Ročník Ročník 22
LEDEN 2009 únor 2012
Ze zasedání Rady
a Zastupitelstva městyse Křemže Dne 16. 1. 2012, se Rada městyse spolu se Zastupitelstvem, sešla na své 26. schůzi, kde projednala zejména tyto záležitosti: nabídku na odkoupení pozemku p.č. 1269/11 v k.ú. Chlum, který je součástí místní komunikace v zastavěné části Chlumu směrem na Holubov (ZM souhlasí s výkupem tohoto pozemku), návrh rozpočtu na rok 2012 (po projednání návrhu ve finančním výboru bude předložen ZM k odsouhlasení), architektonické studie na řešení využití objektu bývalé Sokolovny – kina (starosta předložil 4 architektonické studie, které budou vystaveny v prostorách radnice pro veřejnost), výběrové řízení na provozovatele vodohospodářského majetku (po shromáždění návrhů a připomínek byla ustanovena pracovní skupina i za účasti obcí Vrábče a Boršov nad Vltavou, která pro ZM připraví konečný návrh k zadání výběrového řízení), výběrové řízení na dodavatele rekonstrukce a intenzifikace ČOV Křemže (byly shromážděny návrhy a připomínky k zadání, které budou postoupeny firmě, která organizuje výběrové řízení), aktualizace ceníku dřeva z obecních lesů (na základě návrhu pracovní skupiny ZM, která podle současných podmínek na trhu s dřevem navrhla nový ceník dřeva z obecních lesů), žádost o prodej zbytkového pozemku p.č. 936/212 v ul. Luční (na základě zveřejněné nabídky s minimální cenou obdržela obec jedinou nabídku a ZM takto prodej odsouhlasilo), žádost o odprodej pozemku p.č. 540/37 v k.ú. Křemže - část pozemku v ul. Budějovická zastavěná rohem garáže (ZM prodej odsouhlasilo), žádost o prodej pozemku p.č. 462/1 v k.ú. Křemže - Pasíčka směrem na Chlumeček (ZM se seznámí se stavem pozemku a rozhodne na příští poradě), žádost o odprodej zbytkového pozemku v rekreační lokalitě Smutkova strouha
Cena Kč 10,Cena Kč 10,-
(bylo rozhodnuto zadat znalecký odhad na cenu pozemku a podle něho ZM rozhodne o dalším postupu), žádost o uzavření smlouvy o věcném břemeni uložení kabelu NN pro společnost E-ON v osadě Chlum (ZM odsouhlasilo), žádost o příspěvek na úpravu lyžařských běžeckých stop a Křemežských luk - Podlazí, ze strany Sdružení pro duchovní a hmotnou obnovu a rozvoj CHKO Blanský les, jako každý rok (ZM souhlasí s příspěvkem 10 tis. Kč, za podmínky přidání odkazu sdružení na webové stránky obce a vyúčtování příspěvku), žádost o příspěvek HCM Slavoj Český Krumlov (žádost ZM zamítlo, žádný občan Křemže není členem hokejového klubu Slavoj), žádost o prodloužení nájemní smlouvy na byt v čp. 321 (RM odsouhlasila), vzor nové nájemní smlouvy na hrobová místa a služby na hřbitově (RM odsouhlasila - nedochází ke změně výše nájmů a služeb, ale jde o změny čistě formální), v bodě různé ZM řešilo problém veřejného osvětlení schůdků nad Křemežským potokem směrem do Chlumu a doplnění kontejnerů na papír pro ul. Polní. Dne 30. 1. 2012 se Rada městyse sešla na své 27. schůzi , kde projednala zejména tyto záležitosti: dodatek nájemní smlouvy České spořitelny v Domě služeb (stavební a technologické úpravy budou umořovány nájmem - RM odsouhlasila dodatek), smlouva o věcném břemeni pro uložení kabelu NN ve Chmelné pro společnost E-ON (RM odsouhlasila), žádost o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí věcného břemene pro společnost E-ON v osadě Bohouškovice pro uložení stávajícího vzdušného vedení NN do země (RM žádost odsouhlasila), výběrové řízení na dodavatele rekonstrukce a intenzifikace ČOV Křemže (připomínky a návrhy k zadání výběrového řízení byly v případech, kdy byly v souladu se zákonem zapracovány do zadání a bylo zahájeno výběrové řízení). S úctou Ing. Josef Troup, starosta
strana 1
KŘEMEŽSKO 2012
Z kroniky obce Křemže (Zapsal kronikář Václav Vondrášek, učitel, původem z Vodňan)
1931
Sotva uplynulo půl roku, kdy do rukou starosty odevzdal Kroniku městyse Křemže Vojtěch Schneider, postmistr v. v. v Křemži, po krátké chorobě zemřel 7. února 1931. Pohřbu jeho zúčastnilo se mnoho členů křemežských i vůkolních spolků a veliký zástup lidu i ze vzdáleného okolí, ač cesty byly velice neschůdné a sněhu přes půl metru vysoko. Při úpravě silnice v r. 1928 ze Mříčí do Křemže a až ke hřbitovu, sníženo bylo náměstí na straně severovýchodní až o ¾ m a úpravou náměstí na jihozápadní straně až o 1 m. Jelikož kostel stojí o mnoho výše, usnesením výboru v Křemži v roce 1931 počalo se s úpravou náměstí na jihozápadní části od kostela. Vyměřena vzdálenost 4 m od kostela a pak po celé její délce vyzděn taras až ku trafice. Staré schody u kříže naproti dveřím kostelním byly znovu opraveny a rozšířeny. S prací počalo se 13. dubna, ale ve středu dopoledne o ½ 9 hod. přihnala se prudká sněhová vánice, takže ten den pracovati nemohli. Tento taras byl dokončen v červnu. Ke stavbě upotřeben byl kámen z Kobylí hlavy. Při stavbě aspoň část nezaměstnaných našla krátkou práci. Kampelička ve Křemži zakoupila dům č. 36 od Jana Netočnýho, pekaře ve Křemži, za 65.000 Kč a 11. září prováděli zedníci úpravu pod dozorem zednického mistra Frant. Bohatýho z Holubova; plány byly dělány v Praze a ostatní práce od domácích řemeslníků. .............................................................................................................................. Po 9. srpnu počaly růsti hřiby v neobvyklém množství, i v lesích, kde nikdy nerostly. Za hodinu najíti 10 kg pěkných hříbků nebylo nic zvláštního. Úroda na polích byla dobrá, píce dostatek, ale ovoce bylo méně než jiná léta. Září byl chladný a 25. ukázal se na planině u Šimáčka první sníh. I říjen byl studený. Dne 24. listopadu o půl desáté hodině dopolední právě, když svatební průvod Mat. Nováka z Chluma ubíral se přes náměstí do „Husova sboru“, bylo slyšeti v dálce hřmění, které trvalo 90 vteřin a po třech minutách se hukot opakoval. Dle novinářských zpráv bylo to zemětřesení tektonické, jehož původ byl v Alpách.
