do života farních spole enství ve Šlapanicích, Podolí a Praci Ro ník XVII, íslo 2
MATRI KY VYPRA VUJÍ Z vody a z Ducha svatého se znovu narodili:
Slib lásky, úcty a v rnosti si vym nili:
Z
Vyšlo 26.6.2005
Okénko
-2-
26. ervna 2005
Matriky vypravují Z vody a z Ducha Svatého se narodili: 10.4. 24.4. 24.4. 27.4. 22.5. 22.5.
Jana Kate ina Machá ková ze Šlapanic Ond ej Houš ze Šlapanic Aneta Marie Kr ková ze Šlapanic Dagmar Hedvika Pintí ová ze Šlapanic Nela Marie Nedomová ze Šlapanic Vlasta Procházková ze Šlapanic Slib lásky, úcty a v rnosti si vym nili:
30.4. Pavel Zezula z Brna a Eva Holíková ze Šlapanic 7.5. Jan Plot ný ze Šlapanic a Monika Filipová ze Šlapanic 21.5. Pavel Žák ze Šlapanic a Jana Fišerová z Pon tovic Ve spole enství víry, nad je a lásky se s námi rozlou ili: 4.3. 11.3. 11.3. 7.4. 14.4. 15.4. 2.5. 30.4. 8.5. 23.5.
Ludmila Rychlíková z Kobylnic Václav Kokeš ze Šlapanic František Dvo ák z Ji íkovic Jaroslav Rekto ík ze Šlapanic Ludmila Zdráhalová z Horákova Miloš Ftá ník z Velatic Anežka ermáková ze Šlapanic Anežka Skládaná z Pon tovic Miroslav Urbánek ze Šlapanic Veronika Gajdošová z Pon tovic
(*1906) (*1921) (*1919) (*1913) (*1931) (*1948) (*1910) (*1941) (*1925) (*1917)
Z kalendá e 5. 7. 31. 7. 7.8. 9.8. 14. 8. 3. 9. 4. 9. 24. 9.
Slavnost sv. Cyrila a Metod je Hody v Ji íkovicích Hody v Kobylnicích Návšt va nemocných ve Šlapanicích Šlapanické slavnosti Pou rodin a farností ve Ž á e nad Sázavou Pou do Tu an Pou na Vranov
Okénko
-3-
26. ervna 2005
Prázdninové „maté“ pro mladé Mnoha tená m slovo „maté“ nic ne íká a ani neví, co si pod tímto pojmem mají p edstavit. „Maté“ jsou sušené listy cesmíny paraguayské, ze kterých se p ipravuje odvar, jež se pije. Tento nápoj paraguayských indián vypadá jako aj, ale není jím. V Latinské Americe se pije b žn a lidem dává sv žest. asto se m žeme s tímto nápojem setkat i v našem prost edí a to p edevším mezi studenty, kte í opustili kávu a p ešli na „maté“, který jim asi lépe pomáhá p ekonat únavu, stres a nervozitu. „Maté“ je vlastn neškodnou drogou, která sice byst í smysly, ale sou asn i mate. Není nebezpe ná, ale všeho s mírou. Podobá se aji, ale je mnohem ú inn jší a více stimuluje mozkovou a srde ní innost. Podobn jako „maté“ mohou p sobit na nás i letní prázdniny, které jsou p ed námi. T šíme se na n a v íme, že si odpo ineme, „vypadneme na dovolenou“ a kone n se zbavíme únavy, stresu, nervozity. T ch pár letních dn nebudeme nikam sp chat, budeme mít as jen pro sebe, budeme si hov t a lenošit. Již tato p edstava je podivná a p sobí jako „maté“, protože byst í naše smysly do té míry, že žijeme v nap tí, zda opravdu takto budou prázdniny probíhat. Jsme uv zn ni obavami, že chvátající a stresující sv t nás dostihne, a jsme kdekoliv. Tak jako „maté“ zvyšuje srde ní innost, tak i prázdniny nám mohou p inášet infarktové situace. V evangeliu Kristus sice íká apoštol m: „Poj te sami stranou na pusté místo a trochu si odpo i te!“ (Mk 16, 31), ale umíme my v bec odpo ívat? Co si vlastn p edstavujeme pod odpo inkem? Snad šplhání po horách, nebo sbírání po tu kilometr ujetých na kole, i návšt vu exotických míst. Je snad odpo inkem p evalování se v písku na mo ských pláží s potíráním se nejr zn jšími p ípravky, abychom se nespálili? Snad se nám stane i to, že když doba prázdnin skon í, tak budeme natolik unaveni a vyš aveni, že bychom m li jet op t na dovolenou. Žijeme ve sv t , kde se stírají hranice, lov k již nemyslí v jasných kategoriích a vše se propadá do šedi stín , ve které se ztrácejí jasné kontury v cí a jev : lov k ztrácí nadšení a stává se podrážd ným a otráveným. Modern mluvíme o relativnosti života, na což poukazuje mé „prázdninové maté“, jež mnohé zmate. Když jsem tém p ed deseti lety p išel jako novokn z do Šlapanic, tak v „pinecárn “ byl nápis: Zachovej ád a ád zachová tebe. Ten, kdo tam ten nápis umístil, myslel na po ádek na fa e, já však mluvím o jiném. Nejde jen o to, aby se lov k nau il odpo ívat, i m l správný a vyvážený pom r mezi prací a odpo inkem. Jde o poznání p í in stres , nervozity, shonu a nap tí, jde o naše nitro. as prázdnin nám není dán k cestování, sportování i sladkému nicned lání, ale k sebepoznání a definování vnit ních princip . Nic nestresuje lov ka tak, jako rozhašený vnit ní život. Namíchal jsem toto „prázdninové maté“, abych zvýšil kardiocerebrální aktivitu tená Okénka p ed slunnými dny, jež by nás mohly zmást. P. Pavel Kope ek, fará
Okénko
-4-
26. ervna 2005
Den farnosti V ned li 12. ervna 2005 se konal historicky první den farnosti. P íchozí vítala dechová hudba a také cimbálová muzika. Po p ivítání následovalo požehnání nov zrekonstruovaného h išt . Hned potom se rozb hly sout že d tí, které se konaly v areálu kolem kostela a na nám stí. Vítanou atrakcí byly i koní ci s bry kou. Dosp lí si mohli vyzkoušet své znalosti v sout ži Riskuj. Našlo se dev t dobrovolník , kte í vytvo ili t i družstva. P ivítali jsme také vzácného hosta - branká e Sparty Praha a fotbalové reprezentace Jaromíra Blažka, který jist pot šil nejen dosp lé, ale i d ti, kterým rozdal ceny za jejich výkony v sout žích. Den farnosti byl ale p edevším dnem setkání a spole enství. Dnem setkání farník , kterých p išlo více než 350, d tí pak asi 140. Tito všichni se mohli sejít, posed t a popovídat si, když jindy t eba nemají as. A práv ta možnost setkání a spole ného prožití pestrého odpoledne bylo to nejd ležit jší, co tento den p inesl. Nádherné bylo i po así. Ráno i ve er pršelo, ale naše farní odpoledne bylo zalité sluncem. Díky všem, kte í se modlili za po así. Díky všem, kdo pomohli s organizací, sout žemi a ob erstvením. Zkrátka všem, kdo jakkoliv p isp li k tomuto krásnému dni. Rudolf Stan k Fotografie ze dne farnosti si m žete prohlédnout a objednat v p ístavb kostela. Další fotografie jsou k vid ní na www.farnostslapanice.com .
