mladých techniků a přírodovědců

DÉČKA:

Atlas ABC: Pandy a medvídci • Obrazová škola: Naše chráněná území. Vystři ­ hovánky: Hra VELKÁ PARDUBICKÁ • Autoveterán DE lAGE 1926 • Záhada dvanácti klíčů

1

mladých techniků a přírodovědců

ROČNíK 23

Foto M . Martinovsky

CENA3

Kčs

Včera pionýři,

dnes

Povídání o dívce Máše Pametujete se jeit6 na slova pionýrského slibu? Nu ano. hovořl se v n6m o tom. le pionýr bude urč i tým z púsobam lit a p racovat. Ono se to lehce slibl a dokud n's někdo vede a neustáte radl. jak na to. pak se daj/ kr6sn6 slova tako· vé h o s li bu i u vádět ve skutky. ale

Vl'atll SSM v Mladé :'c.nté e SíltnKlaklOf V Tom ... • ZMl. Uf,lIdaktorl prom. biol ~ ~..ndII $ r'n !'<)dnI v6dy - I"'om, bioI ti Khol".... CSc • T~ _ ~_ a"udis. N. ?IIny. ,~_ v~~ • ~avoo:hIjstvi ~ ~jmo"" č..,nost PO - H $to. dovl. Z 111.-1_' O Gr.ticU upo'.... J o.. hoILOI,IpII .. Z KOCOUtk.......
Rorl 10-lo'oIdou tl MIad6 front. '978 RS4703 ~,V"""""'3

fl.k> vyllo 5 9 1973

12000 PnoM2-V".......,. 2410 13. wIu.ta
~:

2

co až opustlte lkolu? Oddychnete si úlevou e se slovy: .. KonaČně si mohu d61at co chc'''. vrhnete se do viru livota ullvat jaho pf/jemných st ránek? Samozřajm6. i tak se dá zahlljit vstup do samostatného livota. a le pocit it6sti z ta kové volnosti velmI brzy vyprchá. Jak ne to. aby m~1 člov6k stále důvod se usmlvat? Kdyi jsem se setkal s jednou takovou véčni usměvavou dlvkou. také mé nepadlo. le je nejspil šťastné ;lamilova ná . rodiče tl ze života odstraňuji pečlivé kafdou potíž, má lehkou Ol 10bfe p lacenou prác I. Jenle Con jejl úsměv, který ji činl krAsnou -' přitaž livo u . ml ve skutečnosti mnohem lepš i dOvod. než je snadný l·vot. Jedenadvooetilet.. Mlla I3r~"l oer90vl se vyul! l." mcchan:ckau lebora;o.-nlch přl.tr .. j'· a zůstáv'o sv,oc. 'o snadno ,>ochop( _<:!tždv ',di) :0:'10 ten lcrásný ~ocl-;, ',.:ly:'! o;e jarf skládat spr'vné součá$tk ... k 30Učástce, to napétl pii stisknuti spouitlče. zde se opra'le n;' .. HOj rozběhne 1)0;0 on
Jako provozn'

úd ržbá ř ka

sk6m xavod6 n. p. .trojům

v filkov -

L éčiva fl

k t6m

II strojkům. na nlehl s.

vyráběJI

pr8vky, půjde

léky 8 vitaminové pflpři ' nula. le za nimi I do nového fa r mabloku tak

postaveného n8 okraji Pr ahy. Když odrost l tl pi o n ý r skému iát-

ku, atal. se aktivnl č l enkou Socialistického svazu mládele a vlastn6 aamozfejmě i vedoucl pionýr. ského oddllu. S mlad$lmi kamarlldy si moc dobře rozumllla a al skonči studium na vačernl prO· myslovce, chtl!ila by se k nim vr6· tit o Ono pli pr'ci a učeni plece Jen na pllpravu zaj/mavé činnosti pio· nýrskéhO oddilu mnoho času na· zbýv'. Zato po maturitl!i ul bude moci uplatnit nejen zkutenosti ze svaz'ck' činnosti, ale i poznatky o pr6c; a crlech Komunistick6 strany easkoslovenska - vidy! kandid6tsk6 IhOra jl skončI co ne· vidtt. Zkuste to podle receptu Máli Grunbergové . Hromadit drobn6 úspěchy . al se nakonec nevrll v jediný velký fivotnl úspllch . Sa· mozlejmt. nejlépe je začlt hned ve Ikole. Pak se múžete dllt tleba do n6jaS<.6ho sportu nebo jelt6 lépe - col kdybyste sa pustili do s tavby n6jllk6ho modelu či dokon · ce mlnikéry? NáVOdů přece v ABC i jiných zdrojlch nalaznate dosta tak. Uvi dlta. ža pak si na to. fa .• Ii d ský l;vot je jeden z nejtt!· \Ich", IIni nevzpomenete. RUDOl.F BAUOIS 1'00g IVin

Wild

Kynkelu IMedvedlk medovi'l. Pr••lem nuvI -

n~

ohonovln. ,. dlouh6 zvrr6tko medo....' barvy. m'rlcl y'c ne 1 m (polovina pf'pad' ne oeu' • vUlcl od.1 .6 do 3 kg. Na rozdll od oltetnlch m.dvfdk~ nIm' kynkalu OC" kroulkovenj .• ,. jednobarevnÝ'. I IVOU kuletou hllvou I' oltetnlm

pr.'"y

pflbuzným mAla podob' . Kynkllu obýv6 od jllnlho Mexika ll: po Peru I 8rllllll. Z... huj. d na Florid u I do Loul.leny. Kynkliu j. "očnllo­ vec . . . mot" , Den pf.,ph' v dutých stromech. vlč.r I v noci .1 hled' potrlvu, hllvn' OVOC'. hmyz I drobn' stromov' obratlovcI. Prý rlld vytupuJ. óly, k čemul prý mu vi'born' .Ioull jllho "'padni dlouhÝ' Jazyk. Proto tIk' dOltel pffzvllko medovi-. kle" I' vbk Itejnl dobl. hodl k bervl Jeho .r.tl. Kynkllu nenl tak plachý jeko ollngo e byl ul v mlnul6m .toletf chovln v uj.tl. Dlouho •• vlek nerozmnolov.1 e teprve v po.,.dnl dob' bylo zl"t'no. le •• mlčk. mlv' j.dno. vzlcn'jl dvl m lďet • • kt.rl .e rodl .I.pl. prokouknou po d ••• tl dn.ch • v •• dml týdn.ch ul dov.dou uff· vet .vlho chlpev'ho oce.u . Do.plvejl po roc • . Ve .vl vlenl j. kynkelu obUb.ným dom'clm m.zllčk.m. chov.jl ho zejm'n. 'ndllnl. V clvlllzo· venl dom'cno.tl vedl z'jm'n. j.ho nočnl způ.ob Ilvote e tek•• chopno.t lplhet e vi.tečno.t . JI· nek j. kynkel:u milým .polečnlk.m. e deb.h v p'lrod. Iii' .plle •• mot'r.ky. v zej.tl dobrl .nUI I .pol.čno.t n'kollk •• oukm.novců . Zprevldla .e n.perou jeko no.lli.

MEovloKOVITI Ollngo Jllnl (Ollngo Julný) petrl k n.jzlh.dnlJlim . .vcOm neleho .vlta. Spolu I' čty'ml d.llIml druhy rodu ollngo J. pro zoology .ouhrn.m n.zodpov'zených otlzek a pro zoologlck' zehrady hl.deným. al. v.llc. vz'cným chovenc.m . Proč tol T.nto m.dvldek j. dokon.'. pflzpO.ob.n livotu n ••trom.ch. v.d. nočnl zpO.ob livotl • j. k tomu jaltl v.llc. plechý. Obývl nepro.tupn' I•• y tropick6 č,.ti Ameriky, a proto n.nl divu. I. o nim mime v.lmi milo Informaci e I ••• jen dldkekdy do.ten. do zej.tl. I pr.p.rlty ollngu v muzelch j.ou v.lkou vdcno.tl, protole jej j.n vzlcn' nikdo ulovl. Ollngo je ltlhll. I • oc... m n'co milo pf•• m.tr dlouh' zvUe • hu.tou Ir.tl. . Od .v6ho pflbuzn'ho kynkelu, • nimi m' jlnek mnoho .pol.čn6ho, •• "" dlllllm č.nlchem. vit· 11m. očlme. dlouhym, .,. ne ovlJlvým oce •• m e zb.rv.nlm . rstl. Zivl .e hlevn' rOznýml plody a •• m.ny. drobnými b.zobr.tlýml. z.jm'ne hmyzem • j.ho larveml. el. proellto.tnl .i r'd pochutnl I na v.jclch, melých pt'clch a jiných .tromových obretlovclch. N. z.m p.trnl ....tupuj. j.n vz6cnl. zato v korun6ch .tromO .e pohybuj. v.lml obr.tnl e rychl.. č.ato zevilen hlavou dolO. tekl. pflpomlnl .pli. opici nel medvldk • . Dlouhým ocal.m udriuJ. rovnovlhu. Zdl a • • I. podobni jako kynkelu hl.dl útočit' v dutých .trom.ch. O j.ho rozmnolov'nl zetfm n.m'me zprlvy, n.bot •• v uj.tf n.rozmnoluJe. Rozl".nl e hu.tota výakytu J.ou znlmy J.n ptibliln'.

\

PANOOVITI

PANOOVITI

Pende červeM (Pencle aervenl' j. v tlt. dlouh' .. i pOl m.tru. hUr'\etý, matnl kroulkovený ocel ml o n'co kretll n.1 tito I vIII 3 aI: 4 .5 kg . PU.lulno.t do .tud.ných • vlhkých hor.kých ,•• 0 prozrezuje v.lml hu.tl. dlouh' a J.mn' .r.t. Jek ul druhovi jmlno prozrazuJ', ml .rn pendy nldhlrný tm.voč.rv.ný od.tln. Spod.k tllej. černý. na hl.vl ,v'tll kr •• b., kt.r' dodlv' p.ndy n.obyč.jnl roztomilý výraz. Pande Iii' v p'rach n.bo v c.lých rodin'ch v hu.týc h poro.tech b.mbu.u v. výlklch 2000 el4000 m n. m . v Himll.ji. od Nepllu .1 po A.lm, JOnen e S'čch uen v tlnl . Ukryt .1 vyhlediv' v dutlnlch .tromO nebo .kel, v.lml obretnl Iplhl po .trom.ch i .ka · IIch e takl dob'e .klae. Jil chrup u 38 zubů pro· zr.zuj. utv".nlm .tollč.k. I. p.nd. j. pf.vlln' býlolrav.c. tiv' •• hlavni výhonky bambu.u. růz­ nými plody e .em.ny, koffnky e hUumi e tekl travou. Pfllallto.tn' vylupuje ptečl hnlzdl e lovl I drobn' hlod.vc •. Je ektlvn' v. dne I v noci. č .. to .pl cell hodiny .vlnute na vltvl. O p".nl I dob' bf.zo.tl n.mlm. do.ud pf•• n' zpr'vy, protole v pf/rod' I'/e pende v.lmi Ikryt' I v ujeti •• rozmnoluj. v., c. vzlcnl. ečkollv Jlnek n.nl zvlUt choulo.tivým chovanc.m. Mlvl obyčaJn' dvl. vdcn' i čtyfi mllď.te, kterl •• rodl v doup'tl e j.ou .'epl . Prohl6dnou el po 3-4 týdnech . S matkou zO.tlvlJI .1 do p'"tlho vrhu. Zd' I'. le panda ml utej.nou bf.zlvolt (ktlr' údaJn' mOle trvat 90 al 160 dnI) .

Pende velkA (Penet. lern obl.lel j. J.dnlm z "ejvdcnljllch .evců ne ,v't'. e proto byl~ zvoI.ne u Iymbol ohrolených • vymlrejlcfch druhú. Je to Itatnl po.tavou podobni madv'dům. do.ehuj. dllky 120 al 150 cm a hmotnoltl al 180 kg. Od.ek p.ndy m'" e.' 12 cm . Nlpedn' zb.rv.nl p.ndy m' patrni v pf/rodl ochranný význam . Pande velkl Iii. velmi .krytl v nlktafich horlkých provlncllch Ciny I v Tlbltu. J. to .emot", ktefi .i v hu.tých poro.tlch bembua u v n.dmo'akých výlklch kol.m 3000 m vytv'" Ipl.f .tez.k a tun.IO. Ani v ziml n.u.t'vl v pohybu a vyhrablv' .1 tunely v. vylok'm .nlhu. tlvl •• hlavni j.mnýml výhonky bambu.u, ruznýml kof/nky e roatlln.ml ; udajnl al pfi i odveluJ' n. pole ml.tnlch zem'dllcO, kde ., vyblrl n.jchutnlJII .ou.te. Obče •• i jld.'nlč.k zp••duJ' pllfuc heml a Jinými drobnými hlodevcl e pfi f rybeml. V zeJetl nenl p.nd. pfllil vyblr.v' . P"enl pend •• odbyvl ne j •••• ml6ďat ••• rodl obyč.jnl v I.dnu. zprevldla j.dno nebo dvl . V'II kol.m dvou kilogremO. J.ou tedy v•• rovn'nl • mllďety medv'du neobvykle velkl . Pendy velk' .1 podafilo rozmflolit. odchov.t v zoologlckl uhredl v p.klng u. takl. o vývoji m"ďat J.ou c.lkem .polehllvl zpr'vy. Pend. v.'kl J. ve .v, vla.tl od r. 1939 pfl.nl chr'n'ne a k odchytu klld'ho jedince jl t'lb. zv161tnl povol.nl. Proto Je toto zvl'. v.'ml vzlcným chovencem j.n v n'kollke milo zoolo· glckých zehr.dlch. I kdyl ujeti dob'•• nl" e vydrll v n'm ,.du I.t.

MEovloKOVITI

MEovloKOVITI

MEovloKOVITI

Mfye' Hvemf (MedvecUk ~I.totný) je n.Jznlm'jilm pf.d.tavlt.l.m čeledi m.dvldkovltých . J. to .tetn'. zev.lIt' zvn'tko. vyaok' v kohoutku e.1 35 cm. dlouh' kol.m 70 cm I oc...m n.pfe•• hujlclm d"ku poloviny tll • . Typickým zn.k.m j. 5 el 7 Č.rných n.bo tmlvohn'dých kroulku ne hu ....t.m oce.e • tmevl "I upičakl " ma.k. kollm očl . N. zvlf. tak m •• lvnl m' mývel pomlrnl dlouh • • p•• kv'piv' ltlhll nohy • v.llce obr.tnýml e pohyblivými tlepkeml. J. rozilfen po cell St,.dni • Sev.ml Am.rlc. el po f.ku av. V.vfinc • . Obývl hl.vn' .t.r' . mll.n' le.y • doup'nýml .tromy v okoll r.k. jez.r • b.lln, .,. n.vyhyb' .e 'nl bUzko.ti člov'ke . Výbornl lplh' po stromech, kde .blr' různi plody. vyblr' pt.el hnlzd. I chytl ptlky, el. at.jnl obretnl •• pohybuje I po zemi, kde ., pochutn'vl n. vlem. co najde - ne hmyzu. plllch. IIblch, hlod.vclch. Ve vod' lovl mll., r.ky, ne mof.k6m pobf.U kreby • pfi I ryby. Protole obr.tn' loupl I vajlčke a drubel. j. v. av' vle.tl v.lml pron6.I.dov'n • znlčn' ho ubylo. Protol. vlak v.lml ceninou kol:elinu, j. chovln ne f.rmlch I vy ••zovlln v. voln' pfhodl v jl. ných č'.t.ch avlte, n.pf. v NDR, NSR, SSSR, IndII • Jinde. V zeJetl a. dobrl roz.mnoluj. e tak. v pr/rodl •• v. vhodných podmlnk6ch rychl. ,"'. S.mice j. bf.zl 13 dnti • mlvl obyč.jnl 4 . el. n'kdy el 8 mllďet. obyč.jn' v kvltnu. Kroml tohoto druhu zn'm. J.lt' Ie.t jinýCh druhO mývelů.

No"l bIIoO.tý (No'" btelou.týl .e od ,v'ho pflbuzn.ho 1111 hlavni zbervenlm, kt.rl je matn'jll. n. oblič.ji m' jinou kr •• bu • oc .. J. j.n n.det.ln' kroulkovln . Obla.t. ve kt." Iii• • n.nl zdeleke t.k rozdhll j.ko u koetlho. vy_ .kytuj • •e pouze v. Stf.dnl Americ• • Mexiku e T.x•• u . Hmotno.t tohoto druhu (at.jn' Jeko ko.tlhol •• pOhybuj. kol.m 10 kg. j.n zfldk. vlc • . V dobl rozmnolovlnl •• aamcl pfipoJuH ke akuplnklm • • mlc ••vldljl .polu do.t úporn' bitky. Nod' j. vtib.c tvor v.lml .tetečný, kt.fi .e dokU • • zelm'ne v •• kupin'. vypof.6d.t I a d.,.ko .tetn'jllm p.em . J.ho kou.nutl dov.d. být velmi n.pflJ'mnl. Int.llg.nc. no."1l j. v.lml zn.čnl , patrni J.ou n'ln.d.n'j" z. viech mlldvldkO. Poku.y proklzaly. I. no.II dov.d. vyfellt I pom'r· n' obUln' ukoly • pr.kvapujlcl I.hkoatl e nevlc ml výbornou pem.t. V zej.tl a. no.lli rozmnoluJ' pom'rn' vzlcnl ••• mic. j. J.n zfldk. achopne teto ml'ď.ta •• m. vychov.t. Pom' r"I .nedno •• vlek dajl odchovat umll. e tlm vlc potom •••• avým olet'ovet.t.m .pf't.lf. Nodll j.ou v.lml hravl a dov.dou •••pf't.lft I a. zvlr.ty Jiných druhO. V zoologických zehr.d'ch nepetfl k chou· lo.tlvým chovancllm. ale anU.jl pom'm' dobf. I doat dr.n' podn.bl. oflv. bývlll no.lli hojn' loveni pro me.o, kt." pfi j. v.'mi chutnl. z.jm'ne u mledých ku.O. Ani dn .. n.J.ou ve av' domovlni chrlnlni, ale zatlm nllpatfl m.zl druhy ohrohn'.

No'" ~ervený (No'" červ.... il čili koatl j. n.jzn'mljll z. vlech pff.'uln'kO ,v'ho rodu . Je v." ml rozlUen od Jllnfch atltu USA al po Per.gu.y. J. to db.tl .tetn'. ltfhll zv"• • do.ahujfcl dllky pf•• 1 m. z čehol oviem pflpadl .koro pOlovin. n. oce •. Dlouhý no. e dlouhý oca • • to j.ou dva hl.vnl zn.ky tohoto zvrr.t • . Nlpadný e:.nich j. dutelltým org·' n.m. kt.fim ae koatf z.jm'na v I•• nlch poroat.ch orientuJ' • kt.fim objevuj. vl.chno j.dll vč.tnl červů e '.r.v v I•• nlm humu.u. tich no.lla j. v.lml j.mný. el. zdl ••. I. ho dobrl dopl"'uj. I hmat. n.bot ne pyacfch e pod očima m' .lIn' hmatov' vou.ky. Na rozdll od o.t.tnlch m.dvldkovitých J. no." zvrr. pf.vlln' poz.mnl. Rozv'lnl chodi • oce •• m vztyčeným J.ko oteznlk nlbo poblh' kr'tkýml po.koky. N. .trom •• uchyluj. v n.b.zp.čl•• 1. zd.,.ka .e n.odveluje tekov' ekrobaci. jako ollngo. kynkelu nebo tret. tivl a. plody. koflnky. hmyz.m. červy. el. I drobnými obretlovci. Nodll n.j.ou výhr.dnl nočnl zvrrete. doati če.to a. pohybuji I v. dn • . S.mlc. a mlld'ete liji ve .kuplnlch . . . mcl j.ou vlUinou a.mot"l. Semičke mlv' po 77dennl br.zo.ti n'kollk mllďet. obyčeJn' 2 .1 5, vzlcn' I vlc • . Zdl ae. I ••• no.III dov.dou dobrl dorozumlvat j.dnek chrochtevými • pl.kavýml zvuky • J.dnak I po.t.venlm oce. u. Koetl ae dobra ochočl. al. bývl n. obtll avým zvyk.m vy.k.kov.t IId.m ne rem.nl. Ke kou.nutl neml nikdy deI.ko.

MEovloKOVITI

MEovloKOVITI

F,.t kolil6f (F,., mKkovhtl čili k.komltzll. j.k ho nezývejl v Mexiku. petU k n.jm.nllm medvld· kovltým lelmlm . V tll. m.rIJ.nom 37 cm e Je ho dlouhý. hu ....tý kroulkovaný oc . . m' e.1 45 cm. Svou l pičetou tlamičkou. velkým. ullma e čilými. v.lml obratnými pohyby n.pflpomln' m.dvldke . Obretno.tI v korunlch .tromO •• vyrovnl v.verc • . Pro.tr.dl .i p'lIIl n.vyblrl. liJe .tejn' v p.rko· v, krajin' •• .tefiml doupnýml .tromy j.ko v I.... ve .kellch. v opult'ných nevblch. ele I v t'.nlm .oused.tvl člov'ke • dokonc. pfi I v. v.,koml.t.ch (n.pr. v M.xikul. V liti •• Iivl p,.vllnl hmyz.m. v ziml drobnými hlodavcie pt'ky. nepohrdn. vlek ani of.chy • Jinými plody. jeJlchl zbytky •• če.to nechlz.jl v j.ho hnlzdech v dutinich .tromO. rou.dllnlch .kel n.bo v pod.tfell opult'ných budov. R'd pfi takl navltavuje kurnrky • j. proto ml.ty velmi pronl.• ,.dovln . ProtoI. vlek Iii' .kryt' • v.d. nočnlllvot. n.j.ou j.ho nevy nijek pronlkevI .nlhny. J. o.tetn' v.lml opatrný a obratn' unik' nhtrahlm. Obývl M.xl · ko e jllnl čht Spojaných .tltO - T...... Kellfornll. Arizonu e ze.ehuj. pfi dokonce .1 do Or.gonu. Semlčke mlvl počltk.m Ilte tfl el čtyfl mllďate . kt.r' j.ou velmi drobnl e p.vnl •• pfi.lveJI k bred.vk'm. Po m •• lci vlek Jil J.ou v.lml čll' e obratnon' nezedejl do.pllým . V zej.tI j. fr.t milým chovencem . Ve St'.dnl Amarlce ho n.hr.zuj. fr.t m.lý, hu .... t.jil e • vltllm. uljm •• kt.fi býv' nikdy faun do .emo.tetnlho rodu.

m'

tv'"

č.rven'ho

zv"'.

ATLASa.&c

· 1_,

ATLASa.&c

ATLASa.&c

-"ij-

:~" A"

-,'..

,

,

-'

..

• (

ATLASa.&c

)

PANDA VelKÁ

PANDA tERVENÁ

Ailuropoda melanolauca

FRET KOtiti

Ailurua fulge na

Sa ..arlacuI estutus

ATLASa.&c

NOSÁl tERVENY NasuI nnua

r",'i' ,,,:íl:,

'.i-'-""'t,.

,.".,' . ~'_.:j.~

....~_.

NOSÁl B~lOHUBÝ Nalu. narie.

ATLASa.&c

. " "-~

..,.-...

'."

\:

KYNKAŽU Potos fllvus

. ~',I'

.....

ATLASa.&c

MÝVAL SEVERNI

OLlNGO JIŽN I

Procyon lotor

BalSlricyon .Uani

®

® ®

®

x AUTOVETERÁN DE LAGE 1926 Návod k nstevenr modelu najdete na str. O 5 .

AUTOVETERÁN DE LAGE 1926 vítěz

-

GRAND PRIX 1927

ladislav Muller Nevod k sestaveni modelu : Nejprve si porovnejte jednotlivé díly s nákresem. Začněte přilepe ­ ním bočnic 2 k dílu 1. Potom vystřihněte v dílu 1 příslušnou část . Vytvarujte přední čast dílu 1 - zadní čast díl 3 a přilepte . Vytvarujte díl 6 a slepte. 00 dílu 6 přilepte vrchní zadní část díl 4 (předem jej vytvarujte a v naznačenych místech prostřihněte) . Slepte vytvarovany díl 5 v označeném mistě udělejte otvor pro tyé volantu . HotovY díl přilepte dovnitř dílu 6 (okraje se musí krýt) - potom celé přilepte na podvozek 1. Vytvarujte díly 7 (užší díl 7 se přilepí dovnitř) . Celé potom přilepte na karosérii. Do dílu 8 udělejte otvor pro tyč řízení, díl 8 přilepte na určené místo. Otvory provlečte špejli (tyč volantu). Slepte volant z dilů 15 a přilepte na tyč . Vytvarujte a slepte sedadlo di! 14 a přilepte k dilu 5. Vytvarujte a slepte dil 9 a potom jej přilepte k dilu 6 a na podvozek. Na předni část karosérie přilepte dll 10. Na bočnice 2 přilepte bočnice 12 okraje obou bočnic se dole kryji. Ve vyznačenych místech opatrně udě l ejte otvory pro osy kol. Do spodu karoserie přilepte di113. Do předních dilů 17 a do zadních dílů 16 udělejte otvory pro osy kol. díly vyskládejte - slepte a přilepte na před ni a zadní části bočnic 12. POZORI Otvory se musí krYt a osy se jimi musí volně otáčet. Zb'ivá slepit kola z dílů 18 a 19 fz dílů 18 se stočí kroužky. do bočnic kol díl 19 se udělají otvory a bočnice se potřou zevnitř po obvodu lepidlem . Na bočnici se přiloži hotový kroužek a stejnym způsobem se přilepí i druhá bočnice . Přední osa (viz přímka P) se provleče karosérii a z obou stran se přilepí kola . Na středy kol přilepte díly 20. Stejným způsobem se postupuje u zadní osy - . její délka je přímka. Z. Na chladič díl 10 se pfilepí klika fkterá se předem vyztuží vytvarovaným drátkem z kancelářske sponky). Model je možno přestříkat bezbarvým lakem. Hodně ůspěchů při stavbě modelu přeje autor.

d4

19 -

20 -

velký vodní příkop " u bří­ zek" živý plot s příkopem .. malý Taxisův příkop"

velký silničnl profi! " velká zahrádka " 23 - suchý příkop " za lesem" 24 - proutěná překážka (jede se dvakrát) 25 - živý plot .. u hangáru " 26 - ve lký anglický skok 27 - suchý příkop .. mezi bříza ­ mi" 28 - živý pl o t s příkopem a břevny .. Havlův sko k" 29 - proutěná překážka 30 - proutěná př ekážka (jede se pOdruhé) 31 - proutěná překážka (po sl ed ni - v cilová rovince) 21 -

-=w@"" crt: ~

~-'-~ @

~ ~~~ [ @'-------,

- --

.

