Geodetický a kartografický obzor ročník 57/99, 2011, číslo 12 299
Kamínek, J.–Klimánek, M.: Prototyp mobilní aplikace GIS…
vykreslování map. Jako podkladový systém byl totiž zvolen systém UTM (Universal Transversal Mercator), ve kterém je dostupný projekt OSM. Jedná se o otevřené mapové podklady pod licencí Creative Commons, které pokrývají celý svět a využívají rychlý dlaždicový systém. Navíc je možné projekt OSM snadno využít pro založení vlastního serveru s těmito mapovými podklady. Při konstrukci definice byl tedy kladen důraz na rychlost a robustnost celého řešení. To ale neznamená, že použitá mapová kompozice, díky absenci S-JTSK, nepodává přesné výsledky. Výhodou S-JTSK je napojení na jednotnou trigonometrickou síť katastrální, která garantuje přesnost a stálost zaměřených výsledků v čase. Při transformaci do UTM se ale podklady promítají do tohoto systému se stejnou chybou, jako byly zaměřeny. Žádný vstup není také závislý na geodetické síti bodů a primární účel aplikace iKatastr je zejména zjištění údajů v terénu. To je závislé na přesnosti GPS (řádově metrová přesnost) a primárně na vizuální interakci, na niž nemají diskutované projekční systémy vliv.
5. Závěr Vyvinutý prototyp mobilní aplikace GIS dokáže zobrazit velké množství mapových podkladů nezávisle na jejich rozlišení, projekci nebo další řadě parametrů. Již v této fázi najde prototyp svoje uplatnění v praxi. To dokazuje počet stažení a řada pozitivních ohlasů na aplikaci iKatastr, která je volně ke stažení v Apple AppStore. Prototyp ale může sloužit i jako základ aplikace pro sběr dat v terénu. Při vývoji byl popsán také formát, ve kterém je možné popsat mapové zdroje a pružně reagovat na jejich dostupnost.
LITERATURA: [1] STANLEY, M.: Internet trends. New York, Morgan Stanley Research 2010. 87 s. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www. morganstanley.com/institutional/techresearch/pdfs/Internet_ Trends_041210.pdf. [2] BEAUJARDIERE, J.: OGC Web Map Service Interface. 2004 [online]. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www.opengeospatial.org/standards/wms. [3] VRETANOS, A. P.: Web Feature Service Implementation Specification. 2005 [online]. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http:// www.opengeospatial.org/standards/wfs. [4] MASÓ, J.–POMAKIS, K.–JULIA, N.: OpenGIS® Web Map Tile Service Implementation Standard. 2010 [online]. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www.opengeospatial.org/standards/wmts. [5] MICROSOFT Corporation: Deep Zoom. 2011 [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://msdn.microsoft.com/en-us/library/cc645050 (v=vs.95).aspx. [6] PŘIDAL, P.: Zpracování a zpřístupnění historických dokumentů. Brno, Masarykova univerzita 2007. 58 s. [7] MICROSOFT Corporation: Bing Maps Tile System. 2010 [online]. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://msdn.microsoft. com/en-us/library/bb259689.aspx. [8] ECMA International: Standard ECMA-262. 1999. 241 s. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www.ecma-international.org/ publications/standards/Ecma-262.htm. [9] SKYHOOK: Core engine performance. 2011 [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www.skyhookwireless.com/howitworks/performance.php. [10] CHU-WAI, CH.: Programujeme Mashup aplikace pro web 2.0 v PHP. Brno, Computer Press, a. s., 2008. 280 s. [11] KAPLER, T.: Levnější iPhone 5 osloví 6× větší trh. 2011 [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www.iphone-4hd.cz/levnejsiiphone-5-oslovi-6%C3%97-vetsi-trh.
