KONCENTRAČNÍ TÁBOR MAUTHAUSEN

MODERNÍ DĚJINY.CZ

KONCENTRAČNÍ TÁBOR MAUTHAUSEN

Miroslava Ludvíková Koncentrační tábor v Mauthausenu patří mezi nejznámější nice. Tyto budovy byly vystavěny z kamene. Kromě jedné neblaze proslulé koncentrační tábory založené nacisty. strany byl lágr obehnán vysokou kamennou zdí korunTábor patřil do skupiny III určené pro nepolepšitelné vězně, ovanou ostnatým drátem s vysokým napětím. V určitých jejichž návrat byl nežádoucí a jenž měli být „vernichtung vzdálenostech se nad stěnami tyčily hrozivě vyhlížející durch arbeit“, zlikvidováni prací. Byl to první koncentrační věže s kulomety a esesáckými hlídkami. V blízkosti lágru tábor založený mimo vlastní území Německa, ležel v řídce na stráni byly ubikace pro SS posádku, jejich nemocnice, obydlené oblasti přibližně 20 km na východ od rakouského kuchyně, veliká hala zvaná „Führerheim“, kantýna s baLince. rem. Před hlavní branou komandatura a kanceláře pro velitele tábora a politické oddělení. Opodál, stranou na stráZaložený byl 8. srpna 1938, tedy osm měsíců po anšlusu ni byly vystavěny vily pro esesáckou šlechtu.”1 Rakouska. Heinrich Himmler tehdy poslal do Mauthausenu přibližně 300 vězňů z koncentračního tábora Dachau. Jejich Statistiky a život v táboře úkolem bylo vybudovat v blízkosti místního kamenolomu Na konci roku 1938 se v Mauthausenu nacházelo téměř Wiener-Graben tábor, v němž by byli vězni využíváni k prá- 1000 vězňů, především kriminálních zločinců, asociálů ci. Vlastníkem kamenolomu byla společnost Deutsche a náboženských elementů – např. Svědků Jehovových. Erd- und Steinwerke GmbH (DEST). O rok později, v roce Během druhé poloviny roku 1939, tj. po rozpoutání druhé 1939, byla přibližně 5 km od mateřského tábora započata světové války, se počet zvýšil na 2600 vězňů a přibyly výstavba pobočného tábora Gusen, viz dále. také další státní příslušnosti. Nejpočetnější národnostní zastoupení měli v táboře Poláci. Židovských vězňů bylo Koncentrační tábor v Mauthausenu se skládal z 32 budov na počátku málo, teprve od října 1941 do tábora přijížděly obklopených nejdříve nabitým ostnatým drátem, později transporty s Židy, první židovský transport byl vypraven vysokou kamennou zdí se strážními věžemi. z Protektorátu Čechy a Morava.2 Václav Václavík (1911): „Za kamenným opevněním bylo asi 25 baráků, většinou dřevěných pro vězně, před nimi rozlehlá plocha zvaná Appellplatz, vpravo kuchyně pro vězně, pod ní skladiště, sprcha. Za ní bunkr s malými celami, dále plynová komora, krematorium a már-

1 Václav Václavík: Vzpomínky na Mauthausen, k dispozici na www.fronta.cz/vaclavik-vzpominky-na-mauthausen-1 (17. 7. 2012).

2 Např. po pádu Francie byly do Mauthausenu poslány tisíce španělských republikánských uprchlíků, kteří do Francie uprchli poté, co Franco zvítězil ve Španělské občanské válce v roce 1939. V Mauthausenu skončili také příslušníci Interbrigád, kteří bojovali ve Španělsku.

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

1

MODERNÍ DĚJINY.CZ

S narůstajícím počtem vězňů bylo potřeba tábor rozšiřovat. Velitel tábora Franz Ziereis rozhodl o jeho rozšiřování směrem na sever a západ – takto rozšířený tábor byl obehnán ostnatým drátem. V nové části tábora byli celoročně vězněni na otevřeném prostoru především maďarští Židé a ruští vojáci.

vězňů do Polska a předal je muzeu v Auschwitz-Birkenau. Další část záznamů byla převezena do Austrálie a v roce 1969 dokumenty získal Mezinárodní výbor Červeného kříže.

