Makrozátěžové testy sektoru penzijních společností Makrozátěžové testy sektoru penzijních společností (PS) jsou v ČNB využívány jako nástroj pro hodnocení odolnosti sektoru vůči možným nepříznivým šokům. Testu se účastní všechny tuzemské penzijní společnosti. Metodologie testu vychází z charakteru podnikání v tomto sektoru. Z toho důvodu pramení navržené šoky z poklesu hodnoty aktiv transformovaných fondů (TF) v důsledku nepříznivého vývoje na finančních trzích. Vzhledem k zákonné povinnosti PS doplnit do jí spravovaného TF případné chybějící zdroje dopadá simulovaný šok do její kapitálové vybavenosti.
Scénáře zátěžových testů Stejně jako u zátěžového testu bank1 a pojišťoven jsou výchozím bodem pro zátěžové testy PS alternativní makroekonomické scénáře. Pro jejich přípravu je využíván oficiální predikční model ČNB doplněný o odhad vývoje některých doplňkových proměnných, které nejsou modelem přímo generovány. Na základě identifikace rizik typických pro český finanční systém a/nebo těch hrozících v několika nejbližších obdobích je sestaven tzv. zátěžový makroekonomický scénář. Pro srovnání zátěžového vývoje s nejpravděpodobnějším vývojem je navíc v zátěžových testech využíván i základní makroekonomický scénář, který je založen na aktuální oficiální makroekonomické predikci ČNB. Tab. 1 Ilustrace makroekonomických scénářů pro zátěžové testování (hodnoty na konci období) Skutečnost
T
Základní scénář
Zátěžový scénář
T+1Q T+2Q T+3Q T+4Q T+1Q T+2Q T+3Q T+4Q
Makroekonom ický vývoj HDP (yoy %*) Měnový kurz CZK/EUR Inflace (%) Nezaměstnanost (%) Růst nominálních mezd (%) Efektivní růst HDP eurozóny (%)
1,4 27,6 0,5 5,9 2,9 0,9
1,9 ** 0,1 5,6 1,6 1,1
2,4 ** 0,3 5,5 2,0 1,6
2,7 ** -0,1 5,3 2,5 2,1
3,2 ** 0,3 5,2 3,2 2,2
1,9 27,6 0,1 5,7 1,6 0,5
-0,6 27,5 0,4 5,4 0,0 0,2
-2,0 29,0 -0,7 5,5 -2,5 -0,2
-2,9 29,7 -1,3 5,9 -5,1 -1,0
0,3 0,1
0,3 0,0
0,3 0,0
0,3 0,0
0,3 0,0
0,3 0,0
0,3 0,0
0,3 0,0
0,3 0,0
Trhy aktiv (%) 3M PRIBOR 3M EURIBOR
Pozn.: * Meziroční přírůstek oproti stejnému čtvrtletí minulého roku. T označuje referenční čtvrtletí. ** Hodnoty v základním scénáři se v současné době nezveřejňují s ohledem na používání kurzu koruny jako dalšího nástroje měnové politiky
Predikce vývoje finančních proměnných na horizontu čtyř čtvrtletí, která je konzistentní s příslušným makroekonomickým scénářem, se v zátěžových testech přímo odráží na hodnotě aktiv TF. Konkrétně se hodnota aktiv TF mění v závislosti na vývoji úrokových sazeb (úrokové riziko), měnového kurzu (kurzové riziko), tržních cen majetkových cenných papírů (akciové riziko) a hodnoty nemovitostních investic (nemovitostní riziko). Test je svým charakterem jednorázový (tzv. „what-if“). Přecenění hodnoty aktiv TF tedy nastává okamžitě,
1
Metodologie zátěžových testů bankovního sektoru
přičemž je použita hodnota očekávaná ve scénáři čtyři čtvrtletí od počátku testu (tj. konzistentní se sloupcem T+4Q v Tab. 1).2
Rizika vyhodnocovaná v zátěžovém testu Úrokové riziko Vzhledem ke struktuře portfolií TF je nejvýznamnější oblastí zátěžového testování úrokové riziko. Tomuto riziku jsou vystaveny všechny dluhové cenné papíry v majetku TF, přičemž jsou brány v úvahu 2 typy úrokového rizika: 1. Obecné úrokové riziko – riziko změny tržní ceny aktiva z důvodu změny tržních úrokových sazeb, které jsou použity k ocenění peněžních toků plynoucích z vlastnictví daného aktiva. 