Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu
Komparace vybraných opensource CMS programů Bc. Zdeněk Smejkal Vedoucí diplomové práce: Ing. Jiří Přibil, Ph.D. Studijní obor: Ekonomika a management
2012
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Komparace vybraných opensource CMS programů“ vypracoval samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato diplomová práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Jihlavě 16. dubna 2012
podpis
Poděkování Rád bych touto cestou vyjádřil poděkování Ing. Jiřímu Přibilovi, Ph.D. za jeho cenné a tvůrčí rady při vedení mé diplomové práce.
ABSTRAKT: Tato práce se zabývá zmapováním prostředí webových stránek, srovnáním vybraných opensource redakčních systémů a také možností nasazení těchto redakčních systémů fyzickými subjekty, ale i právnickými subjekty různých velikostí, a to jak pro komerční, tak nekomerční sféru. Cílem této práce je důkaz, že tyto redakční systémy splní potřeby i právnických subjektů a jsou i pro ně často vhodným řešením.
KLÍČOVÁ SLOVA: CMS, redakční systém, Joomla!, Drupal, WordPress, správa obsahu.
ABSTRACT: This thesis is concerned with mapping websites environment by comparison selected open-source Content Management Systems (CMS), also deals with possibility to use these systems by natural persons and different-sized legal persons operating in commercial or non-commercial sectors. An objective of the thesis is a proof that Content Management Systems satisfy all needs of legal personalities and mostly are suitable solution for them.
KEYWORDS: CMS,
editorial
system,
Joomla!,
Drupal,
WordPress,
content
management.
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 9 1
ZÁKLADY WEBOVÝCH STRÁNEK ............................................................... 12
1.1
Internet, http a www ......................................................................................... 12
1.2
Jazyk HTML a CSS .......................................................................................... 12
1.3
Skripty webových stránek ................................................................................ 13
1.4
Databáze ............................................................................................................ 15
1.5
Nezbytnosti pro provoz webových stránek ..................................................... 16
1.6
Webové prohlížeče ............................................................................................ 19
2
INTERNETOVÝ MARKETING ........................................................................ 21
2.1
Standardy internetové reklamy ....................................................................... 23
2.2
Platba přes internet .......................................................................................... 24
3
LEGISLATIVA ..................................................................................................... 27
3.1
Zákony a vyhlášky ............................................................................................ 27
3.2
Licence ............................................................................................................... 28
4
REDAKČNÍ SYSTÉMY ...................................................................................... 29
4.1
Základní pravidla pro webové stránky ........................................................... 29
4.2
Definice redakčního systému ........................................................................... 31
4.3
Redakční systémy na dnešním trhu ................................................................ 36
5
POROVNÁNÍ VYBRANÝCH CMS ................................................................... 38
5.1
Testovací prostředí ........................................................................................... 38
5.2
Metodika hodnocení ......................................................................................... 39
6
REDAKČNÍ SYSTÉM JOOMLA....................................................................... 41
6.1
Podpora Joomly ................................................................................................ 42
6.2
Instalace Joomly ................................................................................................ 43
6.3
Popis backend rozhraní Joomly ...................................................................... 44
6.4
Popis frontend rozhraní Joomly ...................................................................... 47
6.5
Správa vzhledu stránek v Joomle .................................................................... 49
6.6
Doplňky Joomly ................................................................................................ 50
6.7
Hosting pro Joomlu .......................................................................................... 51
6.8
Zhodnocení Joomly ........................................................................................... 53
7
REDAKČNÍ SYSTÉM DRUPAL........................................................................ 54
7.1
Podpora Drupalu .............................................................................................. 55
7.2
Instalace Drupalu .............................................................................................. 56
7.3
Popis backend rozhraní Drupalu .................................................................... 57
7.4
Popis frontend rozhraní Drupalu .................................................................... 59
7.5
Správa vzhledu stránek v Drupalu.................................................................. 60
7.6
Doplňky pro Drupal.......................................................................................... 62
7.7
Hosting pro Drupal ........................................................................................... 62
7.8
Zhodnocení Drupalu ......................................................................................... 63
8
REDAKČNÍ SYSTÉM WORDPRESS ............................................................... 64
8.1
Podpora WordPressu ....................................................................................... 65
8.2
Instalace WordPressu ....................................................................................... 66
8.3
Popis backend rozhraní WordPressu ............................................................. 67
8.4
Popis frontend prostředí WordPressu ............................................................ 69
8.5
Správa vzhledu stránek ve WordPressu ......................................................... 70
8.6
Doplňky pro WordPress ................................................................................... 71
8.7
Hosting pro WordPress .................................................................................... 72
8.8
Zhodnocení WordPressu .................................................................................. 72
9
SROVNÁNÍ ANALYZOVANÝCH REDAKČNÍCH SYSTÉMŮ ................... 73
9.1
Sestavení kriteriální matice.............................................................................. 73
9.2
Vyhodnocení pro začátečníky .......................................................................... 74
9.3
Vyhodnocení pro pokročilé uživatele .............................................................. 75
9.4
Vyhodnocení pro zkušené uživatele ................................................................ 76
9.5
Využití porovnávaných CMS pro různé subjekty ......................................... 76
9.6
Porovnání s komerčními systémy .................................................................... 78
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 84 CITOVANÁ LITERATURA ....................................................................................... 86 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 89 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 89 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 89
ÚVOD V dnešní době se stala internetová síť součástí každodenního života mnoha obyvatel rozvinutého světa. Dochází k neustálému nárůstu počtu uživatelů internetu a také ke zvýšení rychlosti připojení k internetu těchto uživatelů (včetně příchodu nových a rychlejších druhů připojení). V následujícím grafu je znázorněn vývoj počtu uživatelů internetu. Jak uvádí International Telecommunication Union [1], byla v roce 2010 překonána hranice dvou miliard a je patrný rostoucí trend. Graf 1: Vývoj počtu uživatelů internetu (v milionech)
2 044 2 000
1 805
Počet uživatelů
1 575 1 500
1 374 1 151 914
1 000 677
1 023
785
495 500
0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Roky Zdroj: vlastní zpracování dle [1]
Také přicházejí nové technologie a společně s nimi dochází i ke zrychlení internetového připojení. Jedním z nejrozšířenějších bylo připojení dial-up, které se dnes již prakticky nepoužívá. V současnosti patří patrně mezi nejrozšířenější způsoby připojení ADSL, wifi a kabelové připojení. Jak je patrné, tak internet velmi rychle proniká do našich životů. Jeho základní funkcí je distribuce informací. Uživatele této sítě lze rozdělit na pasivní a aktivní. Pasivní uživatelé pouze informace přijímají a aktivní je i poskytují. Mezi pasivní uživatele bych zařadil i lidi, kteří sdílejí své informace prostřednictvím chatovacích a jim podobným
9
internetovým technologiím typů IM (například ICQ), VoIP (například Skype) či sociální sítě (MySpace, Facebook atd.). Aktivní uživatelé pro poskytování svých informací využívají celou řadu internetových protokolů, především http a potažmo www. Pro většinu dnešních právních subjektů (státní organizace, firmy apod.) je prezentace prostřednictvím webových stránek již nezbytností. S nadsázkou lze říci, že společnost, která není na internetu, prakticky neexistuje. Stejně jako lidé dříve k vyhledávání informací o firmách využívali např. Zlaté stránky, tak dnes se primárním zdrojem informací staly webové stránky. S ohledem na stále se rozvíjející webové standardy je pro značné množství fyzických osob či malých a středně velkých subjektů, kteří se chtějí prezentovat prostřednictvím webových stránek, velmi obtížné držet krok s moderními trendy. Současná doba vyžaduje nejenom, aby právnické subjekty měly vlastní webové stránky, ale aby tyto stránky byly na patřičné technologické úrovni a zároveň stále aktuální. Tito aktivní uživatelé internetu mají několik možných základních řešení, jak vytvořit a udržovat své webové stránky. 1. Mít vlastního webového programátora, který tyto stránky nejenom vytvoří, ale udržuje jejich obsah neustále aktuální (vhodné pro větší společnosti). 2. Najmout si externího pracovníka či firmu, která stránky vytvoří a bude jejich obsah udržovat aktuální po celou dobu trvání outsourcingové smlouvy (vhodné pro společnosti s patřičným ziskem). 3. Najmout si externího pracovníka či firmu, která stránky pouze vytvoří, ovšem jejich další údržba již není v rámci smlouvy řešena (vhodné pro subjekty, kteří jsou spíše menšího charakteru a nepotřebují aktualizovat obsah těchto stránek). 4. Využít tzv. redakční systémy (někdy také CMS – Content Management System). Tyto webové aplikace umožňují relativně snadno vytvářet vlastní webové stránky a také snadno editovat jejich obsah. Tato práce se zaměřuje právě na tyto CMS, přesněji řečeno na systémy opensource poskytované zdarma, při dodržení licenčních podmínek.
10
V rámci své práce budu zkoumat tři tyto redakční systémy: Joomla!, Drupal a WordPress. Analyzovat je budu z pohledu možnosti jejich využití nejenom pro fyzické, ale i malé a středně velké právnické osoby. Existují samozřejmě i komerční typy redakčních systémů, například redakční systém „vismo“ od společnosti WEBHOUSE, s.r.o., či CMS „IPO“ společnosti ANTEE, s.r.o.). Těmito redakčními systémy se ovšem tato práce zabývá pouze okrajově.
11
1 ZÁKLADY WEBOVÝCH STRÁNEK 1.1
Internet, http a www
Internet je dnes celosvětovým fenoménem, který změnil životy mnoha lidí. Změnil způsob jejich zábavy, práce, získávání informací, komunikace apod. Internet je dnes již celosvětovou sítí sloužící k propojení počítačů. Tato síť využívá technologii TCP/IP, která je skupinou standardizovaných protokolů. Tato technologie definuje několik vzájemně propojených komunikačních vrstev: 1. síťové rozhraní, 2. síťová vrstva, 3. transportní vrstva, 4. aplikační vrstva. TCP/IP je velmi podobný standardu ISO/OSI. Cílem této práce není podrobný rozbor jednotlivých vrstev, přesto je nutné se zmínit o aplikační vrstvě. Mezi asi nejznámější protokoly pro aplikační vrstvu patří http („hypertext transfer protocol“), https, ftp, dns, pop3, smtp, imap a irc. Protokol http a https slouží především pro klasické prohlížení webových stránek. Protokol https je totožný s http, pouze používá šifrovanou komunikaci. Toho se využívá pro bezpečnou komunikaci mezi počítačovou stanicí a serverem, kde jsou webové stránky umístěny například pro internetové bankovnictví. WWW je pak zkratkou pro „world wide web“ a jde o službu fungující pod protokolem http.
1.2
Jazyk HTML a CSS
HTML je dnes synonymem pro termín WWW. Jde o programovací jazyk a celý název zní „Hypertext markup language“. Tento jazyk je používán pro tvorbu stránek na internetu. Byl vytvořen na počátku devadesátých let 20. století a rychle se rozšířil. Nejde o příliš složitý programovací jazyk a dnešní software umožňuje i jeho snadné vytváření. HTML stránku je dnes možné vygenerovat například i nástroji MS Office. Další velmi silnou skupinou nástrojů pro interaktivní tvorbu toho kódu jsou aplikace
12
označované jako WYSIWYG (zkratka je z „what you see is what you get“). Tyto aplikace většinou dovolují psaní HTML přímo kódem, ale především umožňují, aby jejich uživatel mohl tvořit stránky jednoduchým interaktivním způsobem. Práce v nich je velmi podobná prostředí textových editorů jako například MS Office, OpenOffice.org apod. Jako u každého programovacího jazyka, i zde je nutné, aby byly stanoveny jeho standardy. V tomto případě standardy určuje a dohlíží na ně společnost W3C. Tato společnost i umožňuje, aby si kdokoliv zdarma nechal zkontrolovat své HTML stránky, zda jsou validní, tedy zda jsou v souladu se standardem této organizace (existuje i možnost umístění certifikátu validity na příslušný web). Současnou nejnovější verzí HTML je 5. Jelikož programovací jazyk HTML v minulosti měl relativně omezené možnosti z hlediska grafické úpravy stránek, a i z tohoto pohledu se s grafikou pracovalo těžkopádně, byl vyvinut další programovací jazyk: CSS, který je zkratkou pro „cascading style sheets“, v češtině se používá i termín „kaskádové styly“. Tento jazyk umožňuje mnohem lepší zobrazování webových stránek. Je nutné podotknout, že tento jazyk pouze doplňuje HTML a není možné jeho prostřednictvím tvořit samostatné stránky. Současnou nejnovější verzí je číslo dvě a stejně jako HTML je i tento jazyk standardizován prostřednictvím organizace W3C.
1.3
Skripty webových stránek
V předchozí kapitole byly popsány dva základní programovací jazyky pro tvorbu webových stránek. Prostřednictvím těchto dvou jazyků se tvoří tzv. statické stránky. V praxi to znamená, že uživatel nemá možnost měnit způsob zobrazení těchto stránek. Proto existuje další, doplňující skupinka jazyků, které již toto umožňují. Nejčastěji jsou označované jako skripty. Zjednodušeně funguje zobrazování webových stránek tak, že uživatel na svém počítači provede dotaz na webový server, většinou prostřednictvím webového prohlížeče přes DNS adresu (doménu webových stránek). Tento dotaz jde na DNS server1, který tuto adresu dle své databáze přeloží do IP adresy a zašle tento dotaz na příslušný webový 1
Na světě v současnosti existuje 13 tzv. kořenových jmenných serverů.
13
server. Daný server zpracuje dotaz a pošle výsledek zpět. Uživateli se pak zobrazí v jeho prohlížeči požadovaný výsledek ve formátu HTML a CSS jazyka (popřípadě např. Javacriptu apod.). Tento postup je zobrazen (bez cesty přes DNS apod.) na následujícím obrázku. Obrázek 1: Zobrazování webových stránek
Webové skriptování se dělí na dvě základní skupiny: 1. klientské skriptování, 2. serverové skriptování. 1.3.1 Klientské skriptování Veškeré algoritmy se v tomto případě odehrávají na straně klienta, tedy uživatel dostane z webového serveru zobrazené stránky. Pokud obsahují i některé klientské skripty, tak je možné je spustit a vše se již odehrává na uživatelově počítači. Tento způsob skriptování má dvě základní nevýhody. 1. Zabezpečení – tyto skripty mohu obsahovat algoritmus škodlivý pro daný počítač. Z tohoto důvodu má uživatel někdy možnost spouštění těchto skriptů zakázáno nebo je vůbec nespustí. 2. Omezené možnosti – skriptování je silným nástrojem, ovšem klientské skriptování neumožňuje tolik věcí jako skriptování serverové. Výhodou klientských skriptů je ovšem rychlost. Příkaz je vykonán okamžitě a není tedy třeba opět čekat na reakci serveru. Dnes prakticky nejpoužívanějším programovacím jazykem pro klientské skriptování je Javascript. Dalšími pak jsou např. VBScript či JScript.
14
1.3.2 Serverové skriptování V případě serverového skriptování, zašle uživatel ze své počítačové stanice dotaz na server pro spuštění skriptu, daný algoritmus se provede na tomto serveru a ten vrátí výsledek. Výhody tohoto způsobu skriptování jsou protikladem nevýhod u klientského skriptování. 1. Bezpečnost – uživatel má jistotu, že spuštěný algoritmus neprovede žádné změny v jeho počítači. 2. Použitelnost – serverové skriptování je velmi silným nástrojem a umožňuje funkcionality, které při klientském skriptování nejsou možné, především díky možnému využití databází. Existuje celá řada programovacích jazyků, které spadají do této kategorie. 1. PHP („Personal home pages“, „PHP: Hypertext Preprocessor“), 2. JSP („Java Server Pages“), 3. ASP („Active Server Pages“), 4. ASP.NET atd.
Databáze
1.4
Databáze jsou prostředky pro ukládání dat v určitém uspořádání. Prostřednictvím dalších nástrojů je pak s nimi možné manipulovat např. vyhledávat dle zadaných kritérií, mazat, přidávat data. Tyto nástroje se obecně nazývají SŘBD („systém řízení báze dat“). Dnes již databáze tvoří téměř nedílnou součást webových stránek. Díky spojení serverového skriptování a databází je možné vytvářet velmi technologicky vyspělé weby. Databáze je možné rozdělit následujícím způsobem. 1. Hierarchické – data jsou uspořádána hierarchicky, 2. Objektově relační – spojují objektové a relační databáze. 3. Objektové – tabulky jsou nahrazeny objekty a jejich atributy. 4. Síťové – pracuje podobně jako hierarchická databáze ve stromové struktuře.
15
5. Relační – data jsou uložena v tabulkách, mezi jednotlivými záznamy je možné definovat relační vztahy napříč tabulkami. K databázím je možné přistupovat prostřednictvím speciálních ovladačů např.: 1. JDBC, 2. ODBC, 3. OLE DB. Tyto ovladače nejsou pro vývojáře webových aplikací natolik důležité jako programovací jazyk SQL („Structured Query Language“). Relační databáze jsou patrně stále nejčastěji používaným typem a jazyk SQL je sadou standardizovaných příkazů, které umožňují práci s těmito databázemi. SQL obsahuje celou řadu příkazů. 1. DDL příkazy – pro definování databázových objektů (např. tabulek). Mezi tyto příkazy patří např. DROP, ALTER, CREATE. 2. DCL příkazy – slouží pro definování přístupových oprávnění. Těmito příkazy jsou REVOKE a GRANT. 3. DML příkazy – umožňují práci se samotnými daty. Příkazy patřící do této kategorie jsou SELECT, DELETE, INSERT atd. 4. TCL – DML příkazy je možné spojovat (příkazy COMMIT, SAVEPOINT, ROLLBACK). Databáze z pohledu licenčních podmínek lze rozdělit na tři druhy. Prvním z nich jsou databáze, jejich licence je pouze placená. Typickým zástupcem je souborová databáze Microsoft Access. Dále pak jsou databáze, jejichž užívání je zcela zdarma např. PostgreSQL, InterBase či Firebird. Posledním typem jsou databáze, jejichž licenční podmínky jsou různé. Některé jsou zdarma např. pouze pro nekomerční účely, další jsou zdarma pouze v určité omezené verzi (dostupnou velikostí databáze, dobou jejich užívání
atd.).
Mezi
tyto
databáze
lze
zařadit
MySQL,
Oracle
nebo
Microsoft SQL Server.
1.5
Nezbytnosti pro provoz webových stránek
V případě, že chceme provozovat webové stránky jen v rámci lokální sítě, ať už to znamená pouze v domácím prostředí (většinou pouze pro jejich vývoj) či v prostředí lokální sítě firemního prostředí, je naše situace snadná. Je nutné, aby stránky byly 16
umístěny v počítači (domácí počítačová stanice, běžný server, ale i například to umožňují i některé dnešní routery). Na tomto hardwaru musí běžet některý z webových serverů, k dispozici je celá řada. Mezi nejpoužívanější patří: 1. Apache HTTP, 2. Apache Tomcate, 3. IIS (server od společnosti Microsoft), 4. JBoss. Výše vyjmenované webové servery jsou poskytovány zdarma a není třeba řešit licenční podmínky. Výjimkou je pouze server IIS. Zde je situace poněkud složitější a řešit konkrétní licenční podmínky v tomto případě je nad rámec této práce. Pro provoz webových stránek na internetu (tedy ve veřejné síti) je situace již složitější. Stejně jako v předchozím případě je nezbytný nejen hardware a webový server nainstalovaný na tomto stroji, ale i vlastnictví domény. Domény se dělí hierarchicky na tři stupně. 1. Doména prvního (nejvyššího) řádu - jejich počet je omezený a dělí se na: a. obecná doména (např. biz, org, net), b. národní doména (dle jednotlivých států např. cz, ru). 2. Doména druhého řádu – příkladem domény druhé řádu je např. google.com. 3. Doména třetího řádu – jde o poslední typ domény. Tato doména bývá často zdarma, např. castingsport.wz.cz. Pokud si rozebereme výše uvedenou adresu „castingsport.wz.cz“, pak „cz“ je národní doménou (nejvyššího řádu), „wz“ je doména druhého řádu a „castingsport“ je doménou třetího, nejnižšího řádu. Výhodou domény druhého stupně je její zapamatovatelnost. Z tohoto důvodu je pro každého majitele webových stránek dobré, aby je měl umístěné právě na takovéto doméně. Preferovány jsou často i názvy domén, které charakterizují svým názvem obsah stránek. Například sport.cz, hodinky.cz či autobazar.cz. Tyto stránky jsou velmi dobře zapamatovatelné a mnoho uživatelů nepoužívá ani vyhledávač stránek (např. seznam.cz či google.com), ale automaticky zkouší tento typ domény. V poslední době se objevují 17
aktivity, které lze označit jako doménový claiming. Řada subjektů (fyzické i právnické osoby) si hromadně registrují tyto tematické domény a stávají se tak jejich vlastníky. Často je ani nehodlají využívat, ale chápou je pouze jako investici, tedy že tuto doménu později se ziskem prodají. Některé jsou prodávány za skutečně vysoké peníze, jak zobrazuje následující tabulka nejdražších domén druhého řádu. Tabulka 1: Nejdražší domény světa
Název domény
Cena
insure.com
$ 16 mil.
sex.com
$14 mil.
fund.com
£9,9 mil.
porn.com
$9,5 mil.
business.com
$7,5 mil.
diamond.com
$7,5 mil.
beer.com
$7 mil.
israel.com
$5,9 mil.
casino.com
$5,5 mil.
toys.com
$5,1 mil.