Do redakce došlo: 28. 2. 2011 Lektoroval: Ing. Jiří Poláček, CSc., ČÚZK
RNDr. Alena Vondráková, katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
Produkty kartografie a GIS v komerční sféře a jejich autorsko-právní ochrana 528.91
Abstrakt Problematika autorsko-právní ochrany kartografických děl a produktů v oblasti geografických informačních systémů (GIS) je v České republice (ČR) řešena dlouhodobě. Přesto je výklad autorského zákona ve vztahu ke geografickým datům, kartografickým produktům, využívání mapových serverů nebo bází geografických dat stále diskutabilní. Řešení autorsko-právní ochrany kartografických děl a produktů GIS v oblasti komerční sféry v ČR a konkrétní příklady nejčastějšího porušování autorsko-právní ochrany těchto děl. Cartography and GIS Products in the Commercial Sector and Their Copyright Protection Summary The copyright protection in the field of cartography and geographic information systems (GIS) in the Czech Republic (CR) is being solved for a long time. However, the interpretation of copyright law in relation to geographic data, cartographic products, and use of map servers, or geographical data bases, is still debatable. Focus on the legal copyright protection of cartographic and GIS products in the commercial sector in the CR, and the most common examples of real violations of copyright laws of these products. Keywords: copyright law, geographic data, map server, base of geographical data, map
Geodetický a kartografický obzor
Vondráková, A.: Produkty kartografie a GIS v komerční sféře…
300 ročník 57/99, 2011, číslo 12
1. Úvod Ochrana autorského práva [2], [3], [5] stejně jako ostatních práv duševního vlastnictví nabývá stále větší důležitosti v souvislosti s fenoménem informační společnosti a možnostmi informačních technologií, včetně internetového prostředí a mobilních sítí. Tato skutečnost se týká i kartografických děl a produktů v oblasti geografických informačních systémů (GIS). Zpřístupňování autorských děl či jiných předmětů ochrany prostřednictvím těchto technologií neznamená, že jsou komukoli volně k dispozici bez autorsko-právní ochrany a že je lze bez dalšího jednání volně užít. Stejně tak se mnozí domnívají, že když uvedou zdroj, odkud mapu, její výřez nebo datovou vrstvu použili, neporušují autorská práva. Pokud se však nejedná o vědecké dílo s uvedením citovaného zdroje, ale třeba firemní letáček, o porušení autorských práv se jedná. V oblasti kartografie a GIS vznikají produkty podléhající autorským právům na dvou různých úrovních – státní a komerční. V praxi to znamená, že uplatňování autorského zákona u tzv. státních mapových děl, digitálních dat pořízených státní správou apod. se liší od uplatňování autorského zákona v komerční sféře, a to přesto, že se řídí stejnou platnou legislativou [4], [6], [7], [16]. Příspěvek řeší problematiku autorsko-právní ochrany u kartografických děl a produktů GIS v oblasti sféry komerční.
2. Komerční sféra v oblasti kartografie a GIS Komerční sféra představuje v oblasti GIS a v kartografii veškerou produkci, která je realizována soukromými subjekty za účelem zisku. Nejedná se tedy o státní mapová díla nebo státem zajišťované služby a produkty v oblasti GIS, ale o díla, která byla vytvořena za účelem obchodu. Historie komerční sféry v oblasti kartografie je tak teoreticky téměř tak stará, jako kartografie sama. Již v dobách před jakýmkoliv státním zřízením totiž byly mapy předmětem obchodu a jejich autoři za ně získávali různé odměny. Část historických kartografických děl byla realizována „na objednávku“ od mecenáše nebo panovníka, některá kartografická díla však vznikla z iniciativy samotných autorů – – kartografů (příp. cestovatelů, obchodníků apod.). První zmínku o ochraně autorských práv v komerční kartografii v českých zemích je možno nalézt v roce 1561, kdy si Martin Helwig, tvůrce tzv. Helwigovy mapy, při audienci u císaře Ferdinanda I. na Pražském hradě vymohl tzv. imprimatur (povolení k tisku) a také opatření, které zajišťovalo konfiskaci nelegálních