Vzhledem k nedochování přesných táborových záznamů není možné určit přesný počet vězňů, kteří byli v Mauthausenu zavražděni. Navíc, jak je uvedeno níže, několik tisíc vězňů bylo převezeno k likvidaci do nedalekého zámku Hartheim5. Dochované záznamy převezl jeden z přeživších

Tábor byl osvobozen průzkumnou jednotkou 11. americké obrněné divize. Velitel Carl Ziereis byl na útěku – v civilních šatech – postřelen. Ještě před smrtí byl americkou armádou vyslýchán7. Při mezinárodním procesu v Dachau

Velitelem tábora v období od 8. srpna 1938 do 17. února 1939 byl Albert Sauer (1898–1945). Po jeho odchodu se Denně do tábora také přijížděly menší transporty z ostat- velitelem stal Franz Ziereis (1905–1945) a zůstal komanních koncentračních a vyhlazovacích táborů. První trans- dantem až do května 1945. porty z Auschwitzu přijely v únoru 1942, další v červnu 1942, v dubnu a listopadu 1943 a později v lednu a únoru Václav Václavík (1911): „Nejvyšší vládce Mauthausenu 1944, včetně transportů smrti na počátku roku 1945. Mezi a jeho filiálek byl komandant Standartenführer Franz deportovanými byla i velká skupina civilistů uvězněná Ziereis z Mnichova. Hned pod ním měl velení Schutzhaftpo Varšavském povstání. Tito nově přibyvší vězni byli lagerführer SS-Hauptsturmführer Georg Bachmayer, ponecháni osudu na volném prostranství před táborem, jeden z největších sadistů v lágru. Další místo v hieraro hladu, v mrazu. Tisíce vězňů tam umíraly hladem, chii zaujímal SS Haupsturmführer Schultz, vedoucí polivyskytly se i případy kanibalismu. tického oddělení (gestapa), který se také vyznačoval odebíráním zlatých prstenů, náušnic, hodinek i zlatých Artur Radvanský (1921): “V Linci nás vysadili a šli jsme zubů při každém příchodu nového transportu. Oberdo kopce do Mauthausenu. Celou noc nás nechali spát sturmführer Heinlingsfelder byl hlavním komandantem venku, já jsem ležel v jednom houfu s Cyrankiewiczem. v lomu, většinou času opilý a pro zkrácení času tu a tam Byli jsme namačkáni na sebe a každou půlhodinu ten, co ubil vězně. Činy Obersturmführera Streitweisera by zahležel na kraji, se posunul dovnitř do řady, a tak jsme se anbily i samotného markýza de Sade. K uspokojení svých měnili. Pak nás nahnali do koupele, zase nám vzali všecky sexuálních tužeb házel vězně do otevřených latrín a při naše věci. Mě napadlo, že jsem vzal čtvrtku chleba, kterou pohledu jak se topí, dosahoval erotického vzrušení. Někdy jsem vydlabal a dal si dovnitř zlaté hodinky, které nám poslal psa na menší skupinu pracujících otroků a skákal přinesli kluci z kanady. Chleba jsem držel v ruce a vězeň radostí nad jejich agonií. Když se některý z vězňů snažil v koupelně mi ho nechal. Vyšli jsme ven a v mrazu nás psu uniknout, zastřelili ho. Smutně se proslavil Sturmfühmokré hnali na blok. Naše skupina, naše stovka odběhla rer Waschitski, bývalý lékárník z Vídně, který se vyznaa v koupelně přestala téct voda, padesát kluků vyběhlo menal vynálezem jedovaté tekutiny, která byla píchána ven a museli čekat na dalších padesát, dokud nezačala do těl práce neschopných vězňů. Killerman, Kofler, Wintéct voda. Dvacet z nich zmrzlo. Už se nezvedli. Kdybych kler, Schultz, Trum, Weis, Müller, Schimphosel, Koschnitzse dostal do koupelny o pět minut později, už bych nežil.”3 ki, Kreineis a další jména by neměla být zapomenuta. Ti všichni byli bezcitní vrahové, Himlerovi služebníci, kteří Podle odhadů táborem od srpna 1938 do května 1945 s potěšením likvidovali „Menschendreck“ až do konce prošlo 199.404 vězňů, z nichž přibližně 119.000 tam války. Měli naprogramovaný úkol zabíjet, vězňové byli pro ně jen bezvýznamná čísla nikoliv lidé.”6 zemřelo; přibližně 38.120 bylo židovského původu.4

3 Artur Radvanský, k dispozici na holocaust.cz/cz2/resources/ recollections/zm58 (15. 7. 2012).

4 Tábor byl určen především pro muže, v září 1944 však do tábora přijel první ženský transport z Auschwitzu. Koncem války přišlo dalších 2500 ženských vězenkyň.