KDY- KDE-KDO-CO

JAK - KTERÝ - PROČ

Víte .. že . . . • v tomto školním roce bude organizace fe:;koslovenskych pionýrú slevit jil třicet let své·

ho trváni? Byla založena 24. dubna 1949. •

první celostátní setkánf piany-ri) se usku· v roce 1958 v Lánech a IUČ8slnilo se

tečnilo

ho dva tisíce chlapci) II

děvčat I

celé: repub-

liky? • jednou z prvních akci čoskoslovenskych pionýru bylo v roeo 19~ vyhlášeni boje proti mandelince bramborové? • 11 října 1958 se uskutečnila v Hinci prmi

pionýrská tavba? • na těch 157 miliónech kilogramů sebra· "-(Ch odpadovYch surovin a 12 miliónech vysllzených ovocných dřevin a lesníCh stromku před dvaceti lety mají zásluhu i někteří vaši rOdiče? Byl to výsledek jejich ztovazkl'l a odpracovan>jtch brigád na počest 10. výročí

založeni PO tSM . • před dvaceti le ty pracovali pionýři také podle podminek vYchovného sySlému jako vy dnes? Jenomže tenkrat se t en systém jmenoval .. Co ma ~nat a umět pionyr" a chlapci a děvčata po splnění příslušných podmínek nedosUvali odznaky Plamenů a Cest. are rudou hvězdičku . • některý z vdich rodičů se rnozna zůčastnil lehdejší soulěže mladych techniků nebo při ­ rodovědců? V prvnich letech existence pionýrské organizace však nebvlo lolik ustřed ­ ních soutěží. jako je dnes. Nebyla soutěž rní nikér. nebyla ani STIM, ani Zlaty list nebo Biologicka olympiáda. T enkrat byly pro mla dé techniky a mladé přirodovědce jellom tak zvané přehlidkv. Ila nichž se vystavovalV mo· delya různé technické výrobky, nebo výpěst· ky mladých pěstitelů a vYsledky pozoroválli piirody. Dnes mate daleko větši možf1Qsti soutéžit. mezi soutěžemi si můlete dokollce vybrat podle vlastniho zájmu a zlllibV. -da-

•

z I
pralesích spolu se stovkami jiných žabích druhů i nejpozoruhodnější žáby světa. pří _ slušnice rodu Oendrobales. I když velikosti nenaležeji k žabim Obrům - například Oendrobates pumilio (na obrázku) dosahuje velikosti jen několika málo centimetrů. vynikaji svYm zabarvenim. Jde ov!em o zabarvení va· rovna: tyto ..iiva drahokamy" vylučují při na padení z pokozky tetrodotoxin . To je jeden z nejúčinněj!ích známých živočišných jedů. Působí na nervy. othromuje srdeční či nnost a zapřičiňuje rythlou smrt oběti: dosud není známil žádná účinná protilátka tohoto jedu, Jed však působí jedině tehdy. když se dosta· ne do krevniho oběhu . Opatrně lze tedy toto nejjedovatěj!i zviře na světě vzít i do ruky . Toho využivají Illdialli iijiti u pralesich : sbirají i
V tropech Středni Ameriky ziji v deštnÝth

KDE mají čapí muzeum? Se vzrustajicim civilizačnlm Ilakem na pří · rodu a krajinu se rtrátejí mnoha druhy živoči· chů. které kdysi byly obetně hojné. PaVí k nim i rada velkých ptáků . mezi nimi také populární čáp bílý. Jeho hnízda se už ve stredni Evropě stávaj' vtacností. Přitom to je ptilk, ktery tivilizaci přivykl a hnízda si do· konce stavěl na vyloženě lidských výtvorech. Lidé ho měli vtdycky rádi : objevuje se časlo v nejrůzněj~ith bajkách a pohádkách, Snad je 10 třeba i be!děčný důsledek jeho užiteč ·

I
nosli - za lélo lent o telkem velký jedlík (pln s lřiNdennimi mládaty spotřebuje 4 kg potravy denně) ulovi množství mylii a různého hmyzu _ tedy škůdců lidského hospodilrslvi. Jednim ze způsobů aktivní ochrany čápa bilého je budováni umělých hnízdiŠť, Z krajiny to · tiž tilké mizeji i například nepoužíVilně komí · ny. kleré lenlO ptak se stále vě!!i oblibou vyhledávaL Vesnitká pec v Němetké demokratické republice. v obti Rathsdorf-Altgaul. kraj Frankfurt nad Odrou, je památkově chrjměna (viz obr,) S památkilři se spojili přirodovědci a ochránci přirody a pi'isli na napad: technic ké památka se op,avi a vyuiije jako "čapí muzeum". A hned se dali do prilce: s podpo· rou národních vYborů i brigádnicky. mllldez přitom nesměla chybět . Nyni se už ůpravy dokončuji a co ne jdiíve bude v obti nedaleko města Bad FrBienwalde otevřeno speciálni čapi muzeum SB zajimavou dokumentaci. Stane SB i střediSkem ochrany čápa bílého a ochrany přirodv vůbec. - nč­

FOIO ing. Josef 1!:iha

foto Jan Cerovský

znaměj!i

3

, ,. .... ~

II

,

ra

l

•

..,'",..

•

r'

-

• PIJe se rok 1938 - konec zAll. Ned Evropou Sft srehuj( lIá/ftt!nlJ mrlltnll. V po· hrllnit!nlch horlJch Cech e Morllvy v bllzpet!nych ůkrytech t/slctl odhodlBnych mulů. Zbranlf jsou nllb/ty a o~i strlJlnych pronikaj( mllnymi jitry zllčlnajfclho pod· zimu. Ceskoslov8nskIJ .rmlldtl dostJhI. po vyhllJienl mobilizace blesková plné bojové pohotovosti II nynl Stl t!ekll jen nll rozkllZ k rozhodné obraná. S ohula/, 30. zlJlI 1938 přišel naprosto opllt!ný rozkaz - vyklidit pohrllničl. Byl to nlJsledek potupného mnichovskllho diktátu. PInII boj8schopnlJ. modtlrnlf vyzbrojenA armtJ· da bez boje opustila pozic8 II jil v bltlznu mJsledujlclho roku pltlstal8 vtlbec 8)(i$to· v8t. V pohranit!nlch ob/tlSttlch nldl republiky viak zůstaly, jllko ,nlld ntljmlkllldnljií pomnlk zrlldy. tislce bfttonových pevnostI. S toj( tllm dodnes. Nllrllzlts ns né v le slch horských mllsivů i plJr kilometrů od Prahy, v rovinlJch jilnl Morllvy i pti Dunll' jl. SllIplJ oči jejich stlfltln sttJ/e st/elf silnlcB II ielezničnl trBt8. mohutné lelez obe· tonovA stlny obrůstá mech. Dnes je jil jejich bojovA hodnotil pranlllllJ. Bls nB' uškodí podlvst !lit s odst upam 40 let na teh dy nltjmodltrnéjJf pevnostnf systém Evropy.

V roce 1935 začalo být konečně čes­ koslovenské buržoazní vládě jasné. jakým směrem hodlá nový fašist ický re· žim v Německu up l atňovat svs uzemni požadavky. Bylo rozhodnuto zabezpečit naši dlouhou hranici s tímto nepříjem ­ ným sousedem pásmem pevnosti. Na základě zkušenosti s francouzskou Ma· 91notovou linii vypracovali vojenští odbornici projekt cele-ho systemu a ihned se začalo stavět . Pohraniční opevněni mělo v obranném plánu čes ­ koslovenského velení velmi vyznamn ou ůlohu . Na něm se měl zadržet prvni nápor nepřitele a tak zachránit jádro armady pro rozhodující boje. Vystavba opevněni byla rozpracová na na 10 let a celkové náklady měly přek r očit 10 miliard korun . Celé západní hranice Čech od ~umavy až ke Krkono · iim měl lemovat pás lehkých pevnůs -

4

tek. v jeho týlu byly stavěny další dva řetězy, majici pi etinat území republiky příčně a tvořit tak záchy tne linie proti pronikajícímu nepříteli. Na severu Kr· konoš až po Ostravu navazovalo pásmQ.. nejtěžších opevněni . Zde se totiž před · pokládal hlavni nápor nepřátelských sil. O opevněni jížní hranice s Rakouskem a Maďarskem se původně neuvažovalo. Počitalo se s neutralitou těchto států v případě konfliktu s Německem . Zábor Rakouska v březnu 1938 a nepřáte l ská politíka maďa r ské vlády výrazně změ n i · ly situaci. Bylo nutno hranice opavnit i zde . Za pouhých pět měsíců od zahá · jení praci vyrostlo na jižní Moravě a Slovensku na tři tisíce pevnůstek. a dokonce i několik obj ektů těžkeho

DĚLOSTŘELEC

.TV'RZE

opevněni.

Celkem bylo k záři 1938 na území republiky stavebně dokončeno něco méně než 10 tisíc lehkych pevnůs ­ tek a 266 objektů těžkého opevnění. Za pouhě tři roky od započetl praci dostala československá armada z vetší častí bojeschopny system pevnosti nejmodernějšího typu . Bohužel. nepodaři l o se již všechny pevnosti vybavil potřebnym zařízením a vyzbrojí. Zatímco lehké pevnůstky byly téměř plně bojeschopně, těžké objekty postnidaly svoji hlavní výzbroj - těžká pevnostní děla. .. ... Nfljecl"a reko""rukce prokhlll, h dObyv' "I pOhr."le"lch pevnu ... k by bylo pro k.tdou .rm'du tvrdým olf.kem,

Převážnou část hranice chránily těžko překonatelné horské hřebeny, a tak se

zde vystačilo pouze s lehkym opevně ­ nim. Tvoříly ho betonová kulometná hnízda. různé zátarasy, ale h lavně železobetonové pevnůstky, tzv. řopíky (ná zev dostaly podle zkratky AOp - ředi ­ telství opevňovacich praci). Měly dvě boční střílny a čel ni stěnu kryl kamenitý zához Samotně železobetonové stěny odOlávaly střelám děl střední ráže. Posádku tvořilo sedm mužů se dvěma . obvykle lehkymi kulomety, Pevnůstky - řopíky byly stavěny v souvlslych liníích tak, aby se vzájemně kryly. Na exponovanych místech hraníce se stavěly objekty těžkéh o o pevněni . tzv. pěchotní sruby. Podle označeni odolnost i arabskými a římskylOí číslicemi se přezdívaly na .. ara by" a "římany", Jejich železobetonove stěny a stropy dosahovaly tl oušťky 3,5 metru 11 odolavaly dělům všech ráží i težkym leteckým bombám. Výzbroj tvořílo několik tez kych kul ometů v bočních střílnách 8 v pancéřovych ZVOnech na temeni pevnosti NeJlJčinnějši zbrani pěchot ­ ních srubů však byly protltankove kanó ny rale 4.7 cm, spřažene s kulor.1Ctem na jedné lafetě !tzv, zbraň ll', Tento důmyslny kanón si poradil s jakymkoli

tehdejším tankem na vzdillenost půl druhého kilometru . V zaří 1938 bylo v pevnostech k dispozici 227 zbrani II i s přislušnou dávkou střeliva . Pěchotní sruby měly kromě bojového patra ještě podzemní patro tylové, kde byly ubikace posádky, muniční komory, proviant, studna a elektrarna. Tyto objekty mohly odolávat soustieděnym útokům nepří­ tele řadu tYdnů. VětŠina pěchotních srubú se stavěla izolovaně, ale několik desítek bylo seskupeno do tvrzi. jak se nazyval nejtěžši typ československého opevněni. Tvrze, kterych bylo mezi Trutnovem a Ostravou stavebně dokončeno celkem pět (šestá - Oobrošov -

zůstala

nedokončena),

představovaly

celý systém pevností propojenych pod zemi chodbami. Na povrch vystupovalo pouze něko l ik pěchotních srubů nejodolnějšího typu, jeden či dva dělos t ře ­ lecké sruby a výsuvná dě l ová věž .

V hlubokem pod zemi se na leza ly roz sáhlé prostory pro posad ku několika set vojáků a mnoho tun zasob munice a proviantu. TVfZ mohla odolávat dlouhodobému obléhání a po uplnem dobudováni by byl ji chráněny ůsek hranice prakticky neproniknutelnY. Hlavni silu tvrze měly tvořit pevnostní 10cm kanóny, ktere však nebyly nikdy dodány, a tak se muselo v záři 1938 za mobilizace improvizovat. Dělostřelecké sruby, ktere měly skryvat trojici děl, dostaly baterii horskych kanónů, umístě ­ nych ovšem vně objektu, Misto vysuvnych panceřovych věži pro dvojici děl, které se v té době teprve pokusně montovaly ve Vítkovicich, zely v zemi pouze vybetonované šachty Rovněž speciální pevnostní minomety nebyly k dispozici ani pro jeden pevnostní objekt Přesto i v nehotovem stavu předsta ­ voval pevnostní systém pro českoslo­ venskou armádu hráz, na niž mohl byt nápor nepřitele vyrazně oslaben. Však také německá generaljta měla před našimi pevnostmi velky respekt. Po zabrá ni pohraniči odbornici wehrmachtu vě­ novali opevněním mimořádnou pozornost Německá armáda se zde cvičila před útokem na Francii. kdy musela útočit na některe úseky Ma9inotovy li nie . Všechno zařízení, které se dalo odmontovat (panceřové zvony. děla. kulomety atd .). nacisté odvezli a umístili ve svých opevněnich. Dnes je velmi těžké modelovat situaci. jaká by mohla nastat za předpokladu. že by se česko­ slovenská armáda bránila v kritických dnech podzimu 1938. Neni však vyloučeno, že by se prvni němeCky nápor zadržel. Tak by betonová hráz naši hranice možná hned v zarodku zastavila Hitlerovu rozpinavost.

VlADIMtR FRAN C EV

P ĚC H OT Ní SRUB

r~ho~ $m6rem. "eDli.eh 2 - ocelovll ~něrll kUl/Die 3 kulomely 4 ~y1&h, I/Odlflmi 6 ,b •• ,; L 1 I~ul<>m.t ~ I 36 ft ~.n()n vl .J716 m~noCnl~y\(.h 7 b •• on()~'i' pl(~()p 8 vO l lk 9 ~chodov' m ill 10 .~hody do podlOmilI - pflnc'lov6 dvel" 12 ,:"kOkDI"r"1 dr'hl 13 _ sklad,t.6 n.d •• mn i t '51' 14 _ vn,ltn, pflncéř()v:'n; 16 pro.... nkovy přikop

5 \

PŘíRODOVĚDCE

KALENDÁŘ MLADĚ HO

spolehlivému

počes!

velice praktické. A

účastnici mě l i

k dispozici dobře vybavené laboratoře . kde mohli opravdu ukázat, co dovedou. Byli jsme se na ně podívat - a zjistili jsme. že opravdu dovedou . Přísná prověrka znalosti se týkala chemie, boteniky a zoologie. V každém oboru če kal na účastnlky ná rodnlho kola písemný test 8 kromě toho praktické úkoly. Schválně, porovnejte si své vlastni znalosti a dOvednosti. Uměli byste podle kllče určit viéenec, pámelnfk. hrachor hllznatý, sléz. kakost nebo kostivall A uměli byste připra­ vit mikroskopický preparát pylu? Poradili byste si s extrakci rostlinných barviv ze suchého vzorku a dokázali byste rozdělit dva typy chlorofylu? Za pouhé půldruhé ho diny? A poznáta bezpečně třeba sokola stěhovavého. holuba hřivnáče. žlunu zelenou. sysla nebo myšici? Nu, nechci vám sahat do svědomí, ale lehké to ti soutěžlcl neměli.

Nás ovšem zaujaly spíš jejich práce. Nejen proto, že byly opravdu pěkné. zajlmavé a dobře provedané, ale také proto. že náměty byly vel ice, velice rozmanité. Našly se tu práce paleontologické, malakologické. ornitologické, entomologické. botanické, ale také takové, které se vypořádaly s problematikou ochrany přírody a životního prostředí, ba i zdravotn ická tematika se tu našla. A práce přirozeně doplňoval dokumentační materiál sbírky ptačlch per, drog, semen, kapraďorostú, hmyzu a dokonce i srdcI. Sk u tečně. bylo toho ve velkém sále ÚDPM, až oči přecházely. Ani jsme nevěděli, nač se dřív dívat. Ovšem sbírka, to je jenom polovina díla. důležité je. co jej! autor dokázal z na sbíraného materi álu vytěžit . A tady ut byly mezi jednotlivými pracemi rozdlly nemalá . V kategorii mladšlch ůčastnlků nás zaujaly některé prá ce. vynikající nad obvyklou úroveň výtvorů pioný rů toho to věku. Napřrklad jedna z těch praci řeší zajímavou otázku: Je moucha mlsnější než člověk? No, zkuste sami odpovědět. My vám v některém z příštlch člse l prozradíme. jak to opravdu je, chceme totiž aspoň stručné obsahy a zajlmavé ůryvky z děl účastnlků Biologické olympiády otisknout. Abyste se i vy mohli pokusit o něco podobnéněkteré

Cose povedlo těm nejlepším Vzdor dlouholeté tradici se tentokrát národní kolo Biologické olympiády konalo přfmo v Praze. v Ústřednlm domě pionýrů a mládeže Jul ia Fučike na Vinohradech. Bylo to méně romantické. ale vzhledem k letošnímu ne-

K ATLASU ABC V TOMTO CfSLE

Medvídci nikoliv na hraní ~elmy Jsou fád veliký e ro~větvený. V so učasné době lija na naii planetě asi 250 druhr:.. ro~dělenych do devfti čeledI. Připočteme- Ii i druhy vymřelé v dávné i ne dávné geologické minulosti. musfme při· .l:nat. le je to sk utečně imponujfcf skupina masožravých savcr:.. Zahrn uj e .l:vfřata obrovsU i nepatrná. tropické i polárn!. Délka těla šelem koUsá od 14 c m do 4 metrů. hmotnost od 100 9 do 1000 kg. Ro~dfl je tedy mnohem větif na! u primétů nebo hlodavců. A nemenší rO.l:dlly jsou i me.l:i jednotlivými systematickymi skupinemi ielem. Některé čeledi majl kolem 70 rr:.zných druhr:.. Jiná byly utvofany pouze pro jeden jediný druh. Některé rody nebo dokonce i druhy okupujf b e~mála pr:. l světa (n apř. vlkl. kdefto jiné se vyskytujf jen na ~cela nepatrném "~smí ve ~vláštnfch podmfnkách. A právě o takových podivínech

6

bude dnes feč. Současně ss odem musí· me .l:mínit i o jejich přfbu.l:enstvu. které je daleko podnikavěji! e o tolilejšl. Ale co je to platné. jeltě docela nedávno je vědci 'adili do jedné čeledi. i kdyl každý ~ nich lije v jiné části světa a livf se něčim doce· la odlišnym. eeledl. s nll se dnu budeme zevrubněji se.l:nemovet. jsou medvfdkovitf a od nich docela nedávno oddělení pandovftl. AI na výjimky jsou to nevelké zvířata s ostrým čumáčkem . postavenyma ušima. plochými tlapkami se silnými. pohyblivymi prsty a dlouhým , často bohatě osrstěnym a kroufkovanym ocasenl. Medvldkoviti obyvajf Jifnf a značnou část S everní Ameriky, pandovitl nepatrný ůsek Asie - Ne· pál. savarní Barmu a jihozápadn! hornaté provincie Ciny IJu -nan a S'ČchuenJ. Medvfdkovitych známe celkem druhr:.. sou-

,g

středěnych do pěti (podle některých šesti) rodr:.. kdefto pandy jsou jenom dvi/i a kaldá .I: nich tvořf zvláštnl rod. Ustaveni samostatného rodu pro kafdy druh pandy je doce la pochopitolné, népadně so od sobe li ir. Jadna jo drobné. druhé veliká. jedna Ulhlá. druhé .l:avalité, jedna ocasatá, druhá skoro be~ocasá . jedna podobná mývalu, druhá medvědovi. Společnou maj l je· nom vlast - horské lasy při hranici Tibetu. potravu - bambus a to. že jsou vzácné a v ujeti se jen velmi vzácně rO.l:mnofují. Medvldkovitl majf rody velmi vyhraněně a jejich pflslušnlci se sob ě nav.l:ájem vo lmi podobajl. Jenom freti - kOČičí a malý _ 50 od sebe Iii! natolik, fe je niikteřl.l:oolo· gové ~ařuujr do dvou rO.l:dllných rodu Bassariscus a Jentlnkia. Ale to nezname . ná. !e nedovedli v6dcr:.m n6l olité "zamotat" hlavu. Tihle medvídkovití mají na i 'elmy prapodivné způsoby. Jsou splše všetraví a majf všelijaká při.l:pr:.SQbenl, kterými připomfnajl docela jiná l vífa ta. Nodl má .l:vláitnf, pfedlouhy komicky nos, fre1 vypadá jako křfženec mui kunou a kočkou a kynkalu mé dokonca _ věc v celěm řádu šelem nevldená - chápavy ocas. Však byl také považován.l:a lvi Utni op ici. poloopici

ho, pokud vám z.tlm chybl inspirace nebo vhodný námět , Jinou zajfmavou pracl byla monografie orobnf leguéni z rodu Anolis, studie Zeleň autobusového nádraž/ nebo souhrn doplňujfcf p6knou sbírku měkkYjÍl. Ti starjl samozfejm6 volili náměty obtlžnějií a také na zpracováni je vid6t, le mají přece jen větil možnosti. A tak se tu najla dobře zpracovaná faunistická préce o stfevlícfch na Karlovarsku, soubor údaju o vzácnych .!II chráněnych rostlinách, vypracovany s velkou pečlivosti, pozorováni noeovi itě havranů , zajlmavá práee o lelvujkách (víte vůbec, co to je?) i ob§lrné měřeni vad pátefe u jkolnl mládeže, doplněné dokonce i skiegramy (rentgenovymi snimky). Zvláitt nás potějila řada pracl, která sa zabývala sledové nim livotního prostfedl - Zeleň sldU!té,

Odpady z domácnosti, Měřeni kyselosti sněhu i hodnoceni negativnfch vlivú civilizace. Nakonec i pozorováni zdánlivě odlehlá, na pf. monografie rybnlke nebo sčltá nl pt8ctva majl k otázkám kolem životnlho prostfedl co tlei. A takových témet nenl nikdy dost. Biologická olympiáda skončila. Ale jejl výsledky nezepadnou, o to už se postaráme. Ostatně co nevidět nastane čas připravovat se na dalil (očnlk této vrcholné biologiCké soutěže. Doufáme, že se jl zúčastní co nejvlce čte­ nárů ABC. A že práce soutěžlc/ch budou mlt jeitě vyUI úroveň než letos. FOlo J. Drahokoupil

•

vlTtzov~ Kltegorie 8 : 1. Jarosllv Hllrtman Kltegori e A: 1. Vojtěch Hro udet 2. Pavel Peiek 2. Miroslava Trojilnkod J . Jiři Hrulka 3. Pavta 2ď~lfková

I kdovl. co jeUě . Ale kynkalu je nepochybně pravé lelme, lčkoliv se 1M pfevUně ovocem a hmyzem. Medvldci se vůbec nepodoblji tomu , co jlme zvyklí za medvldky povalovl t - blculatým, chundelatým mléd'atům pravých medvidů, Snad by bylo vhodnijl! označo ­ 'lat je, jako je tomu v latině, v rultině Ij., mývalovitými. Ale my ul Jsme si ni nézlv medvldkovitl zvykli I tek ho u!ívéme dél , I kdyi medv ldek mýval, medvldek nodl nebo medvldek kynkllu v sobě mnoho medvě dího nemaj l. Ani ne hranl se tak moc nehodl. protoie jlou čili, nepo.ednl e vistečnl .pll jlko opice nel jako madvi di I mnohem reději jplhaji po stromech, net by způsobně I rozvUně chodili po zemi. Ai půjdete do zoologické zahrady, tak .1 je důkladně prohlédněte . Určité při ­ jdete ni to, la tenhle podivný .pojovacl člénak mezi stllrobylými přadky hlllm psovitých a pravými medvědy peUl k nej zajlmavějjlm zvr'ltům, jlké jsou v zoo k viděnI. A to Jeltě nemů!ete vidit, Jlk jlOu roztomiU, kdyi jsou vychovéni od ml ličk l v lidské společnosti.

•

SO U HVĚZDí TEORETICKY I PRAKTICKY Seskupeni hvězd , připominajici různé tvary I obrazce, uvllodedávna tidi v ů18. I by ta sledodna s témě' posvétnou ůctou. Zrodily $fl rozmaniti blije II často i osudy jednottivců i něrodů byly uvllděny do souvislosti s postavením hvězd na obloze. Ale souhvězdí měla pro lidi viech dob i nllrodů i prakticky vYznam, podle nich se orientovali na mofi, v pouitlch i v neznémych krajinách. Tento význam nertratila souhvězdl ani dnes, nlpfiklad jsou vYbornou orientačni pomůckOu pro kosmonauty. Nejsme v!ichni kosmonauti, ale z./Ijem o podivuhodné obrazce neutuché, jlk ostltně roste i zlljem o astronomii vieobecně . A proto jistě I vy uvltáte knížku ndeho předního astronoml doc. dr. J . Kleczka , kterou nakJadatalstvl Albatros vydávé uf ve druhém vydllni, Prvn! vyděni by to v krétké době rozebrěno I pfololeno tlké do polltiny. Publiklce o souhvězdich "'VChélí v odíci OKO, jmenuje se Nde souhvězdi a proti prvnímu vydén; je rodlfenl I doplněna o nové poznatky i vyobrazen I. Knižka mll tfi čbti. V první z nich, nll:rvené "Co je dobré znét při čteni o souhvězdich", jsou zékladni ůdaje a pojmy. které uvIté kaldy mlady ast ronom - čtenH se dovl. co jsou to hvězdy, plenety, mlhoviny, jak se hvězdy pohybuji. jak liji a zanikajl. proč dfi. 1 o kva serech a pulsarech zde nljde záklldni poučeni. Druhll, nejobdhlej!i čbt knížky se skllldll z 88 podrobných popisů jednotlíV'feh souhvězdi i 5 pfislu!nou Intickou bájí, nákresem souhvězdi I jeho umístěni na obloze. ZIIvěreěná čést pak obsahuje abecedni seznam vhch souhvězdi , jajich latínskll jména a zkratky. Ba I pismena řecU sbecedy se podle nf děle

mů!e čtenéf naučit.