Okénko
-5-
26. ervna 2005
Farnost - místo pro každého V m síci dubnu jsme se zú astnili t ídenní konference s názvem „Farnost - místo pro každého?“, kterou po ádalo Biskupství brn nské. Po celou dobu tohoto vyda eného setkání zástupc farností a kn ží (dohromady nás bylo asi 200) byl s námi p ítomen biskup Vojt ch Cikrle, který každý den celebroval mši svatou. Zajímavým bodem setkání byla práce v tzv. workshopech, kde jsme si navzájem sd lovali zkušenosti ze života jednotlivých farností naší diecéze, a to jak z pohledu farník , tak z pohledu kn ží. Rádi bychom se s vámi pod lili o n kolik myšlenek a post eh , které nám utkv ly v pam ti z úst p ednášejících, kterými byli mj.: Ing. Aleš Opatrný, Th.D, PhDr. Josef Zeman – editel Národního centra pro rodinu, Ludvík Kolek, Mgr. Ji í Mikulášek, ze zahrani ních host Prof. Dr. Theol. Thomas Schuller a další. Farnost – místo pro každého ? • nejširší branou do církve je farnost • každý z nás je autorem svého vztahu k farnosti a zárove spoluautorem toho, jak se farní spole enství chová • farnost není taková, jaký je fará , ale jak se i farníci snaží – nejde nikdy o jednostranný vztah • farnost tvo í všichni - sta í, mladí, d ti, zdraví, nemocní, milí i ti protivn jší, nikdo nesmí být vylou en • farnost má d ležitý úkol – oslovit všechny skupiny, ale p itom nikoho nenutit a um le nevtahovat • pro zdravý r st farnosti je nutné udržovat spole enství nejen p i bohoslužbách, ale také „mimo kostel“– farní kavárna, práce na fa e, farní ples, sportovní klání, farní den … M. a P. Horákovi
Okénko
-6-
26. ervna 2005
Moje vzpomínka na papeže Jana Pavla II. V dramatických dnech po náhlém a brzkém odchodu papeže Jana Pavla I. jsem p sobil v Dražovicích. Byla u mne teta Jana Pochopová. Kv li cukrovce jí v nemocnici ve Vyškov od ali pravou nohu. Tehdy napsala dopis do Vatikánu, že všechny svoje bolesti a ob ti v nuje Pánu Bohu za zvolení svatého papeže. B h ji, jak je vid t, vyslyšel v osob Jana Pavla II. Osobn na m zap sobil tehdejší kardinál K.Wojtyla v roce 1969, kdy jsem se zú astnil slavnosti sv cení zlatých korunek Pann Marii a Božímu Dítku nedaleko Krakova v Myšlenicích. Jeho vystoupení, spojené s úsm vem a srozumitelností projevu, mi na dlouho utkv lo v pam ti. Nedivil jsem se pak, že byl zvolen i za Petrova nástupce. To byla vzpomínka z Podolí, kde jsem p sobil p es nep íze doby. Bylo mi tehdy totiž doporu eno jít do pr myslu. Pozd ji jsem papeže potkal na pouti Svatého roku 1983 v ím v aule Pavla VI. Tehdy byl Sv. otec v bazilice sv. Petra na audienci a k nám se dostal až odpoledne, takže již nechodil dokola, jak m l ve zvyku. Také jsem byl na dalších poutních zájezdech v ím na audienci na nám stí sv. Petra, ovšem p ímo k Sv. otci jsme se nedostali. Blízko tribuny jsem byl na Velehrad v roce 1990 vedle našich p edstavitel . Také v Praze jsem vid l Sv. otce, ale to jsme byli s ostatními kn žími v dlouhých adách a blíž se nedostali. V dob nemoci jsme se s farníky modlili za Sv. otce a po jeho odchodu na v nost jsem m l za n ho mši sv. v našem kostele – d kovali jsme Bohu za velkého papeže, kterého nám dal. P. Josef Vl ek
Pou do íma Na poh eb zesnulého papeže Jana Pavla II. se vydala paní Marcela Paseková ze Šlapanic. N kte í z nás ji mohli vid t mluvit p ed odjezdem i v televizi. Požádali jsme ji proto o rozhovor. 1. Kdy jste se rozhodla, že se vydáte na poh eb Svatého otce? Zú astnit se poh bu m napadlo, když jsem se dozv d la, že se po ádají zájezdy na poh eb papeže Jana Pavla II. Bylo to naprosto spontánní rozhodnutí. P ihlásila jsem se p es Via Petrov Brno.