Zdroj: vlastní zpracování dle [2]
1.5.1 LAMP a WAMP V předchozí kapitole byly popsány základní nezbytnosti pro provoz webových stránek. V této souvislosti lze často narazit na termín „LAMP“, popřípadě „WAMP“. Jde o akronymy často používaných technologií pro provoz webů. LAMP je akronymem pro: 1. Linux – operační systém, 2. Apache – již dříve zmiňovaný aplikační server, 3. MySQL – databáze, 4. PHP – programovací jazyk. Všechny 4 tyto technologie jsou zdarma a na hostingových serverech bývá tato kombinace patrně nejčastější. WAMP je akronymem pro totožné technologie, pouze Linux je nahrazen operačním systémem Windows.
18
1.6
Webové prohlížeče
Webové prohlížeče jsou aplikace, které slouží pro zobrazování webových stránek. Tyto aplikace umí přečíst kód zaslaný serverem a dle něho danou stránku zobrazí. Pro řadu lidí je webový prohlížeč synonymem pro internet a webové stránky. Na světě existuje celá řada prohlížečů. Všechny v podstatě vycházejí ze vzhledu a chování z prohlížeče Mosaic. Přesto, že existují standardy pro webové jazyky (v tomto případě je myšleno především HTML, CSS, Javascript), validní kód není zárukou, že stránky budou zobrazeny v každém prohlížeči stejně či správně. Z tohoto důvodu je vhodné, aby každý vývojář optimalizoval své stránky pro nejrozšířenější prohlížeče. V následujícím grafu je zobrazen vývoj tržních podílů webových prohlížečů za dva roky. Obrázek 2: Tržní podíl desktopových prohlížečů
80% 60% 40% 20% 0% Březen, 2010
Listopad, 2010
Červenec, 2011
Internet Explorer
Firefox
Chrome
Safari
Opera
Ostatní
Zdroj: vlastní zpracování dle [3]
Z grafu je patrné, že nejpoužívanějšími desktopovými prohlížeči jsou Internet Explorer, Mozilla Firefox a Google Chrome. Tyto prohlížeče mají různé verze a i to je dobré při optimalizování zohlednit. V poslední době se rozšířilo i prohlížení webových stránek prostřednictvím mobilních telefonů či tabletů. I pro tyto přístroje je vhodné připravit svoje webové stránky, pokud
19
předpokládáme, že návštěvníci našich stránek budou z těchto zařízení přistupovat. Nejjednodušším řešením je vytvořit právě pro ně druhou verzi stránek. Článek na společnosti SYMBIO Digital, s.r.o., zmiňuje následující základní pravidla.
„Displej telefonu je mnohem menší než u jiných přenosných zařízení. Nezapomeňte na toto omezení.
Při navrhování aktivních prvků, například tlačítek a záložek, počítejte s neměnnými „vlastnostmi“ lidského těla (prsty mají určitou tloušťku apod.).
Odkazy musí být dostatečně veliké, aby se ně dalo snadno trefit.
Nespoléhejte se na podporu technologií Silverlight či Adobe Flash v prohlížeči telefonu.
Texty zkraťte na minimum a vynechte veškerou „omáčku“.
Mobilní weby optimalizujte (někteří uživatelé stále platí za přenesená data).“ [4]
20
2 INTERNETOVÝ MARKETING S rozvoje internetu a webových stránek došlo i ke vzniku nového druhu marketingové komunikace, někdy označovanému jako marketing pro E-commerce. Pro tvorbu webových stránek je stanoveno několik doporučení označovaných jako „7C“: 1. „kontext – rozvržení, 2. obsah – co stránka obsahuje (text, obrázky apod.), 3. přizpůsobení – možnost přizpůsobení návštěvníkem stránek, 4. komunikace – způsob komunikace s návštěvníkem (jednostranná, obousměrná), 5. spojení – způsob propojení s jinými stránkami, 6. obchodování – zda umožňuje stránka návštěvníkovi i zrealizovat obchod.“ [5] Marketingová komunikace prostřednictvím webových stránek má celou řadu výhod oproti klasickým způsobům marketingové komunikace. Zařadil bych sem zejména: 1. Interaktivnost – stránky umožňují velkou interaktivitu (zejména prostřednictvím nové verze HTML 5, Microsoft Silverlight či Adobe Flash. 2. Dostupnost – díky internetu nejsou marketingová sdělení závislá na: a. místu – nevýhoda například reklam v místě prodeje či billboardů, b. času – nevýhoda televizních reklam apod., c. dostupnosti – subjekt si například musí zakoupit noviny, kde je umístěno reklamní sdělení. Zde lze polemizovat, že subjekt musí mít připojení na internet. 3. Zpětná vazba – je zde možnost nejenom pasivní účasti cíle marketingového sdělení, ale i aktivní účasti. 4. Statistika – díky dnešním webovým technologiím má možnost každý, kdo realizuje marketingovou komunikaci, sledovat, kolik lidí jeho sdělení mělo možnost vidět, kolik času strávilo na jeho stránkách apod. 5. Tematické umístění – v tomto druhu marketingové komunikace nejde pouze o webové stránky, ale i různé kontextové reklamy apod. 6. Cena – cena pro toto odvětví marketingové komunikace má velmi širokou škálu (začíná na nule) a každý má možnost si najít pro něj tu nejvhodnější. 21
7. Realizace obchodu – prostřednictvím webových stránek je možné nejenom provádět sdělení, ale i umožnit návštěvníkovi přímo nakoupit. Dodávka pak může být dle typu zboží realizována u: a. zboží – dodávkou na vybranou adresu (např. prostřednictvím pošty), b. služby – dodávkou na vybranou adresu (např. uklízecí firma přijede na vybrané místo), c. softwaru – například i stažením přímo z internetu. S tím souvisí i způsob platby, který je možný například při dodání zboží nebo i prostřednictvím internetu. Marketing pro e-Commerce na webových stránkách lze členit mnoha různými způsoby. Patrně nejzákladnější nástroje zmiňuji níže. 1. Webové stránky – v praxi to znamená, že daný subjekt vlastní webové stránky. 2. SEO – mnoho uživatelů používá internetové vyhledavače (např. Google, Seznam.cz, Microsoft Bing). Zkratka znamená „Search Engine Optimalization“. Jde o způsob nástroje, které umožňují těmto prohlížečům lepší zpracování. Díky tomu je větší jistota, že se odkaz na naše stránky v těchto prohlížečích objeví při vyhledávání daných slov či slovních spojení. 3. Kontextová reklama – umístění reklamního sdělení na cizích stránkách. Patrně nejrozšířenějším
typem
je
reklama
na
již
zmíněných
internetových
vyhledávačích. Majitel webových stránek má ujednání s majitelem vyhledávače a při zadání vybraných slov se zobrazí reklama na odkaz jeho stránek. V poslední době se objevuje nejen reklama v souvislosti s dotazem, ale i místem, odkud dotaz vzešel. Například pokud někdo vyhledává termín „pizza“, tak nejenom, že se mu zobrazí reklama na pizzerie, ale především reklama na pizzerie v okolí. Cena za tuto reklamu je většinou na základě tzv. „PPC“, což znamená, že se platí dle počtu kliknutí na danou reklamu. 4. Bannery – jde o reklamní sdělení na cizích stránkách v podobě například malého reklamního proužku.
22
Standardy internetové reklamy
2.1
V rámci standardizace internetové reklamy působí několik sdružení. Mezinárodně jde například o Interactive Advertising Bureau. V České republice působí Sdružení pro internetovou reklamu. Toto sdružení existuje od roku 2000 a vydalo standardy pro tento typ reklamy. V těchto nezávazných doporučení definuje druhy internetových reklam, jejich chování, velikosti apod. Sdružení pro internetovou reklamu [6] rozlišuje následující typy. 1. Pop-up – reklama vyskakující při načtení stránek, 2. expandable layer – reklama, která překrývá obsah stránek (většinou po časovém intervalu mizí a zůstává na stránkách jen menší blok této reklamy), 3. překrývající layer, 4. modifikující stránku – vodoznaky, intertext či skinning. Dále pak standardizuje textovou reklamu, video reklamy, velikosti reklamních bannerů apod. Mimo jiné i tato společnost [6] vydala „Desatero pro autory internetové reklamy“, které zmiňuje následující doporučení. 1. Drž se nativních formátů! 2. Méně je více! 3. Reklama není web! 4. Reklama je pro všechny návštěvníky stránek! 5. Flashe nejsou samozřejmé! 6. Dodávej úplné a podrobné podklady! 7. Dodávej podklady včas! 8. Reklama není v okně prohlížeče ani v počítači sama! 9. Ne každá práce musí být korunována úspěchem! 10. Komunikuj, zkoušej, studuj!
23
2.2
Platba přes internet
V zásadě existují tři možnosti platby přes internet při nákupu zboží. 1. Elektronické bankovnictví – prakticky každá banka umožňuje přístup klienta k bankovnímu kontu prostřednictvím webových stránek. Tyto stránky mají několik vrstev zabezpečení. Mezi ty nejčastěji používané patří: a. využití zabezpečeného protokolu HTTPS, b. certifikát (uložený na pracovní stanici, na datovém nosiči apod.), c. tokeny, d. potvrzení transakce prostřednictvím SMS. 2. Platební kartou – je nutné vlastnit kartu, která to umožňuje. 3. Elektronickou peněženkou. 2.2.1 Elektronické platební systémy Na internetu existuje celá řada EPS, někdy také označovaných jako elektronické či internetové peněženky. Mezi nejznámější a nejpoužívanější patří především PayPal, GoPay, Moneybookers či český PaySec. Některé tyto platební systémy jsou lepší a některé ne tak dobré, ovšem lidé je přesto používají. Bohužel v současné době nejsou e-shopy příliš připraveny na tento způsob obchodování, respektive mnoho e-shopů nepodporuje všechny tyto EPS. Dalším a rozhodně nikoliv zanedbatelným problémem je transfer financí mezi jednotlivými systémy. Řada lidí potřebuje zaslat peníze z jednoho systému na jiný a zde se pak vyskytuje problém. „Existuje několik rozdílných EPS. Všechny mají však společný cíl, a to přenos určité částky mezi různými účastníky. Navzájem se odlišují v různých aspektech. Například v bodu, ve kterém je elektronická transakce spojena s pohybem skutečných peněz ve finančním zúčtovacím systému (clearing) a nebo ve stupni bezpečnosti poskytované systémem.“ [7] V současné době tedy existuje celá řada EPS. Nejstarší a patrně i nejrozšířenějším systémem je PayPal. Tento systém vzniknul v roce 2000 a má několik milionů
24
zákazníků po celém světě. Internetové servery patrně nejvíce podporují platbu právě z tohoto EPS. Ovšem PayPal má mnoho konkurentů. Mezi jeho přímé protivníky patří např. GoPay. Jde o relativně mladou službu. Dalšími celosvětovými peněženkami jsou AlertPay či Moneybrookers. Ovšem na českém trhu se také objevuje několik ryze českých EPS. Banka ČSOB stojí za systémem PaySec. Relativně nedávno spuštěnou službu je PayU, kterou vlastní známé Aukro.cz. „Na trhu e-commerce operují na straně nabídky nové typy společností „pure-click company“, které vznikly na internetu, resp. na webových stránkách bez předchozí existence firmy. Dále jsou to společnosti typu „brick-and-click company“, které fakticky existovaly jako „kamenné“ a které se později prezentovaly online na webových stránkách.“ [8] Pure-click company de facto existují pouze na internetu. Mají samozřejmě právní subjektivitu, ovšem neexistuje reálná podoba jejich obchodu. Tyto společnosti mají samozřejmě své sídlo a někdy i sklady ovšem nikoliv již prodejny, kde by bylo prodáváno zboží stejně jako na internetu. Alternativně mohou mít pobočky, kde je možné si zboží pouze vyzvednout a provést platbu, ovšem objednávka a prodej se realizuje prostřednictvím internetového obchodu. Toto řešení má celou řadu výhod oproti kamenným obchodům. 1. Náklady – náklady na provoz jsou mnohem nižší než u kamenných prodejen. Zejména se zde neplatí nájemné, elektřina, voda, plyn, jsou nižší personální náklady atd. 2. Provozní doba – oproti kamenným obchodům je internetový obchod zpravidla dostupný 24/7. 3. Dostupnost – internetový obchod je dostupný každému s přístupem na internet. Zákazník tedy může klidně nakupovat z pohodlí svého domova. 4. Informace – pokud je daný obchod řádně spravován, je zde mnohem větší možnost podrobně informovat zákazníka. Klasický obchod nikdy nemůže natolik dobře vyškolit svůj prodejní personál, aby byl schopen svými informacemi konkurovat dobře vedenému internetovému obchodu.
25
Ovšem tento způsob prodeje má i řadu nevýhod. 1. Fyzická podoba – zákazník nemá možnost si nakupované zboží prohlédnout a na místě prodeje vyzkoušet. 2. Doba dodání – doba dodání těmito prodejnami může být relativně velmi krátká (někdy i v řádu málo hodin), ale nikdy nebude natolik rychlá jako v kamenné prodejně. 3. Náklady na dodání – za dodání zboží je nutné platit. Tato platba může být u drahého zboží zdarma či při objednávce z některých serverů minimální např. se rozšířil nákup levného zboží z čínských serverů, kde je zboží levné a náklady na dodání jsou nulové či velmi nízké. 4. Interakce s prodejcem – v některých případech může být vhodná u prodeje přítomnost prodavače. 5. Legislativa – dle § 53 odstavce 7 občanského zákoníku má nakupující právo do 14 dnů od převzetí zboží odstoupit od kupní smlouvy bez udání důvodu, pokud byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Zboží prodávané přes internet bývá zpravidla levnější a v posledních letech nastává velký rozmach tohoto způsobu obchodování. Celá řada kamenných prodejen rozšířila svoji působnost a stala se tak prodejnami již zmíněného typu brick-and-click. Díky webovým stránkám se již neomezují pouze na obec či obce, kde mají své prodejny, ale jsou dostupnější celorepublikově a celosvětově (zde je u českých prodejců nutná hlavně multijazyková verze stránek). S tím ovšem souvisí i větší zranitelnost z důvodu větší konkurence. Řada těchto prodejců má zboží ve svém e-shopu levnější než v kamenné prodejně. Mnoho nakupujících toho využívá, zboží si nakupuje levněji v e-shopu a vyzvedne si jej v kamenné prodejně. Tento způsob nákupu obvykle pro nakupujícího neznamená žádné další náklady (například poštovné a balné). V praxi pak může takto nastat „kanibalistický“ efekt, kdy internetová prodejna přebírá zákazníky své kamenné prodejně. Všechny tyto okolnosti způsobují větší tlak na obchody, které se musejí snažit být více ekonomické, prodávat více zboží, rozšířit svůj sortiment apod.
26
3 LEGISLATIVA 3.1
Zákony a vyhlášky
V oblasti webových stránek má smysl mluvit o celé řadě legislativních norem. Mezi ty nejzákladnější patří následující. 1. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 2. Vyhláška č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). 3. Zákon č. 137/95 Sb. o ochranných známkách. 4. Zákon č. 35/65 o dílech literárních, vědeckých a uměleckých. 5. Zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy. 6. Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Každý provozovatel webových stránek by je měl mít na paměti. Může jít o různá cizí díla jako obrázky, fotky, hudba, filmy, knihy atd. Vždy by se měl podrobně seznámit s podmínkami jejich užívání. Rozhodně nesmí na svých stránkách schvalovat trestné činy, propagovat extrémismus, rasismus apod., navádět k trestnému činu atd. Vyhláška o přístupnosti je závaznou pro orgány veřejné správy. Definuje 33 pravidel, které jsou pro webové stránky provozované těmito institucemi povinné, respektive podmíněně povinné. Tato pravidla mají obsahově velkou šíři. Některé například pojednávají o tom, aby i člověk zdravotně postižený měl možnost obsah stránek získat, další pravidla například hovoří o validitě webu či obecně platných doporučeních pro dobré stránky. I když tato pravidla nejsou pro ostatní subjekty závazná, domnívám se, že celou řadou z nich by se měl každý provozovatel webu řídit. Výše v textu jsem psal o české legislativě, ovšem je nutné poznamenat, že velmi záleží na doméně webových stránek a na umístění serveru. Pokud tedy provozujeme stránky
27
s českou doménou, ovšem server je umístěn například v USA, obsah těchto stránek musí být v souladu s legislativou obou zemí.
3.2
Licence
V rámci této práce je nezbytné i popsat jednotlivé licence softwaru, které se na trhu objevují. Každý, kdo používá nějaký software, by se měl před jeho použitím seznámit s licenčními podmínkami a jednat v souladu s nimi. Licence jsou dle serveru Slunečnice.cz [9] především následující. 1. Adware – bezplatné použití, ale software obsahuje reklamu. 2. Cardware – možnost užívání zdarma, pokud je autorovi zaslána reálná pohlednice. 3. Demo – funkcionality softwaru jsou omezeny. 4. Donationware – použití je zdarma, ale je nabídnuta možnost zaslání libovolného příspěvku autorovi. 5. EULA – před použitím je nutné odsouhlasit licenční podmínky. 6. Freeware – použití je zdarma, ale autorská práva má autor. 7. Freeware pro nekomerční použití – použití je zdarma pro nevýdělečné účely. 8. GNU GPL - Software šířený pod licencí GPL je možno volně používat, modifikovat i šířit, ale za předpokladu, že tento software bude šířen bezplatně (případně za distribuční náklady) s možností získat bezplatně zdrojové kódy. Toto opatření se týká nejen samotného softwaru, ale i softwaru, který je od něj odvozen. Na produkty šířené pod GPL se nevztahuje žádná záruka. Licence je schválená sdružením OSI a plně odpovídá Debian Free Software Guidelines. 9. MS EULA – odsouhlasení smlouvy mezi uživatelem a Microsoft Corporation. 10. Shareware - Produkty jsou pod touto licencí šířeny zdarma. Autor obvykle požaduje zaplacení malé částky až v případě, kdy se uživateli produkt líbí a běžně jej používá. 11. Trial - Jedná se o komerční software, u kterého je časově omezena určitá funkce např. ukládání, tisk apod.
28
4 REDAKČNÍ SYSTÉMY Jak již bylo zmíněno, tak pro mnoho subjektů je dnes nutností vlastnit webové stránky. Obecně není příliš náročné webové stránky vytvořit. HTML kód není složitý a kaskádové styly také ne. Ovšem mnoha lidem i přesto může činit potíže se tyto dva jazyky, naučit nehledě na to, že je velký rozdíl mít webové stránky a mít dobré, moderně vyhlížející a validní stránky. Lze bez nadsázky říci, že webové stránky jsou vizitkou každé společnosti.