1932
Stavba Husova sboru v Křemži Na nátlak katolíků v Křemži bylo výnosem okresního úřadu v Č. Krumlově nařízeno obci C.Č.S. (Církev československá – pozn. redakce) k vyklizení hřbitovní kaple, kterou používala k bohoslužbám od r. 1920. Výnos okr. úřadu vyvolal pochopitelné rozrušení mezi příslušníky československé církve. Rada starších náboženské církve sestávající z předsedy Jana Stožickýho, místopředsedy Tomáše Šimečka, jednatele Jar. Cipína, pokladníka Marie Bednářové, Václava Pirnýho, Frant. Kučery a faráře Jos. Novotnýho hledala všemožný způsob, jak by bylo možno získati jinou bohoslužebnou místnost. Až konečně po bezvýsledném jednání byla nadhozena myšlenka, zda by nebylo možné, aby náboženská obec si postavila svůj vlastní strana 2
sbor. Myšlenka byla s ohledem na malou finanční hotovost dosti odvážná, ale již se uchytila. V důsledku toho byla svolána dne 3. května 1930 valná hromada, na kterou se sešlo tolik účastníků, že bylo nutno ji pořádati na místo ve škole v Sokolovně v Křemži. Ve valné hromadě byla tato záležitost řádně prodebatována a s opravdovým nadšením byla jednohlasně všemi shromážděnými příslušníky odhlasována stavba sboru. Byl také zvolen stavební výbor, jehož účelem bylo starati se o přípravné práce, dále vedení a ukončení i předání stavby. Členové výboru byli: Ferd. Bartoš, předseda, Vojt. Heral, pokladník, Frant. Sklář, jednatel, Jan Hončík, Vojtěch Honetšlegr, Šimon Mareš a Jar. Vaněček. Jejich prvním úkolem bylo zakoupit pozemek. Po rozhodnutí stavebního odboru a rady starších byl zakoupen pozemek od manželů Jana a Růženy Kmochových v Křemži za 6.000 Kč. Mezi tím již velmi ochotní příslušníci čsl. c. (církve) počali pod vedením Jarosl. Vaněčka lámati stavební kámen v lomu Vojtěcha Frojdy ve Mříčí. Dne 24. května na Svatodušní svátky byla svolána členská schůze za účelem schválení zakoupeného pozemku a porada o dalších pracích, jejíž hlavním účelem bylo také, kdo a jakým způsobem míní dobrovolně pracovati na stavbě. Mezi přítomnými bylo takové nadšení, že bylo usneseno, že hned druhého dne se s prací započne a sice, že bude se přivážeti kámen z lomu, kopati a přivážeti písek z Doubku z pozemku Frant. Klimeše. Skutečně 1931 pátého května dostavilo se do práce 45 lidí a 9 povozů. Bylo přivezeno 45 for kamene a 32 fůry písku, tedy práce úctyhodná. Tímto tempem pracovalo se i následující neděle. Hlavní však to jest, stavební plány zde nebyly, nebyla ani dohoda, jak velká stavba se bude prováděti. Konečně po dalších poradách bylo určeno, v jakých rozměrech a v jakém stylu se bude stavba díti. Plány vypracoval Antonín Domin z Chlumu, stavitelský asistent. Slíbil také, že stavbu v technické části zdarma provede. Brzy na to konány stavební komise za účelem povolení stavby. Vykopány základy a za krátkou dobu objevuje se vyzděné zdivo. Když sokl byl téměř vyzděn, přijel z Prahy architekt Čapek, jako dohlížitel vyslaný Ústřední radou C.Č.S. a stavební plány neschválill, ale slíbil, že plány předělá ve smyslu ustanovení Ústř. rady. Skutečně v následujících dnech došly pozměněné plány a skoro současně přípis od Ústř. rady, kterým bylo nařízeno stavěti podle plánů arch. Jaros. Čapka. Nezbývalo nic jiného, než nařízení uposlechnouti. Stavba pokračovala za účinné pomoci dobrovolně pracujících a17. října byla v hlavních rysech hotova. Později byla provedena dlažba darem arch. Jar. Čapka a podstavec obložený mramorem a socha Krista, dílo prof. Drahouňovského, rovněž dar od arch. p. Jaros. Čapka. Další od něho dary jsou: Nákladné a umělecké vymalování sboru, 3 originelní lustry, a nehledě k tomu, že za velmi prodrobné provedené plány nepožadoval ničeho, tak že cena těchto darů přesahuje jistě přes 60.000 Kč. Než bylo přikročeno ku stavbě, byla provedena sbírka mezi členy c.č.s., která vynesla 39.002 Kč hotově. Mezi dárci byli i katolíci a mezi stoupenci bylo mnoho těch, kteří dali biblický vdovin groš, snad i více, protože si peníze vypůjčili, aby je mohli dáti. Obětavostí předčil jeden druhého. Prvního května 1932 bylo konáno otevření Husova sboru v Křemži za účasti patriarchy C.Č.S. G. Procházky, Rudolfa Šlechty, faráře v Nuslích, Mojmíra Beneše, faráře z Trhových Svinů, Frant. Šťastného, faráře z Čes. Budějovic, Karla Salfického, katech. z Č. Budějovic a z okolí. Slavností, která počínala průvodem po náměstí, zúčastnilo se množství lidu i z dalekého okolí, počet osob zúčastněných
KŘEMEŽSKO 2012 byl přes 3.000. Stavba podle odhadu odborného má cenu 400.000 Kč. Náboženská obec prostavěla 190.000 Kč. Prvním duchovním C.Č.S. v Křemži při Husově sboru je Josef Novotný, československý farář. Narodil se 9. dubna 1903 v Týnci n. Sáz. Studoval střední školu v Příbramě, bohosloví na Husově fakultě v Praze. Vysvěcen byl 18. dubna 1926. Působil v Bohoušovicích (okres Litoměřice) 2 ½ roku, ve Škvorci (ok. Č. Brod) 1 měsíc, v Podolí u Prahy 2 roky, než byl ustanoven duchovním správcem ve Křemži. Ne jen radost, ale i žal dostavil se do dvou rodin ve Křemži. Čtvrtého února 1932 šel František Krátký, žák 14letý, syn Frant. Krátkýho, listonoše ve Křemži, se svým bratrem Jaroslavem a sestrou ke Křemežskému rybníku, aby posekané sítí na vozíku odvezli domů. Když sítí naložili, šel Fr. Krátký na led, který se pod ním prolomil, a utonul. Po 1 ½ hod. nalezena byla jeho mrtvola. Jeho spolužáci z měšťanské školy doprovodili ho na poslední jeho cestě.
Jak se dříve lidé u nás bavili Veselé až rozpustilé veršovánky z doby kolem roku 1880 na dcerky i děvečky z většiny křemežských domů zaznamenal od své matky Kristiny Tomáš Janeš (1891 – 1950) z Prahy, který pocházel z Křemže č. 6 (Kselů), bývalý legionář a autor rodinné kroniky, strýc Josefa Bárty z Holubova, po chalupě Pepíka Řezníčků z Křemže.
Čp.
VERŠOVÁNÍ POHŮNSKÉ RADY O LETNICÍCH Tak například pohůnci vyvolávali: 1. Před farou se pase bílé jehně; že ta jejich děvečka se z fary ani nehne. 2. U Jiříků děvečka samá mašle, ale na mládence jenom kašle. 3. Před Sklářů stojí plné jesle, že starý Sklář je držgrešle. 5. Před Filipů je lavička, že Terínka je tvrdohlavá palička. 6. Před Kselů stojí velký kámen, ale s jejich Marinou už je „Amen“ 7. U Lekešů je malý statek, ale dětí mají dostatek. 8. Před Řezníčků stojí tři hrušky, jejich dcery žvaní jako husky. 9. Před Bendů stojí krásná lípa, jejich Rozina kudy chodí, sípá.
