MANUÁL Laboratorních prací z přírodovědy
Vypracovala:
Mgr. Ilona Zdychová
2014
Seznam laboratorních prací:
Elektřina z citrónu ……………………………………….. str. 2 Měříme pH, rozlišujeme kyselinu, zásadu ……………. str. 4 Proudění vzduchu ……………………………………..... str. 6 Seznamujeme se s mikroskopem …………………….. str. 8 Pozorujeme včelu ………………………………………. str. 10 Zkoumáme přitažlivou a odpudivou sílu magnetů .… str. 12 Reakce kyseliny se zásadou ………………………….. str. 14 Hoření vzduchu ………………………………………… str. 16 Tryskový pohon ………………………………………… str. 18 Hustota vody – rozpustnost látek ………………………str. 20 Seznam literatury …………………………………………str. 22 Odkazy na obrázky ………………………………………str. 23 Šablona proudící vzduch ………………………………..str. 24
1
Laboratorní práce z přírodovědy pro 5. roč. Téma
Vyrábíme elektřinu z ovoce, zeleniny, aj.
Jméno a příjmení Třída
Datum
Pomůcky: stavebnice Albi
BIO – hodiny
citrón, jablko, brambor, ocet, sůl, cukr, lžička 2kádinky + pitná voda Postup: Hodiny do plastového dílu stavebnice zamáčkne učitel, aby nedošlo k poškození Žáci si opatrně provléknou drátky připravenými otvory Bezpečnostní klíč zašroubuj do plastové zkumavky a víčko pomalu vyviklají Zinkový plíšek spoj s černým drátkem u hodin (záporná elektroda) Měděný plíšek spoj s červeným drátkem u hodin (kladná elektroda) Druhý zinkový plíšek spoj s volným měděným drátkem Kovové plíšky (elektrody) zasuň do opačných polovin citrónu Zbylý zinkový plíšek s měděným drátem zasuň do poloviny citrónu s měděným plíškem a červeným drátkem tak, aby se nedotýkaly. Druhý konec měděného drátku zasuň do poloviny citrónu se zinkovým plíškem a černým drátkem tak, aby se nedotýkaly (viz obrázek).
2
Pozorování: Po vysunutí libovolného plíšku (drátku) hodiny ztmavnou a přestanou pracovat – několikrát vyzkoušej Citrón nám posloužil jako elektrolytický roztok a díky dvojici kovů - zinek a měď- se nám podařilo vyrobit malé množství elektrického proudu. Elektrický proud vzniká pohybem elektronů. Zinková elektroda elektrony předává a měděná elektroda je přijímá. Pohyb elektronů nastává, pokud jsou oba plíšky ponořeny do vhodného roztoku. Tvým úkolem je vyzkoumat, které roztoky jsou pro výrobu elektřiny vhodné a kdy naopak k výrobě elektřiny nedochází. Vyzkoušej potraviny v tabulce a zaznamenávej, zda dochází k proudění elektronů (výrobě elektřiny) či nikoliv. elektrony proudí
hodiny pracují
pitná voda (z kohoutku) jablko brambor citrón voda + lžička jedlé sody voda + lžička cukru voda + lžička soli
Závěr: Malé množství elektřiny můžeme vyrobit pomocí měděného a zinkového plíšku, pokud je ponoříme do kyselého roztoku. Použité citróny nemusíš vyhazovat, i když k jídlu se už nehodí. Vyzkoušej si tajné písmo!
Hodnocení:
3
Laboratorní práce z přírodovědy pro 4. a 5. roč. Téma
Měříme pH, rozlišujeme kyselinu - zásadu
Jméno a příjmení Třída
Datum
Pomůcky: Odměrný válec, lžička na zamíchání, citrón, ocet, jedlá soda, 3kádinky + pitná voda, Velká kádinka s pitnou vodou na oplachování PASCO sondy Postup: Do kádinky označené JEDLÁ SODA si žáci odměří 50 ml vody, přidají 1 čajovou lžičku jedlé sody a míchají až do úplného rozpuštění. Do kádinky označené CITRÓN vymačkají polovinu citrónu. Do kádinky označené OCET odměří 50 ml octa. Seznámí se s pH faktorem, co toto číslo vyjadřuje, jakých hodnot může dosahovat. pH faktor je číslo, které vyjadřuje, jestli vodný roztok reaguje kysele nebo zásaditě. pH měříme na stupnici od 0 do 14. Neutrální voda má pH asi 7, tzn. uprostřed této stupnice. Název pH byl odvozen od anglického potential of hydrogen (potenciál vodíku).