4.1
Základní pravidla pro webové stránky
Časopis Ekonom [10] ve svém čísle uveřejnil některé základní chyby vyskytující se na firemních webech. 1. Špatný první dojem – častým nešvarem českých firemních webů je nepěkný či zastaralý vzhled. 2. Neaktuálnost – mnoho firem si nechá vytvořit web a tím pro ně celá záležitost skončí, jenže to se nevyplácí. 3. Anonymita – internetové stránky firmy je třeba vybavit stejnými údaji jako například faktury. 4. Firma bez lidí – na webu by měly být alespoň základní informace o klíčových lidech – a to včetně fotografií. 5. Nepřehlednost – jednou z nejčastějších chyb firemních webů je nepřehlednost. Je to výsledek snahy dostat za každou cenu co nejvíce informací na úvodní stránku. Manažeři, kteří se stali oběťmi tohoto snažení, zapomínají na to, že v záplavě informací se mohou ztratit ty podstatné… 6. Chybějící reference – jednou z důležitých položek hlavního menu, na niž mají firmy sklon zapomínat, jsou reference. 7. Nedostatek informací – zatímco úvodní stránka by měla být co nejjednodušší, prostor ostatních částí webu je vhodné využít k tomu, aby si návštěvník uvědomil, že se ocitl na stránkách profesionála, který své práci rozumí. Sám bych ještě doplnil několik pravidel, která já považuji také za důležitá. V několika případech rozšiřují, doplňují a upřesňují předešlá doporučení.
29
1. Jednoduchost – tento aspekt v zásadě spadá do pravidla „Špatný první dojem“ uvedeného výše. Zejména začátečníci mají tendence své weby naplnit různými flashovými animacemi, pohybujícími se obrázky, složitou grafikou. Tyto věci většinou působí amatérským dojmem a často odvádějí pozornost návštěvníka od informací umístěných na daných stránkách. 2. Standardizovaný obsah – mnoho webů je objemově rozsáhlých a často pak dochází k situaci, kdy webové stránky nemají jednotný vzhled. Každý kdo vlastní nějaký web by si měl standardizovat jeho vzhled. Tedy aby každá stránka měla totožný vzhled, jako stránky ostatní tzn. stejné barvy, stejný typ písma, jeho stejnou velikost apod. 3. Gramatická správnost a úprava textu – každé stránky zpravidla obsahují velmi mnoho textu a bohužel se stává, že tento text obsahuje pravopisné a gramatické chyby. Často to pak může návštěvníka odradit. Každý majitel webových stránek by měl při vkládání každého textu věnovat tomuto problému pozornost. Dalším aspektem je samotná úprava textu, tedy např. zarovnání do bloku, mezery mezi jednotlivými odstavci apod. Stránky pak vypadají mnohem profesionálněji a jejich obsah je lépe čitelný. 4. Barevné provedení – v průběhu vývoje webových stránek by se vždy měl stanovit i jejich barevný vzhled. Některé weby obsahují celou řadu barev a výsledek spíše připomíná velikonoční kraslice než webové stránky, které nám sdělují informace. Je vhodné používat pouze několik barev pro bloky a několik málo barev pro samotný text na stránkách. Odlišnosti barev by v každém případě měly mít svůj funkční důvod. Například je dobré barevně odlišit hypertextové odkazy. 5. Volba písma – zatímco pro tištěný text se doporučuje patkové písmo (např. Times New Roman), pro elektronický text je doporučeno bezpatkové proporcionální písmo (např. Arial či Calibri). Písmo je pak lépe čitelné. Dalším důležitým aspektem je velikost písma. Samotný text by měl mít takovou velikost, aby vše bylo opět dobře čitelné, nadpisy mohou mít větší font pro odlišení a zvýraznění. 6. Klientské skripty – nejsem velkým zastáncem klientského skriptování. Řada uživatelů má klientské skriptování zakázáno, ať už z důvodu jejich obavy 30
o zabezpečení nebo to tak může být defaultně zakázáno při instalaci prohlížeče. Může pak dojít k omezené funkčnosti stránek. V každém případě by mělo být zajištěno, aby každý uživatel měl možnost zhlédnout stejný obsah stránek i se zakázaným typem tohoto skriptování. Zejména to platí u skriptů pro navigaci stránek. 7. Funkčnost skriptů – všechny skripty, ať už jde o klientské či serverové, musejí být řádně otestovány, aby fungovaly za všech okolností správně. Chybně pracující či dokonce nefunkční skripty mohu působit velmi špatně a dokonce mohou návštěvníka zcela odradit. Rád bych ještě na tomto místě dodal, že pokud vlastník webových stránek nepředpokládá, že bude jejich obsah často aktualizovat, měl by se vyvarovat sekce „aktuality“. Působí skutečně velmi nevhodně, pokud je tato sekce prázdná či poslední uvedená změna je rok či i déle stará. Lepším řešením je takovouto sekci na svých stránkách vůbec nemít, i za cenu toho, že pravidelný návštěvník stránek změnu často nezaregistruje.
4.2
Definice redakčního systému
Mnoho subjektů, které neumějí vytvořit webové stránky, ať už jde o jedince či společnost, která nemá takto vzdělaného člověka, často najímají externího dodavatele, který jim tyto stránky napíše. Cena za jednoduché stránky, většinou bez serverového skriptování, může být v řádu několika málo tisíc. U složitějších stránek bývá cena přirozeně vyšší. Ovšem pokud je předpoklad, že budou stránky často aktualizované z hlediska jejich obsahu, subjekt, který stránky vlastní, v zásadě tři možnosti. 1. Najmout si firmu, která bude stránky aktualizovat. Toto řešení nepovažuji za příliš dobré. Jedním negativním aspektem je finanční stránka věci, protože celá záležitost se může nepříjemně prodražit. Druhým avšak mnohem důležitějším aspektem je fakt, že pak je tento subjekt závislý na externím dodavateli. Doba aktualizace se pak může nepřijatelně zdržet a je zde složitější komunikace. 2. Naučit sebe (pokud se jedná o jedince) nebo některého zaměstnance (pokud jde o například o firmu) editovat webové stránky. Toto řešení nebývá obtížné,
31
protože zpravidla jde o jednoduché programování, obzvlášť pokud jsou již nadefinované kaskádové styly a je stanoven celkový vzhled a funkčnost stránek. Ovšem náročnější úpravy už jsou často nad rámec vlastních sil. 3. Použít pro své webové stránky CMS řešení. Pro tuto situaci se domnívám jde o skutečně nejvhodnější volbu stejně jako pro situaci, kdy se obsah stránek často mění. S rozvojem webových stránek vznikla potřeba možnosti jejich snadného vytváření, správy a také editace jejich obsahu. Částečným řešením je již dříve zmiňovaný WYSIWYG nástroj. Tento systém může být vhodný, pokud programátor nezná HTML a CSS jazyky a jde o jednodušší stránky, ovšem tento nástroj má několik nevýhod, zejména následující. 1. Aktualizace stránek může být náročná. Pokud ten, kdo změnu provádí, nezná přesně strukturu daných stránek, může udělat fatální chybu nebo může strávit mnoho času při hledání příslušného souboru, který chce měnit. 2. Tyto nástroje nejsou příliš inteligentní a jimi vygenerovaný kód je velmi nepřehledný nebo velmi neefektivní. Kaskádové styly je možné vkládat různým způsobem. Je možné: a. vytvořit samostatný soubor, který obsahuje pouze tyto kódy, b. vložit jej do hlavičky HTML, c. vkládat kaskádové styly mezi tagy HTML v těle dokumentu, d. různá kombinace výše uvedených možností. Zejména pro situaci, kdy jsou vkládány kaskádové styly do těla (tag „BODY“) webových stránek se zažil termín „špagetový kód“2. Tento způsob psaní stránek je velmi nešťastný. Jakákoliv změna může být velmi obtížná, protože styly nejsou uloženy na jednom místě a nejsou používány globálně (tedy na více místech stejné styly), toto řešení není optimální ani z hlediska SEO. WYSIWYG editor může být vhodným nástrojem u jednoduchých stránek bez serverového skriptování. Alternativně lze ještě zmínit nepříliš rozšířené (X)HTML 2
Špagetový kód má mnohem širší definici, která není zcela přesně vymezena. Jde například i o situaci, kdy je do HTML kódu vkládán i PHP, ASP či jiný kód. Obecně lze takto označit kód, kdy je velmi hojně promísen kód několika různých jazyků.
32
editory (strukturní editory) a vygenerování stránek zejména z textových editorů jako například MS Word. Ovšem vznikla potřeba aplikace, která by měla mnohem více funkcionalit, bylo možné snadným způsobem vytvářet i složitější webové stránky a editovat jejich obsah. To je největším přínosem redakčních systémů. Pro označení redakčních systémů se zavedlo označení „CMS“. Jde o akronym pro „Content Management Systém“, tedy systém pro řízení obsahu. Skutečně kvalitní redakční systém má řadu funkcionalit, které činí tvorbu a správu webových stránek relativně jednoduchou. Mezi tyto vlastnosti patří například následující. 1. Snadné
vytvoření
webových
stránek
–
stránky bývají
vygenerovány
prostřednictvím jednoduché instalace, při které se zadávají i různé údaje, jako název stránky, klíčová slova apod. (obecně jde o metadata hlavičky HTML souboru3). 2. Jednoduchou editaci vzhledu webových stránek – tato vlastnost nemusí být obvyklá, zejména pak u komerčních CMS. Skutečně dobrý redakční systém by ovšem měl umožnit, aby administrátor stránek mohl snadným způsobem vytvořit či změnit jejich vzhled, aniž by byl nucen zasahovat přímým způsobem do jejich kódu. Obvykle je to umožněno přes grafické prostředí ve webovém prohlížeči. 3. Správa navigace – tato funkcionalita především úzce souvisí s tvorbou, editací a umístěním navigačního menu. Administrátor přes totožné prostředí jako v předchozím případě (a de facto ve všech případech) může vytvářet menu, editovat jeho položky (měnit název, odebírat, přidávat, měnit jejich pořadí a cíl stránek4). 4. Editaci obsahu – pro jednotlivé příspěvky na webových stránkách redakčních systému se zažil výraz „články“. Uživatel s patřičným oprávněním má možnost editovat tyto články. To v praxi znamená jejich vytváření, mazání a úpravu. Většinou je tato funkcionalita úzce spojena s WYSIWYG editorem, který by měl být součástí redakčního systému. Řada opensource redakčních systémů
3
V tagu „HEAD“ HTML kódu bývají vyplněna takzvaná „metadata“, kde jsou mimo jiné i uváděny informace o webových stránkách, jako je autor, název, klíčová slova (pro internetové vyhledávače) atd. 4 Jde o známé „hypertextové odkazy“.
33
využívá WYSIWYG nástroje jiných autorů a je možné je snadno implementovat do redakčního systému. S tím souvisí i další funkcionalita. 5. Modulárnost – v zásadě jsou z pohledu architektury dva základní přístupy jak postavit jakoukoliv větší aplikaci, tedy i redakční systém. První možností je, že aplikace tvoří v podstatě celistvý blok. To ovšem neznamená, že aplikace je tvořena jediným souborem. Druhý přístup je takový, že aplikace obsahuje pouze základní funkce, ovšem je vytvořena možnost, jak ji snadno rozšířit o další funkcionality prostřednictvím komplementů, modulů, doplňků. Tento způsob osobně považuji za mnohem vhodnější. Pro programátora je pak mnohem snadnější se v dané aplikaci zorientovat a upravovat kód či vytvářet nové funkcionality. U komerčních redakčních systémů jsou obvyklé oba přístupy. Například je stanovena cena za základní balík a zákazník má možnost si dokoupit další moduly dle své potřeby. Další přístup je například takový, že redakční systém je prodáván jako jednolitý celek a každá nová funkcionalita je vytvářena „na míru“ pro daného zákazníka. U opensource freeware redakčních systémů je nejčastějším modulární přístup. Pro skutečně kvalitní opensource freeware CMS existuje řada otestovaných doplňků, které jsou často vytvořeny zcela odlišnou komunitou než tou, která daný redakční systém vyvíjí. V tomto případě pak vzniká určitý problém s licenčními podmínkami. Redakční systém může být v základu zdarma, ovšem některé moduly vytvořené někým jiným již mohou být zpoplatněné. Zde není právo zcela jednoznačné a velmi záleží na licenčních podmínkách daného CMS, zda umožňuje vytváření komerčních modulů pro tento redakční systém či nikoliv. 6. Řízení oprávnění – každý redakční systém musí rozlišovat dva základní typy uživatelů z hlediska jejich oprávnění. Prvním z nich je administrátor (někdy také označovaný jako šéfredaktor) a druhým návštěvník. Často je ovšem nezbytné, aby existovalo více druhů uživatelských oprávnění. Většinou jsou rozšířena ještě o dvě skupiny. a. registrovaný / přihlášený uživatel – tento typ uživatele pak má právo např. vidět i články, které běžný návštěvník nemá přístupné, může hlasovat, vstupovat do diskuzí apod.
34
b. redaktor – uživatel má stejná práva jako registrovaný uživatel, ale má možnost i například vytvářet a editovat své články. Někdy je nezbytné, aby články před jejich zveřejněním byly schváleny šéfredaktorem. To jde i ruku v ruce s řízením oprávnění pro jednotlivé články a funkcionality. Obrázek 3: Příklad hierarchie oprávnění redakčních systémů
Administrátor Šéfredaktor Redaktor Přihlášený uživatel Návštěvník
7. Řízení publikace článků – kvalitní redakční systém by měl umožňovat i řízení platnosti jednotlivých článků. V praxi to znamená určit datum zveřejnění, tedy po tomto datu je článek viditelný, a také expirace, kdy je článek již nedostupný či je zařazen do archivu. 8. Nadstavbové funkcionality – redakční systém by měl umožňovat i řadu dalších možností pro vytvoření webu, který bude naprosto naplňovat potřeby vlastníka. Patří sem například následující. a. Multijazyková verze – možnost vytvářet multijazykové verze článků. Návštěvník má možnost si vybrat jazykovou verzi stránek. b. E-shop – vytvoření a správa e-shopu na stránkách. c. Ankety, dotazníky – možnost vytvoření různých anket (dotazníků). d. Statistika – pro majitele webových stránek je dobré znát statistiku o návštěvnosti stránek. Nejde pouze o celkový přehled přístupů na stránky, ale i na jednotlivé články a popřípadě i průměrný čas strávený na nich, evidence jednotlivých návštěvníků5 atd. e. Diskuzní fórum – ke každému či vybraným článkům a webu obecně by měla existovat možnost vytvořit diskuzní fórum. Samostatnou otázkou
5
Často se evidují IP adresy, ze kterých návštěvník přijde. Pak je snadné i vidět statistiku nových návštěvníků. Návštěvník sice může přistupovat z různých IP adres, takže nejde o zcela přesnou statistiku, ale přesto jde o relativně vypovídající údaj.
35
pak je, jak kvalitní toto fórum bude z pohledu nejenom administrátora, ale i diskutujícího. Často je používána aplikace phpBBB. Jde o opensource webovou aplikaci napsanou v jazyku PHP, která umožňuje snadným způsobem vytvoření diskuzního fóra a jeho správu. Ovšem tato aplikace stojí již mimo daný redakční systém a osobně ji považuji za vhodnou jen v některých případech.
4.3
Redakční systémy na dnešním trhu
Redakčních systémů je k dispozici celá řada. Jde o nejen komerční systémy, tedy takové, jejichž užívání je zpoplatněno, ale i CMS, které jsou k dispozici zdarma. Tyto zdarma poskytované redakční systémy mají různé licenční podmínky. Zpravidla jsou typu opensource, tedy je možné jejich kód upravovat. Cena komerčních redakčních systémů je velmi různorodá a i u jednoho CMS se může cena lišit v závislosti na požadavcích zákazníka. Většinou cenu určuje nejen jádro (základní verze) redakčního systému, ale i dokoupené moduly, sjednaná podpora, a také vícepráce spojené s nasazením dané aplikace. Tyto vícepráce zahrnují především: 1. instalaci redakčního systému, 2. vytvoření vzhledu stránek, 3. nastavení redakčního systému. Na trhu jsou CMS relativně levné, jejichž cena se může pohybovat v řádu desítek tisíc korun až po velmi drahé aplikace, jejichž cena se pohybuje v řádu stovek tisíc či dokonce milionů korun. Zdarma poskytovaných redakčních systémů je také velmi mnoho. U některých je autorem jediná fyzická osoba, ovšem je i řada těchto aplikací, na jejichž vývoji se podílí celá komunita vývojářů. CMS, které mají více vývojářů, jsou zpravidla lepší, a to z několika zřejmých důvodů: 1. lepší aplikace z pohledu její kvality, tzn. funkčních i nefunkčních vlastností, 2. rychlejší vývoj nových verzí, 3. stability – vývoj nezáleží jen na jedné osobě, takže odchod jedince z vývoje aplikace neukončí daný redakční systém,
36
4. podpory – obvykle mají tyto redakční systémy dobře zpracovanou nápovědu pro uživatele zabudovanou v dané aplikaci, ale i provozují kvalitní webové stránky tomuto CMS věnované. Pro
přehled
opensource
redakčních
systémů
byl
vytvořen
webový
server
OpenSourceCMS.com. Je možné zde nalézt velký seznam těchto redakčních systémů, včetně jejich popisu, uživatelských hodnocení, možností vyzkoušet si je apod. V následující tabulce je zobrazen žebříček deseti nejlépe hodnocených opensource CMS pocházející právě z tohoto serveru. V rámci tohoto žebříčku je i uveden CMS Drupal, který je součástí srovnání redakčních systémů, kterému se tato práce věnuje. Tabulka 2: Hodnocení redakčních systémů
Pořadí
CMS
Hodnocení6
1. Joomla! 2.5.0
Počet hodnotících
4,5
10 211
2. concrete5 5.5.1
4
10 295
3. CMS Made Simple 1.10.3
4
7 027
4. Redaxscript 0.4.0
4
7 093
5. QuickApps CMS 1.0
4
116
6. coscms 1.3
4
162
7. MODx 2.2.0-pl2
4
4 397
8. WordPress 3.3.1
4
2 476
9. LEPTON 1.1.4
4
421
4
1 214
3,5
19 044
10. Kryn.cms Beta 0.9 43. Drupal 7.12 Zdroj: vlastní zpracování dle [11]
6
Hodnocení na daném serveru je v rozmezí pěti bodové škály, kde 5 je nejlepší hodnocení. Konkrétní stav ohodnocení nebylo zcela zřejmé, proto tato čísla jsou pouze subjektivním odhadem znázorněného stavu v podobě „hvězd“.
37
5 POROVNÁNÍ VYBRANÝCH CMS V rámci této práce budu porovnávat následující tři opensource redakční systémy: 1. Joomla!, 2. WordPress, 3. Drupal. Cílem je posoudit je z pohledu jejich použitelnosti pro různé subjekty např. fyzické osoby, zájmové skupiny, komerční společnosti apod. Zejména se zaměřím na: 1. složitost jejich instalace, 2. obtížnost z pohledu jejich nastavení pro administrátora (např. vzhled, oprávnění, vytvoření menu, kategorií, různých funkcionalit), 3. ovládání z pohledu redaktora, 4. podpory, 5. možnosti webového hostingu. Různé subjekty vynakládají často i velmi vysoké částky za vytvoření svých webových stránek a dle mého předpokladu tak činí často zbytečně, jelikož právě tři výše zmíněné opensource redakční systémy pro ně mohou být vhodnou alternativou. Výběr těchto tří redakčních systémů nebyl náhodným. Chtěl jsem porovnávat tři opensource redakční systémy, které splňují následující kritéria: 1. velká a silná vývojová komunita, 2. velká česká komunita, která se zabývá podporou a vývojem českého překladu, 3. velká rozšířenost daného redakčního systému a 4. existence české literatury věnované příslušnému redakčnímu systému. Všechny tři výše uvedené redakční systémy tyto podmínky splňují. Patrně by bylo obtížné nalézt další systém, který by toto splňoval. Možnou výjimkou je patrně redakční systém PHP-Fusion, který ovšem subjektivně považuji za CMS spíše na ústupu.