Okénko
-7-
26. ervna 2005
2. Jak dlouho trvala a jak probíhala cesta? Kde jste sledovala samotný ob ad? Odjížd lo se ve tvrtek ráno. Cesta trvala s menšími p estávkami cca 20 hodin. V autobusu byl pr vodce i duchovní vedoucí. Modlili jsme, zpívali nebo sledovali video z cest Svatého otce. Cesta nádhernou krajinou rychle ubíhala, na hrani ních p echodech nebyly žádné problémy. Jelo se p es Víde , Graz, Benátky a Florencii. Na kraj íma jsme p ijeli kolem t etí hodiny ranní, hodinu jsme hledali místo k zaparkování. Poté jsme jeli m stskou hromadnou dopravou do centra íma, odkud jsme šli asi 5 minut p šky a ocitli se na plácku v ulici Via Giaricolo, kde byla umíst na velká obrazovka. Bylo to nedaleko Svatopetrského nám stí, tak jme zde z stali ( ást našich poutník se dostala až do Vatikánu). P esto, že zde bylo p epln no, lidé k sob byli velmi ohleduplní a vst ícní. Zpívaly se papežovy oblíbené písn a panovala zde úžasná atmosféra. 3. Co pro vás bylo nejsiln jším zážitkem? Nejsiln jším zážitkem pro m byl okamžik, když na záv r ob adu muži v erných oblecích zvedli a odnášeli rakev s t lem Svatého otce zp t do baziliky. Tehdy jsem si uv domila, že papeže Jana Pavla II. už nikdy neuvidím. Tekly mn i všem slzy... Za rozhovor pod koval Rudolf Stan k
Radostné ohlédnutí Je sobota 28.5. krátce po tvrté hodin ranní a my se vydáváme autobusem z Prace na poutní zájezd. Máme v úmyslu navštívit Památník ob tem zla v Plzni – Medita ní zahradu, poutní místo Svatá Hora a je také naplánováno setkání s otcem Bohušem Richterem. Aby se nám tento úmysl zda il, poprosili jsme v autobuse Pannu Marii o p ímluvu u Pána Boha za jeho ochranu modlitbou sv. r žence, kterou vedl náš pan fará otec Miloš. Všichni jsme m li radost, že si našel ve svém pracovním tempu as pro nás a tím dal celému zájezdu správný sm r. Ten nám dále rozší il v promluv p i mši sv., kterou sloužil v kapli ce „Medita ní zahrady“. Tuto promluvu jsme se zájmem poslouchali, vždy to byla promluva zvláš pro tuto p íležitost p ipravena - víra, modlitba, odpušt ní hraje v život každého z nás velkou roli. Potom jsme procházeli Medita ní zahradu s pr vodkyní, která nám podala velice poutavý výklad. Pan Hruška, autor myšlenky Medita ní zahrady, k naší radosti p ijel a velice zajímav nám povídal na prostranství p ed kapli kou o vzniku tohoto „Památníku“, o kterém, jak sám íkal, p emýšlel v dob , kdy byl v zn n a vid l kolem sebe tolik utrpení, trýzn ní, bezpráví a ponižování mnoha spoluv z . P i uskute ování této myšlenky si vzal na pomoc Pána Boha a s jeho pomocí toto velkolepé dílo uskute nil. Poté jsme jeli na Svatou Horu, kde jsme m li prostor na soukromou prohlídku areálu a modlitbu p ed sochou Panny Marie v p ekrásn st íbrem zdobeném chrámu.
Okénko
-8-
26. ervna 2005
Potom následovala domluvená sch zka s otcem Bohušem. Ale, jak už to bývá, ne vždy vyjde vše podle plánu, tak i toho setkání bylo krátké, ale bylo. Cestou dom jsme pod kovali Pánu Bohu za celý den. Díky Vám, ot e Miloši, Vám pane Hruško, i Vám, ot e Bohuši. Díky panu idi i, který nás s úsm vem a ochotou bezpe n vezl. V neposlední ad dík panu Chudá kovi, který všechno zajistil. P inesl videokazetu o život otce Pia a kazetu s mariánskými písn mi a tím nám zp íjemnil cestování v autobuse. Díky všem spoluú astník m zájezdu za p kné spole enství. Jedna z vás - Marie Entlerová z Prace
Ministrantský den v Olomouci V sobotu 14. kv tna 2005 se konal v Olomouci v kn žském seminá i ministrantský den. Z naší farnosti se ho zú astnili také t i kluci z Ji íkovic – Tomáš, Ondra a Vašek. Požádali jsme je, aby nám popsali, jak celá událost probíhala. 1. Kolik ministrant se zú astnilo? Z naší farnosti jelo 15 kluk a celkem jich tam bylo asi 600. 2. Jaký byl program celého dne? Po p íjezdu do Olomouce jsme šli do budovy seminá e. V p ízemí byli ministranti nad 15 let, v prvním pat e kluci od 6 do 10 let, v druhém od 10 do 12 let a ve t etím od 12 do 15 let. Rozd lili jsme se do skupin a šli jsme do kostela, kde sloužil mši svatou pan biskup Vojt ch Cikrle. Bylo tam s ním asi t icet dalších kn ží a jáhn . Po mši sv. jsme šli k soše sv. Václava a tam p išel lov k, který byl za n j p evle ený a zahájil velkou hru, která se skládala ze sedmi sout ží. Asi po ty ech úkolech jsme šli na ob d. Byl guláš s chlebem a dostali jsme k tomu tatranku. Po ob d jsme šli na prohlídku seminá e a pak jsme dod lali zbývající úkoly. Nakonec bylo vyhlášení výsledk a po n m jsme se rozjeli dom . 3. S kým jste se tam setkali? Setkali jsme se tam s panem biskupem a s panem kaplanem Filkou. 4. Co se vám nejvíc líbilo? Líbily se nám všechny sout že. ptal se Rudolf Stan k
Okénko
-9-
26. ervna 2005