V knilce Nlie souhvězdí tedy nljdete mnohostrlnné poučeni nlljen v astronom,i, ele i z histo rie a mytotogie. Molné, fe leckteré ho I vás prllvě tato knlika pod niti najen k zajimavYm pozorovllnim na nočnl o b loze, ale i k ná ročné mu studi u mat emati ky a fyziky, aby se jednou mohl stét znalcem I rlllltelem ves mirných prOblémů - astrono mem. -jo-

7

"Kočičí ocas, to je vlastně směrové kormidlo, koště výškové, tyč od koštěte, na kterém sedí baba Jaga, to je trup. Veškeré ovladan; ma v kufru a za sedm minut mu ta čarodtJjnice na koštěti vyletěla do výšky čtyř; sta metrů. " Zaslechli jsme tenhle hovor na jedné z kra/upských ulic 8 napjali proto uši. O jakém prapodivném latounu je tu řečl Carodéjnice na koštéti? Témilř půl kilometru ve výšce? To si snad povídaj; o nějakém pohádkovém filmu. A šli jsme dál, svou cestou, hledat školu na sídlišti: kde už dva roky pracuje pionýrský zajmový oddíl modelMÚ. Je to dvacet kluků, všichni ul získali odznak odbornosti Model8,. Při plnéni podmínek tohoto odznaku je široká

BABA JAGA na koštěti paleta možnosti. V pěti zakladnich obměnách hOlloH sama za sebe. Pionýři si mohou vybrat, ktere mode/~řst v; je bav; nejvíc - zda lodní, letecke, železniční, automobilove nebo raketové. Kra/upšti pionýf; si vybrali letecke a lodn;, ale protote jejiCh vedoucl Pavel Kojmar, jinak spojový technik zkušebny Kralupy, je nadšený a všestranný mode/ař a kluci u něho viděli i plno rádiem fízených autíček, tak prý k tem dvěma disciplin6m přibude ješte automodelařina. Začali éčkem

trojkou " letecky model kategorie A 3 , to je snad pro kluky nejvděčnějšl začtitek . letadlo se na pětadvacetimetrové šňůře vytti hne do vzduchu, mti tam alespoň minutu vydržet, aby se ukázala zdatnost konstruktéra, 8 protofe to nenl nijak zvlášt choulostivy stroj, na nějakém tom tvrd šlm přisttinl nesejde," vypráví Pavel Kejmar. , .Nalě ­ tali jsme s nimi pěknych ptir hodin a nic se nám nerozbilo. letos jsme byli na okresnl soutě!i na Mělníku a v kategorii školních větroňů A 3 jsme obsadili tři prvnl m lsta dlky našim konstruktérům Mirkovi Jarolovi, luboši Fidlerovi a Jirkovi Kru!lkovi . Čochtan v tůni

V tomto připadé Čochtan nenr vod nlk, ale polystyrénovy model lodi

8

s elektrickým přlvěsným motorkem, jehož plánek kluci našli v jednom ze starlHch člsel časo pisu Modeltiř . Protože každý č len oddllu si tohoto Čochtana postavil a proto!e by tím ptidem bylo najednou dvacet Cocnta nů, vymyslel si každý pro toho svého nové jméno. Vedoucl Pavel Kejmar získal v kralupskěm Kaučuku odpadavy polystyrěn , udělal ztikladnl polotovar a z toho se pak vyrábělo. lu boš postavil Racka, Ji rka Fiala Phantona, Jirka Kru.tlk Čvachtu. Tom U Bleska, Mirek oelflna ... Jeden je zeleny, druhý modrý, jiný červeny, a když výrobu dokončili , uspořádali ve vltavské tůni na Starém lobecku

rychlostní oddí l ově závody. Tady se uká.te, kdo udělal nejdokonalejšlho Cochtana . Ale neukázalo . Čochtano· vé se rozjeli po tůni. ka!dy kam chtěl, zajeli do rákosl na druhý břeh, a pro · tože je v tůni mělčina, tak se kluci za nimi čochtali a čvachtali, aby je dostihli. T'bor v tébo;e Čochtani nebyli jen v lobe č ku, protoia kluci se svým vedoucfm nesedl jen v klubovně s pilkou. nů!kami. lepidlem, balzou a barvami. ale jezdi i na společné letní pionýrské t tibory. Naposled byli u Máchova jezera v kempu Na Klůčku . Kdy! se kluci do-

zvěděli.

kde budou tábořit, byli zklamanl. To bude zábava! Plno auťáků, stanů se stolečky a židličkami, vařiče na pro pen-butan. No, to bude romantika! Ale stačl dobrý nápad, šikovné ruce a všechno je jinek. Vedoucf se dohodl se správou kempu, pionýři se vydali na rákosí a z něho si vybudovali kolem svých stenů rohože, ktarými oddělili tábor od celého kempu. Tam si žili jako v domorodé vesnici, odděleni od světa, který se neobejde bez techniky a pohodli. Sami si vařili, vlastně ne ůplně sami. Zkušenostmi pomohla. Pavlova manželka. Vydávali se na výpravy ve čtyřech gumových člunech, a protože Máchovo jezero neni brouzdaliště, byli vyzbrojeni i plovacfmi vestami. Později už vesty nepotřebovali. protoze se všichni do jednoho naučili plavat.

PiFíK

Copyright 1978, Editions de Vaillent, Paris

Čarodějnice na koštěti V Kralupech byl Den dětI. Pionýrský modelářský oddfl se pochlubil svými výrobky a do vzduchu se

vznesla i ta baba Jaga, o které jsme slyšeli před kulturním domem. Kon struktérem je Pavel Kejmar. Je to vlastně model letadla se spalovacím motorkem, vrtulkou, delta křldlem, ovládaný na dálku. Na trupu sedí plechová čarodějnice, v kufru je vysílač­ ka, vzadu na koštěti kočka, která můža mávat ocasam doprava i doleva a pinl funkci směrového kormidla. Koště je skutečně výškovkou a dole na zemi tuhle atrakci. kterou děti se zájmem sledují, řidl sám konstruktér. "Náš vedoucí, ten má doma věcI! A viiechno si sám stavěl," říkají pionýři a je z té jejich řeči cítit, jak se těší, al se s ním pusU do dalších, složitějších modelů.

Helena Škodová Foto Miloslav Sebek

•

Zadáno pro RP A 22 Dnešní sloupek je věnován těm RP, které kromě důkazů A 22 plnily i mi· úkoly. Nejzajímavější reportáž ze 4. řiina 1957 nám poslala RP 133 kpt. Nema z Brna, RP 316 Neptun 9 z Brna a RP 216 Sirius ze $pindlerova Mlýna. Ze čtrnácti nejlepších modelů, které byly zaslány k malé soutěži konstruk térů vyhlášené v ABC čislo 8, jsme vybrali tři nejzajímavější, ktere zaslaly RP 194 Andromeda z Prahy, RP 225 Havana 1978 z Havířova a RP 313 Mars 77 z Vémyslic. V ABC čislo tO byla vyhlášena mimořódná úloha - ziskat novou posádku. Tento náročný ůkol se podařilo splnit RP 252 Luna z Majcichova a RP 216 Sirius ze Spindlerova Mlýna. Ostatní posádky psaly, ie se sice snažily, ale úkol splnil se jim nepodaři lo. Nejvíce ohlasu měla Doprava 21. stoleti, vyhlášená v ABC Č. 12. Ze záplavy návrhů jsme uznali za nejlepŠí tylo tři raketové posádky: 289 Astronauti z Lubojat, 314 Metla nebes z Moravských Prus a 162 Bellatrix z Hradce Krá love. Ve 14. čísle ABC souvisel úkol s důkazem vymyslel nové soutěie ke Dni kosmonautů. Nejlepe si vedly RP 223 Vega z Hradce Králové, RP 114 Kosmik z Pardubic a RP 190 Kosmický koráb Orion z Kraslic. V ABC čislo 16 jsme vás vyzvali, abyste popsali, jak jsle ve škole či na pionýrské schůzce přivítali let našeho prvního kosmonauta do vesmíru. Nejpohotovější a nejpracnější byla kníha, kterou o tomto letu napsala RP 114 Kosmík z Pardubic. Dále byla hodnocena RP 199 Argonauti z Polné a RP 215 Kasiopea z Hostinného . mořádné

9

d"

se pó vyb i t i kondenzá t oru překlopí obvod do kl idového stavu. V ně m setr· vá po dobu závislou na době nabije ni ko n denzétoru a setrvačnosti fotoodporu. Na dobu. po niž žarovka sv.ti, ma vliv změna kapaCity kondenzétoru a odporu A,. Vzdillenost fotoodporu od Urovky a odpor A, ovlivňuji dobu "tmy" Kmitočet změn zl'tvisi tedy na nasta veni odporového trim r u AI' na poloze aktivni plochy fotoodporu A, a na odstl něni denního světla Všechny tyto čini ­ tele je možné zvolit tak, že žilrovka po dlouhě přestávce jen krátce blikne Ta · kovy provoz je pak usporny (když Je průměrný odběr proudu pouze 20 mA) Při zapojeni součastek podle schém a tu a seznamu trvá záblosk asi 100 až 150 ms při napájec.m napěli 4,5 V Studeně vlákno žárovky má tak ma ly odpor, že 'o Spil18CI proud asi dvojné · sobny než Jmenovlty proud. 2árovky s proudem 0,3 A 8 v.ee lze proto použit jen s vhodnymi vykonovymi tranzistory V závi slosti na spravně dimenzovanych l:Ioučástkach j e možl1é podle I!Ichéma t u zachovat zapojeni, pro vět~í proudy. Obrcizek 3 ukaZUJe obrazec plo~ného spoje v měřitku 1 1, na obr. 4 je zapoje ni jednotlivych součilstek na desce _ pohled ze strany součástek Verze s komplementcirnlmí tranzisto ry j e na obr. 5 II má výhodu men~iho

~ Přerušovač

s automatickým vypínáním

D opi s

ě.

1; "ZhOl ovil,sem SI

televizní předzesi l ovač

II připojuji

jej

mezi anténu II televizor. tasto se ml vhk stavil, že po skončeni programu vypnu televizor, zhasnu

spilt. Na

předzesilovač,

světlo

II jdu

kterY ma

bateriové napijani, zapomenu. Mohl bych pl'ipoj,t paralelně k pi'edzesilov8či

kontrolni !érovku. ale t8 by lbytečně zatiliovsla baterie " D opi s

Č.

2: "Réno jsem

připojil

akumutétor k nablječce a spočital jsem si. že bych měl nabijenl ukončit asi ve 22 hodin. DQmmyel jsem se. ta fařlzenl vypnu. net pŮjdu spat, ale na svůj úmysl jsem si vzpomněl at réno Akumulátorům PrY prebljeni moc neprospívá

D o pi s

Č.

3 : ,.Blikající

maj;iček

mim,

povidé latinek. !lIk ho umisllme na udni okno vozu. aby do něho nikdo nel1ara'lil. Je ale .tkoda, že 50 bude tak od půl piJte, kdy ul je vidět. 'lbytet'mě vybijet baterie a zitra bych $; rad p',spal Snad byli mohl něco vymyslet, aby ~e majáček vypnut automa ticky

•

To všechno byly důvody, ktar(J nBI> vedly ke zveřejm}n; konstrukce nás/edujlclho zaiizonl Kdyi jej připojíme k předzesilova{:j nebo nabíje{:ce. upo zorni nás (po zhasnuti světla) na zapoje ne spotřebr{:e bl/kanlm A tatmkův ma· iá{:ok skute{:n6 zhasne, jakmile se roze -

odpovídá požadovanému signálu a Sp,naeím vztahům tohoto zařizenl Napájeci napětí se muže pohybovat u zapojeni podle obr. 2 mezI 4,5 iii 6 V, v druhém přlpadě mezi 6 až 12 V

*

~

Světlo, kterě upozorňuje

v

silnični

dopravě,

na překažku oznamuje zapojení

pracovni polohy přepinače, zabraňujo u vyk opu n a c h o dnl ku a p od .. má svůj vyznam za tmy Zapojeni přeru · šovace, kterY se za denniho světla au· tomaticky odpOjL Je velmi jednoduché. použijete - Ii lotoodpor Jak k vypma",. tak k řizeni činnosti přerušovače. Kon · strukci vldlte no obrazku 1 neh odě

Na obr. 2 tvoři fO l oodpo r R, s odpory R, a R, dělič na pěti , Při sil něm osvětleni je jeh o odpor nepatrny, takže tranzistor T , je nasycen 8. U'lavira tranzistor TJ. Zarovka 2: nesvlU a odběr proudu (odporem A.D fidicim obvodem z A" Al' R. a A,I je asi 2 mA Zvětši·li se odpor fotoodpo r u nlltolik, fe se t r anzistor T, uzav ř e, zač n e p r otéka t tranzis t orem T, proud báze_emitor p řes odpo r R. Ko lekt orově napěll tr allzisloru se zmenŠI a ta t o změnil se přomUi pres kondenzá t o r C na báz i t ranZistoru T" kt e,y se t im zcela u zavře. Obvod se tedy překlop. do stavu. kdy tran zis t or T, vede, zatlmco T, jo uzavřen a l e sp oň t a k d lo u ho, d o kud se k o n den zato r C nevyb i je. Po tu t o dob u ozařuje lotood po r R, svě t lo ža r ov k y Z - proto

10

R, +6V

T,

R, +---o OV

R,

klidového proudu. Proti zapo jeni na obr. 2 neprochazi odporem R. proud V době, kdy žárovka nesvití. Současně dosahuj e zapOjeni s komplementární dvojici tranzistorů ryc h lejší spínací doby - t var k ř ivky sp ín a ci h o napětí Je prav ou hl y, tl jsou prot o men ší z t rě t y př i pře pín aní. Pravoúhlý průbě h nejlépe

Seznam

součástek I např . typ TR 112 a

R,

odpor 2 , 7 k n apod.)

R,

odpo rový trimr 22 k n ITP 040, TP 041)

R,

odpor 22 k n !TR , 12a)

R. R, C

T, T.

t

odpor22kO(TR112a, fotOQdpor (typ WK 650 60 nebQ podobnyl e lektrolyticky konden;tětor S IJ F (TE 004) tran;tittor Ke 508 trlln;tistor KSV 34 miniatuml Urovka 6 V, 0,05 A

o

tO,

+ (

R, I

R,

Hodno ty součěstak pro komple m llnU. _ ni verzi je t'eb. volit pOdla po ul itý c h t'lInzi.to.ů . Souč" tky uveden' na obr. 5

R

@

Ilit Ito4 lili

~

+

01 ro-

jO

O

78

1 , , • T, , T, '-----_ _ _ _ _~ D ~

jsou přfkladem pro upojenf s typy BC 308 a BO 135 . Literatura; Funktechnik 15/ 76, str. 415

,

O

O

Uvedený námět je ůkolem .'. klrtego· ,ie (do 13 let) souttJle o zadaný r.diotechnický výrobek. vyhllHené letos jil podesáté Ceskou ůst!ednf radou PO SSM.

lil

...

Rl

Rl

"1

fl

,

R,

'"

@

R,

R,

, l7.

O

'0'1

*

+

S~YO.SA •

• k8

1 20M 1:>i

"

B008

t:> 470

\;.;>

BDI3S

o

CO PRO VÁS PŘIPRAVUJEME? časlo nám píiele i latefonujela. na besedách se plále, cO chysláma do dal:lich čisel Neradi prozr81ujeme ..lajemSlvl !éfkuchare z redakční kuchyně". ale něco snad pleci; :teleznični modeláře jislé pOIU; novY 5eriál návodů. nnvaný ElektrOhtchnika v kolejlAlí. AUlomodeláli si budou moci Odpotinout od stale do smyček a kliček jezdícich auUtek. Pllpfavujeme pro ně oávOd na vYrobu superrychlých dragslerů, vyslielovanych na .avodni dráhu gumou Letečtí modelMi dosunou návod oa letadlo tl motorkem na CO. -' tedy letadlo s pohonem na Sifonové bombitky. Makelá'ům chysláme návod na model kosmického talile . Je loho ještě vice. ale ji-t dOSl prozrazovani A na dečkách? Ta budou opět velice pestrá - pravidelné Ob'1l0vé ~koly. plilodovědné i technické atlllSY, ale laké vyslřihovánky. Napřiklad mOdely lIuloveteránů. VOlU F· l , historic kého laJlku, kuriÓ~Jliho II Jleobvykle vyhlížejíciho AolIs·Aoyce. dále Jlová série letiMni techniky a zemědělskych s trOJÍ!. !Jude Ještě nókolik figulek krojovanych panenek a par zviřátek do zoo ABC, dostanete i dal!i "lovecké troleje" zviřat . Nebude chybět ani kosmicka technika a IlIda papirovych hlaček . Zkrátka. novy ročník ABC bude oplll plny překvapeni pro v!echny kulíly. Budeme se snažit. aby katdy z vas č lenllřil s; v ABC nalezl něco sveho. REDAKCE

Velmi

ábiěka.

11

ČTYŘI STRANY ~

lm PRO TECHNIKY

Soutll technlck' tvofl",oatl ml6deh m' Jednu z ke tegOt'U nSlI.vanou STAVBY. KIIldaročně se do léto kiJtegorie pfihlaluji sulon

nejrůznějJich

lpej/ovYr;h Eiffelovek.

stráinich vIIi, dometků II podobně. Jako st,,vebn; materiél jim slouti ntl;en zminěné špej· /e, Ble také kúrll, šišky, dřívka II rozntJ pltJKi. NB vYstavtJch plJk tyto stavby nebYv.;/ pfíliš

obdivované,

neboť

nehýli nápaditosti. Zkuste

se však pustit do práce n8 modelu moderní stavby - takt;! Ul špejli. nitek II papíru. Inspi.

rBcf i návodem vllm můi" posloulit "BJ dne/ní náměr. Stll!!; pracovat uválenf'í, petlivě, II hlavně čisti. Vznikne IIBm tak model mo derní, lehké tJ vzdušné stavby, jakých jil jil po světě celě t/Jda. A n/lvic takovým modelem,

bude·li p6kně zpracován, určité plekvapíte hOdnotíc( porotu na výstavé $TTM POfé$ilo by nás, kdybychom od vás dostBIi dopis či lotogrlllii, abychom mohli posoudit, lda ná~ dne~ni návOd nB~el uplatmJni Záro· veň nám múlete nllpsllf, jaké jiné návody z ABC jste poulili pii výrobé modelů pro vY. stavy STTM.

Chcete se stát architekty budoucnosti? N a ndl

planetě při b ývá

stál e v íce lidi.

H orečn ě se staví, vz n ik ají nOvá sidli!tě, nová měst a . Stavl se stále vice do výš·

ky, vzn ikají fádni b l oky domu k asáren ského typu. Mod erni věda, technika a p r ůmyslové metod y dávaji architektům možnosti, aby svými stavbami zahájili novou epo· chu v dějinách architektury, ve kte ré se lidé ne b udou cit it "stís n ěni" a kde kaž· dému bude dopřÁno vzd uch u. svě tl a a slunce, D nešnl konst rukč n i i'ešenl ar· ch itektů umožň u ji co n ej vh od n ějšl vy· užiti v l astnosti stavebnic h ma t eriá l ů,

zejména oceli a nových ko n st r u kč n ich p rvků o velkých pevnos tech . NapovldaH tom u jil ve světě u sku tečněné stavby vystavnich pavilónů, sp ortovnich sta· diónů, průmysl ovyc h hal, koncertnich sin i, divadal, rekreačních objektů a dal· šich účelovych staveb. Pro tyto stavby lze Imim o jiných ) pou živat úspěšně sta· vebnicové konst r u kce GYRD . Z6k ladní dílce stavebnice jsou t rojúhelniky, čtverce tl jehla ny, vy ro bené z oc el o vych trub ek , kt e ré vyhovují všem p evnost · nim poia d avků m . Výhodo u stavebn icové ho prv ku GYRO je l ehk6 stavi telnost ,

~~ \ /\

'V

\ \

\

. - - - --------. - ......-------snadnÁ doprava i možnost hromadné výroby. Dllce se spojují jednoduchym styčnlkovym spojem . MOdulové sit je buď dvousměrn6, nebo tllsměrná, po· dle poulitych dilců s podstavou čtver o covou č i t rojúhelni kovou . Na několika obr 6zcích je vi d ět p rakt ickě pOužit í t ěch to dí lců ve svě tě. Pro nés je zaji m a· vé to, le $i la kovou to m inial avebn íci můlete docela jed nodu!ie zhotovi t sami. K t omu účelu se dobře hodl normálni kulaté špejle o průměru 2,5 až 3 mm I d o jit rnic), které koupíte v papírnictvi nebo v modelárské p r odejně . lze však použit i let eckych m o d e l ář$kych nosničků o čtve rcové m p růře zu . Déle si op a třite h a dičku z PVC (t zv. b užirk u) takova ho pr ů m ě ru , aby se d o ni daly špejle těsn ě zasunou t. Ze špejli si nai'e!te vice st ej· nych dílů délky na př iklad 10 nebo 15cm

12

u modelu letadla. Tak vznikne pevny stavební celek. Papírky mohou být ze dvou nebo i tfi barev, navzajem v rytmu prostřidaných Papiry mohou tvořit obrazec dvou trojúhelníkovýCh dílců a + b _ kosočtverec . Tyto kosočtverce mohou být prolamované (viz opět obrázky v textu). Na zavěr na!eho návodu vám musíme říci, že budete vetice překvapeni. ja kých fantastických konstrukcí lze docilít tímto způsObem modelovaní staveb Tak se stanete snadno a rychle světo · vými konstruktéry a architekty. -JK -

•

, . Le,.dlo.,y heog.r .. Temp • • • ilCel. neobvyklými tvery . 2 . Mod.1 kon.trukc. :t•• d.'.nl p.rl ..... ntu vT.h.r.nu . 3 . Letecký pohled oe kopull ll• • I1'Ov. oc_lov. kon_trukce I._tl _

úh.lnlkovych tvClr" j.kl.d U n'drCl!' V BClton RouVIiiI nllll _

Loul.1C1 ·

4 . Kon.lrukc. UI_tf."nl d.t_k.ho h"lt. I.hkou kupoli n.nl U,dnou novinkou . Snlm.k J_:t roku 19.9:t Penl • .

1

2

(viz obr. I) Tři hadičky položite vedle sebe a vždy po dvou centimetrech (nebo též po třech cm) je stáhnete Isvá · žele) k sobě lenčím vázacím drátkem, jak ukazuje obr. 2. Prebytečné zatočené konce drátkú odštípněte . Z takto sváza ných hadiček odstřižením nútkami (po dle čárkované čáry uprostřed mezI uvazkyl vznikne spojovací dil - spojka - viz obr. 3. N astrčením tří !pejlí stejné délky do tří spojek vznikne jeden díl ec tvaru rovnostranného trojúhelníku jako prvek GYAQ (obr. 4). Nastrčenim dal. !ích dvou !pej1i vznikne dal!i spojený dílec a tak můžete pokračovat dale Sestavovánim dí lců vzniknou různé pro storové konstrukce (kopule atd I podle vaši fantazie . Vodítkem pro stavbu mohou byl pro vás obrazky skutečnych staveb. Konstrukci můžete stavět od ro viny Id,kladnyl nebo na sloupcích (pod poróch) atp Chcete -Ii. aby modely byly kompletnl. zholovte si šablonu zluUího papíru nebo lepenky, aby trojuholnlko vy dilec přesahovala v!ude asi 3 mm Podle šablony si pak nastřihejte vice papir kll, kterými jednotlivé dílce pole pite tak. jako polepujete třeba křídla

3

4 )

1

"ll

2

, 'í!

_ ol

~

~

~

100

,

3

,

I

zÁKLADN( HODLl

4

TŘrSMĚRNÝ

B

I

/

ŠA BLONA

PRO POLEPOVACí f'APIR

/ I

,

, 100

,/

I

13

Tato slova vy1esaná na zdi vstupního vítají navštevníky ondřejov­ ského astronomického ústavu. Brána je otevřená. Vejdeme tedy a prohlédneme si trochu naše "hvězdné městeč ­ ko". Je právě vhodný čas - uplynulo 80 let od položení zitkladniho kamene zdejši hvězdárny, 50 let od chvile. kdy ji její zakladatel. Josef Fri č, věnova l státu a 630 let od založeni Karl ovy univerzity, a tudíž i od začátku výuky astronomie jako vědní h o oboru na našem území. Jak je vidě t. tajem o astronomii u nás sahá daleko do minulosti. Hodně daleko. Vždy! docela nedávno objevili archeologové a geofyzici u obce Makotřasy na Kladensku základy ja kesi stavby, přesně orientovane podle typických výc hodů Slunce a Měsíce . Její stáři stanovili asi na pět a půl tisíce let. Už ve čtvrté m tisícileti před naší erou obyvatele našich ze mi prokazatelně vě n ovali pozornost astronomickym jevům . A tak bychom mohli pokračovat pře s Kelty ai ke Slovan um do historické doby. Trva lou vědeckou základ nu ziskala naše astronomie už založen ím Karlovy univerzi ty, kde byli profesory astronomie na svou dobu vynikajici vědci . Za všechny mů žeme jmenovat Tadeáše Hájka z Hájku (1525 - 1600). který se nejen svými pracemi zařadi l mezi tehdejši předni ast ronomy, ale také dosahl toho. ie v Praze nalezl útočiště největší astronom te doby. Tycho de Brahe, (1546-1601) a pozděj i i jeho asistent Jan Kepler (1571-1630). První hvězdarna na našem území vznikla roku 1722 v Kl ementinu - jezuitske koleji. Stala se střediskem astronomického a matematického bádání. ale teprve po p rvní svět ové válce přešla do rukou státu a za čala slouži t českému národu . Kromě ni však ui v techach existovala dalši, soukromá hvězdárna, kterou vybudovat nadšený astronom amatér Josef Frič (1861-1945). Syn re vo lucionáře Josefa Václava Friče zdědil po otci lásku k národu a touhu po činu. A tak se spolu s bratrem Ja nem, rov n ěž schodiště

14

nadšeným ně zemřel

a:,::~~S:;:~ ve věku

let roku 1897, rozhodli vybudovat českou hvěz ­ dárnu. Rok po Janově smrti zakoupil Josef u obce Ondřejova pozemek, kde postupně budoval observatoř. Pro koho tak usilovně pracoval. to hhisal napis, který dal vytesa t do zdi vstupní brány. tást se stala titulkem našeho článku . Celý zni: teskěmu národu - vě nová no vědě a práci. Roku 1928, u příležitosti 10. výroči vzniku teskoslovenské re p ubliky, Josef Fri č daroval hvězdárnu našemu státu. Vraťme se do těch slavnostních chvil. Tehdy byla on dřejovská hvězdárna do-

cela malá. Stál tu jen domek, ktep( sloužil jako pracovna a v prvnich letech i jak.o byt. západni a cen tralni kopule a meteorické domečky se sklapěcí strechou. Do r. 1928 se na hvěz dárně pracovalo p řov éžně jen 1/ letních měs ícíc h . Spolupracovníky Josefa Fri če byli totiž dva středoškolšt í profesoři. František. Nušl a Bohumil Mašek, a ti mohli na hvězdárně pracovat pouze v d obě, kdy

JIZ hvězdarna

velmi malý

stálý,

počet pra cov níků.

Skutečný rozvoj hvězdárny nastal až po roce 1948, zejména však po r. 1954, kdy byl Astronomický ustav začleněn do teskoslovenské akademie véd. Nesmirný rozvoj astronomie v poslednich tř ice ti letech vedl k vybudo váni mnoha nových budova zařizeni a k vytvoření nových o dděleni, o jakých se Josefu Fričovi a jeho s polupracovníkům ani nesnilo. Dnes má astronomický úst av celkem šest vědeckých odděle n i : slu n eč ní , stelárni (pro vVzkum hvězd), oddělen í me-

ziplanetárni hmoty, oddělení dynamiky slunečniho systemu s časovou službou (to není v Ondřejově), oddělení kosmického výzkum u a výpoče tn i středisko . Podívejme se teď, čim se jednotliva o dděl eni zabývaji a jakě maji úspěchy . S lunečn í oddě l eni je nejv ět ší m oddě ­ lením astronomického ústavu a převáž ­ nou část jeho pracovníků najdeme v hlavní budově, postavené r. 1952 - 5.