Náš soused doktor Štrosmajer Ano, ta nezapomenutelná postava z televizního seriálu, jeden z nejlepších českých herců, byl tak trochu, alespoň občas, naším spoluobčanem. Miloš Kopecký se narodil před 90-ti lety v r. 1922, otec byl v Praze kožešníkem, sice dobrý řemeslník, ale mrzout, se zákazníky musela jednat matka, židovka. Miloše od dětských let vzrušovaly otcovy zákaznice, měl rád divadlo, hudbu a film. Otec z obavy o svou živnost za protektorátu se s matkou
Třináctého září o 4. hod. odpoledne vypukl požár u p. Fr. Soukupa, hostinského, právě když poslední snopy obilí mlátili. Složená a načechraná sláma na dvoře byla dobrou potravou zuřícímu ohni. K ohni vbrzku přispěchali křemežští hasiči a ze dvou hydrantů čtyřmi mocnými proudy chrlili spousty vody do dravého živlu. Ku pomoci dostavili se hasiči ze Mříčí, Chluma, Holubova i Roušína se svými stroji. Ti všichni brali vodu z blízkého potoka. I z Č. Budějovic přijela autostříkačka, která záchranných prací již se nezúčastnila. Za oběť ohni padla stodola s veškerou slamou, chlévy, kůlna, kuželník, spolková mlátička kromě el. motoru. V ohni zahynul pes a pět selat. Škoda požárem byla as 120.000 Kč a pojistné dostal 15.000 jako dar. Smutné bylo podívání, když majitelé se navrátili ze svatebního veselí, jak zuřivý požár ničí jejich majetek. Příčina požáru – krátké spojení. Z Kroniky obce Křemže vybrala Jana Cipínová. V textu byla doplněna interpunkce, avšak bez úprav zůstaly drobné věcné nesrovnalosti. 10. Před Hamerníků sedává chasa, jejich Markýtka je samá krása. 11. Před Zimandlů stojí sena fůra, ale Zimandlová spí ve dne jako můra. 12. Před Ševců roste bílá růže, že jejich Anna je líná kůže. 13. U Fajtlů stojí stav, že Fajtlová chodí jako páv. 14. U Petroušků v kamnech oheň hasne, ale jejich dcery jsou tuze krásné. 15. Před Lávičků je samá hlína, ale jejich děvečka je samá špína. 16. U Hadámků mají krásná vrata, že jejich děvečka je hubatá. 17. U Němců dvě dcerušky jako skvost, ale ženichů nemají nikdy dost. 18. Před Fidralů mělká studna, jejich Eva k mládencům je hluchá jako putna. 19. U Linhoušků je chalupa malá, ale Linhoušková pořád samá chvála. 20. U Drahů na dvoře roste tráva, ale jejich Eva z okna pořád mává. 22. Před Pošarů stojí plný piva džbán, za to Pošar je moc velkej pán. 27. Před Filípků stojí ten náš kostel, ale jejich děvečka objímá jen postel. 28. Před Ševčíků stojí pěkné boty, že Ševčíková hraje muži podle noty. 29. U Kourusů je dcera velmi sličná, vysoko si ale myslí, moc je pyšná. rozvedl a ta zahynula v Osvětimi. Miloš nedokončil gymnázium, koncem války byl nasazen do tábora nucených prací. Po válce se vrhnul do divadla, postupně prošel mnoha pražskými scénami. V roce 1945 se oženil se Stelou Zázvorkovou, s níž měl dceru, která v 15-ti letech spáchala sebevraždu. V dalších manželstvích pokračoval s řidičkou tramvaje Kateřinou Soukupovou, s tanečnicí z Alhambry, Janou Lichtenbergovou a nakonec s Janou Křečkovou. Vážnější vztahy měl ještě s mnoha jinými, v tomto ohledu předběhl dobu. V roce 1945 vstoupil do KSČ, odkud byl v r. 1954 vyloučen pro neplnění stranických úkolů. V 60. letech byl křemežským lékařem MUDr. Aleš Hartman, strana 3
KŘEMEŽSKO 2012 veselý kumpán a Milošův kamarád. Často se navštěvovali a 11. srpna 1966 si na MNV Křemže Miloš Kopecký bral za asistence deklamujících pionýrek svou čtvrtou manželku Janu Křečkovou, tanečnici z divadla ABC, zvanou Žanda. Svatební hostina probíhala na zahradě zdravotního střediska, kde tehdy Hartmanovi bydleli. Je dochováno i znění telegramu manželčiným rodičům „Dnes bylo v Křemži dílo dokonáno, děkuji za dceru, zdá se býti dobrá.“ Na radu doktora a jeho ženy Evy si Kopečtí později koupili Červený mlýn, proslulý rodinnou tragedií v r. 1948. Mlýn nechali opravit a velmi se jim tam líbilo. Miloš zde trávil všechen volný čas, četl i psal, hlavně své proslulé dopisy. Pozemek hájily tabulky se zákazem vstupu, k obyvatelům Křemežska se domácí pán nechoval moc vstřícně, prý byly i problémy s placením místním řemeslníkům. V r. 1969 si pro malé štěně přijeli do mlýna V. Havel s P. Landovským. Když se Kopeckým narodila dcera Barborka, jezdívali se koupat ke Křemežskému rybníku, nakupovat, hlavně alkohol a paní Jana poctivě vyvážela odpadky do místních popelnic, tehdy ještě volně přístupných. U Miloše se však začaly projevovat stavy mučivé maniodepresivní psychózy. Dorůstající Barbora měla
Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Křemže
informuje:
Srdečně zveme všechny členy ZO ČZS Křemže na výroční členskou schůzi, která se koná v sobotu 10. 03. 2012 ve 14.00 hod. v zasedací místnosti v l. patře Úřadu městyse Křemže.
s náročným otcem v pubertě časté spory, veškerou tíhu rodiny nesla paní Žanda. Když v roce 1945 Kopecký zahájil filmovou kariéru malou úlohou v prvním českém barevném filmu Jan Roháč z Dubé, sotva tušil, že ho čeká téměř stovka dalších rolí filmových a asi 700 televizních, od feldkuráta Katze ze Švejka až po už zmíněného Štrosmajera. R. 1979 byl jmenován zasloužilým umělcem a r. 1985 národním. V témže roce také moderoval pořad o emigrantech, což mu mnozí vytýkali a na jeho mlýně se objevil hanlivý nápis. Odvážným projevem na sjezdu dramatických umělců v r. 1987 to bohatě odčinil. Listopadovou revoluci 1989 prožil v nemocnici s operací zhoubného nádoru žaludku. V roce 1990 se zúčastnil s manželkou předvolební akce na hřišti u školy v Křemži, vystoupil s krátkým projevem na vlečňáku, s pomocí svého psa ochutnal i volební guláš a živě diskutoval s účastníky. V následujících letech nápadně zhubl a 16.02.1996 zemřel. Po čase paní Jana mlýn prodala. - F. Sarauer -
V sobotu 10. března 2012 od 15.00 hodin v téže zasedací místnosti bude
přednáška
Ing. Kavkové, PhD. na téma
„ Plísňové choroby ovocných stromů“. Srdečně zveme všechny občany - pěstitele.
Skautský oddíl Křemže přijímá od února 2012 dívky z 1. až 4. třídy do družiny sov. Přijďte si pohrát, něco se dozvědět a pojeďte s námi na pravý skautský tábor do stanů s podsadou. Bližší informace na tel. 723 866 368 O. Thamová strana 4
KŘEMEŽSKO 2012
ZŠ a MŠ Křemže Skončil zápis do ZŠ V letošním roce jsme přivítali téměř padesát dětí u zápisu do prvních tříd. Přestože si někteří na doporučení psychologa či pedagogů vyžádali žádost o odklad školní docházky, je jasné, že otevřeme dvě první třídy. Mám již tradičně radost, že kromě místních obyvatel jsme přitáhli pozornost rodičů i z okolních spádových oblastí. Pevně doufám, že v září všichni zapsaní radostně vykročí vstříc svému nastávajícímu školnímu životu. Jiří Tham, ředitel ZŠ a MŠ Křemže
Školy se seznamují sportem V dlouhém křemežském údolí jsou tři školy. Pokud budeme postupovat směrem od řeky Vltavy, je to ZŠ a MŠ Holubov, následuje ZŠ a MŠ Křemže a konečně ZŠ a MŠ Brloh. Od mého nástupu mne zajímalo, proč se tak blízké školy více nedruží a nespolupracují. Poté, co jsem je navštívil, jsem zjistil, že nejde ani o zášť či strach z konkurence. To jen pracovní chvat a rušný školní život zapříčinily, že se potkáváme spíše v úředním styku. V loňském roce jsme začali, my z Křemže, více spolupracovat se ZŠ Holubov. Setkali jsme se na společných akcích environmentálního charakteru. V letošním roce pokračujeme a rozšiřujeme spolupráci i o školu v Brloze. Sami žáci iniciovali přátelská utkání ve florbalu. První dvojutkání s Holubovem bylo nesmírně bojovné a vyrovnané. Těsně jsme oba zápasy vyhráli, ale vedení se často přelévalo od domácích k hostům. Po utkání si hosté prohlédli areál naší školy a potom je náš pan školník dopravil zpátky do Holubova. Pevně doufám, že budou následovat další akce, které přinesou žákům obou škol zábavu i poučení. Mgr. Jiří Tham, ředitel ZŠ a MŠ Křemže
Hurá, máme keramickou pec! Po několika letech žádostí o granty jak ze strany školy, tak ze strany sdružení Křemílek, jsme se rozhodli koupit keramickou pec. Napomohlo tomu samozřejmě výrazné zlevnění a snadná obsluha současných tzv. „školních“ modelů. Tímto krokem jsme také využili jednu z nepoužívaných učeben pracovních činností. Vznikem keramické dílny se nezkvalitnila pouze výuka výtvarné výchovy, ale vznikla také možnost otevřít kroužek, pořádat výtvarné dílny pro děti i dospělé, vypalovat za drobnou úplatu okolním školám a sdružením, které po takové možnosti léta volají. Proto máme z tohoto kroku velikou radost. Mgr. Jiří Tham, ředitel ZŠ a MŠ Křemž
strana 5
KŘEMEŽSKO 2012
KNIHOVNA MĚSTYSE KŘEMŽE Seznam novinek červenec 2011- leden 2012 Sign.
