Mateřská škola Veselí, okres Pardubice
Logopedie Příloha č. 1
Zpracovala: Olga Taichová
1
1.Průpravná cvičení Dechová cvičení: Většinou jimi zahajujeme cílené logopedické aktivity. Realizujeme je v čisté a vyvětrané místnosti. Dbáme na správné držení těla. Dechová cvičení také často využíváme i ke zklidnění a koncentraci dětí. Nacvičujeme správný nádech a výdech nosem, prodloužení a usměrňování výdechového proudu. Snažíme se, aby dechová cvičení byla pro děti přitažlivá a zábavná, proto je motivujeme. Nabídky činností: Cvičení nádechu, cvičení výdechu, usměrňování výdechového proudu vzduchu, cvičení dechové výdrže, cvičení hospodaření s dechem Fonační cvičení: provádíme současně s dechovými cvičeními,dodržujeme zásady hlasové hygienynepřepínat hlas, nepřekřikovat se, používat měkký hlasový začátek,dodržovat pitný režim, nepít příliš horké a příliš studené nápoje, v zimě v mrazivém počasí omezit mluvení. Nabídka činností: Napodobování zvuků a hlasů zvířat, vyslovování skupiny slov na jeden výdech, vyslovování jednoduchých říkadel,spojených s pohybem, cvičení s různou intenzitou hlasu, napodobování hlasů pohádkových postav. Artikulační cvičení: Jednotlivá cvičení motoriky mluvidel zdokonalují pohyblivost a koordinaci mluvidel.Tato cvičení provádíme v naší mateřské škole zásadně jako podpůrná, jako hru.Děti se učí napodobovat velikost čelistního úhlu, tvar rtů, pohyb a polohu jazyka a kontrolují správnost provedení v zrcadle. Zrcadla máme umístěna přímo ve třídě mateřské školy. Děti provádí cvičení kolektivně, vzájemně se při nich pozorují a tím se stává tato aktivita zábavnější. Nabídka činností. Cvičení na polohování a pohyblivost jazyka - houpačka,mlsná kočka, sekačka čertík, korýtko,mlsoun, dlouhý jazyk, lízátko, malíř, budík, opička, kolotoč, koníček…. Cvičení na polohování a pohyblivost rtů - rybky, pusinky, kapřík, kašpárek, koník, klaun, úsměvy, ospalec… Cvičení na polohování a pohyblivosti tváří - nafukování „balónku, bubliny-přelévání vzduchu z jedné tváře do druhé, masírování tváří prsty, proklepávání, štípání,střídavé tlačení jazyka vlevo, vpravo do tváře) Cvičení na polohování a pohyblivosti čelisti - otevírání čelistí(dvířka u pece), vysouvání dolní čelisti (ryba), předsazení horní čelisti (křeček).. 2
Cvičení pohyblivosti měkkého patra- kloktání, šeptaná řeč, pití slámkou, masáž palcem, bublifuk.. Cvičení mimického svalstva – úsměv, zamračení se, míčkování 2. Motorika Hrubá motorika Při rozvoji hrubé motoriky se u dítěte předškolního věku zaměřuji na zvládnutí základních pohybových dovedností, běžných způsobů pohybů v různém prostředí tak aby na konci předškolního období umělo každé dítě koordinovat lokomoci a další polohy či pohyby, sladit pohyb s rytmem a hudbou, aby umělo vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru. Nabídka činností: Správné držení těla při sedu, stoji chůzi, napodobování pohybových celků, udržování rovnováhy, hry a cviky rozvíjející schopnost zvládat překážky, chůze v nerovném terénu, házení a chytání míče, užívání různého náčiní, v zimě pohyb na sněhu a ledu, v létě pohyb v písku a ve vodě,pohybové hry a hry se zpěvem., jízda na koloběžce, tříkolce, odrážedle… Jemná motorika Prostřednictvím hry se děti nenásilně učí zvládat jemné pohyby horních končetin při různých aktivitách po celý den v mateřské škole Nabídka činností: Sebeobslužné činnosti – stolování, svlékání, oblékání, péče o vlastní zevnějšek a osobní věci, manipulační aktivity se stavebnicemi, drobnými předměty, skládankami, mozaikami, navlékání korálků, kreslení, malování,modelování, lepení, stříhání,práce s přírodním a zbytkovým materiálem, prstová cvičení Prstová cvičení-dotyky prstů obou rukou, dotyky palce s ostatními prsty jedné ruky, přibližování a oddalování prstů, střídavé údery prstů obou rukou, pohybování prsty, vysouvání prstů z pěsti, kreslení kruhu ukazováčkem, uložení palce mezi ostatní prsty, roztažení