kopií a pokutu za takové nakládání s mapou ve výši deseti hřiven zlata, přičemž tato pokuta byla rovnoměrně rozdělena mezi autora a panovníka [8]. Nejednalo se tedy o státní mapové dílo, ale o „komerční“ dílo, které získalo „legislativní“ ochranu. Je však do jisté míry nesmyslné hovořit o komerční sféře v době, kdy tento pojem ještě nebyl ani sám o sobě zaveden. Za komerční kartografii lze označit produkci soukromých firem v posledních dvou desetiletích. V době do roku 1989 se v českých zemích (tehdy Československé socialistické republice) o komerční sféře GIS a kartografie nedalo hovořit. Mapy mohl podle tehdy platného zákona o geodézii a kartografii vydávat pouze stát (rezort geodézie a kartografie, popř. armáda) a pro veřejnost vydával kartografická díla vydavatelský a nakladatelský podnik GKP, s. p., Praha [15]. Situace se změnila až po roce 1990, kdy státní monopol na tvorbu a vydávání kartografických děl padl. V oblasti GIS histo-
rie komerční produkce ve světě sahá k přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století, v českých zemích je milník postaven stejně jako v oblasti kartografie na počátek let devadesátých. 2.1 D ata pro kartografická díla a G IS Počátky komerční kartografie po roce 1989 byly vázány především na získání dat, která by bylo možné pro tvorbu kartografických děl a pro naplnění bází geografických dat v GIS použít. Autorská práva na státní mapová díla byla stále v držení státu, resp. ústředního správního orgánu (dnes Český úřad zeměměřický a katastrální – ČÚZK). Zmapování celého území státu bylo nesmírně technologicky náročné a nákladné, proto pro začínající kartografické společnosti bylo v podstatě nemožné získat vlastní autorská data. „V branži se tvrdí, že druhý celorepublikový producent map začal tak, že mapy od konkurence jednoduše ukradl (zkopíroval a ručně překreslil, čímž poněkud „zamlžil“ původní autorství) a teprve až dosáhl určitých obchodních úspěchů, si podklady zlegalizoval,“ uvádí ve svém článku Hlavenka [9]. Jedná se o zakladatele společnosti Computer Press, novináře a autora odborných publikací, proto je možné brát tuto informaci jako pravděpodobně pravdivou či minimálně jako určitou zajímavost. V devadesátých letech začal ČÚZK poskytovat data [6] při uzavření licenčních smluv, což je však pro mnoho společností a firem stále velmi nákladný způsob zisku dat. Přelom tisíciletí přinesl nové technologie a tím i možnost získání mapových podkladů díky satelitnímu a leteckému snímkování. Celou Českou republiku (ČR) nasnímkovala např. společnost Geodis Brno, s. r. o. Pokud tvoří soukromá firma např. plán menší vesnice, může jí k pořízení dat pro tvorbu kartografického díla stačit manuální či poloautomatický sběr dat (pomocí geodetického měření, GPS nebo umístění měřického přístroje např. do auta) nebo i snímek pořízený z letadla nebo z jiných létajících modelů. V posledních letech začala být používána i tzv. metoda Grassroots Mapping, kdy je možné díky jednoduše zkonstruovanému přístroji zahrnujícím heliem naplněné balony a připevněný fotoaparát snímkovat poměrně levně malá území a tyto snímky následně spojovat do větší mozaiky. 2.2 P oužití s tarých mapových děl Pro různá mapová díla je možné použít staré mapy, ať už pro ilustraci stavu v době mapování, nebo jako zdroj dat, která nepodléhají autorsko-právní ochraně. Příkladem využití může být rozsáhlý mapový portál Mapy.cz, který obsahuje základní mapový podklad, letecký mapový podklad, turistický mapový podklad a historický mapový podklad. Server Mapy.cz uvádí následující zdroje použitých mapových podkladů ([10], [11], [12], [13] – obr. 1, viz 2. str. obálky): • Základní mapový podklad („kreslený“): – © Seznam.cz, a. s. (zoom 3–4), – © PLANstudio, 2005-10 (zoom 5–8, zoom 9–15 jen v ČR), – © 2010 NAVTEQ All rights reserved (zoom 9–14 jen mimo ČR). • Letecký mapový podklad (fotomapa): – © NASA Earth Observatory (zoom 3–6), – © GEODIS BRNO, s. r. o. (zoom 7–10 & 11–18 jen v ČR), – © USGS & NASA. Datasource: Global Land Cover Facility (zoom 7–10).