Autor
Naučná dospělí 929.5/.9 94(437.325) 94(437.325) 69.059 908(437.3 Bárta, Jiří 929.7 Bůžek, Václav 821.162.3 Červený,Tomáš 316.772.2 Ellsberg,Michael 94(100)“1939/1945“ Glantz, David M. 159.923 Gordon, Claire 663.2 Henn, Carsten
Název
Část
Knížka rožmberská Prostějov 1. Prostějov 2. Vše o rekonstrukci bytu a domu Kleť milovaná hora Světy posledních Rožmberků Jihočeští spisovatelé, aneb, Někteří z mnoha Síla očního kontaktu Bouře směřuje na Blakán Znáš svou osobnost Víno
Beletrie dospělí Rukopis královédvorský. Rukopis zelenohorsk Hvězdy české sci-fi Allen, Louise Noční návštěvník Arnaldur, Indridason Mrazivá noc Balabán, Jan Zeptej se táty Baldacci, David Poslední na odstřel Baldacci, David Spravedlnost v Divine Berenson, Laurien Pes na zabití Bradford, Barbara Taylor Příliš silné pouto Braun, Lilian Jackson Kočka, která cítila krysu Brisbin, Terri Marianino tajemství Brockway,Connie Ohnivý květ Budinský, Václav Gymnázium Cameron, Melissa Muž se stříbrnýma očima 2. Cartland, Barbara Květy vášně Cartland, Barbara Řeka lásky Cartland, Barbara Ve víru lásky Clark, Mary Higgins Kdo tě hlídá Coelho, Paulo Alef Cole, Martina Psanci Collins, Jackie Bohyně pomsty 7. Collins, Jackie Miláček žen Cook, Robin Léčba Cooper, Glenn Kniha duší Cornwell, Patricia Daniels Faktor Scarpettová Cornwell, Patricia Daniels Příčina smrti Cremer, Andrea Vzpoura 2. Cussler, Clive Ničitel Deaver,Jeffery Kamenná opice Dexter, Colin Největší případ inspektora Morse a Erskine, Barbara Žila jsem již před staletími Fielding, Joy Nebezpečná zóna Fiolka, Birgit Kamara Formanová, Jana Markutské království. Kletba 1. Formanová, Martina Nevěra po americku Forsyth,Frederick Kobra strana 6
Sign.
Autor
Název
Francis, Felix Francková, Zuzana Fulghum, Robert Fulghum, Robert Gabaldon, Diana Gabaldon, Diana Gardner, Erle Stanley Giménez, Bartlett Alicia Grisham, JohnPřiznání Hakl, Emil Hejzlarová, Taj-ťün Henley, Virginia Heron, Echo Hilliges, Ilona Maria
Hazard Všechno je jinak Drž mě pevně, miluj mě zlehka Věčná dobrodružství Kapitána Školky Mořeplavec 3. Vážka v jantaru 2. Případ půvabné žebračky. Falešný… Poslové temnoty Pravidla směšného chování Na Řece Síla lásky Konečná diagnóza Dcera Afriky
Část
2.
2.
Naučná mládež M 904 M 613.88 M 569.89
Barska, Ewa Junková, Šárka Schatz, Dennis
Neobyčejná místa na Zemi Intimníček, aneb, Přepadla mě Neandrtálec
Beletrie mládež M Hopsa, hejsa do Brandejsa M Medvídek Míša M O nebojácných princeznách M Prokletý maturiťák M Abedi, Isabel Lola tajnou agentkou 3. M Artemov,SergejGennadievič Pohádkové počítání M Belitz, Bettina Špionka Fiona. Jen počkej, zloději! M Blesius,Susanne Veselé příhody malého tygříka M Blumentrittová, Vlasta Měkké I a tvrdé Y ve slovech M Bonhardová, Nina Pohádky třeboňského kapra M Cabot, Meg Navždy princeznou M Cast, P. C. Škola noci. Probuzená 8. M Couronne, Pierre Zuzanka na kolečkových bruslích M Čtvrtek,Václav O Kačence a tlustém dědečkovi M Dvořák, Jiří Zvířátko pro Dominika M Färber, Werner Příběhy malého indiána M Fisher, Catherine Sapphique 2. M Fischer-Hunold, Alexandra Bez alibi M Fischer-Hunold, Alexandra Spiknutí za miliony dolarů M Francková, Zuzana Daniela M Frančíková, Renata Čert a Káča M Frančíková, Renata O kohoutkovi a slepičce M Frančíková, Renata Říkadla pro nejmenší M Geisler,Dagmar Vanda - šíleně slavná! 5. M Grün, Gunter Mašinky M Jínová, Šárka Obejmi mě, lásko M Junková, Šárka Sejdeme se v nebi M Kahoun, Jiří Chumelení
KŘEMEŽSKO 2012
K n i h o v n a městyse Křemže
to byly 3 soubory po 60 svazcích. Každý rok získají obě knihovny několik knih darem, které obohatí jejich fond. V těchto knihovnách najdou čtenáři kromě knih i časopisy (Květy, Vlastu, Tinu).
Pobočky Knihovny městyse Křemže Knihovna městyse Křemže má dvě pobočky. Knihovnu v Chlumu a ve Mříči. Knihovny mají svůj stálý knižní fond, ale v současné době již nemají vlastní nákup. Proto do obou těchto poboček jsou zasílány knihy z Knihovny městyse Křemže v tzv. souborech na jeden až dva roky a průběžně obměňovány. V loňském roce byly do každé pobočky dodány 3 soubory po 120 svazcích knih. Městská knihovna v Českém Krumlově shromažďuje výměnný fond a tyto knihy půjčuje menším knihovnám, které nemají vlastní nákup. Obě knihovny ve Mříči i v Chlumu těchto služeb využívají. V loňském roce
Pokud čtenář žádá knihu, která v příslušné pobočce není, je možné obrátit se na knihovnu ve Křemži. Roční registrační poplatek v těchto knihovnách činí 50,- Kč pro dospělé a 10,- Kč pro děti a studenty. Čtenáři nad 70 let registrační poplatek neplatí.
Výpůjční doba v knihovně v Mříči: úterý 14.00 – 17.00
v Chlumu:
úterý 15.00 – 18.00 v zimním období 14.00 – 17.00 o prázdninách 16.00 – 18.00 Knihovny jsou to sice malé, ale knihovnice se o ně i o své čtenáře dobře starají a těší se na co největší počet návštěvníků ve svých knihovnách.