2. Specifické úrokové riziko – riziko změny tržní ceny aktiva z důvodu změny úvěrového hodnocení jeho emitenta. Jinými slovy, riziko změny rizikové prémie daného aktiva vnímané finančními trhy. Obecnému úrokovému riziku podléhají všechny dluhové cenné papíry nedržené do splatnosti. Výjimka u portfolia drženého do splatnosti vychází z pravidel v účetnictví, podle kterých se toto portfolio nepřeceňuje tržními hodnotami a je tak vůči změnám ve vývoji tržních úrokových sazeb imunní. Do portfolia drženého do splatnosti mohou TF zařadit pouze státní dluhopisy zemí OECD, a to stejného nebo vyššího ratingu, než je rating českých státních dluhopisů. Velikost takového portfolia přitom nesmí přesáhnout 35 % majetku TF.3 Dopad realizace obecného úrokového rizika na hodnotu dluhových cenných papírů TF se vypočítá zvlášť pro každý předmětný titul v portfoliu. Původní hodnota titulu je dána diskontováním z něj plynoucích peněžních toků swapovými křivkami platnými k referenčnímu datu (tj. počátku testu, T). Nová hodnota titulu je dána diskontováním těchto peněžních toků swapovými křivkami předpokládanými ve scénáři (Tab. 2).4 Materializace obecného úrokového rizika je pak dána rozdílem mezi oběma hodnotami. Dojde-li například k nárůstu úrokových sazeb napříč výnosovou křivkou, cena dluhového cenného papíru poklesne, protože platby z aktiva mají v porovnání s aktuálními sazbami nižší hodnotu. Obecně pak platí, že při významnějším nárůstu výnosové křivky nebo delší zbytkové splatnosti titulu (resp. duraci) dochází k vyššímu poklesu ceny.5 Pro dluhové cenné papíry denominované v korunách se uvažuje změna korunové swapové křivky. Pro dluhové cenné papíry denominované v ostatních měnách (v případě TF převážně EUR) se uvažuje změna eurové swapové křivky. Ve scénáři swapové křivky vychází z prognózy tříměsíční mezibankovní sazby PRIBOR, resp. EURIBOR, a dále z prognózy roční, pětileté a desetileté sazby z úrokových swapů. K určení sazeb ostatních splatností až do 10 let je použita interpolace. Sazby splatností delších 2
Předpokládá se tedy, že na horizontu testu TF nemění velikost a strukturu aktiv portfolia. Expozice vůči úrokovému, měnovému, nemovitostnímu a akciovému riziku tak zůstávají konstantní (tzv. předpoklad statické rozvahy). 3 To ovšem neznamená, že TF nemůže držet větší objem státních dluhopisů do splatnosti než je limit 35 % jeho majetku. TF pouze nesmí „nadlimitní část“ státních dluhopisů vykazovat jako držené do splatnosti pro oceňovací účely a musí je přeceňovat aktuálními tržními cenami. 4 U dluhových cenných papírů (či u série úrokových plateb v případě derivátů, tzv. „nohy“) denominovaných v cizí měně se uvažuje měnový kurz k počátku testu. 5 Informace nutné k určení rozložení peněžních toků, tj. doba do splatnosti, frekvence kupónu, doba do následujícího kupónu, typ kupónu a kupónová sazba, jsou získány ze systému Bloomberg. Údaj o jmenovité hodnotě je získán z pravidelného výkaznictví TF.
než 10 let jsou odvozeny za předpokladu ploché forwardové křivky od 10 let dále, přičemž výše forwardové sazby vychází z pětileté a desetileté úrokové sazby.6 Tab. 2 Ilustrace scénářů pro obecný úrokový šok (swapová křivka v % p.a.) T
T+4Q
Splatnost (v letech)
Základní scénář
Nepříznivý scénář
0
CZK 0,34
EUR 0,08
CZK 0,33
EUR -0,01
CZK 0,34
EUR 0,00
1
0,40
0,21
0,30
0,15
0,79
0,45
2
0,46
0,26
0,28
0,21
2,16
1,68
3
0,46
0,26
0,09
0,10
2,87
2,20
4
0,49
0,31
0,05
0,06
3,26
2,36
5
0,53
0,36
0,01
0,02
3,65
2,53
6
0,61
0,47
0,14
0,04
3,71
2,31
7
0,68
0,57
0,27
0,06
3,78
2,09
8
0,76
0,68
0,40
0,08
3,85
1,87
…
…
…
…
…
…
…
28
1,03
1,04
0,85
0,15
4,09
1,12
29
1,03
1,04
0,85
0,15
4,09
1,12
30
1,03
1,04
0,85
0,15
4,09
1,12
…
Technika výpočtu obecného úrokového rizika pro dluhový cenný papír Matematicky se změna hodnoty dluhového cenného papíru A vypočte jako A AT 4Q (Ymena ,T 4Q ) AT (Ymena ,T ) , kde
Ck
K
AT (Ymena ,T ) k 1
1 t
k
K
AT 4 Q (Ymena ,T 4Q ) k 1
t k Ymena ,T (t k ) t k t k Ymena ,T (t k )
1 t
k
Ck
tk
a
t k Ymena ,T 4Q (t k ) t k t k Ymena ,T 4Q (t k )
tk
.