Vondráková, A.: Produkty kartografie a GIS v komerční sféře…
• Turistický mapový podklad:
– © Seznam.cz, a. s. (zoom 3–4), – © SHOCart, spol. s r. o. (zoom 5–13). • Historický mapový podklad: – © 2nd Military Survey, Austrian State Archive, – © Datový podklad MŽP ČR, – © Laboratoř geoinformatiky UJEP. A právě na příkladu historického mapového podkladu se objevuje jedna poměrně často se vyskytující kontroverzní záležitost. Výše uvedený historický mapový podklad použitý na portále Mapy.cz představuje mapy druhého vojenského mapování (tzv. Františkova) z let 1806 až 1866, které probíhalo na území Rakouského císařství. Toto dílo je starší 70 let od autorova úmrtí, proto je po autorsko-právní stránce volné. Uvedený copyright proto neplatí ve významu autorsko-právní ochrany díla, v jakém je uveden. Jakékoliv dílo podléhající autorskému zákonu je chráněno autorským právem do doby uplynutí 70 let od smrti autora, v případě více autorů do doby uplynutí 70 let od smrti posledního z autorů (nejdéle žijícího), jedná-li se o díla anonymní nebo např. institucionální, počítá se doba 70 let od uveřejnění díla. Doba trvání autorských práv se počítá vždy k 1. 1. kalendářního roku, který následuje po roce, v němž došlo k rozhodné události, např. úmrtí autora. Pokud tedy např. 15. 3. 2008 nastalo 70 roků od úmrtí autora mapy, mapa je volným dílem od 1. 1. 2009. Jak je to ale s oním „chybně“ uplatněným právem copyrightu? „Mapa starší sedmdesáti let od úmrtí autora je tím pádem po stránce autorských práv volná, jinak je to samozřejmě s právy majetkovými,“ uvádí Telec [17]. Jak to tedy je v případě, kdy například muzeum vlastní originál staré mapy, která je z autorského hlediska volná, avšak k tomu, abyste se k ní dostali, musíte kontaktovat majitele? Případně muzeum mapu naskenuje a dále šíří s uvedením copyrightu své organizace? „Autorská práva naskenováním díla nevzniknou, platí, že staré mapy splňující podmínku 70 let od smrti autora jsou autorsko-právně volné. Ten, kdo má mapu v držení, si však může klást podmínky zpřístupnění, např. poplatek za vstup, zpoplatnění zapůjčení apod. Nejedná se však o otázku autorského práva. Vlastník mapy si může klást neautorsko-právní podmínky, jako je zpřístupnění, umožnění focení, skenování, tvorby kopie apod. Jedná se o tzv. pořadatelské podmínky, které s autorským právem nemají nic společného,“ uvádí Telec [17]. Pokud tedy za naskenovanou starou mapu zaplatíte a následně si z rastrového ekvivalentu mapy nadigitalizujete rozložení sídel, hranice apod., nejedná se o porušení autorského zákona. V případě mapových podkladů, které jsou používány např. u webových mapových serverů, se většinou jedná o bezešvý podklad získaný z mnoha mapových listů. „Pouhé seskládání mapových listů není tvůrčí činnost. Je to jako kdyby si někdo slepil jednotlivé stránky atlasu – také se nebude jednat o jeho autorské dílo. Záleží na konkrétním případě a způsobu zpracování, zda byla vytvářena taková tvořivá činnost, ze které by vzniklo nové odvozené dílo,“ uvádí Telec [17]. Při tvorbě bezešvého pokrytí může vzniknout potřeba vyhlazení, ořezu nebo „domalování“ v mezerách mezi mapovými listy, je však vždy na konkrétním zhodnocení díla, zda se o tvůrčí činnost jedná či nikoliv. Znak copyrightu, který byl uveden u výše zmiňovaného díla (mapového podkladu z Františkova vojenského mapování) proto nemusí nutně znamenat autorsko-právní ochranu samotného díla, ale určité „pořadatelské podmínky“ toho, kdo mapový podklad vytvořil [18]. Znak copyrightu zdůrazňuje fakt, že se jedná o chráněné dílo, avšak má zde spíše informativní význam.
