KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE
JIHOMORAVSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V BRNĚ JEŘÁBKOVA 4, 602 00 BRNO Tel. 545113091 Číslo jednací: Spisová značka: K podání: Oprávněná úřední osoba: Úřední osoba: Č. j. odesílatele: Sp. zn..odesílatele: Telefon: Fax: Mail:
e-mail:
[email protected]
ID jaaai36 dle rozdělovníku
KHSJM 22575/2015/odbor/HOK S-KHSJM 30943/2012 KHSJM 12224/2015/odbor/HOK Staněk Miroslav Švarcová Jaroslava JMK 27265 /2015 S-JMK 27265 /2015 518 398 620 518 398 612
[email protected]
V Brně dne 20. 5. 2015
Návrh Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území • • •
pořizovatel Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno, IČ 70888337 I. stanovisko Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně k návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje II. vyjádření Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně k vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území
I. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně (dále také „KHS JmK“) jako dotčený orgán ochrany veřejného zdraví místně příslušný dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon č. 258/2000 Sb.“), a věcně příslušný dle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) a j) zákona č. 258/2000 Sb. a § 4 odst. 2 písm. b) a § 37 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také „stavební zákon“), ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také „správní řád“), k návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje uplatňuje toto stanovisko: Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně s návrhem Zásad územního rozvoj Jihomoravského kraje souhlasí s tím, že vzhledem k nutnosti eliminace potenciálních zdravotních rizik pro populaci vystavenou rizikovým faktorům životních podmínek ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 a 3, § 30, § 34 a § 82 odst. 2 písm. j) a t) zákona č. 258/2000 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále také „nařízení vlády č. 272/2011 Sb.“), v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 stavebního zákona souhlas váže na splnění níže stanovených podmínek. 1. Vzhledem ke skutečnosti, že dle „Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území“ lze záměry DS01 R43 Kuřim – Lysice, DS02 R43 Lysice – Sebranice a DS03 R43 Sebranice – Velké Opatovice – hranice kraje realizovat pouze za předpokladu realizace celého komplexu staveb prověřených na podkladě „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě ve vztahu k jádrovému území metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno“ (dále také „územní studie“), požaduje KHS JmK v rámci úpravy Zásad územního Strana 1 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK rozvoje Jihomoravského kraje (dále také „ZÚR JMK“) doplnit požadavek na řešení časové návaznosti realizace výše uvedených záměrů tak, aby byla zajištěna nekonfliktní funkčnost dopravy na dotčených pozemních komunikacích, a to z hlediska požadavků na ochranu veřejného zdraví. 2. KHS JmK požaduje, aby bylo bezprostředně po vydání ZÚR JMK zahájeno pořizování územní studie „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě ve vztahu k jádrovému území metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno“, a aby byla data o ní vložena do evidence územně plánovací činnosti v co nejkratším časovém horizontu. 3. KHS JmK požaduje, aby územní studie byla posouzena v rozsahu přílohy ke stavebnímu zákonu a aby na základě posouzení vlivů na obyvatelstvo a lidské zdraví byla řešena etapizace pro realizaci záměrů vymezených jako územní rezervy včetně záměrů v plochách a koridorech vymezených v ZÚR JMK s tím, že návrh etapizace musí směřovat k postupné minimalizaci zdravotních rizik pro populaci vystavenou rizikovým faktorům životních podmínek. 4. KHS JmK požaduje, aby byl v textové části ZÚR JMK pro záměr dopravní infrastruktury DZ01 (Trať č. 300 a 340 Brno – Vyškov – hranice kraje - „Nová Přerovská trať“), doplněn úkol pro územní plánování o požadavek na splnění hlukových limitů. 5. KHS JmK požaduje v kapitole A.10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na životní prostředí Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území přehodnotit téma Lidské zdraví, a to takto: „Podíl území s překročenými hygienickými limity hluku pro chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb (případně počet osob zasažených překročenými hygienickými limity), případně podíl území s překročenými mezními hodnotami hlukové expozice (případně počet osob zasažených překročenými mezními hodnotami)“.
II. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně jako dotčený orgán ochrany veřejného zdraví místně příslušný dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. a věcně příslušný dle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) a j) zákona č. 258/2000 Sb. a § 4 odst. 2 písm. b), § 4 odst. 3 a § 37 odst. 6 stavebního zákona ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 správního řád uplatňuje k vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území toto vyjádření: Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně ve vztahu k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území . d o p o r u č u j e, aby byl pro specifickou oblast nadmístního významu N-SOB2 Horňácko doplněn úkol pro územní plánování související s vytvářením územních podmínek pro záměry a opatření ke zlepšení parametrů dopravní infrastruktury o opatření zásobování vodou. K výběru varianty řešení záměru DS01 R43 Kuřim – Lysice tj. DS01-A varianta „Německá“, DS01-B varianta „Malhostovická“ a DS01-C varianta „Optimalizovaná MŽP“, KHS JmK konstatuje, že vzhledem k závěrům posouzení vlivů na lidské zdraví a obyvatelstvo provedenému v rámci Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území doporučuje dále sledovat variantu DS01-C varianta „Optimalizovaná MŽP“. Při výběru varianty řešení záměru DS04 R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko s variantami DS04-A „Základní ŘSD“ a DS04-B „Alternativní, západní“ se KHS JmK ztotožňuje s doporučením na výběr varianty DS04-A „Základní ŘSD“.
Strana 2 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK
Současně však KHS JmK považuje za nezbytné, aby byl při konečném výběru variant řešení, splňujících požadavky na ochranu veřejného zdraví, respektován veřejný zájem směřující k odvedení dopravy mimo obydlené části sídel v co nejkratším časovém horizontu.
--------------------------------------------------------------------------------UPOZORNĚNÍ pro úpravu návrhu ZÚR JMK 1. KHS JmK upozorňuje, že opakující se doporučení zpracovatelů Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území (dále také „VVURÚ“) na dimenzování protihlukových opatření s určitou rezervou (mj. pro záměry DS01, DS02, DS03) je ze strany KHS JmK právně nevymahatelná. 2. KHS JmK upozorňuje, že všechna kompenzační opatření stanovena v části A.6.9. Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území ve vztahu k lidskému zdraví, tj. • snížení a regulace intenzity dopravy uvnitř obytné zástavby (po dostavbě obchvatů), • odstínění zdrojů hluku (protihlukové clony a valy, clonění budovami, vedení komunikace v zářezu či v tunelu), • omezení a kontrola nejvyšší dovolené rychlosti, • při průtazích silnic středem měst v těsném kontaktu se zástavbou je vhodným technickým opatřením výměna běžných oken za okna protihluková s garantovaným stupněm vzduchové neprůzvučnosti, • instalace tichých povrchů vozovek, • výsadba porostů dřevin oddělujících obytnou zástavbu od hlavních komunikací, • využití telematických systémů (zelená vlna na průtazích) nejsou ze strany KHS JmK právně vymahatelná. 3. KHS JmK upozorňuje na zjevnou nesprávnost v kapitole C Výsledek přezkoumání návrhu ZÚR JMK odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, a to na identický text v částech C. 1 až C.4.
DOPORUČENÍ Vzhledem ke skutečnosti, že dne 15. 4. 2015 byla Vládou ČR schválena aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR, KHS JmK doporučuje při úpravě návrhu ZÚR JMK zohlednit mj. články (23), (24) a (24a).
Odůvodnění KHS JmK bylo dne 23. 3. 2015 jako dotčenému orgánu ochrany veřejného zdraví místně příslušnému dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. a věcně příslušnému dle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) a j) zákona č. 258/2000 Sb. a dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. b), § 4 odst. 3 a § 37 odst. 3 a § 37 odst. 6 stavebního zákona doručeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje, Odborem územního plánování a stavebního řádu, Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno, IČ 70888337, jako pořizovatelem ZÚR JMK ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) stavebního zákona v souladu s ustanovením § 37 odst. 3 a § 37 odst. 6 stavebního zákona „Oznámení společného jednání o návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území“ ze dne 23. 3. 2015, Sp. zn. S-JMK 27265/2015, č. j. JMK 27265/2015.
Strana 3 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK Návrh ZÚR JMK byl zpracován sdružením společností Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. se sídlem Brno, Příkop 8, IČ 18824463, a Atelier T – plan, s.r.o. se sídlem Praha 7 – Holešovice, Na Šachtě 9 č. p. 497, IČO 26483734 (dále také „zpracovatelé“ a „zpracovatelé návrhu“), v říjnu 2014. K návrhu ZÚR JMK bylo v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 stavebního zákona zajištěno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, tj. „Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území“ zpracované zpracovateli návrhu dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také „vyhláška č. 500/2006 Sb.“). V části A. VVURÚ bylo v rozsahu dle přílohy ke stavebnímu zákonu provedeno „Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na životní prostředí“ (dále také „SEA“). Návrh ZÚR JMK a VVURÚ byl zveřejněn formou webové prezentace na veřejně dostupném odkaze http://www.kr-jihomoravsky.cz/archiv/oupsr/zur_JMK_3/WEB_NAVRH/ a následně byl projednán na společném jednání o návrhu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území konaném dne 23. 4. 2015. Výše uvedené k procesní stránce věci; v další části odůvodnění KHS JmK uvádí skutečnosti zásadní pro posouzení návrhu ZÚR JMK včetně VVURÚ a pro uplatnění stanoviska k návrhu ZÚR JMK a vyjádření k VVURÚ. Návrh ZÚR JMK v kapitole A. textové části stanovuje k dosažení udržitelného rozvoje území kraje priority územního plánování Jihomoravského kraje (dále také „JmK“), které konkretizují cíle a úkoly územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území JmK a zohledňují republikové priority územního plánování obsažené v Politice územního rozvoje ČR (dále také „PÚR“ nebo „PÚR ČR“), mj. „Vytvářet územní podmínky pro zlepšování kvality životního prostředí a ochranu zdraví lidí.“a „Vytvářet územní podmínky pro ochranu vodohospodářsky významných území v systému CHOPAV, ochranu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů zvyšujících retenční schopnost území s cílem zabezpečit dostatek zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí rozvojové potřeby kraje.“. V kapitole B. ZÚR JMK upřesňují rozvojovou oblast OB3 Brno a rozvojové osy OS5, OS9, OS10 a OS11 vymezené PÚR na území JmK, vymezují rozvojovou oblast N-OB1 Znojmo a rozvojové osy nadmístního významu N-OS1 Znojemská, N-OS2 Vídeňská a N-OS3 Kyjovská a stanovují centra osídlení (nadregionální, regionální, subregionální, mikroregionální a lokální centrum). ZÚR JMK v kapitole C. vymezují specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Vranovsko-Jevišovicko, N-SOB2 Horňácko, N-SOB3 Olešnicko-Tišnovsko a N-SOB4 Velkoopatovicko (PÚR ČR žádnou specifickou oblast republikového významu na území JmK nevymezuje). V kapitole D. ZÚR JMK jsou zpřesněny plochy a koridory dle PÚR a vymezeny plochy a koridory nadmístního významu pro dopravní infrastrukturu (silniční, železniční, vodní a letecká doprava, veřejná logistická centra a IDS), technickou infrastrukturu (elektroenergetika, plynárenství, produktovody, teplovody, vodní a odpadové hospodářství), územní systém ekologické stability (nadregionální a regionální prvky ÚSES) a územní rezervy (pro prověření záměrů dopravní a technické infrastruktury). Současně jsou pro jednotlivé záměry v odůvodněných případech stanoveny požadavky na uspořádání a využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách využití území a úkoly pro územní plánování. Variantně řešen koridor kapacitní silnice R 43 Kuřim – Lysice (DS01), ve variantách „Německá“, „Malhostovická“ a „Optimalizovaná MŽP“ (varianta doporučena zpracovatelem SEA) a koridor rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko (DS04), ve variantě „Základní ŘSD“ (doporučena zpracovatelem SEA) a „Alternativní západní“. ZÚR JMK v kapitole G. vymezují mj. veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury (čímž je naplněn požadavek KHS JmK uplatněný v rámci projednávání návrhu zadání ZÚR JMK; konkrétně viz dále). K navazujícím řízením směřují požadavky stanovené v kapitole H. ZÚR JMK na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí.