ZE STATISTIKY KNIHOVNY MĚSTYSE KŘEMŽE Křemže Výpůjčky celkem Naučná dospělí Beletrie dospělí
2007
2009
2010
2011
15 101
18 864
17 023
19 229
1 231
3 069
2 384
2 676
6 770
8 097
8 161
10 486
Naučná mládež
517
768
533
Beletrie mládež
3 248
3 607
2 938
2 957
Výpůjčky periodik
3 335
3 323
3 007
2 526
Čtenáři celkem
354
317
361
387
Čtenáři do 15 let
164
130
160
176
Návštěvníci knihovny
2 956
4 407
4 702
5 086
Návštěvníci Internetu
302
1 110
1 554
206
Virtuální návštěvy www
Nesledováno
6 394
9 533
Návštěvníci kulturních akcí
Nesledováno
462
424
K 31. 12. 2011 měla Knihovna městyse Křemže 13 588 svazků knih, a odebírala 31 titulů časopisů.
Nákup knih v roce 2011- Křemže Celkem
Naučná pro dospělé
Beletrie pro dospělé
Naučná pro mládež
Beletrie pro mládež
Brožury
752
158
332
47
174
41
584
16 637 465
Statistika 2011 Chlum
Mříč
2 005
2 764
Naučná dospělí
56
90
Beletrie dospělí
731
1 763
Naučná mládež
20
7
Beletrie mládež
155
108
1 043
796
32
20
Čtenáři do 15 let
8
3
Návštěvníci knihovny
359
233
Výpůjčky celkem
Výpůjčky periodik
Tabulka přináší porovnání činnosti Knihovny městyse Křemže v průběhu několika let. V roce 2007 sídlila knihovna ještě v původních prostorách, v Mateřské škole. Koncem roku 2008 se přestěhovala do nově přistavěných prostor. V roce 2010 byla knihovna od 22. července do 2. září uzavřena z důvodu revize knihovního fondu.
Čtenáři celkem
M. Průšová, knihovnice strana 7
KŘEMEŽSKO 2012
Letos byl zase, a kulatý! Řeč je o bálu Hasičského sboru Lhotka, který si opravdu zaslouží přívlastek „tradiční“, protože letos byl již čtyřicátý nepřetržitě za sebou. Na výroční členské schůzi 15. 12. v roce 1972 byl dán návrh uspořádat ples s tombolou, abychom získali finanční prostředky na činnost. Ceny budou věnovány bezplatně od členů sboru. Tento první ples se konal již 6. ledna 1973 v pohostinství Jednoty v Chlumu. K tanci a poslechu hrála kapela Samsonka kapelníka pana Horáka. Vstupenky se prodávaly v předprodeji po 15 Kč. Doprava ze Lhotky a Loučeje byla zajištěna autobusem ČSAD. Členové místního sboru věnovali do tomboly 27 hodnotných cen. Ženy požárníků napekly ze svých surovin větší množství zelňáků, které při plesu prodávaly. Zajímavé je i finanční zhodnocení 1. plesu: Celkem bylo prodáno 90 vstupenek po 15 Kč.......................1350.V tombole - „ -
500 lístků po 2 Kč ................................ 1000.-
Ženy za zelňáky utržily a věnovaly ČSPO............................... 500.Celkový příjem činil .................................................................. 2850.Za hudbu, dopravu, sál a občerstvení hudby byl výdej 2320.- Kč Čistý zisk byl ...............................................................................
530.-
Tento první ples se velmi líbil, a tím byla odstartována jeho čtyřicetiletá tradice. Za zmínku stojí, že na druhý ples, opět do Chluma, se musel autobus již dvakrát točit a zisk z plesu byl již 1072,50 Kč. V pořadí 5 plesů za sebou se konalo v Chlumu za účinkování kapel Samsonky a Bulovanky. Od roku 1978 se ples pořádal v restauraci Jednoty v Křemži, rovněž 5 let po sobě.
Od roku 1983 byl ples pořádán 9 let po sobě v restauraci U nádraží v Holubově. Když byla tato restaurace uzavřena, vrátili jsme se do sálu Jednoty v Křemži. Protože jsme se z požárníků stali opět hasiči, požárnický ples se přejmenoval na hasičský bál a konal se 14 let po sobě v sále Jednoty Křemže. Od roku 2006 jsme se přesunuli za větším sálem do Vertiga. Za dlouhých čtyřicet let učinkovalo celkem 12 kapel: Samsonka, Bulovanka, Ševětínka, Václavanka, Lipenka, Jiskra, Zeleňanka, Exponent, Luna, Kameňáci, Grock a K-Club. Během této dlouhé doby byly v tombole i zajímavé a hodnotné ceny. Nejkurióznější cenou byl asi před 30 lety trolejbus, věnovaný panem J. Hamerníkem z Chlumu, který mu sloužil po dobu stavby rodinného domu jako staveništní zařízení. Další neobvyklou cenou bylo živé sele, které vyhrál pan V. Novák a po vykrmení nás pozval na zabijačkové hody. Nejlegračnější výhrou byly dámské (babské) spodní kalhoty (bombarďáky) velikosti XXXXL, které vyhrála taková drobná babička, že by se do nich vešla celá a možná i s dědečkem. Když je vyndala z veliké krabice a chtěla si je prohlédnout, tak nebyla za nimi vidět. Tuto trapnou situaci vyřešila tak, že odešli s partnerem bez výhry a kalhoty byly v tombole zase za rok. Na nákup cen do tomboly se v současné době z pokladny SDH dává více než 4000 Kč, tombola je hodnotnější o je bohatší o sponzorské dary věnované ZD Křemže, Pilou pana Rytíře, Pneu servisem Centro, Agriem Mřič a věcnými dary od členů sboru. Všem patří vřelý dík. Pořádání bálů a letních tanečních zábav je finančním zdrojem do hasičské pokladny z které jsou financovány další akce sboru jako stavění májky, oslava Dne matek pro všechny ženy z vesnice a občerstvení na Výroční valné hromadě na konci roku. Jistotou zaplnění sálu a neprodělku je předprodej vstupenek po přilehlých osadách. Po znovuotevření resturace se sálem v Holubově u nádraží bude příští ples v roce 2013 pořádán v tomto zařízení. Nashledanou na 41. hasičském bále osady Lhotka. - J. P. -
Recyklace – cesta k úsporám i ochraně životního prostředí
Pomáhat recyklací (Praha - 18. ledna 2012) Hasiči na malých obcích nemají na starosti jen hašení případných požárů. Jsou členy „dozorců“ veřejného pořádku. Pomáhají doslova na všech frontách a nyní si ke všem stávajícím úkolům přibrali ještě jeden – podporu recyklace. Všechna „esdéháčka“, neboli sbory dobrovolných hasičů v ČR, se totiž mohou od dubna loňského roku zapojit do programu „Recyklujte s hasiči“, pomoci svým sousedům zbavit se staré pračky, lednice, žehličky a tak dále, a získat za to finanční odměnu od kolektivního systému ELEKTROWIN, který program organizuje. strana 8
Čeští hasiči vzali projekt za svůj a v tuto chvíli je do něj zapojeno již 420 SDH. Hasiči ve své obci zorganizují sběr podle svých možností. Scénář akce může například vypadat tak, že lidé z obce svezou vysloužilá elektrozařízení do zbrojnice nebo na určené místo. „Ale k těm, kteří nemají jak spotřebič přivézt, samozřejmě rádi zajedeme,“ říká František Šánek, starosta registrovaného SDH Návojná. „Poté nahlásíme na infolince počty sesbíraných kusů a svozová firma do týdne přijede a všechno si zdarma odveze. Další měsíc nám pak firma ELEKTROWIN pošle složenkou finanční odměnu. V červnu jsme se navíc v rámci programu zúčastnili soutěže „PIVO“ a přímo do naší obce přijel promotým firmy ELEKTROWIN a předal nám výhru 24 plechovek piva. Chlapi ze sboru byli příjemně překvapeni. No uznejte, komu by se to nelíbilo!“ Také velitel SDH Poličná pan Dorčák potvrzuje, že program je prospěšný nejen pro svůj celospolečenský ekologický dopad, ale také pro samotné hasiče a dobrou náladu v obci. „Lidé nám