Slunce se zde pozoruje nejen opticky, ale od r. 1955 i rádiovou cestou. Tato pozorováni jsou nezávislá na počasí, neboť rádiové záření proniká i mraky. K optickému pozorování slouž i dva malé dalekohledy na střeše hlavní budovy (pro sledování slunečnich skvrn a erupci v chromosféře) a dalši dva v šestimetrové kopuli hlavni budovy. Velkou rozlišovací schopnost mají dva horízontální spektrografy, jeden v laboratoří hlavní budovy a druhý v bilém pa· vilÓnu. Kromě těchto optíckých zařízeni slouží slunečnímu odděleni i rádiový te· leskop a radiový spektrograf. zachycuji· ci rádiové "vysilání" Slunce na posou · vající se film. Pozorování na uvedených přistrojích byla podkladem řady vědec· kých praci, které přispěly k osvětleni různých otázek fyziky Slunce.

při letu systému Saljut·Sojuz. Česko· slovensko se však podílelo na prácí ln· terkosmosu již dříve, např. vyvinutím různych zařízeni umístěných na četných družicich a sledováním signálů družic prostřednictvím složitého anténního systemu. Mnohá zařízení tohoto odděleni patří k nejmodernějším v Evropě. Oddělení výpočetního střediska bylo v Ondřejové zřízeno v r. 1967. Nejprve pracovalo s počítačem Mínsk-22, ale brzy ani tento výkonný počítač nestačil - pochopite l ně, vždy! zdejší složité vý· počty se týkají čísel vskutku astronomickyCh - a proto byl v r. 1975 nahra · zen modernim počítačem EC 1040. Síd· 10 výpočetního střediska je v lese po·

Ondřejovská hvězdárna spolupracuje s podobnymi ústavy na celem světě a má skutečné dobré jméno. Každoroč ' ně přijíždí na vrch Manda u Ondřejova řada zahraničních astronomů, kteří vy· užívají přístrojové vybavení ústavu pro svou práci. To však i zavazuje. Prudký rozvoj oboru nutí vědce dnes ještě vyni kající vybavení observatoří stále zdokonalovat a doplňovat. Planují se další za · řízení, která budou sloužit prohloubení lidského poznáni o vesmíru. Již se pracuje na základech velké kosmické labo· ratoře . Poblíž velké kopule je vidět kon strukce stavby, jejíž zařízení budou sloužit k podrobnějšímu a přesnějšímu zkoumáni Slunce. O dalších pl ánech a perspektivách zase až někdy jindy.

Chtěli byste to všechno vidět na vlastní očí? I to se vám může splnit. Mu· síte ovšem dodržet stanovený termín, protože náročnou práci vědců nemohou rušit exkurze návštěvníků, by! i ukazné· ných . Ondřejovská hvězdárna je veřej · nosti přístupná pouze od dubna do řij­ na vždy první neděli v měsíci a v sobotu před ní předcházející. Navštívíte· ti areál Astronomického ústavu, jístě vás okouzlí nádherne prostředí i tajemné přístroje . Ale to hlavní, to nejdŮleŽitější, to neuvídíte, to můžete jen vytušit _ to množství trpělive, houževnaté a úmorné práce, které vděčí zdejší ústav za svůj rozvoj a úspěchy. Každý pracovník má za sebou řadu let pilného, nelehkého studia, nespočet hodin výpočtů, pOZO· rováni, úvah a pokusů, neúnavne, do·

Hvězdné číli stelární oddělení má jako hlavni zařízení dvoumetrový zrcadlovy dalekohled, vážicí 870 q a otáčející se v dvacetimetrové kopulí. Jeden z největSích evropských dalekohledů patři nesporně ke světové špičce a je v provozu už od r. 1967. Zkoumá struk· turu hmoty hvězd blizkych i vzdálených galaxii. Oddělení meziplanetární hmoty se za · by-vá výzkumem meteorů , meteoritů. meteorického prachu a komet. Má dlouholetou tradici a získalo si už ve světě velké uznání. Za jasných nocí sle· duji oblohu sady kamer v původních, Fričem vybudovany-ch meteorickY-ch

1

4

2

3

5

1. Vstup do On'.jo .... s k' Ob'."'.10t., v poudl r.diový I.· leskop o p.olm~.u 7.5m 2. St,,' hlavni budova n. dobo .... pohl. d· nici d.lekohledy 3 . O.... sloullcl k pozo.o .... · ni Slunce 4 . Anl'nn l ,ysl~m sloul/cl k pf.jlm'nl sig",lol drutic pro· gra mu Int.rkosmo s. 5 . Ovoumatrovy dale· kohled ondfejovsk' ob .."'atofe.

domcich. nezávisle na počasí pak sle· duje meteory meteorický radar. Oddéleni kosmického výzkumu se už od roku 1967 podílí na velkolepém pro· gramu vyzkumu vesmíru pomoci družic nazvaném Interkomos, který zorganizoval Sovětský svaz. Pochopitelně. že nejhmatatelnějším vysledkem tohoto programu byla účast prvniho českosloven· ského kosmonauta Vladimíra Remka

bliž kopule dvoumetrového dalekohled". Nezanedbatelným zařízením Astrono· mického ústavu je i knihovna. obsahují· cí 80000 svazků . Shromažďuje také odbornÉ! časopisy ve všech světových jazycích. Díky jí jsou vědečtí pracovnici informováni o nejnovějších vysledcích astronomie i příbuzných věd na celém světě.

slova mravenčí prace . Bez té by nemohla vzníknout žádná věda . Všechny úspě­ chy astronomie na Zemi i ve vesmiru jsou podloženy obrovskou a nesmírně vytrvalou lidskou prací - přesně tak, jak to před osmdesáti lety vyjadřil obě· tavý zakladatel dnes slavně hvězdárny, astronom a vlastenec Josef Frič. Dr. Josef Olmr

15

.._______P_IO_N_ý_R_s_K_ý~~I~-O-M-R-~-S---------SPRÁVNÝM SMĚREM do nového pionýrského roku Po prázdninách, po táborech, prostě po celé té pestré letni pionyrské činnosti. se zase doeelll radi vracíme do kluboven. A hlavně naplněni ještě vzpomínkami II dtitky z léta, plánujeme činnost na dalAi pionyrsky rok . Ten letošni je zvtMf významny. Vidy{ v dubnu přištiho roku oslav; naše pionyrské organizace 30 let svého trvání, a to bude ně ­ jaké slával Uf jste přemy~le l í o tom, co vy dete své organizaci k narOleninem] Předevli m ma te před sebou slavnostni plonyrské sh roma tděni. kde si zvolite novou oddilovou radu a na dalšim shromátděnlzaS8 skupinovou radu . Na těchto zlSedaních s<:hv,;lite i plilOy činnosti na cely píonyrsky rok. Určitě bysta měli počiut s tim, ie v roce 1979 bude Mezinárodni rok ditěte a také na· rozeniny pionyrské organizace. Dejte hlavy dohromady a připravte se dobře , Všechno promyslete a podivejte se i na podminky Pionyrského pocho du P-30. Má pět směrů, klera pomohou rozvij et vaši bohatou o zajímavou plonyrskOll či nno st _ První směr: Nde je heslo - Vi dy bud' připravon, druhy aměr mil heslo Z národů ač jsme různych, třeti - Rudé Utky l'Ia slunci h oři . člvrtY Ai vyrostem, dost na· jdem sil a pály směr : Dnes }iarivé ném slnko svieti. Pod těmito hesly je mnoho z.jímavých ůkolů a kdy! si je všechny přečtete a podle nich si sestavite svůj pian na nory pionyrsky rok, bude vaše či nnost a iivot v oddile určitě zajímavý a pestr-v-. Tak se na chvil ku posaďte se svým oddíl ovým vedoucim a všechno fé d ně produmej te. Molné, te si t rou fnete p řih l ási t se I do sout ě ­ le, kterou vyh lasil ů$tfed n, vybor SSM a u$tředn i rada PO SSM o titul "Oddil 30. výroci ulolení PO". Ale to nemulete rozhOd nout IBmi. stejně jako t y plény n. cely pionýrsky rok. To dechno musíte projednat a schválit na slavnostním oddilovem shro· m6ž d ění . Tak af se vilm 10 letošni povede. Ať je důstoj nym zahájením pionyrskeho roku, v klerěm spolu s naši organizaci oslavime Hicil l ě narozeniny! Helena Skodova

16

~

Pionýrští dopisovatelé hlásí

dopisovatelka Č. 150 . Ostrava 3 - Nahl !kola vel kou sběrovou soutět . Zličaslnily se ji všechny tfidy II po celý rok jsme nosili do !koly sběrové tiatky. Také jsm e uspořádal i mnoho sběrovych sobot, které měly výborné výsledky . Za cely rok nejvíce nesbirala 6. A 8 to rovnych 30 000 kg rů~ných odpe dovych surovin . Na druhém místě se umistili školáci z 1. B. kleri I13sbirali 23 728 kg surovin. Nejlepší sběrači byli odměněni . Z mladších, 1.-5. Hida. vfdy Ifi nejlepší byli nav~tivit ziimek Úsova Mladečské jeskyně. Starši se podivali na Praděd do Jeseníků. Oba djezdy pro oh připravi l nU patronátni duod Hutni mon táže; l enka Pro uzové. dopisovatelka Č, 153, l uboja t y _ V naši vesnici dobře pracuje Svaz potámi ochrany, kte,y spolupracuje s naši pionyrskou skupinou, Ctvrtyoddilse od učál ­ ku roku připravovat n. soutěž ml.dych pož,;rniků , Učili se zlchbet s technikou, poskytoval prvni pomoc, Vysledek byl uspokojivy_ V okresni soutěži se umistili na čestném patém mistě : M . A eln rček, dopisov. t el Č, 1 56 , Krnov - Ryma/ov, malé mésleč ko ve stredu Severomoravského kraje, se stal děj i ště m okresni soutěže O partyzánsky samopal. Sjelo se tu 620 ch l ap· cll a děvčat. aby si změři l i $vé znalosti i z ručnost . Po slavnostnim uhájeni se chl apci odebrali na filmové pre dslaveni. kdefto děvčata se chystala na start. Běželo se v pétiminutovych inter _ va lech, vi dy ml ad§1 a starAi hlidky dohrom ady. SoutUily ve střelbě ze vzduchovky. v hodu granalem na cU, v tu ri,tickyeh, poU rnickych a dopravních znalostech, al e i v dal~ich dis<:ipli· nách. Na nejlep~i drubtva čekaly diplomy, medaile a věc n é ceny. Hlavni trofej se tentokrát odstěhovala do Staré Vsi.

__

--

•

Kvlta

Kedlěéková,

uspořádal!!

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• MINIREPORTÁŽE NAŠiCH DOPISOVATELŮ Jeden áct karibsk ých perel Dlouhodobé oddilove sou těžni hry se stalv v ndem pionyrském oddílu aOB~tI pii PS Jihlava 6 liŽ trad ici. V uplynulé době jsme usilovali o uloveni jedenacti karibskYch perel Získat z mole perlu dá hodně pr;'lce. Splnit jednotlivé podminky našich perel však take neni lehké. A proč pravě jeden6c1? Jistě jste u! poznali, že ukoly jsoll zaměřeny nejen k píonyrske liMOSli. ale p ředevsi m k XI. sv6 tovemu festiva lu mlade! e a studentstva na Kubě , plněnim oddiloveho závazku, zhotove ním nastěnky ve vývěsni skřini, besedou o K ubě . Navíc touto soutěini hrou chceme propagovat mirove myšlenky provilzejici letoš ni plil telské setkáni mláde!e ce lého svéta v prvnlm socialistickém státě na dpadni po lokouli. Alen a Hromlld kové. Jihlava

•••

pion'jr$kou skupinu Rakata ~ Ostravy·Hra kte,l rvítl~;/a v sou/Iii VelU cena ZOO. Tu lo soulli vyhlls,/a Mls /skl rada PO chrastí z IfJsoparku, uhraba'i 1,Ivtliky a drie/; a zoologická zahrada v Ostravě. Piihláškou hlldkovou s/uibu u některých zvi;stak.. aby je do této soutlie bylo ~hotoveni plaCi budky a pak hlavnI znalost; o rvifatech. Jenomie to . neuUznlni ntJvs/lvnici nfJkrmili. Za tu práci stlle ještl není všachno. Píonyfi ~ Rakety i za svš lnalosti dostali hlavni ctlnu - 5000 odpracovali v ostravské zoologická ~Bhradě Kčs na táborov8 vybavení a na vybaveni pii_ rodovědného oddílu. -mk5892 b,igtJdnickrch hodin. Uklí~eli chodničky, bůvky,

,

na pestrý život V tomto pionýrském roce oslaví naše 01g8" nixaC6 30 let svého trváni. Určité toto vY. znamné jubileum oslavíte po svém_ Abičko vám chce trochu pomoci. Náš časopis vznikl sedm let po pionýrské organizaci

fl

za tu ce-

přinesli

mnoho návodu, nápa dů 8 receptů, kterými si v.aši předchůdci v pionyrských oddílech zpestfovali svoji ónnos/o Mnohé z nich se osvědčily, mnohé se

lou dobu jsme

sledními členy družin. Na povel vedoucího hry se bleskově vyšplhají na zlida hráče a ten se dá do pohybl>. Doběhne se svou "zátěží" k předposlednímu a tam kuryra předá. Ale tak. aby se ku";'r nedotkl nohou země e pře­ sedl na dalšiho hráče. To se opakuje t"k dlouho. al se ku";'r dostane k prvnímu hréčí . kte";' jej donese k určenému cíli. Zvítězi druiina. která donese svého ku";'ra do cile první.

BUK -

BŘíZA

Tohle je hra tak trochu přírodovědná. nebo se při ni alespoň l>káte. jak rOlewáyllte stromy. Je snad jasné. že se hraje venku. na pro stranství u lese.

staly v Oddílech tr"dici a néktc'8 hry nebo dokonce celé akce se v oddíleCh 8 na skupinách ujaly UJk, že je z nich tradice. A tak jsme

ve ststých éis/lU:h ABC za/istovilli a nškteré hry si v této rubrice pokaldé připomeneme. Snad se vám budou líbit stejné talt.. jako se Iibily vašim předchůdcům 8 stanou StJ pravidelnou náplni vašich oddílovYch tl druiíno vých schůzek. hekněte proto o niCh i svým píonyrskym vedoucími Tyhle tři hry vyšly v 9. čisle ABC v roce 1958:

ZÁVOD SE ZÁTĚží Před závodem si zase napřed vyznačíme start a cíl. Měl by bYt od startu vzdálen 50 metrů. Souté!í mezi sebou dvě družiny. ale každá se ještě rozdělí na dvě poloviny. Jedna polovina družiny se shromáždí II startu, druhá u cíle. Ke startu nashromáždí vedouci hry to· lik předmětů, kolik se jich dá pobrat najednou , Miče. pálky na badminton. kotlík. spací pytel. no prostě ty předměty, které s sebou měte na vYletě . Obě rozdělena družiny tedy stoji jednak za startov~i čárou, jednak za čá­ rou cilovou. V tu chvili dá vedoucí hry poyel. První člen družiny. klerý stoji na startu. se rozběhne, sebere všechny připravené před · měty a co nejrychleji je musí dopravit k cili. Tam je položi n" zem a zařadi se za poslední· ho z té polovi~y družiny. která čeká u cile. První Z těto poloviny věci sebere a co nej· rychleji je dopraví zpátky k cíli, Opakuje se to tak dlouho. až se celá družina vystřídá a ti,

ZÁVOD KURÝRŮ Při této hře mohou mezi sebou soutěžit jednoltivé družiny, ale podminkou je. aby všechny měly stejny počet členů. Každa dru· žina si ze svého středu vybere toho nejůllej . šího - nejlehčího. kte";' hr"je Í/lohl> kurYra . Potom se družina postaví do zástupu, ale tak. "by mezí jednottivymí členy byly rozestupy 15 metrů. Vybrani ku";'ři stoji těsně za po·

....

',._~."-

........ ' ... . ......

/ "'"' ' ,

"""'' ' \

si trochu upravime hřiště. Vedoucí hry vyznačí dvě startovací čary. které jsou od sebe yzdálené dva metry. Za ně se čelem k sobě do řady postevi dvě družiny. Hra mÍ/že začit. Vedouci zvolá jméno některého stromu. kte";' roste v blízkosti. To je pro hráče povel. na ktery se všichni najednou rozběhnou k jmenovanému stromu. dotknou se jej a rych le ubíhaji zpět na své místo. Bod získá ta družina. která splníla a nejdřive se seřadila na svoji startovní čáru . Pak se všechno opa. kuje. ale vedoucí názvy stromů samozřejmé střídá . Tahle hra se dá samozřejmě různé obměňovat, Nemusíme běhat ke stromům . ale předem si můžeme v kruhu O průměru asi tak 40 metrů praporky vyznačit například svě­ tové strany. POlom vedoucí hry nevyvolává jména stromů, ale světové strany. Báječné si touto hrou procvič íte orientaci.

........

Napřed

"""

kteři bylí u cile, se objeví na st artu a ti ze startu jsou v cili. Kdyi některamu z hráčů některy předmět pfi transportu upa d~e, musí se zastavit. zvednout jej a pak teprve pokra · čovat v cestě dál. Vitěz' ta drulina, jejiž čle ­ nové se rychleji vystřidaji I jedné strany na druhou. Tohle jsou tedy prvni Hí hry. ktera se moc líbíly pionyrům před dvaceti lety. Jak se libi vám? Až je vylkou~ite, napi!te nám. a nejen to. napište nám také, která je Ya~e nejoblibe· něj!i oddilová hra. Rádi ji uveřejnime i s jmé· nem autora a s jmenem oddílu, kde se hra osvědčila,

17

POHLEDY

pod Mnozí znate ůst ředni z ávodiště ve Velké Chuchli, centrum našeho dost ihového sportu, jen z letmeho poh ledu z auta či autobusu, p rojíždějíc íh o po zbraslavské silnici. Nebo z p řísloveč n ého rychli1l.u, kter'( padí na Plzeň, či vláč k u - oso ­ hácku, vezoucí ho své pasažéry do příjem n ých re kr eač n ích dění

k o n čin

dobřichovickýc h ,

mokropesk'ťc h ,

černošickYch .

zahlédnete koničky s jezdci v sedlech elegant ně k ráčejici č i cválajici po zelené tr avnaté draze při tréninku. A v nedě l ních odpoledních zachytíte. i kus pestrobarevného dost ihoveho reje. Řada l vás už j i stě dostihy navštívila. Nemuselo to hyt pra Máte-Ii

s lě sti,

Už m n ě koně vyvádějí, už mně k o ně sedlají . .. Každ ý kůň m á p ř ed dostihem , v n ě m ž st art uje. pře dep s an o u v áhu. kterou ponese. Proto se všich ni jezd. ci mu sí pře d nasednllt ím zvážit a j ej ich vá ha vč etně s ed la m u sí odpovídat váze. k ter ou m á ků ň ur če nu . V žádn ém případě nesmí být n ižší, o ně c o vy šší v šak být mů ž e . U tříle · tych a starších koni v rovinových do· stizich ma x imá l ně o 2 kg, u piekáž· kových nejvlce o 4 kg. Typy sedel jsou různé , liší se i váhou. Nejlehč r má okolo 'I. kg a nejtěžší až 8 kg, Lehky jezdec si pochopiteln ě bere t쎊í sedlo a naopak . Někdy je třeba . to když je předepsaná v áha vysoká. přidat do kapsy v " dečce" při pevně -

18

vé ve Vel ké Chuchli, vždyť závodiště jsou po celé naši repu b lice. v českých zemích i na Slovensku. Třeba v Pardubicích. kde se k aždoročně koná nejtěžší dostih s překážka m i na evropské m ko n tine n tě (Velkou pardubickou si můžete "projel" ve hře na d éčk u t ohoto čís l a), v Lyse nad Labem, Karlových Varech, H l ubokě nad Vltavou. Bratislavě. Novem Mestě nad Vahom. Sa m ori n ě a v dalších m ěst ec h a měst e č k ách . Dostihy jsou krásnou podívanou. za kt erou ovšem stoji pra· ce mnoha lidi, podpořena nezbytným t echnickým vybavenim a zazemim, jež umožňuje jejich pořádáni . A p r ávě O tom pozadí bychom vám chtěli něco povědě t .

sedlu o l ově n é d estičky. Po dostihu se jezdci k oní, kte ří o bsadili prv níc h p ě t m lst . musí pře­ v ážit a no v ě zj ištěná váha nesmí být o v íc než ' I, k g niŽŠí než ta. která byl a zap sá na p řed dosti hem .

né k

sk on čen í

... podkovy j im p ě kně zvon í ... Dostih ov ý k ůň musí být pocho pitelokován . Poprvé jsou k o n ě kov áni v e véku jednoho roku (rok před tím . nel uháj í dostihovou kariéru) a pou · ze na předních kopyte c h. Zadní se jim .. vystrouhaji" nožem a rašplí. aby se kop yto srovnalo a bylo čisté . Podkovy pro d o stihově koně jsou lehké . širo ké asi 12 mm a váží okolo 15 dkg . Vyrábějí se z železné kulati ny . V zahraničí a výjimečně i u nás se poně

ullv ě

t aké slitin y dural u a hl in íku. ta · ko vá podkova je o po lovinu leh čí. Ke k opytu se podkova přibíjí " za stude na" t zv. pod ková ky, pl ochými , na jedné stran ě zešikm enými nreby. 3 0 - 5 0 mm dlouhými. Obvykl e jich bývé šest . t ř i na v n it řn í a t ři na v n ější s tr aně podkovy. Pro kon é není t ento úkon bolest iv ý, nesmí v§ak být p ře· kro č ena hranice mezi k opyt nim pouzdrem a kopytn! škárou , tzv. bllá čára. Zhruba za každ ých p ě t až šest týdnů je třeba koně přek ov áva!. dvou leti a tříletí vystačí ještě s okováním na kopyte ch přední c h, starší musí být okováni i vzadu. Kování se provádí zvláštním podkovář s kým kla dívkem . k n ezbytnému n á řad í patř í i nože. kleště , sekáčky a há č ky.

... koníčku dej ...

můj

vraný, na cestu se

Nejmodernějším způsobem startováni při rovinových cvalových dostizich je startová ní z boxů, což je zaflzenl ve Velké Chuchli sestávajlcl ze dvou bateriI. z nichž jedna má 10 a druhá 8 oddělení. Může z něho tedy startovat nejvíce 18 koní. Samotny start se provádí sešlápnutlm padálu přes táhlo, které jednotlivé odděleni (boxy) spojuje. Se!irépne-li startér pedál, otevřou se před ni dv/fka všech boxů a koně vyběhnou ven . Do boxů jsou ovšem před startem zaváděni zadem; jak předn!. tak zadnl dvlika se dajl zavřít mechanicky. Na prvním boxu je umlstěno i elektrické časo ­ měrné zařl za ni. které se uvede do chodu v okamžiku se§lápnutr startérova pedálu a zastaví se ve chvíli, kdy koně projdou urovnl fotobuňky v pomyslné ellové čáře. Jinym způsobem jsou prováděny

chase, jakou je třeba i Velká pardu bická. mlvajl obvykle překážky pří ­ rodnl a umělými skoky jsou jen dopl · něny .

dostihová sedla

starty klusáckých dostihů . Klusáci obvykle nevyblhajl ze stejného mlsta, proto jsou na obou stranách klu sácké dráhy (ta nenl totožná s drá · hou cvalovou), zabudovány sloupky. na které se připlnajf startovacl gumy. Ty majl pětimilimetrový čtvercový průřez a jsou známé z leteckého modeléřstvf. Gumy S8 natáhnou přes dráhu od jednoho sloupku ke druhému . Kdy! jsou koně seřazeni u met, které jim příSluší. zepojl pomocný startér na pokyn hlavnlho sta rt éra prostfednictvlm jednoduchého zařl­ zenl akumulátory . Guma na jednom sloupku se uvolní. vyskočí ze západ ky a kůň s jezdcem v sulce majl vol · nou costu .

. . . když já jim dám ovsa, oni hopsa . ..

Už koníček pádí, . ,

K dostihům patří nerozlučně i sázky. Jejich přfjem, pokUd jde o Velkou

nout už za necelé půl hodiny u pokladny výhru . Celkový podll pro výhry se pOhybuje od 60 do 70 % z ůhrnné sumy peněz vybranych od sázejiclch, zbytek zůstává pořadateli, Státnimu závodišti v Praze,

. , , podupanou zemí koně letí jako uragán. jako uragán. , . Podobně jako atletika či cyklistika neobejde se ani dostihový sport bez elfové kamery. Už několik vteřin po skončeni dostihu je díky ji možno vy volat cílovou fotografii, pOdle niž lze přasně určit pořadí koní v elli. pou -

skáčou

V překážkových dostizlch musl být každý skok označen dvěma praporky - červeným na levém kraji překážky, bllým na pravém. Prapo rky jsou při ­ pevněny na dvoumetrové bllé tyči. Překážky , jimž se řlká "proutěnky", jsou umělé, přenosné a zhotovuji se z dřevěného rámu, jenž se vyplnl bře ­ zovým proutim do výšky 120 cm. Celková iffka skoku mé být nejméně 12 metrů . Proutěnky se dělajl asi čty­ ři metry iiroké a stavějl se tedy po třech kusech. Kromě dostihů přes proutěné pfekážky mé umělé přek.U­ ky, i když jiného charakteru, také steeple-chase na travnatých dra hách, zatlmco těžké terénnl steeple-

Chuchli, je zatím omezen pouze na a dvě sběrny v Praze. Sázkoví pokladnici přijfmajl šest druhů sázek: na vilěze, na II. vítěze. na misto, na pořadí prvých dvou koní v clli, prvych třl konI v cíli a sdruže nou prémiovou sázku. Nejmenší vklad je 2 Kčs. Sázejic! při sázce sdě · li, jakou sézku a na jaké koně chce uzavřít, a po zaplaceni obdržl označe­ ný sázkový tiket. Pokud mu jeho tip vyjde, může si na tento tiket vyzvedzávodiště

hým okem někdy těžko rozšifrovatelné. Kamera je umístěna na cilové věži a je instalována přesně v rov ině cnové čéry . Na této věži. kde jsou teké rozhodČ !. hlasatel a další nezbytnl pracovníci, je um. stěno i elektrické signalizačnl zařlzeni, maják, jenž pravidelným bliká nim dává pokyn k odstartováni každého dostihu. Petr Feldstein

19

MŮJ KONíČEK Sprbny ho.pod~r musl mysle' nejenom na to, co bude dělol zitra nebo za týden, ale i za několik měsíců . Již teď si pěstitelé pro mý!leji. co II jak budou pěstovat v p říštím roce . A co všechno k lomu budOU potřebo-

1 =1

MOJE ZÁLIBA

Jak zaI

- .t OZl .... • ... t

pa re nI s e-

val . Mladí zetinilři, kteří chtějí pestovat ranou zeleninu, rychlit ředkvičku , okurky, sallit, pro stě chtějí brzkou sklizeň. se neobejdou bez pařeniště . Saffioúejmě že neni třeba zřizovat žádné velké p8řeni~tě , neboť i men!í pařenik (třeba jen se dvěmll okny) prokáže pěstiteli dobroll službu. I vy, kteři začinate , si mMete jeho rozměry zvola podle svých možnosti.

Na z řízeni jednoduchého pařenišUi počí­ tejte s místem, které je II závětli a na slurlci. A aby se vyufilo co nejvice slunečních paprs· ku, postavte pařeni~tě podélnou osou ve směru vYchod - západ tak, aby okno bylo skloněno k jihu. Pařeniště se skládá z rámu a z oken. Si/ka ramu se "ídi délkou paře n ištních oken a jeho délka je zavisla na počtu oken. n, kteří nebu· dou mit zasklena okna, mohou místo ních pi'ik,.yvat pařeniště "okny" s napnutou pruhled· nou polyetylénovou fólii. Je to dnes laciněj!i a pro většinu mlady<;h pěstitelu také dostup· nějŠi. Pařeništni ram mUl:e bYt zděny z cihel nebo tvárnic, ale prkenny poskytne tutéí službu a je jistě lacinějŠi. Silna prkna se sbiji v rllm, kte,.y se častečně zapusti do země a v rOlich zevnitř přibije k zatlučenym hranol· kům . Tyto hranolky by mélV bYt na severní straně o něco vyšš; (alespoň o 10 cm), aby se cely ram sklaněl k jihu. Na vnitřní stranu prkenného rámu se podélné přibijeji ještě latě, aby okna "nepropadávala" do paře n iš · tě, ale aby se mohla položit dovnitř rámu a nepřesahovala přes něj . Ostatní detaily jsou patrné z obrazku. HlOUbka pařeniště se zpravidla řidi podle toho, kdy a k čemu se zakládé. V lednu a za· čátkam února !je-Ii přihodné počasi ) se zakl á· dají pařeniště teplá (mají hloubku přes 60 cm). koncem února a v březnu pak pařeni~tě poloteplá [asi 40 cm hluboká). Oba typy se vyhřívajl hnojem a listim. Tzv. studené paře , niště se vyhřivá sluncem. Je to vlastně jenom paření~tni rám s okny, který se poklědá na záhon. Od konce března v něm lze pěstovat sazenice a rychlit zeleninu. Pokud je tent o rěm lahký, lze ho podle potřeby přenášet ze záhonu na lá~on .