a stažení prstů. Tyto činnosti často obměňujeme , aby byly pro děti zábavné a zajímavé. Grafomotorika Při cvičení střídáme psací plochy i náčiní. Doporučený postup je od svislých ploch přes šikmé k vodorovným, a od velkého formátu k malému. Volíme nejprve měkčí grafický materiál a později tvrdší. Vždy postupujeme od nejjednodušších pohybů ke složitějším. Tvar může psát dítě i do písku, do krupice nebo jiného sypkého materiálu, prstem namočeným v barvě, štětcem a vodou na tabuli, štětcem a barvami na papír, křídami na tabuli, tyčinkou do vrstvy modelíny, špejlí a tuší, fixem, pastelem, pastelkou, tužkou.Dbáme, aby pohyb ruky byl plynulý, klidný a uvolněný. Velice často volíme i rytmizační činnost, kterou se zlepšuje plynulost a koordinace pohybů . Rytmus má 3
funkci podpůrnou i relaxační. Velice často využíváme také říkadla, slouží k rozvoji formální stránky řeči, a proto musí být vždy uzpůsobena mentálním a řečovým schopnostem dítěte. Zaměřujeme se také na správný úchop psacího náčiní, který je často v tomto věku vadný. U dětí s nesprávným držením tužky, používáme pastelky nebo tužky trojhranné, které fixují prsty do správného postavení. Zároveň dbáme i na správné držení celého těla, držení zápěstí tak, aby bylo v jedné rovině s loktem, ruka se nevyvracela do různých směrů, horní hrot tužky směřoval za rameno. Nabídka činností Členěna dle věku dětí 3. Smyslové vnímání Sluchová percepce Při rozvoji sluchové percepce se nezaměřujeme pouze na sluchové vnímání, sluchovou paměť , ale i fonematické uvědomování. Krátkodobou paměť procvičujeme okamžitým opakováním slyšeného (dodržování slovosledu), dlouhodobou tak, že se dítě po určitém intervalu zeptáme na obsah slyšeného. Úkoly řadíme podle náročnosti Nabídka činností Opakování slov, přesné zopakování jednoduché věty, přesné zopakování dvojverší a souvětí, opakování postupně rozvíjených vět, opakování řady slyšených slov, reakce na signál, hra „Na ozvěnu“- opakování několika zvuků za sebou, reprodukce pohádek a krátkých příběhů, rozvíjení verbální paměti pomocí jednoduchých říkadel a dvojverší. Pokud má dítě v této oblasti problémy, stimulujeme ji nejdříve jednoduchými větami, které postupně rozvíjíme. Volíme velmi jednoduchá říkadla, rozpočítadla a básničky. Usilujeme o kvalitu zapamatování. Činnosti spojujeme s pohybem a rytmizací. Fonematický sluch- jde o schopnost jemného sluchového rozlišování. Naším cílem je , aby se dítě naučilo vnímat, vydělovat a rozlišovat zvuky řeči. Bez této dovednosti by mohlo mít dítě potíže při rozlišování sykavek a hlásek párových (znělých a neznělých).Fonematický sluch je velmi důležitý při rozvoji řeči, proto je nutné dítěti odmala zpívat, učit se jednoduchá říkadla a později básničky. Cvičení můžeme rozdělit na fonematické vnímání, analýzu a syntézu. Nabídka činností Identifikace různých zvuků,rozlišování intenzity a frekvence, rozlišování zvukových prvků, poznávání známých písní podle melodie, rozlišování podobně znějících slov, vnímání a rozlišování délky samohlásky ve slově, rozlišování zvuků sykavek a jejich přidělení k obrázku,rozlišování orálních a nazálních hlásek, rozlišování znělých a neznělých hlásek, rozlišování jednotlivých slabik ve slově – slabikování, vytleskávání,rozlišování jednotlivých hlásek ve slově- hláskování, určování první slabiky, později první hlásky ve slově , určování poslední slabiky, hlásky ve slově, rozlišování slov a slabik pouze sluchem, vymýšlení slov začínající určenou hláskou, vymýšlení slov 4