AT (Ymena ,T ) je hodnota aktiva k referenčnímu datu jako funkce swapové křivky v příslušné měně k referenčnímu datu ( Ymena ,T ). AT 4 Q (Ymena ,T 4 Q ) je hodnota aktiva po aplikaci šoku jako funkce swapové křivky předpokládané ve scénáři ( Ymena ,T 4 Q ). Výnosové křivky Ymena jsou ukázány v Tab. 2. Symbol
, resp.
značí nejbližší vyšší, resp. nejbližší nižší celočíselnou
splatnost. k značí pořadové číslo peněžní platby z dluhového cenného papíru ve výši C k , nastávající za t k let od referenčního data. Pro dluhopis s proměnlivým úročením platí K 1 a platba C1 je součtem nominální hodnoty a kupónu stanoveného na základě posledního nastavení kupónové platby (tzv. resetu sazby). Pro každý cenný papír je aplikován specifický korekční koeficient , který zajistí, že se hodnota cenného papíru k referenčnímu datu AT (Ymena ,T ) rovná ocenění cenného papíru ve výkaznictví TF.
6
Pokud by tento předpoklad vedl k neobvyklému průběhu výnosové křivky, bude přistoupeno k expertní korekci.
Specifickému úrokovému riziku podléhají bez výjimky všechny dluhové cenné papíry, neboť zhoršené úvěrové hodnocení se může promítnout i do hodnoty cenných papírů držených do splatnosti. Jejich nižší senzitivita na tržní výkyvy se odráží v aplikaci pouze 20 % šoku. Dopad realizace specifického úrokového rizika na hodnotu dluhových cenných papírů TF se vypočítá zvlášť pro každý předmětný titul v portfoliu. Vychází se z tržní hodnoty titulu k referenčnímu datu a scénářem uvažované relativní míry znehodnocení, která odpovídá ratingovému stupni a zbytkové splatnosti titulu (Tab. 3)7. Obecně pak nižšímu ratingu a delší zbytkové splatnosti odpovídá vyšší míra znehodnocení. Tab. 3 Ilustrace nepříznivého scénáře pro specifický úrokový šok (procentní změna hodnoty aktiv mezi T a T+4Q) Spekulativní stupeň
Investiční stupeň
0-1Y
AAA 0,0
AA 0,0
A 0,0
BBB 0,0
BB a nižší 0,0
Bez ratingu 0,0
>1 - 3 Y
-0,2
-0,4
-0,5
-0,8
-1,5
-1,0
>3 - 5 Y
-0,5
-0,8
-1,1
-1,6
-3,1
-2,0
>5 - 7 Y
-0,7
-1,2
-1,6
-2,4
-4,6
-3,0
>7 - 10 Y
-1,0
-1,7
-2,3
-3,4
-6,5
-4,2
>10 Y
-1,1
-2,0
-2,7
-4,0
-7,7
-5,0
Relativní míra znehodnocení se aplikuje odděleně pro státní cenné papíry a pro ostatní dluhové cenné papíry. U korunových státních cenných papírů se znehodnocení stanoví s pomocí prognózy výnosu pětiletého a desetiletého českého státního dluhopisu.8 U cizoměnových státních cenných papírů nejvyšší úvěrové kvality se stanoví s pomocí prognózy výnosu pětiletého a desetiletého německého státního dluhopisu. Na dluhopisy ostatních států je aplikována dodatečná přirážka odpovídající stupni úvěrové kvality emitenta. Zjednodušeně je na státní dluhopisy horší úvěrové kvality aplikováno vyšší znehodnocení. Relativní míra znehodnocení u korporátních dluhových cenných papírů je součtem šoku do ceny státních dluhopisů země sídla korporace (tj. šoku z předchozího odstavce) a dodatečné přirážky odpovídající ratingovému hodnocení korporace při zohlednění zbytkové splatnosti titulu. Technika výpočtu specifického úrokového rizika pro dluhový cenný papír Matematicky se změna hodnoty dluhového cenného papíru Asplatnost ,rating vypočte jako
Asplatnost ,rating Asplatnost ,rating ,T 4 Q Asplatnost , rating ,T Asplatnost , rating ,T šok scenar , splatnost , rating , kde Asplatnost , rating je hodnota aktiva a šok scenar , splatnost ,rating je koeficient pro příslušnou třídu zbytkové splatnosti a ratingu z Tab. 3. Pro korporátní a státní dluhové cenné papíry se tabulky šoků odlišují. Test bere v úvahu zajištění TF vůči obecnému úrokovému riziku. Úrokové swapy (IRS nebo cross-curency swap) sjednané TF jsou přeceňovány na tržní hodnotu diskontováním plateb 7