KŘEMEŽSKO 2012 vozí vše, co doma najdou. Je to až k neuvěření, kolik se toho ještě doma skladuje. Lidé mají ve zvyku všechno harampádí uklízet někde do kůlny, stodoly nebo jen tak za garáž. Ani u nás to není výjimkou. Tím, že přišel tento projekt, jsme uklidili vesnici a navíc, z peněz, které za svoz dostaneme, můžeme pro lidi uspořádat třeba hasičský ples. A jak to u nás probíhá…u svozu je i sranda, najdete tam takové kousky a zavzpomínáte na svá dětská léta, kdy jste naposledy takové věci viděli. Je to nostalgie.“ Hasiči oceňují, že program je pro ně dobrou příležitostí získat peníze navíc pro chod jejich sboru. Účast na hasičských soutěžích je pro ně finančně náročná, navíc je potřeba obnovovat starší techniku. Proto také některá SDH uspořádala sběr vysloužilých elektrozařízení už několikrát. „Celý tento program bych hodnotil velmi pozitivně. Nejenže si mnohý sbor tímto projektem rozšířil spektrum aktivit, které pro obyvatele dobrovolní hasiči vykonávají, ale účastí v programu přispěli nemalou finanční odměnou do svých rozpočtů,“ říká ředitel kanceláře Sdružení hasičů pan inženýr Jana Aulický. „Věřte, že je to skutečná radost, když se Vám podaří uspořádat třeba o letních prázdninách soutěž pro děti nebo jim můžete zakoupit do soutěží potřebné vybavení.“ Podle ředitelky zákaznického oddělení ELEKTROWINu Taťány Pokorné lze po půlroce života programu říct, že pro většinu SDH se stal novou výzvou. Důkazem je i to, že do programu se registrují stále nové a nové sbory z celé ČR. „Sběry probíhají v mnoha, zejména menších obcích bez sběrného dvora a jsme rádi, že díky spolupráci se sbory, se recyklace posunula ještě blíže k lidem,“ doplňuje Taťána Pokorná. Sbory se mohou zaregistrovat zasláním registračního formuláře na adresu ELEKTROWIN P. O. BOX 62 757 01
V Jihočeském kraji zrecyklovali 1624 tun vysloužilých elektrospotřebičů Praha, 12. prosince 2011 – Přesně 1624 tun vysloužilého elektrozařízení předaného k recyklaci – s takovým výsledkem za 10 měsíců letošního roku se mohou pochlubit domácnosti z Jihočeského kraje. Každý Jihočech odevzdal v průměru 2,5 kg, což kraji v celkovém žebříčku vyneslo druhé místo. Oproti roku 2010 obyvatelé Jihočeského kraje postoupili hned o tři místa. Jen pro představu. Odevzdáním vysloužilých spotřebičů k recyklaci obyvatelé Jihočeského kraje ušetřili 812 tun železa (necelé 4 Boeingy 747), 950 tisíc litrů ropy, 16 kg zlata (téměř 7 Svatováclavských korun) a bezmála 10 milionů kWh (roční spotřeba energie obce velikosti Frymburku). Recyklace elektroodpadu uspoří každoročně značné množství energie, vzácných kovů i dalších nerostných surovin. „Neúspěšnějším krajem v rámci celkového množství odevzdaných vysloužilců byl Středočeský kraj s 2 875 tunami. Nečekaně tak z prvního místa sesadil hlavní město Prahu, které se podařilo
Valašské Meziříčí. Registrační formulář jim bude po vyžádání na bezplatné infolince 800 320 010 zaslán, popřípadě si jej lze stáhnout na webových stránkách www. recyklujteshasici. cz.ELEKTROWIN a.s., je provozovatelem největšího kolektivního systému zaměřeného na zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů v České republice. Od svého založení v roce 2005 již zrecykloval 126 000 tun vyřazených elektrospotřebičů. Společnost zajišťuje sběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Zaměřuje se na chladící zařízení, velké a malé elektrospotřebiče, elektrické a elektronické nástroje. Společnost je nezisková, jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů. Sběrnou síť tvoří více než 1050 sběrných dvorů ve více než 800 městech a obcích, skoro 2600 provozoven posledních prodejců a mobilní svozy ve více než 4000 obcích. David Laňka doposud nasbírat 2 786 tun,“ říká Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN. V kategorii přepočtu na jednoho obyvatele stojí v čele tabulky Královéhradecký kraj s 2,8 kg, následovaný Jihočeským. „Nejzodpovědněji lidé přistupují ke sběru ledniček a mrazniček. Od začátku roku do konce října jsme jich stačili v celé republice zrecyklovat více než 13 000 tun. Lidé k jejich zpětnému odběru nejčastěji využívají služeb sběrného dvora,“ dodává Roman Tvrzník. Vedle toho mohou Češi své nepotřebné elektrické zařízení odevzdat i v rámci mobilního svozu, nebo ho odnést ke svému prodejci elektro. Další možností je navštívit místní hasiče či školu, která je zapojena do akce Ukliďme si svět. Druhou kategorií, každoročně vévodící sběru elektrických vysloužilců, jsou velké spotřebiče. Pod tento pojem spadají pračky, sušičky, myčky na nádobí a sporáky. Ze sběrných míst jich od začátku roku až do října k recyklaci putovalo 6 244 tun. Rychlovarných konvic, vysoušečů vlasů nebo holicích strojků, které spadají do kategorie drobného elektra, odevzdali Češi ve sledovaném období 1872 tun. V recyklaci drobných spotřebičů tak mají oproti jiným evropským státům co dohánět. „Bohužel Češi si stále ještě nezvykli na recyklaci malých spotřebičů, které strana 9
KŘEMEŽSKO 2012 nejčastěji skončí v kontejnerech se směsným odpadem. Přitom i z drobného elektroodpadu lze znovu využít až 90 procent materiálů použitých při jejich výrobě,“ uzavírá Roman Tvrzník. Výsledky sběru elektroodpadu ke konci října 2011
Kraj Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem, průměr
Počet tun 2786 1624 1932 463 1546 886 1932 1028 1200 1226 2875 1054 1282 1343 21177
Počet kg/ obyvatele 2,21 2,54 1,67 1,51 2,79 2,01 1,56 1,6 2,32 2,14 2,26 1,26 2,49 2,28 2,04
Energetická poradna (
[email protected])
Až se zima zeptá? Rtuť teploměrů se skrčila hluboko pod nulu a bílý poprašek sněhu už nám jasně dává najevo, že paní Zima je tu. Zdražování je tu ovšem také Zároveň nám však se začátkem roku zdražily paliva a energie. Jaké jsou možnosti vytápění a jak si z nich vybrat? Na správný výběr vytápění si nevystačíme jenom s kalkulačkou. Vezměme si vzorový dům s obytnou plochou 160m2, pro který provedl odborný portál tzb-info výpočet ročních nákladů na vytápění s cenami pro rok 2012. Opravdu černé zlato? Tradičním palivem je u nás bezesporu uhlí. Díky domácí těžbě je ho dostatek a je cenově dostupné. Nízká cena k němu také zpátky přilákala mnoho domácností, které přešly na čistější a kdysi zvýhodněné topení elektřinou či plynem. Rovněž pořízení kotle na uhlí není příliš velká investice. Spalování uhlí však provází dusivý kouř a naše obce by tak zejména při inverzi zahalila nedýchatelná mlha.