Svatá Zdislava Narodila se kolem roku 1220 v K ižanov na Morav ve vzorné šlechtické rodin . Pan P ibyslav z K ižanova a matka Sibyla ze Sicilie se o ni pe liv starali. Pan P ibyslav byl královským purkrabím na hradech Špilberku v Brn a na Veve í u Brna. Zdislava m la ty i sourozence: Eufemii, Elišku, Petra a Libušku. Poslední dva brzy zem eli. Zdislava se brzy provdala za Havla Markvartice na hrad Lemberk u Jablonného v severních echách. M li spolu ty i d ti: Havla, Markétu, Jaroslava a Zdislavu. Její manžel byl ve službách krále Václava I. a staral se o rozvoj severních ech. Spolu se Zdislavou založili kláštery v Jablonném a v Turnov pro kazatelský ád dominikán . S tímto ádem odmali ka spolupracovala a od n j p ijala v ím ádové roucho. Dominikánští brat i, bl. Jind ich z Moravy, vynikající zbožností a u eností a polští ádoví brat i, sv. Hyacint a bl. eslav, procházeli eským královstvím, kde kladli ve m stech základy novým klášter m a získali další dorost. Zdislava je jedna z prvních, horlivých spolupracovnic syn a dcer sv. Dominika. Vy erpaná rodinnými starostmi o velkou rodinu, mnoho pocestných, chudých, nemocných a postižených; apoštolskou prací a láskou, zesnula v Pánu na hrad Lemberku v roce 1252. Bylo ji t iat icet let. Její t lesné poz statky byly pochovány v hrobce dominikánském klášte e a kostela sv. Vav ince v Jablonném. Tam ji uctívají již sedm století jako sv tici eši N mci, Slováci a Poláci, Luži tí Srbové a dominikánská rodina po celém sv t . Její svatý život znázor uje 24 starobylých, m d ných obraz , rozv šených kolem její rakve v katakombách pod kostelem. Její ctitelé, p edevším pak lenové šlechtického rodu Berk z Dubé, vystav li nad jejím hrobem p ekrásný barokní chrám zasv cený sv. Vav inci a sv. Zdislav . O její svato e ení se velkou m rou zasloužil litom ický biskup a kardinál Št pán Trochta. O jejím ctnostném život napsali P. Ambrož Svatoš, Jakub Deml, Jaroslav Durych, Karel Schutz a od Aleny Vrbové vyšel román „V erbu lvice“. Vilém Sitte
Svatý Antoníne, d kuji Ke konci týdne, ješt v zim , zajel Pavel do Brna ke kapucín m, kde se zpovídá i odpoledne. Byla tam jen malá fronta, a když p išel na adu, pokynula mu p ed ním stojící paní, aby ji ješt p edešel, protože eká na dalšího zpov dníka, otce Augustina. Po pouení a rozh ešení, ud lené otcem Petrem, se Pavel vydal za drobnými nákupy do m sta. Zastavil se u sm nárníka, aby se dov d l sou asný kurz koruny k euru. Když už stál u okénka, na ulici strhla se najedenou taková vich ice, že si ho sm nárník pozval k sob ke vnit ním dve ím v obchod . Tam stálo n kolik lidí a jedna paní, op ená o dve ní zárube , v jakési neobvyklé poloze. Když se Pavel dov d l co cht l, opustil místnost, kde byla doty ná paní stále ješt op ená o dve ní zárube . Pak šel do n kolika obchod nakoupil pár drobností a vrátil se k autu. (pokra ování na stran 12)
Okénko
- 10 -
26. ervna 2005
Zachytili jsme objektivem na farním dnu:
Okénko
- 11 -
26. ervna 2005
Paní Marcela Paseková na poh bu papeže Jana Pavla II. v ím
Ú astníci ministrantského dne v Olomouci: Václav Stan k, Ond ej a Tomáš Silly
Okénko
- 12 -
26. ervna 2005
(pokra ování ze strany 9) Druhý den bylo pot eba p evézt a složit vle ku sena, kde také pomohl. K ve eru cht l zajet do vedlejší d diny, když vtom zjistil, že mu chybí veškeré ob anské doklady. Byly tam ob anský pr kaz, ídi ský pr kaz, malý technický pr kaz, karta z pojiš ovny, karta do obchodního domu, kontrolní úst ižek dálni ní známky, karta o kontrole emisí a ješt n kolik drobnosti. Za al uvažovat o možné ztrát nebo odcizení, protože možností bylo dost a k žádnému záv ru nedošel… Obrátil se tedy na svatého Antonína, který má v takových záležitostech velikou moc. Informoval se také o pot ebných náležitostech pro p íští náhradu doklad , a nebylo jich málo. To se stalo v pátek. P ešla sobota, p ešla ned le a v pond lí se znenadání p ihlásila jedna paní, která p i úklidu kaple našla hn dou složku se všemi ztracenými doklady. Svatý Antoníne, d kuji! Vilém Sitte
60. výro í tragické smrti P. Aloise Da ka Dne 6. dubna 2005 uplynulo již 60 rok od smrti rodáka z Ji íkovic, dp. Aloise Da ka. Narodil se 3.9.1920. Studoval na arcibiskupském gymnáziu v Krom íži, po jehož ukonení nastoupil do alumnátu na Antonínské ulici v Brn . Na kn ze byl vysv cen olomouckým sv tícím biskupem msgre. Stanislavem Zelou 5.7.1944 v Brn . V Ji íkovicích byl uvítán u zvonice p ed sochou Panny Marie Bolestné. Obecní kronika zaznamenala: „Toho léta vyšel z našeho st edu kn z na vinici Pán , P. Alois Dan k z ísla 15. Jeho primice se zú astnila celá obec. Kéž se da í úkol pastý e ohroženého stáda.“ Nastoupil jako kaplan do farnosti Moravská Nová Ves. Op t záznam z kroniky: „Z reichu se vracejí naši lidé, prchají ke svým rodinám. Dun ní d l v tomto roce 1945 je slyšet od Ostravy stále z eteln ji. Dne 7. b ezna p ekro ili Rusové u Hodonína hranice Moravy. V tento as op t nová ob vojenských operací této války z naší obce. Loni vysv cený kn z P. Alois Dan k byl zabit pumou ruského letectva.“ Byl poh ben na místním h bitov , ve er šli kn ží a 4 ob ané nesli rakev, dvakrát se ukryli p ed letadly. Kronika v Moravské Nové Vsi zaznamenává: „Po deváté hodin ve erní p išli na faru dva snoubenci k sepsání protokolu spolu se sv dkem. Fará P. Beneš spisoval protokol se snoubenci a kaplan P. Dan k poslouchal zahrani ní rozhlas. Po zprávách p išel do kancelá e a sd loval, co hlásili. ekl asi dv v ty, když se ozvala velká rána a nastala tma. První se vzpamatoval na zemi ležící p. fará . Tázal se p ítomných, jsou-li zdrávi. Všichni se ozvali, pouze P. Dan k se nehlásil. P i svitu baterky zjistili, že mu byla rozt íšt na hlava. P ítomná snoubenka byla st epinou bomby zasažena do hlavy, po p evozu do Prahy léka i zjistili zán t mozkových blan. Bomba padla asi 7 metr p ed farní budo-
