MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ 1. vydání (březen 2012) 2. aktualizace k 1. 1. 2015 Publikace Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků je i v roce 2015 praktickou pomůckou mapující obsáhlou problematiku mezinárodního zaměstnávání, a to včetně dopadu v oblasti daní a sociálního zabezpečení. Ačkoliv od jejího vydání došlo k několika změnám (viz níže), podstata daňových a dalších dopadů mezinárodního zaměstnávání zůstala nezměněna. Změny v minimálních a maximálních vyměřovacích základech Změny se týkají následujících stran: 71, 72, 75, 76, 77, 81, 82, 85, 86, 99, 100, 117, 167 Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové a nemocenské pojištění zůstává ve výši 48násobku průměrné mzdy ročně, pro rok 2015 tato částka činí 1 277 328 Kč. Maximální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, který byl od 1. ledna 2013 zrušen s dočasnou účinností, byl zrušen definitivně. Minimální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, odpovídající minimální mzdě, byl od 1. ledna 2015 zvýšen na 9 200 Kč měsíčně. Zrušení možnosti odložení platby pojistného po dobu 270 dnů v ČR pro tzv. smluvní zaměstnance pronajaté z nesmluvních států Změny se týkají následujících stran: 181, 238, 256, 258, 260 S účinností od 1. ledna 2014 byla zrušena možnost odložení účasti na nemocenském a důchodovém pojištění (a platby pojistného) v České republice po dobu 270 dnů u tzv. smluvních zaměstnanců pronajatých z nesmluvních států, i když jsou schopni doložit účast na pojištění v zemi sídla svého zahraničního zaměstnavatele. Solidární zvýšení daně S účinností od 1. ledna 2013 bylo zavedeno solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % pro příjmy ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti přesahující 48násobek průměrné mzdy. U příjmů ze závislé činnosti se solidární zvýšení daně uplatňuje již během roku při výpočtu záloh na daň u plátce daně. Přesáhne-li částka měsíčního zdanitelného příjmu (nikoliv základu daně odpovídajícího tzv. superhrubé mzdě) 4násobek průměrné mzdy, bude součástí zálohy na daň z příjmů také solidární zvýšení daně. Uplatnění solidárního zvýšení daně s sebou nově přináší také povinnost podat přiznání k dani z příjmů. Solidární zvýšení daně a následná povinnost podání přiznání k dani z příjmů se vztahují na všechny formy zaměstnávání popisované v publikaci při dosažení příslušné výše příjmů podléhajících zdanění v České republice, bez rozlišení podle daňového rezidentství.
1
Pro určení, zda mají příjmy daného poplatníka podléhat solidárnímu zvýšení daně, jsou relevantní pouze příjmy podléhající zdanění v České republice, tj. nezohledňují se příjmy vyjmuté ze zdanění podle příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo podle české legislativy. Zrušení položek odčitatelných od základu daně, slevy na manželku, invaliditu a na držitele průkazu ZTP/P, slevy na výdaje vynaložené na péči o dítě předškolního věku a daňového zvýhodnění na dítě pro daňové nerezidenty S účinností od 1. ledna 2014 mohou položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani na manžela/manželku s příjmy nepřesahujícími 68 000 Kč, slevu na invaliditu, slevu na držitele průkazu ZTP/P, slevu na výdaje vynaložené na péči o dítě předškolního věku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatnit pouze daňoví rezidenti České republiky, dalších států EU nebo Norska či Islandu (příp. Lichtenštejnska, jakmile se začne uplatňovat smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Lichtenštejnskem). Slevu na vyživované dítě je navíc možné uplatnit pouze tehdy, žije-li s poplatníkem ve společné domácnosti na území EU, Norska nebo Islandu (příp. Lichtenštejnska, viz výše). Toto omezení se vztahuje na veškeré poplatníky (daňové nerezidenty ze států mimo EU, Norska či Islandu, resp. Lichtenštejnska) bez ohledu na