strana 10
Biomasa ve všech podobách Dalším tradičním palivem je dřevo. Opět díky nízké ceně prožívá renesanci. Moderní kotle, zejména dřevoplynové, dokáží dřevo spalovat s vysokou účinností až 85%. U dřeva ovšem musíme počítat s fyzickou náročností přípravy dřeva. Také musíme mít dostatečně velké prostory, ideálně pro dvou až tříletou zásobu dřeva, aby mohla dřevní hmota proschnout. Snazší manipulaci umožňuje spalování dřevních briket případně pelet. Při jejich výrobě se také slisováním dřevních pilin hmota vysuší a odpadá nám tak starost o dlouhodobé zásoby dřeva. Dřevní peletky se spalují ve specielně konstruovaných kotlích, které jsou dražší na pořízení, umožňují však plně automatický provoz. Díky optimálnímu hoření produkuje spalování dřevních pelet minimum popela, a tak zpravidla stačí jen jednou za dva dny naplnit zásobník na peletky a jednou týdně vynést popel. opení štěpkou, rostlinnými peletkami či obilím je pro domácnosti netypické a využívá se spíš pro průmyslové kotle. Síla z hloubi země - plyn Zemní plyn, i když vyvolává u mnoha lidí obavy, je bezpečné médium a pro účely vytápění jde o jeden z nejčistších zdrojů. Kotle jsou plně automatické a výborně regulovatelné. Pořízení běžného plynového kotle není ani příliš nákladné. Za bezproblémový a automatický provoz topení zaplatíme kvůli vyšší ceně zemního plynu na ročních nákladech přibližně o třetinu více než u uhlí či dřeva. Útěchou pro nás však může být účinnost kotle kolem 90%. U kondenzačních plynových kotlů, které využívají i zbytkového tepla spalin a kondenzace vodních par, dokonce získáme až 98% energie ukryté v zemním plynu k ohřevu topné vody. Kondenzační kotel je sice asi o třetinu dražší, investice se ale zpravidla během 4 let vrátí. Elektrifikovat či neelektrifikovat Jednoznačně nejlepší možnosti regulace nabízí topení elektřinou. V současné době jde zároveň o nejdražší možnost topení. Nemusí to však být až tak pravda. S topením elektrickými přímotopy získáme možnost využívat přímotopnou sazbu, která má 20 hodin denně nízký tarif s cenou cca 2,5Kč/kWh (běžná cena v jednotarifní sazbě je cca 4,6Kč/kWh). Takže rodiny s vysokou spotřebou elektřiny, např. rodiny s malými dětmi, které často perou nebo vaří na elektrickém sporáku, z tohoto bonusu mohou těžit. Ještě zajímavější je, pokud máme na střeše domu instalovány fotovoltaické panely, potom si vyrobenou elektřinu rovnou spotřebujeme k vytápění domu. Pokud se nám takto, zejména na jaře a na podzim, podaří vyrobit si kolem 40-50 % potřebné elektřiny z vlastního zdroje, pak se dostaneme s ročními náklady na vytápění na úroveň dřevních peletek, koksu či zemního plynu.
KŘEMEŽSKO 2012 Bezpečnost na prvním místě Ať už topíme čímkoliv, pokud máme alespoň trochu pud sebezáchovy, neměli bychom zapomínat na pravidelné čištění a revize komínů. U elektřiny a zemního plynu i na revize elektřiny a plynu. Plynové kotle také nechat prohlédnout plynařem a vyčistit hořáky. Každý rok se v zimě opakují zbytečné případy
otrav oxidem uhelnatým a požáry od špatně udržovaných zdrojů tepla, nepodceňujme tato rizika. Nezbývá než popřát si bílou zimu a teplo domova.
UNIKÁTNÍ ARMILÁRNÍ SFÉRA na českobudějovické hvězdárně Chtěli byste spatřit unikátní astronomický přístroj, který za tři stovky let své existence doputoval z vyšebrodského kláštera přes Hitlerovo muzeum v Linci zpět do jižních Čech až na českobudějovickou hvězdárnu? Nyní máte příležitost. Unikátní historickou armilární sféru můžete spatřit již od včerejška jako mimořádný exponát v rámci výstavy„HVĚZDY A RŮŽE“ ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České Budějovice na Zátkově nábřeží 4, kde navazuje na stávající expozici historických slunečních hodin a hvězdných glóbů. Pod tajuplným názvem „armilární sféra“ se skrývá přístroj znázorňující nebeskou sféru a její hlavní kružnice, tedy nebeský rovník, ekliptiku s dvanácti souhvězdími zvěrokruhu, obratníky Raka a Kozoroha a další. Na rozdíl od hvězdného glóbu umožňuje vidět nebeskou sféru skrz naskrz, zevnitř i zvenčí. Vystavená armilární sféra je navíc uvnitř doplněná teluriem, tedy modelem znázorňujícím vzájemné polohy Slunce, Země, Měsíce a planet od Merkuru po Saturn. Celý přístroj, používaný před stovkami let pro výuku astronomie na tehdejších gymnáziích a vyšších školách, ukazoval vlastně to samé, co dnes představujeme široké veřejnosti i školním exkurzím s pomocí planetária a digitálních projekcí.
Ing. Petr Brtinský energetický poradce
Vyšebrodská armilární sféra není na výstavě jediná. Trojrozměrný exponát doplňuje na několika panelech zobrazení armilárních sfér ve spise Tychona Brahe, na Keplerově památníku či ve spise Johanna Sacrobosca. To už zapátrejte na místě samém. Mimořádné vědy mají mnohdy mimořádné osudy. Tento krásný astronomický přístroj byl vyroben ve Vídni po roce 1700 a patřil klášteru ve Vyšším Brodě. Členové cisterciáckého řádu jej používali pro výuku, které se věnovali jak ve svém učilišti, tak od roku 1815 v Českých Budějovicích. Za II. světové války v r. 1942 byl přístroj spolu s mnoha dalšími unikáty zkonfiskován nacisty pro budoucí Hitlerovo muzeum. Z Lince byl do Vyššího Brodu vrácen teprve v roce 2009. Laskavostí převora Cisterciáckého opatství Vyšší Brod byla nyní armilární sféra zapůjčena na naši výstavu o historii hvězdářství. Výstava potrvá až do poloviny března 2012. Navštívit ji můžete ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České Budějovice na Zátkově nábřeží. Otevřeno v otevírací době Hvězdárny a planetária. Na výstavu vstup volný. Informace o doprovodných akcích pro veřejnost najdete na našich webových stránkách http://www.hvezdarnaCB.cz Ing. Jana Tichá ředitelka HaP
Karate Téměř po dvouleté přestávce, která byla zapříčiněna zdravotními problémy, se pětinásobný Mistr ČR Martin Šebesta navrátil do světa závodů karate. Od ledna 2012 se naplno
věnuje tréninku a již koncem ledna se stal seniorským krajským přeborníkem v kategorii +84 kg. Ve dnech 10.-11.03.2012 by se měl zúčastnit prestižního mezinárodního turnaje Dutch Open v Nizozemsku a jeho fanoušci mají velkou šanci ho zhlédnout na Mistrovství ČR seniorů, které se tentokráte uskuteční zde v Českých Budějovicích, a to 07. 04.2012. M.Š.
Upozornění
V prostorech radnice Křemže jsou vystaveny k nahlédnutí studie možných návrhů na rekonstrukci bývalého kina – Sokolovny.