Okénko
- 13 -
26. ervna 2005
vou, ta byla zle z ízena, st ešní tašky i s okapovou rourou spadly, též omítka, ve st nách byly otvory od st epin, dve e od ulice rozbity, okenní rámy vytrženy a rozt íšt né sklo…“ Dne 19. února 1946 bylo t lo P. Aloise Da ka exhumováno, bylo p evezeno do Šlapanic a tam pochováno. Ve šlapanickém kostele p i zádušní mši svaté ve své promluv P. Josef Soukup se vyslovil v tom smyslu, že odchod P. Aloise Da ka ozna il jako rozlou ení „v bílém“. P ipomn l tak tradici, že kn z, který se nedožil jednoho roku svého p sobení, odchází na v nost v bílém – tím se p ipomíná ob ad sv cení kn ží. Od té doby p sobí ve službách církve a ob an n kolik nových kn ží z Ji íkovic, kte í složili slib služby a v rnosti. P. Josef Vl ek
Vzpomínka na konec války Bylo to ke konci II.sv tové války, když jednoho dne tehdejší vládcové p ihnali na faru do Lib evse u Loun v severních echách skupinu vyhladov lých a utrmácených v z . M li si odpo inout a dostat n co k jídlu. Ten den ráno poru il, v minulosti bychom ekli p edseda JZD farské sle n , která se starala hlavn o výzdobu kostela a úklid, aby uva ila kotel brambor - bez dalšího vysv tlení. Když se odsouzenci rozložili na travnatém dvo e, za al voják rozdávat brambory, každému t i kusy. Když se jeden z v z zeptal, zda by mohl dostat o jednu bramboru víc, protože p edchozí den dostal jenom dv , byl hrub odbyt a nedostal nic. Po krátkém odpo inku byla skupina op t vyhnána ven na cestu. Nikdo nev d l, odkud p išli a kam jdou, ale po jejich odchodu našli místní obyvatelé v blízkosti h bitova dev t zast elených muž , kte í už nemohli jít dál. Na druhý den p inesla na faru jedna paní malý kuf ík, ve kterém bylo dvoubarevné, bílofialové mešní roucho a prostý pozlacený kalich s patenou. Toto uchovávám jako vzácnou památku na neznámého bezejmenného mu edníka z konce II. sv tové války. Vilém Sitte
Okénko
- 14 -
26. ervna 2005
P. Alois Slovák V letošním roce si obce regionu Slavkovského bojišt p ipomínají dvousté výro í tzv. „Bitvy T í císa “. P i této p íležitosti si zaslouží alespo krátkou vzpomínku P. Slovák, který se zasloužil o d stojné uložení ostatk padlých voják z bitvy a je oprávn n nazýván tv rcem Mohyly míru. Narodil se 1.8.1859 v Boskovicích rodi m Marii a Eduardu Slovákovým, jako první z osmi d tí. Slovák pocházel z vlastenecké rodiny. V t chto dobách bylo nejv tším projevem národního cít ní, jestliže otec vychovával své d ti esky, zvlášt dal-li je zapsat do eské školy. V roce 1870 nastoupil P. Slovák na Slovanské gymnázium, které bylo v t chto letech jediným eským gymnáziem v Brn a okolí. Budova bývalého gymnázia je dnešní d m .13 na Rooseveltov ulici. Období studia m lo velký vliv na utvá ení Slovákovy osobnosti. P sobila zde ada významných u itel , kte í rozvíjeli jeho charakter a vlastenecké cít ní. Byli to p edevším editel školy K. Witek, profesor náboženství a básník V. Š astný, profesor d jin V. Royt a také otec P. Bezru e profesor A. Vašek. Po složení maturitní zkoušky vstoupil na teologická studia bohosloveckého ústavu v Brn . Na kn ze byl vysv cen 10. zá í 1882. Nejprve p sobil v Ivan icích, potom byl ustanoven viká em p i katedrálním chrámu sv. Petra a Pavla v Brn . Díky svým schopnostem a píli mohl dosáhnout vysokých církevních hodností. Poznal však, že jeho povoláním je v novat se mládeži. A tak 1. íjna 1888 nastoupil P. Slovák na místo profesora náboženství na eské státní reálce v Brn na K enové ulici. Své žáky velice miloval a studenti mu tuto lásku opláceli úctou a obdivem. Svým student m všt poval základní etické a estetické zásady, probouzel v nich touhu po v d ní a poznání, u il je kriticky a samostatn myslet. P. Slovák byl nejen jedine ným pedagogem, ale též významným a vyhledávaným kazatelem. Byl pov en kázáním v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Povzbuzení sem chodili erpat lidé ze všech spole enských vrstev. Ve svých kázáních zd razoval p edevším mravnost, odvahu, state nost, pot ebu vzd lání, význam práce a lásku k vlasti. P i sestavování promluv se ídil zásadou: „Kdo vstupuje na kazatelnu bez d kladné p ípravy, sestupuje z ní beze cti.“ Reagoval vždy na r zné spole enské a politické události. Díky svým pokrokovým a odvážným myšlenkám neunikl pozornosti t ch, kterým nebyla jeho kázání vhodná. P. Slovák rád cestoval, obzvlášt po Morav , p i emž si všímal archeologicky a um lecky významných míst. V noval se také studiu vále ných d jin. Velice ho zajímaly napoleonské války, zvlášt bitva u Slavkova. Místa jejího pr b hu asto navšt voval, organizoval sem exkurze student . Prateckým bojišt m procházel též o duši kách, 2. listopadu 1885. Potkával se s lidmi, kte í chodili na h bitov pomodlit se za své drahé zem elé a rozsvítit u jejich hrob svíce. Tehdy si uv domil, že tohle bojišt je též jedním velkým zapomenutým h bitovem. Napsal: „…znám h bitov, nesmírný h bitov, ty i hodiny cesty dlouhý, dv hodiny široký, znám h bitov, na n mž odpo ívá tisíce nebožtík ,