na jedno, dvě , tři tlesknutí, doplňování hlásek do nedokončených slov. Všechny uvedené činnosti provádíme formou hry, musí být zábavné a zajímavé. Zraková percepce Vizuální percepce má také významný vliv na vývoj řeči. Upevňuje sluchové vjemy. Zrakem dítě kontroluje pohyby mluvidel svých i ostatních a tím přispívá k napodobování jejich správného pohybu. Důležitá je nejen zraková analýza, syntéza a paměť, ale i diferenciace tvarů. Ta má stěžejní význam při nácviku čtení a psaní při vstupu dítěte do základní školy. Při rozvoji těchto dovedností používáme různé hry a pomůcky, které jsou zajímavé, pestré a které můžeme obměňovat podle zvládnutých úkolů. Nabídka činností Napodobování pohybu dospělého ve stoji, sedu, lehu, nápodoba pohybů mluvidel před zrcadlem, nesmyslné obrázky, nesmyslné situace, rozdíly – vyhledávání co chybí na obrázku, rozdíly mezi stejnými obrázky – vyhledávání drobných odchylek, skládání obrázku z ílů, skládání půlených obrázků, puzzlí, pohádkových skládanek, hra pexesa, omalovánky, dokreslování obrázků, doplňování tvaru do řady, spojování teček do obrázku, navlékání korálků, stříhání po vyznačené čáře, vkládání tvarů do příslušných otvorů, řazení obrázků podle časové a dějové posloupnosti a další hry a činnosti.Při těchto činnostech často využíváme i časopisy pro děti předškolního věku např. Sluníčko, Pastelka, Včelička… Rytmické schopnosti Cvičení rozvíjející rytmické schopnosti přispívají k rozvoji správné rytmické řeči a jejího tempa. Rytmické cítění pomáhá při orientaci ve slabičné struktuře slova. Dítě tak snadněji dešifruje jeho smysl. Rytmizací slov dítě zvládne rozklad slov na slabiky. Uvědomí si, že se slova skládají z menších částí. Při realizaci často vycházíme ze hry na tělo a často používáme dětské, rytmické nástroje, Nabídka činností Rytmizace vlastního jména, rytmizace slov, vět, říkanek, rozpočítadel, písní, reprodukce jednoduchého rytmu- hra „Na ozvěnu“, střídání rychlé a pomalé chůze podle vyťukávaného rytmu, napodobování rychlé a pomalé jízdy na kole vleže podle rytmu a rychlosti říkanky, hra na rytmické nástroje, reprodukce jednoduchého a složitějšího rytmu. Při rytmizaci slov dochází ke zlepšení výslovnosti hlásek a k rozvoji slovní zásoby.Při řešení úkolů postupujeme nejprve od krátkých slov a jednoduchých rytmů, které postupně ztěžujeme. Využíváme zpočátku známá říkadla a rozpočítadla. Osvědčilo se nám tato cvičení spojit s chůzí nebo jinými pohyby, což také zlepžuje i koordinaci pohybů. Rozumové schopnosti Rozumové schopnosti v sobě zahrnují rozvoj myšlení, poznávacích schopností, předmatematických představ a jazykových dovedností. Lze je rozvíjet formou didaktických her, pozorováním, a experimenty. Stimulujeme i tvořivost a fantazii. 5
Rozumové schopnosti umožňují dítěti orientovat se ve svém okolí a rozumět mu. Jsou nedílnou součástí celkového rozvoje osobnosti jedince. Hravou formou plníme jednotlivé úlohy. Používáme také pracovní sešity, které obsahují přímo konkrétní úkoly. Nabídka činností Poznávání a rozlišování základních a odvozených barev, poznávání a rozlišování geometrických tvarů, vytváření číselné řady, porovnávání počtu, vytváření globální představy čísla, orientace a určování prostorových vztahů v ploše i v prostoru, rozlišování pojmů vlevo, vpravo, poznávání a pojmenovávání částí těla, základní poznatky v oblasti přírody, základní poznatky v oblasti společnosti, rozlišování časových vztahů, poznávání některých číslic a písmen. Pokud je úkol pro dítě těžký, vracíme se k jednoduššímu, který mu nedělá problémy. Nutná je neustálá podpora a pochvala dítěte při sebemenším pokroku. Tím posilujeme jeho sebevědomí a motivaci k další práci.Rozvoji rozumových schopností se věnujeme nejen v rámci řízeného procesu, ale také během každodenních situací, při pobytu venku… 4.Jazykové roviny Foneticko – fonologická rovina – zvuková stránka řeči Vývoj této jazykové roviny začíná v období napodobivého žvatlání (6. – 9. měsíc).Správná výslovnost jednotlivých hlásek je závislá na celkové úrovni smyslového vnímání, rozumových a napodobovacích schopnostech. Zvukovou stránku řeči rozvíjíme hravou formou prostřednictvím řady cvičení. Součástí jsou i průpravná cvičení dechová, fonační, artikulační a cvičení na rozvoj sluchového vnímání. Důraz klademe na správný vzor řeči. Vždy vycházíme z vývojové úrovně