Zápis z porady odboru dozoru a kontroly veřejné správy se zástupci krajských úřadů, Kanceláře VOP, Svazu měst a obcí, Komory statutárních měst, Sdružení místních samospráv, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj a dalších subjektů konané dne 3. prosince 2013
Zahájení porady Ing. Marie Kostruhová – ředitelka odboru dozoru a kontroly veřejné správy, Ministerstvo vnitra Poradu zahájila ředitelka odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Ing. Marie Kostruhová, která v úvodu přivítala všechny přítomné, představila jednotlivé vystupující a témata jejich vystoupení.
1) Přehled legislativních úkolů ODK JUDr. Adam Furek – vedoucí oddělení legislativně-právního odboru dozoru a kontroly veřejné správy, Ministerstvo vnitra JUDr. Adam Furek informoval přítomné účastníky porady o přehledu legislativních a nelegislativních úkolů odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra. A) Legislativní úkoly: 1) Protikorupční novela zákonů o územních samosprávných celcích (sněmovní tisk 904) Zadání úkolu: Ze Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012, která uložila změny v oblasti nakládání s veřejným majetkem. Aktuální stav: V důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny nebyl návrh projednán. 2) Harmonizace předpisů spojených s přijetím nového zákona o kontrole Zadání úkolu: Pod č. 255/2012 Sb. byl vyhlášen nový zákon o kontrole (kontrolní řád), který s účinností od 1. ledna 2014 nahradí stávající zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. V návaznosti na přijetí kontrolního řádu schválila vláda usnesením ze dne 19. července 2012 č. 543 Harmonogram předložení návrhů změn zákonů v souvislosti s přijetím kontrolního řádu, v němž jsou uvedeny termíny, v nichž mají jednotlivé resorty, do jejichž působnosti dotčené zákony spadají, předložit návrhy novelizací zákonů upravujících kontrolní postupy. V důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny nebyla část harmonogramu splněna (projednávání některých předpisů bylo ukončeno v rámci Poslanecké sněmovny, např. novela zákonů o ÚSC jako sněmovní tisk 1061, jiné dosud probíhají v mezirezortním připomínkovém řízení). Aktuální stav změn: Ministerstvo vnitra připravilo ve spolupráci s dalšími resorty změnový zákon zahrnující potřebné změny právních předpisů k harmonizaci s novým kontrolním řádem. Návrh byl dne 20. listopadu 2013 projednáván vládou a byl předložen do Poslanecké sněmovny, kde je veden jako sněmovní tisk č. 29.
Poznámka: Ministerstvo vnitra připravuje pro případ, že od 1. 1. 2014 nebudou zákony o územních samosprávných celcích legislativně souladné s kontrolním řádem metodické stanovisko, které by popsalo aplikovatelnost jednotlivých ustanovení kontrolního řádu na kontroly vykonávané podle zákonů o ÚSC (subsidiární aplikace některých ustanovení kontrolního řádu). Materiál by byl včas zpřístupněn na webu MV. 3) Harmonizace zákonů o územních samosprávných celcích s novým občanským zákoníkem Zadání úkolu: Harmonizace zákonů o územních samosprávných celcích s novým občanským zákoníkem byla obsažena ve sněmovním tisku č. 904 (protikorupční novela) a současně – vzhledem k tomu, že protikorupční novela nebyla projednánabyla uplatněna jako pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 930 (novely zákonů související s rekodifikací soukromého práva). Aktuální stav: Novela byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 303/2013 Sb. s účinností od 1. 1. 2014. 4) Novela zákona o svobodném přístupu k informacím Zadání úkolu: Původně ve Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012, nově – a v obsahově modifikované podobě – v nové Strategii vlády pro období let 2013 a 2014. Aktuální stav: S ohledem na rozpuštění Poslanecké sněmovny a na konání nových voleb požádalo Ministerstvo vnitra Úřad vlády o posunutí termínu odevzdání novely do 30. června 2014 (vláda tento požadavek schválila v rámci pravidelné aktualizace plnění úkolů ze Strategie v boji proti korupci). 5) Implementace směrnice č. 2013/37/EU, kterou se mění směrnice č. 2003/98/ES o opakovaném využití informací veřejného sektoru Zadání úkolu: MV převzalo gesci za transpozici směrnice č. 2013/37/EU, která má být implementována do 15. 7. 2015. Předpokládá se, že implementace bude provedena změnou zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (stejně, jako byla provedena implementace směrnice č. 2003/98/ES). Aktuální stav: MV zpracovalo srovnávací tabulku a nastínilo uvažované legislativní změny. O konzultaci byly požádány dotčené útvary MV a dále Ministerstvo kultury (s ohledem na některé dopady směrnice). Po vypořádání předběžných připomínek bude připraven legislativní materiál a zahájen standardní legislativní proces. S předložením vládě počítáme do prosince 2014. B) Nelegislativní úkoly (vládní): 1) Nové usnesení o postupu při kontrolách výkonu samostatné a přenesené působnosti územními samosprávnými celky Zadání úkolu: V souvislosti s novým kontrolním řádem a s navazujícími změnami je nutné nahradit dosavadní usnesení vlády č. 1181/2006, jímž se stanoví „Postup ústředních správních úřadů, krajských úřadů, Magistrátu hlavního města Prahy a magistrátů územně členěných statutárních měst při přípravě Hodnotící zprávy