Strana 4 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK
ZÚR JMK vymezují v kapitole I. plochu, ve které ukládají prověření změn jejího využití územní studií, a to „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě ve vztahu k jádrovému území metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno“, jejímž cílem je podrobněji prověřit reálný průchod nadregionální a regionální silniční infrastruktury územím s vazbou na metropolitní rozvojovou oblast OB3 Brno, při zohlednění vzájemných návazností kapacitních komunikací a ostatní silniční sítě, vzájemných vazeb sídel v řešeném území a jejich pozice ve vztahu k Brnu jako jádru metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno. Současně je stanoveno, že hodnocení vlivů na životní prostředí bude zpracováno přiměřeně pro účel územní studie z hlediska dopadů (včetně kumulativních a synergických vlivů) na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví (včetně dědictví architektonického a archeologického), na krajinu a že varianty budou mezi sebou porovnány. Prověřovaná řešení musí směřovat mj. k minimalizaci negativních vlivů na obyvatelstvo, lidské zdraví a životní prostředí. V části L. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ZÚR JMK stanovují u navrhované plochy veřejného logistického centra republikového významu DG01 Veřejné logistické centrum Brno podmínku přednostní realizace záměrů veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury, a to • DS10D1 Kývalka – Slatina, zkapacitnění včetně přestavby mimoúrovňových křižovatek (dále také „MÚK“); etapová priorita MÚK Černovická terasa na dálnici D1, • DS29II/380 Tuřany, obchvat. Konkrétní řešení ZÚR JMK reflektuje na závěry VVURÚ a SEA, které představují z hlediska posouzení vlivů na veřejné zdraví resp. na obyvatelstvo a lidské zdraví zcela zásadní podklady pro posouzení tohoto řešení a rovněž pak pro uplatnění stanoviska a vyjádření dle ustanovení § 4 odst. 3 a § 37 odst. 3 a 6 stavebního zákona. Metodika hodnocení provedeného v SEA je popsána v příloze 1 k SEA s tím, že při posuzování možných vlivů na zdraví dotčené populace byly mimo environmentálních limitů zohledněny všechny faktory, které mohou mít dopad na lidské zdraví, tzv. determinanty zdraví. Jako základní kriteria pro hodnocení vlivů na obyvatelstvo a lidské zdraví (dále také „kriteria pro hodnocení“) byly stanoveny podmínky • Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vytvářejí podmínky pro ochranu zdraví obyvatel, • realizace záměrů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje nebude mít poškozující vliv na zdraví obyvatel, • Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje ve svém důsledku přispějí ke zlepšení veřejného zdraví. V rámci hodnocení jednotlivých záměrů byl vliv na znečištění ovzduší primárně hodnocen přímo v kategorii vlivů Ovzduší (tyto vlivy jsou v souladu s legislativou hodnoceny samostatně), sekundárně byl vliv promítnut do kategorie Obyvatelstvo (obtěžování obyvatel prašností), v kapitole Lidské zdraví vlivy opakovaně uváděny nejsou. Vlivy hluku jsou hodnoceny v kategorii vlivů Lidské zdraví, kdy je posuzováno přímé, prokazatelné a v případě potřeby i kvantifikovatelné působení hluku na zdravotní stav jedince (kvantifikace vlivů není na úrovni SEA prováděna, při podrobnějším hodnocení jednotlivých záměrů se k ní standardně přistupuje), sekundárně se vlivy hluku promítají do kategorie Obyvatelstvo (obtěžování obyvatel hlukem). Faktory sociálně ekonomické nejsou v rámci SEA posuzovány; jsou vyhodnoceny v dalších částech VVURÚ v rámci posouzení vlivů na ekonomický a sociální pilíř udržitelného rozvoje. Ostatní vlivy jsou souhrnně posuzovány v kategorii Obyvatelstvo (jedná se o soubor kvalitativně charakterizovaných faktorů působících v souhrnu na celkovou „pohodu života“ obyvatel), vlivy znečištění ovzduší a hluku jsou zahrnuty pouze v míře obtěžujících faktorů snižujících pohodu bydlení v daném místě (prašnost, obtěžování hlukem).
Strana 5 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK Z důvodu absence definic sledovaných vlivů vyplývajících z přílohy ke stavebnímu zákonu zpracovatelé VVURÚ pro potřeby vyhodnocení vytvořili definice vycházející z principů strategického plánování a strategického hodnocení koncepcí z hlediska vlivů na životní prostředí . V SEA byl hodnocen vztah ZÚR JMK k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní a regionální úrovni, jejichž splněním lze dosáhnout nebo k jejich dosažení přispět nástroji územního plánování, resp. naplňováním koncepce ZÚR JMK, a to mj. k cílům deklarovaným Akčním plánem zdraví a životního prostředí ČR (2007), Zdravím 21 (2002), Dopravní politikou ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050, Akčním hlukový plánem pro hlavní pozemní komunikace – Jihomoravský kraj, Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (2013), Aktualizací Integrovaného krajského programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje (2012), Generální rozptylovou studií Jihomoravského kraje (Bucek, s.r.o., 2011). Např. k prioritě stanovené Akčním plánem zdraví a životního prostředí ČR „Zajistit takovou strukturu využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninového prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti)“ přispívají ZÚR JMK dle zpracovatelů prostřednictvím stanovení koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje v kapitole E; ochrana složek životního prostředí je sledována v požadavcích na využití území stanovených pro rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti a vymezené plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury. K dosažení cíle „Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel“ stanoveného Zdravím 21 přispívají ZÚR JMK prostřednictvím stanovením priority „Vytvářet územní podmínky pro zlepšování kvality životního prostředí a ochranu zdraví lidí.“ a „Vytváření územních podmínek pro zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí, s cílem podpořit zajištění sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou, podpořit příznivá urbanistická a architektonická řešení…“ Obsahem kapitoly A.3 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyly uplatněny Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje SEA (dále také „kapitola A.3 SEA“) je popis současného stavu jednotlivých složek životního prostředí, přírodních podmínek ovlivňujících kvalitu těchto složek, jejich dosavadní vývoj a nástin extrapolace bez uplatnění řešení obsažených v ZÚR JMK („nulová varianta“). Z přehledu o produkci emisí na území JmK dle kategorií zdrojů pro jednotlivé znečišťující látky (pro období let 2008 – 2012) vyplývá, že hlavním původcem znečišťování ovzduší tuhými látkami, oxidy dusíku a oxidem uhelnatým jsou zdroje kategorie REZZO 4, tj. mobilní zdroje znečišťování (mezi nejvíce zatížené komunikace na území Jihomoravského kraje patří dálnice D1 a D2 a silnice č. I/42 a I/43, nejvíce zatíženým úsekem z hlediska celkové intenzity dopravy i z hlediska počtu nákladních vozidel je úsek dálnice D1 mezi exity č. 194 a 196). Dle zpracovatelů SEA lze bez provedení koncepce ZÚR JMK v oblasti silniční dopravy i v následujících letech očekávat nárůst celkového objemu osobní i nákladní automobilové dopravy s tím, že posuzované záměry převážně umožní odvést tuto dopravu z obytných oblastí a tedy snížit imisní a hlukovou zátěž v dotčených sídlech. KHS JmK se zcela ztotožňuje s konstatováním, že pokud nebudou příslušné obchvaty a přeložky vybudovány, je nutno očekávat nejen pokračování současného nevyhovujícího stavu, ale spíše jeho zhoršování. Výše uvedené koresponduje se zjištěními v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí realizovanému na základě usnesení vlády ČR č. 369/1991 a č. 810/1998 a zprávami Českého hydrometeorologického ústavu. K většímu nárůstu intenzity automobilové dopravy může přispět i nerealizace záměrů v oblasti železniční dopravy a terminálů pro integrované dopravní systémy.
Strana 6 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK Naopak, u letecké dopravy a logistických center je očekáván nárůst negativních dopadů pro obyvatele v okolí; nerealizace záměrů by znamenala nezhoršování dosavadního stavu z hlediska imisní zátěže. V případě nerealizace záměrů plynovodů a tepelných napaječů může dojít k pokračování stavů zhoršené kvality ovzduší i v místech, kde by bylo možné tuto zátěž snížit. Pro posouzení stávající hlukové zátěže na území JmK bylo v kapitole A.3 SEA provedeno vyhodnocení hlavních zdrojů hluku způsobovaného automobilovou dopravou (jako podklad využita data Celostátního sčítání dopravy Ředitelství silnic a dálnic ČR z roku 2010). Na základě známých intenzit dopravy v členění dle Ředitelství silnic a dálnic ČR (tj. osobní, tři kategorie nákladních automobilů, návěsové soupravy, autobusy, motocykly a traktory) byla vypočtena hluková emise pro všechny sčítané komunikace na území kraje; pro stanovení hladin hluku byla využita metodika výpočtu hluku z automobilové dopravy vydaná Ministerstvem životního prostředí ČR v roce 2011. Jako komunikace s nejvyšší hlukovou zátěží na území Jihomoravského kraje byly identifikovány úseky dálnice D1 (exit 194 – exit 196), dálnice D1 (exit 190 – exit 194), dálnice D2 (exit 3 – křižovatka s dálnicí D1), dálnice D1 (exit 182 – exit 190), dálnice D1 (exit 203 – exit 210) a dálnice D1 (exit 178 – exit 182). Dle vypočítaných hlukových emisí jednotlivých úseků silnic byla vypočítána vzdálenost, do níž zasahuje limitní izofona pro denní a pro noční hluk, a to pro překročení limitů pro starou hlukovou zátěž ve dne, tj. 70 dB ve dne, překročení limitů pro starou hlukovou zátěž v noci, tj. 60 dB v noci, překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací ve dne, tj. 60 dB ve dne a překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací v noci, tj. 50 dB v noci. Na základě výše uvedeného zpracovatelé SEA identifikovali jako nejzatíženější zástavbu okolí dálnice D1 a D2 a silnice R52 a I/41 na území města Brna, okolí silnice II/430 a II/431 na území města Vyškova a okolí silnice I/38, I/53, II/412 a II/413 na území města Znojma. Z hlediska hlukové zátěže a bezpečnosti dopravy (jako dalšího z významných rizikových faktorů) jsou dle zpracovatelů SEA předpoklady dalšího vývoje, pokud by nebyly uplatněny ZÚR JMK, obdobné jako v oblasti kvality ovzduší. Cílem kapitoly A.4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje významně ovlivněny SEA bylo identifikovat jevy a charakteristiky životního prostředí řešeného území, které mohou být uplatněním ZÚR JMK významně ovlivněny. KHS JmK se plně ztotožňuje s přístupem zpracovatelů SEA, a to, že při posuzování možných vlivů ZÚR JMK na obyvatelstvo a na zdraví dotčené populace je nutno brát v úvahu obecně všechny faktory, které mohou mít dopad na lidské zdraví – tzv. determinanty zdraví (životní styl, životní a pracovní prostředí, péče o zdraví a úroveň zdravotnictví, genetický základ). Fakt, že v hodnocení vlivů provedeném pro záměry vymezené v ZÚR JMK jsou posuzovány zejména determinanty, které budou posuzovanými záměry ovlivněny, tj. determinanty životního prostředí, KHS JmK plně akceptuje, a to i přesto, že faktory životního prostředí mohou ve výsledku ovlivnit výslednou úroveň zdravotního stavu obyvatelstva a jeho skupin dle aktuálních informací pouze z cca 15 %. Jedná se však o faktory, jejichž vlivy lze v oblasti územního plánování zcela zásadně ovlivnit, a to jak realizací či nerealizací vymezených záměrů, tak navrhovanými opatřeními. Zpracovatelé SEA ve vztahu vlivům na obyvatelstvo a lidské zdraví, které by mohly být uplatněním ZÚR JMK významně ovlivněny, konstatují, že „Naplňováním koncepce ZÚR JMK bude kvalita ovzduší a hluková zátěž obyvatelstva ovlivněna především v důsledku využití vymezených ploch a koridorů pro silniční dopravu. Obecně je možné konstatovat, že v naprosté většině se jedná koridory vymezené pro záměry, jejichž cílem je odvést automobilovou dopravu z obytných oblastí, a které tedy přispějí ke snížení zátěže v jednotlivých sídlech.“. Současně však zpracovatelé SEA upozorňují, že u určitého počtu silničních staveb existuje i riziko nárůstu imisní a hlukové zátěže obyvatelstva v důsledku umístění nového zdroje v dosud nezatížených lokalitách. Strana 7 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK
K tomu KHS JmK podotýká, že z hlediska vlivů na veřejné zdraví je zásadní, že u nových komunikací nebude uplatňována korekce pro starou hlukovou zátěž ve smyslu poznámky 4) přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb. a je zcela zřejmé, že realizací nových komunikací odvádějících ve většině případů dopravu mimo sídla ve svém důsledku povede ke snížení rizik pro populaci Jihomoravského kraje jako celku. Situace, kdy realizace konkrétních záměrů situovaných v koridorech vymezených v ZÚR JMK ovlivní poměry na současných dopravních stavbách (v důsledku čehož dojde resp. může dojít ke změně vlivů na veřejné zdraví a životní prostředí), jsou řešeny v příloze č. 8 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, dle níž projektová dokumentace musí mimo jiné řešit provedení změn dotčených současných staveb dopravních a technických infrastruktur a/nebo napojení. Konkrétně se pak musí projektová dokumentace zabývat i vlivem technického řešení stavby a jejího provozu na zdraví a životní prostředí a celkovým dopadem stavby na dotčené území a navrhnout opatření a řešit vztahy na dosavadní využití území, vztahy na ostatní plánované stavby v zájmovém území a změny staveb dotčených navrhovanou stavbou. Podmínky realizace stavby musí mimo jiné zohledňovat uvažovaný průběh výstavby a zajištění její plynulosti a koordinovanosti a dopravní omezení, objížďky a výluky dopravy. V části dokumentace popisující vliv stavby a provozu na pozemní komunikaci na zdraví a životní prostředí musí být vyhodnoceny vlivy negativních účinků stavby a jejího užívání a musí být uvedeny návrhy na stavební opatření k jejich prevenci, eliminaci, případně minimalizaci v souladu s příslušnými právními předpisy, a to i v otázce hluku a emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy. Část dokumentace naplňující obecné požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti pak musí deklarovat průkaz, že stavba jako celek a její objekty jsou navrženy tak, aby splnily základní požadavky, kterými jsou mj. ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí a ochrana proti hluku. K tomu KHS JmK konkretizuje, že v oblasti ochrany zdraví před nepříznivými účinku hluku stanovuje ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. povinnost technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem, tj. v současné době nařízení vlády č. 272/2011 Sb., pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb. KHS JmK doplňuje, že návrh a následný výběr adekvátního protihlukového opatření se musí odvíjet od konkrétních stavebně – technických parametrů záměru až po konkrétní lokalizaci v koridoru vymezeném v ZÚR JMK. V kapitole A.5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje významně ovlivněny SEA je uveden popis současných problémů, které jsou pro dané složky životního prostředí známy, a které byly identifikovány v kapitolách 3 a 4 SEA, v územně analytických podkladech Jihomoravského kraje, v odborných studiích a analytických částech strategických koncepcí zpracovaných pro jednotlivé oblasti životního prostředí. Při zpracování této části SEA bylo provedeno grafické vyjádření problémů a jevů a zpracování kartogramů (kartogramy jsou zpracovány mj. pro oblast ovzduší, obyvatelstvo, lidské zdraví, voda). Zpracovatelé blíže specifikují území kraje, v nichž jsou vykazovány problémy ovlivňující kvalitu ovzduší a obyvatelstvo a lidské zdraví především ve vztahu k dopravě a konstatují, že uplatněním ZÚR JMK budou částečně vytvořeny předpoklady k odvedení tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu sídel a snížení imisní a hlukové zátěže v dotčených sídlech a ke zvýšení dopravní bezpečnosti. Rovněž je však mj. uvedeno, že naplňováním koncepce může dojít k ovlivnění kvality a oběhu podzemních vod. Z hlediska podpory veřejného zdraví je zásadní, že záměry v oblasti zásobování pitnou vodou budou posíleny stávající nedostatečné kapacity.
Strana 8 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK V kapitole A.6 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných byl pro vymezené rozvojové oblasti a rozvojové osy a specifické oblasti sestaven přehled nejvýznamnějších environmentálních limitů, jejichž přítomnost musí být při navrhování konkrétní rozvojových aktivit respektována a v rámci projektového řešení konkrétních záměrů musí být stanovena opatření k vyloučení či minimalizaci vlivů na uvedené environmentální limity. Např. pro metropolitní rozvojovou oblast OB3 Brno je stanoven požadavek na vytváření podmínek pro ochranu konkretizovaných environmentálních limitů, ochranu ovzduší a lidského zdraví. Současně je nutno (dle jednoho z úkolů pro územní plánování) podmínit územní rozvoj v oblastech, kde jsou identifikovány potenciální kumulativní vlivy. Požadavek na vytváření podmínek pro ochranu souvisejících environmentálních limitů, ochranu ovzduší a lidského zdraví je stanoven pro všechny rozvojové osy dle PÚR ČR, rozvojové oblasti nadmístního významu, rozvojové osy nadmístního významu a specifické oblasti nadmístního významu. Dále je uvedeno hodnocení požadavků na uspořádání a využití území a úkolů pro územní plánování stanovených v části D. ZÚR JMK. Vyhodnocení ploch a koridorů vymezených v ZÚR JMK vychází z hodnotících tabulek zpracovaných v příloze 2 k VVURÚ pro každý z posuzovaných záměrů dle metodického doporučení Ministerstva životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, pro vyhodnocení vlivů PÚR ČR a ZÚR na životní prostředí (zveřejněno ve Věstníku Ministerstva životního prostředí – únor 2015 – částka 2). Tabelární příloha je sestavena z části popisné, analytické a hodnotící. Hodnotící tabulka pro každý z posuzovaných záměrů uvádí popis záměru, stávající funkce, hodnoty a limity vymezeného koridoru nebo plochy, identifikaci ovlivnění, vztahy mezi oblastmi, vyhodnocení identifikovaných vlivů, vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů, navrhovaná opatření k vyloučení, snížení, zmírnění nebo kompenzaci negativních vlivů, návrh ukazatelů pro sledování vlivu a celkové vyhodnocení záměru. Odhad významnosti vlivu je vyjádřen v pěti stupňové škále od - 2 (potenciálně významný negativní vliv) až po +2 (potenciálně významný pozitivní vliv). Pro posouzení návrhu ZÚR JMK resp. pro uplatnění stanoviska KHS JmK z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik bylo jedním ze základních podkladů posouzení vlivů na obyvatelstvo, lidské zdraví, a ovzduší, které bylo provedeno ve vazbě na tři podmínky stanovené jako základní kritéria pro dané hodnocení, tj. „ZÚR JMK vytvářejí podmínky pro ochranu zdraví obyvatel“, „Realizace záměrů ZÚR JMK nebude mít poškozující vliv na zdraví obyvatel“ a „ZÚR JMK ve svém důsledku přispějí ke zlepšení veřejného zdraví“. Primárně byly posuzovány cíle s vazbou na snižování zdravotních rizik ze životního prostředí, na snižování úrazovosti, na snižování stresu a na omezování negativních socioekonomických vlivů, k nimž byly vázány faktory, které mohou mít dopad na lidské zdraví (determinanty zdraví), a to • faktory kvality složek životního prostředí (znečištění ovzduší a hluková zátěž), • faktor dopravní bezpečnosti (zásadní faktor ochrany zdraví i života obyvatel), • faktory determinující vnímání kvality života v dané lokalitě (ovlivnění celkového stavu lokality, pohoda bydlení, průchodnost území, obtěžování prašností a hlukem), • faktory sociálně ekonomické (vliv na nezaměstnanost a příjmovou situaci obyvatel); tyto faktory jsou předmětem hodnocení v rámci ekonomického a sociálního pilíře VVURÚ. K naplnění podmínky „ZÚR JMK vytvářejí podmínky pro ochranu zdraví obyvatel“ zpracovatelé SEA uvádějí, že ZÚR JMK v návrhu neřeší plnohodnotně dopravní přetížení města Brna a jeho bezprostředního okolí a že z důvodů složitosti problematiky koncepce a uspořádání nadřazené silniční sítě v jádrovém území metropolitní oblasti Brno jsou rozhodující úseky kapacitních silnic vymezeny pouze jako územní rezervy. Zcela zásadní je konstatování, že pro zajištění ochrany zdraví obyvatel kraje je nutná dostavba celého komplexu zásadních dopravních staveb, včetně staveb v ZÚR JMK vymezených jako územní rezerva a že realizace některých záměrů obsažených v ZÚR JMK, zejména úseku R43 bez odpovídající náStrana 9 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK vaznosti jižním směrem k dálnici D1 vytváří riziko zhoršení imisní situace na území krajského města. K prověření a komplexnímu dořešení ukládají ZÚR JMK zpracování územní studie „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě ve vztahu k jádrovému území metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno“ s předpokladem následného zapracování výsledků do návrhu aktualizace ZÚR JMK. Z hlediska vlivu na životní prostředí je požadavek na zpracování územní studie hodnocen v kapitole A.6.7. SEA jednoznačně pozitivně s tím, že řešení problematiky vedení dálničních a silničních staveb je ve vymezeném území značně problematické z důvodu vysoké urbanizace dotčeného území, vysoké zátěže složek životního prostředí a z důvodu přítomnosti přírodních a krajinných hodnot. Podmínka „realizace záměrů ZÚR JMK nebude mít poškozující vliv na zdraví obyvatel“ bude dle zpracovatelů SEA naplněna za předpokladu realizace opatření navržených ve VVURÚ a SEA za účelem snížení vlivů posuzovaných záměrů na obyvatelstvo (zejména optimalizace tras silničních a železničních staveb v rámci navržených koridorů, realizace opatření ke snížení imisních dopadů silničních staveb, zajištění splnění hlukových limitů, realizace opatření ke snížení estetických dopadů staveb a zajištění průchodnosti území a minimalizace vlivů stavebních a terénních prací). Jako problematické byly vyhodnoceny 2 oblasti, u nichž lze podmínku „realizace záměrů ZÚR JMK nebude mít poškozující vliv na zdraví obyvatel“ naplnit pouze za předpokladu realizace řady technických opatření k ochraně dotčené zástavby, a to oblasti • mimoúrovňové křižovatky u záměru DS04-B (DS04 R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko), • jihovýchodní okraj Brna (Tuřany – Šlapanice) s významnou kumulací dopravních záměrů. Zpracovatelé SEA však uvádějí, že ani v lokalitě jihovýchodního okraje Brna se (při zajištění všech navržených opatření k jednotlivým stavbám) dle provedených hodnocení nepředpokládá, že realizace záměrů bude mít poškozující vliv na obyvatele, a to ani v součtu všech vlivů. Současně ale v rámci principu předběžné opatrnosti doporučují řešit toto území podrobnou studií a detailně specifikovat podmínky umístění jednotlivých staveb a dodávají, že poměrně bezproblémové naplnění podmínky „realizace záměrů nebude mít poškozující vliv na zdraví obyvatel“ je do určité míry dáno právě nezahrnutím některých potenciálně problematických záměrů, které by tento vliv teoreticky mít mohly, a byly proto uvažovány pouze ve formě územních rezerv. Vzhledem ke skutečnosti, že naprostá většina záměrů ve větší či menší míře přispívá ke zlepšení stavu souvisejících determinant zdraví, je dle zpracovatelů SEA naplněna podmínka „ZÚR JMK ve svém důsledku přispějí ke zlepšení veřejného zdraví“. Negativní hodnocení pro dlouhodobý vliv ale vyplynulo u třech záměrů, a to • DL01 Veřejné mezinárodní letiště Brno – Tuřany, modernizace, • DG01 Veřejné logistické centrum Brno, • DG02 Veřejné logistické centrum Břeclav. Současně zpracovatelé SEA konstatují, že ani u těchto záměrů se nepředpokládá taková míra zhoršení, která by vedla k poškození zdraví obyvatel. Protože většina záměrů dopravní infrastruktury – silniční směřuje k odvedení dopravy z centrálních částí sídel (přeložky, obchvaty), byly vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví posuzovány souhrnně ve vazbě na celé spektrum determinantů zdraví, a to zlepšení kvality ovzduší (hodnoceno samostatně), snížení hluku (přímý vliv na lidské zdraví), snížení obtěžujících faktorů zhoršujících pohodu bydlení, psychologicko - estetické působení nadměrné dopravní zátěže a snížení rizika úrazů a úmrtí v důsledku dopravních nehod. Zpracovatelé SEA upozorňují, že určité zhoršení uvedených faktorů lze očekávat u části obyvatel žijících v místech, k nimž se hodnocené stavby přibližují, a to i přesto, že dosažení příslušných mezních hodnot (hluk, ovzduší) je ve všech případech reálné. Negativní působení může být vyvoláno v psychologicko - estetické rovině (pocitové snížení pohody bydlení, nárůst subjektivních pocitů obtěžování) s tím, že ke zhoršení vnímání nové stavby přispívá i její estetické působení v krajině a omezení průchodnosti území směrem od sídla do volné krajiny.