strana 11
KŘEMEŽSKO 2012
Stolní tenis Tradiční křemežský turnaj stolních tenistů přesídlil do Holubova Další z řady tradičních vánočních křemežských turnajů ve stolním tenise se odehrál v již tradičním datu 30. prosince, avšak tentokráte v netradičních prostorách. Pořadatelé ze Křemže zkusili vyměnit tělocvičnu Základní školy Křemže za sál restaurace Pod Kletí v Holubově. Výhodou takového rozhodnutí bylo jednodušší stěhování tenisových stolů a přítomnost občerstvení přímo v restauraci, nevýhodou pak o něco menší prostor a poněkud kluzká podlaha sálu. Turnaj proběhl hladce a mezi přítomnými třiatřiceti hráči převládal pocit, že výhody této změny převládají nad nevýhodami. A to i přesto, že na čtyřech stolech byl počet 33 hráčů na hranici možností. Vždyť boje trvaly od 9. hodiny ranní do 19. hodiny večerní. V základní části turnaje ve čtyřech skupinách o osmi a devíti hráčích si zahráli každý s každým, následovaly vyřazovací boje pro první čtyři hráče i pro méně úspěšné od pátého do osmého místa ve skupinách. Bylo tak jasné, že každý si zahraje přinejmenším osm utkání, přičemž pro finalisty vyřazovacích bojů znamenal turnaj jedenáct až dvanáct duelů. Ve finálovém pavouku se po třech výhrách probojovali do finále Josef Rychlík z třetiligového Týna nad Vltavou a Josef Strapek z Přídolí. První místo nakonec vybojoval Josef Rychlík. V boji o třetí příčku zvítězil domácí Jan Hůlka nad Jiřím Trnkou ze Sokola České Budějovice. V soutěži útěchy nepostupujících hráčů ze základních skupin opanovali první tři místa domácí hráči hrající v krásetínské
herně – ať už z holubovského áčka hrající okresní přebor. či křemežského béčka v okresní soutěži. Ve finálovém duelu porazil Miroslava Pešla (Holubov A) Jan Laštovička (Křemže B), třetí příčku si zajistil další holubovský hráč Karel Charvát porážkou Karla Fleischmana (okresní přebor Český Krumlov). Další účastníci finále A: čtvrtfinále: Josef Kamera starší, Dušan Blaženec, Ota Fiala, František Ferenčík. Osmifinále: Bohouš Blažek, Zbyněk Kudláček, Pavel Jaroš, Martin Dobrovodský, Pavel Beneš, Jaroslav Opelka, Miroslav Machoň, Josef Toth. Další účastníci finále B: čtvrtfinále: Jan Jabůrek, Pavel Soukup, Jan Salon, Jindřich Mráz. Osmifinále: Tadeáš Trnka, Miroslav Javořík, Štefan Streit, Václav Matouš, Jiří Mandát, Jiří Pešel, Pavel Beneš mladší, Luboš Neřold. JAN LAŠTOVIČKA
Společenská kronika Narodili se noví občánci Tereza LECHNEROVÁ 4.1.2012 Chlumeček Martin VELÍŠEK 6.1.2012 Křemže Jakub VORÁČEK 11.1.2012 Křemže Životní jubilea Ludmila DVOŘÁKOVÁ Křemže Růžena KUČEROVÁ Křemže Růžena KAILOVÁ Křemže Václav MAREK Chmelná Vladimír VOSÁTKA Mříč Anežka SÝKOROVÁ Křemže
75 let 75 let 80 let 80 let 80 let 91 let
Navždy jsme se rozloučili
Zleva druhý Josef Strapek, Přídolí, vítěz Josef Rychlík, Týn nad Vltavou, třetí místo Jan Hůlka, Křemže a čtvrté místo Jiří Trnka, Sokol Č.B. Dole zleva vítěz skupiny útěchy Jan Laštovička, Křemže, druhé místo útěchy Karel Charvát, Holubov a třetí místo útěchy Miroslav Pešl, Holubov. strana 12
Bohumil MACEK Marie ŘÍČAŘOVÁ Růžena ŠIMONOVÁ
Křemže 82 let Stupná 84 let Křemže 80 let
KŘEMEŽSKO 2012
MC Křemílek – program na únor Náměstí 7, Křemže Bc. Alena Nováková 603586747
[email protected] www.kremilek-kremze.cz
Klub pro maminky s dětmi je otevřen každý čtvrtek od 9:00 do 11:30.
Přijďte si pohrát, zacvičit s písničkou, malovat a tvořit. Vstupné: 20,-Kč dospělý, děti zdarma. První návštěva ZDARMA! www.kremilek-kremze.cz
Výtvarný program klubu 2. 2. 2012 čtvrtek
Sněhuláci na lyžích – z bílých vatových koulí postavíme sněhuláka, také mu vyrobíme barevné lyže, ještě přidáme čepičku a šálku a hurá na kopec!
9. 2. 2012 čtvrtek Ptáčci na krmítku – Co v zimě sypete ptáčkům do krmítek?
Nalepíme si krmítko na čtvrtku, vystřihneme ptáčky a naplníme krmítko dobrůtkami. Přineste si trochu slunečnicových semínek nebo máku.
16. 2. 2012 čtvrtek Zvířátkové masky
– Chceš být tygr nebo malá kočička? Karnevaly jsou v plném proudu, z barevných papírů vyrobíme zvířátkovou masku na obličej.
Akce klubu
23. 2. 2012 čtvrtek Maškarní plesík
– Přijďte se s námi pobavit na křemílkovský plesík. Budeme tančit, soutěžit o ceny, prostě se dobře bavit. Připravena je bohatá tombola! Vstupné 40,-Kč za osobu. Dospělák v masce má vstup zdarma! Začínáme v 9:30. Podrobnosti na www.kremilek-kremze.cz.
strana 13
KŘEMEŽSKO 2012
První rok občanského sdružení Kamínky aneb co vše se událo v roce 2011 Občanské sdružení Kamínky, které vzniklo pro rodiče a děti, oslavilo na podzim první rok své existence. Chceme si tímto i s vámi připomenout akce, které jsme uspořádali a na kterých jsme se mohli setkávat s malými i většími návštěvníky z Křemže i okolí, jejichž zájem a nadšení nás vždy potěšilo. Byly to akce jako Drakiáda 13.11.2010, Orienťáček 16.10.2010, Svatováclavské setkání 26.9.2010, Polární výprava se saňovými psy 15.1. 2011, Velikonoční tvoření 21.4., Jarní zvyky a obyčeje 19.3. 2011, Vítání jara a vynášení Morany 20.3.2011, Otvírání studánek 29.5.2011, Les je náš kamarád 11.6.2011, Montessori den 23.9., Od zrníčka k chlebu 17.9. a 18.9. 2011, Od semínka k moštu 23.10., beseda Rodiče v nás 16.11.2011. Program Od semínka k moštu udělal radost i dětem z mateřské školky, kterou jsme s ním navštívili. Aktivity občanského sdružení podpořil v roce 2011 Jihočeský kraj a městys Křemže, kterým tímto velmi děkujeme. I. Vacková
Les je náš kamarád 11. 6. 2011
Mlácení obilí cepem (Od zrníčka k chlebu) 17. a 18. 9. 2011
Stavba pece (Od zrníčka k chlebu) 17. a 18. 9. 2011
Moštování na akci Od semínka k moštu 23. 10. 2011
strana 14
KŘEMEŽSKO 2012
Od zrníčka k chlebu 17. a 18. 9. 2011
Moštování na akci Od semínka k moštu 23. 10. 2011
Opět je čas karnevalů, tak se s námi přijďte pobavit na křemílkovský plesík
ve čtvrtek 23. 2. 2012 od 9.30 do restaurace VERTIGO. Budeme tančit, soutěžit o ceny, prostě se dobře bavit. Dospělák v masce má vstup zdarma! Připravena je bohatá tombola! Vstupné 40,-Kč.
strana 15
KŘEMEŽSKO 2012
strana 16
KŘEMEŽSKO 2012
strana 17
KŘEMEŽSKO 2012
strana 18
KŘEMEŽSKO 2012
Od ledna 2012 ZMĚNA PRACOVNÍ DOBY VETERINÁRNÍ ORDINACE MVDr. Jan Kovář Křemže (Pasíčka) čp. 314 Tel. č. 737 307 651 Ordinační hodiny: Po 9:00 – 12:00, 15:00 – 18:00 h Út 9:00 – 12:00 --St --15:00 – 18:00 h Čt 9:00 – 12:00, 15:00 – 18:00 h Pa 9:00 – 12:00, --mimo ordinační hodiny po telefonické domluvě.
PODĚKOVÁNÍ Děkujeme tímto panu
MUDr. Václavu Koudelkovi ze Křemže za vzornou péči o naši maminku paní Růženu Šimonovou, o kterou se obětavě staral do poslední chvíle.
Josef Šimon Růžena Velíšková
Starosta dobrovolných hasičů v Chlumu,
Vás zve na maškarní průvod po osadě Chlum, začátek bude v sobotu 18. února 2012 od 11 hodin před hospodou U Bednářů. Po ukončení průvodu masek, po 18 hodině, bude v hospodě U Bednářů masopustní veselice. Na návsi i v hospodě bude hrát oblíbená kapela Místní Švitorka Honzy Hatáka.
strana 19
KŘEMEŽSKO 2012
P. Brtínský Uzávěrka:
strana 20
31.1. 2012
www.posekany.cz