formu zaměstnávání. Pro daňové nerezidenty z ostatních států EU, Norska či Islandu (příp. Lichtenštejnska) nadále platí, že položky odčitatelné od základu daně, slevu na invaliditu, slevu na držitele průkazu ZTP/P, slevu na výdaje vynaložené na péči o dítě předškolního věku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě mohou uplatnit, pokud úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech zdanitelných příjmů. Zřejmou komplikací je doplnění požadavku na prokázání výše příjmů ze zdrojů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Změna v povinnostech odvodu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při mezinárodním pronájmu Změny se týkají následujících stran: 150 a násl. Povinnost odvodu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se od 1. ledna 2015 přesouvá z českého daňového rezidenta (uživatele pracovní síly) na organizační složku zahraničního zaměstnavatele umístěnou v České republice, má-li tato organizační složka v České republice povolení ke zprostředkování zaměstnání (licenci agentury práce) a jde-li o zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru. Jde o reakci na rozsudek Soudního dvora EU č. C 53/13 ze dne 19. června 2014, ve spojených věcech C 53/13 a C 80/13. Nová definice zaměstnance, zaměstnavatele a zaměstnání v důchodovém a nemocenském pojištění Pro účely důchodového a nemocenského pojištění došlo s účinností od 1. ledna 2014 k rozšíření definice zaměstnance a zaměstnavatele a ke koncepční změně definice zaměstnání. Jedná se o významný posun vymezení osob účastných tohoto pojištění ke koncepci daně z příjmů 2
a pojistného na zdravotní pojištění. Tato nová úprava vyvolala řadu otázek, zejména ve vztahu k mezinárodnímu pronájmu pracovní síly. Podle oficiálních výkladů pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí a Všeobecné zdravotní pojišťovny však při této formě zaměstnávání nedochází ke změně v určení plátců pojistného, a to ani pro pojistné na důchodové a nemocenské pojištění ani pro pojistné na zdravotní pojištění. Smluvní vztahy ČR v oblasti daně z příjmů a pojistného Změny se týkají následujících stran: 297–303 V roce 2012 byly uzavřeny některé nové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (Bahrajn, Barbados, Hongkong či Panama). Nové smlouvy byly v průběhu roku 2012 a 2013 uzavřeny rovněž s Dánskem a Polskem. Dne 1. května 2014 nabyla platnosti smlouva se Saudskou Arábií, dne 31. července 2014 nová smlouva s Lucemburskem. Během roku 2014 byla uzavřena nová smlouva s Lichtenštejnskem. Pro aktuální přehled smluv o zamezení dvojímu zdanění doporučujeme využít stránek www.financnisprava.cz. V oblasti sociálního pojištění došlo s účinností od 1. července 2013 ke změně ve vztahu k Chorvatsku. Vzhledem k jeho přistoupení k EU se namísto dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení uplatňují koordinační nařízení EU. Dne 1. září 2014 nabyla účinnosti smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indií, dne 1. listopadu 2014 pak smlouva s Ruskou federací. Tyto změny se týkají všech zaměstnaneckých struktur. V blízké budoucnosti by mělo dojít k rozšíření věcného rozsahu smlouvy s USA na oblast zdravotního pojištění. Povinnost získání povolení agentury práce pro společnosti ve skupině Změny se týkají následující strany: 63 Podle aktuálních oficiálních výkladů již není možné při pronájmu pracovní síly mezi společnostmi ve skupině využít pokynu Ministerstva práce a sociálních věcí č. 1/2005 ze dne 12. ledna 2005. Jestliže daná situace neodpovídá dočasnému přidělení podle § 43a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, musí zahraniční společnost požádat o povolení ke zprostředkování zaměstnání ve smyslu § 60 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zavedení zaměstnaneckých karet Změny se týkají následujících stran: 48 a násl. S účinností od 24. června 2014 došlo k významné změně v oblasti imigrace. Byly zrušeny zelené karty (resp. nejsou vydávány nové) a zavedeny zaměstnanecké karty. Jedná se o povolení k dlouhodobému pobytu opravňující držitele k přechodnému pobytu na území České republiky na dobu delší než 3 měsíce, a to za účelem výkonu zaměstnání. Tyto karty zcela nahrazují dlouhodobá víza a pobyty za účelem zaměstnání. Mají dvě podoby: • duální (aneb „dva v jednom“) a • jednoduchou. 3