Způsob stanovování scénářů pro specifický úrokový šok prochází v současné době revizí. Stanovení probíhá následujícím způsobem. Nejprve jsou zkonstruovány swapové křivky a křivky výnosů státních dluhopisů. Poté je pro splatnost odpovídající středu splatnostního pásma (viz Tab. 3, pro poslední splatnostní pásmo 12 let) kalkulována změna úvěrového rozpětí, tj. změna rozdílu mezi výnosem státního dluhopisu a swapovou sazbou oproti referenčnímu datu. Uvažovaná velikost znehodnocení (tj. údaj v Tab. 3) je změna úvěrového rozpětí po vynásobení 70 % středu splatnostního pásma v letech. 8
vyplývajících z derivátů swapovými křivkami, analogicky jako v případě přecenění dluhových cenných papírů. Celková změna hodnoty aktiv TF z titulu úrokového rizika je dána součtem změn hodnot příslušných dluhových cenných papírů a derivátů v portfoliu TF.
Měnové riziko Měnovému riziku podléhají všechny vklady u bank, dluhové a majetkové cenné papíry denominované v cizí měně. Dochází-li ve scénáři k posílení cizí měny, korunová hodnota cizoměnových aktiv obecně roste, a naopak posílení koruny je spojeno s poklesem korunové hodnoty cizoměnových aktiv. Pro vklady a majetkové cenné papíry je změna kurzu ve scénáři aplikována na korunovou hodnotu cizoměnové expozice vykázanou k referenčnímu datu. U dluhových cenných papírů, kde měnové a úrokové riziko působí společně, se kurzový šok aplikuje na korunovou hodnotu titulu až po aplikaci obecného úrokového šoku. Technika výpočtu měnového rizika pro dluhový cenný papír Matematicky se změna hodnoty příslušného aktiva A vypočte jako
A ACZK ,T ( S CZK / EUR ,T , Ymena ,T 4 Q ) SRCZK
S CZK / EUR ,T 4 Q S CZK / EUR ,T S CZK / EUR ,T
kde ACZK je korunová hodnota expozice jako funkce měnového kurzu S CZK / EUR a swapové křivky Ymena v příslušné měně expozice. Použijí se hodnoty kurzu z Tab. 1 a swapové křivky z Tab. 2. SRCZK představuje dopad specifického úrokového rizika na hodnotu aktiva a dříve popsaný korekční koeficient. Test bere v úvahu derivátové zajištění expozice vůči měnovému riziku. Měnové deriváty jsou přeceňovány na tržní hodnotu diskontováním plateb vyplývajících z derivátu swapovými křivkami. V případě měnových forwardů a FX swapů se počáteční hodnota vypočte s užitím swapových křivek a měnového kurzu platných k referenčnímu datu. V případě CCS swapů se počáteční hodnota vypočte s užitím swapových křivek předpokládaných ve scénáři (tj. po aplikaci obecného úrokového šoku) a měnového kurzu k referenčnímu datu, aby se předešlo dvojímu započtení části úrokového šoku. Nová hodnota je pak u všech derivátů stanovena s využitím swapových křivek a měnového kurzu předpokládaných ve scénáři. Změna hodnoty aktiv z titulu měnového rizika je dána součtem změn hodnot příslušných bankovních vkladů, cenných papírů a derivátů v portfoliu TF. Vzhledem k tomu, že převážná část cizoměnových expozic TF je denominována v eurech, využívá se v zátěžových testech primárně vývoj měnového kurzu CZK/EUR, který je odvozen oficiálním predikčním modelem ČNB (Tab. 1). Posílení (oslabení) koruny vůči ostatním měnám se pak přepokládá jako proporcionální k posílení (oslabení) koruny vůči euru.