K vyh;;vání pařeniště se používá hnoje, nejlépe hnoje koňského . Avhk lze pouíít i hnoje ovčiho, kozího a krllličiho, kte,.y podle možnosti můžete smichat s třetinou listi nt>bo slámy. Organická hmota je velmi vhOdné pro rozvoj baktérii, které se v ni rychle mnoii a rozkládají ji. Přitom se uvolňuj e velké množ· siví tepla, které jako .. přirozená kamna bez ohně" pařeniště vyhřivá . Pokud je hnůj pro· ch ladly. doporučuje se protit ho několika vědry horké vody. Asi za tři až pět dnu se hnůj prohřeje a může se jím naplnit pařeni§. té. lze ho sešlapat lak, aby mez; jeho povr· chem a oknem byl asi čtvrtmetrovY volný prostor. Za tři dny se hnůj opět prohřeje

a pokryje se potom vrstvou jemné pařeništni leminy. Je to lehká a propustná zem. s boha· tym obsahem humusu. ZlsU se kompostové· ním zahradní prstě nebo drnů z louky s hově­ zim hnojem. V někte,ych případech lze misto pařeniMn í zeminy použit dobrého kompostu. Pařeniště se přikryje Okny a za několik dni do něj lze sit nebo sázet. To v!a se ale dětá až br~y na jaře nebo koncem zimy. Na podzim se na dno vyhlou beného prostoru pařen i~tě navrství asi dvou· centimetrová vrstva písku nebo jemné škvá ry. aby se později snllze odděli t hnů j ode dna pařeniště. Na tuto vrstvičku plsku se nahllzi nahrabané listi nebo sláma. Přes zimu se dá pařeniště vyuiít též k uskladněni sklizené zeleniny. Na jaře se listi l pařeníště těsně před jeho založenim vyhází a do volného pařeništ · ního prostoru se naváli hnuj a pařeništní zem podle návodu. kte,.y jsme si již popsati. Na zakládAni pařenišf je tedy jetlě čas, avbll s jejich zřizováním můžeme začit Ul ted". roa podzim. Už proto, že koncem zi my bude pařeniště připraveno k vysevům a vý· sadbám. -a·

O'eviiny rám Jednod"Ch6ho P",.,n;!!t6 s iednlm polo.f"nym o kn em . Oetail kon ",~.u k~e : al ",toup"k. bl rlom. cl podélna '''(, dl příčné vy:r;tu.fovacl hu', e) paře ­ n.itn . okno

••••••••• • • • • • • •••• ••••••••••••••••• • • • • • • • • •• •• • • • • •• • • ••• • • ••••• •• časně

E U NÁS ROSTE VŘESOVE PLEŤOVÝ?

Na seznamu rOSllinnych druhů úplně chráněnych v Cesllé socialis· tické republice najdeme i vřesovec plefovY, vědeckym latinskym jmé· nem Erica ca rnea. Vřesovce (zástupci čeledi vi esovcovitych. kterll po nich nese jméno) jsou keříky nebo nilké keře, bohatě větvené, .. elko· vym vzhledem i svými listy a květy napadně připominajici vres. Alpín · kaři je dobře znaji - vědi, fa to jsou pěkné čas roě jarni květiny. vyža· dující půdy spíše kyselé, nevápenné, rašelinné . I nU vi'esovec ploťovy s masově červe nými květy. vcelku podobny vresu (obr. 1). rozkvétá

20

zjara. od března do května . Vřesovec p1efovY roste v ohromném mnozství v borovy<;h lesích na svazích Alp. kde je místy vYrazně pře · vlfldajicim druhem bylinnéh o patra. Odtamtud se kdysí jako zajima vy prvek v naši květeně dostal i do Coch, kde se udržel na několika málo mlstech v reliktních borech. Déme· li si jen trochu pozor. nemůle · me ho op omenout při név§těvě populárni Certovy stény u Vyššího Brodu v jižnich Ce chách. Ještě pěkněj§j porosty jsou zachová· ny na hadcovYch skal· kách v Slavkovském lese (nyni chráněná krajinná oblast) u Ma· riánskych Uzni. Vršek Křížky (obr. 2) v této oblasti byl vyhléšen za slatem chraněné nale· liště pravě na ochranu vřesovce pie· fového a několika dalšíCh vz<'Jcnych druhů rostlin . . nč · Foto Jan Ceřovsky

Na pomoc mladým chovatelům KDO OBSTOJí V PANELÁKU? Dochazi nam od vas mnOhO dopisů. obsahujicích stižnosti a nMky na bydleni panel6ku a z toho vyplývajícl omezeni. Celá řada z vás se musela rozloučit se zvíř6tky. ktera měla rada. jen prolO. že jsou pro chov v paneláku pliliš velké nebo při l iš hlučna . Objektivně vzato, musime uznat. že doga nebo bernardy-n nejsou pravě vhodnými spolubydllcimi do mltlého bytu II' osmém patře . Ale i docels malé andulky leCkdy musí dostat vy-host. protože jejich křik ruši sousedy. A protože ne každému stačí pestrobarevné rybičky v akvariu. chceme vám v minikursu v násle· dujících člslech poradit. které plak.y můžete docela snadno a bez potíží se sousedy chovat i v malém bytě s nedostatečnou zvukovou izolaci stěn. pokud vam to ovšem rodiče dovolí. Dllve ne! sl pořídíte jakéhokoliv živého tvora. zamyslete se nad podmínkami. které mu můžete poskytnout. V paneláku si těžko můžele postavil voliéru nebo zaplnit jednu mlslnost jenom k lecemi. Proto si musite dát zajit chuť na chov ve l· ky-ch plaků _ velkýc h papoušků, tukanů, loskutáků, ale i exotickY-ch holubů . Ti všichni potřebuji vo liéry nebo rozměrné klece. Ostatně jsou to větiiinou ptaci. za které se na trhu platí vysoké ceny. a jejich chov nenl tak nenaročný. jak se zda . Naštěstl je tu ještě vetiký řéd pěvců, do kterého zahrnujeme asi 5too různých druhů plaku. vétšinou drobno(ch rozměrů, zpravidla pohyblivých, roztomily-ch . pěk­ né zbarvenY-ch a neméně pěkné zpívajících všudybylů . A právě z loholo rozmanité _ hO ptačíhO řadu se rekrutuje mnoho domacích miláčků, počlnaje popularním kaná rem a konče vzécnY-mi. u nas dnes téměř nevidany-mi pipulkami a krasnými bojovny-mi tyrany. Abychom se v té spoustě ptáků nějak vyznali, uvedeme maly systematický pře ­ hled pěvců s příhlédnutim ke skupinám u nás často chovany-m v zajeti. A&!Id p6vců _ d6t( n a tfl podfllldy: 1. SirOlobi maji jedinou čeleď _ loboše z jižní Asie a Afriky. U nh se II' zajeti nechovajl. 2. Křikaví se děli na 11 čeledi. !ijícich většinou v tropech. V zajetí se vzácná c hovajl zAstupci tyranovity-ch, pipulkovity-ch, kotíngovlty-ch a pitovitYch. U něs jsou řídký_ mi chovanci. 3. Zpěvni či li praví pěvci se děli na mnoho čeledi. Klecní ptáci v!lak patři jednom k něko l ika z nich. Naše druhy, kdysi chované v klecích, dnes už chovat nelze, protože jsou zékonem chréněny. a tak zbývají nenáročné če ledi exotických

II'

ptaků .

Z čeledi drozdovlty-ch býva s oblibou chovan Urna z Indie. pěkně zbarveny- při . buzný sl aviků a rehků. také hezky zpívajlcl. Če l eď timallovito(ch poskytuje celou radu krásno(ch druhú. dobfe snilšeJlcích za jeti. U nh je n ejb6inějil timá lie Člnská. Če l eď kystráčkovity-ch vyniká zpěvem, ale chová se těžko, u nás tito ptáci nejsou k dostáni. Ostatně jsou nesnahnllvi. Ce l eď langarovity-ch je u chovatelů ve lmi oblibená. neboť t ito tropičtí ptáci z Jižni 8 SHednl Ameriky vynlkajl nadhernym zbarvenlm a jsou celkem otužilými cho vanci, ale nikdy se zcela neochoČI. Čeleď pěnkavovitýc h poskytuje neJvětšl výběr klecních pt6kú, nebo! patři k nej větší m ptačlm čeled i m a jej l p11slušnlcl Jsou vesměs lrno.lravl, lalde se s nadno uživl. Patři sem kardi n áli. papežik. korunál:cl, kaná fi. kubá nské pěnkavy, rý!ovnlci, amadiny, tygříček, modrouiek, astrildi, vdovky, snovači, exotičll čl.tcí, motY-lcl. amaranU. zlatoprska, stfíbrozobka, zebřička a jln!. Čeleď Ipačkovitých zahrnuje pUky sice dost velka. 81e velmi zébavné a učenlivé , kte1l se snadno nauči napodobovat různé zvuky, např. I lidskou feč Imajny, losku Uk aj.). Do této če l edi pat1í I ůhledné leskoptve. Čeleď krkavcovlty-ch, ptáků poměrně velkY-ch, poskytla rovně! řadu zajlmavYch a zábavno(ch k lecnlch ptaků, schopny-ch ochočení a ve lmi učenlivých, počínaje nall sojkou a strakou a konče kresnymi jihoafrickymi kraskami, a le ty už se do paneláku nehodí a uvadime je jen pro úplnost. Tolik tedy přehled . Příltě už se seznámíme bliže s jednotlivými druhy a s jejich nároky. Uvidíte. že chov drobny-ch exotickY-ch ptáků je stejně zajímavý jako chov popul6rních pspouiků II pfitom nepůsobl v bytě zdaleka tolik nepříjemnosti a hluku. - tf Kresby Z. Kocourkova

21

Sotva jsme sjeli poslední !olajsnu Dlouhou míli, vyvalil se na ZÁpadní straně mrak. TětkY, černý, naducaný. Bylo jasné, že chytíme plaváka. A před námi bylo kolik kilometrů rovně řeky, na Jejíchž březích nerostly ani vrbičky. Nálada spadla pod bod mrazu. A ke všemu z dálky zahřmělo. Bourka na vodě ... Do obecných chmur se ozval Janek, "Hele, kde 10 jsme?" Nemínil to jako provokaci. Je už prostě takový, te nikdy neví presně, zda Poděbrady leží na Labi nebo na Lužnici. Presl0 mu někdo odpOVěděl dost ostre. Kupodivu se neurazil, ač to jindy dělá­ val - tím si vysloui.il svě bojově jmě­ no, křtěný je Borlvoj. Naopak, odpověď velkoryse přeslechl, byt' byla pronesena hlasem víc než silným. Možná, že 10 bylo následkem hlubokého zamyšlení. Po chvíli soustředě­ ni děl, ,,Já mám, myslím, tady blízko tetu." Věřili jsme mu jen napůl, ale přece jen jsme zacali pádlovat, až se z nás kouřilo. Představa jakékoliv pohostinné střechy byla příliš lákavá. Pluli Isme jak paroloď, ale mrak také nestáL Za -chvíli se nám cernal přímo nad hlavami. Naštěsti Janek, s oCima na stopkách sledujíCí tvárnost pravého břehu, ukázal na ůstí nějakě stoky. Přistáli jsme na plochém bahnisku a zpocení jako myši koničkoval1 po rozmarném toku, který Janek s obvyklou mirou přehánění nazýval říčkou. $10 to špatně a Jankovo opetovné tvrzení, že už tam budeme, nám drásalo nervy. Cestu nám co chvíli osvětlovaly blesky a za námi vrčel

před

22

hrom. Teprve kdyi se první kapky se sykotem vypařily na našich ZÁdech, objevil se v hluboce zaříznutěm ůdoli dům. Zajásali Jsme. Ale nadšené výkřiky nám ztuhly v hrdle. Dům budil dojem sídla ze strašidelně detektivky. Měl podivnou komolou vět, spoustu balkónků a teras se zrezivělým ZÁbradlím a na průčelí mozaiku, která nejspiš zobrazovala strašidlo při ůto­ ku. Ve sklepě byla určitě hladomorna a v zarostlé zahradě pobíhal poslední český medvěd. Janek celý dojem je!olě podtrhl, když nás na okamžik zarazil v ůprku pod spásnou strechu a pronesl pohrebním tónem: "Kluci, ničemu se nedivte a na nic se neptejte, já vám zejtra vsecko vysvět­ lím." A jako tečka za tímto ponurým prohlášením se ozval mohutný hrom. Kapky byly čím dál tím hustsi, a tak jsme se po chvilce zaváha.ni prece jen vrhli ke dveřím. 1 kdyby tu bydlel sám Kerberos, odvážili bychom se dovnitř. A něco jako Kerberos tu doopravdy bylo. Postavilo se to na zadní, koukalo 10 přes zulámané mříže letitě branky a polohlasem bafalo. Bylo to o dvě hlavy větši než já - a to, prosím, nejsem udná muší váha. Janek tomu řikal Emánku a zdálo se, že ten tvor na jméno Slyší. Sll jsme dál po úzké cestě, Janek první a Emánek posledni. S ne právě povzbudivým funěním očichával nase džíny. Po chvilce zapasu s těžkými domovnimi dveřmi jsme vstoupIli do zešeřelé haly. Nebyl v ni nikdo. Jen z ohromné bedny, nijak se nehodíc;;í k dustojnému nábytku, se ozývalo

knourá.ni a rnukáni. Janek zahalekal. Na 10 se z bedny vynOřily dvě hlavy. Jedna - černá - patřila Emánkoví v menším vydáni a druhá. zrzavá, náležejicí nepochybně hezkě slečně. Ta černá !otěkla, ta zrzavá pravlla, ,.Ahoj, Bořku. Dneska tě máma vyhodí. Máme šilené starosti s rodinou." Janek zalomil rukama a jal se vyptávat na zdraví SteHy, Aděly I Dorls, nic nedbaje, že na bagti venku pr!oi. Slečna v~ak odpovídala stručně a po chvílce opět zmizela v bedně. Naštěs­ ti někde vrzly dveře a přes z.á.bradli točitého schodistě se naklonila zrzavá panL Měla rozjeieně vlasy, špinavou zástěru a sladký hlas. "Doktorer' zvolala s nadějí. Vzápětí však poznala svůj omyl a sladkost se ji z hlasu poněkud vytratila. "V neblahou chvíli přichá.ziš," rekla Jankovi. ,.Nemáme čas. Dejte si krámy do garáie, spát můžete v rohu pod věií." A zmizela. Janek, věren svemu ůvodnimu poučeni, se ničemu nedivil. Složitým schodištěm a krytou chodbou jsme dospěli do garáže a uložili lodi. Bylo tam mista habaděj. Pak nás Hm blu· dlštěm zavedl zpátky a bez ostychu vyloupli Spíž, Sotva jsme začali varil večeři, zhaslo světlo. Janek nás ujistil, že je to normální pti každé bouř­ ce, a roz.svitil petrolejku. Vysoká klenutá kuchyň se rázem změnila z velké, ale celkem přívétivé místnosti v rejdište strašidel. Všude bylo plno černých stínů. Sábl jsem do jednoho takového černočerného výklenku, kde podle Jankova mínění měla být

ještě ledna lampa. - a něco černého ml skočilo na. hla.vu. Poškrabalo mě to, až hrůza. Něco neviditelného si otevřelo dveře z chodby, potichu vstoupilo a otřelo se 10 Petrovi o nohy. Zaječel a černý stín proklouzl zpátky na chodbu, nechávale za sebou výsměšně vnajici rozkývané dveře . Janek však soustředěně kuchtil a neobvyklé jevy klidně přehlížel. Teprve kdyi Dan dobýval taliře z vě' kovltého příborníku a byl při těto duležlté činnosti překvapen velkou čer­ nou kočkou, která mu skocila na rameno, podotkl Janek, že sl tetička potrpl na če rná zviřata. To jsme už poch~plll, ale veseleji nám proto nebylo. Naše myšlenky začaly nabývat stejně barvy. A v tě chvili zaduněl kuchyni podzemnl hlas...Máte všechno, Bořku?" ..Ano, tetičko," odpověděl zpusobně Janek. "Můžeme sl udělat grog?,' Podsvětni hlas přlsvědčll a podal informaci o skrYsl rumu. Janek zajásal a hbitě chystal zlatý hřeb večeře. Chtěli jsme zůstat v kuchyni, jejiž strašidelnosti jsme ui trochu přivyk ­ li. Janek však vehementně tvrdil, že je tu málo místa, a hnal nás do Jídelny. V té bylo vskutku prostoru ai prespHliš. Na~e petrolejka se tam ztratila jako bludička v černém lese. Ani baterka, kterou kdosi vylovil z chlehnlku. mnoho světla nepřidala, a tak jsme se usadili k ohromněmu stolu v náladě poněkud sUsněně. Janek jdtě v kuchyni dokončoval něja­ kě speciality a hlasitě pěl. Zprvu jsme byli ochotni nařikavé tóny, kterě zazněly pokojem, povaiovat Mo Jankův zpěv. Brzy lim však prlbylo na slle, takže se stalo zrejmým, že nemohou pricházet z kuchyně. Sebrali jsme odvahu a jali jsme se prohledávat temné kouty jídelny. Zdroj placUvých zvuků nám však zůstal záhadou. Najednou cosi těžkého dopadlo na dvere z chodby. Rozlětly se dokořán a dovnitř vstoupila tma. Aspon to tak vypadalo. Byla to však tma velmi podstatná, protože pod jeji vahou praskala podlaha. Strnuli jsme, každý tam, kde právě stál. Tma sl nás nevšímala. Podle praskání parket jsme mohli sledovat, jak krnCi pokOjem do alkovny, kde stála mohutná kožená pohovka. Už jsme se ji pokoušeli odstrčit, ale bezvýsledně. Teď se naJednou hnula z místa s hlasltjm vrzli.ním. Nárek se změnil v blažené zakviknutí a bylo ticho. Jen praskání podlahy zvěstovalo, ie záhadný při-

zrak mizí stejnou cestou, kterou pi'i~el. Vtom vstoupil Janek s mrkavou lampičkou v ruce. "To jsem blázen, kde jsou vtecky lampy," prohlásil otráveně. "Neni vi ..... V té chvil! blesk 07.Ařll fialovým světlem v~echna čtyři okna. Trocha td"ho 7.Slnalého svitu pronikla až ke dveřím, kde se objevil medvědí sUn. Janek ho roztržitě poklepal po hřbe­ tě. ..Hodná holka, přinesla ukázat Maclčka," zavrněl. Nikoho z nas nenapadlo vysvětlit mu ten omyl. Mlčky Isme jedli chladnoud polévku. Teprve grog nás trochu vzpamatoval. Ale když Janek navrhl, abychom ještě posed ěli, nikdo Jaksi neměl tu pravou náladu. Usnesli jsme se, že bychom měli zalézt na. kutě, ačkoliv bylo teprve pul šesté. Boure venku neustávala, naděje na obnovení dodávky proudu nebyla a bloudit potmě timto domem se nám zdálo trochu riskantní. Sebrali jsme tedy všechna poutltelná světla a vydaIJ se husím pochodem za Jankem do přiděleně ložnice. Mnoho jsme sl nepolepsili. Tetička nám dala vplen rohový pokoj pod věži. Dvě stěny mél pro vrtány vysokými Íl7.kými okny, za nimiž se co chvili križovaly blesky. Pri třeti stěně vedly vratké schůdky k poklopu ve stropě, za nimž jistojistě nocovali upitI a suvy. A čtvrtou stěnu zcela blokovala mohutná vyrezávaná knihovna. Následkem tohoto usporádánl Isme se museU uložit uprostřed pokOje na velkém rozkládacím gauči, dvou rozkládacích kreslech a jednom spartakiádním lehátku. To vyšlo samozřej­ mě na mne. Stálo docela na kraji, coi bylo postaveni nevýhodně. Aby se to nějak vyrovnalo, přidělili mi baterku. Janek v roll hostitele zaštrachal v knihovně a vylovil starodavný strasldelný román. Hodil se k naši situaci ~k znamenitě, že ještě DeZ Janek dočetl prvnl kapitolu, házeli jsme po něm botamI. Phs to, že vitr kvilel v podstrešl a lomcoval okny jen coi, prece jen jsme brzy usnuli. Jenie sotva jsme to udělali, otřásl celým domem řev motorů. Vyletěl jsem jako jelen fv před ­ tuše. že se další vzbuzeni spačl pohrnou k oknu rovnou přes mé lehátko! a zadíval se ven. Do vrat najížděl těi­ ký motocykl se zakukleným jezdcem. Nebylo vidět vic než zlověstně se lesknouc! prllbu a mohutné rukavice. Za nim klouzala dlouhá dodávka, nápadně připomínající pohrebn! vůz, a pak ještě nějaký dost otlučený dě­ deček automobil. Někde vzadu zaště-

kal udýchaný motor pionýra. Temné postavy vyskAkaly z vozil a kvapně zmizely v domě. Zakuklenec na da.vidsonu zřejmě čekal na opožděněho pionýra. Konečně za oběma zapadly domovní dveře. Zdálo se ml, že slyším cvaknuti klíče v zámku - a bylo ticho. Blesk znovu ozářil zahradu a v jeho světle jsem uviděl Emana. Stál u dveři a radostně vrtěl ohonem. Chtěl jsem se zeptat svých spolunocleiníkil, Co soudí o těch divných jevech, ale vsichni už zase chrupali. Tentokrát ml trvalo hodně dlouho, než jsem znovu usnul. Ten pohrebni vůz ml nešel z hlavy. Snad proto jsem spal na psi plachtě - a tak mě probudilo J lehkě cvaknuti kliky. Bouřka už skončila a ůzkými okny svitil dovnitř měsic. S vytřeštěnýma očlma jsem sledoval, jak se dvere opatrně otvíraji a .d ovniti' vklouzl bitý stín. Jakž takž se podobal člověku, až na to, že končil nějakých třicet centimetrů nad zemí. Zvolna se šinul do tmavého kouta a tam začal pomalu, trhavé stoupa1 ke stropu. Cosi lehce vrzlo - a stín zmizel kdesi nahoře. Zaned10uho se znovu objevil s nějakým velkým předmětem v náru či a tiše se snášel dolil. Prošel pokojem a bez hluku zmizel za dveřmi. To už jsem byl jak se patří při smyslech. Vymrštil jsem se z peleChu a šel se podívat. co se tu divněho dé je. Na chodbě se nedělo nic. Byla tam tma a ticho. Stál jsem v rozpacich, dosud nepřesvědcený, že se mi něco nezdálo - a vtom na druhěm konci dlouhého koridoru problesklo světlo a ozval se nezřetelný hluk. A pak mnou otráslo vysoké, bolestně zavytí. Zvenci mu odpověděl basový štěkot Emanův. Rozběhl jsem se bezhlavě chodbou - a málem se pi'erazll o ně­ jakou truhlicI. Teprve tehdy jsem sl vzpomněl na baterku, ale vracet se, to se mi už nechtělo. Poučen tvrdou zkušeností jsem opatrně tápal chodbou. Mijel Jsem řadu dverí, ale za všemi bylo ticho. Teprve pod těmi predposledniml svitlla ůzká škvira. S nejvyUi moinou obezřetnosti jsem ty dveře otevrel. Za nimi byly schody, které vedly někam dolů. Osvětlovala Je zavěšená solidní petrolejka. Se srdcem v krku jsem na ně vkročil. Dole nebylo nic vic než matné osvět­ lená chodba. Chvili mi trvalo, než jsem objevil dalšl dveře, za nlmli se svilllo. Tam se zrejmě dělo něco závažného. Uchem prttisknutým na maslvnl výplň Jsem zachytli krátká, úsečně pronáSená slova, podezřelá

23

cinknutí

šelest spěšných, ale ukázTo všechno - a takě slaby pach léků a desinfekce - mi ptipomnělo operační sál. Co se tu děje, u všech všudy? Hlavou mi proběhly stovky motností, od pokusů ?;íleněho profesora z nějaké detektivky ai po nedovolené operace či ilegální o?;etrení raněného diverzanta. Nei jsem se rozhodl, co udélám, pfibliiily se ke dveřím kroky. Tak tak jsem stačil nehlučné uskočit nékam do stredu chodby. Na dalSí ústup nebyl čas. 8.

něných pohybů.

dl neznámého chlapíka. v chirurgickém pláSti, ja.k s ůlevným, ,.A je to," odkládá gumové rukavice do misky, kterou drZela. zcela nepochybně tetič­ ka. Do lotnice pod vétí jsem dospěl bez obUtí, ale usnout se mi hned tak nepodařilo. Sledoval jsem z okna. jak lékar, uctivé vyprovázeny celou suitou, nasedá do svého omláceného opela a. odjítdi nahoru serpentinami, sledoval jsem sluchem katdý šust v domě, ba i hluboké pomumláváni

ká výlety po domě. Ten nejčilejší z nich, Macíček, včera zapadl za pohovku v jídelně. Pod.iva.1i jsme se na sebe. Jestě štěstí, ze jsme vcerejši zjevení nekomentovali. Nakonec jsme se všichni odebrali do prádelny, dokonale zbavené všeho nepořá.dku po noční operacI. Jen na nízkém, měkce vystlaném stole pochrupávala rekonvalescentka Doris, jit ctvrté zmenšené vydání milěho Emánka. Tlustý bílý obvaz kolem téla ukazoval váinost situace, staré prošívané pokrývky prozrazovaly svědomitost péče . .. Pro ně jsem musela do véte," podotkla omluvně mla.dší dcera, "a. proto jsem vás vzbudila." Hle, ja.k je všecko jasně za. denního svétla. Vytáhli jsme lodi, a kdyi jsme konečné byli z doslechu, zeptal jsem se Janka; "Prosím té, nač mají ten pohi-ební vůz?" Pohlédl na. mne s opovriením, "Zkus to, ty blázne, vozit takoryhle psy v obyčejným autě." A tak se rozplynula posledni zá.hada kolem domu, v němi jsem stravíl nejnapínavější noc svého tivota. ILUSTRACE V. PERGLER

•

AJAKJETO DOOPRAVDY?