Strana 10 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK Proto je ve všech případech požadována důsledná realizace opatření nejen ke splnění hlukových limitů, ale i k minimalizaci vlivů jako je optické oddělení silnice od zástavby vegetačním pásem, vedení v zářezu, zajištění průchodnosti území apod. U významných silničních staveb přivádějících dopravu do nových oblastí (tj. mimo sídlo, z nějž je doprava odvedena) doporučují zpracovatelé SEA realizaci protihlukových opatření s určitou rezervou nad úroveň hlukových limitů, neboť obyvatelé zde nepocítí pozitivní efekty nové komunikace, ale pouze její negativní dopady, vyšší stupeň ochrany má tedy tyto dopady omezit na nejnutnější míru. Rezerva v dimenzování protihlukových opatření má také za účel předejít možným problémům např. výraznějšímu nárůstu dopravy oproti modelovým předpokladům. K naplnění tohoto doporučení však směřuje upozornění KHS JmK související s právní vymahatelností. Pro záměry rychlostní komunikace R43 DS01-A R43 Kuřim – Lysice (varianta „Německá“), DS01-B R43 Kuřim – Lysice (varianta „Malhostovická“), DS01-C R43 Kuřim – Lysice (varianta „Optimalizovaná MŽP“) a pro záměry DS02 R43 Lysice – Sebranice a DS03 R43 Sebranice – Velké Opatovice – hranice kraje byly identifikovány vlivy : • sekundární dlouhodobý / trvalý významně pozitivní vliv +2 vzhledem k významu komunikace pro dlouhodobé řešení nadřazené komunikační sítě jako podmínky pro minimalizaci vlivů tranzitní automobilové dopravy na obyvatelstvo sídel, zejména podél silnice I/43, • sekundární střednědobý významně negativní vliv −2 pro realizaci pouze v podobě obsažené v ZÚR JMK, tj. pouze v úseku Kuřim – hranice kraje z důvodu rizika kumulace dopravní zátěže v prostoru města Brna se souvisejícími negativními vlivy na obyvatele města, • přímé pozitivní dlouhodobé / trvalé vlivy +1 z důvodu odvedení dopravy ze sídel podél silnice I/43; podmínkou je realizace opatření k minimalizaci vlivů zástavbu, k níž se komunikace přibližuje (optimalizace trasy v rámci koridoru, splnění hlukových limitů - s ohledem na význam komunikace se doporučuje dimenzovat protihluková opatření s určitou rezervou, vegetační úpravy, zajištění průchodnosti území atd.). Pro záměr rychlostní silnice R52 DS04 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko ve variantě DS04-B R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko (varianta „Alternativní západní“) vliv hodnocen ambivalentně +1 / −1, neboť současně vytváří obchvat Mikulova (hodnocení +1), ale nevhodným způsobem se přibližuje k obytné zástavbě obce Březí, částečně i Brod nad Dyjí (v obou místech plánovány MÚK v bezprostředním kontaktu s obytnou zástavbou); z tohoto pohledu se jeví jako vhodnější výběr var. DS04-A, tj. varianta „Základní ŘSD“ o v případě realizace varianty DS04- B by pravděpodobně bylo nezbytné přeřešit uvedené MÚK a realizovat řadu technických opatření k ochraně dotčené zástavby před potenciálně negativními vlivy. Většina ostatních záměrů přispívá ke zlepšení kvality ovzduší a převládá tak pozitivní hodnocení (+1 až +1 / +2) s podmínkou realizace příslušných opatření v místech, kde se komunikace přibližují k obytné zástavbě, zejména optimalizace trasy v rámci koridoru, zajištění splnění hlukových limitů (v některých případech s určitou rezervou), pohledové oddělení silnice od zástavby (zářez, vegetační bariéra apod.), zajištění průchodnosti území atd. Záměry zkapacitnění komunikací jsou posuzovány vesměs pozitivně. Samotné zkapacitnění komunikace a následné zvýšení rychlosti jízdy vede obvykle ke zvýšení hlukové emise, součástí zkapacitnění je však standardně realizace protihlukových opatření na úroveň limitů bez započtení korekce na starou zátěž, což téměř ve všech případech znamená zlepšení současné akustické situace (z tohoto důvodu jsou předmětné záměry hodnoceny +1, v případě úseků bez kontaktu se zástavbou hodnocení 0). U dopravní infrastruktury – železniční je pozitivně hodnocena podpora rozvoje železniční dopravy a zvyšování její atraktivity s potenciálem převedení části dopravních výkonů automobilové dopravy a tím snížení zdravotních rizik a zlepšení pohody bydlení a podpora kvalitního železničního spojení jako součásti životních podmínek obyvatel. Vzhledem k tomu, že většina železničních koridorů významně zasahuje do zástavby měst a obcí nebo se k této zástavbě přibližuje, budou úseky nových tratí (část záměru DZ01 Trať č. 300 a 340 Brno – Strana 11 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK Vyškov – hranice kraje („Nová Přerovská trať“) a DZ04 Trať č. 260 a 262 Lhota Rapotina – Boskovice („Boskovická spojka“) novým zdrojem hluku. U záměrů vedených ve stopě stávajících železničních tratí může dojít k nárůstu i k poklesu hlukové zátěže (pravděpodobně dojde k nárůstu provozu trati a rychlosti jízdy a ke zvýšení hlukové emise, na druhé straně budou realizace záměrů pravděpodobně spojeny s realizací protihlukových opatření); celkový vliv na obyvatele je posuzován pozitivně +1, u samotných vlivů hluku zvoleno hodnocení ambivalentní −1 až +1. Pro dopravní infrastrukturu – leteckou zpracovatelé SEA učinili závěr, že navýšení provozu letiště bude spojeno s nárůstem hlukové zátěže, přičemž, na rozdíl od staveb silniční nebo železniční infrastruktury, záměr nepřináší relevantní pozitivní efekt pro obyvatele. Výsledné hodnocení je negativní, nejsou zpochybněny přínosy rozvoje letiště v jiné (např. ekonomické) oblasti. Vzhledem k významu hlukové zátěže z letecké dopravy je zvoleno hodnocení negativní až významně negativní −1 / −2 pro lidské zdraví, pro celkový vliv na obyvatele pak negativní −1. Bez podstatného vlivu na akustickou situaci a obyvatelstvo hodnocena dopravní infrastruktura – vodní (prodloužení vodní cesty „Baťův kanál“ k rekreačním účelům). Záměry DG01 Veřejné logistické centrum Brno a DG02 Veřejné logistické centrum Břeclav jsou hodnoceny – 1; budou spojeny s nárůstem objemu automobilové dopravy vyvolaným na navazující komunikační síti a tím i s nárůstem akustické zátěže a dalšími negativními vlivy (snížení dopravní bezpečnosti a celkové pohody bydlení). Záměry se nenacházejí v oblasti s překročením hlukových limitů, ale komunikace, na které budou napojeny, ano (ke zmírnění vlivů obou záměrů přispívá skutečnost, že jsou vhodně napojeny na nadřazenou komunikační síť). Pozitivně je ve vztahu k vlivům na lidské zdraví v části A.6.8.. SEA hodnocen návrh etapizace, a to přednostní realizace záměrů dopravní infrastruktury DS10 D1 Kývalka – Slatina, zkapacitnění včetně přestavby mimoúrovňových křižovatek a DS29 II/380 Tuřany, obchvat jako podmínka pro možnou realizaci plochy DG01 Veřejné logistické centrum Brno. Vybudování terminálů integrovaného dopravního systému DI01 – DI08 představuje alternativu k individuální automobilové dopravě a ve svém důsledku přispěje ke snížení dopravní zátěže, ke zlepšení pohody bydlení (bezpečnost, hluk, prašnost, znečištění ovzduší) a ke zkvalitňování veřejné dopravy; vlivy hodnoceny +1 (poměrně významné opatření na podporu zlepšení kvality ovzduší v řešeném území). Výstavba elektrických rozvodů, plynovodů a vodovodů je v SEA hodnocena pozitivně +1, ostatní záměry (zásobníky plynu, produktovody) jsou bez významného vlivu na obyvatele. U technických protipovodňových opatření (nádrže, poldry) lze dle zpracovatelů SEA očekávat významný vliv na lidské zdraví a obyvatele v době výstavby (terénní úpravy, stavba hrází), u přírodě blízkých protipovodňových opatření není vliv uvažován. V dlouhodobém horizontu u obou typů jednoznačně převládá pozitivní vliv (ochrana obyvatel před povodněmi). Krátkodobé vlivy u záměrů, při jejichž realizaci budou prováděny zemní práce a stavební činnosti spojené s dočasným nárůstem hlukové zátěže a zhoršení pohody bydlení v místě výstavby a jeho bezprostředním okolí, jsou hodnoceny jako negativní −1 / 0 až −1 (vlivy lze očekávat u technických protipovodňových opatření, u velkých silničních staveb, v menší míře pak i u železničních tratí a dopravních terminálů, u logistických center a inženýrských sítí); působení vlivů je dočasné a řešitelné pomocí obvyklých opatření. Zpracovatelé SEA vymezili území ovlivněná prostorovou kumulací ploch a koridorů vymezených ZÚR JMK, do nichž je navrhován větší počet ploch a koridorů (resp. záměrů) a navrhovaný způsob využití ploch a koridorů vymezených ZÚR JMK je spojen s potenciálním rizikem negativního ovlivnění sledovaných složek životního prostředí, a to území „Brno-jih“ a „Vyškovsko“. V území „Brno – jih“ jsou dotčeny obce Brno, Hajany, Jiříkovice, Kobylnice, Měnín, Modřice, Moravany, Nebovidy, Ořechov, Ostopovice, Otmarov, Podolí, Ponětovice, Popovice, Prace, Rajhrad, Rajhradice, Rebešovice, Sokolnice, Šlapanice, Telnice, Újezd u Brna, Želešice, a to plochami a koridory dopravní infrastruktury DS10, DS12, DS14, DS24, DS25, DS33, DS34, DL01, DG01, DZ01,
Strana 12 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK DZ10, DZ29, územními rezervami RDS08-A, B, RDS05, RDS11, RDL01, RDS31, RDS32, RDS33, RDZ02-A, RDZ03, RDZ04-A, B, RDZ10) a technické infrastruktury TEE05, TEE13. Vzhledem k prostorové kumulaci vymezených ploch a koridorů ZÚR JMK a stávající zátěži složek životního prostředí zpracovatel SEA upozorňuje na riziko možného vzniku kumulativních vlivů a synergických vlivů mj. na ovzduší, lidské zdraví (ovlivnění hlukové zátěže obyvatelstva, ovlivnění faktoru pohody) a vodu (ovlivnění kvality povrchové a podzemní vody, ovlivnění povrchového odtoku vod). Ve vztahu k lidskému zdraví zpracovatelé SEA navrhují kompenzační opatření • snížení a regulace intenzity dopravy uvnitř obytné zástavby (po dostavbě obchvatů), • odstínění zdrojů hluku (protihlukové clony a valy, clonění budovami, vedení komunikace v zářezu či v tunelu), • omezení a kontrola nejvyšší dovolené rychlosti, • při průtazích silnic středem měst v těsném kontaktu se zástavbou je vhodným technickým opatřením výměna běžných oken za okna protihluková s garantovaným stupněm vzduchové neprůzvučnosti, • instalace tichých povrchů vozovek, • výsadba porostů dřevin oddělujících obytnou zástavbu od hlavních komunikací, • využití telematických systémů (zelená vlna na průtazích). K naplnění těchto opatření však směřuje upozornění KHS JmK související s právní vymahatelností. Pro území „Brno – jih“ dále zpracovatelé SEA stanovují v rámci zpracování územní studie prověřit možnost realizace všech záměrů ZÚR JMK (záměrů dopravní a technické infrastruktury) s ohledem na stávající zátěž složek životního prostředí, zejména lidské zdraví, na základě výsledků prověřování a posouzení variant definovat doporučené řešení včetně řešení technického a pro doporučené řešení identifikovat taková opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na složky životního prostředí a obyvatelstvo (včetně vlivů kumulativních a synergických), která zajistí, že v důsledku realizace navrhovaných komunikací nedojde ke zhoršení životní prostředí nad míru únosného zatížení a doložit účinnost navrhovaných opatření. V území „Vyškovsko“ jsou kumulací ploch a koridorů dotčeny obce Drnovice, Drysice, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Křižanovice u Vyškova, Medlovice, Moravské Málkovice, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Radslavice, Rybníček, Švábenice, Topolany, Vyškov, a to záměry dopravní infrastruktury DZ01, DS13, územní rezervou RDZ03 a technické infrastruktury TE25. Zpracovatelé SEA i v tomto případě upozorňují vzhledem k prostorové kumulaci vymezených ploch a koridorů ZÚR JMK a stávající zátěže složek životního prostředí na riziko možného vzniku kumulativních vlivů a synergických vlivů na lidské zdraví (hluková zátěž obyvatelstva) a doporučují ve vymezené oblasti v rámci navazující projektové přípravy uvedených záměrů vytvořit podmínky pro zajištění kompenzačních opatření k eliminaci rozsahu působení kumulativních a synergických vlivů, a to kompenzačních opatření identických jako pro oblast Brno – jih.. Vzhledem k tomu, že ZÚR JMK v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 věty druhé stavebního zákona vymezují územní rezervy, jsou v příloze č. 4 k SEA uvedeny informativní údaje o ploše nebo koridoru územní rezervy a o území, ve kterém je plocha nebo koridor územní rezervy vymezena s upozorněním zpracovatele SEA, kterým jevům je při prověřování možnosti využití plochy nebo koridoru nutné věnovat zvýšenou pozornost (dle ustanovení § 36 odst. 1 věty šesté stavebního zákona se neprovádí posouzení územní rezervy z hlediska vlivů na životní prostředí a evropsky významné lokality a ptačí oblasti). Dle kapitoly A.8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí SEA jsou návrhy opatření k vyloučení, omezení, případně kompenzaci identifikovaných negativních vlivů ZÚR JMK formulovány pro plochy a koridory, jejichž vyhodnocením byly zjištěny potenciálně významné negativní vlivy na sledované složky životního prostředí a pro části koncepce, jejichž naplňování může být spojeno s potenciálně významnými negativními vlivy na tyto složky.