k výsledkům kontrol působností územních samosprávných celků a koordinace výkonu těchto kontrol“. Aktuální stav: Nové usnesení bylo schváleno usnesením vlády č. 689/2013 (je dostupné v plném znění na http://www.mvcr.cz/odk). 2) Změny v oblasti odměňování zastupitelů územních samosprávných celků Zadání úkolu: Na základě požadavku územních samospráv (požadavek na navrácení výše odměn členům zastupitelstev ÚSC na úroveň roku 2010) vznikla pracovní skupina k problematice odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků složená ze zástupců územních samospráv a dotčených ústředních správních úřadů. Výsledkem jednání byla příprava materiálu pro vládu, který navrhuje změnu aktuálního nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. Vládě bude materiál předložen ve variantách k rozhodnutí. Aktuální stav: Materiál bude projednáván vládou dne 11. prosince 2013. 3) Analýza možností zavedení informačního komisaře Zadání úkolu: Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2013 a 2014 uložila Ministerstvu vnitra, aby ve spolupráci s místopředsedkyní vlády pro boj s korupcí připravil a do 30. listopadu 2013 předložil vládě analýzu možností zřízení institutu informačního komisaře, spojenou s posouzením možností zavedení sankčních mechanismů. Aktuální stav: V souvislosti s novelou informačního zákona byl Úřad vlády požádán též o posunutí termínu pro odevzdání analýzy do 30. dubna 2014 (vláda tento požadavek schválila v rámci pravidelné aktualizace plnění úkolů ze Strategie v boji proti korupci). Do konce prosince 2013 by mělo být ukončeno vnitrorezortní připomínkové řízení.
2) Kontroly výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti ÚSC, aktuální informace k novému kontrolnímu řádu Ing. Bc. Tomáš Pösl – vedoucí oddělení kontroly odboru dozoru a kontroly veřejné správy, Ministerstvo vnitra Ing. Bc. Pösl sdělil účastníkům porady aktuální informace k novému kontrolnímu řádu. Vzhledem k situaci, kdy byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna, nedošlo k přijetí velkého množství změnových zákonů dle předpokládaného harmonogramu v souvislosti s novým zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), který nabývá účinnosti 1. 1. 2014. Z toho důvodu je nutné určit pro jednotlivé kontroly vykonávané orgány veřejné správy, která aktuálně platná zvláštní (speciální) ustanovení v jednotlivých právních předpisech upravujících příslušnou kontrolu budou současně s kontrolním řádem aplikována. Odbor dozoru a kontroly veřejné správy vytvořil doporučující metodickou pomůcku pro postup při kontrolách výkonu samostatné a přenesené působnosti svěřené obcím (krajům), pro období od 1. 1. 2014, kdy vstupuje v účinnost zákon o kontrole do přijetí harmonizovaných zákonů o územních samosprávných celcích. Tento postup je doporučením, která ustanovení zákona o kontrole je možno v tomto období dle názoru Ministerstva vnitra použít a která nikoliv. Postup se užije pouze pro kontroly, které budou zahájeny po účinnosti kontrolního řádu (tedy po 1. lednu 2014).
Ing. Bc. Pösl také upozornil, že s ohledem na nastalou situaci je na každém ústředním správním úřadu, do jehož věcné působnosti náleží jednotlivé druhy kontrol (a výklad příslušných zákonů), aby podaly výklad či metodický návod pro kontrolní pracovníky, jak procesně postupovat při výkonu kontrol na daném úseku (tzn. podat obdobný výklad či metodický návod jako Ministerstvo vnitra pro kontroly výkonu přenesené a samostatné působnosti územně samosprávných celků). To znamená, že je na každém ústředním správním úřadu, aby posoudil možnost aplikace kontrolního řádu vedle konkrétního speciálního zákona spadajícího do jeho kompetencí (tj. nakolik je možno použít ustanovení speciálního zákona a nakolik ustanovení zákona o kontrole). S ohledem na nastalou situaci, kdy nedošlo k přijetí „změnového zákona“, Ministerstvo vnitra doporučuje na počátku roku 2014 realizovat jen kontroly nezbytně nutné a další kontroly realizovat až po přijetí změnového zákona. Ing. Bc. Pösl rovněž upozornil na ustanovení § 29 zákona o kontrole, dle kterého se kontroly zahájené před účinností kontrolního řádu dokončí dle dosavadních právních předpisů. Na závěr svého vystoupení Ing. Bc. Pösl připomenul, že metodický materiál Ministerstva vnitra obsahuje na úvodní straně kontaktní údaje na odbor dozoru a kontroly veřejné správy. V případě jakýchkoli dotazů stran metodického materiálu nebo výkonu kontroly, je tedy možno se na zdejší odbor kdykoli obrátit. Metodické doporučení Ministerstva vnitra je přílohou č. 1 tohoto zápisu. Dále upozornil na nové ÚV 689/2013 upřesňující postup při kontrolách (zejména oblast plánování, koordinace a spolupráce kontrolních orgánů). Připomenul termíny pro zpracování Hodnotící zprávy za léta 2012 – 2013, zejména: Podklady pro aktualizaci kontrolních činností ve VS – 30. listopad 2013 Podklady pro HZ 2012 – 2013 – 31. leden 2014.