5.1
Testovací prostředí
Základní testování těchto tří CMS bylo provedeno na běžném stolním počítači s následující hardwarovou konfigurací:
38
1. procesor: AMD Athlon II X3 435 (290 GHz), 2. operační paměť: 8 GB DDR3 1333MHz, 3. grafická karta: ATI 5770 1GB DDR5, 4. monitor: LCD 22’’. Ostatní hardwarové prvky nepovažuji za důležité z hlediska testování. Na tomto stolním počítači byl nainstalován operační systém Microsoft Windows 7 Home Premium (64bitový operační systém se Service Pack 1). Všechny tři redakční systémy vyžadují pro svoji funkčnost aplikační server, PHP a databázi MySQL. Z hlediska zjednodušení jsem použil aplikaci EasyPHP 5.3.9, která obsahuje: 1. aplikační server Apache 2.2.21 VC9, 2. databázi MySQL 5.5.20 a 3. PHP 5.3.9. Pro ovládání databáze také obsahuje aplikaci PhpMyAdmin 3.4.9. Pro některé části vývoje (vlastních skriptů) byly využity aplikace PSPad editor 4.5.4.
Metodika hodnocení
5.2
Systémy budou hodnoceny z několika hledisek. Všechny budou bodově ohodnoceny na stupnici 0 až 10, kde více bodů je lépe. Budou posuzovány následující oblasti. 1. Podpora – bude posouzeno, jak silná je skupina, která vyvíjí redakční systém, a jak je silná i česká komunita, která uveřejňuje návody, řeší problémy a vyvíjí českou lokalizaci daného redakčního systému. Současně také bude hodnoceno, zda existují i společnosti, zaměřené na vytváření stránek v příslušném redakčním systému a zda poskytují i jejich následnou podporu. 2. Instalace – bude posuzováno, jakým způsobem je řešena instalace redakčního systému, její obtížnost a možnosti během ní. 3. Backend rozhraní – hodnocen bude způsob nastavení pro správce, jeho možnosti, obtížnost, přehlednost apod. 4.
Frontend rozhraní – bude posuzováno rozhraní pro registrovaného uživatele redakčního systému. Nakolik je systém přívětivý, intuitivní, jaké dává možnosti atd. 39
5. Správa vzhledu – jakým způsobem je možné měnit či vytvářet vzhled webových stránek. 6. Doplňky – bude hodnoceno, jaké existuje množství modulů, rozšiřující daný redakční systém, obtížnost jejich aplikovatelnosti atd. 7. Hosting – zkoumány budou možnosti českého hostingu pro daný redakční systém. To znamená, zda existují hostingové servery, přizpůsobené pro provoz příslušného redakčního systému. U charakteristik „Backend rozhraní“ a „Správa vzhledu“ bude hodnocení členěno ještě na tři další podúrovně. Hodnocení z pohledu začátečníka v ICT, běžného uživatele a zkušeného uživatele.
40
6 REDAKČNÍ SYSTÉM JOOMLA Prvním z analyzovaných redakčních systémů je Joomla. Tento opensource redakční systém patří mezi nejlépe hodnocené a současně je patrně i jeden z nejrozšířenějších. Historie Joomly je rozhodně zajímavá. Joomla vznikla vyčleněním vývojového týmu vytvářejícího další z redakčních systémů nazvaný Mambo. „Přestože systém Joomla! debutoval ve verzi 1.0 v roce 2005, jeho kořeny sahají až do roku 2000, kdy spatřil světlo světa systém CMS s názvem Mambo. Mambo vznikl jako interní systém CMS vytvořený inženýry australské společnosti Miro Corporation. Původně byl vyvíjen jako closed source projekt, ale protože vývoj váznul, byl v dubnu 2001 kód otevřen pro open-source komunitu. Na svou dobu se jednalo o velmi pokročilý systém CMS, volně dostupný s kompletními zdrojovými kódy. V roce 2002 s příchodem verze 4.0.x se objevila i první čeština. Systém Mambo si získal popularitu po celém světě a dal vznik celému průmyslu dodavatelů poskytujících rozšíření a šablony. Vývojářská komunita v prostředí, kde lidé mohli svobodně šířit své nápady a zdrojové kódy vzkvétala. Systém Mambo měl našlápnuto k tomu, aby se stal nejpopulárnějším open-source systémem CMS vůbec. Mambo se ve své době skutečně stal nejpopulárnějším CMS, dostal hodně cen a měl v podstatě jen příznivé recenze. Přesto v roce 2005 došlo k významným neshodám mezi open source vývojáři systému Mambo a neziskovou organizací bdící nad vývojem systému Mambo. V srpnu 2005 se komunita a vývojaři rozdělili na dva tábory. Jeden zůstal u Mambo, druhý a podstatně větší začal tvořit vlastní fork (odnož) Mamba = Joomla!. Zanedlouho nato se světu představil systém Joomla 1.0. Přestože byl nový systém CMS v jádru kompatibilní s mnoha aspekty systému Mambo, uživatelské rozhraní a správa webu se dočkaly modernizace. Problémy s organizací systému Mambo, způsobily, že se open-source komunita tohoto produktu stranila a s veškerou vervou se vrhla na vývoj systému Joomla.“ [12]
41
Byla testovaná verze Joomla! 2.5.0, která má následující požadavky: Tabulka 3: Požadavky pro Joomla! 2.5.0
Software
Doporučeno Minimum PHP 5.3 + 5.2.4 + MySQL 5.0.4 + 5.0.4 + Apache (with mod_mysql, mod_xml and mod_zlib) 2.x + 2.x + Microsoft IIS 7 7 Zdroj: vlastní zpracování dle [13]
Systém Joomla je šířen pod licencí GNU General Public. Na základě této licence může kterýkoliv uživatel, který souhlasí s těmito podmínkami, zdarma či za distribuční poplatek, šířit dál tento software a může měnit tuto aplikaci. Ovšem již nesmí při další distribuci nijak upravovat licenční podmínky. Na daný software a jeho případné modifikace či doplňky, které fungují na základě této aplikace, se vztahují autorská práva. Jakékoliv změny v aplikaci je nutné zmínit včetně data této změny. Na daný software se nevztahuje žádná záruka. Riziko za kvalitu softwaru nepřebírá autor této aplikace.
6.1
Podpora Joomly
Vývoj Joomly je zastřešován neziskovou organizací Open Source Matters, ins., která byla založena za účelem vývoje a podpory tohoto redakčního systému. Na vývoji se podílí široká skupina lidí, která je rozdělena na dva týmy zastřešované „Joomla! Leadership Team“. Jak uvádí oficiální server [13], v pracovních skupinách Joomly jsou stovky dobrovolníků. Celý vývoj je poměrně dynamický. Relativně rychle se objevují nové verze tohoto redakčního systému. K dispozici jsou již plně otestované verze, označované jako „stable“ i dosud stále plně neotestované verze. Dokumentace ke každé verzi je k nalezení na jeho oficiálních stránkách. Na internetu působí i česká komunita kolem tohoto redakčního systému. Ta provádí překlad Joomly do češtiny (zejména backend prostředí), zveřejňuje řadu informací, návodů a sdružuje nadšence tohoto CMS.
42
Ve světě i v České republice existuje celá řada společností i jedinců, kteří nabízejí vytváření stránek pod tímto redakčním systémem a případně i jejich správu. Každý, kdo cítí, že by takovouto pomoc přivítal, má mnoho možností kam se obrátit. Na internetu je možné najít i celou řadu návodů, jak pracovat s tímto redakčním systémem, a to jak v cizím jazyce, tak i v češtině. Komunita kolem Joomly je velká a stabilní a k dispozici je velké množství podpory. Hodnocení: 9 bodů.
6.2
Instalace Joomly
Jako u obou následujících redakčních systémů i v tomto případě probíhá instalace přes webový prohlížeč. Hned na začátku je možnost volby z celé řady jazykových verzí pro tuto instalaci. Nechybí samozřejmě angličtina, ale je zde i možnost češtiny či slovenštiny. Následuje předinstalační kontrola, kde je seznam požadovaných softwarů a doporučeného nastavení samotného aplikačního serveru. Vždy je zobrazeno, co je požadováno a zda je software dostupný a zda je parametr serveru správně nastavený. Následuje zobrazení licenčních podmínek, které je nutné schválit. Tento text je v anglickém jazyce. Po schválení těchto licenčních podmínek již začíná samotná instalace. Nejdříve je nutné nastavit propojení pro databázi, kam se mají uložit data během instalace. Toto nastavení je pak používáno i při samotném běhu aplikace. Toto nastavení je ovšem možné později změnit. Bylo by velmi nevhodné, kdyby se změnila databáze a provozovatel stránek musel vše nastavovat znovu. Je zde na výběr ze dvou možných databází (MySQL, Mysqli), název hostitele, jméno uživatele, jeho heslo (obojí pro přístup do databáze), jméno databáze a prefix tabulek, které má Joomla vytvořit a používat. Jelikož instalace probíhala na lokální stanici, tak název hostitele se používá obecně „localhost“. Uživatelské jméno bývá při tomto způsobu instalace „root“. V případě hostingu je nutné použít přihlašovací údaje, které nám provozovatel přidělí. U prefixu tabulek je nezbytné, aby končily spodním
43
podtržítkem. U veškerých polí je zobrazeno, zda je jejich vyplnění povinné či nikoliv a existuje k nim krátká nápověda. Pokud dojde k některé chybě při vytváření tabulek, objeví se chybové hlášení, kde je popsáno, kde se vyskytnul problém. Po tomto kroku následuje nastavení pro FTP připojení. FTP je internetový protokol pro přenos souborů. V tomto případě je možné tento krok přeskočit. Dalším krokem je vyplnění údajů o vytvářených stránkách a přístupu na ně. Vyplňuje se název stránek, který se později vyskytuje v metadatech HTML, klíčová slova a popis stránek (také se pak objevují v metadatech), e-mail správce stránek a jeho přihlašovací údaje na tento redakční systém. Také je tu nabídka nahrání ukázkových dat, což je vhodné pro uživatele, kteří s tímto redakčním systémem nemají zkušenosti. Posledním krokem je nabídka odstranění instalačních dat, takže na aplikačním serveru zůstanou pouze soubory určené pro provoz CMS. Po všech těchto krocích jsou již vytvořeny fungující webové stránky. Celá instalace je relativně snadná a domnívám se, že každý uživatel se základními znalostmi z oblasti informačních technologií je schopen ji bez obtíží zvládnout. Oceňuji možnost instalace ve vybraném jazyce, vyplňování metadat a celkem dobře ošetřená chybová hlášení. Jako zápory vidím zejména krátké nápovědy, především při vyplňování údajů pro vytvoření tabulek v databázi. Hodnocení: 7 bodů.
6.3
Popis backend rozhraní Joomly
Backend rozhraní je takové, které umožňuje správci stránek měnit jejich nastavení. Frontendem je pak myšleno rozhraní, kde může uživatel například sepisovat články apod. V případě Joomly musím zmínit jednu záležitost, která jej činí odlišnou od obou dalších redakčních systémů. U Joomly je administrační rozhraní zcela odděleno od frontend rozhraní. Sice při instalaci je vytvořen administrátor a současně je i vytvořen uživatel se stejnými přihlašovacími údaji, ovšem pokud chce administrátor jít z prostředí pro redaktory, pak
44
se musí opětovně přihlásit do administračního prostředí. Současně je i nutné říci, že do administračního prostředí se lze dostat dvěma způsoby: 1. Přihlášením do frontendu a kliknutím na přesměrování na přihlašovací formulář do administračního prostředí. 2. Přímým zadáním adresy pro přihlašovací formulář. URL adresa na přihlašovací formulář je zpravidla v tomto tvaru: http://www.“doména“/administrator (tedy např. http://joomlaportal/administrator). Osobně musím říci, že tento způsob členění frontend a backend rozhraní považuji za poněkud nešťastný. První, co patrně správce udělá, je instalace překladu backend prostředí do češtiny. Čeština je dostupná na stránkách české komunity. Instalace je relativně snadná. Po tomto kroku je nutné ještě nastavit češtinu jako výchozí jazyk. Obdobným způsobem se instaluje a nastavuje čeština i pro samotné stránky, což v praxi znamená české popisky například pro volbu velikosti písma, přihlášení apod. 6.3.1 Struktura obsahu v Joomle V knize věnované tomuto redakčnímu systému je uvedeno, že z hierarchického pohledu je možné strukturu obsahu systému Joomly rozdělit takto: Sekce/Kategorie/Článek. [14] Tato kniha byla věnována Joomle verze 1.5 a bohužel v některých případech, jako je právě tento, již v některých detailech neodpovídá testované verzi 2.5.0. V této verzi již sekce jako takové nejsou. Kategorie je možné hierarchicky řadit. K daným kategoriím pak je možné i psát jednotlivé články. Struktura jedné kategorie pak může vypadat například tak, jak je znázorněno na následujícím obrázku.
45
Obrázek 4: Příklad hierarchie obsahu redakčního systému Joomla
Před rokem 2000 (článek) Histrorie (kategorie) Po roce 2000 (článek) O nás (kategorie) Současnost (kategorie)
Naše činnost (článek)
Uživatel při tvorbě některého ze článku pak pouze vybere kategorii, do které má daný článek patřit. Správce redakčního systému také může vytvářet jednotlivé nabídky a k nim pak přiřazovat položky, kterými jsou například odkazy na dané kategorie. 6.3.2 Správa uživatelů v Joomle Administrátor redakčního systému má skutečně velmi mnoho možností jak ovládat uživatelská práva. Může vytvářet různé skupiny uživatelů a přidávat jim odlišná práva jako například, aby skupina měla pouze možnost vidět určitý obsah, přispívat do anket apod. Je možné nastavit řadu dalších věcí, například i to, zda je možné, aby se někdo nový registroval jako uživatel či zda je nutné, aby jej správce potvrdil či nikoliv. Také lze nastavit, do jaké skupiny uživatelů bude nový registrovaný automaticky zařazen. 6.3.3 Poinstalační nastavení Joomle Jak již bylo zmíněno, při instalaci se vyplňuje celá řada údajů, některé jsou mandatorní a jiné nikoliv. Nezřídka se stává, že je nutné tyto údaje změnit. Administrátor stránek může snadným způsobem tato data modifikovat, takže například migrace redakčního systému na jiný hosting nebo z lokálního počítače na hosting není nejmenší problém. Současně má správce mnoho dalších možností, které lze nastavit a které nebyly součástí instalace. Patří sem například nastavení času, nastavení serveru s nápovědou (defaultně
46
je zde anglický server Joomla), zpráva při odpojení stránek (například z důvodu jejich údržby), nastavení pro SEO (vzhled URL apod.), ale i například způsob zabezpečení pro vkládání obsahu uživateli. To v praxi znamená, že uživatel například nemůže vkládat nic, co je vyhodnoceno jako HTML. 6.3.4 Vyhodnocení backend rozhraní Joomly Již bylo řečeno, že administrátor tohoto redakčního systému má skutečně nepřeberné možnosti v nastavení svých stránek. Samostatnou otázkou je, zda je to ku prospěchu věci či nikoliv. V každém případě musím doporučit každému, kdo s tímto redakčním systémem začíná, aby využil možnosti při instalaci a nahrál ukázková data. V případě, že tak neučiní, pak se domnívám, že nebude schopen se v celé myšlence tohoto redakčního systému zorientovat nebo za cenu toho, že při jejich vytváření stráví mnoho času a možná jej to od použití toho CMS zcela odradí. Domnívám se, že ovládání tohoto systémů má skutečně mnoho předností díky velkému množství nastavení, ale i člověk, který se vyzná v jiných redakčních systémech a má znalosti v programování webových stránek, se bude při správě Joomly ztrácet. Pro jedince, který má s tímto CMS větší zkušenosti, jde o velmi silný nástroj. Hodnocení (začátečník): 4 body. Hodnocení (pokročilý uživatel): 7 bodů. Hodnocení (zkušený uživatel): 9 bodů.
6.4
Popis frontend rozhraní Joomly
V této kapitole se budu věnovat rozhraní určenému pro běžného registrovaného uživatele. Jak jsem již poznamenal, v tomto redakčním systému je toto rozhraní odděleno architektonicky od rozhraní pro administrátora.
47
6.4.1 Registrace uživatele v Joomle Pokud se registruje nový uživatel, pak je nutné vyplnit formulář s mandatorními údaji. Jsou to: 1. jméno, 2. uživatelské jméno, 3. heslo, 4. potvrzení hesla, 5. e-mailová adresa, 6. potvrzení e-mailové adresy. Tento formulář je součástí doplňkového modulu „Login“, který je v rámci základní instalace a je defaultně zapnutý. U všech povinných polí je vyznačeno, že je nutné je vyplnit. Celý modul je díky nainstalované češtině přeložen. Pokud se uživatel pokusí odeslat nesprávně vyplněný formulář, chybně vyplněná pole jsou červeně zvýrazněna. Kontroluje se: 1. vyplněnost – tedy, zda jsou vyplněna mandatorní pole, 2. shoda hesel, 3. síla hesla – je nutné vyplnit dostatečně dlouhé heslo (alespoň 4 znaky), 4. shoda e-mailových hesel, 5. kontrola, zda byly e-mailové adresy vyplněny ve správném formátu, tedy např.
[email protected], 6. kontrola, zda zadaná e-mailová adresa již není používána, 7. kontrola, zda stejný uživatel již není registrován (tedy uživatelské jméno). Bohužel k jednotlivým polím je nápověda k vyplnění nešťastně schována (je nutné se kurzorem dostat na název daného pole), což je ostatně u všech nápověd v celém redakčním systému. Chybí ovšem textová hlášení o chybách při vyplnění. Jedinec, který se registruje, musí pouze hádat, co udělal špatně. Jediná dvě chybová hlášení, která se objevují, jsou v případě již existujícího uživatele se stejným jménem a při existenci již registrované e-mailové adresy. Modul je přirozeně možné přeprogramovat, ovšem to je již práce navíc pro administrátora. 48
Současně má uživatel možnost si nechat zaslat na e-mailovou adresu své zapomenuté heslo či přihlašovací jméno. 6.4.2 Prostředí po přihlášení Přihlášený uživatel může změnit svůj profil i nastavení. Vše je relativně přehledné a jednoduché. Oceňuji, že si každý může vybrat vlastní šablonu vzhledu pro toto rozhraní, zvolit si jazykové nastavení či například si vybrat WYSIWYG editor pro psaní článků. Jednoduchým způsobem může i editovat články, které sám vytvořil. Je u nich ikona pro jejich editaci. Odkaz pro vytvoření článku (či odesílání webových odkazů) je na přehledném místě. Redaktor prostřednictvím WYSIWYG editoru může jednoduchým způsobem vytvořit svůj článek, vybrat kategorii, do které bude zařazen, ale i například zvolit datum zveřejnění, datum konce platnosti, volbu přístupu k článku, jazyk článku či metadata pro tento článek. 6.4.3 Vyhodnocení frontend prostředí Joomly Relativně negativně musím ohodnotit způsob registrace nového uživatele. Domnívám se, že tento modul bylo možné napsat lépe. Ovšem velmi pozitivně hodnotím samotné prostředí po přihlášení. Samotná práce v redakčním systému je přehledná, uživatel má řadu možností pro své osobní nastavení a vytváření či editace článků jsou na skvělé úrovni. Negativně pouze vnímám způsob nápovědy. Hodnocení: 7 bodů.