1
2
kyseliny
3 např.
4
5
6
7
8
destilovaná voda
9
10
11
12
zásady
13
14
např.
kyselina do baterií
mořská voda
žaludeční šťávy
mýdlo
citrónová šťáva
jedlá soda
ocet
hydroxid sodný -krtek
Káva,
na čištění odpadu u umyvadla 4
Pozorování: Pod dohledem učitele změří pH všech roztoků pomocí PASCO sondy a porovnají s hodnotami naměřenými pomocí indikátorových papírků. Před každým měřením musíme sondu opláchnout destilovanou nebo alespoň pitnou vodou, aby nedocházelo ke zkreslení výsledků měření. roztok
PASCO senzor
kyselina - zásada
pitná voda citrónová šťáva jedlá soda ocet
Závěr: Kyseliny mají pH číslo menší než 7 a indikátorový papírek zabarvují do oranžova až do červena. Zásady mají pH větší než 7 a indikátorový papírek zabarvují do zelena až do modra. Se sytě červeným nebo sytě modrým zabarvením jsme se nesetkali, protože se silnými kyselinami a zásadami ve škole z bezpečnostních důvodů nepracujeme. Na závěr laboratorní práce, když už máme tabulku vyplněnou, si žáci mohou nad umyvadlem vyzkoušet reakci kyseliny se zásadou – do kádinky JEDLÁ SODA přilijí obsah kádinky CITRÓNOVÁ ŠŤÁVA nebo OCET a pozorují bouřlivou reakci. Poznámka: Pokud žáci nemají k dispozici PASCO senzor, odečítají naměřené hodnoty podle barevné stupnice na obalu indikátorových papírků. Hodnocení:
5
Laboratorní práce z přírodovědy pro 4. a 5. roč. Téma
Zkoumáme, co dokáže proudící vzduch
Jméno a příjmení Třída
Datum
Pomůcky: nůžky, pastelky, izolepu, nůž na narýhování, kancelářskou sponku + šablonu na papírovou helikoptéru (5.tř. rýsuje sama), šablonu na válcovité křídlo, Postup:Papírová helikoptéra Žáci si vystřihnou (sami narýsují) papírovou helikoptéru. Pro větší efekt barevně vyzdobí (efektní jsou barevné klikyháky, na každé straně jinou barvou. Podél přerušované čáry nastřihnou a konce označené tečkou slepí izolepou. Slepený spoj opatří kancelářskou sponkou. Papírovou helikoptéru zvedneme nad hlavu a pustíme dolů. Pozorujeme otáčivý pohyb, který způsobil vzduch proudící mezi oběma lopatkami helikoptéry. Zakresli hotový výrobek a zakřivenou čárou vyznač směr rotace:
6
Postup: Válcovité křídlo Nakopírovanou šablonu vystřihneme. Podél přerušované čáry nastříháme zadní část budoucího válce na proužky. Podél tečkované čáry narýhujeme nožem a přehneme – zadní část nyní připomíná lopatky turbíny. Přední část válce 2krát přehneme a vyrobíme tak zpevněný okraj. Barevně vyzdobíme a válec slepíme izolepou. Válcovité křídlo držíme poblíž nastříhané části vodorovně hodíme. Pozorujeme, jak křídlo klouže a rotuje. Rotující pohyb způsobil vzduch proudící kolem lopatek v zadní části válce.