3) Spotřebitelský ombudsman Ing. Josef Tržický – vedoucí oddělení spotřebitelské legislativy, Ministerstvo průmyslu a obchodu JUDr. Václav Urban – odbor živností, Ministerstvo průmyslu a obchodu Ing. Josef Tržický seznámil účastníky porady s problematikou tzv. „spotřebitelského ombudsmana“. Spotřebitelský ombudsman je systém, který za pomoci kontaktních míst na živnostenských úřadech obcí s rozšířenou působností a jejich spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi umožní oklamaným a zneužitým spotřebitelům, především seniorům, efektivně, rychle a bezplatně se domoci svých spotřebitelských práv. Spotřebitelský ombudsman není novým úředníkem, ale "využitím" existující sítě celkem 227 obecních živnostenských úřadů. Spotřebitelský ombudsman byl zaveden za účelem okamžitého řešení palčivého problému s nepoctivým prodejem v případě tzv. předváděcích akcí. Na nich je v řadě případů prodáváno zboží nebo jsou nabízeny služby za použití nekalých obchodních praktik, jak je definuje zákon o ochraně spotřebitele na základě směrnice Evropského parlamentu Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. Smyslem je pomoci při zneužití důvěry spotřebitelů ze strany neseriózních podnikatelů, kteří pořádají zájezdy nebo jiné tematické akce s cílem nabídnout a prodat zboží, které je často nízké kvality a oproti srovnatelnému zboží nabízenému v kamenných
obchodech několikanásobně předražené. K dosažení tohoto cíle používají tito podnikatelé nejrůznější nevybíravé důkladně propracované praktiky, které na zájezdech vůči přítomným seniorům uplatňují speciálně proškolení prodejci. Od manipulace směřující k vyvolání pocitu závazku či vděčnosti účastníka akce (rozdáváním dárků, výher či levného oběda), přes nepravdivé či zkreslené informace, až po výhrůžky (účastníci akce jsou uzamčeni v prostoru, ve kterém se koná prezentace s tím, že jim nebude umožněn odchod, jestliže si něco nekoupí) nebo psychický tlak (zastrašování) či fyzický útok. Spotřebitel, který uzavřel kupní smlouvu mimo prostory obvyklé k podnikání, má sice podle občanského zákoníku, § 57, právo od smlouvy písemně odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření (v určitých případech i později), a to bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce, ale podnikatel mnohdy nerespektuje toto právo, nekomunikuje, není známa jeho adresa apod. V této situaci potřebují spotřebitelé, zejména ti starší, pomoci. Často jsou bezradní a hledají důvěryhodný zdroj informací a rad. Spotřebitel se v nově zavedeném systému může zdarma obrátit na některý ze živnostenských úřadů, kde je s ním vyplněn jednoduchý vstupní formulář (připravený Ministerstvem průmyslu a obchodu), kterým se založí případ, jenž je dále zpracován místně nejbližší nevládní neziskovou organizací. Tato organizace potom poskytne rady k dalšímu konání, resp. pomůže mu s písemnostmi, a to opět bezplatně. Takovou pomocí je i podání návrhu na vydání platebního rozkazu, tedy žaloby k soudu (opět s využitím ministerstvem připraveného formuláře). Systém zároveň nevylučuje možnost, aby se spotřebitel potřebující poradit obrátil přímo na některou spotřebitelskou organizaci, pokud je mu dostupná. Systém současně umožňuje případnou snazší kontrolu dotčeného prodejce státním dozorovým orgánem. Jak ukazují statistické údaje i hodnocení samotných spotřebitelů, systém je účinný a setkává se s pozitivní odezvou. Od počátku jeho zaktivování v polovině května 2013 do konce listopadu spotřebitelské organizace zaevidovaly celkem 1349 případů, které k nim byly postoupeny z živnostenských úřadů nebo je přijaly přímo od spotřebitelů. Představuje to v průměru více než 200 případů každý měsíc, s nimiž se poškození spotřebitelé obracejí na příslušná místa a s nimiž jim zde pomohou je řešit. Vedle systému „spotřebitelský ombudsman“ existují a jsou přijímána další opatření pomáhající bojovat s klamavými a agresivními obchodními praktikami. Jedná se např. o: Přijatou novelu živnostenského zákona, která se stanoví zákaz řetězení živností. Novelu zákona o ochraně spotřebitele, která uloží prodávajícím povinnost oznámit ČOI konání předváděcí akce tak, aby dozorový orgán mohl na její průběh dohlédnout. Dalším prvkem novely je stanovení povinných náležitostí pozvánky (v Poslanecké sněmovně, tisk č. 11). Mimosoudní řešení sporů. Nejpozději do poloviny r. 2015 na základě evropské směrnice a nařízení bude vytvořen systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který pomůže spotřebitelům i podnikatelům jednodušší, rychlejší a levnější cestou řešit vzniklé spory. Aktivní roli spotřebitelských organizací. Jejich činnosti jsou zaměřeny na poskytování poradenství, publikování potřebných informací, vzdělávání ve spotřebitelských záležitostech a další. Vybrané projekty podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytováním dotací.