6.5
Správa vzhledu stránek v Joomle
Vzhled webu je realizován prostřednictvím šablon. Základní instalace tohoto redakčního systému jich již několik obsahuje, ovšem administrátor má možnost nainstalovat další. Na internetu je pro tento redakční systém možné získat zdarma celou řadu těchto šablon. Bohužel správce má v rámci backend prostředí velmi omezené možnosti danou šablonu upravovat z hlediska vzhledu. Maximálně může upravovat zobrazené menu a umístění jednotlivých modulů. 49
Pokud žádná šablona nevyhovuje, je samozřejmě možné vytvořit vlastní. Tady musím doporučit, aby každý spíše zvolil cestu úpravy již existující šablony než vytváření zcela nové, a i tak musím přiznat, že i tato cesta je velmi složitá. Architektura těchto šablon je značně komplikovaná a rozsáhlejší úpravy vyžadují nejenom dobrou znalost programovacích jazyků PHP, HTML, CSS a popřípadě i SQL, ale je nutné i poznat, jak je celá šablona strukturovaná, co znamenají jednotlivé proměnné apod. Z těchto důvodů musím hodnotit tento redakční systém nízko. V případě, že chce administrátor měnit vzhled stránek a nevybere si žádnou existující šablonu, skutečně musí mít znalosti z pohledu výše uvedených programovacích jazyků i z pohledu struktury šablon Joomly Hodnocení (začátečník): 3 body. Hodnocení (pokročilý uživatel): 4 bodů. Hodnocení (zkušený uživatel): 5 bodů.
6.6
Doplňky Joomly
Pro tento redakční systém existuje obrovské množství doplňků, které rozšiřují jeho funkcionality. Samotná implementace těchto rozšíření je skutečně jednoduchá. V rámci hodnocení tohoto kritéria se zaměřím na skutečnost, zda jsou k dispozici doplňky pro následující funkcionality: 1. WYSIWYG editor – pro psaní článků, 2. ankety, 3. vytváření fotogalerií, 4. e-shop, 5. statistiky, 6. diskuze. Několik WYSIWYG editorů je součástí již základního balíku Joomly, další je možné nainstalovat stejně jako jiné doplňky. Skutečně je možné nalézt ohromné množství doplňků, ke každé z výše uvedených funkcionalit. 50
Tyto moduly jsou na oficiálních stránkách Joomly řazeny do celé řady kategorií, jsou u nich potřebné informace, včetně jejich hodnocení uživateli, a také je zde možnost si je vyzkoušet jako demo verzi bez instalace. V případě, ke kterému patrně nemůže nikdy dojít, je možnost si napsat vlastní doplněk, ovšem je potřeba, aby programátor měl velké znalosti a to nejen programovacích jazyků, ale i struktury tohoto redakčního systému. Hodnocení: 10 bodů.
6.7
Hosting pro Joomlu
Řada majitelů stránek je nebude provozovat na vlastním serveru. V takovém případě bude tento subjekt hledat poskytovatele této služby u poskytovatelů webového hostingu. Těchto poskytovatelů je mnoho a jejich služby se mohou vzájemně lišit. Vlastník stránek by si měl stanovit své požadavky, které od hostingu očekává. Patří sem především následující. 1. Potřebný diskový prostor – pokud budou stránky obsahovat převážně text a popřípadě několik obrázků a dokumentů (např. pdf), pak tento parametr příliš řešit nemusí. V případě, že na stránkách bude větší množství např. fotogalerií, je nutné se poohlédnout po službě, která nabízí větší diskový prostor (např. několik gigabajtů). 2. Počet e-mailových schránek – obvykle stačí vlastníkovi jedna e-mailová schránka. 3. Podpora zabezpečených protokolů – v případě, že bude provozován e-shop na webu, lze jen doporučit, aby hosting podporoval HTTPS. Dalšími protokoly, které by mohl subjekt vyžadovat, jsou například POP3S, FTPS a další. 4. Velikost databáze – u menších webových stránek tento parametr není nutné příliš řešit. Analyzované redakční systémy přirozeně využívají databázi a ukládají do ní svá data, ale u menších webů s nižším počtem uživatelů se zde zpravidla nevyskytuje problém. 5. Výkon – pokud je předpoklad, že stránky budou větší a často navštěvované, je nezbytné, aby hosting byl na tuto zátěž připraven.
51
6. Zabezpečení – zejména se jedná o přítomnost firewallu, antivirového programu, antispywaru a antispamu. 7. Způsob zálohování dat – především jde o plán zálohování, tedy jaké jsou dělány zálohy (např. denní, týdenní, čtvrtletní, roční a kombinace těchto záloh). 8. CRON – stránky mohou obsahovat skripty, které je nutné spouštět v určitý čas. Pokud vlastník stránek má na svých stránkách takovéto skripty, pak by se měl ujistit, že na serveru je možnost jejich spouštění a také jaká je jejich frekvence. 9. Podpora a dostupnost – hosting by měl poskytovat podporu svým zákazníkům, např. prostřednictvím telefonického rozhovoru s technikem, a měl by garantovat dostupnost stránek. Tato dostupnost bývá většinou vyjádřená procentuálně, např. 99,98 %. 10. Cena – cena za hosting je většinou stanovována jako měsíční. Výhodná je i možnost zaplacení ročního hostingu, tedy platba předem. Ceny jsou velmi různé a záleží zpravidla na výše uvedených faktorech. Poskytovatelé často poskytují více druhů hostingů, aby měl každý možnost si vybrat takový, který mu bude vyhovovat jak parametry, tak cenou. V případě, že hodláme postavit web na některém z redakčních systémů, je dobré a doporučené, abychom se ujistili, že daný webový hosting tuto aplikaci podporuje. Jde zejména o nastavení aplikačního serveru. Další o co by se měl vlastník stránek zajímat je, jaké jsou instalované aplikace na daném serveru, tedy jaký je zde aplikační server, databáze a zda je zde například PHP a také jejich verze. U každé verze redakčního systému by mělo být uvedeno, co ke svému provozu potřebuje. V rámci této práce budu uvažovat pouze české webhostingové poskytovatele. Řada subjektů by volila právě tuto cestu. Při této volbě je pak jednodušší platba, domluva s poskytovatelem, je jistota, že provozovatel webu plně porozumí podmínkám daného webového hostingu apod. Pro přehled českých webových hostingových služeb existuje server HOSTINGY.CZ dostupný na webové adrese http://www.hostingy.cz. Je zde možné nalézt velké
52
množství informací o řadě hostingových službách, vyhledávat podle zvolených kritérií a také například shlédnout hodnocení daných poskytovatelů. Na tomto serveru [15] je zde pro Joomlu uváděno velké množství placených webových hostingů a několik zdarma. To, že pro daný hosting se uvádí podpora redakčního systému, ovšem nemusí být zárukou, že tomu tak skutečně je nebo že tento redakční systém zde bude korektně fungovat. Doporučuji proto, aby si každý nejdříve našel zkušenosti jiných uživatelů. Česká komunita Joomly na svých stránkách má diskuzní fórum, kde je i toto téma. V základní instalaci zabírá Joomla 29 MB diskového prostoru a přibližně 4 MB databázového prostoru. Hostingů pro Joomlu existuje velké množství a domnívám se, že každý si má možnost vybrat takovou službu, která mu bude plně vyhovovat. Hodnocení: 9 bodů.
6.8
Zhodnocení Joomly
Joomla je redakčním systémem, který má velkou vývojářskou komunitu a dlouhou tradici. Jde o velmi silný nástroj a je patrně schopen uspokojit veškeré či většinu požadavků na funkcionality, které by od něj mohl uživatel očekávat. Bohužel je natolik robustním systémem, že jej nelze doporučit začátečníkům. Administrátorská část je poměrně složitá, což je dáno množstvím funkcionalit, proto správce, který s tímto redakčním systémem začíná, se v něm může velmi těžko orientovat a patrně stráví mnoho času, než se jej naučí efektivně používat. Řešením je využití profesionální firmu, která stránky postavené na tomto redakčním systému zprovozní a bude fungovat jako podpora při řešení komplikací, které se mohou vyskytnout. Vlastník stránek pak jen může dělat běžné administrátorské činnosti, jako je kontrola obsahu, přidělování oprávnění uživatelům apod. Z výše uvedených důvodu se domnívám, že Joomla je nepochybně vhodnou volbou pro střední a větší organizace a je schopna plně konkurovat v tomto směru komerčním systémům. U menších organizací či jednotlivců pak záleží především na znalostech a schopnostech osoby, která bude administrátorem. 53
7 REDAKČNÍ SYSTÉM DRUPAL Dalším z redakčních systémů, kterému se budu věnovat v rámci této diplomové práce, je Drupal. Jde o méně známý a také méně rozšířený CMS než předchozí Joomla. „Drupal je originálním dílem holandského studenta Driese Buytaerta. Když v roce 2000 Dries potřeboval sdílet informace s kolegy ze své koleje, vytvořil systém, který posléze (2001) pojmenoval Drop. Tento název vznikl z překlepu ze slova Dorp – holandsky vesnice. První veřejná verze se však již jmenovala Drupal a opět vychází z holandštiny, tentokrát z anglické výslovnosti slova drop – druppel. O vývoj Drupalu se stará několik hlavních vývojářů a více než 400 přispěvatelů, kteří poskytli své patche do jádra. Hlavní slovo má samozřejmě stále Dries Buytaert, ale o správu jednotlivých verzí se starají vybraní lidé. Největší předností Drupalu jsou ale vývojáři modulů. Těch jsou stovky a na stránce modulů jsou ke stažení jejich díla.“ [16] V rámci této práce byl testován Drupal verze 7.11. Jde o jednu z nejnovějších verzí tohoto redakčního systému. Požadavky pro tuto verzi jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 4: Požadavky pro Drupal 7.11
Software Doporučeno Minimum PHP 5.3 + 5.2.5 + MySQL 5.0.15 + PostgreSQL 8.3. + SQLite 3.3.7 + Apache 1.3., 2.x Microsoft IIS 7 5 Zdroj: vlastní zpracování dle [17]
Jak je patrné, i Drupal je psán v jazyce PHP a používá MySQL databázi. Zatímco Joomla může být provozována pouze na dvou databázích (MYSQL a Mysqli7), tak Drupal je možné bez obtíží provozovat i ve spojení s další databází, tedy PostgreSQL. Jak je uvedeno na oficiálních stránkách Drupalu [17], je i možné při doinstalování příslušných modulů používat databázi Oracle či MS SQL.
7
Je přirozeně možné ji provozovat prakticky na jakékoliv databázi, ovšem je nutné provést relativně větší úpravy ve zdrojovém kódu.
54
Velkou popularitu zajistilo Drupalu prohlášení amerického Bílého domu – sídla prezidenta USA, že jejich webový portál White-House.gov Tech je z velké části postaven právě na tomto redakčním systému. Drupal stejně jako Joomla je opensource program dostupný zdarma. A také jako předchozí redakční systém je licencován prostřednictvím již zmíňované GNU GPL. Licenční podmínky není nutné odsouhlasit v rámci instalace. Tyto podmínky jsou vloženy do textového souboru, který je součástí základního balíku Drupalu.
7.1
Podpora Drupalu
Komunita okolo Drupalu je sdružována prostřednictvím oficiálních stránek a má členy skutečně po celém světě. Daný server je místem, kde je možné získat tento redakční systém stejně jako informace o něm, ale také se tímto způsobem lze obrátit například na vývojáře s technickým problém či dotazem. Vývojový tým tohoto CMS není natolik velký jako v případě Joomla a patrně není ani tolik formalizován. Jak je uvedeno na oficiálním webu Drupalu [17], hlavním vývojářem jádra Drupalu je Dries Buytaert. Na vývoji každé nové verze se vždy podílí řádově několik dalších vývojářů. Je patrné, že oproti Joomle je skutečně Drupal menším projektem a kontinuita jeho vývoje je méně stabilní, protože má mnohem méně vývojářů. Ovšem lze říci, že i přesto velikost tohoto týmu je větší, než bývá obvyklé u komerčních redakčních systémů, na kterých se často podílí pouze několik málo programátorů. V současné době jsou vyvíjeny de facto tři řady Drupalu, verze 6, 7 a 8. První dvě jsou živé a jsou pravidelně aktualizovány novými dílčími verzemi. Drupal 8 je v současné době ve fázi vývoje. Veškeré potřebné změny, informace o nové verzi, včetně vývojářů jsou na portále zveřejněny. Pozitivním faktem je, že na portále jsou i dostupné informace o komerčních společnostech, které dělají podporu pro tento redakční systém, tedy pro své zákazníky jsou schopné vytvořit v Drupalu webové stránky na míru, udržovat je apod. Těchto společností je celá řada a existují i v rámci České republiky.
55
Česká komunita má vlastní webové stránky, kde poskytuje mimo jiné podporu. Zveřejňuje zde také řadu návodů, článků a dalších informací. Překlad Drupalu do českého jazyka sice provádí také česká komunita, ovšem vše je organizováno přes oficiální portál Drupalu, kde je také i možnost tčeštinu stáhnout. Na internetu je možné nalézt o tomto redakčním systému mnoho informací, stejně jako vyšlo o Drupalu několik knih. Komunita je dle mého názoru aktivní, a to česká i mezinárodní. Jako negativum vidím pouze relativně malý vývojářský tým. Hodnocení: 8 bodů.
7.2
Instalace Drupalu
Instalace tohoto redakčního systému opět probíhá přes webové rozhraní. Hned první volbou je, zda instalace bude standardního rozsahu či pouze minimální, tedy bez většího množství modulů apod. V tomto případě záleží čistě na typu uživatele. Pro začátečníka bych spíše doporučil instalaci ve standardizované velikosti. Dalším krokem je volba jazyka. V základní instalaci je přítomný pouze anglický jazyk ovšem je zde nápověda, jak snadno tento seznam rozšířit o další jazyky. Po stáhnutí češtiny, a jejího vložení do správné složky dle nápovědy, je v tomto seznamu již i česká volba. Díky tomu je i celá instalace v češtině, stejně jako později backend prostředí systému. Následuje vyplnění formuláře o databázi, kterou má Drupal využívat. Je zde na výběr několik typů databází, jméno databáze, přihlašovací údaje k ní a také možnost pokročilého nastavení, jako adresa serveru databáze, port a opět prefix tabulek. Nic z toho se neliší prakticky od instalace Joomly. Jsou zde vyznačena povinná pole a také jsou zde k jednotlivým polím krátké nápovědy. Po vyplnění a odeslání již probíhá samotná instalace, která trvá několik málo desítek sekund či minut. Po úspěšné instalaci se objeví formulář pro konfiguraci nových stránek, tedy název stránek, jejich e-mailová adresa, vytvoření administrátora, ale i místní nastavení, např. času a země. Tento formulář i indikoval heslo administrátora a notifikoval jeho sílu, tedy např. slabé, střední, silné, a také okamžitě zobrazoval, zda se heslo a potvrzení hesla shodují.
56
Po tomto úspěšném odeslání již je instalace dokončena a uživatel má k dispozici funkční webové stránky. Celá instalace byla snadná, vše bylo dobře popsáno a vysvětleno. Postrádal jsem ovšem možnost vyplnění dalších metadat, jako jsou například klíčová slova. Hodnocení: 6 bodů.
7.3
Popis backend rozhraní Drupalu
Backend rozhraní administrátora je u Drupalu součástí frontend rozhraní, tedy rozhraní pro přihlášeného běžného uživatele, pouze administrátor má větší možnosti. Přihlašovací formulář do rozhraní je defaultně na úvodní stránce. Alternativně je možné použít webovou adresu ve tvaru http://“domeny“/user, např. http://localhost/user. V případě, že při instalaci byla vložena a vybrána čeština, je již celé toto prostředí (včetně prostředí pro běžného návštěvníka) přeloženo do češtiny. Pokud tato možnost při instalaci nebyla zvolena, administrátor musí zapnout modul „Locale“ a v jeho nastavení pak má na výběr celou řadu jazyků včetně češtiny. Tu pak je nutné zvolit i jako výchozí jazyk. 7.3.1 Struktura obsahu Drupalu „Nejčastějším požadavkem nového uživatele Drupalu je vytvoření stromového menu, které bude odkazovat na jednotlivé kategorie článků a dalšího obsahu. Takto, ale Drupal nefunguje. Navigace a vůbec veškerá menu jsou oddělena od kategorií a naopak. Kategorie se v navigaci vůbec nemusí objevit, navíc článek nebo jiný typ obsahu nemusí být zařazen do kategorie vůbec. Články můžete rozdělovat podle jejich typu a kategoriím se můžete úplně vyhnout. Na druhou stranu kategorie lze použít pro sestavení slovníku a vytvoření boxíku s tzv. tag cloud.“ [18] Pro vytváření kategorií je nutné, aby byl aktivován modul „Taxatomy“, který je defaultně zapnutý. Celá struktura je relativně snadno pochopitelná. Je možné vytvářet vlastní typy obsahu, např. článek, základní stránka či fotogalerie. Ke každému obsahu lze navolit řadu defaultních nastavení, zejména pro způsob zobrazení. Mezi těmito nastavení je například volba, zda bude systém podporovat vícejazyčnou verzi, jestli se bude
57
zobrazovat autor a datum publikace, zda bude možné vkládat komentáře k danému obsahu apod. Dalším prvkem struktury jsou tzv. kategorie či slovníky. Jde v podstatě o jednu a tu samou věc. Ke kategoriím přidávat jednotlivé vytvořené obsahy. Například při vytváření článku lze vybrat, do kterých kategorií bude spadat. Samozřejmě stejně jako v Joomle je možné i vytvářet celou strukturu článků. Tato logika již byla u předešlého redakčního systému popsána, tedy jedna kategorie může obsahovat více podkategorií. Celá logika Drupalu může někomu činit potíže, ale domnívám se, že po chvilce je běžný uživatel vše pochopit a bez problémů vytvářet vlastní strukturu obsahu. 7.3.2 Správa uživatelů v Drupalu Správa uživatelů pro tento redakční systém má jednoduchou myšlenku, která se příliš neliší od jiných aplikací, kde jsou také řízená uživatelská práva. Na začátku je nutné říci, že každý z uživatelů je zařazen do některé z uživatelských skupin. Po instalaci jsou k dispozici tři základní skupiny těchto uživatelů: 1. neregistrovaný uživatel (nepřihlášený návštěvník), 2. registrovaný uživatel (přihlášený návštěvník), 3. administrátor. Administrátor pak může vytvářet další skupiny uživatelů, například si vytvoří skupinu „redaktoři“. Jednotlivým uživatelským rolím pak je možné přiřazovat snadným způsobem oprávnění pro různé činnosti a možnosti zobrazení. Uživatel je pak zařazen do některé z těchto skupin. Každý z návštěvníků je před přihlášením přirozeně chápán jako neregistrovaný uživatel. 7.3.3 Poinstalační nastavení Drupalu Oproti Joomle jsou v Drupalu menší možnosti pro administrátora, jak upravit poinstalační nastavení. Samozřejmě může změnit název stránek, má možnost nastavit metadata pro vyhledávače (v tomto případě ve velmi omezeném rozsahu) či změnit místní nastavení.
58
Pokud je potřeba dalších nastavení, pak nezbývá, než aby si uživatel stáhl doplňkové moduly. Jde například o rozšíření možností správy metadat, opětovné nastavení databáze, to znamená cestu, přihlašovací údaje apod. 7.3.4 Zhodnocení backend rozhraní Drupalu Drupal jistě není tolik robusní aplikací jako Joomla, ovšem musím přiznat, že mi vyhovoval více. Administrátor nemá tolik možností, ale domnívám se, že je to jen ku prospěchu věci. V celém rozhraní se lze pohybovat naprosto jednoduchým způsobem, vše je relativně snadno pochopitelné. Celý systém považuji za velmi uživatelsky přívětivý. V případě, že uživatel potřebuje více funkcionalit pro toto rozhraní, má možnost rozšířit tento redakční systém o další moduly, které jsou na internetu dostupné, takže s velkou pravděpodobností získá podobně silný nástroj, jakým je již popisovaná Joomla. Samozřejmě mnoho uživatelů dá přednost redakčnímu systému, který má dané funkcionality hned po instalaci. Hodnocení (začátečník): 7 bodů. Hodnocení (pokročilý uživatel): 9 bodů. Hodnocení (zkušený uživatel): 9 bodů.