Akciové a nemovitostní riziko Změna hodnoty investic TF do majetkových cenných papírů a nemovitostí se vypočte jako rozdíl hodnoty expozic k referenčnímu datu a hodnoty expozic po aplikaci koeficientů růstu (nebo poklesu) cen příslušných typů aktiv předpokládaných ve scénáři (Tab. 4).
Tab. 4 Ilustrace scénářů pro akciový a nemovitostní šok (procentní změna hodnoty aktiv mezi T a T+4Q) Základní scénář
Nepříznivý scénář
Majetkové cenné papíry zemí EEA/OECD
-5,0
-25,0
Majetkové cenné papíry ostatních zemí
-5,0
-25,0
3,7
-5,4
Akciové riziko
Nemovitostní riziko Nemovitostní expozice
Technika výpočtu akciového a nemovitostního rizika Matematicky se změna hodnoty aktiv Atyp se vypočte jako
Atyp Atyp ,T 4 Q Atyp ,T Atyp ,T šok typ , scénář , kde Atyp je hodnota investic a šok typ , scéná ř je koeficient pro příslušný typ aktiv a scénář z Tab. 4.
Výsledek hospodaření TF V rámci zátěžového testu je kalkulován výsledek hospodaření TF pro příslušné účetní období. Výsledek hospodaření TF sestává z účetních výnosů z držených aktiv po snížení o náklady TF za účetní období. Účetní výnosy z držených aktiv ovšem nejsou za příslušné období rovny změně hodnoty aktiv. Změna hodnoty aktiv totiž vstupuje do výsledku hospodaření jen v případě, je-li v příslušném období zisk či ztráta z drženého aktiva fakticky realizována (tj. např. inkasované kupóny, dividendy, zisk/ztráta z uskutečněného prodeje, výnos ze splatného aktiva apod.). Změna hodnoty aktiv, která jsou v příslušném období spojena s tzv. nerealizovaným ziskem, tj. byla jen tržně přeceněna, se vykazuje v oceňovacích rozdílech. V zátěžovém testu se aktuálně předpokládá, že změna hodnoty aktiv vlivem zátěžového scénáře vstupuje z 85 % do oceňovacích rozdílů a z 15 % do výsledku hospodaření TF.9 Co se týká výpočtu realizovaného zisku vstupujícího přímo do výsledku hospodaření TF, je vzhledem ke komplikovanosti jeho výpočtu (odhad velikosti inkasovaných kupónů, dividend, výnosů z portfolia drženého do splatnosti či nákladových položek) přistoupeno k aproximaci. Hodnota držených aktiv k referenčnímu datu je vynásobena průměrnou rentabilitou aktiv (čistý zisk vydělený hodnotou aktiv) v sektoru TF za předcházející období. Tím je odhadnuta hodnota zisku, který by TF dosáhl, pokud by nedošlo ke změnám tržních cen aktiv v zátěžovém testu. Do celkové výše hospodářského výsledku TF tak vstupují dvě hodnoty, a to 15 % změny hodnoty aktiv v důsledku zátěžového scénáře a výše popsaný odhadnutý realizovaný zisk.
Dopad na penzijní společnost Hospodaření TF má přímou vazbu na svou PS. Pokud TF vykáže zisk, může si PS nárokovat až 10 % tohoto zisku. Zátěžový test předpokládá, že PS odčerpá maximum této částky. Je-li realizovávána ztráta, do hospodaření PS se nepřenáší. Povinnost PS doplnit zdroje do jí 9
Hodnoty vychází z aktuální struktury portfolií TF v ČR. V případě její změny může dojít ke změně předpokladu.