Geodetický a kartografický obzor ročník 57/99, 2011, číslo 12 301
3. Produkty v kartografii a v GIS Mezi nejčastější produkty kartografických společností a vydavatelství patří samostatná kartografická díla, která představují nejčastěji tematické mapy (turistické, cykloturistické, vodácké apod.), nebo unikátní díla, jako jsou např. nástěnné mapy, reliéfní mapy nebo mapy lentikulární. Samostatná kartografická díla mohou tvořit také tematické edice. Mezi další kartografické produkty patří atlasy. Nejčastěji se jedná o tematické atlasy (autoatlasy, vodácké atlasy nebo např. atlasy zájmových oblastí nebo jednotlivých krajů ČR), všeobecně geografické atlasy nebo školní atlasy, které mají doložku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Kartografická díla pro školy zahrnují i specifické publikace nebo nástěnné mapy, které mohou být jak tematické, tak všeobecně geografické. Další kategorii děl tvoří kartografické aplikace na internetu, mezi které patří především mapové portály. Poslední velkou skupinu tvoří digitální kartografické aplikace, které mohou stát na pomezí s produkty GIS. Záleží především na funkcionalitě, způsobu uložení dat a způsobu generování odpovědí na zadané dotazy. 3.1 Zneužití kartografických děl a produktů z oblas ti G IS Zneužití kartografických produktů může být velmi snadné. I pouhé využití leteckého snímku nebo jiného obrazového záznamu k odvození vlastních dat může být v rozporu s autorským zákonem. „V případě digitalizace z obrazového záznamu, a nemusí to být kartografické dílo, ale třeba fotografie, musí být souhlas autora, i když vznikne zcela odlišné dílo. Připodobnění se nabízí k románu a knize. Filmové zpracování je užití románu ve změněné podobě. Ve filmu zůstane z románu jen část, protože se celý děj nevešel nebo protože to scénárista zamýšlel jinak a inspiroval se jen hlavní myšlenkou, vychází se však z podkladu, který je zpracováván do nového původního díla, přičemž tento proces nazýváme adaptace,“ uvádí Telec [17]. Tvorba nové vrstvy na základě leteckého snímku (obr. 2, viz 2. str. obálky), např. rozmístění budov, je tedy považována za úpravu, resp. zpracování díla a je pro ni potřeba souhlas autora, a to především v okamžiku, kdy dílo má být dále užíváno, reprodukováno nebo dokonce rozšiřováno. Nemusí se však jednat jen o úpravy různých snímků nebo jiných fotografických děl, ale také o již existující mapové dílo (obr. 3, viz 3. str. obálky). Často se však stává, že autor původního díla nemá o jeho úpravách a dalším šíření ani ponětí. Stejná ochrana platí i pro digitální data a báze geografických dat. Pokud například autor z vektorové vrstvy získá pouze prostorovou složku bez atributů, tuto dále upraví agregací, vyhlazením, filtrací apod. (obr. 4, viz 3. str. obálky), stále se jedná o úpravu původního díla. „Dílo je bez souhlasu autora nedotknutelné. V případě jakékoliv manipulace s databází se jedná vždy o použití, pozměnění, adaptaci apod., každopádně se jedná o zásah do integrity díla, i kdyby byla použita jen jeho část, například prostorová složka,“ uvádí Telec [17]. Do oblasti GIS lze řadit jak softwarové vybavení, tak data (prostorová i neprostorová), stejně tak do této skupiny lze zařadit i jeho produkty. Mezi ty patří datové náhledy a geovizualizace (které např. nesplňují nároky kladené na kartografické dílo), geoinformační portály a digitální aplikace GIS. Programové vybavení GIS je chráněno stejným způsobem jako jakýkoliv jiný software. Zajímavostí je, že autorská práva se vztahují k fyzickým osobám (jednotlivci, spoluautorství a kolektivní dílo), a nikoliv k právnickým osobám. Aujezdský
Geodetický a kartografický obzor
Vondráková, A.: Produkty kartografie a GIS v komerční sféře…
302 ročník 57/99, 2011, číslo 12