7.4
Popis frontend rozhraní Drupalu
V základním vzhledu je blok pro přihlášení přítomen na úvodní stránce, ovšem lze jej umístit prakticky kamkoliv. 7.4.1 Registrace uživatele v Drupalu Registrace nového uživatele je pouze částečně přeložena do češtiny. Tato činnost je skutečně velmi snadná. Uživatel musí vyplnit pouze dvě pole: 1. uživatelské jméno, 2. e-mailovou adresu. Kontrola formuláře je dobře ošetřena. Je kontrolováno, jestli byla vyplněna mandatorní pole, zda neexistuje již tento uživatel nebo uživatel se stejnou e-mailovou adresou či
59
zda byla skutečně zadána e-mailová adresa. K oběma polím existuje i stručná, ovšem dostačující nápověda. V případě, že uživatel zapomene své přihlašovací údaje má přirozeně možnost nechat si je zaslat na e-mail, který k danému účtu náleží. 7.4.2 Prostředí po přihlášení Prostředí po přihlášení záleží na oprávněních, která byla danému uživateli přidělena. V každém případě by mu mělo být povoleno editovat vlastní účet. Zde může měnit například své přihlašovací údaje, výchozí jazyk či třeba vložit uživatelův obrázek. Pro vytvoření nového obsahu, obvykle jde o nový článek, má po základní instalaci velmi omezené možnosti. Především zde není žádný WYSIWYG editor. Jeho doplnění by měla být jedna z prvních věcí, které administrátor po vytvoření stránek udělá. 7.4.3 Vyhodnocení frontend prostředí Drupalu Obecně nelze moc tomuto prostředí vytknout. Vše je velmi přehledné a jednoduché. Velmi záleží na administrátorovi stránek, jaké prostředí pro uživatele vytvoří a co mu povolí. Domnívám se ovšem, že toto prostředí je o málo horší než v případě Joomly, která poskytovala větší možnosti a byla více intuitivní. Uživatel například nemusel chápat systém tvorby obsahu, například rozdíl mezi článkem a webovou stránkou. Hodnocení: 7 bodů.
7.5
Správa vzhledu stránek v Drupalu
Redakční systém Drupal rozlišuje dva typy vzhledů. Prvním je běžná stránka a další je pak vzhled administračního prostředí. Obě rozhraní mohou mít stejný vzhled či naprosto odlišný a záleží pouze na administrátorovi daného systému, jak si vše nastaví. Opět je vzhled řešen prostřednictvím šablon. V rámci základní instalace je již několik těchto šablon k dispozici, ale administrátor má možnost přidat další. Na internetu existuje ke stažení a volnému použití celá řada šablon a je také možnost si vytvořit svoji vlastní. V případě, že si uživatel žádnou z dostupných šablon nevybere, spíše než vytváření vlastní šablony doporučuji úpravu již existující šablony. Pro
60
vytvoření vlastní je nutné ovládat jazyky PHP, CSS a HTML a také znát strukturu šablon tohoto redakčního systému. Úprava stávající šablony je nepochybně jednodušší činností. Stejná situace byla i v případě redakčního systému Joomla. U každé šablony se dá obvykle v rámci administračního prostředí nastavit řada věcí. Například lze vybrat vypnutí či zapnutí zobrazení hlavního menu, loga či sloganu webu. Všechny tyto volby se dějí v rámci globálního nastavení. Pro některé šablony lze ovšem nastavit v rámci backendu i barevné provedení. Obvykle je k šabloně na výběr několik přednastavených voleb, ale administrátor může u některých změnit barvy zcela dle svých vlastních potřeb. Každá šablona se skládá z několika regionů. Do těchto regionů pak má administrátor možnost vkládat jednotlivé bloky. Některé bloky jsou již k dispozici, které jsou součástí základní instalace, či jsou přidány v rámci doplňkových modulů, ovšem administrátor má možnost si vytvořit i bloky vlastní. Blokem může být například formulář pro přihlášení uživatele, vyhledávací formulář či například copyright. Pro každý blok pak lze nastavit i jeho umístění mezi ostatními bloky v rámci jednoho regionu, zobrazení pro jednotlivé skupiny uživatelů, či zda si možnosti jeho zobrazení mohou uživatelé upravovat pro své potřeby. „V současné době Drupal využívá systém pémat PHPTemplate. Ten definuje pět základních regionů, ve kterých se zobrazuje obsah – levý sloupec, pravý sloupec, obsah, hlavička, patička.“ [18] Domnívám se, že možnosti úpravy vzhledu Drupalu jsou na vysoké úrovni. Administrátor má skutečně velké možnosti a vše je jednoduché, dobře pochopitelné a intuitivní. Hodnocení (začátečník): 8 bodů. Hodnocení (pokročilý uživatel): 9 bodů. Hodnocení (zkušený uživatel): 10 bodů.
61
7.6
Doplňky pro Drupal
Stejně jako pro Joomlu je i pro Drupal k dispozici celá doplňkových modulů. V základní instalaci je připraveno již několik nejčastěji využívaných doplňků, ovšem některé je nutné nejprve aktivovat. Oproti Joomle neobsahuje především Drupal v základní instalaci WYSIWYG editor, ovšem k dispozici je jich celá řada. Osobně mám dobrou zkušenost s TinyMCE. Existuje skutečně velmi mnoho doplňků, k dispozici jsou na oficiálním serveru Drupalu. Jsou řazeny do několika kategorií a u každého z doplňků jsou vždy informace o podporované verzi, jeho stručný popis a případně další informace jako známé problémy, potřeba dalších modulů apod. Bohužel mi zde chybí hodnocení doplňku uživateli a také případná diskuze se zkušenostmi ke každému z modulů. K dispozici jsou v každém případě moduly ke každé funkcionalitě, kterou by mohl od svých stránek uživatel požadovat. Instalace je ovšem trošku složitější než v případě Joomly. Modul je nutné nejprve nahrát do správné složky v Drupalu (složka „modules“) a poté jej aktivovat. Hodnocení: 9 bodů.
7.7
Hosting pro Drupal
V České republice existuje hned několik společností, které uvádějí, že poskytují hosting pro Drupal. Je dobré si ovšem pročíst reakce jejich uživatelů, obzvlášť těch, kteří na daném hostingu mají zkušenost s provozování Drupalu. K tomu je dobré navštívit stránky české komunity okolo Drupalu, kde je diskuzní fórum. Je zde řada příspěvků věnovaných tomuto tématu. Oceňuji, že na oficiálních stránkách tohoto redakčního systému je seznam několika prověřených poskytovatelů hostingu, ovšem zahraničních. V základní instalaci potřebuje Drupal přibližně 15 MB diskového prostoru a 6 MB je velikost databáze. K tomu je nutné počítat, že časem se Drupal ještě rozroste. Z tohoto důvodu není možné uvažovat například o hostingu Gigaserver Smart, který poskytuje 15 MB diskového prostoru a 3 MB databázového prostoru. Je nutné se porozhlédnout
62
po webových hostingových službách, které poskytují alespoň 100 MB diskového prostoru a 10 MB databázového prostoru (záleží na budoucím webu). Hodnocení: 9 bodů.
7.8
Zhodnocení Drupalu
Drupal je velmi zajímavým redakčním systémem. Z původně malého studentského projektu se rozrostl ve velmi kvalitní redakční systém. Tento CMS má rozšířenou a silnou komunitu, která neustále zlepšuje daný systém a vytváří či inovuje doplňkové moduly. Existuje na světě celá řada komerčních firem, která se zaměřuje na podporu právě tohoto systému, a to jak z hlediska jeho nasazení a technické podpory, tak i například webového hostingu. Musím říci, že mě Drupal překvapil. Není patrně tolik populární jako Joomla či WordPress, ovšem domnívám se, že jeho možnosti jsou velmi blízké právě Joomle. Některé slabiny jistě má. Příjemné na něm ovšem bylo, že jeho ovládání z pohledu administrátora bylo pro mne velmi intuitivní. Domnívám se, že většina uživatelů je schopná si na tento redakční systém zvyknout. Na počátku se asi objeví řada potíží, ale díky různým článkům a návodům na internetu lze patrně vše bez obtíží vyřešit.
63
8 REDAKČNÍ SYSTÉM WORDPRESS Posledním redakčním systémem, který bude analyzován v rámci mé diplomové práce, je WordPress. Lze říci, že WordPress je spíše systém určený pro osobní blog, než jako plnohodnotný redakční systém s využitím například pro středně velkou firmu. Na druhou stranu již několik let se WordPress svými vlastnostmi pomalu z tohoto zařazení vymaňuje a profiluje se jako klasické CMS. „WordPress vznikl v roce 2003. Na jeho počátku obsahoval jen velice málo kódu, který používalo pár nadšenců. Od té doby prošel nespočtem změn a stal se nejpoužívanějším publikačním nástrojem pro blogy na celém světě, užívaný několika stovkami-tisíc blogerů a každý den zobrazovány miliony čtenáři. WordPress vznikl v touze po elegantním, dobře strukturovaném osobním publikačním systémem, který je postaven na PHP a MySQL a licencovaný pod GPL. Je nástupce b2/cafelog. WordPress je poměrně mladý software, ale jeho vývoj a kořeny sahají až do roku 2001. Je to velmi vyspělý a stabilní produkt zaměřující se na uživatele a webové standardy, čímž se odlišuje od jiných nevyspělých publikačních systémů. Rok 2005 byl pro WordPress zlomový, po vydaní nové verze 1.5, která zaznamenala více než 900 000 stažení, to odstartovalo hostingovou službu WordPress.com, na které si můžete vytvořit osobní blog bez nutnosti cokoliv instalovat a nastavovat, stačí se jen zaregistrovat a směle si užívat vynikajícího WordPressu a psaní článků.“ [19] Analyzována byla verze 3.0.1. Jde v současné době o nejnovější českou variantu. Nejnovější verzí (bez češtiny) je 3.3.1. Tabulka 5: Požadavky pro WordPress 3.0.1
Software PHP MySQL
Minimum 4.3 + 4.1.2 +
Zdroj: vlastní zpracování dle [20]
Z předchozí tabulky je zřejmé, že tento redakční systém je opět psán v jazyce PHP a využívá databázi MySQL. WordPress je mezi soukromími osobami velmi oblíbeným CMS, kteří jej využívají pro svůj blog. Na druhou stranu ovšem existuje i řada komerčních subjektů, jejichž web je právě postaven na WordPressu.
64
WordPress je opensource a funguje na základě licence GNU GPL tak, jak tomu bylo u obou přechozích redakčních systémů.
8.1 Pro
Podpora WordPressu informace
o
WorPressu
funguje
oficiální
portál
na
webové
adrese
http://wordpress.org. Je zde možné stáhnout nejnovější verze tohoto CMS, návody, doplňkové moduly, šablony vzhledu, návody, dokumentace apod. Jak uvádí oficiální web [20], WordPress je Open Source projekt, což znamená, že stovky lidí po celém světě na něm pracují. Což je více než na většinách komerčních platforem. Práce na WordPressu je rozdělena do několika hlavních sekcí: 1. hlavní vývojáři, 2. desing, 3. přispívající vývojáři, 4. dokumentace a podpora, 5. emeritní vývojáři, 6. ostatní. [20] Na oficiálních stránkách WordPressu je také možnost zřídit si zdarma hosting, a to nejen pro nekomerční, ale i komerční účely. Také je zde seznam dalších vybraných poskytovatelů webového hostingu, kteří podporují tento redakční systém. Existuje samozřejmě i česká komunita okolo tohoto CMS. Má vlastní webové stránky, kde jsou opět dostupné návody, ke stažení je k dispozici český WordPress, je zde diskuzní fórum apod. Právě hlavním úkolem české komunity je překlad WordPressu do českého jazyka. Jak již bylo zmíněno, nejnovější přeloženou verzí je WordPress 3.0.1. Je patrné, že překlad má určité zpoždění, jelikož nejnovější verze dosud přeloženy nebyly. Na internetu i mimo zmíněné weby je možné nalézt řadu návodů a informací o tomto redakčním systému a existují i knihy věnované WordPressu. Řada společností se stejně jako u dvou předcházejících systémů věnuje technické podpoře, tedy nasazení a údržbě, za poplatek.
65
Domnívám se, že WordPress je dobře podporován a je vhodný pro kohokoliv. Jeho vývoj není závislý na několika jednotlivcích, tedy není třeba se obávat, že by WordPress v nejbližší době skončil. Hodnocení: 9 bodů.
8.2
Instalace WordPressu
Instalace opět probíhá prostřednictvím webového rozhraní přes prohlížeč. V mém případě byla použita česká verze WordPressu, takže většina instalace byla přeložena do češtiny. Nejdříve probíhá kontrola, zda je vytvořený konfigurační soubor. Je možné jej nechat vytvořit přes webové rozhraní či manuálně. K manuálnímu vytvoření existuje podrobný návod, ale doporučuji, aby byl vytvořen přes webové rozhraní. Ovšem tento způsob vždy nemusí fungovat, záleží na nastavení webového hostingu. Založení nového webu přes webové rozhraní je velmi podobné instalacím u Drupalu či Joomly. Nejdříve je nutné vytvořit nastavení databáze. Zadává se samozřejmě název databáze, kam se mají data ukládat. Dalšími údaji jsou přihlašovací údaje k databázi, vyplnění databázového hostingu a opět prefix pro tabulky. Pokud je spojení s databází úspěšné, dalším krokem je vyplnění základních údajů o novém webu. Uživatel vyplní jméno webových stránek, přihlašovací data administrátora, jeho e-mail, a také je zde volba, zda bude povoleno internetovým vyhledávačům zobrazovat tento web. Je příjemné, že pro zadání hesla a jeho potvrzení zde existuje funkcionalita, která řekne uživateli, jak je silné zadané heslo, a okamžitě oznámí, že hesla nejsou stejná. Dále již je instalace ukončena a uživatel má k dispozici nově vytvořené, funkční stránky. Je dobré, že všechna vyplňovaná pole mají alespoň stručnou nápovědu. Celá instalace je rychlá a jednoduchá. Negativně ovšem vnímám, že by mělo být uživateli umožněno, aby nepovinně vyplnil i další údaje, zejména metadata. Hodnocení: 6 bodů.
66
8.3
Popis backend rozhraní WordPressu
Backend rozhraní je stejně jako u Drupalu spojeno s frontend rozhraním. Záleží pak na samotném uživateli, jaká má oprávnění. Přihlašovací formulář má vlastní webovou stránku, tedy není umístěn přímo na úvodní stránce webu. Je zde pouze přítomen odkaz na něj. Tato webová adresa je stejná jako adresa úvodní stránky pouze doplněna o „/wp_login.php“. Rozhraní je již přeloženo do češtiny a uživatel tedy nemusí češtinu doinstalovat. Na úvodní stránce tohoto rozhraní vidí administrátor přehled obsahu, kde je zobrazen počet stránek na webu, komentářů, příspěvků a zejména počet neschválených záležitostí (příspěvky apod.). 8.3.1 Struktura obsahu WordPressu Obsah WordPressu má několik různých forem. Jde zejména o typ daného obsahu. 1. Stránka – jde o zcela novou stránku na webu. Je možné je i hierarchicky třídit. Odkaz na danou stránku se automaticky objeví v hlavním menu. Dobře je pak řešeno i zobrazování stránek i podřízených stránek v tomto menu. 2. Rubriky – to je prakticky stejná záležitost, jako jsou kategorie u obou předchozích redakčních systémů. Rubriky je možné třídit hierarchicky. 3. Štítky – v podstatě jde o seznam klíčových slov, která se vztahují k vloženému odkazu. Je možné pak vložit na stránky tzv. „cloud box“, který obsahuje všechna klíčová slova na daném webu. 4. Příspěvky – to jsou jednoduché zprávy vkládané na web. Toto hodně vychází z povahy WordPressu, který je zejména blogovacím nástrojem. Příspěvek je možné přiřadit do různých rubrik (i více rubrik současně) a také je možné mu přiřadit výše zmíněné štítky. 5. Rychlé příspěvky – jde o alternativu k příspěvkům, nelze je ovšem přiřazovat k rubrikám, pouze jim lze přiřadit štítky. Celá myšlenka struktury obsahu WordPressu je velmi jednoduchá a lze ji pochopit velice rychle. Domnívám se, že tento fakt činí WordPress velmi přitažlivým pro mnoho uživatelů.
67
8.3.2 Správa uživatelů ve WordPressu WordPress rozlišuje několik druhů uživatelských rolí. Ty jsou pevně dané a administrátor nemá možnost vytvářet nové role či upravovat nastavení stávajících rolí. Má možnost pouze přiřadit uživatele do určité skupiny. 1. Administrátor – má plná oprávnění, zejména má možnost měnit nastavení celých stránek. 2. Šéfredaktor – může upravovat obsah webu, tedy vytvářet, upravovat či odstraňovat všechny stránky, příspěvky či rychlé příspěvky a také má oprávnění schvalovat příspěvky spolupracovníků. 3. Redaktor – má oprávnění vytvářet příspěvky či rychlé příspěvky a také své vlastní upravovat či odstraňovat. 4. Spolupracovník – jeho oprávnění jsou totožná s právy redaktora, ale nemá možnost publikace. Tedy jím vytvořený obsah musí být ještě schválen. 5. Návštěvník – registrovaný uživatel, který může měnit svůj osobní profil. Správa uživatelů ve WordPressu je velmi jednoduchá a intuitivní. Bohužel administrátor nemá možnost většího nastavení uživatelských oprávnění, ovšem mnoho těchto uživatelů ani větší možnosti nepotřebuje. 8.3.3 Poinstalační nastavení WordPressu V nastavení má administrátor určité možnosti, jak změnit či upravit nastavení pro svůj web, ale nejsou příliš rozsáhlé. Samozřejmě má možnost změnit název, místní nastavení (tzn. časové pásmo), nastavit zda se může kdokoliv zaregistrovat jako uživatel apod. Daná pole jsou dobře popsána, takže vše je zřejmé a jednoduché. Bohužel se domnívám, že tato nastavení jsou omezená. Není možnost např. doplnění metadat či propojení s databází. Pokud chce administrátor změnit údaje o databázi, musí ručně upravit příslušný konfigurační soubor. 8.3.4 Zhodnocení backend rozhraní WordPressu V každém případě má administrátor ve WordPressu menší možnosti než u Drupalu nebo Joomly. Výhodou je, že díky menším možnostem je celé toto prostředí extrémně
68
jednoduché a snadné na pochopení. Domnívám se, že prakticky nikomu nemůže dělat potíže spravovat web pracující na WordPressu. Samotnou otázkou je, co uživatel očekává od svých stránek. Pokud chce vytvořit běžné stránky, které budou mít pouze často aktualizovaný obsah, tak určitě výhodu jednoduchosti nastavení využije, jelikož nebude potřebovat velké množství dalších funkcionalit. Pokud bude uživatel potřebovat více funkcionalit, pak má dvě možnosti. Buď zcela opustí WordPress a využije jiný redakční systém nebo doinstaluje řadu doplňkových modulů, které mu tyto funkcionality dají. Hodnocení (začátečník): 9 bodů. Hodnocení (pokročilý uživatel): 8 bodů. Hodnocení (zkušený uživatel): 7 bodů.
Popis frontend prostředí WordPressu
8.4
Toto rozhraní je spojené s backend rozhraním. Pouze se liší možnosti dle typu přihlášeného uživatele. Administrátor či šéfredaktor mají mnohem větší možnosti a tedy i více nabídek v tomto prostoru. Odkaz na formulář pro přihlášení je defaultně přítomen v pravém sloupci webu. 8.4.1 Registrace uživatele ve WordPressu Pokud je povolena registrace nových uživatelů, má každý návštěvník možnost vytvořit svůj vlastní profil. Pokud je tato funkce zakázána, pak vytváří uživatele administrátor. Registrace je velmi jednoduchá. Je nutné pouze vyplnit dvě pole: 1. uživatelské jméno, 2. e-mailovou adresu. Heslo nového uživatele je automaticky vygenerováno a zasláno na zadanou e-mailovou adresu. Formulář neobsahuje žádnou nápovědu, ale není ani žádná potřeba. Probíhá kontrola, zda uživatelské jméno již neexistuje a zda má e-mailová adresa správný formát.