Okénko
- 15 -
26. ervna 2005
syn , bratr , otc – a jejich hrob nikdo nezdobí, jejich hrob nikdo neosv tluje a na jejich hrobech se nikdo nepomodlí…! Jsou to zapomenuté hroby padlých na rozsáhlém bojišti prateckém… H bitove pratecký, pole svaté. Svatým jsi také proto, že sám nebeský Hospodá se o tebe stará. Nebo nad tvými nebožtíky tak záhy sv t zav el pam svou.“ P. Slovák se rozhodl, že na bojišti vybuduje pomník, který by byl d stojnou památkou na všechny, kte í ve slavkovské bitv padli. Cestoval po evropských bojištích, aby našel vzor pro sv j zám r. Bádal v archivech, vyhledával zápisy ve farních a obecních knihovnách. Celé bitevní pole mnohokrát prošel a zaznamenával pam ti lidu, dochované ústním podáním. Svoje poznatky uve ej oval v brn nském asopise Hlas. Není pravdivé tvrzení, že byl P. Slovák propagátorem napoleonského kultu. Sám o sob íkával: „Nezúastnil jsem se s p áteli akce na postavení mohyly na slavkovském bojišti, abych oslavoval památku velikého Francouze Napoleona, p ed kterým se ovšem skláním, ale protože cht l jsem zejména, aby mohyla ta byla mohylou míru a lásky, aby p ipomínala lidstvu hr zu válek.“ Profesor Slovák byl slabší t lesné konstrukce. Odpov dná práce st edoškolského u itele a jeho kazatelská innost oslabovaly jeho t lesné síly. Konec prázdnin trávíval v sanatoriu na Moravci. Zde též oslavil své 70. narozeniny. Na v nost odchází dne 23. b ezna 1930 v nemocnici Milosrdných brat í v Brn . Poh ben je v rodinném hrob v Boskovicích, na h bitov u kostela Všech svatých. P. Slovák m l hluboký a p átelský vztah k vesnici Praci. Rád hovo íval s lidmi a vždy m l zájem o vše, co se tu podnikalo. Zde též nachází nadšené stoupence pro svou myšlenku postavit na kopci nad Prací památník ob tem Slavkovské bitvy. Jeho velkými p áteli a pomocníky p i realizaci byli editel pratecké školy Josef Ryba a u itel Jaroslav ermák, který na n j vzpomíná slovy: „P. Slovák byl náš, byl námi všemi milován! Jeho láska k trpícímu a zlým osudem pronásledovanému lov ku byla bezp íkladná. Byl jsem asto sv dkem, když jsme spolu chodívali, že vyndal z vesty tu poslední korunu a podaroval. Kolikráte mi íkal: „Kdybych mohl dáti lidem srdce, nebylo by mezi námi lidí neš astných.“ V dubnu roku 1929 jmenovala naše obec P. Slováka estným ob anem. Na tuto zprávu reagoval dopisem: „Nikdy jsem ve svém život nebažil po uznání nebo chvále lidské, ale vždycky jsem se ídil slovy sv. Pavla: „To jest sláva naše – sv dectví našeho sv domí.“ P i Slovákov poh bu položili zástupci obce Prace do jeho hrobu v Boskovicích sk í ku s prstí od Mohyly míru, z místa, kterému zasv til ást svého života. Naše obec uctila památku svého estného ob ana tím, že pojmenovala ulici k Mohyle míru ulicí Prof. P. Slováka (nyní p ejmenována na ulici K Mohyle míru). Skute nost, že byl P. Slovák mezi prateckými lidmi velmi oblíben, výstižn op t vyjad uje u itel J. ermák: „Bojišt slavkovské m lo dva velké muže. Napoleona a P. Slováka. Napoleon zanechal na bojišti 22 hromadných hrob vojín a odnesl si vít zství. P. Slovák zanechal na bojišti Mohylu míru pomník pokoje a lásky a odnesl si srdce nás všech.“ V. Ferbyová
Okénko
- 16 -
26. ervna 2005
M J KONÍ EK Milí tená i, dnes se setkáváme s další tvá í, reprezentantkou koní ka zvaného step. Je jí sympatická mladá dáma Sylva Brychtová, maminka dvou d tí a manželka po íta ového experta. Sylvo, jak se p ihodilo, že ti u aroval tanec - step? S tancem a zejména se stepem jsem za ala ve 13 letech ve stepa ském klubu, kam m sebou otec brával na zkoušky. P sobil jako tane ní pedagog a choreograf. I starší bratr se od d tství v noval divadlu a jeho profese je divadelní (muzikálový) režisér a choreograf. Doma jsme hovo ili v tšinou jen o tanci a divadle, jezdilo se na r zné sout že a seminá e i mimo republiku. To prost edí bylo tak silné, že m vlastn nenapadlo d lat nic jiného. Pozd ji jsem s otcem u ila na Letní škole stepu po ádanou Tane ní školou Starlet apod. Navšt vovala jsem seminá e jazzového tance a baletu, absolvovala t íleté studium tane ní pedagogiky na soukromé konzervato i v Praze. Pedagogické zkušenosti jsem pozd ji op t využila v Tane ní škole Starlet a v Soukromé tane ní