Tajemné

dveře

se otevfely a. v nich

I ,'",oula nějaká postava v bílém pláš-

. Nebyla. velká a vypadala k řehce. Ui jsem se chtěl na. ni vrhnout, kdyi vtom jsem poznal hezkou slecnu bedny, Usmála se a, jakoby nIc pronesla, ..Tak jsem vás prece jen vzbudU8.- To mé mrzi." Clověk je prapodivný tvor. V té chvíli jsem pustil ze zrelete všechny zločiny, odehrávající se za jejími zády. a myslel jsem jen na to, jak asi vypadám ve vyrUdlých trenýrkách a propálenó teplá.kove bundé s vyjeveným obličejem. Byl bych uvítal, kdyby mě někdo odvlekl do nejtemnější ho Sklepení, jen abych byl z dohledu. Ani jsem nevnimal, co mf povídala, a nechal jsem se zahnat zpátky do PQstele. Jen v posledni chvíli, net se záhadně dVf're zavřely, jsem zahlé-

24

Emá.nkovo. Usnul jsem málem za svítáni. COŽ mélo tu nevýhodu, ze moji soupelešníci. kterí noční rozruch za-

s pali. \W1ali za vhodne me probudU ešusem studené vody. Hul To však byla poslední nepříjem­ nost v tomto domě. V jídelně nás če­ kala báječná snldane a. tetička, vystrojená a nacesaná., nam postupně představovala všechny obyva.tele domu. Své dvé hezke naznlé dcery, z nichi mladší včera opatrovala Mastnou matku Adélu a jejich šest sténat v bedne a sta.rší jezdi na. udýchW1ěm pionýru. Dále jejich vousatého bráchu. který vlastni ctihodného harley-davidsona a nemené vousatého otce s dalším holobradSrm synem. Pak S(l dostavila. clihodná matka Adina, jeJi:i: potomstvo, chundela.te a bo.culaté jako cerni medvidci, ni podnl-

Mate podezření. že si vypravěč celou přihodu vymyslel? Možna, že ano, t o je pravo spisovatele, ale určitě si nevymyslel ty psy. Popisované plemeno zcela jistě existuje a můžete je potkat i v ulicích Prahy či jiných našich měst . Je to pes novofundlandský, obr s černou hedvabnou srstí, medvědího vzhledu a zlatého srdce. V kohoutku sice měři novofundlak kolem 70 cm, ale protože je to pes obdé lnikove stavby těla, je ve stoji na zadních stejně vyso ký jako statný dospěl ý muž. Jeho váha ostatně není men§i, feny váži přibližně 50 kg, psi kolem 60, ale nejsou výjimkou kusy tři čtvrti metraku t ěžké. Nejtěžší pes vystavovaný u nas v povalečném období měl hmotnost 93 kg . Tihle černi o bří JSou však povahou mirnl a rozumní, dalo by se řici moudří , a tak se snesou v domě a ani s domacími kočkami nebývaji na válečné noze _ Jsou vynikajíci obranáři a hodi se i jako plemeno služebn í. Kdysi je používali naši pohraničnicl na Du naji. n eboť novofundlak je vyníkajici plavec a jde d o vody za každEiho počasi . V zahraničí slouží jako profesionální zachránce tonoucích .

I

i

pAiB~HY PSAN~

sTAELNÝM PRACHEM

ZÁKEŘNÝ KORD

o tom, fe Kromě pirátů

I

•• UkefnI'k - Po boJI .. Ip.ntly 11la.. 1 z po"dky korúrskt lodi Vf.ltovkl núivu J-n Franci. I 'I"hno. Cm'j' . . . lodi doItl' MI TOrhlgu. Po bkv6. kterou I d6lk.,. uh&6dnou. potUJ' elun • melou pol6dkou. Y nll Jaou I dvt ten.,.. JIOU to lidt I locIi Boufltvtk. kterou plepsdM lpa,n....

bohatstvl NovéhO světa chtěly těžit i jiné evropské země. uf byla ~eč . ProsHedky. jak toho dosáhnout, by l y různé.

se do Karibského mofe vydávali i obchodnici II pahráci. Snažili se dod6vat

Ipanělskym

ko loniím zboží a

potřeby,

jež

jim jejich loďstvo nedokázalo dovézt ze Spaněl. $10 zejména o sukno. nástroje a stavební materiál, cot se směňovalo za koloniá ln í zbeži . $panělé vJak často prodávali i sUelny prach a naboje II zásobovali tak své vla s tni protivníky. Boufliv6k by l jednou z t8kovych obchodnlch l odi. PIh 0 VlUli.llv Tomin. k.&sll o Miloi Nov'k 1978

V kraji vroucích vod Pozor. nestálá PŮdd a vroucí voda - řlká nápis na tabuli při stezce (obr. 1 J. Nejisty mokrý terén, páry stoupajícr z jezírka. to

učných stezek americkým Ve llowst onskym národnim parkem, diV OČInou vro ucích vod . V rcllo n-t y:n bodem této naučné

vše dokazuje. že nejde o žádný

žert. Ale nebajte se. vede tudy solidní p evná stezka, jedna z na-

1 234

stezky je

horký

pramen

zvaný

.. Dra čí

tlama", Po dřevěném můstku se lze dostat až ke ska lní roz sedlině. z niž jako dračí jazyk rytmicky vystřikuje proud horké vody a páry (obr. 2). Jaký je původ těchto přírod -

ních jevů, tady v YeHowstonu i jinde na světě? Jsou to doprovodné jevy sopečné činnosti nebo doklady jejího doznívání čili jevy postvulkanické. Horké vody, páry a také různé plyny stoupají z hlubin, kde lze bezpochyby blízko zemského povrchu předpoklá­ dat žhavotekutou taveninu magma. V Yellovvstonském národním parku objeviti geologové četné doklady mohutné sopečné čin ­ nosti. K posledním vyronům lávy tam mohlo dojit ještě pi-ed 60000 lety, což z hlediska geologické historie naší planety není tak dávno. Vyznamné byly ze · jména dva sopečné vybuchy čili erupce, k nimž došlo před dvěma milióny a před 600 tisíci lety. Při nich vznikly obrovské kaldery kotlovité prOhlubně o průměru až 50 kilometrů, které se zaplnily lávou. Yellovvstonský národní park je oblast, v níž je soustředěno nejvíce postvulkanických jevů, a to nejznamenitějších na celém svě­ tě. Další významné oblasti horkých pramenů jsou na Islandu, na Novém Zélandu a v SSSR na Kamčatce. V Yellowstonu napočítali přirodovědci 2500 až 10000 různých přirodních vy tvorů tohoto typu: přesný počet závis i na tom, zda počítáme kaž dý detail nebo zda považujeme ' několik blízkých úkazů téhož typu za jeden. Přlkladem mohou být fumaroly. Slovo pocházi z latinského .. furnus", to znamená pára. Zejména za chladných a v lhkých dnů je dobře vidět, jak na některých místech vystupuje z trhlin a dutin v zemi pára jako kouř (obr. 3) . V Yellowstonu jsou fumaroly obvykle položeny na svazlch nad pánvemi horkych vodních pramenů . Spolu s vodnlmi parami z nich vystupují i jiné plyny - kys-

ličnfk uhličity,

kysličník

siřičitý,

ale také sirovodík, takže v okolí fumarol bývá často nepříjemný zápach. Síra, sirníky a některé jiné látky se zhusta kolem fuma rol vylučují jako různobarevné povlaky půdy a skal. Povrchová voda se vsakuje do půdy, tam se ohřlvá od skal a plynů v nadložl žhavého mag matu. Pak se vrací na povrch v podobě horkých pramenů. Nej . pěkněji působí horká jezírka, z nichž vystupuji páry a voda se v nich občas vaři nebo jí probub lávají plyny - kysličník uhličitý aj. Často se taková jezírka roz kládají v kráterech. vznikajicich z usazenin horkých minerálních vod, z kysličníku křemičitého zvaného geysirit a uhličitanu vá+ penatého ve formě travertinu. V YeJlowstonském národnlm parku vede naučná stezka kolem největších travertinových teras - kaskád - na světě. To mlsto se nazývá docela výstižně .. Mamuti hor ké prameny" (obr. 4). Přes tisíc litrů horké vody tu tryská z·a jedinou minutu. Voda vytéká z vápencového podloží obohacena rozpu!těným uhličitanem vápenatým, který se na povrchu díky činnosti řas sc hopných žít v horkém vodním prostředí rychle usazuje v terasách sněhobí­ lých I zajímavě zbarvených. Za jeden jediný den vynesou horké prameny na povrch asi dvě tuny rozpuštěného vápence. K nejzajímavějším úkazům dochází tehdy, když se vyvěrající horká voda z podzemních dutil) nedostane dost rychle na po vrch. Pak se pod tlakem sloupce vo d \I hlubinách přehřeje nad bod varu, a teprve když tlak par a plynú překoná hmotnost vodního sloupce. dojde k výbuchu. k erupci horkého pramene, při níž sloupec horkých vod a par tryská do výše až několika desi -

tek metrů. Tento úchvatny pnrodní výtvor se nazyvá gejzír. V Yetlovvstonském národním parku je největší počet gejzírů na světě, kolem tří set. Nejvyšší z nich vrhá sloupec horké vody a páry do výšky přes sto metrů. Některé gejzíry vybuchují pravi delné, potřebně kvantum vod v podzemních dutinách se nashromažd·uja v období vždy stejném, jiné funguji nepravidelně. a jsou dokonce i .. spící" gejzíry. Erupce trvá několik vteřin. ale někdy může být téměř nepřetrži ­ tá. Přestávky mezi jednotlivými výbuchy se počítají někdy na minuty, někdy na hodiny. Gejzíry bývají zpravidla ve skupinách. vždy po několika na dnech údolí. která se nazyvají gejzfrovými pánvemi. Neméné zajímavým jevem jsou i bahenní sopky. MClžeme je definovat jako horké prameny, které majf málo vody. Voda s plynem prostupuje jílovitým bahnem_ které dost často vzniká rozkla dem hornin právě tou horkou vodou. Voda s plynem přivádí ba henní sopku k výbuchu, který se nejspíš podobá jakéSi bahenn! "bublině".

Horké prameny jsou mnohde na světě využívány jako energetické zdroje. Goetermální energie je cenná zvláště proto, že nepoškozuje livotni pro středí. Slouží tedy na Islandu k vytápě­ ní, na Novém Zélandu jako zdroj energie pro elektrárny, v Maďar ­ sku k vyhřívání skleníků s ranou zeleninou. Ale ty nejkrásnějšf a nejzajímavější postvulkanické jevy nám zůstanou zachovány v chráněných územích. jako je Yellovvstonský národní park. první c hrán ěné úzam( tohoto typu na světě, za ložené už před 106 lety. RNDr. Jan Čeřo\lsky Foto autor

________z_K_U_c_H_y_N_Ě~~~ l~D-ív-č-í-c-H-p-Ř-Á-N-í----, r--------------------------, Kde nas bota NU serlill je

II

tlačí konce.

Jistě

"•

jste s namí zjis-

tily. že boty nejsou zdaleka 10 posladni. Dob· re bOly musi splňovat jednak zdravotní poža· davky, a navic jsou pod silnym módním tla· kem. Takže - jaka boly si máte koupit? Př e­ ty, kl efe vám budoll slušel. Možná, že už jste to samy vYPOlorovaly, že některé boty

dev~ím

vám

dělaji

hezké nohy. jiné naopak.

Připo ­

si alespoň nektera obecně platna pra vidla. Dlouhonohé dívky s měně Ivarovanymi IVlky daji přednost podpatkiJm nizkym. Děv­ čata s kratšíma nohama oebo silněj~ími lýtky by měla nosit podpatky vyMl. Nohám se sil meňte

BlBl RADí Ahoj děvčata a kluci. dnes - a ještě ve dvou dalšich čislech časo­ pisu - bych chtěla odpovědět na dopisy tém. kteli se ptají .•. jak se učit" nebo .. jak se naučit učit se" . tasto píšete. že si chcete zlepšit zn ňmky, něco se naučit. něco vědět. ale schází vám k tomu vůle. Dodat někomu vůli. doporučit mu nějaké povzbuzující pílulky - to prostě nejde. Máme -Ii něco dokázat. pak prvni podmínkou je skutečně chtít. FHká se ..chtít. zna mená moci". A já myslim. že t o plati právé o učen í . Jak z ačít? Nejlépe t ím, že se rozhodnete _ ne od zítřka, od příštího týdne, od začátku měsíce - ale teď hned se do toho pustit. A to s vě­ domím, že vaše rozhodnu t í platí nejen pro dnešek, ale pro každy následujici den. Zpo čát k u budete m use t přemáhat nechuť k systematické práci. Později, až si z učen i vytvo · řite návyk, až vám bude přinášet uspokojeni jak svým i výsledky vyjádřenými známkami. tak pocitem, že něco vite, pak už pro vás bude sa mozřejmost i. A pravé o to nám jde. Co všechno čeká ty. kteři se rozhodnou po· rvat se sami se sebou a dosáhnout lepších školních výsledků?

28

nejitím nártem nebo se sil·

nýmí kotníky budou vyho_

vova t hluboce vykrojené boty lodičky, které opticky nohu zeštíhli. Uza · vřené boty působí opač· ným dojmem. Ani volba typu obuvi není zanedbatelna . Sprav· ně volen8 obuv by měla oblečení zvýraznit. podtrhnout. Proto nebudeme nosit spo rtovní polobotky např. k romanticky řeše ­ ným šatům s volánky. Ovšem daleko tasteji se chybuje opačně Velmi často můžeme vidět zeny. kterě "donášejí"' večerni střevitky, bohatě zdobené ztatem či sti'ibrem nebo blýskavou korálkovou bi· fu t erii, k dennim htům sportovního stylu ti k sukni a svetříku . A to je velký přest upek proti dobrému vkusu. K zimnímu kabátu bu· deme nosit nejčastěji ko · začky. k jarnímu baloňáku sportovní polobotky. k šatům ještě lehči typ obuvi. Ke kalhotům sportovního typu v zimé nosime kot · ničkově boty nebo může· me nohavice zasunout do kozaček . Džiny můžeme zarolovat tak, aby kozačky odhalovaly celé. K letním kalhotům nosíme drevilky. tenisky i sportovni typ sandálů. často vyrobe nych lte>;tílu. Důležítým estetickým požadavkem je í vhodné ladění barev u oblečení a doplňků . Tady se vždy vyplatí dodržovat následujicí pravidlo: Nikdy si nekoupím boty. i kdyby mi vyhovovaly po všech strilnkilch. i kdyby se mi sebevíc líbily, pokud je nebudu mit k temu nosit! POkud nebudu mít k botám barevně i typově odpovídajici oblečeni, pokud nebu du mit barevně i typově odpovidajici kabelku či taškul I ty sebekrilsnějši boty by v opač · ném plípadě napáchaly víc škody než užitku.

Někte ré moiná i zklamani. Mám na mysli ty, kteří maji nedosta t ky z minula a nyni by chtěli, aby naráz všechno bylo jinak. Musíte očekávat. že po dvou třech dnech ba ani týdnech nebudete najednou nosit samé jednič­ ky . Ostatně ty ani hned nechtějte. Prvním úkolem by mělo bYt: mit lepši známky, nebo opravit si nějakou znamku . Je nutné totíž pre· konat právě-ty dřívějši nedostatky a mnohdy také bude zapotřebí bojovat protí míněni, které o vás maji učitelé , Kdo jednou plati ve Škole za lajdaka a špatného žaka. m ... si si své nové postaveni tvrdě vydobYt . A to nejde hned. Chce to hodné trpěliyosti. Nedat se zviklat prvním pocitem .. já se učim a mám stejně známky jako dřiv". Počitejte s tim. že teprve po tom prvním měsíci dobré práce bude docházet ke zlepšeni. Co se může st ilt dál ? Například to. te vaš; spolužáci, stejni lajdá ci, jakámi jste byli pi'edtim i vy, sí všimnou, že se začínáte učit, že vám zaleži na známkách a získale mezi nimi pověst šprta. Ta jis tě ni _ komu není přijemná . Tady si m ... síte sami zvá žit, co ma p ro vÍlS jakou cenu . M ... síte se umět za sve rozhodnut i postavit a obhájit ho, pří­ padně získa t ně k oho z těch ostatních. aby se rozhodl zkusit to také. Toli k pro dnešek. Přiš tě si popov,dame o tom. jak si upravit studijní prostiedí a jak při učení postupovat. Ahoj Bibi

TaUe ůplné na závěr : raději méně bot. ale po v~ech strankách kvalitních a barevně i ty pově sladěných s oděvem , -hl·

*

JEŠTĚ LÝKO Ubrousek. zvany servitek. slouií k or/eni tlst po jidle. Plichári na st!ilzaroveň s příbo · ry. Můie se na stůl různě skládat a araniovat. Jeden z moiných způsobů je umístění ubrOusků do kfCJuiků vidy vlevo od laMe. Krouiky na ubrousky je moino lakouplt, ale můiele se pokusít o jepch výrobu sami. Pouiijeme k tomu stejnou techniku obtáčeni lýkem. kterou jsme popsali v Č. 22. V prodej· nich s lát kami si vyproste lepenkovou trubici. která tvoh střed role látky. Z ni lupenko · vou pilkou na dřevo na;eite krouiky 2-4 cm vysoké. Tyto krouiky obtačejte {ykem stejně

••

..

41'.. _ •••

.~'

~

~~-~ -~~---~ ~3F....:P' -..dT~ ~~"""-.!"""-:.~ ~

NEODBÝVÁTE

SN í DANĚ?

Snídaně jsou jedním ~ nejzanedbiivaněj ­ jich jidet celeho dne 8 " moohy-ch rod inach bývají naprosto nedoslaěujici. nefku-ji žádné Je to ovšem velka chyba. jii se takovou nedbalosti dopouštíme sami na .sobě. Vždyť organismus, po noci vylravený. čeka m8x, málo; zátěž pracovního dopoledne. kdy je nutné vydávat mnofstvi energie. ať liŽ jde

o dospělé či děti, pro které je dopoledni vy -

hlavni pracovní povinností. I kdyi na složitou přípravu snídaní nebývli

učováni přece

vllUiooll v ranním shonu

přili~ času, přesto

se

musíme sndit, aby tOIO pIVní denní jídlo obsahovalo \lsechoy hlavni složky stravy. ledy nejen nápoj, uhlohydráty a bilkoviny, ale také vitaminy. Na ukllzku přinátime deset S8 -

stav rychlých a jednoduchych snídaní, odpo vídajících všem těmto pofadavkům. I . Bilá káva. chléb s máslem a medem, plá tek syra. jablko. 2. Pomerančovy džus. černy chléb Obloženy syrem nebo salámem. mléko. 3. Cerny chléb se syrovou pomazánkou se !unkou, sipkovy- čaj. 4 Malcao. chléb s mhlem. med. zavařeni­ na, jablko. 5. Grapefruitovy- džus. černy chléb s kvasni_ covou poma zánkou, mléko. 6. Chléb pomalany tvarohem. obloženy kouskem vařeného vejce. syrem. plalkem papriky a rajčete, čaj s mlékem. 7. Slaná Ivarohova pomazánka II pažitkou, čerstvá kapie. čarny ch léb. mléko. 8. Inslant kakao, vénočka, vajíčko na měkko, černy chléb. pomeranč. 9. Chlebove topinky, smlŽena vejce na čes · neku, mléko. rajčata . 10. Rajsky džus. chléb s měslem. šunkou a syrem. čaj s mlékem. POkud t yto snidaně obsahuji pomazánky. je pochopitelné. že si je plipravime den p/edem. -peu -

*

,ako ph výrobé nlirllmku. I v tomto piipadé můiete Iyko nechat v pfírodm podobé. nebo můle te různě zdobit znatkou. květinovým či iinym dekorem. Několik námétů na dekor plinlišime na obrázku. Krouiky dii/ajto rovrtou v sadach po éry;ech nebo šesti; dekor miUe být stejrtobarevrtý. rtebo rta kaidem kroulku v jine biJrve.

,e

Kaidy večer po půl sedmé usedaji statisi ce diváků - děti. ale i dospélych - k tele· vizn' obrazovce, aby se tu selkali se svými oblibenymi postavič' kam i ze seriillu Večer ­ níčku . Konečně , kdo z vss neznil Křemilka a Vochomurku. vilu loupežnika Amatku. Rumcajse . .. Pravdě ­ podobno znáte i jejich autora. tvllrce či vyna· lezce vVtvarnika, který postavičce dal tvář. těličko a vlastně i jeji charakter Ale jména těch . kteři těm­ to postavičUm dávají život, vět§inou zůsté · vaji naznámá. A jen malokdo si umí představit , jaké práce se za 11m skryvá. Abych vám to mohla alespoň trochu přibli ­ iit. navštivila jsem lednu z mnoha animá · torak Cs. televin. Milana mě nejd/ive velice stručně soznl!· mila s historii animo vaného filmu . Aby postavička ožila. musi ji v-(tvarnik nakreslil mnohokrát po sobě. v ruznYch fázich jejího pohybu. Netrvalo to dlouho a animátoři přilli na to, že nemusí znovu a znovu kreslit cely obrézek. nehybné pOladl namatovali zvlá~ť. pohybujicí se postavičky vystřihovali a poklédali na pozadí. To je způsob . který se použivá le~tě dnes - Milena mi na ukázku předvedla pirěta , na kterém pravě pracuje, měl jedno těličko a k oému asi dvacet ručiček, různě ohnutych. Sastaví pirata, kamerou sejme jeden obrazek na jedno Okénko filmu . pirát dostane novou ručičku. to je dalií obrázek na filmu. a to opakuje téměř do nekonečna . Když se pak film promitne na plMno. pirát mllchne rukou s notem. Úplně nejjednoduUi způsob je překreslování figurek na průhledné fólie. které se pak pokládaji na pozadí. Milena mi toho o kreslenÍlm filmu napovldala, že by 10 vydalo m"am na knihu , ale to nebyl pravy- duvod mé návStěvy. Mnohem vice mě zajimalo. jak se člověk takovy-m anim/i _ torem stane, jaké k tomu musi mit předpoklady, znalosti a lak. Samozřejmě - katdy vi. fe nejdůlaiitájjj přadpoklad je určitÍl vylvarnÍl naděni. To ovjem v tomto připadé nlln; v§e chno. Animátor mU3i mit dobrou fantazii a smysl pro stylilaci. pfedev!im vhk musi ovhtdat charakteristické prvky různých druhů pohybů, a to nejen mulů, len a děti. ale i zvířat a nefivych p/edmétO. A musí mit smysl pro rytmus a charakter pohybu. Pochopitelně jsem se zeptala. kde se lze tohle všechno naučit . Tom jsem ovšem přivedla Milenu Iro§ku do rozpaku . Ona tOlif u ob Udná spllciálnl !kola pro animětory neni. Většinou se každy musi učit simo vlastnim pozorověnim svého okolí a od starých zkušených animiltorů . Předpoklá ­ dě se alespoň abSOlvování střední uměleckoprllmyslové školy. Mimo to animátoři často pochězoji z řad loutkohercll. ti totiž mají právě ten potřebn'" cit pro pohyb a jeho stylizaci. Takže pokud dnes hrajete loutkové divadlo tfeba pro mateřské !koly a jiskřičky. ziskáváte uf ted' potřebnou pra~i pro tuto zajimavou práci. Mílena mi předvedla některá ukázky, pfipadalo mi to jako zajímavá hra. Ale kdy! jsem si uvědomi la, že bych si takhle měla hrát denně. začne to bYt prá ce : práce náročná n8 trpělivost a čas. Vile, jak dlouho trvá. nd vznikna jeden ,admi až Hináctid,lný seriál Večerníčku? Nemohla jsem tomu uvělit . Na· táfeni přiběhli, které se n8 obrazovce ode· hraji za několik minut, trvá mnohdy celé roky. to podle obt,~ ­ nosti. Ty jednoduUi jeden, ty obt,zněj!i al čtyři roky . A to už ,e opravdu hodne prace, _ zda · Foto J . VétrOl'l

-ola·

29

Idyly pastýřské LADISLAV VODÁK Foto Alexandr Toth B Miroslav K oMř A.i 10 máme věiehn; v krvi, ten pocit libosti fl poklidu, kter'" se nás zmocni pf; pOhledu na voln6 s. pesoucl zvlfata, na stádo jasně s. odrážej/cf od iťavnaté. sluncem oz'fené trávy . Je to nepochybné odvěké dédictvl, pocity nalich pradávných předku. které s. nastřádaly za dlouhá tisíclletl, kdy takové Itádo bylo
/1/ neletěl a nikdo nepočltal produktivitu a uiitkovost skotu . Modern/ doba v i ak zvedla cenu kaidého idibku půdy, odbornici spoč/tali nejrůzněji/ parametry, ochranáři prokěza li , jak intenzivnI pastva pojkozuje půdu , lesní porosty e trvale u.tlvané přl.tupové cesty.

a tak se stěda p'estěhovala do uzav'ených stáji a ohrazených výběhů . Pastýhká idyla paal minulosti stejmi jako dramatické souboje s vlčfmi smečkami a huňatými vládci lesů - medvědy . zkrátka celá rome"tika drsného a volného pestýřského iivota. Pat" minulosti - ale ne docela . I v naAlch husti osldlených a inte"zlvn i vyuflvaných krajlch se najednou objevila miste. kam se hodl prévé takový .. pfefitek" z dév"é minulosti. jako je pastevecký způsob chovu skotu . Pojďme se tam podlvat.

kolem řek Wye, Lugg 8 Frome vyrostlo plemeno velmi odolné e otužilé. lépe ne! jiná plemena krav vyhledávajicí svou potravu na volných pastvinách. A protože je navíc statné kráva vUí asi 500 až 600 kg. krmená i 800 kg. býk 800 al 1000 kg - a má výborná mas;o. rozšlfilo se brzy nejen po celé západn' Anglii a Walesu. ale i do Severní Ameriky 8 do Austrálie. Harefordský skot je ctužilejší 8 rych leji dospívá ne! pfosluH shorthorni (krátkorohý skot) a kvalitou svého velmi chutného. jemně vláknit~ho mramorového masa jim nezadá . Nenl divu, že ovládl pastviny ve všech koutech svéta .