5 Zámek Hartheim patřil mezi místa, kde docházelo k eutanáziím v rámci

2

Akce T4. V květnu 1940 došlo ke zplynování prvních 633 pacientů. V rámci akce Sonderbehandlung 14 f 13 zde bylo usmrceno dalších 12.000 osob, z toho bylo 5000 vězňů Mauthausenu, Gusenu a Dachau. Celkem zde bylo zavražděno přibližně 30.269 osob.

6 Václav Václavík: Vzpomínky na Mauthausen, k dispozici na www.fronta.cz/vaclavik-vzpominky-na-mauthausen-1 (17. 7. 2012).

7 Text výslechu k dispozici na www.jewishgen.org/forgottenCamps/


MODERNÍ DĚJINY.CZ

7. března 1946 bylo dalších 58 příslušníků odsouzeno do šedesáti kilogramů. Podle rozkazu každý z nás si musel k smrti, 3 na doživotí. Celkem v Mauthausenu během let zvednout balvan na ramena a vynést jej po 186 schodech, 1939–1945 sloužilo více než 10.000 dozorců SS. které byly nerovnoměrně vytesané nahoru k blízkosti lágru. Spadl-li vězeň, často vytvořil tzv. domino efekt a strhl Mezi těmi, kdo nacistické věznění v Mauthausenu přežil, s sebou i další vězně. Po složení kamene „Laufschritt“ byl Simon Wiesenthal, který poté strávil zbytek života (poklusem) běžet dolů, uchopit další a v této proceduře lovem nacistických válečných zločinců. pokračovat celý den. Tak jako moji druhové v koloně, naložil jsem kámen na raArtur Radvanský (1921): “Osvobodila nás americká ar- mena a začal stoupat. Krutá vytrvalost boje se smrtí. Než máda, ale život nám vlastně zachránili španěláci. Potkal se ozval hlas píšťaly končící práci, chtělo se mi zemřít.”9 jsem se s nimi v roce 1941 v Buchenwaldu, ale potom je odvezli do Mauthausenu. Tam je strašně zdecimovali, Vytěžená žula byla původně používána k dláždění ulic naživu zůstalo jen asi deset procent a pět šest z nich ve Vídni, později se však předpokládalo její využití při jsem potkal v Ebensee. Když se blížila fronta, lagerführer rekonstrukci a přestavbě německých měst dle plánů nacinařídil, že vězňové musí jít do štol, aby se ochránili před stických architektů v čele s Albertem Speerem.10 bombardováním. Jenže štoly byly podminované a oni by nás byli odpráskli, všech 10.000 lidí. Španěláci říkali: Ne, Vězni byli rovněž nasazováni na hloubení tunelů pro nikam, stávka. Oni se zalekli té síly, nechali nás na blocích podzemní továrny v okolí tábora. Jednalo se především a nic se nestalo. Najednou práskl do brány tank, přijela o továrny v Gusenu, Ebensee či Melku. americká armáda a byli jsme osvobozeni. Našim oblastním americkým komandantem byl americký Němec. Ten Vyhlazování vězňů nadržoval Němcům a spousta esesáků utekla. Španěláci Nejprve, přibližně do roku 1943, tábor sloužil především je pochytali a vláčeli je za auty po lagerstrasse, kde byly k věznění politických a ideologických nepřátel. Poté však ostré kameny. To se mi nelíbilo. Myslím, že to hodně lidí začal plnit všeobecnou vyhlazovací činnost. Vězni, jež již odsuzovalo, že se chovali stejně jako Němci.”8 nebyli schopni vykonávat práci, byli likvidováni. Do roku 1940 byli vězni převáženi na zámek Hartheim, kde byli Po osvobození bylo pohřbeno 15.000 těl v masových zplynováni, či byli přímo v Mauthausenu usmrceni injekcí hrobech u Mauthausenu. V týdnech následujících po os- a zpopelněni. Po zvýšení počtu vězňů se tento systém vobození zemřelo na 3000 vězňů na následky hladovění již stal nedostatečným a drahým a nadále byla v Mauthausenu užívána plynová komora, nejdříve pojízdná, a nemocí. od prosince 1941 trvalá zděná komora s kapacitou až 120 vězňů. Pracovní využití V létě býval budíček v 4.45, v zimě o půl hodiny později. Pracovní den končil v 19.00. Vězni pracovali v kame- Jinou oblíbenou metodou vraždění vězňů bylo, především nolomu Wiener-Graben ve dvou skupinách. Jedna sku- v zimě, stříkání proudů ledové vody na vězně, kteří tak pina lámala kámen, druhá v kolonách vynášela na zádech umrzli. bez odpočinku a za neustálého bití mohutné kvádry žuly Známým způsobem vraždění byly také tzv. parašutistické po schodech. skoky: dozorci si vybírali oběti, které shazovaly ze skály Pracovalo se za všech podmínek a nesmírně těžká práce kamenolomu dolů. spolu s nízkými příděly jídla měly za následek vysokou Pobočné tábory úmrtnost. Komplex tábora Mauthausen patřil k největšímu komVáclav Václavík (1911): „Na dně lomu byla před námi plexu ovládanému Němci. Kromě čtyř hlavních táborů masivní halda žulových kvádrů, každý o váze od třiceti existovalo v Rakousku a Německu více než 50 pobočných Camps/MauthausenEng.html (17. 6. 2012).