Chování samotných spotřebitelů, kteří mohou přispět k tomu, aby se neseriózním obchodníkům nedařilo snadno uplatňovat nekalé a nepoctivé obchodní praktiky. Stačí opatrnost při jednání, neuzavírání kupních smluv bez důkladného seznámení se s jejich obsahem, nepodléhání reklamním trikům, nečinění ukvapených rozhodnutí apod. JUDr. Václav Urban doplnil vystoupení Ing. Josefa Tržického o následující informace. K používanému pojmu, resp. termínu „spotřebitelský ombudsman“ – ve skutečnosti jde pouze o označení určitých opatření, jejichž faktickým zavedením sledovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu jediný účel, a sice poskytnout s využitím sítě existujících 227 živnostenských úřadů obcí s rozšířenou působností pokud možno účinnou pomoc spotřebitelům při uplatňování jejich práv v případech, kdy jsou vůči nim používány nekalé obchodní praktiky, a dochází tak k porušování právních předpisů, jak o tom svědčí řada případů z praxe zejména při tzv. předváděcích akcích, doložených zjištěními příslušných kontrolních orgánů (zejména České obchodní inspekce). K argumentaci, resp. výhradám, podle nichž chybí „spotřebitelskému ombudsmanovi“ potřebný legislativní podklad – v žádném případě nejde o vytvoření či zavedení nového právního institutu či dokonce nového úřadu, jehož existence by musela být legislativně podložena a vymezena specifickou právní úpravou (zákonem). Při iniciaci zavedení systému opatření s názvem „spotřebitelský ombudsman“ do praxe živnostenských úřadů šlo primárně a prioritně o nutnost nalézt okamžité operativní řešení jako určitou adekvátní reakci na zjištěné negativní dopady týkající se podnikatelských aktivit spojených s uplatňování nekalých obchodních praktik ve vztahu k určitým skupinám spotřebitelů, v daném případě seniorů. Jednalo se tedy o hledání možnosti určité formy ochrany těchto podle našeho názoru nejvíce ohrožených skupin spotřebitelů, jež by jim mohla pomoci a představovala tak, na v mnoha případech agresivní praktiky organizátorů a poskytovatelů předváděcích akcí, pružnou a účinnou odpověď, a to plně v rámci a intencích platného právního řádu, tj. za situace, jež nevyžaduje nezbytnost přijetí samostatného zákona, jehož obsahem by bylo vymezení institutu, postavení a působnost „spotřebitelského ombudsmana“ kogentním, sofistikovatelným způsobem. S tímto zámyslem byla v daném systému koncipována i úloha živnostenských úřadů metodickým pokynem MPO č. 2/2013 v květnu t. r. Legislativní řešení – Metodický pokyn MPO č. 2/2013 nenahrazuje absenci obecně závazné normativní právní úpravy v dané oblasti, jeho úkolem je pouze usměrnit a sjednotit postup živnostenských úřadů při realizaci opatření přijatých v rámci systému spotřebitelského ombudsmana. Koncepční a do jisté míry i legislativně systémové řešení lze patrně očekávat až v souvislosti s přijetím směrnice č. 2013/11/EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů a nařízením č. 524/2013/EU o řešení spotřebitelských sporů on-line, na něž bude navazovat přijetí odpovídající úpravy týkající se mimosoudního řešení sporů mezi spotřebiteli a podnikateli. V důsledku takové explicitní právní úpravy lze důvodně předpokládat i sníženou potřebu pomoci spotřebitelů od příslušných orgánů veřejné správy. K činnosti živnostenských úřadů – živnostenské úřady nejsou a ani nemohou být přímými řešiteli spotřebitelských sporů, jejich úloha v rámci systému „spotřebitelského ombudsmana“ je omezena zejména na poskytování pomoci spotřebitelům spočívající v poskytování informací o možných způsobech řešení jejich situace, popřípadě ve
zprostředkování kontaktu s nevládními organizacemi, které jim s řešením problémových situací budou ochotny pomoci. Pouze v případě žádosti občana o poskytnutí součinnosti by měly živnostenské úřady vyhotovit s podatelem protokol-spotřebitelský záznam a postoupit jej včetně naskenovaných dokumentů elektronicky přímo stěžovatelem zvolné spotřebitelské organizaci (samozřejmě pokud o takovou bližší formu pomoci projeví konkrétní občanspotřebitel zájem). Při takto vymezené (třebaže pouze metodicky) úloze obecních živnostenských úřadů jsme přesvědčeni, že výše uvedená převážně informativní a zprostředkovatelská úloha uvedených správních orgánů se v daném případě nijak zásadně neliší od standardní činnosti živnostenských úřadů spojené s vyřizováním jakýchkoliv jiných podání či podnětů, nejedná se proto o postup v rozporu se zákonem. Živnostenské úřady jsou povinny přijímat podání, stížnosti a podněty, postup při jejich vyřizování je obecně upraven správním řádem. Ministerstvo průmyslu a obchodu ulehčilo v tomto směru živnostenským úřadům jejich úlohu zpracováním sjednoceného formuláře protokolu-spotřebitelského záznamu, tj. úředníci živnostenských úřadů vyhotovují v případě ústních podání v podstatě klasický protokol ve smyslu § 18 správního řádu, tj. nesepisují žádný dokument navíc. Jde o činnost, jejíž výkon se nijak nevymyká ani rozsahu věcné působnosti, jež pro obecní živnostenské úřady vyplývá z kompetencí stanovených zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že každý orgán veřejné moci je povinen i v současnosti, tj. za účinnosti správního řádu, přijímat podání, resp. podněty (a následně posoudit, zda je k vyřízení podání příslušný či nikoliv), má Ministerstvo průmyslu a obchodu za to, že v souvislosti s výše popsanou agendou tzv. spotřebitelského ombudsmana by živnostenským úřadům neměly vzniknout náklady