a dramatické škole manžel Bart kových v Brn . Step jako takový je u nás pom rn mladý. Tv j otec je jeho eským propagátorem … Ano, mnohaletou prací se otci poda ilo za adit dlouho opomíjený step mezi ostatní tane ní disciplíny jak v um leckém školství, tak i mezi tane ní klubovou mládež. Je zakladatelem tradice mistrovství R ve stepu (od r. 1986) a eskomoravského stepa ského svazu (v r.1994). P edstav nám step trochu blíže. O jaký druh tance se jedná a kde má vlastn své ko eny? Step, v originále nazývaný tap dance, do roku 1920 buck dance, je tanec s podupy špi ek, pat nebo celých chodidel, v podstat krokový tanec rychlého tempa, p i n mž tane níci vyklepávají rytmus nohama. Poprvé se objevil, odborníky za azen jako první jazzový tanec, p i ernošských náboženských shromážd ních v USA. Spojují se v n m prvky súdánských podupových tanc , irského jiga a anglického d evákového tance clog dance. Vznikal mezi irskými a anglickými vyst hovalci a ernochy v chudinských tvrtích amerických velkom st. Jeho po átky spadají do roku 1840 a nejv tší popularity dosahuje po átkem t icátých let 20. stol. Tehdy vznikl zvukový film, jehož pomocí se step dostal do Evropy. Jakou výbavu by m l mít zájemce o step? Samoz ejmostí je pohybové schopnosti, hudební sluch, cit pro rytmus, dále ovládat práci s rekvizitou (h lka, klobouk atd. – pokud to vyžaduje choreografie) a v poslední dob je takovou p idanou hodnotou um ní akrobacie. Je vítané, pokud do souboru p ijde lov k, který se už nap . v noval gymnastice, baletu, nebo jiné tane ní disciplín . Pokud se v nuje pouze stepu, stejn po ase zjistí, že si musí ostatní dovednosti doplnit. Osvojení nových tane ních prvk je náro né, jak asto trénujete? V tšinou 1x za týden, p ed sout žemi a vystoupeními spíše t ikrát za týden. Na za átku sezóny se u íme nové kroky, vazby a vytvá íme choreografie. Zbytek roku
Okénko
- 17 -
26. ervna 2005
v tšinou opakujeme náš repertoár. A pochopiteln ada z nás navšt vuje ješt lekce jiných tane ních technik. P i vzniku každé choreografie zaleží na tom, zda se jedná o sólo, dvojici, i formaci. Nejnáro n jší je pochopiteln tvorba formace. Ale zase je zde ur itá výhoda kolektivní spolupráce. Díky celé ad seminá a letních škol tance, které se konají v tšinou mimo Brno a vedou je vynikající tuzemští i zahrani ní pedagogové, má tane ník možnost neustálého zdokonalování a obohacování své dovednosti o nové technické variace a vazby. Step máš už opravdu pod k ží, vi ? Kdysi jsem slyšela od jednoho stepa e krásnou v tu: „step je tanec, který je slyšet“, a práv to m na stepu zpo átku velice imponovalo. asem jsem však pochopila, že step není jenom tanec, ale ur itý životní styl a také i vyjad ovací jazyk, nebo má svou abecedu, slova a v ty. P i tanci se cítím nesmírn vnit n svobodná a je to zp sob mé relaxace. P ed n kolika lety jsi uv ila v Ježíše Krista. Jak prožíváš svou víru nyní v b žném dni? P ichází n kdy zkoušky, nesnáze? Krizemi procházím neustále. Jsou taková období, kdy víru cítím intenzivn a pak je zase útlum. U m není samoz ejmostí za ínat všechno modlitbou. U íme se. I od d tí, které už te v tom prost edí vyr stají. Hodn pro m znamená, že se mohu setkávat s vámi z kostela. Protože jinak p evážn jsem v kontaktu s nev ícími. Cítím, že mám po ád hodn práce sama se sebou: krotit to horší já. Sylva Brychtová 2 x 1. místo na Mistrovství N mecka (1990) v kategorii junior – sólo a dvojice 1. místo ve St edoevropském poháru (1991) v kategorii hlavní – sólo 4x Mistr eské republiky v kategorii hlavní – dvojice (1992-1995) 3x Mistr eské republiky v kategorii hlavní – formace (2002-2004) za milé povídání d kuje Ivana Horáková
Okénko
- 18 -
26. ervna 2005
Recept - Peká ky Pro chu masitou, ale vylepšenou rostlinným dílem (to pro lepší trávení) zkuste zastudena i zatepla peká ky. Pot ebujete: 1 díl mletého masa 1 díl ovesných i žitných vlo ek 1-2 vejce 1 cibuli 1 kávovou lžíce ho ice trochu slaniny majoránku, s l, pep Vlo ky p edem namo íme, aby zm kly. Na pánvi dozlatova opražíme cibulku, smícháme ji v misce s mletým masem, vlo kami, p idáme vejce, osolíme, dochutíme majoránkou a pep em, pop . nadrobno nakrájenou anglickou slaninou a ho icí. Na rozpálený tuk klademe libovoln tvarované peká ky, asi 1 cm silné, aby se rovnom rn prosmažily. P ílohou zatepla mohou být brambory, nebo bramborová kaše, zastudena zakrojte krajíek chleba s ho icí. Dobrou chu p eje Ivana Horáková
INZERÁT – HLEDÁME BYDLENÍ Koupíme domek se zahradou nebo hledáme podnájem. Prosím, farnost Šlapanice. Rodina Buchtova (kontakt 568 840 838,
[email protected])
OKÉNKO – asopis farních spole enství ve Šlapanicích, Podolí a Praci Vydává ímskokatolická farnost Šlapanice u Brna, Masarykovo nám. 9, 664 51 Šlapanice telefon: 544 245 280, e-mail:
[email protected], http://www.farnostslapanice.com Tisk: OLPRINT – Jaroslav Olejko, Brn nská 228, 664 51 Šlapanice, telefon: 544 228 208 NEPRODEJNÉ!