Zakresli hotový výrobek a zakřivenou čárou vyznač směr rotace:
Hodnocení:
7
Laboratorní práce z přírodovědy pro 4. a 5. roč. Téma
Seznamujeme se s mikroskopem
Jméno a příjmení Třída
Datum
Pomůcky: Školní mikroskop Preparát – 2 podkladová sklíčka + tenká slupka od cibule v kapce vody Obrázek s popisem mikroskopu Poznáváme jednotlivé části mikroskopu:
okulár ostřící šroub tubus
rameno stojanu
objektivy pracovní stolek
stojan
zrcátko 8
Běžná údržba mikroskopu: Při běžné údržbě mikroskop utřeme od prachu. Objektiv a okuláry čistíme od prachu čistým měkkým štětečkem nebo čistým bavlněným hadříkem. Znečištění okuláru poznáme tak, že jím otáčíme a díváme se při tom do mikroskopu – špína se otáčí s okulárem. Pozorování: a) Podkladové sklíčko s pozorovaným objektem položíme na pracovní stolek a sklíčko přichytíme pérky. b) Zrcátko natočíme směrem k oknu tak, aby odráželo na preparát (= pozorovaný objekt) co nejvíce světla. c) Při novém pozorování začínáme od nejmenšího zvětšení k největšímu. d) Při manipulaci s mikroskopem jsme zjistili, že okulár zvětšuje 10krát, objektivy podle nastavení 4krát, 10krát (červený proužek), 40krát (žlutý proužek). Závěr: Při práci s mikroskopem jsme se naučili rozlišovat jednotlivé části mikroskopu. Vyzkoušeli jsme si zaostření na připravený preparát a různé druhy zvětšení
Hodnocení:
9
Laboratorní práce z přírodovědy pro 4. a 5. roč. Téma
Pozorujeme včelu medonosnou
Jméno a příjmení Třída
Datum
Pomůcky: Mikroskop, Preparáty s částí těla včely medonosné - ( křídlo, žihadlo, končetiny, sosák) Postup: Nejdříve se žáci seznámí pomocí obrázku se stavbou těla včely medonosné. Potom si do pracovního stolku pérky přichytí hotový preparát a zaostří na pozorovanou část těla. Pozorovanou část těla zakreslí a popíší.
10
Křídla: Křídla jsou blanitá, vyztužená žilkami. Za letu se přední a zadní pár spojuje. Přední pár má v zadní části žlábek, zadní pár má v přední části háčky. Při letu háčky zapadnou do žlábku. Včela může letět až 30km/h do vzdálenosti až 8km.
Končetiny: Na zadním páru končetiny má včela pylový košíček. Je to prohlubeň obklopená chloupky, do které včela ukládá pylové rousky. Pylové rousky jsou hrudky pylu zvlhčené obsahem medového váčku. Takto upravený pyl včela neztratí ani za letu. Na prostředním páru končetin má včela vypichovací trn, kterým v úlu pylový rousek vypíchne a uloží do voskové buňky. Barva rousku závisí na druhu rostliny, kterou včela právě navštívila.
Žihadlo: V zadečku včely jsou umístěny zažívací orgány, jedová žláza a žihadlo. To má na konci háček, který znemožňuje po bodnutí jeho vytažení z rány – včela umírá.
Závěr: Při práci s mikroskopem jsme se naučili zaostřit na daný preparát. Při pozorování preparátu jsme blíže poznali stavbu těla včely medonosné. Hodnocení: 11
Laboratorní práce z přírodovědy pro 4. a 5. roč. Téma
Zkoumáme přitažlivou a odpudivou sílu magnetu
Jméno a příjmení Třída
Datum
Pomůcky: Školní kulaté magnety, odměrný válec, dřevěná autíčka, Postup: Nejdříve zkoumáme přitažlivou a odpudivou sílu magnetů manipulací v ruce – zjistili jsme, že opačné póly magnetu se přitahují. Souhlasné póly magnetu se naopak odpuzují. Odpudivou sílu magnetů můžeme vyzkoušet také v odměrném válci. Do odměrného válce dáme nejdříve 2 magnety opačnými póly k sobě – magnety se spojí. Potom zkusíme vložit do odměrného válce magnety souhlasnými póly – mezi magnety se vytvoří mezera. Pozorování:
12
Pozorování: Do každého dřevěného autíčka vložíme 3 magnety a pomocí odpudivé síly dalších magnetů se snažíme autíčko odtlačit na druhý konec lavice.