Strana 13 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK Opatření jsou členěna dle charakteru na • opatření „koncepční“, tj. požadavky na výběr koncepčních variant a úpravy koncepce ZÚR JMK tak, aby byly vyloučeny, omezeny nebo kompenzovány zjištěné potenciálně významné negativní vlivy (směřující k výběru výsledné varianty koridoru silnice R43 Kuřim – Lysice, výběru výsledné varianty koridoru silnice R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko, ke zpracování „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě ve vztahu k jádrovému území Metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno“, k výběru varianty trasy silnice R43 v úseku D1 – Kuřim, k výběru trasy jihozápadní tangenty města Brna), •
opatření „společná“, která zpracovatel SEA doporučuje uplatňovat při upřesňování všech ploch a koridorů vymezených ZÚR JMK do navazující územně plánovací dokumentace; ve vztahu k ochraně obyvatelstva a lidského zdraví je navrhováno : • u všech záměrů je nutno zajistit splnění hlukových limitů za podmínek definovaných platnou legislativou, • u záměrů, kde existuje potenciální riziko vlivu na lidské zdraví (vlivy hluku a znečištění ovzduší) je nutno doložit ochranu veřejného zdraví včetně projednání s příslušnými orgány nejpozději v rámci procesu EIA; jedná se zejména o následující záměry : • silniční stavby procházející v přímém kontaktu s obytnou zástavbou (hluk i znečištění ovzduší), • rozšiřování letišť (zejména hluk, ale i znečištění ovzduší), • železniční stavby v místech kontaktu s obytnou zástavbou (hluk), • logistická centra (včetně vlivů dopravy vyvolané na navazujících komunikacích), • poldry a hráze (krátkodobě vlivy zemních prací),
•
opatření „projektová“, tj. požadavky na řešení identifikovaných problémů v dalších fázích projektové přípravy záměrů včetně „projektové EIA“.
Návrh ukazatelů pro sledování vlivů ZÚR JMK je proveden v části A.10. VVURÚ. Zpracovatel SEA navrhuje ukazatele pro sledování změn složek životního prostření, které mohou být vyvolány uplatňováním ZÚR JMK, a to mj. pro oblast Lidské zdraví jako podíl území s překročenými mezními hodnotami hlukové expozice (případně počet osob zasažených překročenými mezními hodnotami); k tomuto směřuje podmínka související se změnou textu. V kapitole F.1. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na zlepšování územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a jejich soulad VVURÚ jsou zpracovateli učiněny závěry související se zlepšováním územních podmínek pro tři pilíře udržitelného rozvoje, a to mj. • ZÚR JMK podchycují území s nejvíce příznivými podmínkami udržitelného rozvoje vymezením metropolitní rozvojové oblasti Brno a rozvojových os republikového nebo nadmístního významu, • ZÚR JMK podchycují území s méně příznivými podmínkami a nepříznivými podmínkami udržitelného rozvoje vymezením specifických oblastí nadmístního významu, • ZÚR JMK podporují pozitivně dosažení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostřední, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel Jihomoravského kraje. Zpracovatelé SEA specifikují konkrétní přínosy ZÚR JMK k vytváření podmínek pro předcházení zjištěných rizik ovlivňujících potřeby současné generace obyvatel a předpokládaná ohrožení podmínek života generací budoucích, a to mimo již výše uvedené upřesnění vymezení rozvojové oblasti a rozvojových os podle politiky územního rozvoje a vymezení rozvojové oblasti a os nadmístního významu na území kraje a upřesnění vymezení specifických oblastí nadmístního významu a center osídlení na území kraje i vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby na území kraje, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, a vymezení ploch a koridorů pro územní rezervy ve smyslu § 36 odst. 1 stavebního zákona, tj. uložení podrobnějšího prověření potřeby a plošných nároků těchto záměrů s cílem předcházet zjištěným rizikům a předpokládaným ohrožením. Ze souhrnného VVURÚ vyplývá, že ZÚR JMK prokazují z obecné povahy i z konkrétní náplně řadu významných přínosů vytvářením vhodných územních podmínek pro předcházení zjištěných rizik ovlivňujících potřeby současné generace obyvatel Jihomoravského kraje i pro předcházení předpokládaných ohrožení podmínek života generací budoucích. Strana 14 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK
Tolik k návrhu ZÚR JMK, k VVURÚ a SEA. -----------------------------------------------------------------Předmětný návrh ZÚR JMK a VVURÚ včetně SEA byly ze strany KHS JmK posouzeny ve smyslu ustanovení § 2 správního řádu, a to s ohledem na článek 2 bod 3 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a článek 2 bod 2 Ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, v mezích a rozsahu požadavků na ochranu veřejného zdraví vymezených zákonem č. 258/2000 Sb. a právními předpisy prováděcími (mj. nařízením vlády č. 272/2011 Sb. a vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů) a s odkazem na § 6 resp. přílohu č. 4 a 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.. Při posuzování KHS JmK postupovala v souladu s ustanovením § 3 správního řádu tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 a § 50 odst. 1 správního řádu KHS JmK uvážila skutečnosti známé z moci úřední a skutečnosti obecně známé a předmětný návrh včetně VVURÚ vyhodnotila ve smyslu ustanovení § 50 odst. 4 správního řádu dle své úvahy tak jak vyplývá z níže uvedeného. Předně se KHS JmK zabývala otázkou, zda a jakým způsobem byly při zpracování ZÚR JMK a VVURÚ naplněny požadavky směřující k zajištění ochrany a podpory veřejného zdraví dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona 258/2000 Sb. a k nutnosti eliminace resp. minimalizace potenciálních zdravotních rizik pro populaci vystavenou rizikovým faktorům životních podmínek ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 258/2000 Sb. uplatněné KHS JmK ve stanovisku k návrhu zadání ZÚR JMK ze dne 21. 8. 2012, číslo jednací KHSJM 37739/2012/odbor/HOK (dále také „stanovisko k návrhu zadání ZÚR JMK“), v souladu s ustanovením § 82 odst. 2 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb.. Ve svém stanovisku k návrhu zadání ZÚR JMK požadovala KHS JmK v rámci zpracování ZÚR JMK prověřit možnost vymezení staveb dopravní infrastruktury, jejichž účelem je odvedení dopravy mimo osídlená území resp. minimalizace stávající hlukové zátěže pro chráněné prostory jako veřejně prospěšných staveb nadmístního významu a při prověřování zohlednit časově omezená povolení provozu zdrojů hluku vydaná KHS JmK v dikci ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.. Ve svém druhém požadavku k návrhu zadání ZÚR JMK stanovila KHS JmK nezbytnost v části 21. Požadavky na obsah ZÚR JMK návrhu zadání v posledním odstavci doplnit, že vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na veřejné zdraví (Health Impact Assessment) bude provedeno v rámci hodnocení vlivů na obyvatelstvo v rozsahu dle bodu 5 přílohy ke stavebnímu zákonu v tehdy platném znění (dále také „příloha ke stavebnímu zákonu“) a upozornila, že vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na veřejné zdraví musí být s odkazem na ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, zpracováno držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví resp. držitelem osvědčení o autorizaci dle ustanovení § 83e odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.. Naplnění resp. akceptování požadavků uplatněných KHS JmK k návrhu zadání ZÚR JMK je zřejmé jednak z části 7.1 Odůvodnění ZÚR JMK a souvisejících příloh a dále pak z vypořádání zveřejněného na veřejně dostupném odkaze http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=203631& TypeID=2. Při posuzování návrhu ZÚR JMK a VVURÚ včetně SEA se KHS JmK primárně zabývala otázkou potenciálních vlivů na obyvatelstvo a lidské zdraví, které mohou ve svém důsledku při uplatňování ZÚR JMK v podobě deklarované v projednávaném návrhu predikovat zdravotní rizika pro populaci vystavenou rizikovým faktorům životních podmínek. Dále bylo posouzení návrhu ZÚR ze strany KHS JmK zaměřeno na zjištění, zda lze požadavky na uspořádání a využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách využití území a úkoly pro územní plánování stanovené pro záměry v kapitole D. návrhu ZÚR JMK, považovat za opatření
Strana 15 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK směřující k řízení potenciálních zdravotních rizik ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 a § 82 odst. 2 písm. j) a t) zákona č. 258/2000 Sb.. Současně bylo ze strany orgánu ochrany veřejného zdraví s odkazem na ustanovení § 82 odst. 2 písm. j) a t) zákona č. 258/2000 Sb. s přihlédnutím k ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. posuzováno, zda VVURÚ a SEA jsou v předkládaném rozsahu a podobě dostatečným (a vzhledem k míře podrobnosti ZÚR úplným a objektivním) podkladem pro posouzení a následné uplatnění stanoviska KHS JmK k návrhu ZÚR JMK z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik, a to s respektem k dikci principu předběžné opatrnosti a obezřetnosti. Přitom KHS JmK vycházela z definování obsahu a účelu ZÚR provedeného ustanovením § 36 odst. 1 stavebního zákona, dle něhož zásady územního rozvoje mj. stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, a z ustanovení § 36 odst. 3 stavebního zákona, dle něhož zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Toto ustanovení dále upravuje míru podrobnosti zásad územního rozvoje, když ve větě poslední stanoví, že zásady územního rozvoje ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. Výše uvedeným je KHS JmK jako dotčený orgán uplatňující stanovisko dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona s odkazem na ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu vázána; návrh ZÚR JMK ve spojení s VVURÚ a SEA je posuzován jako návrh strategického dokumentu se značným časovým a geografickým rozsahem, jehož cílem je navrhnout koncepční řešení, které optimalizuje vlivy územního rozvoje na obyvatelstvo a lidské zdraví resp. veřejné zdraví a životní prostředí a na strategické úrovni stanoví přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje a ve svém důsledku pak princip udržitelného rozvoje území představovaného třemi pilíři, a to environmentálním, ekonomickým a sociálním. Cílem hodnocení vlivů na obyvatelstvo a lidské zdraví je vyhodnotit předpokládané vlivy tak, aby bylo mj. možno vybrat optimální řešení, případně variantu řešení, a to s přihlédnutím k principu udržitelného rozvoje území reflektujícího na pojetí zdraví, které v obecné rovině není vnímáno pouze jako absence nemoci nebo vady, ale jako komplexní stav fyzické, duševní i sociální pohody (viz definice Světové zdravotnické organizace z roku 1946 a dále pak bod 3) preambule Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014 – 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES ). ZÚR JMK jako strategická koncepce mj. vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití se zřejmým předpokladem postupného zpřesňování ve smyslu ustanovení § 36 odst. 5 stavebního zákona v rámci zpracování dalších stupňů územně plánovacích dokumentací a v rámci rozhodování v území. Předmětem navazujících posuzování pak bude nalézt taková řešení a opatření, která musí dát předpoklad pro zajištění dodržení limitů stanovených právními předpisy v návaznosti na konkrétnější informace o lokalizačním a technickém, případně technologickém, řešení záměrů včetně relevantního posouzení vlivů. Přístup k postupnému zpřesňování záměrů vymezených v ZÚR je zřejmý i z „Metodického doporučení Ministerstva životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, pro vyhodnocení vlivů PÚR ČR a ZÚR na životní prostředí“ zveřejněného ve VĚSTNÍKU MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (ROČNÍK XV – únor 2015 – ČÁSTKA 2), dle něhož hierarchická struktura nástrojů územního plánování a jejich závaznost pro nástroje nižší úrovně umožňuje po linii stavebního zákona kontrolu plnění opatření navržených pro předcházení, snížení nebo kompenzaci zjištěných negativních vlivů a jejich konkretizaci v závislosti na podrobnosti řešení posuzované koncepce nebo záměru. Dále se KHS JmK zabývala faktem, že dle zpracovatelů SEA budou kriteria „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vytvářejí podmínky pro ochranu zdraví obyvatel“ a „Realizace záměrů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje nebude mít poškozující vliv na zdraví obyvatel“ naplněna pouze za předpokladu realizace celého komplexu zásadních dopravních staveb, včetně staveb vymezených v ZÚR JMK jako územní rezerva.