[1] uvádí, že „Český právní řád explicitně vyjadřuje zásadu, že autorem počítačového programu nemůže být právnická osoba. Fyzická osoba – programátor je tedy na rozdíl od angloamerické koncepce autorského práva jediným originálním subjektem autorského práva k počítačovému programu. V oblasti kontinentálního práva je tak primárně kladen důraz na ochranu tvůrčí duševní činnosti a nikoliv na ochranu investic“. V oblasti GIS se většinou vyskytují díla spojená, jedná se o spojení jednotlivých softwarů do jednotné aplikace, a to většinou za účelem jejího hospodářského využití. Jak uvádí Aujezdský [1], jedná se většinou o případy funkčního propojení dvou či více počítačových programů, či o spojení počítačového programu s jiným dílem, např. dílem výtvarným, kterým může být např. webová aplikace a její grafické ztvárnění. Přestože může docházet ke společnému užití spojených děl, nejsou dotčena práva autorů spojených děl. V oblasti GIS se kromě aplikací na geovizualizacích a datových výstupech, kde je aplikace autorského zákona obdobná aplikaci na kartografických dílech, vyskytují i případy dokazování původnosti digitálních souborů, databází nebo postupů. V případě původnosti digitálních souborů – – datových vrstev, rastrových obrazů apod., je často rozhodující neznalost uživatele, který data okopíruje a v souboru i přes jeho úpravy zůstane zachována informace o autorovi původním. U prostorových databází se může porovnávat stránka obsahová i grafická. Kromě porovnání zlomových bodů na liniích (viz obr. 5), porovnání ploch jednotlivých polygonů nebo přesných souřadnic bodů je možné porovnat také např. formáty polí pro jednotlivé atributy, míru shody atributů nebo informace z metadat. U postupů je obtížné prokázat, zda došlo ke zneužití, pokud není daný postup něčím jedinečný, a tím také autorsky chráněný. Pokud však někdo zneužije např. vytvořený unikátní toolboxový nástroj (používá se v prostředí ArcGIS desktop), dá se dokázat zneužití postupu i na základě vstupních a výstupních dat. Za zmínku stojí také neziskové projekty, které svou podstatou nepatří ani do komerční sféry, avšak ani do státní. Jedná se např. o mezinárodní projekt OpenStreetMap (OSM), který představuje otevřenou iniciativu tvorby vlastních prostorových dat a jejich bezplatného poskytování. Do oblasti GIS a kartografie vstupuje pod označením „otevřená wiki-mapa světa“. Za myšlenkou stojí mezinárodní nezisková nadace OSM Foundation, která byla založena v Anglii v roce 2006. OSM obsahuje volně dostupná prostorová data některých států (např. Austrálie, Kanada, Nový Zéland – jsou umístěna pod vlastním copyrightem poskytujících organizací) a dále informace, které do systému vkládají sami uživatelé. Mnoho uživatelů se domnívá, že se jedná o volně dostupná data, která mohou neomezeně dále používat, a byť nejsou zárukou kvality (data vložená jednotlivými uživateli neprocházejí faktickou kontrolou a mohou tak být chybná nebo zavádějící), jsou snadno dostupná. Opak je však pravdou. OSM je sice volně dostupná aplikace, ale nabízená data jsou chráněna licencí CreativeCommons, konkrétně typem „Uveďte autora – Zachovejte licenci 2.0“, kód licence CC-BY-SA, [14]. To znamená, že jakékoliv dílo vytvořené z těchto dat musí být označeno zdrojem dat (© Přispěvatelé OpenStreetMap, CC-BY-SA) a kromě toho musí být šířeno pod stejnou licencí, tedy nejedná se o autorské dílo, které by mohlo být komerčně prodáváno, ale musí být opět volně šiřitelné pod licencí CreativeCommons CC-BY-SA. Je třeba zdůraznit, že autorský zákon nepovažuje za zneužití díla takové užití, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu a zároveň k němu dochází fyzickou osobou pro její osobní potřebu (autorský zákon). Mnohdy však dochází k porušení
Obr. 5 Ukázka porovnání zlomových linií u plochy řeky na dvou datových souborech (grafika A. Vondráková) autorských práv a ke konfliktu se zákonem i v případě, že se uživatel kartografického díla domnívá, že je vše v pořádku a autorská práva jiných osob nebo institucí neporušil.
