na základě a v mezích zákona. Tím, že zjištěné porušení režimu v zóně placeného stání „projde“ přes Městskou policii hl. m. Prahy, která provede „odhalení přestupku“, se samotné monitorování soukromou firmou nikterak nelegalizuje ani zlegalizovat nemůže (tzn. činnost soukromé osoby se nelegalizuje „odhalením přestupku“ u městské policie). K tomuto odkazujeme na rozsudek Nejvyššího správního soudu už ze dne 2.4.2008, č.j. 1 As 12/2008-67, kde je zmiňován i právní názor Krajského soud v Hradci Králové, který zejména přisvědčil žalobní námitce, že „v přestupkovém řízení 5
nelze jako důkazu použít podklad, který opatřil za úplatu a cíleně soukromý subjekt“ a kasační stížnost, podanou Krajským úřadem Královehradeckého kraje proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, zamítl. V rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou důvody, proč nelze v přestupkovém řízení použít podklady opatřené soukromým subjektem cíleně a za úplatu dostatečně podrobně rozebrány, za zmínku stojí vyjádření krajského soudu ke kasační stížnosti „činnost vedoucí k opatřování důkazů o protiprávním jednání osob mohou provádět pouze orgány k tomu zmocněné výslovně zákonem. Při jakékoliv činnosti za úplatu navíc hrozí riziko neobjektivity, ať již toho, kdo činnost provádí, tak i toho, pro koho je určena.“ Dále se obdobnou věcí zabýval rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, č.j. 7 As 6/2008-162, kde neobstálo ani to, že v době před 1. 7. 2006 (před tímto datem měl být údajný přestupek spáchán) ještě nebyla v zákoně č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, účinná úprava, dle které by bylo výslovně stanoveno, že k měření vozidel je oprávněna pouze Policie České republiky a obecní policie (obecní policie v součinnosti s policií). Městská část Praha 2 je vzhledem k výše uvedenému nucena připomínkovat to, že zjišťování narušení režimu parkování v ZPS soukromou osobou a „posvěcení“ zjištěného narušení Městskou policií hl. m. Prahy považuje za zcela nelegální. Tyto připomínky považuje městská část Praha 2 za zásadní a žádá o jejich řádné vypořádání v souladu s částí pátou současně platného Statutu. 8. Pokud jde o část, která spadá do výkonu samostatné působnosti, tj. podávání žádostí a vydávání parkovacích karet, připomínkujeme to, že pokud městská část Praha 2 má být ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů zpracovatelem osobních údajů, neboť CIS nepochybně bude pracovat s osobními údaji ve smyslu § 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů, měla by být s městskou částí Praha 2 a správcem osobních údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů, ať už tímto správcem bude hlavní město Praha nebo jiný subjekt, uzavřena písemná smlouva o zpracování osobních údajů ve smyslu § 6 zákona o ochraně osobních údajů obsahující v tomto ustanovení uvedené náležitosti a záruky zpracovatele o technickém a organizačním zabezpečení ochrany osobních údajů (§ 13 a následující zákona o ochraně osobních údajů), k čemuž městská část Praha 2 doplňuje, že v tomto směru nebyla jakkoliv oslovena. Obdobně bude nutné postupovat, bude-li zpracovatelem údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů jiný subjekt. K tomuto dále připomínkujeme to, že městské části Praha 2 není známa existence oznámení, které by bylo učiněno Úřadu pro ochranu osobních údajů ve smyslu § 16 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů a ani existence osvědčení vydaného Úřadem pro ochranu osobních údajů ve smyslu § 16 odst. 5 zákona o ochraně osobních údajů za účelem realizace činností popsaných ve smlouvě a v souvislosti se zřízením CIS. Dále k tomuto připomínkujeme to, že nám nebyla dána žádná záruka, že provoz CIS bude realizován výhradně v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů, k čemuž dále uvádíme, že bezpečnost provozu CIS nebudeme moci jakkoliv zaručit, neboť nebudeme provozovatelem CIS, systém bude fungovat mimo interní systémy úřadu městské části Praha 2, a nejsme ani subjekt, který by byl smluvní 6
stranou, z čehož vyplývá, že nebudeme schopni ovlivňovat chod, funkčnost ani bezpečnost systému. Tuto záruku městská část Praha 2 vyžaduje, vznesené připomínky považuje za zásadní a žádá o jejich řádné vypořádání v souladu s částí pátou současně platného Statutu. Vzhledem k uvedeným zásadním připomínkám městská část Praha 2 navrhuje odložení účinnosti změny Statutu, a to tak, aby u městské části Praha 2 byla změna účinná nejdříve od 1. 10. 