Závěr: S magnetickou silou se setkáváme všude kolem nás např. magnetická tabule, některé dětské hračky, cestovní stolní hry, magnetické jeřáby, lékařství (magnetoterapie), magnetické rychlodráhy aj. Manipulací s magnety jsme se přesvědčili o přitažlivé a odpudivé síle magnetů.
Hodnocení:
13
Laboratorní práce z přírodovědy pro 4. a 5. roč. Téma
Zkoumáme reakci kyseliny se zásadou
Jméno a příjmení Třída
Datum
Pomůcky: Jedlá soda (čajová lžička) + ocet (50 ml) skleněná láhev 0,3 litru + balónek Papírový kapesník, Postup: Do kousku papírového kapesníku zabalíme 1 čajovou lžičku jedlé sody jako bonbón. Do skleněné láhve nalijeme 50 ml octa, do láhve opatrně vložíme jedlou sodu zabalenou jako bonbon a hrdlo láhve uzavřeme balónkem. Z bezpečné vzdálenosti pozorujeme, jak se papírový kapesník v octu pomalu rozmáčí a ocet (kyselina) začíná reagovat s jedlou sodou (se zásadou).
14
Pozorování: Bonbón s jedlou sodou spadne do octa, kapesník se pomalu rozpouští. Soda začne reagovat, bonbón nejdříve vypění, při reakci vzniká oxid uhličitý. Ten se hromadí v láhvi a uniká do balónku. Protože nemá kam dále unikat, zvyšuje se tlak a stlačený oxid uhličitý nafoukne balónek
Závěr: Kyselina se zásadou reaguje bouřlivě. Při reakci jedlé sody s octem vzniká oxid uhličitý – neviditelný plyn, který se rozpíná a je částečně stlačitelný. Existenci oxidu uhličitého potvrdil nafouknutý balónek.
Hodnocení: 15
Laboratorní práce z přírodovědy pro 4. a 5. roč. Téma
Hoření vzduchu – atmosférický tlak
Jméno a příjmení Třída
Datum
Pomůcky: Petriho miska Voda obarvená potravinářskou barvou Čajová svíčka +sirky Sklenička na poklopení Postup: Do Petriho misky položíme čajovou svíčku a zapálíme ji. Do Petriho misky okolo svíčky nalijeme obarvenou vodu do výšky asi 1 cm. Hořící svíčku přiklopíme skleničkou a pozorujeme reakci.
16
Pozorování: Dokud je ve sklenici vzduch s kyslíkem, svíčka hoří. Jakmile se kyslík hořením spotřebuje, svíčka zhasne a voda vteče do sklenice.
Závěr: Pokusem jsme se přesvědčili, že hoření probíhá pouze za přítomnosti kyslíku. Po spotřebování kyslíku ve sklenici svíčka zhasla. Objem vzduchu ve sklenici se zmenšil a prostor kyslíku byl nahrazen vodou. Voda je do sklenice vtlačována atmosférickým tlakem, který působí na všechny předměty kolem nás, tedy i na vodu v Petriho misce.
Hodnocení:
17
Laboratorní práce z přírodovědy pro 4. a 5. roč. Téma
Tryskový pohon – stlačitelnost vzduchu
Jméno a příjmení Třída
Datum
Pomůcky: Rybářský vlasec, nafukovací balónek, pevnější brčko nebo upravený vypsaný fix, Izolepa + nůžky Postup: Rybářský vlasec 6 až 10m dlouhý na jednom konci pevně přichytíme (např. klička na okně). Balónek nafoukneme a držíme, aby neunikal vzduch. Brčko (vypsaný fix) provlékneme vlascem a izolepou k němu přilepíme nafouknutý balónek – vzájemná spolupráce skupinky spolužáků je nezbytná. Jeden žák napne volný konec vlasce, druhý žák pustí nafouknutý balónek a pozorujeme reakci.