Duální verze spojuje povolení k zaměstnání a povolení k pobytu v jednom oprávnění. Je určená cizincům, kteří uzavřou pracovní smlouvu přímo s českým zaměstnavatelem. Působí-li v České republice cizinec na základě vyslání od svého zahraničního zaměstnavatele, nebo zde pracuje jako společník, jednatel, člen představenstva atd., musí nadále žádat o povolení k zaměstnání u příslušného úřadu práce. Jakmile mu bude povolení k zaměstnání vydáno, přiloží jej k žádosti o vydání zaměstnanecké karty, v tomto případě neduální povolení (plnící pouze úlohu povolení k pobytu). Neduální karta je vydávána i cizincům, jimž zákon o zaměstnanosti umožňuje volný přístup na trh práce (např. absolventům české střední nebo vyšší odborné a vysoké školy, cizincům vyslaným zaměstnavatelem z jiného státu EU k poskytování služeb v České republice; nově do této kategorie patří také rodinní příslušníci ze zemí mimo EU žijící na českém území na základě dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny s cizincem, který na území České republiky pobývá na základě platného povolení k dlouhodobému pobytu, např. japonská manželka občana Austrálie, který má povolení k dlouhodobému pobytu v České republice). Žádost o zaměstnaneckou kartu podává cizinec na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. Pokud už v České republice legálně pobývá, podá žádost na příslušném Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR. Dokumenty potřebné k podání žádosti o zaměstnaneckou kartu zůstávají v podstatě stejné jako u pracovního povolení a povolení k dlouhodobému pobytu. Pro vydání zaměstnanecké karty je navíc nutné, aby měsíční mzda cizince nebyla bez ohledu na rozsah práce nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy (tj. dnes 9 200 Kč) a týdenní pracovní doba nebyla méně než 15 hodin. Tuto skutečnost je nutné doložit při podání žádosti podepsanou pracovní smlouvou, smlouvou o smlouvě budoucí nebo dohodou o pracovní činnosti. Zaměstnanecká karta může být vydána nejdéle na 2 roky (resp. méně, bude-li předložena smlouva na kratší dobu), u vyslaných zaměstnanců se bude její platnost řídit platností povolení k zaměstnání. Stejně jako v případě dnešních pracovních povolení musí zaměstnavatel před podáním žádosti o zaměstnaneckou kartu nahlásit na úřadu práce volné pracovní místo a počkat 30 dnů, než se ohlášené volné pracovní místo dostane do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Při prodloužení zaměstnanecké karty už volné pracovní místo není potřeba nahlásit. Zahraniční zaměstnavatelé mohou také nově od roku 2014 vyslat do České republiky cizince za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace až na dobu 6 měsíců bez nutnosti získat pracovní povolení, jde-li o vyslání na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou. Pracovní povolení nepotřebují cizinci se statutem trvale pobývajícího rezidenta v jiném členském státě EU. Zrušení vyjmutí krátkodobého zaměstnání (do 14 dnů) Změny se týkají následující strany: 84 S účinností od 1. ledna 2014 byla zrušena jedna z podmínek účasti zaměstnance na nemocenském (a následně také důchodovém) pojištění, a to trvání zaměstnání alespoň 15 kalendářních dnů. Pro účast na pojištění tak stačí splnění podmínky výkonu zaměstnání na území České republiky, případně v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky a sjednání příjmu ve výši alespoň 2 500 Kč měsíčně.