69
Zapomenuté heslo či přihlašovací jméno je možné zaslat na zadaný e-mail. Stačí vyplnit e-mail či jméno. 8.4.2 Prostředí po přihlášení ve WordPressu Každý z registrovaných uživatelů má možnost editovat svůj profil. To přirozeně znamená údaje o uživateli (uživatelské jméno, jméno, příjmení, kontaktní údaje včetně např. AIM), ale také barevné schéma pro frontend prostředí. Příjemnou a netradiční záležitostí je nástroj pro usnadněné publikování postavený na javascriptu, který je možné také využít. Samotné vytváření příspěvku či rychlých příspěvků je velmi jednoduché. WordPress již v základní instalaci obsahuje přehledný WYSIWYG editor, který sice nemá mnoho možností, ale ve většině případů je vyhovující. Příslušný typ obsahu je možné pak snadným způsobem vložit do některých již existujících kategorií a přiřadit i existující štítky či nové vytvořit. Dalšími možnostmi jsou například určení data publikování, možnosti zobrazení, vložení náhledového obrázku apod. 8.4.3 Vyhodnocení frontend prostředí WordPressu Domnívám se, že celé frontend prostředí je v tomto redakčním systému dobře promyšleno. Vše je velmi uživatelsky přátelské a snadno pochopitelné. Nepochybně každý uživatel se bude schopen zde rychle zorientovat a bez obtíží pracovat. V tomto případě se domnívám, že toto rozhraní je na o málo vyšší úrovni, než tomu je v případě Joomly. Hodnocení: 8 bodů.
8.5
Správa vzhledu stránek ve WordPressu
Opět je vzhled realizován prostřednictvím šablon, kterých je k dispozici nepřeberné množství. Jejich vyhledávání je možné filtrovat dle několika možných atributů a samotná instalace probíhá snadno přes backend rozhraní, takže uživatel nemusí nic kopírovat do příslušných složek apod.
70
„Jakmile máte nainstalovanou šablonu vzhledu, bude vás asi zajímat, jak web dále upravovat. Podrobně se k tomu dostaneme ve čtvrté kapitole při tvorbě konkrétních projektů, nyní však jistě neunikne vaší pozornosti další důležitý odkaz v nabídce Vzhled, a to Widgety. Pomocí této funkce můžete, stručně řečeno, sestavit z jednotlivých kousků celou nabídku vašeho webu, tedy hlavní navigaci pro návštěvníky.“ [21] U těchto Widgetů je možné jednoduchým způsobem nastavovat jejich zobrazení a umístění na webu. Pozitivním je i fakt, že je zde funkce drag&drop. Snadným způsobem je také možné vytvářet vlastní menu, zařazovat do něj stránky či rubriky včetně jejich řazení. Podobně je snadné například vložit obrázek na pozadí stránky či obrázek v záhlaví webu. Poslední užitečnou možností, jak editovat vzhled, má administrátor prostřednictvím zabudovaného editoru. Díky němu je možné přímo měnit zdrojový kód šablon bez potřeby jiného nástroje. Vše je v něm přehledně členěno na jednotlivé soubory tvořící šablonu. Uživatel, který nezná HTML, CSS a PHP patrně tuto možnost příliš nevyužije, ale domnívám se, že pro řadu jedinců jde o velmi užitečnou funkcionalitu. Hodnocení (začátečník): 8 bodů. Hodnocení (pokročilý uživatel): 7 bodů. Hodnocení (zkušený uživatel): 9 bodů.
8.6
Doplňky pro WordPress
Doplňkové moduly se v tomto redakčním systému nazývají pluginy. Jejich vyhledávání i instalace se odehrává přímo z administračního prostředí. Ke každému z pluginů je k dispozici řada doplňujících informací, např. stručný popis, changelog, náhled a především hodnocení uživateli. Oficiální portál WordPressu [20] zmiňuje, že tento redakční systém začínal jako blogovací systém, avšak vyvinul se v plnohodnotný systém pro správu obsahu a ještě více prostřednictvím tisíců pluginů, widgetů a šablon. Pluginů je skutečně ohromné množství. Díky nim má každý z uživatelů možnost ze svého WordPressu vytvořit takový systém, který beze zbytku splní jeho potřeby. Instalace i vyhledávání pluginů je snadnou záležitostí. 71
Opět je zde přítomen editor pro jejich případnou úpravu přímo v prohlížeči. Většinou jde o velké soubory, takže uživatel musí věnovat dostatek času pro pochopení fungování daného doplňku, ale určitě jde velmi dobrý nástroj. Hodnocení: 9 bodů.
8.7
Hosting pro WordPress
Po základní instalaci využívá WordPress přibližně 13 MB diskového prostoru a jeho databáze má velikost 2 MB. Z toho je patrné, že jde o mnohem méně náročný systém na datový prostor než oba přechozí analyzované CMS. Na internetu je možné nalézt velkou řadu poskytovatelů webhostingu podporujících WordPress. Celý systém se mi zdál velmi nenáročný i z pohledu nároků na operační paměť. Na serveru české komunity okolo WordPressu je k dispozici diskuzní fórum, kde lze nalézt řadu zkušeností s jednotlivými webhostingovými poskytovateli. Domnívám se, že v tomto směru si každý vybere takovou službu, která ho plně uspokojí. Dokonce při pohledu na nároky WordPressu je nepochybně možné využít i některý zdarma poskytovaný webhosting. Záleží pak především na daném webu, jak je velký a jaký je na něm provoz. Hodnocení: 10 bodů.
8.8
Zhodnocení WordPressu
WordPress je velmi přitažlivým redakčním systémem. V rámci základní instalace jde o jednoduchý nástroj, který je vskutku spíše určen pro vytvoření a správu jednoduchých webů či blogů. Ovšem po jeho doplnění o dostupné pluginy z něj lze vytvořit velmi silný redakční systém, který je zcela jistě vhodný i pro komerční sféru. Celá tato aplikace má velmi jednoduché ovládání, které je více než uživatelsky přátelské, patrně především z důvodu, že po základní instalaci rozhodně nejde o tak silný nástroj, jakým je Joomla či Drupal. Samotnou otázkou ovšem je, kolik funkcionalit běžný uživatel potřebuje. Rozhodně lze komukoliv tento redakční systém doporučit.
72
9 SROVNÁNÍ ANALYZOVANÝCH REDAKČNÍCH SYSTÉMŮ 9.1
Sestavení kriteriální matice
Všechny redakční systémy byly hodnoceny v několika atributech. Některé tyto atributy byly také ještě členěny z pohledu uživatelů tří různých znalostních úrovní. Ke každému atributu jsem stanovil vlastní váhový koeficient. Tabulka 6: Kriteriální matice
Váhový koeficient
Zkušený
Začátečník
Pokročilý
Zkušený
Začátečník
Pokročilý
Zkušený
WordPress
Pokročilý
Drupal
Začátečník
Joomla!
Podpora
12%
9
9
9
8
8
8
9
9
9
Instalace
3%
7
7
7
6
6
6
6
6
6
Backend rozhraní
27%
4
7
9
7
9
9
9
8
7
Frontend rozhraní
15%
7
7
7
7
7
7
8
8
8
Správa vzhledu
18%
3
4
5
8
9
10
8
7
9
Doplňkové moduly
20%
10 10 10
9
9
9
9
9
9
Hosting
5%
9
9
9
9
10 10 10
9
9
Budu provádět vyhodnocení dle dvou různých metod. První bude dle metody WSA. Druhým způsobem vyhodnocení bude běžné vynásobení každého kritéria příslušným koeficientem a sečtení těchto bodů. Metoda WSA je jedním z možných způsobů pro určení nejvhodnější varianty při vícekriteriálním hodnocení. Tato metoda má několik kroků, které například zmiňuje pan Doležel [22] na webu „Muzeologie“. 1. Převedeme všechna kritéria na výnosová (maximalizační). Výnosové kritérium znamená, že více bodů je lépe. Opakem je pak nákladové kritérium. Tím může být například cena zboží, kdy uživatel chce hodnotu tohoto kritéria minimalizovat. V mém případě jsou všechna kritéria výnosová. 2. Jsou sestaveny tři vektory: vektor minimálních hodnot (D), vektor maximálních hodnot (H) a vektor váhových koeficientů (v). 3. Vytvoří se normalizovaná kriteriální matice R, jejíž prvky se vypočítají pomocí vzorce:
73
kde Bij jsou prvky matice B, Dj prvky vektoru minimálních hodnot sloupců matice B a Hj prvky vektoru maximálních hodnot sloupců matice B.
9.2
Vyhodnocení pro začátečníky
Tabulka 7: Normalizovaná kriteriální matice - začátečníci
Minimum Maximum Joomla! Drupal WordPress Podpora Instalace Backend rozhraní Frontend rozhraní Správa vzhledu Doplňkové moduly Hosting
8
9
1,000
0,000
1,000
6
7
1,000
0,000
0,000
4
9
0,000
0,600
1,000
7
8
0,000
0,000
1,000
3
8
0,000
1,000
1,000
9
10
1,000
0,000
0,000
9
10 Výsledek:
0,000 0,350
0,000 0,342
1,000 0,770
Tabulka 8: Výsledky dle součtu bodů - začátečníci
Joomla! Drupal WordPress Podpora 1,08 0,96 1,08 Instalace 0,21 0,18 0,18 Backend rozhraní 1,08 1,89 2,43 Frontend rozhraní 1,05 1,05 1,20 Správa vzhledu 0,54 1,44 1,44 Doplňkové moduly 2,00 1,80 1,80 Hosting 0,45 0,45 0,50 Celkem 6,41 7,77 8,63 Tabulka 9: Vyhodnocení CMS pro začátečníky
Umístění 1 2 3
1. metoda WordPress Joomla! Drupal
2. metoda WordPress Drupal Joomla!
Dle mého hodnocení je pro uživatele, který není příliš zběhlý v prostředí informačních technologií, nejvhodnějším WordPress. Jeho ovládání je velmi jednoduché a každý je schopen rychle začít využívat jeho funkcionality. Pro uživatele této úrovně znalostí a zkušeností bych spíše nedoporučoval redakční systém Joomla.
74
9.3
Vyhodnocení pro pokročilé uživatele
Tabulka 10: Normalizovaná kriteriální matice – pokročilí uživatelé
Minimum Maximum Joomla! Drupal WordPress Podpora Instalace Backend rozhraní Frontend rozhraní Správa vzhledu Doplňkové moduly Hosting
8 6 7 7 4 9 9
9 7 9 8 9 10 10 Výsledek:
1,000 1,000 0,000 0,000 0,000 1,000 0,000 0,350
0,000 0,000 1,000 0,000 1,000 0,000 0,000 0,450
1,000 0,000 0,500 1,000 0,600 0,000 1,000 0,563
Tabulka 11: Výsledky dle součtu bodů – pokročilí uživatelé
Joomla! Drupal WordPress Podpora Instalace Backend rozhraní Frontend rozhraní Správa vzhledu Doplňkové moduly Hosting Celkem
1,08 0,21 1,89 1,05 0,72 2,00 0,45 7,40
0,96 0,18 2,43 1,05 1,62 1,80 0,45 8,49
1,08 0,18 2,16 1,20 1,26 1,80 0,50 8,18
Tabulka 12: Vyhodnocení CMS pro pokročilé uživatele
Umístění 1 2 3
1. metoda WordPress Drupal Joomla!
2. metoda Drupal WordPress Joomla!
Pro uživatele s pokročilými znalostmi z oblasti informačních technologií vychází nejlépe redakční systémy WordPress a Drupal. Oba je mohu doporučit. Domnívám se, že těmto uživatelům oba budou plně vyhovovat. Joomla v tomto případě skončila na posledním místě. Myslím si, že pro tento redakční systém by musel uživatel doplnit své znalosti, aby jej mohl dobře využívat.
75
9.4
Vyhodnocení pro zkušené uživatele
Tabulka 13: Normalizovaná kriteriální matice – zkušení uživatelé
Minimum Maximum Joomla! Drupal WordPress Podpora Instalace Backend rozhraní Frontend rozhraní Správa vzhledu Doplňkové moduly Hosting
8 6 7 7 5 9 9
9 7 9 8 10 10 10 Výsledek:
1,000 1,000 1,000 0,000 0,000 1,000 0,000 0,620
0,000 0,000 1,000 0,000 1,000 0,000 0,000 0,450
1,000 0,000 0,000 1,000 0,800 0,000 1,000 0,464
Tabulka 14: Výsledky dle součtu bodů - zkušení uživatelé
Joomla! Drupal WordPress Podpora Instalace Backend rozhraní Frontend rozhraní Správa vzhledu Doplňkové moduly Hosting Celkem
1,08 0,21 2,43 1,05 0,90 2,00 0,45 8,12
0,96 0,18 2,43 1,05 1,80 1,80 0,45 8,67
1,08 0,18 1,89 1,20 1,62 1,80 0,50 8,27
Tabulka 15: Vyhodnocení CMS pro zkušené uživatele
Umístění 1 2 3
1. metoda Joomla! WordPress Drupal
2. metoda Drupal WordPress Joomla!
Pro zkušené uživatele nejlépe vycházejí systémy Joomla a Drupal, ovšem domnívám se, že kterýkoliv ze tří srovnávaných systémů je plně vyhovující. U WordPressu je především nutné přidat některé doplňkové moduly, ovšem záleží na potřebách daného uživatele.
9.5
Využití porovnávaných CMS pro různé subjekty
V této kapitole se pokusím vyjádřit jednoduchým způsobem, jak považuji jednotlivé redakční systémy vhodné pro různé subjekty. Obecně lze říci, že jiné potřeby má jednotlivec provozující osobní webové stránky, než například komerční subjekt, který chce na svém webu mít e-shop, workflow řešení apod. Budu předpokládat, že fyzický
76
subjekt a malý právnický subjekt má obecně nižší požadavky na funkcionality a naopak středně velký a velký právnický subjekt má vyšší požadavky. Samostatnou otázkou jsou také znalosti z oblasti informačních technologií jednotlivce daného fyzického subjektu či pracovníka ICT v právnickém subjektu. Pro zjednodušení budu předpokládat, že u fyzického subjektu a malého právnického subjektu je možné nalézt pouze uživatelské znalosti z oblasti ICT. U středně velkých a velkých subjektů již jsou pracovníci s potřebnými odbornými znalostmi, popřípadě je zde možnost využití služeb z externího prostředí. Tabulka 16: Předpoklady požadavků jednotlivých subjektů
Požadavek na funkcionality
Subjekt Fyzický subjekt Malý právnický subjekt - komerční Zájmový spolek Právnický subjekt - veřejná správa Středně velký právnický subjekt - komerční Velký právnický subjekt - komerční
nízký nízký středně vysoký středně vysoký středně vysoký vysoký
Požadavek na jednoduchost ovládání vysoký vysoký vysoký středně vysoký nízký nízký
Možnost využití srovnávaných redakčních systémů je uvedeno v následující tabulce. Toto zhodnocení je postavené na výše uvedených předpokladech. Je použito pouze následující slovní hodnocení: 1. ano, 2. spíše ano, 3. spíše ne, 4. ne.
77
Tabulka 17: Vhodnost použití jednotlivých redakčních systémů
Subjekt Fyzický subjekt Malý právnický subjekt - komerční Zájmový spolek Právnický subjekt - veřejná správa Středně velký právnický subjekt - komerční Velký právnický subjekt - komerční
Joomla! ne spíše ne spíše ne spíše ano ano ano
Drupal spíše ano spíše ano ano ano ano ano
WordPress ano ano ano ano spíše ano spíše ne
Výše uvedené tabulkové shrnutí vychází z mé analýzy jednotlivých redakčních systémů s ohledem na robustnost systémů, podporu, ovládání administračního prostředí atd.
9.6
Porovnání s komerčními systémy
9.6.1 Finanční porovnání Při hodnocení z pohledu nákladovosti je nutné brát v úvahu několik faktorů. 1. Cena licence – jde o cenu za možnost užívat daný redakční systém. 2. Vytvoření webu – v zásadě je možné vytvořit vzhled vlastními silami, především díky funkcionalitám redakčního systému. Některé subjekty ovšem mohou tuto službu vyžadovat. Patří sem i pomoc nejenom při tvorbě vzhledu, ale i dalším nastavení CMS. 3. Technická podpora – v některých případech je nutná vnější podpora pro řešení konkrétních problémů. 4. Cena za funkcionality – u komerčních řešení často zákazník platí i za funkcionality, které nepotřebuje. 5. Úpravy redakčního systému – jde o situaci, kdy daný redakční systém neobsahuje funkcionalitu, kterou zákazník využije a je nutné přímo pro něj toto doprogramovat. 6. Servery – web je nutné provozovat na nějakém hardwaru. 7. Doména – v případě, že nejde o intranetové řešení webu, pak jen nezbytné si registrovat webovou doménu.
78
Cena licence Na trhu existuje celá řada komerčních systémů, jejichž cena se často diametrálně liší, stejně jako cena doplňkových služeb. Uvedu několik příkladů cen konkrétních redakčních systémů. Tabulka 18: Ceny licencí vybraných redakčních systémů8
Produkční společnost FINKO, s.r.o. FINKO, s.r.o. FINKO, s.r.o. NETservis, s.r.o. pragueBest, s.r.o. Michal Malének Kentico Software Kentico Software Kentico Software
Cena Poznámka (bez DPH) RS Start 20 000,00 Kč V ceně technická podpora a grafický návrh. RS Profi 25 000,00 Kč V ceně technická podpora, grafický návrh, hosting (6 měs.). RS Business 40 000,00 Kč V ceně technická podpora, grafický návrh, hosting (1 rok). WebRedakce 23 000,00 Kč Pouze základní systém - existují další moduly. ePublisher 39 000,00 Kč Pouze základní systém - existují další moduly. Pub-Me CMS 20 000,00 Kč Pouze základní systém - existují další moduly. Base Licence $ 1 999,00 Pouze základní systém - existují další moduly. Ultimate Licence $ 4 499,00 Pouze základní systém - existují další moduly. Enterprice Marketing $ 14 999,00 Pouze základní systém - existují Solution další moduly. CMS
Zdroj: vlastní zpracování dle [23] [24] [25] [26] [27]
Ceny za komerční redakční systémy se pohybují obecně od deseti tisíc korun až řádově po několik stovek tisíc či milionů korun. Velmi záleží na daném CMS. V ceně za licenci mohou být poskytovány i další doplňkové služby, jako technická podpora či vytvoření daného webu. Oproti tomu jsou Joomla, Drupal a WordPress naprosto zdarma pro všechny typy subjektů. Zde je jedna z největších nákladových úspor při porovnání s komerčními CMS.
8
Kurz české koruny k americkému dolaru ke dni 12. duben 2012 byl 18,860 Kč / USD.