2017. Toto posunutí účinnosti se jeví jako logické z důvodu, že až od října roku 2017 má Praha 2 přejít na systém vydávání parkovacích karet, ve kterém nebudou vydávány parkovací karty v papírové podobě a na systém, ve kterém má být zjišťování narušení režimu parkování v ZPS realizováno primárně pomocí projíždějících vozidel skenujících registrační značky. K tomuto doplňujeme, že nám za současné znalosti stavu věci není známo, že by CIS umožňoval vkládat Městské policii hl. m. Prahy záznamy o zjištěném narušení režimu parkování v ZPS, tj. vkládat vlastní oznámení o přestupku. Dále pak k tomuto uvádíme, že dne 9. 9. 2014 schválila Rada hlavního města Prahy tisk č. R-14506 „k Zásadám pro zřizování zón placeného stání na území hl. m. Prahy dle nové Koncepce rozvoje zón placeného stání na území hl. m. Prahy“. V těchto schválených zásadách je závěrem v přechodných ustanoveních konstatováno, že „hl. m. Praha postupně sjednotí stávající i nové ZPS tak, aby ve střednědobém horizontu platila v hl. m. Praze jednotná pravidla. Do doby sjednocení zůstávají pro stávající oblasti (Praha 1, Praha 2, Praha 3 a Praha 7) v platnosti původní Zásady pro zřizování Zón placeného stání na území hlavního města Prahy schválené usnesením Rady zastupitelstva hl. m. Prahy č. 1026 z 27. 10. 1998 a doplněné usnesením Rady hl. m. Prahy č. 749 z 10. 6. 2008. Platnost jednorázových stíracích parkovacích karet (návštěvnických) bude postupně ukončena.“ K tomuto důvodová zpráva usnesení podrobněji uvádí, že „pro stávající oblasti zón placeného stání na území městských částí Praha 1, Praha 2, Praha 3 a Praha 7 zůstanou v platnosti původní Zásady pro zřizování zón placeného stání na území hl. m. Prahy, které jsou přílohou č. 1 této důvodové zprávy. Ukončení jejich platnosti se předpokládá spolu s přechodem těchto městských částí na novou Koncepci rozvoje zón placeného stání na území hl. m. Prahy, která lze očekávat nejpozději v době ukončení platných Mandátních smluv na správu zón placeného stání, tj. koncem roku 2017 (Praha 1, Praha 2) resp. na jaře 2018 (Praha 3 a Praha 7).“
III.
Zásadní připomínky k bodu 3 návrhu změny Statutu (bod týkající se vložení nové položky č. 158 za položku č. 157 do přílohy č. 4 části A Statutu)
Připomínkujeme, že změna Statutu ohledně přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích spáchaných porušením dopravní 7
značky č. IP 12 a IP 13c (vyhláška č. 294/2015 Sb.) výhradně v souvislosti s narušením režimu parkování v zónách placeného stání zřízených na území příslušné městské části byla městské části Praha 2 alespoň předem avizována a alespoň kuse (nikoliv však dostatečně a požadovanou formou) jsme byli informováni. Městská část Praha 2 však nikterak nebyla informována o tom, že by úřad městské části měl rovněž projednávat i přestupky za provozování vozidla na pozemní komunikaci bez pojištění odpovědnosti. Ke změně příslušnosti v tomto případě naprosto nevidíme relevantní důvod, ostatně i důvodová zpráva, kterou jsme k návrhu změny Statutu obdrželi, k tomuto bodu zcela mlčí. Dále k tomuto připomínkujeme, že § 16 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., na který odkazuje nově vkládaná položka č. 158 návrhu vyhlášky, nám není znám, neboť dle platného znění zákona č. 168/1999 Sb., má § 16 pouze dva odstavce. Dále připomínkujeme, že v § 16a zákona č. 168/1999 Sb. je koncipována i odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, a to za porušení téže povinnosti jako u přestupku (povinnosti uvedené v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), k tomuto dále podrobněji připomínkujeme, že máme za to, že ke zjištění porušení povinností dle zákona č. 168/1999 Sb. často dochází v souvislosti se zjištěným porušením povinností dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a v případě, že by se jednalo o přestupky, vedl by o nich Magistrát hl. m. Prahy společné řízení dle § 57 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (lze-li tyto přestupky považovat za přestupky, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy). Připomínkujeme, že návrh této změny považujeme za zcela nesystémový (úřad městské části by projednával přestupky a Magistrát hl. m. Prahy správní delikty spáchané porušením téhož ustanovení) a vedený snahou převést co nejvíce přenesené působnosti z Magistrátu hlavního města Prahy na městské části; zde patrně v souvislosti s tím, že se bude jednat o značné množství případů, přičemž navíc je zde nutno informovat o zjištěném porušení Českou kancelář pojistitelů, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 16b odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.). Tyto připomínky považuje městská část Praha 2 za zásadní a žádá o jejich řádné vypořádání v souladu s částí pátou současně platného Statutu. Městská část Praha 2 proto nesouhlasí se změnou příslušnosti k projednávání přestupků za provozování vozidla na pozemní komunikaci bez pojištění odpovědnosti a navrhuje bod 3 návrhu vyhlášky (návrh na vložení nové položky č. 158 do přílohy č. 4 části A za položku č. 157) zcela (bez náhrady) vypustit.
8