nad rámec jejich zákonných povinností (a to ani v případech, pokud by živnostenský úřad při zjištění, že k vyřízení podání není příslušný žádný orgán veřejné správy, poskytoval podateli informace, jak má v dané situaci dále postupovat). Podle názoru Ministerstva průmyslu a obchodu nejsou téměř žádné materiální náklady a časová náročnost spojeny ani s eventuálními případy elektronického zasílání podkladů (spotřebitelských záznamů) živnostenskými úřady příslušné neziskové organizaci. Podle informací poskytnutých Ministerstvu průmyslu a obchodu živnostenskými úřady občané uvedenou službu využívají, nicméně počet případů, s nimiž se občané – spotřebitelé obracejí na živnostenské úřady, jeví spíše sestupnou tendenci (červen: počet spotřebitelských záznamů – 75, postoupeno spotřebitelským organizacím – 48, červenec: počet spotřebitelských záznamů - 55, postoupeno spotřebitelským organizacím -46, srpen: počet spotřebitelských záznamů – 28, postoupeno spotřebitelským organizacím – 23, září: počet spotřebitelských záznamů – 35, postoupeno spotřebitelským organizacím – 24, souhrnné údaje za 4. čtvrtletí 2013 nejsou dosud k dispozici). Při porovnání těchto absolutních hodnot s počtem obecních živnostenských úřadů obcí s rozšířenou působností v České republice (227) je tedy zřejmé, že o jakékoliv eventuální „zátěži“ živnostenských úřadů (jakkoli by byla v této spojitosti proklamována), nelze seriózně uvažovat. Tyto údaje rovněž dokládají, že realizace opatření tvořících systém tzv. spotřebitelského ombudsmana není podle dosavadních poznatků Ministerstva průmyslu a obchodu spojena s vyššími nároky na zajištění materiálně technického zabezpečení ani s nároky na mimořádné personální zabezpečení uvedené agendy v činnosti obecních živnostenských úřadů, resp. s nároky, které by dokonce vyžadovaly navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti v oblasti živnostenského podnikání. Z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu je činnost spotřebitelského ombudsmana vnímána pozitivně, neboť ji lze vykonávat v rámci běžné působnosti živnostenských úřadů stanovené zákonem, aniž by přitom docházelo k prokazatelnému narušení běžného provozu úřadů. Kromě toho, že agenda tzv. spotřebitelského ombudsmana není podle dosavadních
zjištění spojena s žádnými mimořádnými náklady na její materiální ani personální zabezpečení, je její výkon směrem k zamýšleným adresátům, jimiž jsou v tomto případě zejména nejvíce ohrožené skupiny spotřebitelů, podle názoru Ministerstva průmyslu a obchodu i plně v souladu s funkcí veřejné správy jako služby veřejnosti. Tolik k pojmu „spotřebitelský ombudsman“ a k objasnění základního záměru, s nímž jsou vznik tohoto označení a posléze opatření realizovaná na jeho základě od počátku spojeny.
4) Informace ke vzniku nových obcí z vojenských újezdů mjr. Magdalena Dvořáková – členka pro optimalizaci vojenských újezdů, Ministerstvo obrany mjr. Magdalena Dvořáková informovala přítomné o připravované optimalizaci počtu a rozlohy vojenských újezdů v ČR a návrhu zákona na zrušení vojenského újezdu Brdy. Podrobné informace jsou součástí prezentace, která je přílohou č. 2 tohoto zápisu. Dotaz: „V případě vzniku nových obcí budou muset být tyto napojeny na okolní silnice. Silnice budou převedeny na jednotlivé kraje. V jaké stavu jsou tyto silnice?“ Odpověď (mjr. Magdalena Dvořáková): „V některých případech bylo v rámci jednání rozhodnuto, že některé silnice budou převedeny na kraj. Některé silnice nacházející se na hranici vojenského újezdu zůstanou ve správě armády, která se o ně bude i nadále starat. Tam kde stav převáděné silnice neodpovídá standardnímu stavu pro užívání, bude ze strany armády zabezpečena jejich oprava.“ Dotaz: „Silnice tedy budou převedeny na kraj?“ Odpověď (mjr. Magdalena Dvořáková): „Ne všechny silnice.“ Dotaz: „Jak to vypadá se sporem o hranice krajů v případě vojenského újezdu Brdy?“ Odpověď (mjr. Magdalena Dvořáková): „Návrh zákona na zrušení tohoto vojenského újezdu se předkládal s tímto rozporem, jelikož tento rozpor nebyl v rámci jednání vyřešen. Náš návrh vycházel z historického členění území, nicméně bude na Vládě, jak v tomto případě rozhodne.“ Dotaz: „Jak je to v případě nově vzniklé obce města Libavá? Bude to obec se 600 obyvateli, tudíž nesplňuje zákonné podmínky pro to, aby mohla být městem. V tomto případě se tedy z hlediska zákona bude jednat o obec nikoli město.“ Odpověď (mjr. Magdalena Dvořáková): „V minulosti tento sídelní útvar byl městem. I v rámci diskuze bylo ujednáno, že se bude jednat o město Libavá.“ Reakce (JUDr. Adam Furek): „Ministerstvo vnitra na tento problém upozorňovalo v připomínkovém řízení, ale zákon říká, že vzniká nová obec s názvem město Libavá. Bude to tedy ve skutečnosti obec, ale s názvem město Libavá.“ Reakce (mjr. Magdalena Dvořáková): „My jsme jím tímto vyšli vstříc, jelikož trvali na historickém názvu město Libavá.“