řeči, ve které se dítě právě nachází. Snažíme se používat vhodný materiál. Cvičení rozdělujeme do více kratších bloků. Nabídka činností Navazování a udržování zrakového kontaktu, spojování zvuků a hlasů s konkrétními předměty a osobami, využíváme metod komentování, napodobování přírodních zvuků a hlasů zvířat, správné vyslovování slabik, slov a vět, fixace a automatizace správné výslovnosti v běžném verbálním projevu. Lexikálně sémantická rovina – slovní zásoba Rozvoj slovní zásoby probíhá prakticky při všech činnostech. Řeč dítěte je zpočátku vázána na určité předměty a situace. Proto se dítě učí nejprve poznávat předměty a situace, činnosti a jevy a také je pojmenovávat. Pro rozvoj slovní zásoby používáme také různé obrázkové knihy, encyklopedie a dětské časopisy. Nejdůležitější činností u dětí předškolního věku je hra , která přináší nejen radost, ale učí také děti poznávat okolní svět a zároveň rozvíjí a aktivuje řeč. Při hrách v mateřské škole se osvědčily říkanky, písničky, hádanky a obrázky.Ty rozšiřují představy dítěte o okolí, obohacují slovní zásobu a motivují k mluvení. Zároveň působí jako výchovný prostředek a vedou k samostatnému vyjadřování. Lexikálně- sémantická rovina se rozvíjí po celý život člověka. 6
Pasivní slovní zásoba – je významná zejména pro oblast rozumění řeči. Chceme-li zjistit zda dítě rozumí tomu, co mu říkáme, dáváme mu jednoduché úkoly a sledujeme, jak se vypořádá s jejich splněním. Nabídka činností Pedagog slovně komentuje všechny jevy a situace, ve kterých se dítě právě nachází, dospělý zopakuje větu dítěte a rozšíří ji o další pojem, dospělý zopakuje větu po dítěti, ale gramaticky a artikulačně správně, manipulace s předměty a obrázky podle pokynu, vybírání určitých obrázků, předmětů, vytváření skupin předmětů, vyčlenění ze skupiny toho, co do ní nepatří, vytváření slov opačného významu, pnění jednoduchých příkazů, chápání citově zabarvené věty. Aktivní slovní zásoba- zahrnuje slova, která dítě používá při verbální produkci a mělo by chápat i jejich obsah. Aktivní slovní zásobu nemůžeme budovat bez dobré pasivní slovní zásoby. Nabídka činností Pojmenování předmětů, obrázků, činností, vyprávění zážitků, vytváření a užívání antonym, synonym, homonym, vytváření a chápání slov citově zabarvených, doplňování řady slov, popis obrázku, popis obrázku podle paměti, vytváření a hádání hádanek, vytváření přívlastků, vymýšlení přirovnání, didaktické hry, pohybové hry, dramatizace pohádek a příběhů. Morfologicko – syntaktická rovina – gramatika Začíná se vytvářet kolem 1. roku a vývoj je ukončen kolem 5. roku. Cvičení provádíme opět zábavnou a hravou formou. Nejprve vždy dítěti přesně a názorně na několika příkladech vysvětlíme, v čem spočívá úkol. Při rozvoji gramatické roviny řeči je stěžejní mluvní vzor v okolí dítěte. Nejprve používáme kratší a známé pojmy, později pojmy delší a méně používané. Nabídka činností Používání a doplňování správné předložky, používání správného slovosledu a tvarů slov při popisu jednoduchého obrázku, vytváření jednotného a množného čísla podstatných jmen- podle obrázků, předmětů, poznávání nesprávného tvaru ve větě, vytváření zdrobnělin, stupňování přídavných jmen, chápání rýmů, vytváření rýmů. Pragmatická rovina – sociální užití řeči Zde hraje důležitou roli souvislé vyjadřování a využívání řečové produkce v sociálních situacích. Děti provokujeme k spontánnímu verbálnímu projevu. Podporujeme vyprávění, reprodukci a dramatizaci. Na děti mají velký vliv pohádky, ze kterých čerpají nejen radost, ale i poučení. Vybíráme texty odpovídající věku dětí. Některé děti mají snížené vyjadřovací schopnosti. Je proto nutné dávat jim co nejvíce možností k verbální produkci. Rozvíjíme dětskou tvořivost a fantazii. Při recitaci a zpěvu dbáme na dodržování správného rytmu a melodie. Usilujeme o zřetelné vyjadřování a přiměřené tempo řeči, dodržování pomlk a pauz a správný přízvuk. 7