18
Pozorování: Jestliže otevřeme otvor balónku, začne jím unikat stlačený vzduch. Stlačený vzduch vytvořil sílu, která uvedla balónek do pohybu v opačném směru.
Závěr: Vzduch můžeme stlačovat. Síla stlačeného vzduchu se využívá např. k e zvedání a přemisťování břemen, podobně jako náš balónek pracují i tryskové motory u rakety Hodnocení:
19
Laboratorní práce z přírodovědy pro 4. a 5. roč. Téma
Hustota vody – rozpustnost látek
Jméno a příjmení Třída
Datum
Pomůcky: Kádinka (nebo zavařovací sklenice), Voda + kuchyňská sůl, Plastové korálky nebo knoflíky Postup: Do průhledné nádoby nalijeme 500ml vlažné vody. Na dno nádoby necháme klesnout plastové korálky a knoflíky. Do nádoby postupně přidáváme 1 polévkovou lžíci soli a špachtlí mícháme do úplného rozpuštění. Pozorujeme, co se děje s korálky a knoflíky Pozorování: Po přisypání a rozpuštění 1 až 2 lžic soli se lehčí korálky začnou vznášet. Při dalším přisypání soli vyplavou na hladinu. Po rozpuštění 6 lžic soli vyplavou na hladinu i knoflíky. Počet rozpuštěných lžic soli
Počet plavajících korálků (knoflíků)
20
Závěr:
Hustota vody se po rozpuštění soli mění – hustota vody se zvyšuje. V okamžiku, kdy se korálek začne vznášet, se hustota vody vyrovnala hustotě kuličky. Pokud kulička plave na hladině, má už menší hustotu než je hustota slané vody.
Hodnocení:
21
POUŽITÁ LITERATURA – LABORATORNÍ PRÁCE 1. 2. 3. 4.
Stavebnice ALBI – BIO hodiny Internet, http://www.zschemie.euweb.cz/kyseliny/kyseliny3.html Stavebnice ALBI – Věda o létání Internet -
https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=za%C4%8D%C3%ADn%C3%A1me+s+mikroskopem 5. VESELÝ VLADISLAV a kol. – Včelařství,1.vyd., Praha, nakladatelství Brázda, 2013, 288s, ISBN 978-80209-0399-0 6. Školení Praha, Kořenského 10, Václava Kopecká – Fyzikální pokusy pro přírodovědu na 1. stupni 7. RűTER MARTINA – 111 napínavých experimentů pro děti, 1.vyd, Praha, nakladatelství Edika, 2011, 144s, ISBN: 978-80-251-2807-7 8. SENČANSKI TOMISLAV – Malý vědec, 1.vyd, Praha, nakladatelství Edika, 2012,64s, ISBN: 978-80266-0023-7 9. SENČANSKI TOMISLAV – Malý vědec, 1.vyd, Praha, nakladatelství Edika, 2012,64s, ISBN: 978-80266-0023-7 + internet https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=pokusy+p%C5%99%C3%ADrodov%C4%9Bda , Databanka přírodovědných pokusů pro 1. Stupeň ZŠ, Pokus č. 18, str.147 10. VRBOVÁ JANA - Jednoduché fyzikální experimenty na 1.stupni základní školy , Masarykova univerzita, pedagogická fakulta, Brno, 2007, 101 s, vedoucí diplomové práce Mgr. Ladislav Dvořák http://is.muni.cz/th/80667/pedf_m/kopie2.pdf
22
Odkazy na obrázky z internetu Mikroskop – manuál http://obrazky.superia.cz/veda/mikroskop-1280.php Mikroskop http://www.mikroskop-mikroskopy.cz/napiste-nam/ Včela medonosná – http://vcelinek-luzice.webnode.cz/projekty/duverne-seznameni/
23
Příloha:
24