5) Poznatky Ministerstva vnitra při výkonu veřejné správy Ing. Daniela Horníčková – oddělení legislativně právní odboru dozoru a kontroly veřejné správy, Ministerstvo vnitra Ing. Daniela Horníčková seznámila přítomné účastníky porady s poznatky zdejšího odboru při výkonu veřejné správy. Konkrétní případy nesprávného úředního postupu jsou uvedeny v příloze č. 3. Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra při výkonu své činnosti vnímá, že v některých případech dochází k určitým neshodám v postupech ústředních správních úřadů či krajských úřadů nad výkonem jim svěřených agend. Tímto příspěvkem bychom chtěli na některé postupy upozornit, přičemž uvítáme ze strany přítomných zástupců diskuzi k danému tématu. Zároveň bychom také chtěli upozornit na některá ustanovení nového kontrolního řádu – zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, který nabude účinnosti 1. ledna 2014. Typové příklady problematické správní praxe: a) Otázky postupování či předávání věci – a to jak ze strany krajských úřadů, tak ze strany ústředních správních úřadů (krajský úřad na ústřední správní úřad i ústřední správní úřad na jiný ústřední správní úřad) v některých případech je věc postoupena jinému úřadu, aniž by byl tento ve věci příslušný (v našem případě např. v záležitosti výkonu přenesené působnosti, které jsou předávány krajskými úřady zdejšímu odboru, event. v případech, kdy se jedná o vyloučení působnosti Ministerstva vnitra – záležitosti porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva), dochází k postoupení celé věci, přičemž původní úřad je oprávněn část věci vyřídit sám (event. jiný úřad, kterému ale dotčená část předána není), předání věci ústředního správního úřadu na jiný ústřední správní úřad, který je ale následně nečinný, event. vyřizuje postoupenou věc po velmi dlouhé době, případně je mu postoupena věc s žádostí o stanoviska či zaslání kopie vyřízení tak, aby to původní úřad mohl použít pro svou další činnost, nicméně žádné stanovisko či kopie vyřizující písemnosti není zaslána, postoupení věci úřadu, který věc následně vrátí pro tvrzenou nepříslušnost, aniž si to však řádně prověří Ústřední správní úřad a krajský úřad by měly vždy bedlivě zkoumat, zda nejsou alespoň v části podání příslušní k jeho vyřízení. b) Případy, kdy nejsou právní názory nadřízeného správního orgánu respektovány, i když ty jsou ze zákona závazné (z hlediska naší praxe jsou to záležitosti zákona o svobodném přístupu k informacím) typicky se jedná o situace, kdy krajské úřady, jakožto povinné subjekty, nerespektují právní názor Ministerstva vnitra jako odvolacího orgánu stran poskytování informací o platech a odměnách pracovníků krajského úřadu, resp. volených funkcionářů kraje c) Záležitosti ohledně poskytování metodické pomoci ústředními správními úřady krajským úřadům
oproti minulým létům došlo ke zlepšení, nicméně z porad s pracovníky krajských úřadů vyplývá, že ne vždy je ze strany ústředního správního úřadu poskytována metodická pomoc v rozsahu či kvalitě, kterou by krajské úřady potřebovaly (v poslední době např. místní poplatky a Ministerstvo financí) V druhé části Ing. Horníčková seznámila přítomné s aplikací některých ustanovení nového kontrolního řádu, např. v souvislosti s tím, jaké mají ústřední správní úřady (i krajské úřady) možnosti v případě, že komunikace mezi ústředními správními úřady a krajskými úřady není bezproblémová. Aplikace některých ustanovení nového kontrolního řádu a) Přizvaná osoba Dle ustanovení § 6 odst. 1 kontrolního řádu může kontrolní orgán přizvat k účasti na kontrole v zájmu dosažení jejího účelu fyzickou osobu (tzv. přizvaná osoba). Toto právo (je to obecně možnost kontrolního orgánu přizvat si ke kontrole tuto osobu) je navíc posíleno usnesením vlády č. 689 ze dne 11. září 2013 Plánování, vyhodnocování a koordinace kontrol výkonu přenesené a samostatné působnosti územních samosprávných celků prováděných ústředními správními úřady, krajskými úřady, Magistrátem hlavního města Prahy a magistráty územně členěných statutárních měst, které ve svém čl. 5 (Spolupráce kontrolních orgánů) odst. 5 – 7 stanoví povinnost krajských úřadů a magistrátů přizvat na základě žádosti ústředního správního úřadu jeho pracovníka jako přizvanou osobu při kontrole výkonu přenesené působnosti obce, resp. městské části nebo městského obvodu na dotčeném úseku státní správy; v případě kontroly výkonu samostatné působnosti svěřené orgánům městské části nebo městského obvodu pak přizve magistrát na základě žádosti Ministerstva vnitra jeho zaměstnance jako přizvanou osobu. Tento institut je praktický především z hlediska přítomnosti přizvané osoby na místě kontroly a event. provádění některých úkonů. V případě přítomnosti pracovníka ústředního správního úřadu na kontrole prováděné u obce příp. městské části (obvodu) krajským úřadem nebo magistrátem, tak tento může efektivním způsobem získat informace přímo na místě kontroly b) Atrakce Dle ustanovení § 24 kontrolního řádu může v odůvodněných případech výkon kontroly převzít nadřízený správní orgán kontrolního orgánu. Pakliže k atrakci dojde, vyrozumí o tom (jakož i následně o výsledcích kontroly) nadřízený správní orgán původně příslušný kontrolní orgán, který pak již není oprávněn provést tutéž kontrolu sám. V této oblasti je důležité připomenout, že odpovědnost za příslušný úsek výkonu veřejné správy zůstává na příslušném ministerstvu (§ 22 kompetenčního zákona – Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které předkládají vládě České republiky. O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost.), které by mělo mít možnost i převzít výkon kontroly (před jejím zahájením, či v jejím průběhu). Předmětné ustanovení kontrolního řádu směřuje na případy, kdy si ústřední správní úřad přímou kontrolní pravomoc neponechal, v případě, kdy si tuto pravomoc ústřední správní úřad ponechal, nemusí výkon kontroly přebírat, ale realizuje jej přímo na základě své kontrolní pravomoci.