Nabídka činností Popis obrázku slovy, jednoduchými a rozvinutými větami, souvětími, sestavení a reprodukce jednoduchého příběhu podle obrázků – dějové posloupnosti, vyprávění podle otázek, doplňování vhodných slov do vyprávění místo obrázku, vyprávění pohádek a příběhů, dramatizace, přednes a recitace veršů, zpěv písně, rozvíjení zdvořilostních návyků, poznávání pohádkových postav a jejich přiřazení ke správné pohádce. 5.Výchova ke správné výslovnosti Nápodoba jednotlivých hlásek Ve většině případů stačí nápodoba a odezírání správné výslovnosti v zrcadle. Dítě vidí obličej svůj i učitelky a snaží se o napodobení artikulačních pohybů. Učíme jej sledovat čelistní úhel a postavení rtů, polohu jazyka a celkovou mimiku obličeje. Není-li toto cvičení úspěšné a napodobování vzoru učitelky s využitím jednoduchých přírodních zvuků a citoslovcí pro vyvození hlásky nestačí, lze využít tzv. substituce, to je vytvoření hlásky využitím jiné, která je svým postavením artikulačně blízká. Samohlásky-dítě napodobuje vzor správné artikulace, to většinou při navození samohlásek stačí. Souhláskyretoretné, retozubné,zubodásňové zadní,tvrdopatrové, měkkopatrové, hrtanová
přední,
zubodásňové
Logopedická intervence probíhá fázemi postupného zdokonalování, až ke spontánnímu používání správně tvořené hlásky. -nápodoba (správné postavení mluvidel, koordinace artikulačních orgánů) -identifikace )rozlišení hlásky správně a nesprávně tvořené, spojení pohybu mluvidel s konkrétním zvukem) -fixace(upevnění artikulačního stereotypu) -automatizace-(zapojení do slov, logopedických říkanek, textů) -spontánní používání (zařazení do běžné řeči) Zásady rozvoje verbálního projevu dítěte Verbální projev odráží mentální i sociální úroveň dítěte. Je nutné ho stimulovat od raného vývoje. Mezi hlavní zásady patří klidné a jednotné výchovné působení v rodině, správný mluvní vzor, dostatek mluvních podnětů, přiměřená motivace, zvyšování zájmu o komunikaci a respektování individuality dítěte. Všeobecné zásady: -zásada přiměřenosti – práce s dítětem v souladu s jeho věkovými a individuálními možnostmi 8
-zásada vývojovosti- vychází z aktuálního stupně rozvoje dítěte -zásada soustavnosti- pracovat pravidelně, v průběhu celého dne -zásada posloupnosti- vychází se od jednoduchého ke složitějšímu, od obecného ke konkrétnímu -zásada aktivnosti a zpětné vazby- vědomé zapojení dítěte do činnosti a možnost kontroly jeho projevů -zásada názornosti- konkrétním názorem se vytváří představy, které pomáhají k lepší fixaci a pochopení smyslu a významu naučeného -zásada minimální akce- důležitá hlavně u u hlasových a artikulačních cvičení, aby nedocházelo k přepínání hlasu nebo deformování hlásky a následné fixaci nesprávně naučeného stereotypu Zásady při logopedické intervenci: -zásada krátkodobého cvičení-procvičovat výslovnost krátce -zásada minimální akce-cvičit bez přehnaného úsilí -zásada využívání sluchové kontroly-důraz na sluchové vnímání nově vytvořené hlásky -zásada používání pomocných hlásek- jsou to takové hlásky, které dítě umí vyslovit správně. Odlišují se od nacvičované hlásky zvukově, ale jsou si fyziologicky blízké, artikulačně podobné. -novou hlásku napodobujeme individuálně- napodobujeme jen jednu hlásku -postupujeme od snadnějšího e složitějšímu- vycházíme od hlásek, které se dítěti daří -hlásku neopravujeme, ale napodobujeme novou -trvale posilujeme sebedůvěru -využíváme multisenzoriální přístup (využití všech smyslů) -spolupracujeme s rodiči a dalšími odborníky Kolektivní logopedická cvičení Spojují veškeré předchozí aktivity. Logopedické chvilky by měly být přiměřené věku, dětí, se kterými pracujeme a měly by být tematicky motivované. Obsahují zejména: dechová a fonační cvičení,artikulační cvičení a nápodobu zvuků, rozvoj zrakové a sluchové percepce. Můžeme je doplnit rytmizací, rozvojem motoriky, rozvojem rozumových schopností, rozvojem jednotlivých jazykových rovin.