4. Závěr Problematikou autorsko-právní ochrany kartografických děl a produktů z oblasti GIS se v ČR zabývá již dlouhou dobu řada odborníků v oboru geoinformatiky a kartografie. Z kolektivních uskupení je možné jmenovat především sdružení Nemoforum, ČÚZK a Českou asociaci pro geoinformace (CAGI). Přesto je výklad autorského zákona ve vztahu ke geografickým datům, kartografickým produktům, využívání mapových serverů nebo bází geografických dat, stále diskutabilní. Kde končí legální využití produktu a začíná jeho zneužívání tak většinou určuje soud na základě vlastního výkladu autorského zákona. Problémy však neřeší jen poskytovatelé a producenti dat a kartografických děl, ale i neodborníci v běžném životě, když chtějí část mapy využít např. do propagačního letáku firmy. Přesto, že je problematice autorských práv v GIS a v kartografii věnována bezesporu velká pozornost a i při schvalování autorského zákona byla vyvíjena aktivita směřující k legislativnímu zastání pro producenty geodat a kartografických produktů, stále se nepodařilo prosadit takové kroky, které by k úpravě legislativy vedly. Příspěvek shrnuje situaci v komerční sféře kartografie a GIS, přičemž poukazuje na konkrétní příklady porušování autorsko-právní ochrany těchto děl. Zůstává však smutným faktem, že většina břímě ochrany vydávaných kartografických produktů, produktů GIS, a vytvářených aplikací, leží na straně autorů. Legislativní opatření totiž v naprosté většině případů umožňují řešit sporné situace až ve chvíli, kdy nastanou. LITERATURA: [1] AUJEZDSKÝ, J.: Subjektivní autorská práva k počítačovému programu. In: Právo IT [online]. Praha, ELAW 2011 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z:
. [2] Zákon č. 216/2006 Sb., změna autorského zákona a některých dalších zákonů, platná od 22. 5. 2006. [3] Zákon č. 81/2005 Sb., změna autorského zákona, platná od 23. 2. 2005. [4] Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. [5] Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a změně některých zákonů (autorský zákon). [6] Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
Geodetický a kartografický obzor ročník 57/99, 2011, číslo 12 303
Vondráková, A.: Produkty kartografie a GIS v komerční sféře…
[7] Zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl. [8] DRÁPELA, M. V.–STACHOŇ, Z.–TAJOVSKÁ, K.: Multimediální učebnice Dějin kartografie [online]. [cit. 2011-02-12]. Brno, Geografický ústav MU Brno 2005. Dostupné z: http:// www.geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/index.php. [9] HLAVENKA, J.: Ovi Maps paradigma. Lupa.cz [online]. [cit. 2011-02-12]. Praha, Internet Info s. r. o., 2010. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/ovi-maps-paradigma-burty-pivo-a-mapy-zdarma/. ISSN 1213-0702. [10] Mapy II. vojenského mapování [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#mm=TtTcA@x=139608832 @y=134269440@z=12. [11] Mapy.cz [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupné z: http://www. mapy.cz/#mm=F@x=139607488@y=134267648@z=14. [12] Mapy.cz [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupné z: http://www. mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=139606144@y=134268992@ z=16. [13] Licenční podmínky [online]. [cit. 2011-02-13]. Dostupné z: http://napoveda.seznam.cz/cz/mapy/licencni-podminky/. [14] Copyright OpenStreetMap [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupné z: http://www.openstreetmap.org/copyright. [15] SKÁLA, P.: Kartografické dílo a jeho používání, využívání a zneužívání. Praha, Česká zemědělská univerzita 2007. 37 s. [16] SKÁLA, P.: Používáte, využíváte nebo zneužíváte kartografické dílo? Zeměměřič [online]. 1997, č. 9 [cit. 2011-02-13]. Dostupný z: http://www.zememeric.cz/9-97/kartpravo.html. [17] TELEC, I.: Osobní sdělení ze dne 31. 1. 2011. Katedra občanského práva a pracovního práva, Právnická fakulta UP. Digitální záznam. [18] TELEC, I.: Autorský zákon, komentář. Praha, C. H. Beck 1997. 504 s. ISBN 80-7179-106-7.
Do redakce došlo: 16. 4. 2011 Lektoroval: doc. Ing. Miroslav Mikšovský, CSc., FSv ČVUT v Praze
Z MEZINÁRODNÍCH STYKŮ