Ale proč také na Šumavě?

mnohem vice miste. 8 tak se mohla stáda rozběhnout doliroka . Cas tolik

CIZINKY NA ŠUMAVĚ Voda horského potůčku bvle čité a ledové studena, ale přebrodili jsme ji. byt' i s husl kůžI. Stálo to za to. Pfed němi , uprostřed šumavských hor, kde si mračna podávajf ruce s vr· cholky smrku, stálo mezi stromy ne· velké stádečko. Bylo to jen nékolik kusů skotu trochu podobného našim červenostrakatým kravkám, ale s ku· d rn atou, jakoby bizoní hlavou a krát· kýma silnýma nohama. Skot se volně pé$1 na stařině mezi tajfcfmi fHčky sněhu a vypadal docela spokojeně, ač bylo ve stádu několik letošnfch telátek. Sychravé počasí jim ani trochu nevadilo. Kdo jsou ti otulilci mezi kravami? Odkud se vzali na horských pastvinách Sumavy] Je to hefeford · ský skot a není divu, že se mlhy a deště nebojí. Jeho kolébka je pod waleskými pohcřími, v He reford · ském hrabstvf v srdci deštivé zá padnf Anglie. Na šťavnatých pastvinách

30

Současná

zemědělská

výrobe na

Sumavě se potýká s něko lik a sloiitý-

mi p roblémy - a využiti ladem ležlcfch pud v horské oblasti je Jednlm z nich. Nenl tu dost lidr. kteřl by mohli o!etfovat ve stáj/ch soustředěné dojnice. neexistuje mechanizace . která by usnadnila sklizeň sena na strmých, kamenitýCh a !patné při­ stupných strénfch a palouclch. Kdysi tato mlsta vypé$aly drobné. otuiilé kravky mfstnich šumavských plemen, dojnice, tahouni i producent i nevalného masa najednou . Dnes už tato plemena zmizela a nenl ani fě ­ doucl se k nim v racet. Hodila se jen pro chalupnické hospodářstvf. Ale půda ledem ležet nesmf. Proto se z popudu ministerstva zemědělstvf e výŽivy začal otázkou pestevnlho vyuliti horské oblasti Sumevy zabývat národnl podnik Vojenské lesy e statky v Suiici. Aešení úkolu vzali od podlahy. A tak bylo leteckym mostem z kanadské Manitoby a Albarty na Sumavu dopraveno speCiálně upra· venými boeingy 195 k u sů herefordského skotu . Trochu drahý poku s. Ale vysledky jsou vy n ikajlc!. takže i t a doprava

"létajícího stáda" stála za to. Vyřeši­ la se konečně možnost využití dosud zemědělsky zcela nevyužívané půdy v drsnych pOhraničních oblastech, vyřešily se i nepříznivé důsledky zdejšího nedostatku pracovních sil a objevila se reálná možnost zvyšení produkce masa, které zatím stále ještě m usíme dovážet za drahé devi -

přijímali ochranáři skutečně s rozpaky . Avšak dlouhodobé posouzení při­ neslo jen kladné hodnoceni. Zejména nenáročnost tohoto skotu, chov v přlrodnlch podmlnkách a jednoduchá zařlzení způsobuji, fe nedocházl k narušeni rázu krajiny. Nikde nepře­ kážej! rozlehlé kravíny, sklady plcnin, obrovitá hnojiště, ani k ilometry

'y. Jednodušeji řečeno - herefordskému skotu se na Sumavě zaHbilo . N enl náročný na ustájeni a kvalitu píce a dovede i z tě méně kvali t n! vy těžit mnoho, už proto, že se uml jak se patři nakrmit bez asistence člově­ ka. Proto odpadá potřeba budování nejrůznějších zaHzenl pro ž ivočišnou výrobu a také potřeba pracov nlch sil je nízká , protože tyto krávy nejsou náročné nll ošetřovánf. Sphlljl s chutf i méně kvalitn! porosty na pozemcfch, kam se mechanizačnf prostředky pro sklizeň píce vů bec nedostanou. V předjaří spásejl i stařin u e nijak jim to nevadl. A tady je další kladny přlnos toho podivného skotu, klery si žije v šumavských horách tak trochu jako volná, ničim neomezovaná zvěř . Tak nějak kdysi žili mohutní tuři a jiní přežvýkavci evropského pravěku a vegetace v jejich stopách bujela a vzkvétala. I pastva jejich novodobých následovnlků má kladný vliv na travní porosty, které houstnou a bujl díky přiměřenému spésánl a přiroze ­ nému hnojeni. Jak se dovedou ty statné, mlrumi lovně vyhlfžejfcl krávy obejit bez peč ­ livé ru ky člověka? Docela dobře. Dlouhá sta letl volného pastevnlho chovu upevnila mimořádný stádový i mateřský pud herefordského skotu. Zkušenosti z jejich kanadské vlasti je naučily agresivnímu chovánI vůči vl· kům. které dnes uplatňují na obranu proti volně poblhajlclm psům . Zejména matky héjl svá telata s u nás nevldanou odvahou a energiI. Tyto těžké, zdánlivě nemotorné kusy majl výborný orientačnl smysl a dovedou se o bratně pohybovat v horském terénu. Veterináře potřebuji j en ve skrovné míře a jejich pastevec spíše jen symbolicky, kontroln ě, objífdí svěře ­ ná stáda na huculském koníku. Přírů stky jsou úměrné kvalitě pastvy tl krmných dávek v zimním obdobl. Podle dosavad nich zkušenosti nynl čin! dennl pi'lstůstek 570 g masa. Jat ečnl výtěžnost je velmi dobrá, nejlepš! kusy daly až 58 % masa. Ekonomicky je tedy všechno v dokonalém pořádku . Ale je to v souladu s OChranným re žimem chráněné kraj inné oblasti Sumava7 Nezdev8stují volně se pasoucí krávy nádherné !umavské stráně, nezničí cennou vegetaci? Zaváděni toho masívního skotu na ~umavu

ohrad . Volně se pasou cí kučeravé k rávy působl jako součást krajiny. Při spásánI travních porostů i stařiny docházl nejen k samovolné rekultivaci dosud nevyužlvaných ploch, ale obnovuje se i pŮVOdní složení rostlinstva. Mnohé krásné a cenné rostliny totiž livoř! v hou!ti přerostlých trav a teprve pasoucf se krávy jim zase zajisti jejich místo na slunci. Zlepšuji se ekologické vztahy a biologické rovnováha a tak se zlep!uje i estetika krajiny . Na mlstě pustých, třtinou a néletem zarůstajlclch ploch jsou zde už zase zelené pastviny. které odedávna patřily k obrazu Sumavy. Máme záruku, fe se dosavadnf

kladné výsledky neobrétl v pravý opak? Na mnoha místech přece jdtě nezmizely škody, které způsobila přl ­ liš intenzlvn! pastva - erodované vršky kolem obcí, na svazích výmoly a stupně zaviněné sešlapováním, deformované stromky, změněné okusem v křivolaké " zákusky".

Na tumavě v!echny tyto škody nehrod. P očetná stáda se tu nevyháně ­ jí každodenně stejnou ůzkou cestou na omezené, int enzivně využfvané pastviny. Stáde č ka skotu se potuluji podle libosti v !iroké oblasti a vyhle dávajl si pastvu podle chuti . Nic je nepoutá k vypasenému porostu, nic je nenutí chodit stále stejnou ce stou. A t ak stačí dodržovat v ohrofených místech protierozn f ochranu půdního fond u a dbát, aby v ýznamné krejino t vorné prvky byly zachovány. A ovšem nikdy nepfekročit hranici ůnosného počtu . Pak by se skot, kte rý působí na krajinu blahodárně. stal jejfm škůdcem . Ale do tohoto stavu máme ještě hodně daleko, a protože se otulilé cizinky nechovajl pro své krásné oči , ale pro maso , takové n ebezpečí ani nehrozí. Zkušenosti z Sumavy ukazuji, že herefordský skot by se mohl stát významným kladným činitelem i v ně ­ kterých dalších velkoplošnych chrá něných ůzemlch, kde jsou pro jeho chov vhodné podmínky . Vedle nezanedbatelného ekonomického efektu při zcela nepatrném ov li vněni rázu krajiny působí pronikavé zlepšení stavu travnatých ploch a uchováni mnoha rostlinný ch druhů , vázaných na pastviny. Slunce stálo jil vysoko nad zalesněným hfebenem , když jsme se spo kojeně vraceli k vozu. Skon či la ex kurze Zll jedním ůspěšným eKperimentem . Přesvědčili jsme se, fa an i ve vyspělém státé nenl tak docela pošetilé vrátit se znovu k prastaré

pastýřské

idyle. Ve vhodných pod· modernf společnosti ne menši prospěch než jiné. pro krajinu tl přírOdu mnohem !ikodlivějš! zemědělské metody. A tak věří­ me, že řešitelé náročného ůkolu z Vo jenských lesů a statků najdou své následovníky. mlnkách

může přinést

31

HALÓ, ZDE lěII-i-RiiiiE_DA.K: ..CiíiiiE...._ _ __ NENECHTE SI UJfT Helenku Vondráčkovou, luďka

Sobotu, Miroslava Simka, Petra Nároiného, Vladim ira Menšika a dalši zniimé herce v novém fil· mu režiséra Ladislava Rychmana JEN HO NECHTE. AŤ SE BOJ L Formou bláznivé komedie s pisničkami vypráví film příběh

LUŠTILI JSTE SPRÁVNĚ? Protože ve všech prá~dnil1ovvch číslech probíhal Ctyřboj pro bystré hlavy. nedočetli jste se. zdali jste spravné luálili dechny na~e

hadanky v číslech 17. 18, 19 iI 20. Tak jak to bylo? NA STOP~ : Mul pod s rázem v črst" 17 -

samozlejmě,

lhal rozedrany muž.

Při

napl.

no rozsvícených světlech, navic oslněn 8 p ri

údajné velké rychlosti nemohl rozeznal znač­ ku vpředu. které nemli osvětleol. Navic šel po pravé straně, takže jej protijedouci vozidlo nemohlo ohrozit. Toh le správné vyluštil Iv en

Ho va riea z Ha vffov8. JiH Si máček z Metlměatf a J . S uchá ne k I. Plz ně. BOTAKVIZ z čisla 18 - pravdu měl Petr 8 s nim i mnoz; z viis. Vylosováni byli :

výtvarná

soutěž

•

výtvarná

VO LNÉ BALÓNY Balon-kll.lb Praha - Ae roklub Svazarml.l CSR vyhlašuje k 6. sje zdl.l Svazarmu II. ročnik vytvarné n ámětové sOl.l lěle v dětské kresbě . Jaké jsou podminky? • Soutěže se mQhol.l zúčastnit děli narozené v roce 1967 a mladší. • Kresb a musí bYt provedena akvarelovou technikou na formátu A4 129,5 x 21 cm). • N.lJmětem prací musí bYt tematika vol· nVch balónů ~ plytlOvVch nebo plně ­ nvch horkvm vzduchem. Kresby mohou autoři zp racovat reali5t icky i fantasticky, • Počel prací je neomezeny.

K. Ko ndradyov' z Pralova, B. V'ch lllov' z Kdyn i a R. Louk otov' z P lzně. NA STOpt č. 19 ~ to byl H o n na anllkon duo Pravdu měli ti, kteři napsali, že Pelr nejdříve hledal místo, kde kámen lelel pŮvQdnl!. Tam byla tráva vyleželfl, flutá. Při losování měli štěslí: A. N ovákov' z M . Kru m love, M . Tomsa z Frjdku- M fst k u, J. Smejk al. Pardubice. OD NÁS PRO VÁS č. 19 ~ Bob Rakušan nakreslil přislovi: Strach má velké oči. Uhádli a byli vylosovani: J . Mik ula, Kolice. I. Potočle rov ', Dači ce, O. H rdina. Ú st l nad Orlicí. BOTAKVIZ č. 20 ~ Pravdu mél Rudik a ti soutěžici, kteři napsali, že jde o zvětšené oko mouchy muchnice. Vylosováni byli: J . Zltka z Pardubic. J . Ber'nek z Plzni II M. Sm e· t ena z Lo un ,

soutěž.

soutěž

výtvarná

• Kresby musí bYt na zadní straně označeny jménem a přijmením autQra, datem jeho narozeni, jeho adresou. pripadně dal!limi údaji. • Ud,věrh soutě!e je 31. 10. 1978. Pr6ce se pOlilají na adrasl.I Balon·klub Prah. ~ Ae. roklub SV8Zarml.l CSR, POB 190. 11 21 P.a.

,. ,

...'"' ..

~ ,d II

11 -

:~

L

o •

-

V..;.tvsrné pr.lJce zaslané do soutéže posoudí odborné porota, kterou sestsvl organiz.lJ!or so utěie , Tři nejlep!i prace budou odměněny věcnvmi cenami v celkové hodnotě 1000 Kés. V!echny práce bl.ldQU pak zaslAny do men. národní S(lutěže o cenu " Ballooniana 1978", ktorou vypsala společnost Ballongarkiv, Stockholm ~ Svědsko. Zaslané práce se aulorům nevrace ji a budou souéásti archivu spoleéno~ti Bllllongarkiv Belon,klub Praha ~ Aeroklub Svazarmu CSR zve všechny děti. členy i netleny v..;.tvarnvch kroulkO na školách i v plonvrské organi· zací k učast; na lětQ soutěži. Na snimku J. Rybičkové je vilězná prace, kterou do l. r(,)Čnlku těto soutěže usla!a $iirks Trčko\l.lJ z Pilně . JeJi autorka zVltézila a byJs pozvána do Svěd­ sk.a, aby převzala cenu.

32

lásky i ůspěchu mladého, nadaného leé nesmělého a Jleprůbojněho hudebního skladatele, klerv pro svou tvůrčí činnost potlebuje zcels neobvyklv způsob inspirace. -HV-

REDAI<ČNf OZNAMOVATEL V této rubri/;e uvet~Jňujeme jen rll kove zprávy, které souvisejí s obsB hem našeho Casopisu. to Je s techm kou nebo phrodovédou a jen tem cte nářum. kreN za kaidych pér s/ov zprá· vy v/ožili do dopisu jednu šedesátihale· lovou známku.

M iloš Pitro, !). května. J72 81 Kamen ny UJezd vymém vysti,hovanky druzice Sputnik, určovaci kotouče (brouci a drav· ci) za ABC člslo 16. rocnlk 22; JiH Skta bel, 9. května 895. 68601 Uh. Hradišlé shi,"i levny hraJic; kazetovy msgnlltolon ti, Martinek - Blai'čka B J!). 59231 shan. Fe"Mi T2 J12 Vy Nove Město mém za Jiné vystřihovanky, l. Macek, Jamborova 782. 59231 Nové Město sháni Ferrari 12 312 Vyménl za jiné vysti'lhovanky. Frantiiek Baar. Moskevska bl 410, 434 01 Most shani 2 a 6 d,1 Sluneční země 1 21 rotnlku Nsb,zi tribu nu. start a Cll k autodráze, nMrall Ostra· va·Vitkovice. vodnl <jl/yn. kamenny most Vaz 2121·NIVA a l1ydropf;in $·2. Vada", Silo"sky, Holkovlce 44. 34151 p Velky Bor, okr Klatovy - dtt la ABC t 4/Očnok 20 a {a ABC t. 8 roenik 22 [obil člsla s '0· m<wem bal déček] šablony ns vy/ezavano lp~klliky, Ladislav Truban, S'dl 1 Fl, 06601 Humenne nabili vyhodně roZŠl řenou autodral1u, Jan Trdlička, Purky ňova 189< 284 01 KUlna Hora nabili mo delovou i:eleznlcl velikostI HO leměř všechny doly jsou nove. OdpQv, všem. se znam potla, Stanislav Ing., 69647 iera vIce t24. okr Hodon'" _ shanl časopIS Modelit; I s plallkem na automobil VAL 2101 iiguh. roč XXVII. čisto 2 Irok 1976) Oa za ně 25 různych deeek podle přano, Rudolf Klapatek, Karlovec č 17. 74707 vyměnl televiZI Nsrcls (hra/,cl' Opava za jakvkoliv zvětšovak [musl fungovat) Ivan Klabal, Lenmova 1260. 50002 Hra· dec Kralove 2 - shánl kompletn, čisla ABC I s déčky· roč. 22 (:osla I, 2. 3, 5. 7. B. 9, 10; Pavel Kolny, Libušina 14. Suché Vrbné. 37006 Ceske Budějovice sMoi ABC ročniky 18. 19. 20 se zsdni stránkou, Petr Stétka. Duchcovská 14. 41501 Tep· lica v Cechách _. nabiz' kompletm ročn' ky ABC člslo 20 a 21 Dalo nablzl autod.a hu Champion s 25 d,ly nSVIC Seznam patle: Potr Běl'k, 74762 Mokre Lazco é 183 - nablzl komplelm ročnoky ABC Coslo 19. 20. 21 s .omanem. něklere I s dečky: Jaroslav Drapák, CSJkovskěho 1089/32. 07\ 01 Mlchalovce, nabl~1 jizdnl kolo znai:ky Velamos, tranZistor ze stavebnoce, ielelnlci HO [miiln poullvane). hOl ova modely (e sla\lsbnoce Meleor. Rscek Se· znam pošle

,

d l aň vyklepl k l ič a papírové čtverečky: .. To j e zfej r ozstríha ny dopis. musíme h o složit." Dan odklopil viko truhly a objevila se deska se 12 zémky, uzavirající vnltrnl prostor. Na desce lefela velká obálke fl népisem: Nebezpečí, jednejte podle pokynů dopisul Petr energicky rozhodl: .. Na nic nesahejte, dokud nerozlušlíme dopis. Teď uf je stejně tma, nechéme to na přišti schůz ­ ku. " "Ale to jé pfece nevydržim." zalkal zoufale Dan ... Já si aspoň vyzkouším, ke kterému zámku pasuje ten kl íč. jo1"" bič ku

ZABAIA 12

a na

mě nějaky

KLíčů

T'm li ten~fům A B C. ktell se chtějl zúliastnir leJenl prvnlho k lflie k Ve/k' z6hadě: SloLte reprodukovany dopis. 00 nakresleného vlk a se zámky vlepte vy:ltfiieny kupón s kll~em nad klléovou dlr· ku o dp ovldajfclho tvaru. D o polléek vlevo od zámku vpi~ ­ te lityfhláskové slovo, z/skané rozfa'anlm dopis u . Kresbu desky. ktarou najdete n a pflloze dmdnlho li/s/a A B C. uschovejte pro vlepovánI dalšleh kl/liO a heseff Cekejte na dal§( úkolf tlešenl budete posl/at nlljadnouf

Petrova družina, kterou znáte ze sloupků Na stopě (Petr "Voko" - hlava otevřená, Dan "Rej pátek" - pusa nezavře ­ ná. V l áďa "Smolař" a Radek "Kosma" - kronikář družiny a dopisovatel ABC), dostala od Radkova str)tce sklepni mistnost. Kdysi patřila panu Márovi - cestovateli, vynálezci a ke

sklonku života podivínovi.

llL;:D{N! ZB'''''''L.DAI, .

Dr:t>IC E':l

Tim začala historie podivuhodného nálezu. kterou Radek nazval Záhada 12 kl íčů. Požádal čtenáře ABC o pomoc při jejím ře§eni - a redakce se rozhodla udělat z pomoci celoroční soutěž a pro nejlepší pomocníky Petrovy družiny připra ­ vila řadu pěkných cen.

KLič PRVNí Petrova d r ulina se dala do úklid u skl epni d íl ny . .. K luci. nic nevyhazujte šmahem, spousta věci se může do "&lí budoucí dílny II k lubovny hodit. I tak bude do sběru kra mů dost, to se v třidni soutěži pěkně pol'm em," pochvaluje sl Petr. "Páni, tohle j& z bofňuju. hrabat se v h ar aburdí. to mám vždycky pocit, že něco najdu, ja nevím co. ale prostě něco. U nás v baráku je stará půda. lidi tam odložej všecko možny. tam se někdy najdou věci. taky tam našli jednou cu k ráře Vaň ­ ka. kterej se voběsil kvů l i bolavymu zubu . .. K luci. tady je krésná truh lal" pferušll Danovo repetěni Vh!lďa . Pod rozměrnym regálem. za deskami p lech u objevil okovanou truhlu. "Ja to tušil. cejtim poklad, jako objeviteli mi patři polovina. druhou polovinu davám vám a zbývajicl polovinu necháme státu," zaujal pózu dobyvatele Dan. "Hele. petlice je zapečetěné p r ovázkem a na provázku kra bička," u p ozorňuje Radek. Pet r rozlomil pečeť. otevře l kra·

SVĚT POD ZEM I Slovníček

místo úvodu

V mínulém ročniku jsme putovalí za pamat· nymi stromy. Letos vb chceme upozornit na československé jeskyně . U nás bylo až dosud objeveno a prolkouméno těměf dva tisice podzemních prostor. A! na malé V'(iimky jsou vlechny v krasoV'(ch, tedy vápencoV'(ch hor· ninách, jejichž minerály za působení vody vy modelovaly neobvyklé tvary i prostory, ktere navlc opatřily pohádkov ou yYzdobou z nejrůzniji zabarvenVch krápniků . 1anto podzem· ni svět, připomínajíci pohádky o horách, kte ré se jednou v roce otvírajl a jsou plné llata a drshych kamenů, mé ovlem své zvla~t nosti . Věda o jeskyních. speleologie, jím dala pres-

ně nélVY. Protole vis zveme ne prohlídku t6ch jeskyní. které jsou pfistupné veřejnosti. budete tyto odborne názvy potřebovat. Z těch nejvice pou!lvanych si uděláme melý slovniček, abychom je nemuseli vysvětlovat při popisu jadnotliyYch jeskyni.

D olo mit

-

v podstatě uhličitan vépena zvany také dolomitovy vépenec. vysoké podzemní prostory, dosaD6m hující i několik desítek metrů. Eroz.e vymi"ní hornin, v jeskynich vět· šin ou působením vody. Evorze vodn i vír, který v podzemních vodllch vznikli vzdutlm hladiny a silou pak prohlubuje dno a omilá stěny hornin. K aňo n ůzká prů rva mezi stěnami. vzniklá vět!iinou zborcením stropu. Sifon zů!enina prostoru, v kterém se tohořeenatý,

shluklo vět!1 mnO!Slví vody, ledu nebo hlíny a zamezilo dal!i průchod . Sinu usuenina z vody, která stékala po stěnách a p'itom se nasytila prvky tvořicí ­ mi horninu. Sta lagmit vápencoyY krápnik vyrůsta jicí ze země. St alaktit vépencový krápnik tvořeny odkapBvBnim vody od stropu jeskyni. Stal. gni t _ vápencoyY krápnlk v podo bě sloupu vznikly spOjenim stalaktitu se stalagmitem. St ro pnl k oryta vznikla činnosti vody, ktera leptala nikoliv dno. ale strop jClskyně. Škrap rýhy a krabatiny vzniklé proudlli nim vody. Vyv6rač ka misto. ne něm! krasová ·jistvoda vyvě rá z podzemí.

33

Kdo byl Před 250 lety, 27. října 1728, se ";::~:::"~~. anglicky kapitan James Cook, 2 největšíc h mořeplavců , . slavil třemi cestami pisnymi objevy a 'h " ,,,n~ 'd"~;';' novYch poznatků o Tichomoří, Antarktidě a dalších malo známých světových končinách. Byl synem zemědělskeho dělni­ ~éd~,m.o~til ka z Yorkshiru. V mladí utekl na moře ství}. Byla to první cesta světa a jezdil na pobřežní uhelné lodi ve v nejjižnějšich zeměpisnych šířkách . Whitby. A protože byl nadaný a houKřižoval v antatktickych vodách a 30. ževnatý, dotahl to ve svych dvaceti le· ledna 1774 dosáhl 71 ° , nejjižnějšího bodu, na nějž se mořeplavec dosud dotech na námořního důstojníka, p oz ději stal. t pfi této křivolaké plavbě doplul mu nabízeti i veleni. Cook měl však jine na Novy Zéland a Tahi!i. 00 Anglie se představy o svém dalším životě. a proto vstoupil jako proslý námořník do britvrátil roku 1775. ského Královského namořnictva. Osvojil si zkušenosti lodivoda, zeměměřiče a rady dalších námořnických funkcí. V roce 1759 na sebe upozornil tim, že úspěšně vyměřoval dolni tok řeky sva h"ho Vavrince, když postupoval s obojživelnymi jednotkami generála Wolfa, které porazily Francouze u Guebeku. Proto mu bylo záhy svěřeno veleni na malém škuneru Grenville a měření pobřeži Newfoundlandu a Labradoru . Bylo tak přesné, že se uživalo na vzoro vych mapach ještě dalšiho půldruhého stoleti . A pak přišlo nejslavnější obdobi Cookova života, plavby do jižních moři. Britská admiralita ho jmenovala velitelem expedice. James Cook si pro první plavbu vybral sice pomalou, ale stabilní uhelnou loď Endeavour (pro všechny následujíci plavby si vybíral uhelna lodě z Whitb y). vybavil ji všim potřebnym a 26, srpna 1768 vyplul z anglického pří . stavu Plymouth. 10. dubna 1769 přistál na Tahiti, kde posádka, kterou tvořil i štáb vědců. pozorovala zakryti Slunce planetou Venuši. Potom se Cook vydal prozkoumat a zmapovat pobrezi NoVl!-

,

-

34

n.

Cookova Iocr Endeavour (Odvah.) Třeti cestu v letech 1776 až 1779 Cook uskutečnil opět na dvou lodích, Resolu -

tion a Discovery (Objevl. Brázdil more kolem mysu Dobré naděje, Tasmánie, Tahiti a kolem Aljašky a na zpáteční cestě do Anglie se zastavil na Havají, aby si posádka odpoč i nula a opravila l odě. Při sporu s domorodci, kteří se k němu chovali p řiltelsky při jeho prvni návštěvě ostrovů, byl Cook 14. ůnora 1779 zabit. Zřejmě šlo spíš o nešťastnou náhodu než o bojové střetnuti. Cook to tiž vůči všem domorodcům vystupoval vždy přátelsky a zdaleka se nepodobal svym bezohlednym a krutym předchůd ­ cům. Neplavil se ze ziskuchtivosti a na nová území nevstupoval ani jako dobyvatel. I v tom se lišil od většiny dřivěj · ších mořeplavců . Byl ui: námořním veli telem novější doby a snažil se vytvořit snesitelné pOdmínky také členům své posádky. Zajišťoval na lodích i dostatek ovoce a zeleníny, takže mu na obáva n ě kurděje nezemrel ani jeden námořník. Posádka proto nevyvolávala ani vzpou ry na lodích, ani mu neutíkala v přísta­ vech, což byvalo dříve dost běžné. I to je vizitka tohoto skromného objevitele. James Cook byl bezesporu nejvy znamnějším mořeplav cem 18. stoleti. Georg Forster, ktery se účastnil druhé Cookovy plavby, o něm ve své knize " Cook objevitel" napsal, že "sam vyko· nal vice než všichni jeho předchůdci dohromady; jako námořník i objevitel zůstává nedostižny a jedinečný . . . Nejenze v jižním moři navštivil a prohlédl si všechny důležité objevy dřívějšich cest, ale objel také více nových pobřeži a ostrovů než kterykoli námořn i k starší a novějši doby kdykoli před nim." Však také je mapa světa hustě protkána jeho cestami. Ostatně, s Cookovym jměnem se v zeměpisnych atlasech setkáte dodnes. Souostroví v Tichem oceánu, nejvyššl vrcholek novozélandskych Alp i mořská úžina mezi severním a jižním ostrovem Noveho Zélandu nesou jeho jméno. -aPam'tnlk kapll'n. Jamese Cooka v auurDlskl! Canbeře.

<

•

S

1

·.

,

..-

.-

TAR

234

5

T

6

7

8

Velká pardubická steeple chase

Velká pardubická je nejtěžší pře ~ kážkový dostih evropské pevniny a nejstarší sportovní soutěž v Čes ­ koslovensku . První VP byla odstartována již 5.11 . 1874. Bylo přihláše­ no 36 koni, startovalo 14 a doběhlo 6 koni! Zvítězil 61etý tmavě hnědý hřebec Fantome s jezdcem Sayersem . Výsledný čas nebyl tehdy ještě evidován. V roce 1926 a 1930 zde zvítězil slavny Popler, ktery později

na trati VP zahynul. V letošním roce se uskutečni již 88. ročník slavného dostihu. Velká pardubická se jezdi na trati dlouhé 6900 m a jezdci i koně absolvují celkem 31 překa­ žek : 1 - živý plot 2 - živý plot s příkopem " před zatáčkou"

3 4 5 6

-

7 -

8-9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

-

malý vodní příkop Velky Taxisův příkop Irská lavice živy plot s příkopem .,popkovický skok" francouzský skok malý 'silnični profil "malá zahr/ldka" nový anglický skok "u doubku" živý plot s příkopem "pro dloužený Taxisův příkop" žívý plot s příkopem "u Irské lavice" živý plot s příkopem "se skok" živý plot s břevny dvojbradlí "Poplerův skok" drop kamenná zeď Hadí přikop

. . .OODDDD , ! Z I I ! !-tO D D D D O S Z , ! ! t @

@

@

Záhada dvanácti

@

@

klíčů

Kresba desky okované truhly, kterou našla Petrova družina , patří k velké soutěži Za hada d v anacti k l iČů . Najdete ji na st raně

33.

STOLNí SPOLEČENSKÁ HRA VELKÁ PARDUBICKÁ HrBel plsn stolnl hry nemůže pochopitel n é obsáhnout ce lou traf Velké pardubické. Zachycuje pou~e některé ze zntlmych pře ­

kéžek,

předevšlm

pověstny

Ta xisův

přl ­

kop.