Strana 16 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK
Přitom KHS JmK uvážila, že ZÚR JMK v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 stavebního zákona vymezují oblast, ve které ukládají prověření změn jejího využití územní studií „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě ve vztahu k jádrovému území metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno“. Jak vyplývá z kapitoly I. ZÚR JMK (a jak je uvedeno výše), je cílem územní studie podrobněji prověřit reálný průchod nadregionální a regionální silniční infrastruktury územím s vazbou na metropolitní rozvojovou oblast OB3 Brno, a to při zohlednění vzájemných návazností kapacitních komunikací a ostatní silniční sítě, vzájemných vazeb sídel v řešeném území a jejich pozice ve vztahu k Brnu jako jádru metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno. Současně je stanoveno, že hodnocení vlivů na životní prostředí bude zpracováno přiměřeně pro účel územní studie z hlediska dopadů (včetně kumulativních a synergických vlivů) na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví (včetně dědictví architektonického a archeologického), na krajinu a že varianty budou mezi sebou porovnány. Prověřovaná řešení musí směřovat mj. k minimalizaci negativních vlivů na obyvatelstvo, lidské zdraví a životní prostředí. Je zřejmé, že cílem tohoto přístupu je identifikace potenciálních střetů vzájemně neslučitelných činností a následné stanovení požadavků na uspořádání a využívání území směřujících k omezení identifikovaných střetů v souladu s ustanovením § 3 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších přepisů. Z hlediska ochrany veřejného zdraví lze konstatovat, že stanovení požadavku na následné detailnější prověření změn územní studií v navrhovaném rozsahu směřuje k naplnění principu předběžné opatrnosti a ve svém důsledku představuje ve fázi koncepčního řešení systému dopravní infrastruktury Jihomoravského kraje primární opatření k ochraně zdravých životních podmínek ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. s tím, že tato studie bude v rámci aktualizace ZÚR jedním z podkladů pro návrh opatření směřujících k řízení zdravotních rizik ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2, § 82 odst. 2 písm. j) a t) zákona č. 258/2000 Sb.. Lze důvodně předpokládat, že v návaznosti na závěry prověření územní studií bude možno pro předmětné plochy a koridory následně vymezené dle ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona aktualizací ZÚR JMK stanovit podmínky respektující nutnost eliminace resp. minimalizace potenciálních zdravotních rizik pro populaci vystavenou rizikovým faktorům životních podmínek. I přesto však KHS JmK stanovila ve výrokové části tohoto stanoviska podmínky odůvodněné v konečné části tohoto odůvodnění. K akceptaci vymezení územních rezerv KHS JmK podotýká jistou míru nejistoty (viz dále), současně však zdůrazňuje strategický význam ZÚR JMK ve vztahu k vymezení ploch a koridorů pro další, z hlediska vlivů na obyvatelstvo a lidské zdraví, neméně důležité záměry (např. koridor TV01 Vírský oblastní vodovod, napojení skupinového vodovodu Říčany, koridor TV02 Vírský oblastní vodovod, napojení skupinového vodovodu Vranovice, TV03 Vírský oblastní vodovod, napojení skupinového vodovodu Střelice, protipovodňová opatření). Vydání ZÚR JMK, a především pak jejich konkrétní uplatňování za předpokladu respektování stanovených požadavků na uspořádání a využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území a úkolů pro územní plánování v navazujících řízení, je nezbytným předpokladem pro naplňování opatření vyplývajících ze strategických dokumentů Jihomoravského kraje ve vztahu k související ochraně a podpoře veřejného zdraví resp. k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území. KHS JmK uzavírá, že s odkazem na výše uvedené považuje za nezbytné vydání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje v co nejkratším časovém horizontu, nicméně se zcela ztotožňuje se závěry učiněnými zpracovateli SEA, a to, že je nutné urychlené prověření a dořešení problematiky uspořádání nadřazené silniční sítě v území metropolitní oblasti Brno na základě podrobnějšího prověření změn jejího využití územní studií. Jednoznačné vymezení dopravního systému v ZÚR JMK (a související aktualizaci) a následně pak v
Strana 17 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK územně plánovacích dokumentacích obcí je základním předpokladem pro zahájení předrealizačních a realizačních aktivit na jednotlivé komunikace, které dle ZÚR JMK v převážné většině zajistí odklonění dopravy, zejména tranzitní, mimo obydlená území, v důsledku čehož bude možno s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat pozitivní změny ve vztahu k souvisejícím determinantám zdraví resp. k ochraně veřejného zdraví. V otázce reálnosti opatření směřujících ve svém důsledku k ochraně veřejného zdraví KHS JmK považuje za zásadní konstatování zpracovatelů SEA, že potenciálně negativní vlivy a potenciálně významně negativní vlivy na sledované složky životního prostředí identifikované v rámci vyhodnocení jednotlivých ploch a koridorů vymezených ZÚR JMK lze minimalizovat či vyloučit zajištěním provedení opatření navrhovaných zpracovatelem. Jak již bylo uvedeno, negativní hodnocení pro dlouhodobý vliv byl zpracovateli SEA identifikován pro plochy DL01 Veřejné mezinárodní letiště Brno – Tuřany, modernizace, DG01 Veřejné logistické centrum Brno a DG02 Veřejné logistické centrum Břeclav. K minimalizaci vlivů směřují požadavky na uspořádání a využití území a především pak stanovené úkoly pro územní plánování, kdy pro záměr DL01 jsou stanoveny požadavky na zpřesnění a vymezení koridoru s cílem minimalizace negativních vlivů na životní prostředí, obyvatelstvo a lidské zdraví a na zajištění územní koordinaci a ochrany plochy v územních plánech Brna a Šlapanic. Plochu pro záměr DG01 je dle úkolů pro územní plánování nutno zpřesnit a vymezit s ohledem na jeho funkci, optimalizaci kapacity záměru s ohledem na vyvolanou dopravní zátěž v okolní zástavbě a minimalizaci rozsahu záboru ZPF. V rámci územních plánů obcí Brno a Šlapanice je pak nutno dořešit obsluhu logistického centra, včetně jeho připojení na nadřazenou silniční, železniční a vnitroměstskou síť; dále je stanoven požadavek zajistit územní koordinaci a ochranu plochy v územním plánu obce Brno. Pro záměr DG02 je stanoven požadavek na vytvoření územních podmínek pro dopravní napojení plochy na dálniční, silniční a železniční dopravu včetně návaznosti na městský dopravní systém jako součást městské logistiky a obdobně jako u plochy DG01 jsou stanoveny úkoly pro územní plánování, a to zpřesnit a vymezit koridor s ohledem na optimalizaci kapacity záměru s ohledem na vyvolanou dopravní zátěž v okolní zástavbě, minimalizaci rozsahu záboru ZPF a minimalizaci vlivů na kvalitu povrchových a podzemních vod, v rámci územně plánovací dokumentace města Břeclavi dořešit obsluhu logistického centra, včetně jeho připojení na nadřazenou silniční, železniční a vnitroměstskou síť. a zajistit územní koordinaci a ochranu plochy v územním plánu Břeclavi. Lze důvodně předpokládat, že v navazujících fázích zpřesňování ploch pro záměry DL01, DG01 a DG02 bude uplatněn požadavek na stanovení podmínky, dle níž vlivy záměrů umístěných na plochách nesmí zasahovat mimo hranici vymezených ploch, a to ani v součtu kumulativních účinků všech záměrů v ploše umístěných, tj. nepřípustné využití pro všechny druhy staveb, zařízení a činností, jejichž negativní účinky na veřejné zdraví a životní prostředí na hranici ploch v souhrnu překračují nad přípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních předpisech nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Návrhy opatření se KHS JmK zabývala i ve vztahu ke kumulativním a synergickým vlivům. Jak je již uvedeno výše, je dle části A.6.9. VVURÚ území ovlivněná prostorovou kumulací ploch a koridorů vymezených v ZÚR JMK nutno očekávat • v lokalitách, v nichž návrh ZÚR JMK vymezuje územní rezervy, jejichž potřebu a plošné nároky resp. jejich využití je nutno prověřit územní studií, tj. území „Brno – jih“, a • na území Vyškovska, kde jsou dotčeny kumulativními a synergickými vlivy souvisejícími se záměry dopravní infrastruktury DZ01 (Trať č. 300 a 340 Brno – Vyškov – hranice kraje - „Nová Přerovská trať“), DS13 (R46 Vyškov – hranice kraje, homogenizace včetně úpravy mimoúrovňových křižovatek), územní rezervou RDZ03 (VRT Ponětovice – Vyškov – hranice kraje (– Ostrava)) a záměrem technické infrastruktury TEE25 (Rekonstrukce a zdvojení VVN 110 kV Sokolnice – Vyškov – hranice kraje (– Prostějov) ve stávající trase) obce Drnovice, Drysice, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Křižanovice u Vyškova, Medlovice, Moravské Málkovice, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Radslavice, Rybníček, Švábenice, Topolany, Vyškov. Zpracovatelé SEA doporučují ve vymezené oblasti „Vyškovsko“ v rámci navazující projektové přípravy uvedených záměrů vytvořit podmínky pro zajištění kompenzačních opatření k eliminaci rozsahu půso-