Okénko
- 19 -
26. ervna 2005
Z knih ve farní knihovn V Africe mi íkali Sípho / Zden k ížkovský Kostelní Vyd í, Karmelitánské nakladatelství 2003 Kniha vzpomínek Zde ka ížkovského pat í mezi sv dectví o život víry, o život plném dobrodružství. Mladý eský absolvent u itelského ústavu, milovník hudby a sportu je po studiích poslán na nucené práce do N mecka. Odtud ute e dom , ale eká ho v zení, práce v uhelných dolech a nemoc, kv li které je rad ji propušt n dom . Zdálo by se, že po válce ho eká kone n dráha u itele a spokojený život, ale únorový pu op t zasahuje do Zde kova života. Vydává se na cestu p es hranice, putuje po r zných uprchlických táborech, potkává spoustou lidí, kte í jsou mu ochotni pomoci, st ídá r zné práce a zam stnání. Nakonec se rozhoduje vydat do jižní Afriky, kde najde práci jako správce v klášte e sester dominikánek. Tady se nau í anglicky i domorodou e zulu, tady ho stihne volání ke kn žské služb . Otec ížkovský vypráví své zážitky z exotické Afriky, z práce a evangelizace mezi domorodci, p ibližuje jejich zp sob myšlení, modlitby i jejich typické spontánní projevy radosti p i mši svaté. Po ty iceti letech se vrací do rodné vlasti – do farnosti Blahoslavené Panny Marie v Krom íži a pozd ji do mariánského poutního místa Klokoty u Tábora, aby pomohl obnovit v naší zemi ád Oblát Panny Marie Neposkvrn né. Kdo se setkal s otcem ížkovským, nezapomene ani na jeho vlídný, osobitý humor a radost, kterou vyza oval. Ukázka z knihy: „... všichni moji u itelé a profeso i musí být v nebi už jen proto, že m nechali projít! Ur it dostali odm nu, kterou si, soud podle mých studijních výsledk a jejich shovívavosti, zasloužili. Zkoušel jsem to všelijak. P i jedné písemce, o níž jsem v d l, že ji nemohu zvládnout ani náhodou, jsem na list papíru velkými písmeny napsal: Jen Pán B h zná odpov na tyto otázky. A v pokoji jsem práci odevzdal. P íští den jsme je dostali zpátky oznámkované. Na té mé bylo napsáno: Pán B h za jedna, ížkovský za p t.“ Ježíš m u inil svým sv dkem / Emiliano Tardif Praha, Portál, 1993 Kn z – misioná Nejsv t jšího Srdce Pán v Dominikánské republice vypráví o evangelizaci, o charismatických obnovách, ke kterým ho Pán povolal a které byly provázeny mnohými uzdraveními duchovními i t lesnými. Sv dectví o Božím milosrdenství a lásce obsahuje modlitby otce Tardifa i p íb hy spolehnutí se na Boží moc. Lenka Klašková
Okénko
- 20 -
26. ervna 2005
DOVOLENÁ PRO RODI E S D TMI Centrum pro rodinu Brno po ádá o prázdninách adu pobyt pro rodi e a d ti. P ijm te n kolik tip ! • • •
•
•
RZ SELANKA - VALAŠSKÁ SENICE 30.7. - 6.8. Cvi ení pro d ti i dosp lé, výtvarné tvo ení, hry v p írod , sportování HOTEL MYSLIVNA – NEDV DICE 9.7. - 16.7. B žný program (hry v p írod , sportování, mí ové hry), pobytu se zúastní kn z RZ LÁNOV – KRKONOŠE 17.7. - 24.7. Cvi ení rodi s d tmi, relaxa ní cvi ení a posilovací cviky pro ženy, výtvarné tvo ení 24.7. - 31.7. Cvi ení rodi s d tmi, relaxa ní cvi ení a posilovací cviky pro ženy, výtvarné tvo ení ŠTÍ Í D L - HLUBOKÁ U KRUCEMBURKU 6.8. - 13.8. Výtvarné tvo ení, sportování, spole né výlety na kole, deskové hry pro dosp lé 13.8. - 20.8. Výtvarné tvo ení pro d ti i dosp lé, sportování, výlety, hry v p írod RS RESKO – PET ÍKOV 16.7. - 23.7. Sportování, turistika, mí ové hry, výtvarné tvo ení, pobytu se zú astní kn z 23.7. - 30.7. Výtvarné tvo ení, sportování, turistika, hry v p írod pro d ti a dosp lé 30.7. - 6.8. Cvi ení rodi s d tmi, relaxa ní cvi ení, výtvarné tvo ení, mí ové hry, sportování 6.8. - 13.8. B žný program (hry v p írod , sportování, mí ové hry pro d ti i dosp lé) 13.8. - 20.8. Sportování, turistika, mí ové hry (nohejbal, volejbal, fotbal...) 20.8. - 27.8. B žný program (hry v p írod , sportování, mí ové hry pro d ti i dosp lé) Podrobnosti, další nabídku a p ihlášky sm ujte a hledejte na: Centrum pro rodinu a sociální pé i Josefská 1, 602 00 Brno, tel.+fax: 542 217 464 www.crsp.cz, e-mail:
[email protected] Ivana Horáková
(za spolupráci d kujeme Pavlu Chaloupkovi z Radia Proglas)