79
Technická podpora Technická podpora je u komerčních redakčních systémů občas poskytována v rámci licence. Obvykle je ovšem předem stanoven počet poskytovaných hodin této podpory. Cokoliv je nad tento limit, je zpravidla účtováno hodinovou sazbou. V některých případech ovšem technická podpora není součástí licence. Hodinová sazba se u této služby pohybuje přibližně od 500 Kč / hodinu až po několik tisíc (například 3 000 Kč / hodinu). Velmi záleží na dané společnosti, a také zda jde o pracovníky ze zahraničí či nikoliv. U mnou analyzovaných redakčních systémů je technická podpora řešena především dokumentací k dané aplikaci, ale i prostřednictvím knih, diskuzních fór a návodů na internetu. Pokud je tento způsob nevyhovující, pak je možné využít některé z mnoha firem, které se zaměřují na daný opensource redakční systém. Ceny jsou pak podobné jako u komerčních systémů. Velkou výhodou ovšem je, že cena není diktována produkční společností, ale konkurenčním prostředím. Vlastník licence tedy nemusí oslovit jedinou společnost, ale poptat více firem. I v tomto případě vzniká finanční úspora při využití porovnávaných opensource redakčních systémů. Cena za funkcionality Komerční systémy jsou často prodávány jako jednolitý systém a zákazník, je často nucen platit i za funkcionality, které nepotřebuje. Občas má možnost si dokoupit další standardizované moduly, které mu doplní systém o případné chybějící funkcionality. Příklady cen těchto modulů jsou uvedeny v příloze této práce. U opensource redakčních systémů Joomla, Drupal a WordPress je vše zdarma. Úpravy redakčního systému Obvykle zákazník nevyžaduje customizované řešení, ale především u větších subjektů se tato situace může objevit. Jelikož je vlastník licence u komerčních systémů svazován jejími podmínkami, nemá oprávnění jakýmkoliv způsobem upravovat zdrojový kód samotného systému a je nucen se obrátit na produkční společnost se svým požadavkem.
80
Ceny za takovou službu jsou přibližně podobné jako u technické podpory. Často ovšem není cena stanovena hodinou sazbou, ale na základě jiného ocenění, především dohody mezi oběma smluvními stranami. V případě Joomly, Drupalu a WordPressu je tento problém řešen zejména prostřednictvím doplňkových modulů. Ke každému z těchto CMS jsou k dispozici stovky a tisíce různých doplňků a není příliš pravděpodobné, že bylo nutné doprogramovat nové. Pokud by tato situace nastala, kdokoliv má možnost tyto úpravy provést, což zahrnuje interní i externí prostředí daného subjektu. Z toho je opět patrná finanční úspora oproti komerčnímu řešení. Servery Pro provoz jakéhokoliv webu je nutná přítomnost hardwaru. Bez ohledu na fakt, jestli je web provozován na komerčním řešení či opensource CMS, možnosti i finanční náklady jsou totožné. Daný subjekt má k dispozici několik možných řešení. 1. Provozování vlastního serveru – je možné využít běžný osobní počítač či nějaký serverový počítač. Záleží na daném systému a především na příslušném webu, tedy jeho funkcionalitách a návštěvnosti. V tomto případě je nutné zajistit i dostatečnou internetovou konektivitu. Cena tohoto řešení se pohybuje od několika tisíc až po několik desítek tisíc korun, ovšem na dražším hardwaru je obvykle provozováno více virtuálních serverů, a tedy daný stroj neslouží pouze pro potřeby webu. 2. Webhosting – tato problematika již byla popsána. Služba může být i zdarma, většinou podmíněna umístěním reklamního banneru na příslušném webu. Placená služba se pohybuje od přibližně 300 Kč / rok po asi 12 000 Kč / rok. 3. Pronájem virtuálního serveru – jde o podobnou situaci jako v případě webhostingu. Nájemci je poskytnuta část výpočetního výkonu (operační paměti, výkonu procesoru, diskového prostoru atd.) určitého serveru9. Tento zákazník má možnost si jeho softwarovou výbavu plně přizpůsobit jeho potřebám. Součástí této služby je i síťová dostupnost serveru. Cena může být 500 Kč / rok, ale i 30 000 Kč / rok, velmi záleží požadovaném výkonu serveru. 9
Je možnost i dedikovaného serveru, kdy je k dispozici celý výkon stroje či pouze umístění vlastního serveru v datovém centru.
81
Doména Pokud chce provozovatel webu zpřístupnit svůj web externímu prostředí, je nutné, aby si zaregistroval doménu, jak to již bylo popsáno. Cena domén druhého řádu je od 150 Kč / rok po 500 Kč / rok. Domény třetího stupně mohou být zdarma, ale i vyšší než ceny domén druhého stupně. Často bývá doména druhého či třetího stupně zdarma jako součást webového hostingu. I v tomto případě jsou náklady stejné u komerčního či opensource CMS řešení. 9.6.2 Nefinanční porovnání Domnívám se, že mnou porovnávané redakční systémy mají i řadu nefinančních výhod, které je nutné uvažovat oproti komerčním aplikacím. Velikost vývojového týmu Všechny tři porovnávané CMS měly velké vývojové týmy. Na komerčních řešeních, zejména na malých a levných systémech, pracuje obvykle jen velmi málo vývojářů. Z toho lze usuzovat, že opensource redakční systémy poskytují mnohem více funkcionalit, jde o lépe napsané systémy z pohledu kódu (přehlednost, efektivnost algoritmů atd.) a jsou i lépe otestované. Kontinuita vývoje Díky velikosti vývojového týmu vyplývá i další z výhod. Existence Joomly, Drupalu či WordPressu není závislá na fungování jedné společnosti či několika málo jedincích z vývojového týmu. Domnívám se, že životnost těchto tří redakčních systémů je mnohem stabilnější než u komerčních aplikací. Další výhodou je i rychlost vývoje, kdy u opensource systémů je rychlejší vývoj, tedy opravování chyb (především díky novým verzím jazyka PHP), přidávání nových funkcionalit apod. Otevřenost kódu U všech tří porovnávaných redakčních systémů je otevřený kód, tedy kdokoliv může provádět v daném CMS vlastní úpravy. U komerčních řešení má zákazník jednu další možnost, a to využít další aplikaci, která architektonicky stojí mimo daný redakční systém.
82
Oproti tomu, u komerčních systémů jsou tyto aktivity zakázány kvůli licenčním podmínkám. Při úpravách zdrojového kódu není tedy nikdo v případě opensource aplikací závislý na jediném subjektu. Má možnost provádět úpravy sám nebo oslovit jakýkoliv externí subjekt. Dostupnost V rámci tohoto porovnání se ovšem objevuje i jedna nevýhoda opensource řešení oproti komerčním systémům. Jelikož Joomla, Drupal a WordPress jsou snadno dostupné, potažmo jejich zdrojový kód, vzniká i větší nebezpečí napadení webu. Kdokoliv může daný redakční systém získat a objevit zde bezpečnostní chybu. Oproti tomu je dostupnost kódu komerčních redakčních systémů mnohem nižší. V tomto případě je ovšem nutné poznamenat, že případný útočník může často jen obtížně poznat, na jakém redakčním systému daný web funguje. Toto riziko lze ovšem minimalizovat i například uvážlivým sběrem osobních údajů.
83
ZÁVĚR V rámci této práce jsem se zaměřil na popsání situace dnešních webových stránek, zejména na možnosti jejich vytváření a údržby. Cílem práce bylo především porovnání a analýza tří vybraných opensource redakčních systémů, zhodnocení jejich použitelnosti pro různé subjekty a také komparace s komerčními systémy. Na úvod byly popsány dnešní trendy v oblasti webových stránek, základní pravidla dobrých webů, relevantní legislativa i prezentace na internetu z pohledu marketingu. Další část se již věnuje redakčním systémům, tedy jaké jsou to aplikace, čemu slouží, co by měl každý dobrý CMS umět apod. V rámci analýzy opensource CMS byly porovnávány tři oblíbené systémy: Joomla, Drupal a WordPress. Byla popsána jejich historie, aktuální situace a především byly hodnoceny v několika kritériích. Zaměřil jsem se především na jejich existenční stabilitu, tedy velikost a organizaci vývojových týmů a velikost jejich komunity, také na jejich podporu, byly zhodnoceny jejich možnosti v rámci administračního prostředí, funkcionality pro přispívatele na daný web či dostupné doplňkové moduly. Také byly posuzovány možnosti těchto tří CMS z hlediska možností vytváření a editace vzhledu daných webů či nabídky webových hostingů pro tyto redakční systémy. Všechna kritéria jsem bodově ohodnotil a provedl celkové zhodnocení dvěma různými způsoby. Prvním z nich byl součet součinů bodových ohodnocení a příslušných vah kritérií. Druhým způsobem byla WSA metoda. Redakční systémy byly hodnoceny z pohledu jejich použitelnosti pro uživatele tří různých úrovní znalostí z oblasti ICT. Všechny tři redakční systémy byly hodnoceny velmi kladně. Mají velké a dobře organizované vývojářské týmy a aktivní komunity, které poskytují návody, rady, doporučení, překlady a také vytvářejí doplňkové moduly. Z hlediska administračních prostředí byly tyto CMS relativně různorodé. Joomla a Drupal jsou spíše určeny pro zkušenější uživatele. Jde o velmi robustní systémy, které již v rámci základní instalace obsahují řadu funkcionalit. Oproti tomu WordPress je jednoduchým redakčním systémem, ovšem díky doplňkovým modulům z něj lze učinit velmi silný nástroj. Z pohledu přispívatele webu byly všechny tři systémy podobné.
84
Konstatoval jsem, že na internetu je řada poskytovatelů hostingu, kteří mají nastavení svých aplikací uzpůsobených právě pro dané CMS. Současně na trhu existuje mnoho společností, které se zaměřují na tyto redakční systémy. Pro své zákazníky vytvářejí weby postavené na některém z posuzovaných systémů, poskytují technickou podporu apod. Současně jsem i posoudil použitelnost těchto redakčních systémů pro řadu různých subjektů, např. fyzickou osobu, zájmovou organizaci či komerční subjekty různých velikostí. V zásadě lze říci, že všechny tři redakční systémy jsou vhodné pro kterýkoliv z uvažovaných subjektů. Záleží především na znalostech a potřebách daného uživatele. Posledním účelem této práce bylo porovnání těchto opensource redakčních systémů s komerčními produkty. Toto srovnání bylo provedeno nejenom z hlediska nefinančních parametrů, ale i z pohledu finančních nákladů. Bylo prokázáno, že při použití některého z analyzovaných redakčních systémů dochází k významné finanční úspoře a že tyto systémy mají i řadu dalších výhod oproti komerčním CMS. Domnívám se, že jsem jednoznačně prokázal, že dané redakční systémy jsou na vysoké úrovni a jsou nejen schopné konkurovat komerčním CMS, ale mnohdy je i předčí. Výsledkem mé práce je konstatování, že subjekt, který chce použít redakční systém, by měl zvážit použití Joomly, Drupalu či WordPressu, které přesto, že jsou zdarma, tak nepochybně jsou schopny uspokojit jeho potřeby a současně mu přinést řadu výhod, včetně finanční úspory.
85
Citovaná literatura 1. International Telecommunication Union. ICT Data and Statistics [online]. © 2011 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z: http://www.itu.int/ITU-D/ict/statistics/ 2. The Telegraph. Top 10 most expensive domain names [online]. © 2012 [cit. 2012-227]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/technology/news/7412544/Top-10most-expensive-domain-names.html 3. Net Applications.com. Browser market share [online]. © 2012 [cit. 2012-3-6]. Dostupné z: http://www.netmarketshare.com 4. SYMBIO. Nepodceňujte mobilní verze stránek [online]. © 2012 [cit. 2012-3-9]. Dostupné
z:
http://www.symbio.cz/clanky/nepodcenujte-mobilni-verze-
stranek.html 5. RAYPORT, J. a B. JAWORSKI. Introduction to e-Commerce. Boston: McGrawHill/Irwin, 2001. ISBN 978-0072510249. 6. Sdružení pro internetovou reklamu [online]. © 2012 [cit. 2012-3-11]. Dostupné z: http://www.spir.cz/ 7. PIJÁK, M. Jak platit elektronicky? Měšec.cz [online]. © 2003 [cit. 2012-3-11]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-platit-elektronicky/ 8. HESKOVÁ, M. a P. ŠTARCHOŇ. Marketingová komunikace a moderní trendy v marketingu. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1520-5. 9. Softwarové licence. Slunečnice.cz [online]. © 2012 [cit. 2012-3-19]. Dostupné z: http://www.slunecnice.cz/licence/ 10. SÝKOROVÁ, P. Jak nepokazit firemní web. Ekonom. 2011, č. 39. ISSN 12100714.
86
11. OpenSourceCMS. Open Source CMS / Portals Scripts [online]. © 2012 [cit. 20123-20].
Dostupné
z:
http://www.opensourcecms.com/scripts/
show.php?catid=1&category=CMS%20/%20Portals 12. JoomlaPortal.cz
[online].
©
2011
[cit.
2012-3-25].
Dostupné
z:
http://www.joomlaportal.cz 13. Joomla! [online]. © 2012 [cit. 2012-3-25]. Dostupné z: http://www.joomla.org 14. RAHMEL, D. Joomla! Podrobný průvodce tvorbou a správou webů. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2714-8. 15. HOSTINGY.CZ [online]. © 2012 [cit. 2012-3-30]. Dostupné z: http:// www.hostingy.cz 16. Drupal.cz [online]. © 2012 [cit. 2012-3-31]. Dostupné z: http://www.drupal.cz/osystemu-drupal 17. Drupal - Open Source CMS [online]. © 2012 [cit. 2012-3-31]. Dostupné z: http:// drupal.org 18. POLZER, J. Drupal. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-2214-3. 19. Wordpress portál - česká podpora [online]. © 2012 [cit. 2012-4-6]. Dostupné z: http://www.cwordpress.cz/ 20. Wordpress [online]. © 2012 [cit. 2012-4-7]. Dostupné z: http://wordpress.org/ 21. KUDLÁČEK, L. WorPress. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-27346. 22. DOLEŽEL, D. Muzeologie [online]. © 2010 [cit. 2012-4-9]. Dostupné z: http:// www.muzeologie.net/ 23. FINCO, S.R.O. Ceník redakčních systémů. FINKO Multimedia [online]. © 2010 [cit. 2012-4-10]. Dostupné z: http://www.finko.cz/cs/cenik-redakcnich-systemu/
87
24. NETSERVIS S.R.O. Redakční systém - cena. WebRedakce [online]. © 2012 [cit. 2012-4-10]. Dostupné z: http://www.webredakce.cz/Cenik-systemu/ 25. PRAGUEBEST, S.R.O. Ceník redakčního systému ePublisher 3.1. Redakční systém ePublisher 3.1 [online]. © 2006 [cit. 2012-4-10]. Dostupné z: http:// www.epublisher.cz/redakcni-system/cenik.ep/ 26. MALÉNEK, M. Ceník. Redakční systém Pub-Me [online]. © 2012 [cit. 2012-4-10]. Dostupné z: http://www.pub-me.com/cenik 27. KENTICO SOFTWARE. Editions. Kentico CMS for ASP.NET [online]. © 2012 [cit. 2012-4-10]. Dostupné z: http://www.kentico.com/Product/Product-Editions
88
Seznam obrázků Obrázek 1: Zobrazování webových stránek.................................................................... 14 Obrázek 2: Tržní podíl desktopových prohlížečů ........................................................... 19 Obrázek 3: Příklad hierarchie oprávnění redakčních systémů ........................................ 35 Obrázek 4: Příklad hierarchie obsahu redakčního systému Joomla ............................... 46 Seznam tabulek Tabulka 1: Nejdražší domény světa ................................................................................ 18 Tabulka 2: Hodnocení redakčních systémů .................................................................... 37 Tabulka 3: Požadavky pro Joomla! 2.5.0 ....................................................................... 42 Tabulka 4: Požadavky pro Drupal 7.11 .......................................................................... 54 Tabulka 5: Požadavky pro WordPress 3.0.1 ................................................................... 64 Tabulka 6: Kriteriální matice .......................................................................................... 73 Tabulka 7: Normalizovaná kriteriální matice - začátečníci ............................................ 74 Tabulka 8: Výsledky dle součtu bodů - začátečníci ....................................................... 74 Tabulka 9: Vyhodnocení CMS pro začátečníky ............................................................. 74 Tabulka 10: Normalizovaná kriteriální matice – pokročilí uživatelé ............................. 75 Tabulka 11: Výsledky dle součtu bodů – pokročilí uživatelé ......................................... 75 Tabulka 12: Vyhodnocení CMS pro pokročilé uživatele ............................................... 75 Tabulka 13: Normalizovaná kriteriální matice – zkušení uživatelé ............................... 76 Tabulka 14: Výsledky dle součtu bodů - zkušení uživatelé............................................ 76 Tabulka 15: Vyhodnocení CMS pro zkušené uživatele.................................................. 76 Tabulka 16: Předpoklady požadavků jednotlivých subjektů .......................................... 77 Tabulka 17: Vhodnost použití jednotlivých redakčních systémů ................................... 78 Tabulka 18: Ceny licencí vybraných redakčních systémů .............................................. 79 Seznam příloh Příloha č. 1 - Ceník modulů NETServis Příloha č. 2 - Ceník CMS Pub-Me
Příloha č. 1 – Ceník modulů NETServis Modul Modul pro katalog produktů Modul pro provoz diskuzních fór Modul pro správu vlastních formulářů Modul Akce (kalendář akcí) Modul Google mapy Doplňková funkce k modulu Akce - přihlašování na Akce Doplňková funkce k modulu Google mapy - možnost přidávat vlastní typy bodů (ikonky) Modul pro vytváření jazykových mutací Dvojjazyčná administrace CZ a AJ Vytvoření originální grafické hlavičky webu Vytvoření celkové grafiky na míru (volitelně vč. flash) Zlom designu a nasazení na redakční systém Obrázková slideshow namísto statického obrázku Animované menu (hlavní nabídka) Zvýšená bezpečnost systému
Cena 7 000 Kč bez DPH 3 000 Kč bez DPH 10 000 Kč bez DPH 9 000 Kč bez DPH 10 000 Kč bez DPH 3 000 Kč bez DPH 5 000 Kč bez DPH 5 000 Kč bez DPH 5 000 Kč bez DPH 3 000 Kč bez DPH od 15 000 Kč bez DPH od 9 000 Kč bez DPH 3 000 Kč bez DPH 3 000 Kč bez DPH 5 000 Kč bez DPH
Zdroj: NETSERVIS S.R.O. Redakční systém - cena. WebRedakce [online]. © 2012 [cit. 2012-4-10]. Dostupné z: http://www.webredakce.cz/Cenik-systemu/
Příloha č. 2 – Ceník CMS Pub-Me Modul Ankety
E-shop
Jídelní lístky Komentáře plus
Popis modulu Modul Ankety umožňuje přidávat na web ankety, seskupovat je, vytvářet jejich archivy... Administrátor může ankety editovat ručně. Modul E-shop umožňuje rozšířit Vaši prezentaci o aktivní prodej Vašeho zboží. Kromě prezentační stránky internetového obchodu máte plnou kontrolu nad objednávkami, fakturami, statistikami atd. Umožňuje vytvářet stálé i denní jídelní lístky včetně exportů do lunchtime. (Modul pro restaurace a hotely). Rozšíření standardních komentářů o stránkování, smajlíky...
Cena 3.000 Kč
20.000 Kč
3.000 Kč 2.000 Kč
Modul koncerty a využijí např. hudební kapely, které mohou pohodlně vkládat informace o plánovaných koncertech včetně turné, místa a času konání, spoluvystupujících kapel...
5.000 Kč
Modul Kurzy a semináře umožňuje vkládat informace o pořádaných školeních, registrovat návštěvníky Kurzy a semináře atd. Automatické generování faktur, uzamžení kurzu v případě naplnění...
8.000 Kč
Newsletter
Modul Newsletter umožňuje zasílání novinek emailem. Je možné vytvářet různé rozesílací seznamy, emaily zasílat registrovaným uživatelům, používat šablony předpřipravených newsletterů....
5.000 Kč
Reference
Modul Reference je speciálně připraven pro vkládání referencí včetně referenčních textů od zákazníků, vypisování náhodných referencí (např. na úvodní stránce) atd.
5.000 Kč
Více domén
Tento modul umožňuje provozovat vícejazyčné weby na více doménách - každá jazyková verze může mít vlastní doménu. (Tento modul je možné po dohodě použít také pro zvláštní sekce webu, ovšem není určen k tvorbě více kompletních webů v rámci jedné licence pro x webů je potřeba zakoupit x licencí).
4.000 Kč
Koncerty a akce
Zdroj: MALÉNEK, M. Ceník. Redakční systém Pub-Me [online]. © 2012 [cit. 2012-4-10]. Dostupné z: http:// www.pub-me.com/cenik