Pravidla hry: 1 - hracl potřeby : hracl plén, hrací kostka. hracf figurky odlišené barvou ne bo slal'tovnlmi čls ly . Figurky si můžete i sami vyrobit, když na tužšl pap!,

obkresllta některou figurku koně :II jezdcem z hrB el ho plénu, vy střih nete 8 nalepi -

ta na podstavec ve tvaru pole dostihové dréhy.

2 - Pohyb figurek : Je v zásadě dvoji. Podle tl,re houného na hrecf kostce nebo libov orny pohyb o j e dno či dvě pole. HrBel kostku použivéme : na startu 8 dostane-Ii se jezdec na kterékoli pr8vQůhlé hracl pole [na rozdll od poll desetiůhelnlkovYch) . ~ále ko stku použlváme k překonáni obou pflkopů z poslednlho polička pred prlkopy. Ne tomto poličku označe n é m K ostet n ě každý jezdec musl před s kokem zastavit. Pohyb bez hracl kostky o jadno či dvě polo podle vlastni volby a si tua ce pouJ:lváme na

vhch mn ohoůhe lnlkových pollch, s výjim kou poll s p lsmenem K. Způ so b pohybu je naznačen na obrázku. Na jednom poli mů! e stát jen jedna figurka, pi'e djíždějícl soupeř se tedy mu sl vid y vyhnout, či m! poc hopiteln ě ztrác/. 3 - Nasazováni koní do hry : Provádl se do dreh podl e vylosovánI. Po odstartováni ne smí kůň s čl slem 2 nebo 3 najet do poliče k označených j e dničkou . Ty j s ou krátce po startu vyhrazeny startovnímu čls lu 1 I Ostatn l koně mohou za startovnlch bOlllů vyjet libovoln ě.

Pravidla pro překonáváni překáiek: Velký Talllisův pi'fkop - po najeti na někte ­ rou ze dvou rad pravoůhlých poll pokračuje překonáváni př lko pu hoda m hracl kostky: Z prvnlho pravoůhlého pOle : Při hodu 1 postup na pole těsně u přík opu ; 2 - pád do přlkopu a vyřaze ni ze hry; 3, 4 a 5 překonal příkop a p ok r ačuje v dal!;lm kole z pří s lu !; ného víceůhe lník ového pole ; 6 pád při doskoku, po jednom vynecháni tahu pokračuje z polfčka S [sedláni! . Z pole těsně před přlkopem : 1 - pád do přlkopu a vyřaze ní ze hry ; 2, 3 , 4 , 5 _ pře ­ konáni pf/kopu ; 6 - pád 8 po jednom vy necháni pokračuje z polička S . Po pře ko ­ náni Talllisu pokračuje jezdec v jlzdě , při ­ kop se při po stupu počltá jako jedno pole . Skok je nutno provádět př ímočaře, je-Ii pole dos koku obsazeno, dojde k pádu 8 zdrienl při sedláni [jedno kolo) . Had i přl ­ kop : Po dose!enl po slednlho p ole před při ­ kopem (Kl je v dal§lm kole překonáván hodem hracl kostkou n ás led ovně : Př i č lsle 1 - kůli odmltne skok, mu sl uvolnit mlsto následujlclm konlm , ale při opakovaném

4 -

d

pokusu v dal ším kole si může vybrat libovolné výchozf pole K. Při čfslech 2-5 pře ­ koná přfkop a pokračuj e za nim o vhozený po čet polí. příkop se nezapo čftává do pohybu . P ři 6 - pád. vynecháni přfštlho kola a pak pokračuje z pole S. S ilnič n ! prolil : Po dosažení pravoúhlého odrazového pole pokračuje v příštím kole hodem kostky . Při člsle 2-5 dosahuje středu profilu . V dal šfm tahu pokračuje na člslo 1 - 5. při 6 zů ­ stane stát. Zde je možno m ěnit libovolně dráhu . Při člsle 1 a 6 odmltne kůň skok z odrazového pole a čeká na dalšl kolo . Podobně jako u Hadiho přikopu uvolní m ísto a před svým skokem si vybere volné pole. Při seskoku z profilu na pole pravoúhlé (hodem 1) se po chopitelně v dalšfm kole může házet kostkou . V případě. že tímto hodem dosáhne až za Suchý přfkop . pře­ konává jej a nezastavuje na poli K. Suchý příkop : Je překonáv á n z odrazového pole K hodem hrací kostky na všechna čísla . Příkop se do počtu krokú nezapočítává. Proutěné překážky : Hráč nemusf dosáh -

nout odrazového pole . překonává překéf­ ky v plné jfzdě (na dráze s pravoúhlými poli tedy hodem hracf kostky). ale předposled ­ n f prout ěnku sml překonat pouze na sudé črslo . jinak se dosune na poslednl pole před překážkou a čeká na dalšl hod a sudé číslo . Posledn f proutěnku za stejných podmínek překonává na liché črslo . Pořadr v cfli je dáno pořadlm . v jakém hrá či překonali Cl/Dvou čáru .

SÁZENí NA KONĚ - NA VíTĚZSTVí

Samotnou hru si můžete zpestřit . tak jako je tomu ostatně i u skutečných dostihů . sázenlm . Pro zjednodušeni doporu ču ­ jeme sázet pouze na vítězství. Ze systé mu hry vyplývá. že pravděpodobněj!r je vltěz ­ stvl koni s nižším startovním číslem . sáz-

ky na jednotlivé koně tedy určený přijímá v tomto poměru : na startovnl črslo 1 1: 1.5

2 3 4 5 6 7 8

bankéř

1:2 103 1 :5

1010 1020 1030

1 :50 Vyrobte si pen lze nebo žetony a rozdejte kaidému základn! počet finan č nlch prostředků. Uhodne-Ii sázející číslo vftězného koně . proplatí tedy bankéř např . za vrtěz ­ ství čísla 4 pětinásobek vsazené částky . Sázet je pochopitelně možné i na po řad I dvou i tří koni. umístění kteréhokoli koně atp . Výše vyher si určete v těchto pf/pa dech sami. Přejeme vám radost z vítězstvl favorita i příjemné překvapeni při vltězstvl outsidera

.e

Roman Čermák

~ STOLNí SPOLEČENSKÁ HRA VELKÁ PARDUBiCKÁ

obrazové .I. k ola

I Naše chráněná území NaIich ch......, ' . 6MmI je mnohem vfc. neI: . . "Jde ne tuto ......u - kolem devftf Nt. Zdl jaou zachy. CMaY jen n6rodnf ....y. ~jIn", obIntI • neJ"'L • ...,Ijlf , .... ucw. V je oIw6I"'to 22 '*fch rod6 • 7. druhA nMtIn CipInI. , rod • 7 druh4 ~. N• • je to . . 4ruhO • ~ 6pInrI • • ~ ale I toho 37 cI' • I ~ ....... ~ v .,.... nMo IMlPou ctdnIny, V Cech6ch je d ......oo 1Z1 druhA. 48 ceIfch rocN • 2 6eIecII1fvoachI. z nlehl na 8Iovenaku . . netttf octnM 2 rody. 12 druhA. NnIc .. vlH. MI Slovensku ch,,"'''' druh4. 2 celt rody •

'.,eMku

'cf.

•

=.:::".....

•••

••

•• •

Vyobrazen' c~r6n'n'

druhy:

1. Konlk* lutrll2. w..ovec plefovf 3 . Hlede.k j8ml 4.

Ul" datohlev' I . . ...nke •. Roanetka

n.rclaokviů

okrouht0Nst6 7. Kr0pent6 vytrveIt • . KoM1ec nfzkt t o 8lezinlk routltkll 10. ytr ",. kt ". Rys oatrovid 12. Drop ~kt 13. ar.mbolfk evrop-

skt 14. Ofl,*,", IurpataU 11. 8tfevfOnfk pantOfffeek , •. bmzfk horekt 17. Krk.-

vec 6emt , • . Orel kllklavt.

•• •

•

. •

ft6roc1nl

park

dIri.......

~

iII6Ini "'Iu ....

,..1

_De

PŘfRODNf REZERVACE našich chráněných území, máme jich asi 670 a stále jich přibývá . Jsou to většinou men ší území málo do tčená činností člověka , jejichž význam je hlavně vědecký a výkumný. Předsta ­ vují přirozené a typické části přírOdy pro určitou oblast - jsou to např . zachovalé zbytky pralesů, stepiček apod. Na území rezervací je jakákoliv lidská činnost vyloučena . Dovoleny jsou jen odborné zásahy, zajištující udržení pů ­ vodního stavu.

STÁTNf

tvoří většinu

Naše chráněná území Nejv6ttlm statkem kald6ho národa. statkem pro jeho rozvoj a existenci nejdůlalit6jilm , je pffroda obl .. ti, v nff lije. Cokoliv jiného - stavby obytné. ve'ejné i průmyslové . komun ikace, rozmanitě tech· nlek' dn., b. dokonce i dna um6lecké II hi_lodek' památky IZII znovu vybudovat. rekonstruovat nebo "'čim nahrad it . Pflrodn! výtvory vlak člověk nedokáže ani virn' napodobit , natol znovu vytvofit. Kte rékoliv slofka pf/rody jadnou zničené ja ztracena nevidy. neodvolatalni. nenapravitalně . O tom mém. pf'..,6 z pOllednlch let ..,Ie důkazů . naž je ném milo - sunemy vymlelých rOltlin. fivočichů čltajl stovky polol:ek. kraje-poltihné ekologickou katastrofou miřl t islce čtverečných kilometrů . A to jsou jen ty, o nichl vlme . A denn' jich pfibYv'.

PŘ(ROOA je však pro život člověka naprosto nezbytná, vždyť i on sám je součástí přírody, i když se tak leckdy nechová . Bez vody, bez vzduchu, bez rostlin a zvířat nemůže existovat ani den, ani jedinou hodinu. Příroda, to je přeneseně i doslova půda , na které sto ~ jíme, a na ní, na její neporušenosti závisí žívot náš i budoucích generací. Jak křehká je přírodní rovnováha a na jakém vlásku visí osud lidstva, to se teprve postupně dovídáme. Ale už naši předkové tušili nesmírný význam příro ~ dy pro budoucnost národa, a proto aspoň částečně chránili lesy, vody a některé druhy zvířat . Na území Čech vznikla první chráněná území v Evropě , pralesní rezervace Žofínský prales a Hojná Voda v Novohradských horách (už r. 1838). Od té dOby u nás chraně ­ ,ných oblastí přibývalO, nejprve pomalu, po jedné, po dvou, v posledních letech rychle , a tak je dnes na území Česko ~ slovenské socialistické republiky kolem devíti set velkých, malých i docela mi ~ niaturnich chráněných území. To je číslo úctyhodné a výmluvné. A ještě výmluvněji svědčí o snahách chránit naši přírodu fakt, že tato území pokrývají téměř devět procent rozlohy našeho státu. Tak velkou plochu je ovšem těžko uhlidat, vždyť orgány Státní ochrany přírody nejsou příliš počet ­ né. Stačí jediný vandal, anebo i jeden neuvážený, třeba i dobře míněný zásah - a nenahraditelné přírodni klenoty mohou bYt navždy zničeny . Proto je tře ­ ba, aby se o ochranu přírody zajímalo co nejvíce občanů naší vlasti, a hlavně co nejvíc vás mladých. Abyste věděli, jaká pravidla v ochraně přírody platí, chceme vás seznámit s našimi nejdůležitějšími chráněnými územími a se zásadami jejich ochrany. Nejsou totíž všechna chráněná území stejně významná a stejně citlivá, a proto i intenzita ochrany se mění. Máme

celkem osm různých kategorií chráně­ ných území a každé z nich má jiný účel. NÁRODNf PARKY jsou rozlehlé, výcenné a člověkem málo ovlivněné celky . Veškerá lidská činnost není sice vyloučena , jako třeba v některých zahraničních parcích, ale má bYt podří ­ zena zájmům ochrany přírody . To zna mená, že hospodaření , výstavba a doprava by neměly přírodní a krajinné hodnoty území národního parku poško zovat, ale naopak zvyšovat. V národním parku může bYt více chráněných území, např . přírodních rezervací , chráněných naleziš! apod., kde jsou zásady ochrany mnohem přísn ější. V ČSSR jsou zatím tři národní parky, nejstarší TANAP (Tatranský národný park), Pieninský národ ný park a KRNAP, Krkonošský národní park. jimečně

CHRÁN~NÉ KRAJINNÉ OBLASTI jsou zachovalé a krásné krajinné celky, kde je lidská činnost v souladu s příro ­ dou. V chráněné krajinné oblasti život probíhá normálně, není zde žádné velké omezení lidské činnosti , jen je řízena tak, aby nepoškozovala přírodní ráz krajiny. To znamená, že se zde nepovoluje výstavba velkých průmyslových celků, přehrad a jiných velkých technických děl, která by poškodila přírodní celek, a dbá se, aby i drobná výstavba a celkové hospodaření bylo v souladu s původním rázem krajiny . V ČSR máme zatím 15 chráněných krajinných oblastí, na Slovensku pět . Jsou to celky rozlehlé , takže výměra našich chráně­ ných krajinných oblastí desateronásobné převyšuje rozlohu národních parků . Také souhrn všech ostatních chráně­ ných územi nepřesahuje 8 % rozlohy chráněných krajínných oblasti. Už z toho vidíte, jak zodpovědný úkol mají ti, kdo žijí a hospodaří v Chráněných krajinných oblastech. Mají v rukou největší část našeho přírodního bohatství.

CHRÁN~NÁ NALEZI!)T~ jsou místa, kde se vyskytují vzácné a vyhubením ohrožené druhy rostlin nebo živočichů, případně i nerosty nebo zkameněliny. Tato území jsou chráněna jako celek, jako životní prostředí a žádné zásahy zde rovněž nejsou dovoleny. CHRÁN~NY PŘfRODNf VVTvOR je ojedinělý

jev, který je dokladem geolo gického vývoje krajiny. Bývá to obyčej ­ ně skalní útvar, krasový jev, zbytek vul kanické činnosti , pramen aj., může to však bYt i jednotlivý strom nebo skupi na stromů nebo jiný význačný přírodní jev. Je chráněn před jakýmkoliv poškozením . . CHRÁN~NÁ PŘfRODNf PAMÁTKA je takový přírodní vYtvor, který je současně historickou památkou, například strom, k němuž se váže nějaká pověst nebo historická událost. Může to však bYt i určitý doklad lidské činnosti v krajině, např. Hromnické jezírko u Plzně. CHRÁN~NÉ PARKY A ZAHRADY jsou útvary umělé, vytvořené člověkem, avšak jsou přesto součástí přírody . Chráněné jsou pro své hodnoty vědec ­ ké (výskyt vzácných rostlin) , historické nebo umělecké . Většinou jsou součástí významných staveb, např. zámecké za hrady a parky. Patři sem í arboreta, významné sbírky dřevin u nás aklimatizovaných . Všechny tyto chráněné objekty jsou chráněny trvale a nesmějí bYt zrušeny, leda z velmi závažných důvodů . Naproti tomu chráněné studijní plochy jsou územi chráněná dočasně, dokud slouží výzkumným úkolům . Po skončení výzkumu se ochrana tohoto územi ruši, pokud není přeměněno na jínou kategorii chráněného území. Tolik tedy o typech našich chráně­ ných území. Zbytek už vám prozradí naše mapa. Podrobnosti pak najdete ve velké publikaci nakladatelství Academia Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírOdy v Českosloven ­ SKU, kde jsou shrnuty charakteristiky všech naších přírodních pokladů .

KOLEM ~ SVĚTA BOBAI ST~ H OVÁ N f. POI.blkY bob r ffč· ni, vldecky nllu:yvaný C.stor fiber albicus, J. v NDR pf/lni ch,'nin • to nejen n. paplfe. Rodifov'nl hnidouhelných dolů v okre. . Bitterleld si vynutilo pfemlstin/ koryta řeky Mu/de o 10 km d" • tlm byli ohrolenll zdejll bobři . Proto se kr.Jlk' Ipr.tv. rozhodl. p;.stihovat mlstnl bobry na ;.ku P . .ne, asi o 300 km n. s.ver. Zllkwll pro t.nto pl.tn pod· poru č.tných org.nizacl. Pf.s.rdl,nl bob· tů Udili. uskutečnili videčtl pr.covnlci z biologick' stanic. va Stecby při uni .... r · ziti pro ... ýzkum krljiny a ochrany pflro· dy ... HeU • . Do kon~ roku 1978 bylo pf.· stlhov.tno 23 bob"', odchycených s ne m.lými obtlhmi do .rtl • k ••• rů . NejvitII z nich v.tli! 30 kg I mifil plných 130 cm . V novém územl čekaly na pfesrdlen_ c. novi ... ybudovan' uml" nory, rozmís tin' .1 do vzd.tlanostl 15 km od mlst • ... yNzenl . Přesídleni .. podalilo II bob· rům se v nov'm domovl daH doble. Po · čet bob,ich .. hradů" v NDR le pohybuje kolem 200 . Bob'i totil liji i ne Labi mezi Magdeburkem a Torgau, na rece Schwar· Zl EI.t.r I nI jezeře Werb.llinsae. Asi 300 dobrovo lných ochr.tncú se Itar.t o bezpečl tohoto neJvltllho, ve vitlini .vrop.kých zamlch ul vyhube"'ho hlo· d.vc.. Nový ú.plch ochr6nců pHrody v ND R Jim můleme Je" z.tvidlt, neboť u n.t. z.hynul poslednl bobr jil roku 1882. · JI·

••

PUTOVÁNI N.poleono .... meče. Voddiloni zbrani ve Stlttnlm historick6m mu zau v Moskvl mall zajlma ... ý IXpo".tt mel, který zhotovil nI poč6tku mi"u"ho stoletl slavný peřlbký zbrojil Boutet . Tuto zbraň obdriel Napoleon I. za úspil· n' talenl do Egypte . NaskýU se pochopitetni ot.tzka: Co mi Napoleonův mač společn'ho s historii Sovltlkěho svazu7 RUlký hrabl P. Suv.lov, poboč"'k Ale· x.ndr. 1., dopro ... lizajlcl N.poleo"a nll cellti do .xilu n. Olt,ov sv. Heleny, se po cesti dOllechl o pfipravovanllm atent.ttu n. N.poleon. a nabfdl mu proto .... ůJ p"lf' I přílbu. J.ko proj.v vdičnosti za toto gelto d.ro .... 1 Napoleon hrlbiti Ivůj meč. Po nlivrtltu do Moskvy v6nov.1 hr. bl meč svě netel! Voroncovově. V obdo· bl obč.nskě v'lky po VASR pociťovaly rud6 gardy citolný n.dost.tek zbr.nl, • tak bylo rozhodnuto poulit i zbr.nl z m.Jetku hr.b6nky Voroncovov6. A t.k I. bývalý N.polaonův mel znovu obj.vil n. bitevnl selln'. Joko Olobnl zbraň byl při-dilen předsedovi kirovogr.dského re· ... olučnlho výboru Pjotru Alexejevovi, který bojov.1 v 1. kov.lerii proti Wrange lovým oddllŮm. V Jedn6 z po.lednlch bitev byl tělce raněn I pO Ivé demobilizaci d.ro ....1 meč moskevlk'mu Muzou Sovltak' .rmědy. V rOCe 1926 li jeden z prllcovnlků vliml napisu n. čepeli zbr.· ni, a t.k byla pam.ttka pfed.6n. do sblrek Historickllho muze.. -tr-

••

NOVÝ SYSTt:M Autotherm poulitý v USA :r..br.ňuje riziku otr.vy a udriuJe t.plotu uvnit' zapsrkovsněho vozu i pti vypnutém motoru. Znomen' to pod.t.t· nou úsporu pohonných llitek zoJména

KABINKY NAD M~STEM. Předst ..... mlst. budoucnosti je súle ... Ice spojov'nl s m.· lými kabinkami, hemllclmi se nad ulicemi a pronik.jlclml ve výli prvnlho či druhého patra do obchodnlch domů, n.6dr.lf, polt a jiných často navltivovttných budo.... Tyto k.binky by mlly obyvatalům nahradit tr.mv.j, osobnl automobil a výtah současni. Oenvor v USA •• It.1 v pof.dl d ••lltým mistem, kter' zkoull Ilelpoň na k"tk'm ů •• ku tr.ti n • • • zanl tlehto no ... ých k.binek vyvinutých firmou OTIS tu ně. vyb .... uj. výtahy nové výikov' budovy). Jejich Ilv"itnolt! je, i ••• pohybují ... betonov6m llebu n. vznl'lhdlovAm podvozku. Proti jiným typům k.blnok j.:r.dlclch na kolejlch nebo pneumatik.6ch jsou ménl hlučně. Elektromotor poh'nlJlcl dmychadls vytvéfe)lcl vzduchový polltli', m' 5 koni (4 kW). JIlldu umoiňuj. Une'rnl motor, který sa naotéčl • el.ktromagnetick' sn. se mini pUmo v tohovou silu uv'dlJlcl k.binku do pohybu. Cestullclsi kabinku pfivo" vlolenlm maUnetick6 jlz:denky do pultu. k.bink. Jej rych10.tI 30-50 kmih zaveze k clli cesty. Je-Ii uať ucp'n •• zvol/ li .utomaticky naJvttodnlj" objil~u • pfehazujo ai přitom pled sebou vjhybky. V aouCeant'! doba ae lkou&l i jaklli minit,amvlII pro 12 cestuji cl ch, Jedouclch společným sml,em. iJT u polic.jnlch vozů, taxlků, n.tkladnlch automobilů .td., t.dy u vozů, kterě pfi čok.tnl nebo skllidlinl n'kl.du pot'ebu)1 vytlplt k.binu a nem.JI zvláltnf topeni. EI.ktrickli pumpička, kter.t . , sn.dno z.· pojl do chl.diclho ok""hu, udriuje ehladicl "tJcu, zah"tou II pfedei" j/zdy, v n,u .. t"6 cirkul.ci. Hodl .e ke vlem vozidlům s 12vottovou instal.cl • spotrebuJe napatrné mnoi.tv! .Iokt'iny. ·tr·

NOVt: IWUSINY PRO e SA. V I.tech 1 9 79 ol 1980 o bo hl t l le t adl ový park e S A tři nov.6 v.lko k. pac it ní letadla sovit skl vý roby . Nov.t dv ...ied.dtka I označenlm lL 82 M p'edstlvuJe depie· nou modifikaci původ n lho typu a n. n.6· v'tlv u Československa s ni pf.d Č.s.m pia otll Leonid Iljič are1n6v. Yedle toho, fa cestujícl budo u pflJemni pf.k .... p. ni nový m inteti6 r.m, m' let.dlo zl.plené moto ry, kte,' u mof.ňují zkrAtit délku ' Ollj.zdov' dr.6hy, ala m aJI tak' zVÝ'iený vý· Kon při niUI IpOU.bt pohonných hmot. V prostoru kýlové plochy je instelov'nl pUd.vn' n'drl, které umolnl del" dolet. Odbornici pozn.men.t ... ajl, ie p'ednostl nov6ho IIjulinu J. tak6 ... Itli livotno,t I modemAjil pnstrojové vybav.nl. Pokud jej budete hled.t na latiltnl plole v Ruzyni, p.k Jen pozn'mku, 1. nové dva.led.dlka s. od .vjch .t.riich sourozenců na prvnl pohled neodliluje, .tačl vl.k, kdyl sl vllmn.t. typového oznalie. ni na boku u pfldl I,tounu. IIJulln lL 82 M je dalllm pnspi ... kem sovitsk. techniky do souč.sn6ho obdobl pr6ce eSA, které v I.toinlm roce oslavi jii 55 . "'Y-roli! sv6ho vllniku . • T_

•• 35

POSA"D,t:4 HYJ7ooIDU,~ ·

· se Wl4mA z DlOUJ/i MEZlpU/"trnRNí

WPRAVY. Cm-A TTlYAIA DESET LET PIWJ8Niiio ~IlSU. AY!f1J1( ZA77M IVA ZEMI

.-

pf(E§/A STALETf. JI! v DOM P/{IWIoVIlCíu() MIINÉVRI.I SE KOSMONllvrt MIlIi!JI{ O SNII!I/J NAVÁZAT 6POVENí S J!ODNOU PJANElt'lI. ZEMf 81'14 ZAINUEA/Il 00 ZÁO HIlDNrHO R6fDvtNo 0lJA1..JJ II NEODPOvTDIUA. ~Nr-ZÁH.qDY I(ALEZ/..J -IQ KOSll10NAtnt NA

Mrsr~"íM POVROHU.

PRlIzxVMNTaI OiAF II PII1'RIJ( OBJEVILI Né-

POR~ENOU 'ZÁJ(JAON/J JI KIlArFR1I7tCIID, SPCW S POSDSTIIÍM IWEM5KEHO ~

q.

~

OLoIENSENA. PIWJ ';E"./ICH ()(f)MI! 9E (){)VWW DflAMA {)BRllZiJvÉJfO zAZNIlMfI, Q 9OIJaONt SI Ll/Jh'/! VDlfKJA NII ZEMSKÉM POvJi!Cllfl ,o,tWA' CIVIliZACE 1i!'08Uf'IJ, Z KrER:Á SF: SNA1.JLA PCSrrIPNf vmuBlT /.JD6TYO. W VDll; zA SVOJI ZÁOH/l1INU

vtDcIJhý. KTatťM SE" Ff)DtR~iI) Y'r'IWlfIT OCHflANN~ 51lf)V~ POlE II R:ZP5J/ JE~ir NIID EV1lXJPSKim KPltfnI{OITCht, O/!Jli?AZOtIÝ 7ÁZNAN1 S/ď)NC1L II KD!>/t1OI{AfJ'rf

se- 1?DZ#OII/tDU NAv,of·

1Ar ~Kr S UDtt/1. N&./PI.llIr ~ AlfTl)MIIT1CJ({)U SJN(XI,

A . 7;; P11J t:Jtm1(J) s R!J!íJWM 084l.Eh1 vnrtTi"L DtPC'l:JIa

HAL

WBlJCIIUJE .

PIi!UfD tI~/ If.OGMOIJlIlITY

VL4M1A tJ MARKA K 9t$rtJPtI NA

~ J!()IIJí!()Jt

KTdí MAJí 'l'DU2ír DDllHllŘIORY I( ~rR4~1ZCK S VJllDlMEM SKtJTEt'N~ fl{jžpVÝtt1 PolEM PRONIKNCU A PR&nEM HIID ZEMSKÝM POVRCHEM SE SNI/ti ZJtm7;

tcVÉHO POl.E.

ZDIl SrRII EJ(1Sr!NE OB1lRWN4 MRIERA.

JSOO ~K NAPl/DENI t:!.OS()'f'I /I Dl PtJMoct LJot /IIlJ$rnNOIJ I' OCH0INNÉM J(()1l/Nll/J. ~

se 6áZNMff SE' SOtJt!I!SNfNt lí~ l1(J$1W1l1 SPoiP SE $litrovou RArou PJfI~yt

PtAN

SOI~ P0J17 I<:J)BO-

mm. MMaK lX$TŘvlf

ÚKIJL SPo.Iff SE 9 , ~ , POMOCí JI~CKG IMkrTY. ~ Sf" IU ODJ:I.I/lÁvl Zll IllJtíJII'fM OBAlEM" K1E1IJ1 NGPROPOV~ ZJlIJI( ANI OI!>lUU., 7"IUC& ZBYtf ~vĚ POt;JfDtq' ~TU SE OBÁVIIJJ (J tJvor PIlOzJaJA1Níl({J 11 rfl/1

roro