Strana 18 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK bení kumulativních a synergických vlivů, a to kompenzačních opatření identických jako pro oblast Brno – jih. Pro záměr DS13 (R46 Vyškov – hranice kraje, homogenizace včetně úpravy mimoúrovňových křižovatek) je v části D. ZÚR JMK stanoven mj. úkol pro územní plánování související se splněním hlukových limitů. Vzhledem k tomu, že pro záměr DZ01 (Trať č. 300 a 340 Brno – Vyškov – hranice kraje - „Nová Přerovská trať“) požadavek na splnění hygienických limitů hluku stanoven není, uplatnila KHS JmK ve výrokové části tohoto stanoviska požadavek na doplnění. Současně však zpracovatelé SEA v části Vlivy na obyvatele a lidské zdraví kapitoly A.6.9. Souhrnné vyhodnocení vlivů ploch a koridorů na sledované složky životního prostředí SEA při posuzování naplnění podmínky „Realizace záměrů ZÚR JMK nebude mít poškozující vliv na zdraví obyvatel“ upozorňují na další dvě oblasti, u nich nelze konstatovat poškozující vliv na zdraví obyvatel, ale pouze potenciální (a odstranitelné) riziko vzniku takové situace. První lokalitou jsou mimoúrovňové křižovatky u záměru DS04-B, tj. DS04 R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko, varianta „Alternativní, západní“, které při zachování jejich polohy vyžadují realizaci řady technických opatření k ochraně dotčené zástavby. Tato varianta však není zpracovatelem SEA doporučena a KHS JmK se ztotožňuje s doporučením na výběr varianty „Základní ŘSD“. Druhou lokalitou je jihovýchodní okraj Brna (Tuřany – Šlapanice), kde dochází k významné kumulaci dopravních záměrů s tím, že ani v této lokalitě se při zajištění všech navržených opatření k jednotlivým stavbám dle provedených hodnocení nepředpokládá, že realizace záměrů bude mít poškozující vliv na obyvatele, a to ani v součtu všech vlivů. Dle mapových podkladů se na kumulaci vlivů budou mj. podílet záměry DS 29 (II/380 Tuřany, obchvat), DS 34 (III/4171 Šlapanice, obchvat (budoucí zařazení do tahu silnice II. třídy)), DZ01 (Trať č. 300 a 340 Brno – Vyškov – hranice kraje - „Nová Přerovská trať“). K záměru DZ01 uplatnila KHS JmK požadavek na doplnění úkolů pro územní plánování, pro záměry DS 29 a DS 34 je v návrhu stanoven úkol pro územní plánování zpřesnit a vymezit jednotlivé koridory pro přestavbu krajských tahů silnic II. třídy diferencovaně s ohledem na jejich přepravní funkci, požadované technické parametry, optimalizaci trasy v rámci koridoru s cílem minimalizace dopadů na obytnou zástavbu, případně zajistit splnění hlukových limitů. Současně je stanoven úkol pro územní plánování zajistit územní koordinaci a ochranu koridorů přestavby krajských tahů silnic II. třídy v územně plánovacích dokumentacích dotčených obcí. Je zřejmé, že takto stanovený úkol reflektuje na doporučení zpracovatelů SEA, kteří v rámci principu předběžné opatrnosti doporučují řešit toto území podrobnou studií a detailně specifikovat podmínky umístění jednotlivých staveb. Zpracovatelé SEA však upozorňují, že poměrně bezproblémové naplnění podmínky „Realizace záměrů nebude mít poškozující vliv na zdraví obyvatel“ je do určité míry dáno nezahrnutím některých potenciálně problematických záměrů, které by tento vliv teoreticky mít mohly a byly proto uvažovány pouze ve formě územních rezerv. Je zřejmé, že výše uvedené, tj. vymezeni územních rezerv a stanovení resp. doporučení požadavků na posouzení lokalit s očekávanou kumulací vlivů, deklaruje jistou míru nejistot v hodnocení vlivů ZÚR JMK na lidské zdraví a obyvatelstvo resp. na veřejné zdraví. Současně je však zřejmé, že minimalizaci nejistot lze důvodně předpokládat především v aktualizaci ZÚR JMK provedené v návaznosti na závěry, které vyplynou z územní studie, a v navazujících řízeních (tj. u vybraných záměrů v řízeních dle zákona č. 100/2001 Sb. a u všech záměrů v postupech dle stavebního zákona). Přitom KHS JmK zohledňuje fakt, že převážná většina záměrů umísťovaných na plochách nebo v koridorech vymezených v ZÚR JMK (a jejich aktuakizacích) bude v navazujících řízeních podmíněna reálným vztahem územních podmínek, který se v čase a místě dynamicky mění, a to v závislosti na intenzitě a skladbě činností, na emisních charakteristikách zdrojů znečišťování ovzduší a zdrojů hluku a na efektu uplatňování intervencí do stávající zátěže území Jihomoravského kraje. Z výše uvedeného lze zcela jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností dovodit, že pokud bude v navazujících řízeních prokázáno, že nelze v koridoru nebo na ploše vymezených v ZÚR JMK (a v aktualizaci ZÚR JMK provedené mj. na základě územní studie) záměr přiměřeně charakterizovaný Strana 19 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK lokalizačními, stavebně – technickými a technologickými parametry (v podrobnosti odpovídající stupni projednávání) umístit pro zjevný nesoulad s požadavky danými právními předpisy mj. v oblasti ochrany veřejného zdraví, bude záměr v projednávaných parametrech charakterizován jako nepřípustný a bude nutno vymezení koridoru nebo plochy opětovně projednat v rámci aktualizace ZÚR JMK dle ustanovení § 42 stavebního zákona, neboť ZÚR vydávané dle ustanovení § 36 odst. 4 stavebního zákona formou opatření obecné povahy podle § 171 až 174 správního řádu nemají vyšší platnost než požadavky vyplývající z právních předpisů. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ani právní předpisy prováděcí, nestanoví požadavky na rozsah, obsah, podrobnost a metodiku hodnocení vlivů na obyvatelstvo resp. lidské zdraví prováděné dle přílohy ke stavebnímu zákonu v rámci pořizování ZÚR JMK, neposuzovala KHS JmK správnost použité metodiky pro VVURÚ. Důsledně se však KHS JmK zabývala otázkou, zda použití dané metodiky a vyhodnocení vlivů v daném rozsahu v dostatečné míře umožňuje identifikaci potenciálních zdravotních rizik souvisejících s následným uplatňováním ZÚR JMK resp. s umísťováním záměrů na vymezených plochách a koridorech, a zda požadavky na uspořádání a využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování stanovené v kapitole D. ZÚR JMK ve svém důsledku směřují k řízení potenciálních rizik ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 a § 82 odst. 2 písm. j) a t) zákona č. 258/2000 Sb. v navazujících řízeních. Přitom KHS JmK vycházela ze znalosti místních podmínek a důsledně se zabývala otázkou naplnění obecně platné zásady předběžné opatrnosti jako principu zajišťujícího minimalizaci známých rizik případně odvrácení rizik působení faktorů, jejichž efekt není zcela znám, a zásady obezřetnosti. Závěrem odůvodnění KHS JmK odkazuje na výše uvedené a konstatuje, že považuje rozsah a podrobnost posouzení vlivů ZÚR JMK za dostatečný a objektivní podklad pro posouzení dané věci a pro uplatnění stanoviska k návrhu ZÚR JMK z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. Současně jsou podklady dostatečné pro vyjádření KHS JmK k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území a k výběru variant řešení a rovněž pak pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území ve smyslu ustanovení § 36 odst. 5 stavebního zákona resp. pro konkretizaci a zpřesňování v navazujících řízeních. Ve vztahu k ochraně veřejného zdraví a očekávané úrovni zdravotních rizik souvisejících s uplatňování ZÚR JMK KHS JmK konstatuje, že požadavky na uspořádání a využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování stanovené v kapitole D. ZÚR JMK dávají reálný předpoklad pro řízení potenciálních rizik ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 a § 82 odst. 2 písm. j) a t) zákona č. 258/2000 Sb. v navazujících řízeních a je zřejmé, že návrh ZÚR JMK v projednávané podobě ve svém důsledku nenaplňuje předpoklady potenciálního ohrožení veřejného zdraví. Po uvážení všech aspektů uvedených výše KHS JmK uzavírá, že návrh Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje dává reálný předpoklad pro naplnění cílů a úkolů územního plánování, a to mj. vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích, a směřuje k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území, a to i při zohlednění určitých nejistot v posuzování. Proto KHS JmK stanovila tak jak je uvedeno v části I. výrokové části, když v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 stavebního zákona souhlas vzhledem k nutnosti eliminace potenciálních zdravotních rizik pro populaci vystavenou rizikovým faktorům životních podmínek ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 a 3, § 30, § 34 a § 82 odst. 2 písm. j) a t) zákona č. 258/2000 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 272/2011 Sb. vázala na splnění podmínek. Stanovená podmínka č. 1 směřuje k naplnění kriteria „ZÚR JMK vytvářejí podmínky pro ochranu zdraví obyvatel“ a k řízení zdravotních rizik ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 a § 82 odst. 2 písm. j) a Strana 20 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK t) zákona č. 258/2000 Sb. a je s odkazem na ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. stanovena vzhledem ke skutečnosti, že dle VVURÚ je pro zajištění ochrany zdraví obyvatel kraje nutná dostavba celého komplexu zásadních dopravních staveb, včetně staveb v ZÚR JMK vymezených jako územní rezerva a že realizace některých záměrů obsažených v ZÚR JMK, zejména úseku R43 bez odpovídající návaznosti jižním směrem k dálnici D1, vytváří riziko zhoršení imisní situace na území krajského města. V příloze 2 k SEA je k vymezení a charakteristice sekundárního, střednědobého, přechodného, záporného vlivu na obyvatelstvo, a lidské zdraví a ovzduší doslovně uvedeno, že (citace) „V podobě navržené v ZÚR, tj. při realizaci pouze v úseku Kuřim – hranice kraje (záměry DS01-DS03) záměr vytváří potenciální riziko masivní kumulace dopravní zátěže v prostoru města Brna. V kombinaci s připravovanou výstavbou Velkého městského okruhu, ale i se záměry jižně od Brna (zejm. zkapacitnění dálnice D2 bez vytvoření alternativního tangenciálního spojení) dále zatraktivní průjezd přes Brno ve směru sever-jih pro tranzitní dopravu. Důsledkem bude zhoršení kvality života ve městě, které je již v současnosti přetíženo automobilovou dopravou se všemi negativními dopady (bezpečný pohyb chodců a cyklistů, dopravní zácpy, hluk, prašnost a znečištění ovzduší, pohoda bydlení celkově). Jedná se dle provedených hodnocení o nejméně žádoucí variantu časového postupu realizace komunikační sítě. Pokud by byl tento scénář naplněn, je nutno očekávat, že po určitou dobu (ve střednědobém horizontu) dojde ke zhoršení imistní situace na území Brna. Střednědobé dopady realizace všech tří záměrů DS01-DS03 jsou proto hodnoceny jako jednoznačně výrazně negativní.“ Na výše uvedené reflektují zpracovatelé ZÚR JMK v odůvodnění ZÚR JMK, když konstatují, že ukončení kapacitní silnice R 43 severně od Brna a zavedení veškeré dopravy prostřednictvím stávající I/43 do městského komunikačního systému je tou „nejhorší“ variantou řešení daného problému jako cílového stavu, a že zcela fatální dopady bude mít tato varianta na prostor Svitavské radiály (I/43), ulici Hradeckou a především na VMO Brno (silnici I/42) v západním a jihozápadním sektoru. K naplnění podmínky „ZÚR JMK vytvářejí podmínky pro ochranu zdraví obyvatel“ a k řízení zdravotních rizik ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 a § 82 odst. 2 písm. j) a t) zákona č. 258/2000 Sb. rovněž směřuje podmínka č. 2. S odkazem na ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. je stanovena vzhledem ke skutečnosti, že ZÚR JMK v návrhu neřeší plnohodnotně dopravní přetížení města Brna a jeho bezprostředního okolí, kde je očekávána největší kumulace negativních faktorů životního prostředí. Jak vyplývá z výše uvedeného, jsou z důvodů složitosti problematiky koncepce a uspořádání nadřazené silniční sítě v jádrovém území metropolitní oblasti Brno rozhodující úseky kapacitních silnic vymezeny pouze jako územní rezervy s tím, že pro zajištění ochrany zdraví obyvatel kraje je nutná dostavba celého komplexu zásadních dopravních staveb, včetně staveb v ZÚR JMK vymezených jako územní rezerva. Zásadním požadavkem v rámci navržených opatření je dle zpracovatelů ZÚR JMK urychlené prověření a komplexní dořešení problematiky v územní studii, kterou ukládají ZÚR JMK a následné zapracování výsledků této studie do návrhu aktualizace ZÚR JMK. Podmínka reflektuje na fakt, že v ZÚR JMK není stanovena lhůta pro pořízení územní studie, která z hlediska vlivů na veřejné zdraví představuje zcela zásadní a prioritní podklad. Vzhledem k opakovaně zdůrazňovanému významu a navrhovanému rozsahu územní studie resp. k cíli územní studie, tj. podrobněji prověřit reálný průchod nadregionální a regionální silniční infrastruktury územím s vazbou na metropolitní rozvojovou oblast OB3 Brno, při zohlednění vzájemných návazností kapacitních komunikací a ostatní silniční sítě, vzájemných vazeb sídel v řešeném území a jejich pozice ve vztahu k Brnu jako jádru metropolitní rozvojové oblasti OB3 Brno, považuje KHS JmK za nebytné provést vyhodnocení vlivů dle přílohy ke stavebnímu zákonu již v rámci zpracování studie. K urychlenému řešení dopravního systému na území JMK s předpokladem, že studie vymezí jednotlivé záměry tak, aby byl dán reálný předpoklad pro minimalizaci zdravotních rizik, směřuje podmínka č. 3.