8 Artur Radvanský, k dispozici na holocaust.cz/cz2/resources/ recollections/zm58 (15. 7. 2012).

9 Václav Václavík: Vzpomínky na Mauthausen, www.fronta.cz/vaclavikvzpominky-na-mauthausen-1 (17. 7. 2012). 10 Více např. Albert Speer, Řídil jsem Třetí říši, Praha 2010.


3

MODERNÍ DĚJINY.CZ

táborů. K pobočným táborům patřily i další kamenolomy, muniční továrny, doly, zbrojovky a továrny na výrobu stíhacích letounů Messerschmitt či např. farmaceutická firma Bayer. Soustava táborů dosahovala se ziskem 11 milionů říšských marek nejlepších výrobních výsledků mezi podobnými centry Třetí říše. Gusen Již rok po založení tábora byl Mauthausen přeplněn a bylo nutné komplex rozšířit. O necelých 5 km dále byla započata výstavba nového tábora Gusen (nazývaný také Mauthausen II). Nově zbudovaný tábor byl dokončen v květnu 1940, ale první vězni přijeli již 17. dubna 1940. První transport s vězni převážně z Dachau a Sachsenhausenu dorazil 25. května 1940. I v Gusenu byli vězni využíváni na otrockou práci v kamenolomech či byli pronajímáni místním zemědělcům a podnikatelům.

vami betonu, od nádraží Redl-Zipf položeny železniční koleje až do vnitřku tunelu a výtah spojoval vrchol hory s podzemím. Na blízké louce byl vystavěn objekt širokých stěn z betonu a vnějšek upraven tak aby se z výše podobal hospodářskému stavení. Namalovaná okna, dveře i střecha, vpředu zahrádka a chlívky. Při sypání betonu do jedné ze stěn této podivné stavby spadl jeden ruský vězeň do tuhnoucí masy a byl zaživa zasypán.“11

Památník Mauthausen po konci války Po osvobození tábor spravovaly Spojené státy americké, nicméně Mauthausen spadal do sovětské okupační zóny a jeho správu bezprostředně převzali Sověti. V létě 1945 jej pár měsíců využívala Rudá armáda jako kasárna. Podzemní továrny rozebrali a jako válečnou kořist převezli do Sovětského svazu. Během let 1946–1947 byly tábory nevyužívané a použitelné zařízení bylo místním obyvatelstvem rozebráno a odvezeno. Když se začátkem roku Do Gusenu byli začátkem roku 1941 přesunuti téměř sovětská armáda stahovala z oblasti, vyhodila tunely všichni Poláci a Španělé. V říjnu 1941 byl z části Gusenu do povětří. Dne 20. června 1947 tábor převzala Rakouská vytvořen tábor pro válečné zajatce, především sovětské republika, která se zavázala zřídit zde Památník. důstojníky. Většina vězeňských bloků, zachované budovy SS a proDo ledna roku 1944 byl Gusen nezávislý na mateřském vozní zařízení v kamenolomu byly v rámci přestavby rotáboře, měl vlastní systém číslování vězňů, registr zebrány a místo bylo v roce 1949 prohlášeno památným zemřelých, poštovní kancelář i dozorce. Až na konci války místem. Na podzim téhož roku byl na místě původních byly oba tábory sloučeny. Počet vězňů v Gusenu však byl správních budov SS odhalen Národní památník. Poté i další oproti Mauthausenu téměř dvojnásobný. země a skupiny postavily vlastní památníky. Na začátku šedesátých let byl v areálu tábora zřízen hřbitov, kam byly V březnu 1944 byl sklad SS v Mauthausenu přestavěn přemístěny ostatky více než 14.000 obětí z hromadných na nový pobočný tábor nazvaný Gusen II, který až do konce hrobů. války sloužil jako velmi provizorní tábor. Bylo v něm 12.000–17.000 vězňů. Pobočný tábor Gusen III v Lungitzu V roce 1970 byla v Památníku otevřena stálá výstava byl otevřen v prosinci 1944. k dějinám tábora. V roce 2003 bylo vybudováno Středisko pro návštěvníky.12 Později, s bombardováním německého průmyslu spojeneckým letectvem, byla výroba přesunuta do podzem- Čeští vězni v Mauthausenu ních tunelů v kopcích, jež obklopovaly tábor. Rozloha Mauthausen a komplex jeho táborů byly prvními místy, kam těchto podzemních továren byla ohromná. Např. továrny byli deportováni čeští občané. První vězni tam přijížděli již na zbraně se rozkládaly na ploše kolem 30.000 m2 či firma v roce 1939. V roce 1940 sem byla rovněž přemístěna skuMesserschmitt disponovala s 50.000 m2 a byla schopna pina českých vězňů ze Sachsenhausenu. V této době se za měsíc smontovat až 1250 letadel ME 262. však jednalo maximálně o dvě desítky Čechů. Početné deportace začaly až v říjnu 1941: 3. října 1941 přijel z Prahy Václav Václavík (1911): „Pod obrysem uchvácené hory transport čítající téměř 300 osob. Od tohoto období sehrál se budovala kompletní podzemní továrna. Miliony tun Mauthausen zvláštní úlohu při decimování českého obykamene a zeminy byly vydlabány do osmi set metrů hloubky hlavního tunelu, do útrob hory pak několik 11 Václav Václavík: Vzpomínky na Mauthausen, www.fronta.cz/vaclavikvzpominky-na-mauthausen-2-schlier (17. 7. 2012). menších postranních. Stropy, stěny zpevněny vrst12 www.mauthausen-memorial.at