9
6.Orientační logopedické vyšetření Orientačně logopedické vyšetření je východiskem pro logopedickou intervenci. Na jeho základě volíme postup pro další rozvoj komunikační schopnosti dítěte. Je určeno pro potřeby učitelky. Vedle záměrných zkoušek využíváme i pozorování dítěte v každodenních komunikačních situacích. Důležitý je i rozhovor se zákonnými zástupci dítěte. Orientační vyšetření má následující body: *Anamnéza- rodinná anamnéza, osobní anamnéza, anamnéza sociálního prostředí *Orientační vyšetření výslovnosti – hravou formou zajišťujeme artikulaci jednotlivých hlásek ve slovech v různých pozicích-na začátku, uprostřed, na konci slova, v souhláskových shlucích. Postupujeme od hlásek artikulačně snadnějších k obtížnějším. Využíváme obrázkový materiál. Zjištěnou úroveň zapisujeme do přehledné tabulky. Sledujeme i pochopení významu jednotlivých slov. *Orientační vyšetření motoriky- požadované pohyby při vyšetření hrubé motoriky, jemné motoriky i mimiky musí učitelka dětem napřed předvést. Všechna tato vyšetření poskytnou přehled o motorických schopnostech dětí a budou východiskem pro pohybovou stimulaci a rozvoj pohybových aktivit. Patří sem vyšetření hrubé motoriky,vyšetření jemné motoriky, vyšetření motoriky mluvidel, vyšetření grafomotoriky *Orientační vyšetření sluchu- provádíme vždy v tiché místnosti, vyšetřujeme šeptanou a hlasitou řečí.Sluch je v pořádku, když dítě slyší šeptanou řeč na 6 m, hlasitou řeč z 8 – 10 metrů. Takový způsob vyšetření sluchu je jen orientační, při sebemenším podezření na sluchové potíže odešleme dítě na odborné vyšetření. *Orientační vyšetření zrakového vnímání- sledujeme úroveň zrakové percepce, schopnost analýzy a syntézy a zrakovou paměť *Orientační vyšetření rozumových schopností- zajišťujeme úroveň kognitivních (rozumových) schopností vzhledem k věku dítěte *Orientační vyšetření slovní zásoby a porozumění řeči- sledujeme , zda dítě chápe běžně používané pojmy a jaká je úroveň slovní zásoby ve verbální produkci. *Orientační vyšetření gramatiky- sledujeme správnost tvořených slov a vět, používání slovních druhů a uplatňování gramatických pravidel v řečové produkci *Souvislé vyjadřování- zjišťujeme úroveň spontánního verbálního projevu dítěte, schopnost mluvit v jednoduchých větách a souvětích, využití řeči v sociálních situacích *Orientační vyšetření laterality- lateralita- je to název pro odchylky v souměrnosti párových orgánů )ruka, noha, oko , ucho). Je odrazem dominance. Typy laterality- vyhraněná-jasná pravorukost nebo levorukost - nevyhraněná- dítě nedává zvláštní přednost žádné ruce, střídá je 10
- překřížená-koordinace ruky a oka je v nesouladu Leváctví je přirozeným projevem laterality, tak jako praváctví.Potlačíme-li aktivitu vrozené vedoucí ruky, potlačíme tak i rozvoj řeči. Při výuce psaní je u dítěte důležitá koordinace ruky a oka. Když je lateralita překřížená, může mít dítě potíže ve výuce psaní. Proto je velice důležité provést orientační vyšetření laterality
11
12
13