Z ustanovení čl. 5 odst. 4 usnesení vlády č. 689 dále vyplývá možnost ústředního správního úřadu převzít v odůvodněném případě i výkon kontroly přenesené působnosti u městské části nebo městského obvodu. V případě výkonu samostatné působnosti může tuto kontrolu u městské části nebo městského obvodu převzít Ministerstvo vnitra. c) Spolupráce kontrolních orgánů Upraveno ustanovením § 25 kontrolního řádu. Jedná se o: Koordinování kontrol (vertikální i horizontální spolupráce, výhodnost tzv. souběžných kontrol). Dále čl. 5 odst. 8 UV 689 (krajské úřady a věcně příslušné ústřední správní úřady mající zákonné zmocnění k provedení kontroly výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí koordinují své plány kontrol tak, aby nedocházelo k duplicitnímu prověření obdobných záležitostí na daném úseku státní správy u obcí). Poskytování (na požádání jiného kontrolního orgánu nebo dalšího orgánu veřejné moci) údajů, informací nebo jiných kontrolních podkladů potřebných k provedení kontroly – má-li dožádaný kontrolní orgán tyto informace k dispozici (tj. není zde povinnost je opatřovat!) a nebrání-li tomu plnění povinností dle jiného právního předpisu s výjimkou povinnosti mlčenlivosti. Poskytování (na požádání jiného kontrolního orgánu nebo dalšího orgánu veřejné moci) výsledků kontrol, jestliže jsou tyto informace potřebné pro výkon působnosti dožadujícího orgánu – zaměstnanci dožadujícího orgánu jsou povinni zachovávat o získaných informacích mlčenlivost. Další povinnost upravena v čl. 5 odst. 1 usnesení vlády č. 689 (krajský úřad dále poskytne věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu na jeho žádost vyhodnocení výsledků kontrol výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí na daném úseku; krajský úřad poskytne toto vyhodnocení do 31. ledna kalendářního roku ve struktuře vyžádané ústředním správním úřadem; žádost o zpracování hodnocení zašle ústřední správní úřad krajskému úřadu nejpozději do 30. listopadu. Obdobné oprávnění má ústřední správní úřad i vůči magistrátu). Předávání zjištění o nedostatcích příslušnému orgánu, který je oprávněn ve své působnosti činit opatření k nápravě zjištěného stavu nebo ukládat sankce za zjištěné nedostatky – na rozdíl od výše uvedeného zde automaticky, bez jakékoliv žádosti! d) Plánování kontrol Koordinace spolu s plánováním kontrol (kde to je možné) umožňuje rozvržení kontrol tak, aby byl jejich výkon co nejefektivnější. Z ustanovení § 27 kontrolního řádu – kontrolní orgán zpracuje plán kontrol, nebrání-li tomu jejich povaha nebo účel. Kontrolní orgán koordinuje obsah plánu kontrol s ostatními kontrolními orgány, je-li to v zájmu ochrany práv kontrolovaných osob a nebrání-li tomu účel kontrol. Plánování kontrol je blíže rozvedeno v části I. usnesení vlády č. 689 (zpracovávání „Plánu kontrol výkonu přenesené působnosti krajů a hlavního města Prahy prováděné ústředními správními úřady“ – nově tříleté období, termíny). e) Zveřejňování informací o kontrolách Upraveno ustanovením § 26 kontrolního řádu (kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol). Podrobnosti stanoví čl. 6 usnesení vlády č. 689, když stanoví
Ministerstvu vnitra povinnost zveřejnit výsledky kontrol formou zveřejnění Hodnotící zprávy, a to neprodleně po jejím projednání vládou. Kontrolní orgány kontrolující výkon působnosti územních samosprávných celků pak zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o výsledcích kontrol za předchozí kalendářní rok, a to do 28. února kalendářního roku. O tomto zveřejnění neprodleně informuje Ministerstvo vnitra. Zveřejněná informace musí obsahovat minimálně předmět kontrol, počet vykonaných kontrol za sledované období, hodnocení kontrol – nejčastější a nejzávažnější zjištění a jejich příčiny, a uložená opatření k nápravě v případě kontrol výkonu přenesené působnosti.