Strana 21 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK
Podmínka č. 4 je formálního charakteru; neboť s přihlédnutím k souvisejícím textům v kapitole D. ZÚR JMK je zřejmá pouze zjevná nesprávnost. Podmínka č. 5 je stanovena vzhledem k faktu, že v kapitole A.10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na životní prostředí je pro oblast Lidské zdraví definován jako ukazatel „podíl území s překročenými mezními hodnotami hlukové expozice (případně počet osob zasažených překročenými mezními hodnotami)“. KHS JmK uvedena jako „zdroj dat“ disponuje informacemi o překročení hygienických limitů hluku stanovených nařízením vlády č. 272/2011 Sb. ve spojení s ustanovením § 30 odst. 1 a § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. pro chráněné prostory definované ustanovením § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. Informace o překročených mezních hodnotách hlukové expozice jsou veřejně dostupné na internetovém odkaze http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/strategicke-hlukove-mapy_1070_5.html. K tomu KHS JmK upřesňuje, že mezní hodnoty hlukových ukazatelů stanovuje vyhláška č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování); dále také „vyhláška č. 523/2006 Sb.“. Dle vyhlášky č. 523/2006 Sb. jsou stanoveny hlukové ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn), pro den (Ld ), pro večer (Lv) a pro noc (Ln), kdežto hygienické limity hluku, k jejichž hodnotám jsou standardně navrhována protihluková opatření, jsou stanoveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb.. K zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území KHS JmK konstatuje, že i přes doporučení směřující k doplnění úkolů pro územní plánování pro specifickou oblast nadmístního významu N-SOB2 Horňácko, se ztotožňuje se závěry učiněnými ve VVURÚ, a to že ZÚR JMK podchycují území s nejvíce příznivými podmínkami udržitelného rozvoje vymezením metropolitní rozvojové oblasti Brno a rozvojových os republikového nebo nadmístního významu, že podchycují území s méně příznivými podmínkami a nepříznivými podmínkami udržitelného rozvoje vymezením specifických oblastí nadmístního významu a že podporují pozitivně dosažení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostřední, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel Jihomoravského kraje. Doporučení, aby byl u oblasti N-SOB2 Horňácko úkol pro územní doplněn o opatření ke zlepšení parametrů zásobování vodou, reflektuje s ohledem na znalost místních podmínek na požadavky vyplývající z PÚR ČR, kdy je v kapitole 2.2 REPUBLIKOVÉ PRIORITY v bodě 30 stanoveno : Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Současně KHS JmK odkazuje na ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP VESELÍ NAD MORAVOU 2012 (prosinec 2012), a to část Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012, v níž SWOT analýza pro téma vodní režim uvádí jako • SLABÉ STRÁNKY „Nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody na území Horňácka“ • PŘÍLEŽITOSTI „Další využití vodního zdroje pitné vody Bzenec-komplex realizací vodovodu Horňácko z vodojemu Vnorovy - Dražky dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizace Jihomoravského kraje“. V části HROZBY je pak konstatováno „Ohrožení vodních zdrojů při mimořádných situacích (povodňové stavy, období sucha, havárie)“. Obdobně SWOT analýza pro téma technická infrastruktura (voda a kanalizace) uvádí „Potenciální ohrožení vodárenských a kanalizačních systémů při krizových situacích (povodně, období sucha)“. V dané věci KHS JmK dne 18. 9. 2014 pod číslem jednacím KHSJM 40949/2014/HO/HOK jako orgán ochrany veřejného zdraví příslušný k hodnocení a řízení zdravotních rizik ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 písm. t) zákona č. 258/2000 Sb. a jako dotčený orgán ochrany veřejného zdraví místně příslušný dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. a věcně příslušný dle ustanovení § 82
Strana 22 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK odst. 2 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb. a § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona ve spojení s ustanovením § 82 odst. 2 písm. i) a § 77 zákona č. 258/2000 Sb. doporučila Městskému úřadu Veselí nad Moravou, Odbor životního prostředí a územního plánování, Oddělení územního plánování, tř. Masarykova 119, 98 13 Veselí nad Moravou IČ 00285455, aby byly v rámci územně plánovací činnosti obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou prověřeny stávající systémy zásobování vodou, a to v návaznosti na záměr realizace skupinového vodovodu Horňácko. KHS JmK si je vědoma faktu, že ve smyslu ustanovení § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, náleží zásobování vodou do samostatné působnosti obcí s tím, že vzhledem k nutnosti zcela zásadní eliminace potenciálních zdravotních rizik pro populaci vystavenou rizikovým faktorům životních podmínek ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. souvisejících s bezpečným zásobováním obyvatelstva zdravotně nezávadnou pitnou vodou v dostatečném množství, a to s odkazem na ustanovení § 2 odst. 3 a § 82 odst. 2 písm. t) zákona č. 258/2000 Sb., považuje KHS JmK své doporučení za odůvodněné. K výběru varianty řešení záměru DS01 R43 Kuřim – Lysice tj. DS01-A varianta „Německá“, DS01-B varianta „Malhostovická“ a DS01-C varianta „Optimalizovaná MŽP“, KHS JmK uvedla, že vzhledem k závěrům posouzení vlivů na lidské zdraví a obyvatelstvo jako orgán ochrany veřejného zdraví doporučuje dále sledovat variantu DS01-C varianta „Optimalizovaná MŽP“, a to i přesto, že zpracovatelé ZÚR JMK doporučují z hlediska přepravní účinnosti včetně „otevřenosti“ polohy R 43 k navazujícím variantám R43 v úseku Kuřim – dálnice D1, ve vztahu k možnému výběru obou variant obchvatu Kuřimi a s přihlédnutím k výsledkům hodnocení SEA jako vhodnější variantu „Německou“. Při výběru varianty řešení záměru DS04 R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko s variantami DS04-A „Základní ŘSD“ a DS04-B „Alternativní, západní“ se KHS JmK ztotožnila s doporučením na výběr varianty DS04-A „Základní ŘSD“. Ve vztahu k principu udržitelného rozvoje území však KHS JmK uvedla, že považuje za nezbytné, aby byl při konečném výběru variant řešení respektován veřejný zájem směřující k odvedení dopravy mimo obydlené části sídel, tj. aby byla vybrána varianta, u níž lze očekávat realizaci v co nejkratším časovém horizontu. Současně KHS JmK upozornila na skutečnosti, které by měl pořizovatel ZÚR JMK vzít v úvahu při úpravě návrhu ZÚR JMK, a to, že ze strany KHS JmK jsou právně nevymahatelná • opakující se doporučení zpracovatelů VVURÚ na dimenzování protihlukových opatření s určitou rezervou (např. záměry DS01, DS02, DS03), kdy toto doporučení není adekvátní společným opatřením vyplývajícím z části A.8. VVURÚ, a to „U všech záměrů je nutno zajistit splnění hlukových limitů za podmínek definovaných platnou legislativou“, ani návrhům požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech v části A.11. VVURÚ, kdy je u většiny záměrů stanoven požadavek „zajistit splnění hlukových limitů“ a rovněž s úkoly pro územní plánování definovanými v části D. ZÚR JMK, a •
kompenzační opatření stanovena v části A.6.9. Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území ve vztahu k lidskému zdraví, tj. • snížení a regulace intenzity dopravy uvnitř obytné zástavby (po dostavbě obchvatů), • odstínění zdrojů hluku (protihlukové clony a valy, clonění budovami, vedení komunikace v zářezu či v tunelu), • omezení a kontrola nejvyšší dovolené rychlosti, • při průtazích silnic středem měst v těsném kontaktu se zástavbou je vhodným technickým opatřením výměna běžných oken za okna protihluková s garantovaným stupněm vzduchové neprůzvučnosti, • instalace tichých povrchů vozovek, • výsadba porostů dřevin oddělujících obytnou zástavbu od hlavních komunikací, • využití telematických systémů (zelená vlna na průtazích).
Rovněž pak KHS JmK upozornila na zjevnou nesprávnost v kapitole C Výsledek přezkoumání návrhu ZÚR JMK odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, a to na identický text v částech C. 1 až C.4.
Strana 23 (celkem 24)
číslo jednací KHSJM 22575/2015/odbor/HOK Vzhledem ke skutečnosti, že dne 15. 4. 2015 byla Vládou ČR schválena aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR, doporučila KHS JmK do kapitoly A. Stanovení priorit územního plánování Jihomoravského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území včetně zohlednění priorit stanovených v politice územního rozvoje ZÚR JMK zapracovat související republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, a to mj. články (23), (24) a (24a).
otisk úředního razítka oprávněná úřední osoba Ing. Miroslav Staněk, v. r. vedoucí odboru hygieny obecné a komunální
Za správnost vyhotovení: Švarcová Jaroslava
Rozdělovník: • Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno, IČ 70888337 • KHS JmK – spis
Strana 24 (celkem 24)