4
1. aktualizace k 1. 2. 2014 Publikace Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků je i v roce 2014 praktickou pomůckou mapující obsáhlou problematiku mezinárodního zaměstnávání, a to včetně dopadu v oblasti daní a sociálního zabezpečení. Ačkoliv od jejího vydání došlo k několika změnám (viz níže), podstata daňových a dalších dopadů mezinárodního zaměstnávání zůstala nezměněna. Změny v minimálních a maximálních vyměřovacích základech Změny se týkají následujících stran: 71, 72, 75, 76, 77, 81, 82, 85, 86, 99, 100, 117, 167 Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové a nemocenské pojištění zůstává ve výši 48násobku průměrné mzdy ročně, pro rok 2014 tato částka činí 1 245 216 Kč. S účinností od 1. ledna 2013 byl dočasně zrušen maximální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění (v roce 2012 ve výši 72násobku průměrné mzdy), a to pro roky 2013, 2014 a 2015. Minimální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, odpovídající minimální mzdě, byl od 1. července 2013 zvýšen na 8 500 Kč měsíčně. Zrušení možnosti odložení platby pojistného po dobu 270 dnů v ČR pro tzv. smluvní zaměstnance pronajaté z nesmluvních států Změny se týkají následujících stran: 181, 238, 256, 258, 260 S účinností od 1. ledna 2014 byla zrušena možnost odložení účasti na nemocenském a důchodovém pojištění (a platby pojistného) v České republice po dobu 270 dnů u tzv. smluvních zaměstnanců pronajatých z nesmluvních států, i když jsou schopni doložit účast na pojištění v zemi sídla svého zahraničního zaměstnavatele. Solidární zvýšení daně S účinností od 1. ledna 2013 bylo zavedeno solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % pro příjmy ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti přesahující 48násobek průměrné mzdy. U příjmů ze závislé činnosti se solidární zvýšení daně uplatňuje již během roku při výpočtu záloh na daň u plátce daně. Přesáhne-li částka měsíčního zdanitelného příjmu (nikoliv základu daně odpovídajícího tzv. superhrubé mzdě) 4násobek průměrné mzdy, bude součástí zálohy na daň z příjmů také solidární zvýšení daně. Uplatnění solidárního zvýšení daně s sebou nově přináší také povinnost podat přiznání k dani z příjmů. Solidární zvýšení daně a následná povinnost podání přiznání k dani z příjmů se vztahují na všechny formy zaměstnávání popisované v publikaci při dosažení příslušné výše příjmů podléhajících zdanění v České republice, bez rozlišení podle daňového rezidentství. Pro určení, zda mají příjmy daného poplatníka podléhat solidárnímu zvýšení daně, jsou relevantní pouze příjmy podléhající zdanění v České republice, tj. nezohledňují se příjmy vyjmuté ze zdanění podle příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo podle české legislativy. 5
Zrušení položek odčitatelných od základu daně, slevy na manželku, invaliditu a na držitele průkazu ZTP/P a daňového zvýhodnění na dítě pro daňové nerezidenty S účinností od 1. ledna 2014 mohou položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani na manžela/manželku s příjmy nepřesahujícími 68 000 Kč, slevu na invaliditu, slevu na držitele průkazu ZTP/P a daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatnit pouze daňoví rezidenti České republiky, dalších států Evropské unie nebo Norska či Islandu. Slevu na vyživované dítě je navíc možné uplatnit pouze tehdy, žije-li s poplatníkem ve společné domácnosti na území Evropské unie, Norska nebo Islandu. Toto omezení se vztahuje na veškeré poplatníky (daňové nerezidenty ze států mimo EU, Norska či Islandu) bez ohledu na formu zaměstnávání. Pro daňové nerezidenty z ostatních států EU, Norska či Islandu nadále platí, že položky odčitatelné od základu daně, slevu na invaliditu, slevu na držitele průkazu ZTP/P a daňové zvýhodnění na vyživované dítě mohou uplatnit, pokud úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech zdanitelných příjmů. Zřejmou komplikací je doplnění požadavku na prokázání výše příjmů ze zdrojů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Nová definice zaměstnance, zaměstnavatele a zaměstnání v důchodovém a nemocenském pojištění Pro účely důchodového a nemocenského pojištění došlo s účinností od 1. ledna 2014 k rozšíření definice zaměstnance a zaměstnavatele a ke koncepční změně definice zaměstnání. Jedná se o významný posun vymezení osob účastných tohoto pojištění ke koncepci daně z příjmů a pojistného na zdravotní pojištění. Tato nová úprava vyvolala řadu otázek, zejména ve vztahu k mezinárodnímu pronájmu pracovní síly. Podle dosavadních výkladů pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí a Všeobecné zdravotní pojišťovny však při této formě zaměstnávání nedochází ke změně v určení plátců pojistného, a to ani pro pojistné na důchodové a nemocenské pojištění ani pro pojistné na zdravotní pojištění. Doporučujeme však v případě potřeby vyhledat aktuální výklad. Smluvní vztahy ČR v oblasti daně z příjmů a pojistného Změny se týkají následujících stran: 297–303 V roce 2012 byly uzavřeny některé nové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (Bahrajn, Barbados, Hongkong či Panama). Nové smlouvy byly v průběhu roku 2012 a 2013 uzavřeny rovněž s Dánskem a Polskem. Pro aktuální přehled smluv o zamezení dvojímu zdanění doporučujeme využít stránek www.financnisprava.cz. V oblasti sociálního pojištění došlo s účinností od 1. července 2013 ke změně ve vztahu k Chorvatsku. Vzhledem k jeho přistoupení k Evropské unii se namísto dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení uplatňují koordinační nařízení Evropské unie. Tato změna se týká všech zaměstnaneckých struktur.
6
V blízké budoucnosti je možné očekávat nabytí účinnosti smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Ruskou federací a mezi Českou republikou a Indií. Dále by mělo dojít k rozšíření věcného rozsahu smlouvy s USA na oblast zdravotního pojištění. Povinnost získání povolení agentury práce pro společnosti ve skupině Změny se týkají následující strany: 63 Podle aktuálních oficiálních výkladů již není možné při pronájmu pracovní síly mezi společnostmi ve skupině využít pokynu Ministerstva práce a sociálních věcí č. 1/2005 ze dne 12. ledna 2005. Jestliže daná situace neodpovídá dočasnému přidělení podle § 43a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, musí zahraniční společnost požádat o povolení ke zprostředkování zaměstnání ve smyslu § 60 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Změna okruhu žadatelů o zelené karty Změny se týkají následující strany: 58 S účinností od 20. února 2013 vymezuje seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o zelené karty, vyhláška č. 29/2013 Sb. Dosavadní vyhláška č. 461/2008 Sb. byla zrušena. Zrušení vyjmutí krátkodobého zaměstnání (do 14 dnů) Změny se týkají následující strany: 84 S účinností od 1. ledna 2014 byla zrušena jedna z podmínek účasti zaměstnance na nemocenském (a následně také důchodovém) pojištění, a to trvání zaměstnání alespoň 15 kalendářních dnů. Pro účast na pojištění tak stačí splnění podmínky výkonu zaměstnání na území České republiky, případně v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky a sjednání příjmu ve výši alespoň 2 500 Kč měsíčně.
7
MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ Ing. Lucie Rytířová Ing. Jana Tepperová, Ph.D. Vydalo nakladatelství ANAG Tisk a vazba Printo, spol. s r. o. Odpovědná redaktorka Mgr. Pavlína Šestáková Sazba Vratislav Vávra Autorská uzávěrka 15. března 2012 ISBN 978-80-7263-732-4 Anag, spol. s r.o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc, Město tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail:
[email protected] www.anag.cz