4


MODERNÍ DĚJINY.CZ

vatelstva po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora: „Vzhledem k zvláštnímu utváření v Protektorátu Čechy a Morava je nutno všechny osoby odsouzené stannými soudy zřízenými v Protektorátu, na základě nařízení říšského protektora ze dne 27. 9. 1941, k předání tajné státní policii, umísťovat výlučně v koncentračním táboře Mauthausen.“ Do konce roku již bylo v Mauthausenu na 1400 Čechů. Ani přesné počty českých vězňů v táboře není možné přesně určit. Zachované dokumenty totiž neobsahují údaje o deportacích českých vězňů do Mauthausenu k tajným popravám a některé další přesuny vězňů. Odhaduje se, že v Mauthausenu bylo nejméně 5800 českých občanů.13 K největším popravám patří exekuce 252 příslušníků rodin a příbuzných Jana Kubiše a Josefa Valčíka, k níž došlo 23. října 1942, bezprostředně po jejich příchodu do Mauthausenu.14 V Mauthausenu bylo zavražděno mnoho významných českých odbojářů, umělců a vědců: např. písničkář a herec

Karel Hašler, pedagogové Jan Florian, Vojtěch Rosický, Radim Nováček, biskup Štěpán Trochta, jezuita Adolf Kajpr. V letech 1941–1945 zde byl vězněn také pozdější československý komunistický prezident Antonín Novotný. Literatura

Václav Berdych, Mauthausen: k historii obce vězňů v koncentračním táboře Mauthausen, Praha 1959. Mauthausen, uspořádal Stanislav Hlaváček, Praha 2000. Gordon J. Horowitz, In the Shadows of Death, New York 1990. Jaroslav Joza, Nacisty umučení vězňové Malé Pevnosti Terezín, in Terezínské listy, č. 12, 1982, s. 1–17. Jaroslav Kladiva, Poslední z transportu, Praha 1983. Karel Littloch, Mauthausen, koncentrační lágr smrti: vzpomínky a léta 1941–1942, Praha 1945. Josef Mojžíš, Ze vzpomínek bývalých vězňů a účastníků odboje, in Terezínské listy, č. 17, 1989, s. 43–47. Artur Radvanský, A přece jsem přežil, Praha 2008. Susan Goldman Rubin, The Flag with fifty-six stars: a gift from the survivor of Mauthausen, New York 2005. Albert Speer, Řídil jsem Třetí říši, Praha 2010. Miloš Vítek, Mauthausen 1945 – Dachau 1945, Brno 1946. Jaroslav Žižka, Heydrichiáda měla svůj závěr v Mauthausenu, in Terezínské listy, č. 13, 1984, s. 9–25.

13 Databáze českých vězňů v Mauthausenu: http://www.pamatnik-terezin. cz/vyhledavani/mauthausen/ 14 Více http://mauthausen.valka.cz/cesi_a_slovaci_v_mauthausenu.htm


5

KONCENTRAČNÍ TÁBOR MAUTHAUSEN

Recommend Documents