6.) Problematika regulace loterií a sázkových her Mgr. Jan Řehola – ředitel odboru Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi, Ministerstvo financí Mgr. Jan Řehola přednesl účastníkům porady téma „Sázkové hry dnes a zítra“. Podrobnější obsah tématu je součástí prezentace, jež je přílohou č. 4 tohoto zápisu. Mgr. Řehola na závěr poznamenal, že současný systém je velmi nesystémový a proto doufá, že do 30. 6. 2014 bude schválen nový zákon, který zavede dvoustupňový povolovací řízení s tím, že ústřední orgán státní správy by vydával pouze tzv. základní povolení, tj. povolení k provozování číselné loterie nebo k provozování kurzové sázky nebo centrálního loterního systému s interaktivním videoloterním terminálem, ověřil by tedy, že hra je skutečně certifikovaná a že probíhá tak jak je popsáno v herním plánu. Držitel tohoto základního povolení bude pak muset požádat obec o vydání povolení k umístění daného výherního zařízení, tj. bude to tedy obec, kdo bude rozhodovat ve správním řízení o umístění koncového zařízení a sama jej pak následně i bude rušit. Uvedeným systémem by byla odstraněna dvoukolejnost, kdy některá zařízení povolují, ruší a regulují obce a některá povolují Ministerstvo financí.
7.) Různé Ing. Bc. Tomáš Pösl dále přítomné informoval o aktuálním stavu projednávání návrhu odměňování členů zastupitelstev územně samosprávných celků. Na podzim tohoto roku byl Vládě předložen materiál ve čtyřech variantách (varianta A – ponechat beze změny výši odměn členů zastupitelstev, varianta B – korigovat jen disproporce v odměňování uvolněných a neuvolněných členů zastupitelstev vykonávajících funkce starosty, varianta C1 – navrátit výši odměn na úroveň roku 2010 a to od 1. 1. 2014, varianta C2 – stejný záměr jako varianta C1 pouze s tím, že by byla účinná až od 1. 1. 2015). V současné chvíli probíhají jednání a dnes, tj, 3. 12. 2013 se uskuteční jednání Pracovní komise Legislativní rady vlády. Předpokládáme tedy, že by materiál mohl být do konce roku schválen. O výsledcích jednání bude Ministerstvo vnitra průběžně informovat. Ing. Bc. Miroslav Veselý, vedoucí oddělení dozoru odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra, závěrem účastníky informoval o problematice svatebních poplatků. Zdejší odbor Ministerstva vnitra byl nedávno osloven Kanceláří Veřejného ochránce práv, aby posoudil zákonnost usnesení rady města, jímž byly schváleny tzv. režijní poplatky za svatební obřady.
Ministerstvo vnitra po posouzení tohoto usnesení shledalo, že bylo přijato v rozporu se zákonem, neboť dle stávajícího stanoviska Ministerstva vnitra není možno autoritativním rozhodnutím orgánu obce stanovovat svatební poplatky. Poplatky, které zákon o správních poplatcích umožňuje v souvislosti s uzavíráním manželství vybírat, jsou taxativně vyjmenovány v zákoně o správních poplatcích. Obce tak nejsou oprávněny tyto poplatky svévolně zvyšovat nebo snoubencům další poplatky stanovit, resp. autoritativně nařizovat úhradu nákladů s obřadem spojené. Pokud však obec v souvislosti s konáním svatebního obřadu poskytuje nějaké „nadstandardní“ služby (podnájem zvláštních prostor, květinová výzdoba, živá hudba, novomanželský přípitek apod.), lze dle názoru Ministerstva vnitra otázku jejich úhrady (nad rámec stanoveného správního poplatku) řešit pouze smluvní cestou (tj. soukromoprávní smlouvou obce se snoubenci), nikoli autoritativním rozhodnutím jednoho z orgánů obce, přičemž snoubenci mají mít možnost tyto služby odmítnout, tj. snoubenci musí mít možnost uzavřít sňatek bez jakýchkoliv nadstandardních služeb a tedy i bez poplatků. Snoubencům tedy musí být umožněno uzavření manželství slavnostním způsobem na stanoveném místě a v určenou dobu zdarma a správní poplatek lze vybírat pouze ve stanovených případech, tj. uzavření manželství na kterémkoliv vhodném místě (ve správním obvodu) nebo mimo dobu stanovenou. K uvedené problematice zpracovalo Ministerstvo vnitra Informaci č. 12/2012 ze dne 19. června 2012, jež problematiku stanovování nezákonných poplatků za svatební obřady upravila. Tato informace byla cestou krajských úřadů rozeslána všem příslušným matričním úřadům v České republice a dále též magistrátu města Brna, Ostravy a Plzně a magistrátu hlavního města Prahy. Informaci Ministerstva vnitra proto pro připomenutí všem příslušným úřadům přikládáme jako přílohu č. 5 tohoto zápisu.
Přílohy zápisu: 1. 2. 3. 4. 5.
Metodické doporučení pro výkon kontroly Optimalizace vojenských újezdů Konkrétní příklady nesprávného úředního postupu Sázkové loterie dnes a zítra Informace Ministerstva vnitra ke svatebním poplatkům
Zpracoval: odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Kontakt: e-mail:
[email protected], tel. č.: 974 816 411, 974 816 429