spravovaného TF vzniká pouze tehdy, pokud je celková hodnota aktiv držených TF nižší než hodnota jeho závazků (primárně vůči klientům TF). V testu se proto hodnota aktiv TF ke konci zátěžového testu porovná s hodnotou závazků TF. Konečná hodnota aktiv TF odpovídá hodnotě aktiv TF k referenčnímu datu (počátku testu) po připočtení zhodnocení ve výši průměrné rentability, po aplikaci šoků a po odečtení části zisku TF případně odčerpaného PS. Konečná hodnota závazků TF odpovídá hodnotě závazků TF k referenčnímu datu po zvýšení o zbylou část výsledku hospodaření TF. Je-li kladný, rozdělí se mezi klienty TF. Z rozdílu mezi konečnými hodnotami aktiv a závazků TF se stanoví případná částka, kterou by PS měla vložit do TF. Tato částka se následně odečítá od kapitálu PS (Obr. 1, situace A). V případě, že dojde k poklesu disponibilního kapitálu PS pod hodnotu minimálního kapitálového požadavku, je nutné kapitál PS doplnit (Obr. 1, situace A). Obr. 1 Přenos šoku z transformovaného fondu na penzijní společnost Situace A Transformovaný fond
Pokles hodnoty aktiv…
Penzijní společnost
Oceňovací rozdíly …si vyžádá doplnění zdrojů od PS… Závazky k účastníkům a další pasiva
Aktiva
Aktiva
Závazky k účastníkům a další pasiva
…které snižuje kapitál PS Kapitál Kapitál
+ 0
Oceňovací rozdíly
¯ Před
Po
Před
Aktiva
Po
Před
Pasiva
Po Pasiva
Situace B Transformovaný fond Pokles hodnoty aktiv…
Aktiva
Aktiva
Penzijní společnost
Oceňovací rozdíly
Závazky k účastníkům a další pasiva
Závazky k účastníkům a další pasiva
…nebyl tak velký, aby hodnota aktiv klesla pod hodnotu závazků TF. PS proto nemusí doplňovat zdroje…
Kapitál
Kapitál
+ 0 ¯ Před
Po Aktiva
Před
Po Pasiva
Před
Po Pasiva
…a kapitál PS tak není dotčen
Technika výpočtu dopadu zátěžového testu na kapitál penzijní společnosti V zátěžovém testu se dopad scénáře na disponibilní kapitál penzijní společnosti K PS vypočte jako K PS max 0,1 Z TF ;0 min ATF ,T 4 Q LTF ,T 4 Q ;0 ,
kde Z TF představuje výsledek hospodaření TF dosažený za roční období zátěžového testu a ATF ,T 4 Q , resp. LTF ,T 4 Q hodnotu aktiv, resp. závazků TF na konci testu. Tyto veličiny jsou stanoveny pomocí vztahů
Z TF ATF ,T r 0.15 A ,
ATF ,T 4 Q ATF ,T 1 r A max 0,1 Z TF ;0,
LTF ,T 4 Q LTF ,T max 0,9 Z TF ;0,
ve kterých ATF ,T , resp. LTF ,T představuje hodnoty k referenčnímu datu, r průměrnou rentabilitu aktiv a A změnu hodnoty aktiv v důsledku realizace úrokového, měnového, akciového a nemovitostního rizika. Scénář má vliv nejen na disponibilní kapitál PS, ale ovlivňuje i její kapitálový požadavek. S poklesem hodnoty majetku v TF klesá hodnota minimálního kapitálového požadavku, který je PS k tomuto majetku povinna držet, a naopak. Ze složek kapitálového požadavku je v testu uvažována změna kapitálového požadavku k majetku v transformovaném fondu a k rizikům transformovaného fondu.10 Změna těchto požadavků je, zjednodušeně řečeno, proporcionální ke změně hodnoty příslušných aktiv. Ostatní složky kapitálového požadavku – požadavek k aktivům v jiných fondech a režijním nákladům – se v testu považují za neměnné.11 Hlavním závěrem zátěžového testu je vyhodnocení, kolika PS poklesne kapitál pod hodnotu kapitálového požadavku a jaký objem zdrojů budou nuceni akcionáři PS doplnit, aby byla znovuobnovena kapitálová vybavenost PS alespoň v minimální zákonné výši. Připravil Samostatný odbor finanční stability ČNB. Kontakt:
[email protected]
10
Při výpočtu kapitálového požadavku k rizikům TF se abstrahuje od posouzení, zda položky s preferenčními rizikovými vahami splňují požadavek na rating státu minimálně srovnatelný s ratingem ČR. 11 Od doplňkových kapitálových požadavků k II. a III. pilíři penzijního systému se vzhledem k probíhajícím legislativním změnám a jejich minimální velikosti zcela abstrahuje.