Obr. 1 Účastníci stáže při prezentaci v ČÚZK tálního modelu terénu na Kapverdách. Stáž pokračovala návštěvou stavebního úřadu na Kladně, kde se seznámili podrobně s denní činností stavebního úřadu, zejména v návaznosti na územní plánování, a s tím souvisejícím procesem udělování stavebního povolení, a dále jeho spolupráci na tvorbě, resp. naplňování jednoho ze základních registrů RÚIANu. Poslední návštěvou bylo Ministerstvo financí ČR, kde byly kapverdské delegaci představeny aplikace využívající údaje z katastru nemovitostí pro kontrolu platby daní z nemovitostí a daní z převodu nemovitostí. Závěrečný den stáže byl věnován souhrnné diskusi o všech nových poznatcích získaných v průběhu stáže a na vyžádání byla přednesena prezentace o činnosti Zeměměřického úřadu, jehož některé aktivity by také mohly být předmětem spolupráce s Kapverdskou republikou. Závěrem bylo dohodnuto, že spolupráce a pomoc Kapverdské republice v oblasti katastru nemovitostí a některých zeměměřických činností bude pokračovat formou odborné pomoci v oblasti budování a využití sítí permanentních stanic GNSS, v oblasti tvorby výškopisného modelu terénu a konkrétní pomoci při realizaci projektu ISKN. Další spolupráce bude i nadále podporována Evropskou unií a Ministerstvem zahraničí ČR. Ing. Svatava Dokoupilová, ČÚZK
Pokračování spolupráce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Kapverdské republiky
OZNÁMENÍ
061:528
Družicové metody v geodézii a katastru
V červenci 2010 navštívila Českou republiku (ČR) ministryně pro decentralizaci, bytové otázky a územní rozvoj Kapverdské republiky Sara Lopes s cílem zjistit možnou spolupráci při budování katastru na Kapverdách. Na základě rozhovorů Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) spolupráci přislíbil a připravil společně s Ministerstvem zahraničí ČR pětidenní stáž pro tři kapverdské odborníky, která proběhla v říjnu tohoto roku. Pro dva pracovníky Útvaru pro katastr nemovitostí (UCCP) Ministerstva životního prostředí, bydlení a územního rozvoje (MAHOT) a pracovnici z Ministerstva spravedlnosti (obr. 1) byl program připraven tak, aby co nejlépe vyhovoval jejich přání a potřebám. V průběhu stáže se podrobně seznámili s fungováním rezortu ČÚZK zejména v oblasti správy katastru nemovitostí. První a druhý den strávili v ČÚZK, kde byli informováni o fungování rezortu ČÚZK, o historickém vývoji katastru v ČR, na který poté navázaly prezentace týkající se obsahu katastru, a to jak popisných, tak geodetických údajů. Celý druhý den byl věnován informatickým záležitostem, tedy fungování Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN), webovým službám, vazbám ISKN na okolní informační systémy veřejné správy, tvorbě a fungování základních registrů, resp. RÚIAN, dále vazbě na INSPIRE a technologickému zázemí ISKN. Na tyto obsáhlé prezentace navázala návštěva regionálního Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, kde se obeznámili s denním fungováním běžného katastrálního úřadu a pracoviště. Dále navštívili firmu Geovap v Pardubicích, kde viděli použití dat katastru pro další aplikace a blíže poznali i ostatní činnosti této geodetické firmy, které by bylo možno využít například pro tvorbu digi-
Ústav geodézie na Fakultě stavební VUT v Brně, Veveří 95, pořádá ve čtvrtek 2. 2. 2012 celostátní seminář s mezinárodní účastí Družicové metody v geodézii a katastru. Prof. Ing. Zdeněk Nevosád, DrSc., FAST VUT v Brně
Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁŘE (říjen, listopad, prosinec) Výročí 50 let: 25. 10. 2011 – Jiří Zikmund, ředitel Katastrálního pracoviště (KP) Kaplice Katastrálního úřadu (KÚ) pro Jihočeský kraj. Narodil se v Českém Krumlově. Zde vystudoval gymnázium (1976 až 1980) a v letech 1980 až 1982 absolvoval nástavbové studium oboru geodézie a kartografie na Střední průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích. V roce 1982 nastoupil jako technik na tehdejší Středisko geodézie v Českém Krumlově – detašované pracoviště v Kaplici, a od té doby, s přestávkou prezenční vojenské služby (1982 až 1984), pracuje v rezortu současného ČÚZK. Od roku 1999 byl vedoucím detašovaného pracoviště Kaplice KÚ v Českém Krumlově. Od roku 2004, po vzniku samostatných KP v rámci KÚ pro Jihočeský kraj, je v současné funkci.
Obrázky k článku Vondráková, A.: Produkty kartografie a GIS v komerční sféře a jejich autorsko-právní ochrana
Obr. 1 Staré mapy jako součást mapového portálu (Mapy.cz, [10])
Obr. 2 Ukázka možného užití kartografického díla v rozporu s autorsko-právní legislativou: Tvorba mapy z leteckého snímku (grafika A. Vondráková); pro ilustraci použita fotomapa ze serveru Mapy.cz, [11]
Obrázky k článku Vondráková, A.: Produkty kartografie a GIS v komerční sféře a jejich autorsko-právní ochrana
Obr. 3 Ukázka možného užití kartografického díla v rozporu s autorsko-právní legislativou: Přepracování mapy za pomocí digitalizace (grafika A. Vondráková); pro ilustraci použita mapa ze serveru Mapy.cz, [10]
Obr. 4 Ukázka různých úprav výřezu datové vrstvy (grafika A. Vondráková)
